Toto řeknuv, povolil prsty, jež křečovitě svíral kolem hladkého lýtka a v polovině schůdků pocítil, jak padá, unášeje ve své ruce vědomí cizího masa. Ballan zemřel velmi rychle. Zatímco se nořil do temné vody, přišla mu na mysl láska a lítost k Západu. Toto poslední přesvědčení, jímž cele sám sebe popřel, mu bylo tak strastiplné, že úmyslně otevřel ústa a lačně vdechnul smrt.
Jean Raspail, Tábor svatých
V době, kdy na jeden středomořský ostrov, jako na mezistanici, dorazí tisíce migrantů denně, aby se v evropských zemích napásli na sociálním systému, v této době je velice moudré přemýšlet nad tím, co to pro nás znamená. Kniha Tábor svatých mi dala konečně jednoznačný argument v diskuzích o tom, jaký je rozdíl mezi fantasy a sci-fi.
Vzpomínám si na jinošská léta, kdy jsem hltal knihy, které napsali Jules Verne, Ray Bradbury, T.M. Troska, Isaac Asimov a další a přemýšlel o tom, jak na ty příběhy autoři přišli. Chvilkami jsem se totiž bál, že se takových příběhů dočkám. A to je ten argument. Zatímco svět fantasy je opravdovou pohádkou, která ve mne ani v nejmenším strach nevzbuzuje, příběhy sci-fi mě doopravdy děsily. A jednoho takového příběhu jsme se opravdu a reálně dočkali.
Zatímco létající stroje ve Verneho knihách, stejně jako některých jiných vynálezů jsem se dočkal a celkem je přijal, tento příběh přijmout nemíním. Raspailův Tábor svatých, prvotně napsaný jako sci-fi, se proměnil v drsný realismus.
Nevím, jestli najdete odvahu přečíst si příběh, který nás čeká. Ale je to jedna z cest, jak se bránit. Čím více lidí si tento příběh přečte, tím větší je naděje na otočení trendu. Ještě pořád si myslím, že změny, kterých se v současnosti dožíváme, nejsou nezvratné.
Pokud nás bude málo, stanou i nevratné.
PS: S jemným úšklebkem je třeba přiznat prvotní autorství Karlu Čapkovi. Ten ovšem své mloky umístil jednou nohou právě do říše fantasy.
Díky za nabídku, ale mám problém si udělat čas na knihy, které by mi mohly přinést cenné informace. Tudíž si určitě nepřečtu něco, co si vybájil někdo ve své hlavě a hodil to na papír. Navíc s takovým krizovým scénářem. Říká se, že svou myslí vytváříš svou realitu. Tak cpát si do hlavy jakoukoliv negativní věc je kontraproduktivní. Ne?
Namasté
Dobrý den, prosím, co to blábolíte? Vycházím z vládních dokumentů, které, chcete-li, zašlu v pdf. Upřímně zoufalců, kteří si o tématu nic nepřečtou, a hned mají jasno o „bájení“ mám opravdu plné zuby. Takové tupé ignorantství, aby člověk pohledal a už si opravdu nebudu brát servítky. Zašlu vládní a armádní dokumenty + memoranda OSN + výrok např. bývalého ředitele CIA (video) … a pak můžeme v debatě pokračovat. Jinak prosím mlčte, když jednoduše nemáte informace. Hezký den.
Aha, já četl, že je to román…
Je to román. Což nesnižuje jeho pravdivost.
Jistěže je to román. Stejně jako všechny verneovky, ve kterých pracuje spisovatel s věcmi, které teprve přijdou. Jde o to, že v tom románu zjistíte, co všechno si neumíte představit, že by mohlo přijít. Klidně tomu říkejte sci-fi. Ostatně – dějů a objektů ze sci-fi románů se velice pravidelně dožíváme. Nevšiml jste si? 🙂