Druhý díl se zaměřuje na to, jak jsou lidé manipulovaní pomocí různých forem propagandy. Diskutuje se zde o vlivu masmédií na veřejné mínění a to, jak jsou tato média centralizovaná a řízená. Zmiňují se zde také pojmy jako Newspeak a Idiotspeak a to, jak mohou ovlivnit myšlení lidí. Dále se pořad zabývá tématy jako jsou měkké drogy a to, jak mohou být použité k ovlivňování společnosti. Na závěr pořad nabízí rady a tipy, jak se naučit čelit propagandě a být kritickým ke zprávám, které nám masmédia přinášejí.
Úvod
Stručně zrekapituluji, co jsme slyšeli v prvním díle Tavistockova institutu. Po úvodu a předmluvě jsem se zaměřil na psychologii náboru agentů americké CIA a britské MI6. Potom jsem se podíval na klíčové psychology a psychiatry Tavistockova institutu a jejich zásadní studie. Jednalo se zejména o fašismus s demokratickou tváří. Pak jsem se podíval na Rockefellera, modifikaci chování, korporace a infiltrace odborů.
Aldous Huxley: Měkké drogy – lepší společnost
13. dubna 1953 CIA založila projekt MK-Ultra na ovládání mysli pod vlivem drog jako LSD, meskalinu a mnoha dalších. Šlo o experimenty, které jsem rozsáhle rozebíral v mém stejnojmenném dokumentu a částečně v dalších pořadech, například Vyšší forma zabíjení. MK-Ultra proto na tomto místě rozebírat nebudu. Budu se věnovat Aldousi Huxleymu. Aldous Huxley byl vnukem slavného biologa Thomase Henryho Huxleyho, který otevřeně podporoval evoluční teorii Charlese Darwina a vysloužil si přezdívku Darwinův buldok. Byl to Thomas Huxley, přední člen Metafyzické společnosti, která byla založená v roce 1869, kdo vymyslel termín agnosticismus. Huxley a jeho přední kruhy popírali schopnost člověka skutečně cokoli poznat, takzvanou doktrínu bezduchosti, která byla jádrem Wellsovy knihy Otevřené spiknutí. Aldous Huxley byl na rozdíl od svého dědečka spisovatel, který rád experimentoval s drogami, aby objevil svou vnitřní tvořivost a duchovní spojení. Věřil, že drogy mají psychedelickou moc, která mu umožňuje napojit se na duchovní studnici vizí.
Huxley předpovídal, že náboženství se promění z činnosti zabývající se především symboly na činnost zabývající se především prožitkem a intuicí poháněnou mystickou inspirací. Jak víme, Huxley vydal svůj nejslavnější román Brave New World v roce 1931. Brave New World je virtuálním plánem skutečné budoucí jedné světové socialistické vlády. Otevřeně zkoumá, jak by bylo možné tohoto nového světového řádu dosáhnout, údajně pro světový mír a evoluci lidstva. Ve svém díle Brave New World se Huxley soustředí na vědeckou metodologii, jak udržet všechny obyvatele mimo elitní menšinu v permanentně autistickém stavu, který je vlastně láskou k jejich otroctví. Při projevu na Kalifornské lékařské fakultě v San Francisku Huxley prohlásil:
"Zhruba v příští generaci bude existovat farmakologická metoda, jak přimět lidi k lásce ke svému otroctví a vytvořit diktaturu takříkajíc bez slz. Výroba jakéhosi bezbolestného koncentračního tábora pro celé společnosti, takže lidé budou ve skutečnosti zbaveni svých svobod, ale budou si to spíše užívat, protože budou odvádění od jakékoli touhy po vzpouře propagandou nebo vymýváním mozků, případně vymýváním mozků umocněným farmakologickými metodami. A to se zdá být poslední revolucí."
Ve svém projevu v Hlasu Ameriky, který vysílalo americké ministerstvo zahraničí v roce 1961, Huxley hovořil o: "Světě farmakologicky manipulovaných otroků, kteří žijí v koncentračním táboře mysli, posilováni propagandou a psychotropními látkami. Učí se milovat své otroctví a opouštějí veškerou vůli k odporu. Toto, je poslední revoluce."
Huxleyho souputník v experimentech s psychotropními látkami v padesátých letech, doktor Timothy Leary z katedry psychologie Harvardské univerzity, poskytl další pohled do jejich zvrácené mysli. Leary ve své autobiografické knize citoval Huxleyho:
"Tyto mozkové drogy, masově vyráběné v laboratořích, přinesou obrovské změny ve společnosti. Stane se tak s vámi nebo beze mě. Jediné, co můžeme udělat, je šířit informace."
Leary pak dodal:
"Narazili jsme na židovsko-křesťanskou oddanost jednomu Bohu, jednomu náboženství, jedné realitě, která po staletí proklínala Evropu a od dob našeho založení i Ameriku. Drogy, které otevírají mysl více realitám, nevyhnutelně vedou k polyteistickému pohledu na vesmír. Cítili jsme, že nastal čas pro nové humanistické náboženství založené na inteligenci, dobromyslném pluralismu a vědeckém pohanství."
V roce 1958 Aldous Huxley shromáždil několik esejů, které napsal pro deník Newsday, a vydal je pod souhrnným názvem Brave New World Revisited. V něm popsal společnost, kde prvním cílem vládců je za každou cenu zabránit svým poddaným v potížích. Popsal pravděpodobnou budoucnost:
"Zcela organizovaná společnost… zrušení svobodné vůle metodickým podmiňováním, nevolnictví, které se stává přijatelným pravidelnými dávkami chemicky vyvolaného štěstí."
Huxley také předpověděl, že demokracie změní svou povahu:
"Staré formy, volby, parlamenty, nejvyšší soudy zůstanou zachované, ale jejich podstatou bude nenásilná totalita. Demokracie a svoboda budou tématem každého vysílání a redakčního článku. Mezitím bude vládnoucí oligarchie a její vysoce vyškolená elita vojáků, policistů, tvůrců myšlenek a manipulátorů mysli v tichosti řídit představení tak, jak uzná za vhodné."
Mohl bych tu širokosáhle rozebírat, jak základem těchto experimentů s drogami CIA byly hippie a květinové děti v 60. letech. Toto hnutí bylo těmito psychedelickými drogami odvedené spíše k mysticismu a spiritualismu než politice. Takto šikovně odvrátili jejich pozornost a roztříštili jednotu. Smysl protestujících proti válce ve Vietnamu se rozplynul v oblaku hašišového dýmu. Drogová kultura. Na to tu mám spoustu materiálů, ale na tomto místě to nechci rozebírat. Možná někdy příště. Účelem tohoto pořadu je dopátrat se základů současné manipulace. Dopracovat se k základům, které byly položené před více jak půl stoletím. Položme si otázku. Jak moc se tohle všechno liší od toho, co máme dnes?
Marcus Raskin: Institut pro politická studia
Institut pro politická studia byl založený v roce 1963. Vedl ho poradce prezidenta Kennedyho pro národní bezpečnost a bývalý prezident Fordovy nadace McGeorge Bundy. Bundy byl jedním z architektů americké politiky vůči Vietnamu, zejména nechvalně proslulých programů Strategic Hamlet a vražedné operace Phoenix v oblasti delty Mekongu. Hlavním úkolem Institutu pro politická studia bylo kontrolovat a koordinovat širokou škálu organizací. Od kontroly místních komunit a černošských nacionalistických skupin přes proti technologické organizace, protiválečné hnutí a teroristické operace, až po pořady o nulovém růstu a ekologické programy. FBI a sekce CIA poskytly kontrolory a manažery k nasazení nové levice. Institut pro politická studia poskytl krycí příběhy a ideologické řízení. Hlavním teoretikem Institutu pro politická studia nebyl nikdo jiný než Noam Chomsky, jeden ze zakladatelů nové levice. Pro Chomského bylo hlavním účelem vytvořením nové levice na počátku 60. let předejít radikalizaci vrstev vysokoškolské mládeže. Nadace, které poskytují peníze Institutu pro politická studia lze rozdělit do dvou základních kategorií.
Za prvé, nadace nejvyšší úrovně, všechny spojené s rodinou Rockefellerů, jako je Rockefeller Family Fund, Rockefeller Brothers Fund, Fordova nadace, slouží jako organizace, které vyplácejí finanční prostředky na konkrétní operace. Na druhé úrovni slouží nadace, jako je Kaplanův fond a Sternův fond, jako kanály pro politické a krycí funkce. Klíčovou osobou zapojenou do Institutu pro politická studia byl Marcus Raskin, úzce propojený s nejvyššími patry Rockefellerovy politické zpravodajské mašinérie. Raskin se dříve vzdělával na právnické fakultě Chicagské univerzity, která byla politickou továrnou Rockefellerových agentů a operativců. V polovině 60. let 20. století začali Rockefeller a zakladatelé Institutu pro politická studia, Hans Morgenthau, Rockefellerův člověk a McGeorge Bundy vytvářet krytí pro vedení anarchisticko-levicových operací. Na tyto aktivity získávali rozsáhlou mezinárodní síť operativců pro černé operace. Dělo se tak prostřednictvím dvou kanálů.
Za prvé, tajného útvaru Rady národní bezpečnosti známého jako zvláštní štáb, který plánuje a koordinuje psycho politické operace používané k manipulaci americké veřejnosti. Za druhé, rozsáhlé mezivládní tajné infrastruktury, která zahrnuje zákonodárnou, výkonnou a soudní moc, jako je ministr zahraničí, ministr obrany, ministr financí a ředitel CIA. Ti, kdo ovládají televizní, rozhlasové a novinové společnosti. Kdo stojí v čele největších právnických firem. Kdo řídí největší a nejprestižnější univerzity a think-tanky. Kdo řídí největší soukromé nadace a kdo řídí největší veřejné společnosti.
V rámci Zvláštního štábu se Marcus Raskin stal jedním z dohlížitelů nad speciálními tajnými operacemi a plánováním destabilizačních scénářů. Zvláštní štáb Rady národní bezpečnosti byl jednak součástí strategických psycho politických operací, které zaměřují propagandu na malé skupiny lidí, jako jsou akademici nebo odborníci schopní ovlivnit veřejné mínění a jednak součástí taktických psycho politických operací, které zaměřují propagandu na masy prostřednictvím masově sdělovacích prostředků. Marcus Raskin byl také důkladně vyškolený v psychologickém profilování prostřednictvím Národních výcvikových laboratoří. Projektu, který pro Rockefellery vytvořil německý nacistický psycholog Kurt Lewin. Tyto Národní výcvikové laboratoře se specializují na vymývání mozků různými metodami, včetně transakční analýzy a terapie a skupinové terapie. Zaměřují se ale také na tvrdší metody vymývání mozků, které se používají k vytvoření sociální základny pro vedení teroristických operací.
Možná si vybavíme v Německu ve druhé polovině 70. let lidi jako Andreas Baader, Ulrike Meinhofová, Gudrun Ennslinová a další. Zorganizovali řadu atentátů, vražd a loupeží ve jménu revolučního boje proti kapitalistickému státu. A právě druhá generace této skupiny Baader-Meinhofová vzešla z absolventů Heidelberského pacientského kolektivu. Šlo o experimentální program, který využíval psychiatrické pacienty. V tomto programu byli pacienti indoktrinovaní podle programu R. D. Lainga z Tavistockova institutu. V rámci tohoto programu jim bylo také přiděleno, aby rozvíjeli schopnost vyrábět bomby. Stejnou techniku použila Francesca Alberoniová, vedoucí Sociologické fakulty univerzity v Trentu k vytvoření italské levicové teroristické organizace Rudé brigády. Program v Trentu byl sociálně-pracovní program vymývání mozků. Stejný modus operandy byl použitý k vytvoření teroristické skupiny Weathermen Underground v Americe. Byl to součást výcviku teroristických skupin, které se rekrutovaly ze studentských hnutí. Někdy o tom mohu také natočit pořad, protože je to fascinující, ale v tomto pořadu bychom tím zbytečně ztráceli čas.
Ovládání mas: Tiché zbraně
Zajímavou roli v přidružených organizacích hraje středisko Tavistockova institutu na Sussexské univerzitě. Jmenuje se Centrum Columbus. Bylo známé jako Centrum budoucích šoků. Je to název pro takzvanou psychologii zaměřenou na budoucnost, jejímž cílem je manipulovat celé skupiny obyvatelstva a vyvolat budoucí šoky. Středisko Columbus se zabývá pouze jednou oblastí činnosti. Vydává studie o dynamice pronásledování a vyhlazování. Jinými slovy, Spojené státy měly být naprogramované ke změnám a měly si na takové plánované změny natolik zvyknout, že by bylo sotva znatelné, kdyby k hlubokým změnám došlo. Ve skutečnosti byla tato iniciativa v oblasti technologie tichých zbraní poprvé představená politickým výborem skupiny Bilderberg na jejím ustavujícím zasedání v roce 1954.
Tehdy použili termín tichá válka k popisu zjevné taktické metodiky k podmanění lidské rasy. Jednalo se konkrétně o dokument s názvem přísně tajné: Tiché zbraně pro tiché války, úvodní programová příručka. Tento dokument byl odhalený zcela náhodou 7. července 1986. V ten den zaměstnanec společnosti Boeing Aircraft koupil ve výprodeji přebytečnou kopírku IBM na součástky a objevil v ní podrobnosti tohoto plánu, který se zrodil v zárodku studené války. Tento strategický manuál požadoval ovládání mas prostřednictvím manipulace s průmyslem, zábavou, vzděláním a politickými sklony. Vyzýval k tiché revoluci, která by postavila bratra proti bratrovi a odvedla pozornost veřejnosti od toho, co se skutečně děje. Pro současnost je to ohromný studijní materiál, protože můžeme srovnávat, do jaké míry se naplňují věci, které globální mocenská klika plánovala už v první polovině 50. let. Těchto zhruba 3 000 stran bylo v lednu 1981 předaných nově zvolené administrativě Ronalda Reagana.
Televize
Nejzáludnější formou ovládání je přimět lidi, aby si mysleli, že jsou svobodní. Přitom někdo manipuluje každým jejich krokem. Jednou z forem diktatury je být ve vězeňské cele a vidět mříže. Druhou, mnohem rafinovanější formou kontroly a diktatury je, když mříže nevidíme a myslíme si, že jsme svobodní. Největším hypnotizérem na světě je krabice v našem obýváku, která nám říká, čemu máme věřit. Televize se svým dosahem do každé domácnosti vytváří základ pro masové vymývání mozků občanů. Vy, kteří mě posloucháte poprvé, si to možná ještě neuvědomujete. Naše mysl je formovaná a utvářená pokaždé, když zapneme tuto jednookou chůvičku. Podívejme se podrobněji na to, co se odehrává v našem mozku při sledování televize. Věnoval jsem se tomu také ve druhém díle mého pořadu Jak Židé vynalezli Hollywood.
Při sledování televize je pravá hemisféra dvakrát aktivnější než levá, což je samo o sobě neurologická anomálie. Při přechodu z levé do pravé se uvolňuje vlna přirozených tělesných opiátů. Jsou to endorfiny, mezi které patří beta-endorfiny a enkefaliny. Endorfiny jsou strukturálně identické s opiem a jeho deriváty morfinem, kodeinem, heroinem a tak dále. Jinými slovy, naše televize funguje jako high-tech systém pro dodávku drog, samozřejmě metaforicky řečeno a všichni pociťujeme její účinky, jako je, lidově řečeno, závislost čučení na bednu. Nemůžeme se od bedny odtrhnout. Zapneme si ji každý večer. Jsme na bedně závislí, stejně jako na drogách. Jsme zhypnotizovaní soustředěným civěním na obrazovku jako kobra. Nebo nám bedna hraje při běžných domácích činnostech, i když obsah třeba ani nevnímáme. Naše podvědomí ho ale vnímá o to intenzivněji.
Pro další výklad si musíme rozdělit takzvané vyšší a nižší oblasti mozku. Vyšší oblasti mozku jsou střední mozek a neokortex. Vyšší oblasti mozku se zaměřují na intelekt, analýzu a syntézu, jednoduše zpracovávání informací. Naopak nižší oblasti mozku, jako je limbický systém, pracují se základními pudovými instinkty, které se s námi vyvíjely od pračlověka v jeskyních. Vyšší mozek je rozum a intelekt, nižší mozek pudové instinkty a atavistické pudy. Pro následující výklad je to důležité. Dalším účinkem sledování televize je to, že vyšší oblasti mozku, jako je střední mozek a neokortex jsou vypnuté. Tedy centra pro intelekt, analýzu a syntézu jsou vypnutá. Většina aktivity se totiž přesouvá do limbického systému, tedy do oblasti našeho dolního mozku. Nižší neboli plazí mozek je připravený reagovat na prostředí pomocí hluboce zakořeněných programů reakce bojuj, nebo uteč. Tyto nižší mozkové oblasti navíc nedokážou rozlišit realitu od vymyšlených obrazů. Tuto práci vykonává vyšší mozek, neokortex.
Takže nižší mozek reaguje na televizní obsah, jako by byl skutečný a uvolňuje příslušné hormony. Studie prokázaly, že z dlouhodobého hlediska vede přílišná aktivita v nižších, tedy pudových mozkových oblastech k zakrnění vyšších mozkových oblastí, tedy intelektu. Jednoduše, čím častěji a déle zíráme na bednu, tím více aktivujeme nižší oblasti mozku, tedy instinkty a emoce, zatímco vyšší oblasti mozku, intelekt, postupně zakrňují. Je to logické. Právě tohle lidé, kteří nám denně vymývají mozek zatraceně dobře vědí. Lidem, kteří mají tuto společenskou transformaci na starosti se podařil dokonalý trik. Podařilo se jim přesvědčit lidi, že to, co vidí na vlastní oči, je všechno, co je třeba vidět. Jak to poznáme? Jednoduše. Setkáme se s tím pokaždé, když se pokoušíme některým lidem vysvětlit širší souvislosti a neviditelnou realitu za oponou. Co se stane? Vysmějí se nám do obličeje. Jsou totiž oběťmi tohoto geniálního triku. Co není vidět na vlastní oči, prostě neexistuje. Existuje pouze to, co je vidět na obrazovce. Hal Becker z think tanku Futures Group v Connecticutu v roce 1981 prohlásil:
"Znám tajemství, jak přimět průměrného Američana, aby věřil čemukoli, co chci. Stačí mě nechat ovládat televizi. Dáte něco do televize a stane se to skutečností. Pokud svět mimo televizi odporuje obrazům, lidé se začnou snažit změnit svět tak, aby se podobal obrazům v televizi."
Hall Becker geniálně vystihl podstatu. Lidé, kteří jsou závislí na bedně, se snaží přetvářet i okolní realitu kolem sebe, aby vypadala tak, jak ji znají z televizních obrazů. Zacyklený kruh. Musíme si uvědomit, že televize není nositel pravdy. Televize je primárně zábavní průmysl a tak k ní musíme přistupovat. Televize je lunapark, skupina žonglérů, břišních tanečnic, vypravěčů, zpěváků a porna. Ale lidé byli zcela zhypnotizovaní televizí. Sedí tam den za dnem, noc za nocí, …. Televize je to jediné, co mnoho lidí zná. Lidé sní jako televize, mluví jako televize, přebírají a papouškují fráze, aniž by si to uvědomovali. Lidé se voní, oblékají se, chovají se jako televize. Hodně lidí, zejména mladá generace, je chronicky upnutá na stupidní celebrity více než na své přátele kolem sebe. To je šílenství! Copak to nechápeme? Kolik milionů z nás je ochotno věřit všemu, co nám říká televize? A co víc, obrovské množství lidí nahoře je nám ochotno, ve jménu války proti Covidu, podílu na sledovanosti a prachů z reklamy, namluvit cokoli, pokud je budeme volit, kupovat jejich výrobky a dovolíme jim, aby nám vymývali mozky.
Televize poskytovala ideální prostředek k vytvoření homogenní kultury. Masové kultury, jejímž prostřednictvím bylo možné formovat a ovládat lidové mínění tak, aby si všichni mysleli totéž. Proč se to dělá? Aby nás otupili. Aby nám vymyli mozek. Aby z nás udělali citlivého dospělého člověka s infantilními sklony. Abychom nepřekáželi důležitým lidem tím, že budeme příliš přemýšlet sami. Přemýšlejme o tom! Více než 75 % lidí získává všechny informace z televize. Ve skutečnosti je jedinou pravdou, kterou většina lidí zná to, co se dozvídají z televize. Existuje celá generace lidí, kteří nevěděli nic, co by nepocházelo z této televize. Tato televize se stala evangeliem, konečným zjevením. Může rozhodovat o prezidentech a premiérech. Tato televize je nejúžasnější silou na tomto zatraceném světě. Co by se ale stalo, kdyby se dostala do rukou nesprávných lidí?
Význam slova masmédium je masová sugesce publika. To věděli i nacisté. Ti tehdy sice neměli televizi, ale měli rozhlas. Jakmile se nacisté dostali k moci, nařídili výrobu a masové rozšíření levných rozhlasových přijímačů pro všechny obyvatele země. To je skutečný význam slova masové publikum. V pozadí byl stejný koncept, o jakém hovořil Zikmund Freud v Masové psychologii. Tedy že jedinec účastnící se masového jevu podléhá sugesci, ztrácí své morální vědomí a stává se tak ohromený masovým prožitkem. Vymývači mozků tomu říkají institucionální lidská agresivita. To podle lidí jako Freud dokazuje, že lidé jsou zvířata hnaná k destrukci. Podle Freuda jsou tyto agresivní destruktivní pudy součástí zvířecí přirozenosti člověka. Účelem společnosti je podle Freuda regulovat a kontrolovat různými formami nátlaku výbuchy této vrozené bestiality, proti které je lidská mysl nakonec bezmocná. Freudova hlavní myšlenka spočívala v tom, že masy lidí mohou být organizované na základě apelů na emoce. Nejsilnější jsou tyto apely na nevědomí, které má moc ovládnout a odvrhnout rozum. Zikmund Freud napsal:
"Masa nikdy nežíznila po pravdě. Lidé vyžadují iluze a nemohou se bez nich obejít. Neustále dávají přednost tomu, co je neskutečné, před tím, co je skutečné; jsou téměř stejně silně ovlivnění tím, co je nepravdivé, jako tím, co je pravdivé. Mají zjevnou tendenci nerozlišovat mezi nimi."
V roce 1972 napsal přední tavistocký odborník na média Dr. Fred Emery zprávu o vlivu televize na Američany:
"Naznačujeme, že televize vyvolává základní předpoklad závislosti. Je to v podstatě emocionální a iracionální činnost. Televize je nepřetržitý vůdce, který poskytuje výživu a ochranu."
Investigativní novinář Lonnie Wolfe ve své informativní zprávě o vlivu televize na kognitivní schopnosti jedince uvádí, že: "Vědci z Tavistockova institutu v Americe si všimli, že veškerá televize má disociativní účinek na duševní schopnosti, takže lidé jsou méně schopní racionálně uvažovat. Diváci, kteří si zvyknou sledovat televizi šest a více hodin denně, odevzdávají své rozumové schopnosti obrazům a zvukům vycházejícím z televizní obrazovky."
Tavistockův institut brzy zjistil, že navyklé sledování televize ničí schopnost člověka ke kritické kognitivní činnosti. Jinými slovy, dělá z člověka hlupáka. Z hlediska Tavistockova institutu je totiž obzvláště důležité snížit společnost na úroveň chytrého zvířete, pokud chtějí ovládnout planetu Zemi a vštípit populaci svá dogmata. Pokud budou lidé uměle udržovaní na úrovni emocí chytrého zvířete, nemají šanci povýšit své znalosti na úroveň rozsáhlejšího poznání. Spojování věcí do souvislých vzorců a celků. Myšlenkově a mentálně pojmout globální rozměr věcí. Lidé udržovaní na úrovni chytrého zvířete masmédii budou vždycky přízemně uvažovat rozkouskovaně. Budou se primitivně vysmívat všemu, čemu nerozumějí, jako konspiraci a dezinformaci. Přesně jako dávné primitivní kmeny, které také odmrštily všechno, čemu nerozuměly. Disociační efekt navozený masmédii je ale jen jedním z aspektů překonání odporu a změny zavedeného paradigmatu společnosti. Poslechněme si Theodora Adorna z Frankfurtské školy:
"Zdá se být zřejmé, že modifikace potenciálně fašistické struktury nelze dosáhnout pouze psychologickými prostředky. Úkol je srovnatelný s úkolem odstranit ze světa neurózu, delikvenci nebo nacionalismus. Ty jsou produktem celkového uspořádání společnosti a lze je změnit pouze tak, jak se mění tato společnost. Psychologovi nepřísluší říkat, jak takových změn dosáhnout. Jde o problém, který vyžaduje úsilí všech společenských vědců. Jediné, na čem bychom chtěli trvat je, aby v radách nebo u kulatých stolů, kde se o problému uvažuje a plánují se opatření, měl psycholog svůj hlas. Jsme přesvědčeni, že vědecké poznání společnosti musí zahrnovat i pochopení toho, co s lidmi dělá a že je možné, aby došlo k sociálním reformám, a to i rozsáhlým a plošným které, ač samy o sobě žádoucí, by nutně nezměnily strukturu osobnosti s předsudky. Aby se fašizující potenciál změnil, nebo dokonce byl udržený na uzdě, musí se zvýšit schopnost lidí vidět sami sebe a být sami sebou. Toho nelze dosáhnout manipulací s lidmi, jakkoli jsou prostředky manipulace dobře zakotvené v moderní psychologii. Právě zde může psychologie sehrát svou nejdůležitější roli. Techniky pro překonávání odporu, vyvinuté především v oblasti individuální psychoterapie, lze zdokonalit a přizpůsobit pro použití se skupinami, a dokonce i pro použití v masovém měřítku."
To jsou základy masového sociálního inženýrství, které používají masmédia jako nejefektivnější vymývání mozků, sugesci a hypnózu masového publika. Vymývači mozků dospěli k závěru, že masové mediální události způsobily, že lidé pozastavili svou víru v realitu. Lidé byli ochotní nekriticky přijímat věci, které kdyby slyšeli v jiném kontextu, pravděpodobně by je odmítli. A teď si vzpomeňme na dnešek. Jak šílené jsou některé věci, které nám říkají naši vedoucí představitelé? Od zbraní hromadného ničení v Iráku po nesmysly ohledně covidové šikany. Psychologie totality masově šířená masmédii. To se do velké míry snoubí a překrývá s obyčejnou propagandou. To jsem pokryl v mých trojdílných pořadech Média a propaganda a Tajné nástroje propagandy, proto je to zbytečné rozebírat na tomto místě. Kdo chcete, poslechněte si tyto dva konkrétní pořady.
Sociální šoky: Krize a přehlcení mysli
Eric Trist a Frederick Emery v Tavistockově institutu vyvinuli teorii sociální turbulence, takzvaného změkčujícího efektu budoucích šoků, kdy může dojít ke změkčení populace v důsledku masových jevů, jako je nedostatek energie, hospodářský a finanční kolaps nebo teroristický útok:
"Pokud by se tyto šoky dostaly dostatečně blízko k sobě a pokud by byly prováděné se zvyšující se intenzitou, pak by bylo možné přivést celou společnost do stavu masové psychózy," tvrdili Trist a Emery.
Oba doplnili, že: "Lidé by se stáhli do stavu popírání, stáhli by se do oblíbených zábav a rozptýlení, přičemž by byli náchylní k výbuchům vzteku."
To si také musíme rozebrat. Oba psychologové z Tavistocku hovoří o sociálních šocích, které by se dostaly blízko k sobě. Tedy odehrávaly by se těsně po sobě. A co prožíváme v posledních dekádách? Sociální šok finanční krize, šok migrační krize, šok ekologické krize, šok covidové krize, šok energetické krize. Je to přece ukázkový příklad naplňování sociálních šoků jdoucích těsně po sobě. A co to má za následek? Lidé se stahují do stavu popírání, jak tvrdí oba psychologové z Tavistocku. Jde o tak intenzivní bombardování lidské psychiky šokem za šokem, krizí za krizí, že lidé jsou přehlcení a začnou věci popírat. V tom jim pomáhají masmédia. Nevěřte tomu, je to konspirace, dezinformace, hoax, fake news. Popírání reality.
Oba psychologové z Tavistocku také hovoří o tom, že se lidé stáhnou do oblíbených zábav a rozptýlení, přičemž jsou náchylní k výbuchům vzteku. A čeho jsme svědky dnes? Lidé přijdou z práce a místo toho, aby se setkávali a povídali si s přáteli, kamarády, známými, co dělají? Čučí na bednu, na filmy a dění kolem je nezajímá. Stáhnou se do oblíbených zábav a rozptýlení, řečeno slovy psychologů z Tavistocku. A když se je snažíme vytrhnout, snažíme se jim otevřít oči některými skutečnostmi, dochází k výbuchům vzteku jen pro jiný názor. Naprosto přesně podle teorie Erica Trista a Fredericka Emeryho z Tavistockova institutu. Naprosto fenomenální obraz dnešní vztekem a agresí kvasící společnosti. Kolem nás se odehrává tolik sociálních šoků, že to v lidech na jedné straně vyvolává hněv, vztek a agresi a na druhé straně to popírají a stahují se do oblíbených zábav a rozptýlení. Jako kdyby se postupovalo podle příruček Erica Trista a Fredericka Emeryho z Tavistockova institutu. V minulém díle jsem hovořil o tom, že jednou z klíčových osobností, které se podílely na psychologické válce proti obyvatelstvu prostřednictvím uměle vyvolaných sociálních turbulencí, byl Kurt Lewin.
Kurt Lewin byl průkopníkem skupinové dynamiky, který byl součástí rané Frankfurtské školy a po nástupu Hitlera k moci uprchl z Německa. Ocituji úryvek z jeho knihy Perspektiva času a morálka. Naprosto ohromujícím způsobem totiž doplňuje Erica Trista a Fredericka Emeryho ze stejného Tavistockova institutu. Tuto část jsem citoval a rozebíral v minulém díle, ale abychom chápali souvislosti, rozhodně neuškodí si ji ocitovat znovu. Všechno nám v hlavě skvěle zapadne do sebe:
"Jedna z hlavních technik pro zlomení morálky prostřednictvím strategie teroru spočívá právě v této taktice. Udržovat člověka v nejistotě, kde se nachází a co přesně může očekávat. Pokud navíc časté kolísání mezi přísnými kázeňskými opatřeními a přísliby dobrého zacházení spolu s šířením protichůdných zpráv způsobí, že kognitivní struktura této situace bude naprosto nejasná, pak jedinec může přestat vůbec vědět, kdy určitý plán povede k jeho cíli, nebo od něj. Za těchto podmínek budou i ti, kteří mají určité cíle a jsou připravení riskovat ochromení těžkými vnitřními konflikty ohledně toho, co mají dělat."
Výzkumy v oblasti psychologie, sociologie a psychiatrie za posledních 50 let ukázaly, že lidská mysl se dokáže vyrovnat s omezeným počtem změn ve svém okolí. Podle Oddělení pro výzkum vědecké politiky při Tavistockově institutu jsou budoucí šoky definované jako fyzické a psychické potíže vyplývající z nadměrného zatížení rozhodovacího mechanismu lidské mysli. Jinými slovy série událostí, které přicházejí tak rychle, že lidský mozek nedokáže informace vstřebat. Jeden ze scénářů se nazývá povrchnost. Podle Emeryho a Trista z Tavistocku:
"Po nepřetržitých šocích velká cílová skupina obyvatelstva zjistí, že už se nechce rozhodovat. Tím se sníží hodnota jeho záměrů. Tuto strategii lze realizovat pouze popřením hlubších kořenů lidství, které spojují… Lidi na osobní úrovni popřením jejich individuální psychiky."
Tuto společenskou apatii, smíšenou s volně se vznášející agresí, jak jsem o tom hovořil v mém pořadu Psychologie totality, Emery a Trist nazývají organizovanou společenskou reakcí na disociaci. Společnost ovládaná infantilním vztekem a zmítaná emocemi. Trist a Emery dodávají:
"Taková skupina se stává snadno ovladatelnou a bude poslušně plnit rozkazy, aniž by se vzbouřila, což je cílem cvičení."
Tyto časté výkyvy procházejí několika scénáři. Pokud turbulence nepřestane nebo se zintenzivní, pak v určitém okamžiku lidé přestanou být schopní se pozitivně přizpůsobovat. Podle Trista a Emeryho se: "Lidé stávají maladaptivními. To znamená, že volí reakci na napětí, která degraduje jejich život. Začnou potlačovat realitu, popírat její existenci a konstruovat si stále infantilnější fantazie, které jim umožňují se s ní vyrovnat. V podmínkách rostoucí sociální turbulence lidé mění své hodnoty a podléhají novým degradovaným hodnotám. Hodnotám, které jsou méně lidské a více zvířecí."
Druhým scénářem je segmentace společnosti na menší části. Hovořil jsem o tom také v prvním díle, ale opět, neuškodí opakování, aby nám souvislosti více zapadly do sebe. V tomto scénáři je každá skupina, etnická, rasová a sexuální proti té druhé. Národy se rozpadají na regionální skupiny, tyto menší oblasti se zase štěpí na ještě menší oblasti podle etnického klíče. Trist a Emery to označují jako posílení předsudků uvnitř skupiny a mimo ni, protože lidé se snaží zjednodušit si výběr. Z přirozených linií sociálního rozdělení se stávají barikády.
Třetí scénář je nejintenzivnější. Zahrnuje stažení se a ústup do soukromého světa a ústup od sociálních vazeb, které by mohly znamenat vtažení do záležitostí druhých. Trist a Emery jsou přesvědčení, že lidé budou ochotní akceptovat zvrácenou nelidskost člověka, která charakterizovala nacismus. Ne nutně strukturu nacistického státu, ale morální pohled na nacistickou společnost. Aby lidé v takovém stavu přežili, budou si muset vytvořit nové náboženství. Tyto nové náboženské formy, budou formou mystického anarchismu. New age. Iluze spojení všech světových náboženství do jednoho pod radostnou duhovou vlajkou, kdy se všichni budeme držet za ruce ve společném satanistickém tanci. Opět je to televize, která poskytuje sociální lepidlo, které spojuje mysl obyvatelstva s tímto novým náboženstvím. Masová manipulace, masová sugesce a masová hypnóza řízené masmédii, které tyto procesy akcelerují, urychlují.
Centralizace médií
Většina Evropanů věří, že existuje něco jako svobodný tisk. Ten je ovšem jednou z klíčových oblastí vymývání mozků obyvatelstva. Mnoho lidí získává většinu zpráv z televize kontrolované státem v mylné představě, že reportéři mají sloužit veřejnosti. Ve skutečnosti reportéři veřejnosti neslouží. Reportéři jsou placení zaměstnanci a slouží majitelům médií. Kontrola nad médii je dlouhodobým cílem globalistické elity. Už v únoru 1917 umístil kongresman Oscar Callaway do záznamu amerického Kongresu prohlášení, ve kterém popsal počátky toho, co nazval novinovou kombinací. Podle tohoto popisu banky J. P. Morgan a jeho spojenci dali dohromady dvanáct vysoce postavených mužů v novinovém světě. Tyto muže zaměstnali, aby vybrali nejvlivnější noviny v Americe, aby obecně kontrolovali politiku denního tisku ve Spojených státech. Dnes je to podle nového mediálního monopolu pět korporací, které kontrolují americkou sedmou velmoc.
Prestižní nizozemský časopis Exposure v zářijovém vydání z roku 1993 popsal znepokojivé podrobnosti o tom, jak Tavistockův institut pro behaviorální analýzu plánoval ovládnout správní rady tří hlavních a nejprestižnějších televizních sítí v Americe. NBC, CBS a ABC. Všechny tři televizní sítě vznikly jako odštěpné závody společnosti Radio Corporation of America. Tyto organizace a instituce, které si teoreticky konkurují, jsou ve skutečnosti úzce propojené a provázané s bezpočtem společností a bank, takže je téměř nemožné je rozplést.
První, NBC, je dceřinou společností General Electric, kterou ovládá Morgan. Předsedou představenstva NBC byl dlouhou dobu Thornton Bradshaw. Bradshaw je prezidentem společnosti Atlantic Richfield Oil, člen Světového fondu na ochranu přírody, Římského klubu, Aspenského institutu pro humanitní studia a Rady pro mezinárodní vztahy. Tento člověk zastával pozici předsedy představenstva NBC. Jak asi taková televize bude nezávislá?
Druhá, ABC, je vlastněná společností Disney Corporation. Má 153 televizních stanic. Banka Chase Manhattan Bank kontroluje 6,7 % akcií ABC, což jí stačí k získání kontrolního podílu. Chase prostřednictvím svého trustového oddělení kontroluje 14 % CBS a 4,5 % Radio Corporation of America.
Třetí, CBS, patří společnosti Viacom, která má více než 200 televizních a 255 rozhlasových poboček po celé zemi. Zakladatel CBS William Paley byl jako americký zpravodajský důstojník vyškolený v technikách masového vymývání mozků během druhé světové války v Tavistockově institutu v Anglii. Na finanční expanzi CBS dlouho dohlížela společnost Brown Brothers Harriman a její hlavní partner Prescott Bush, který byl ředitelem CBS. Je zřejmé, že představenstva všech tří televizí jsou značně ovlivněná trojicí Rockefeller, Rothschild, Morgan. Místo tří konkurenčních sítí s názvy NBC, CBS a ABC tu ve skutečnosti máme jednu vysílací společnost. Takových propojení bych tu mohl uvádět nekonečně mnoho, ovšem pro ilustraci, myslím, že stačí tohle. Pokud se o médiích chcete dozvědět více, pokryl jsem to v mých trojdílných pořadech Média a propaganda a Tajné nástroje propagandy. Hovořil jsem o tom velmi podrobně v mém dvoudílném pořadu Bohatí a mocní, nebo Tajné globální skupiny. V tajných nástrojích propagandy jsem se podrobně zaměřil na Edwarda Bernayse, Freudova synovce a jednoho ze zakladatelů technik manipulace s veřejným míněním. Podle Bernaysových vlastních slov:
"Vědomá a inteligentní manipulace s organizovanými zvyky a masami je důležitým prvkem demokratické společnosti. Ti, kdo manipulují s tímto neviditelným mechanismem společnosti tvoří neviditelnou vládu, která je skutečnou vládnoucí mocí v této zemi… Byl to samozřejmě ohromující úspěch propagandy během [první světové] války, který několika inteligentním lidem ve všech oblastech života otevřel oči a ukázal jim možnosti, jak regulovat veřejné mínění. Jsme řízení, naše mysl je formovaná, náš vkus utvářený, naše myšlenky jsou nám podsouvané převážně muži, o kterých jsme nikdy neslyšeli. Ať už se rozhodneme zaujmout k tomuto stavu jakýkoli postoj, faktem zůstává, že téměř v každém aktu našeho každodenního života, ať už v oblasti politiky nebo obchodu, našeho společenského chování nebo našeho etického myšlení, nás ovládá relativně malý počet osob. Zanedbatelný zlomek z našich sto dvaceti milionů tehdejších občanů Ameriky, které rozumí mentálním procesům a společenským vzorcům mas. Jsou to oni, kdo tahají za dráty, které ovládají veřejné mínění, a kdo spoutávají staré společenské síly a vymýšlejí nové způsoby, jak spoutat a řídit svět."
Proto tvrdím, že kdo podrobně nestudoval Edwarda Bernayse, nikdy nemůže zcela pochopit mediální manipulaci. Proto vám znovu vřele doporučuji zejména můj trojdílný pořad Tajné nástroje propagandy. Jeffrey Steinberg ve svém článku o kartelizaci zpravodajského průmyslu vysvětluje, že i přímé přenosy z autonehod, vražd gangů, znásilnění, přírodních katastrof, válek a teroristických činů jsou podávané na základě pečlivých studií provedených na neurologických odděleních předních lékařských fakult. V posledních desetiletích odhalili odborníci na psychologickou válku novou pseudovědu zvanou viktimologie, vyvinutou londýnským Tavistockovým institutem. Viktimologie vychází z teorie, že jedinci mohou být vystavení traumatu tím, že jsou vystavení šokujícím názorným obrazovým záznamům násilí. Tento typ vymývání mozku se podle Lonnieho Wolfa nazývá selektivní retence. Televize způsobuje, že lidé pozastavují schopnost kritického úsudku. Kombinace zvuku a obrazu totiž uvádí jedince do stavu podobného snu, který omezuje kognitivní schopnosti. Možná si vzpomínáte, že jsem před nějakou dobou citoval Hala Beckera z think-tanku Futures Group z Connecticutu. Ten tvrdí, že díky kontrole televizních zpravodajských pořadů může vytvářet veřejné mínění tím, že manipuluje s naším myšlením a jednáním:
"Jsme testovacími případy elity, které je třeba postrkovat a pobízet správným směrem. Přitom nás celou dobu přesvědčují, že naše rozhodnutí vycházejí z pevného porozumění politice kolem nás, zatímco ve skutečnosti jsme cílovými skupinami obyvatelstva, jejichž sdělení jsou přizpůsobená zjevným potřebám mas. Výsledky pečlivě konstruovaných průzkumů veřejného mínění, které jsou obyvatelstvu podávané prostřednictvím masmédií, jsou základem pro utváření názorů. Tento proces je vytvořený v Tavistocku, a popsaný v jedné z tavistockých příruček jako sdělení, které se dostává ke smyslovým orgánům osob, které mají být ovlivněné."
Televize svou ohromující přítomností v našem životě vytváří populární názor a zároveň ho potvrzuje. Jak přesně se to dělá? Je to proto, že naše identita je díky televizi utvářená tím, co si o nás myslí ostatní. Jednoduše ve svém životě prosazujeme takové názory, které vidíme v televizi. Ty utvářejí naši identitu. Modelují nás jako plastelínu. Média si z nás uplácají takový tvar figurek, který mocenské elity chtějí. A my jim za to ještě fandíme a každodenně na ně civíme. Mějme na paměti, že televize je primárně zábavní průmysl. Otázka pravdy tu není problémem. Televize není o pravdě, ale o vytváření reality. Citoval jsem psychology Emeryho a Trista z Tavistockova institutu, kteří tvrdí, že čím více člověk sleduje televizi, tím méně chápe. Čím více přijímá, tím více se odděluje od vlastního myšlenkového procesu… televize je mnohem magičtější než jakýkoli jiný spotřební produkt. Činí věci normálními. Balí a homogenizuje fragmentované aspekty reality. Z převážně nepřijatelných ingrediencí konstruuje přijatelnou realitu, tedy mýtus. Postavit se mediálnímu mýtu by znamenalo čelit očernění z dezinformací a konspirací. Máte na to odvahu? Stále více lidí ji má. Chcete k nám patřit i vy?
Newspeak a idiotspeak
Všímali jsme si někdy úrovně jazyka používaného ve zpravodajství? Nebo snad ne? Všechny zpravodajské relace v západním světě se řídí stejným jazykovým vzorcem: jednoduchá slovesa, spousta podstatných jmen a velmi málo dlouhých vět. Krátké věty, jednoduchá slovní zásoba. Jinými slovy, zvukové sousto. Vždyť přece prostřednictvím jazyka, jeho krásy a složitosti člověk předává myšlenky a principy své kultury z generace na generaci. Jazyk masmédií je tvořený pouhým pojmenováváním předmětů. Člověk, pes, zločinec, prezident, bomba v autě, ekonomika, špatný, dobrý. Nedochází k žádnému tvůrčímu myšlení, k pokusu o zapojení mysli, pouze k vtisknutí obrazu do našeho mozku. A tomu se říká vymývání mozku.
Vymývání mozků televizí ale není záležitostí jedné noci. Jde spíše o kumulativní účinek v průběhu dlouhého časového období, kterému se daří měnit paradigma naší společnosti. Nevěříte mi? Rozhlédněme se kolem sebe a vzpomeňme si na generaci zpět. Jazyk televizního zpravodajství má své kořeny v lingvistické práci během druhé světové války, která byla součástí konečné revoluce H. G. Wellse. Odstranění všech národních jazyků ve prospěch základní angličtiny, budoucího světového jazyka, který měl slovní zásobu pouhých 850 slov. Tento degenerativní koncept vytvořil britský lingvista C. K. Ogden. Jde o koncept s potenciální hodnotou vymývání mozků. Pomocí takzvaného Basicu ve spojení s masmédii bylo možné předat velkému počtu lidí jednoduché sdělení, aniž by jim překážely nějaké komplikované myšlenky. Tavistock ví, že myšlenky jsou obrovským rizikem pro imperiální ideje globální mocenské kliky.
Myšlenky jsou mocnější než jakákoli vojenská armáda. Proto se Tavistock snaží ovládnout způsob myšlení lidí. Zejména vědu, oblast, kde se lidské schopnosti hypotéz a tvůrčího rozumu stávají silou pro zlepšení řádu přírody. Pokud dokážeme ovládnout způsob našeho myšlení, ovládneme i to, jak reagujeme na události kolem nás, ať už jsou tyto události jakékoliv. Tomuto procesu se říká změna paradigmatu, převrácení stávajících souborů předpokladů o společnosti. Zamysleli jsme se už někdy nad tím, proč je mladá generace, která samu sebe často chvástavě nazývá kritická, ve skutečnosti náchylnější k vymytí mozků masmédii než generace starší? Naši rodiče, hlavně prarodiče se apriori staví kritičtěji k masmédiím než mladá generace. Jak je to možné, když máme tu svobodu a demokracii, kterou nám režim cpe do chřtánu tak hluboko, až se z toho téměř zalykáme?
Generace s nejsilnějšími morálními hodnotami jsou ty, které vyrostly před příchodem televize. Byly to generace, kterým bylo nejtěžší vymýt mozek. Jejich děti, někdy také nazývané Husákovy děti, se začaly štěpit na dvě části. První odštěp měl vymytý mozek socialismem. Nejprve SSM, potom strana. Dnes jsou paradoxně tito lidé kovaní Havlisté a stoupenci Občanského fóra, ale to sem nepatří. Druhý odštěp Husákových dětí si zachoval rovnou páteř a nebyl součástí ani socialismu, ani současné psychologie totality. Mají zakořeněné morální hodnoty. Děti Husákových dětí jsou už vychované moderním školstvím, které destruuje, ničí a rozkládá pevná morální dogmata. Suverénní národní stát, rodinu, víru, kulturu, vzdělání, tradice. Vzpomeňme si na cíl vymývačů mozků. Učinit každou následující generaci infantilnější, živočišnější, amorálnější, tím pádem snadněji ovladatelnou.
Ještě naši rodiče byli vychovávaní na zdravé dávce televizní stravy. I my jsme byli vychovávaní televizí. Naše děti jsou vychovávané prostřednictvím mainstreamové televize. A právě poslední, mladá generace, je k vymývání mozků prorežimní propagandou nejnáchylnější. Celé dětství vyrostla na televizi. Televize se stala trvalou součástí jejich osobnostní integrity. Opěrným bodem, který určuje jejich hodnotové rámce. Přemýšlejme nad tímto paradoxem. Morální kompas mladé generace se posunul natolik, že už nedělá celebrity jen z herců nebo zpěváků, ale z neznámých Youtuberů, kteří předvádějí challenges. Třeba sní nejpálivější papričku a vydrží minutu, než ji vyzvrací. Jiná Youtuberka zase předvádí způsoby malování obličeje a představuje různé šminky. Product placement, mimochodem jedno ze schémat korporátního přesvědčování, jí zajistí cool sponzoring, ještě více šik konzumentky.
Jiný Youtuber zase přezpívává známé písničky. Co je tohle proboha za umění? Opět si připomeňme základní heslo vymývačů mozků. Učinit každou následující generaci infantilnější, živočišnější, amorálnější, a tím pádem snadněji ovladatelnou. Pasuje to dnes na věčně studující děcka, která si takzvaně užívají a cestují do třiceti? Sedí to na dospělé děti, které se zlobí, že ve třiceti nemají nic našetřeno pro rodinu nebo bydlení, když si celou dobu užívaly, cestovaly nebo pařily na studijních Erasmech? Pasuje to na mladou generaci, která očekává, že bude mít první nástupnický plat po studiu bez praxe a bez zkušeností 50 litrů hrubého? Sebestřední narcisové, na které nikdo nečeká s otevřenou náručí? Řekněme sami. Je tohle zodpovědný, seriózní přístup, nebo spíše infantilní a živočišný? Hrát si, cestovat, užívat si, hledat vzrušení, adrenalin, dobrodružství. Vždyť tohle jsme přece prožívali ve třinácti letech u Foglarových Rychlých šípů nebo Mayova Vinnetoua. Rozhodně ne ve třiadvaceti. A jakmile se náš morální kompas změnil, něco se s námi stalo. Moralizátorem se stala televize. Začala lidem říkat, co mají dělat. Najednou už nám chování dětí nepřipadá tak šokující jako kdysi. Bylo snazší ho racionalizovat, vysvětlit pomocí poselství obsažených v televizním programu. A když už jsou infantilní i dospělí, je snadnější přijmout infantilitu u svých dětí. Kruh se zacykluje.
Závěr: Naučme se čelit propagandě
Teď se podívejme na lidi, kteří vytvářejí myšlenkový obsah vymývání mozků. Většina z nich je ve věku přibližně 35 až 45 let. Jinými slovy, sami programátoři byli odkojení televizí od narození! Nehledejme tedy scénář, ve kterém tři devadesátiletí podivíni sedí v temné místnosti, drží se za ruce, hledí do křišťálové koule a plánují budoucnost světa. Tak to nefunguje. Spíš to vypadá tak, že skupina infantilních blbečků v teniskách a s hloupým účesem sedí v klimatizované místnosti s výhledem na město a probírá se nápady hlavních pořadů v příštím roce. Jakmile přijdou s nápady, předají je další skupině infantilních blbečků zvaných scenáristé, kteří tyto nápady převedou do jednoduchých dialogů plných podstatných jmen a jednoduchých sloves. Tento produkt se pak dostane do rukou producentů a režisérů, kteří ho skutečně vyrobí. To se děje po celém světě, od Evropy, přes Ameriku nebo Kanadu. Jakmile jsou pořady navržené a scénáře napsané, jsou do nich posléze vložená skutečná sdělení o vymývání mozků.
Nervózní scénáristé a vymývači mozků se spoléhají na odborníky z Tavistockova institutu a Frankfurtské školy, kteří na většině pořadů pracují jako poradci. Například o homosexuálech se nesmí mluvit, aniž by se scénář nejprve nepředložil pracovní skupině pro práva homosexuálů. Ta se ujistí, že se o této otázce mluví citlivě. Podobně většina dětských pořadů zaměstnává dětské psychiatry, kteří pomáhají utvářet obsah. Kromě toho je celá klimatická idiocie zakomponovaná do televizních pořadů, filmů a do zpráv. Podobně jako další ismy v rámci globálních agend, které přicházejí. Covidismus, ukrajinismus a další. Musíme si ale uvědomit, že tato sociální komunita kreativních lidí, ať už v České televizi, nebo v Hollywoodu, funguje ve skupině, kterou vymývači mozků nazývají skupinou bez vůdce. Tito lidé si neuvědomují skutečné vnější síly, které je ovládají. A zejména si neuvědomují vlastní vymývání mozků třiceti, čtyřiceti lety sledování televize. Domnívají se, že mohou tvořit svobodně. Ovšem svobodně mohou produkovat jen banality. Nakonec se tito tvůrci našich televizních pořadů obracejí pro svou tvůrčí inspiraci k vlastním zkušenostem a hodnotám vymytých mozků. Když se jednoho producenta zeptali, jak určuje, co bude v jeho pořadech, odpověděl:
"Myslím na sebe jako na diváka. Pokud se to líbí mně – vždycky si myslím, že se to bude líbit divákům."
A skutečně tomu tak je. Uvědomujeme si, když sledujeme televizi, že to, co vidíme na obrazovce, odráží morálku a svědomí lidí, kteří je vytvářejí? Theodore Adorno, jeden z předních myslitelů Frankfurtské školy, ve své zprávě z roku 1944 vyslovil názor, že média, jako je rozhlas a zejména televize, mohou být použitá k tomu, aby se lidé stali násilně retardovanými. Poslechněte si jeho slova:
"Televize směřuje k syntéze rozhlasu a filmu. Je zadržovaná jen proto, že se zainteresované strany dosud nedohodly, ale její důsledky budou zcela obrovské. Slibují, že zesílí ochuzení estetické materie, které je tak drastické."
O 12 let později Adorno napsal, že televize je médium neslýchané psychologické kontroly. Ve svém průkopnickém eseji Televize a vzorce masové kultury Adorno píše:
"…Systematicky zkoumat sociálně-psychologické podněty typické pro televizní materiál na deskriptivní i psychodynamické úrovni. Analyzovat jejich předpoklady i celkový vzorec. A zhodnotit účinek, který mohou vyvolat. Tento postup může nakonec přinést řadu doporučení, jak s těmito podněty zacházet, aby vyvolaly co nejžádanější účinek…"
Adorno uvádí, že: "Všechny televizní pořady obsahují zjevná sdělení definovaná dějem, postavami a tak dále, a sdělení skrytá, mnohem méně zjevná. Tato skrytá sdělení sama o sobě jsou obsahem vymývání mozku, zatímco zjevná sdělení, jako je děj, jsou nositeli tohoto obsahu vymývání mozku."
Musíme se proto vypravit do minulosti na samotný začátek. Musíme zkoumat základní principy našich ideových nepřátel z Tavistocku a spřízněných organizací, abychom věděli, jak s námi manipulují. Když známe metody vymývání mozku, dokážeme se tomu účinně bránit. Chceme to vědět? Nebo chceme zůstat infantilními zvířátky, se kterými si pohrávají vymývači mozků tahají za provázky našich emocí a hrají na struny našich pocitů? Člověk se odlišuje od zvířat svým intelektem. Pokud náš intelekt atrofuje, naše vyšší oblasti mozku zakrní, vracíme se do říše zvířat. Sice chytrých zvířat, ale přesto zvířat. Jako v Orwwellově Farmě zvířat. Proto se musíme rozhodnout. Chceme zůstat manipulovanými chytrými zvířaty fungující na instinktech a pudech nižších oblastí mozku? Nebo nést pochodeň našeho lidského, a hlavně nespoutaného intelektu vyšších mozkových oblastí?
To je všechno pro tento dvoudílný pořad o Tavistockově institutu. Někdy příště se zaměřím na další aspekty takzvaných válek o naši mysl. V oblasti sociální kontroly jsou totiž oblíbeným nástrojem neziskové nadace. Zkoumání a výzkum různých společenských disciplín ovlivňujících lidské chování a skupinové myšlení byly vždycky financované nadacemi se silnými vazbami na kontrolní aparát, jako jsou například Rockefellerova nadace, Fordova nadace nebo Carnegieho nadace. Ty představují jakýsi finanční svorník, který spojuje sociální inženýrství a manipulaci davu. Mají dokonce silnější nástroje přetvářet veřejné mínění než samotné vlády. Na to se ale podívám někdy příště.