Třetí díl se zabývá tématem geoinženýrství, tedy zásahy do přírodních procesů Země s cílem kontrolovat nebo měnit podmínky na planetě. Pořad popisuje různé experimenty, které se provádějí v této oblasti, včetně chemických a vlnových experimentů, ionosférických ohřívačů jako je americký HiPAS a HAARP, ruského Datlu a manipulace mysli a zemské sondážní tomografie. Pořad se také dotýká tématu ovlivňování činnosti lidského mozku. Nabízí rovněž další souvislosti geoinženýrství se zemětřeseními a záplavami. Závěr se věnuje tématu přirozené rovnováhy planety a důležitosti jejího zachování.
Krátce zrekapituluju, co jsme slyšeli ve druhém díle. Podíval jsem se na obrovské znečišťování ozonové vrstvy raketami. Starty raket totiž značně přispívají k znečišťování této vrstvy atmosféry. Pokračoval jsem stručně projektem Timberwind z roku 1991, a podíval jsem se na vesmír jako bojiště. Právě vesmír jako bojiště nabral konkrétní obrysy v hvězdných válkách za Reaganovy éry. Se skončením Studené války ale sny o tomto americkém ochranném štítu neskončily. Podíval jsem se na laserové a mikrovlnné zbraně. Samozřejmě jsem vás neunavoval suchopárným technickým výčtem informací, ale zkusil jsem vysvětlit podstatu těchto zbraní v rámci dopadu na nás. Stejně tak jsem vysvětlil podstatu takzvaných plazmových zbraní. Museli jsme si ale nejprve vysvětlit, co znamená plazma, že jde o čtvrtý stav hmoty, a na jakém principu tyto plazmové zbraně pracují. Je třeba porozumět fungování tohoto nového futuristického arzenálu válečnictví, abychom jej mohli odsoudit. Jak jsem řekl, každá další válka se vede novými zbraněmi než ta předchozí. Dále jsem se podíval na Incident v australském Banjawarnu z 28. května 1993. Od této kapitoly jsem už rovnou přešel k Nikolu Teslovi a jeho fenomenálním objevům. Právě na základě jeho zkoumání experimentovali Sověti a později i Američané. Šlo například o takzvané skalární vlny. Jejich princip a dopady jsem také vysvětlil. Tyto skalární vlny mají totiž přímý vliv na rotaci planety Země i na možnost vyvolání zemětřesení pomocí extrémně nízkých vln na dálku. O vyvolání zemětřesení pomocí vln na dálku dokonce hovořil v roce 1997 na tiskové konferenci i tehdejší americký ministr obrany William Cohen. Všechno mám zdokumentované. Následně jsem se podíval na přístroje pro ohřev ionosféry a k čemu takový ohřev vlastně je. Jde samozřejmě o systém HAARP na Aljašce a systém Datel, anglicky woodpecker na Ukrajině. Právě tento sovětský Datel, tedy přístroj pro ohřev ionosféry, napájela černobylská elektrárna. Podíval jsem se i na další elektromagnetické zbraně a kybernetickou válku. Těch informací je tolik, že jsem zvolil kratší formát pořadů, abychom všechno mohli vstřebat v nějakém rozumném časovém rámci.
Geoinženýrství: Co musíme znát
Potom, co jsem uvedl základní možnosti a rozvržení futuristického válečnictví a nových technologií armád, se podíváme na historii geoinženýrství. Vědci se vždycky zajímali o vesmír a o vzájemné vztahy mezi přírodními systémy Země a vnějšími vrstvami atmosféry. Fascinují je zejména procesy, které řídí naše počasí a klima. Historie tohoto zájmu sahá až do nejstarších dob lidstva, protože počasí má velký vliv na naši schopnost přežít. Díky schopnosti předpovídat počasí můžeme rozhodnout, které plodiny jsou pro dané místo vhodné, určit nejvhodnější dobu pro jejich pěstování a kdy je sklízet. Tato schopnost nás informuje o riziku extrémních povětrnostních jevů, jako jsou tropické cyklóny, záplavy a sucho, a umožňuje nám přijmout preventivní opatření. Pochopení klimatických procesů má vliv například i na stavební předpisy a územní plánování. Stejně tak je znalost atmosférických procesů neocenitelná pro lodní dopravu a letectví. Když byly v 17. století k dispozici přístroje na měření atmosférických podmínek, začaly se systematicky sestavovat záznamy o počasí. V Americe poskytl první zprávy o počasí Armádní signální sbor v roce 1870. To opět dokazuje spojení mezi armádou a počátečním výzkumem atmosféry. Ve 20. století se předpověď počasí stala nástrojem pro globální trhy. Obchodníci i investoři potřebovali vyhodnotit oblasti, které jsou rizikové nebo nabízejí potenciální růst. Všechny vesmírné aktivity o kterých jsem dosud hovořil zahrnovaly nejprve výzkum složení atmosférické vrstvy Země a jejich fungování. Proto jsem sestavil základní rozložení atmosféry, abychom pochopili úžasný megastroj a dynamo řízení naší planety. Atmosféru museli pochopit jak civilní tak i vojenští experti. Civilní a vojenské výzkumy se navzájem překrývají. Na jedné straně civilní výzkumníci sledují výsledky armády a na druhé straně armáda bedlivě sleduje civilní objevy. Ovšem, mezi vojenskými a civilními kosmickými aktivitami existuje jakási šedá zóna. Tato šedá zóna zahrnuje vojenské financování univerzitního výzkumu a mezinárodních kosmických projektů. Přitahuje také účast a financování spřátelených zemí. I když se jedná o programy, které slouží čistě civilním účelům, stále poskytují fasádu, pod kterou mohou vojenské aktivity získat legitimitu a ochotu ke spolupráci. Už v roce 1997, kdy obavy veřejnosti z globálního oteplování vrcholily, vystoupil Edward Teller, otec vodíkové bomby, v Dow Jones & Company s přednáškou na téma Planeta potřebuje sluneční ochranu. Dr. Teller už v roce 1997 důrazně tvrdil, že geoinženýrství je nejlevnějším způsobem řešení ekologické krize, citaci z jeho projevu lehce zkrátím:
"Na vybudování celoplanetárního slunečníku by bylo zapotřebí 0,1 až 1 procento ze 100 miliard dolarů ročně. Využijme naši jedinečnou americkou sílu v oblasti inovací a technologií, abychom co nejlevněji zabránili globálnímu oteplování." Tento projev byl přetištěný ve Wall Street Journal ze 17. října 1997.
Po této první salvě geoinženýrů následovala zpráva v novinách London News, že Bill Gates a tým vědců a inženýrů plánují provést polní pokus s vybělováním mraků, které by odráželo teplé sluneční paprsky zpět ke slunci. Program se nazýval Silver-lining Project. 8. května 2010 se pod záštitou Úmluvy o biologické rozmanitosti, sešlo 193 států a mnoho nadějných vědců a inženýrů, aby projednali pravidla pro geoinženýrství. Většinu z toho jsem probíral v mém úvodníku pro geoinženýrství s názvem Poručíme větru dešti, proto neobeznámené odkážu na tento pořad. Tady jsem pokryl formou oficiálních vládních dokumentů experimenty s počasím už od 50. a hlavně 60. let 20. století. Pro ty z vás, kteří se s geoinženýrstvím setkali pouze okrajově, je vhodnější tento úvodník Poručíme větru dešti, a potom pokračujte druhým pořadem Kdo ovládá počasí. Pokud začnete tímto cyklem, Planeta jako zbraň, mnoho souvislostí třeba nepochopíte. A právě takové nepochopení se může rychle přetvořit v nedůvěru a odsouzení. Tady právě spousta lidí dělá chybu. Proto pořad Poručíme větru dešti je ztravitelný pro ty z vás, kteří se s geoinženýrstvím setkáváte poprvé. Řekněme pro začátečníky nebo mírně pokročilé. Pro středně pokročilé je druhý pořad Kdo ovládá počasí, a pro velmi pokročilé je tento třetí volný cyklus Planeta jako zbraň. Jen ve skratce. Vzhledem k úzkému propojení zemské atmosféry a počasí není překvapivé, že vojenské aktivity mají vliv na místní a regionální počasí. V roce 1946 společnost General Electric Corporation, jeden z největších dodavatelů americké armády, zjistila, že vpuštění suchého ledu do chladné komory způsobí vznik ledových krystalků, které jsou stejné jako v mracích. Během několika měsíců to vedlo k experimentům, při kterých byl suchý led shazovaný z letadel do kupovitých mraků. Tento suchý led přeměnil vodní kapky v mraku na ledové krystalky, které pak padaly na zem jako sněhové vločky. V roce 1950 vědci zjistili, že stejný účinek má i jodid stříbrný. Tím začala éra modifikace počasí, kterou koncem 50. let zahájil prezident Dwight D. Eisenhower. Právě o základech těchto experimentů jsem hovořil v prvním úvodníku Poručíme větru dešti. Záměr americké armády ovlivňovat životní prostředí, zejména s cílem získat kontrolu nad počasím, je dobře zdokumentovaný. Americké ministerstvo obrany používalo blesky v projektech Skyfire a Stormfury během války ve Vietnamu. Zbigniew Brzezinski, který založil Institut pro komunistické záležitosti na Kolumbijské univerzitě a byl poradcem prezidentů Johna Kennedyho a Lyndona Johnsona, diskutoval o způsobech a prostředcích použití elektronického paprsku k ionizaci nebo deionizaci atmosféry nad určitou oblastí. Už v roce 1965 navrhli vědci právě za prezidenta Lyndona Johnsona obložit oblast oceánů o rozloze 13 milionů kilometrů čtverečních reflexními materiály, které by odrážely přibližně 1 % slunečního záření. Američané, Kanaďané i Sověti začli široce s počasím experimentovat. Valné shromáždění OSN bylo touto manipulací s počasím znepokojené. Proto se 10. prosince 1976 dohodla na Úmluvě o zákazu vojenského nebo jiného nepřátelského použití technik modifikace životního prostředí. Tato smlouva byla zveřejněná 27. října 1978. Vlády ovšem dokázaly tuto dohodu OSN obejít tím, že některé projekty označily za mírové programy. Jaký větší důkaz o ovlivňování počasí potřebujeme, než dohodu OSN?
Geoinženýrství: Chemické experimenty
Pokusy o ovlivnění atmosféry lze rozdělit do kategorií chemické nebo vlnové. V prvním případě se chemické látky dostávají do atmosféry, kde vyvolávají reakce, které jsou při pohledu ze zemského povrchu viditelné nebo neviditelné. Při vlnových experimentech je do atmosféry vyzařovaný specifický tepelný výkon nebo elektromagnetická síla, která přerušuje nebo narušuje normální vlnový pohyb v horních vrstvách atmosféry. Oba typy experimentů byly a jsou prováděné v posledních letech. Například v červenci 1990 vypustila americká armáda družici obsahující 16 velkých a 8 malých kanystrů s chemikáliemi hlavně s baryem a lithiem. Obsah byl v časových intervalech vypouštěný do atmosféry ve výšce 32 kilometrů těsně nad ozónovou vrstvou. Tyto aktivity se ve větším měřítku a v jiné výšce opakovaly v lednu 1991, kdy americké letectvo zaplatilo 170 milionů dolarů a NASA dalších 81 milionů dolarů za vytvoření velkolepé světelné show nad Amerikou. Bylo to vidět i z některých částí západní Evropy a Jižní Ameriky. Účinek chemických látek umístěných ve stratosféře se současně opakoval v Portoriku v Karibiku a v Americe. O tom pojednával třeba článek Buffalo News z 10. ledna 1991 s názvem Noční mraky nebudou mít stříbrnou barvu, ale budou červené a modré, tvrdí vědci. Například jen v roce 1980 bylo do ovzduší vypuštěno přibližně 2 000 kilogramů chemických látek, z toho 1 000 kilogramů barya a 100 kilogramů lithia. Lithium je vysoce reaktivní chemická látka, kterou lze velmi snadno ionizovat slunečním zářením. Tím se zvýší elektronová hustota spodní ionosféry. Vytváří volné radikály, které jsou vysoce reaktivní a proto mohou vyvolat další chemické změny v atmosféře. Nebudu tu uvádět všechny experimenty s počasím, protože by to začlo být po čase fádní a nudné. Takových experimentů bylo provedeno nespočet, a opět, většinu těch nejdůležitějších jsem pokryl v úvodním pořadu Poručíme větru dešti.
Geoinženýrství: Vlnové experimenty
Chemické pokusy s počasím jsou asi nejlépe uchopitelné, ale zaměřme se na zajímavější, vlnové pokusy s atmosférou. Vlna je vlastně pohybující se porucha, která nese energii, ale ne hmotu. Nejlépe známe mechanické vlny, které vznikají v důsledku rozrušení prostředí jako je vzduch, voda nebo pevnina. Například mořské vlny. Voda se při průchodu vlny pohybuje nahoru a dolů. Je to ale energie vlny, kterou vidíme běžet ke břehu a ne samotná voda. Když bóje pluje na vodě, je zvedaná vlnami, ale nepohybuje se směrem ke břehu. Zvukové vlny se chovají stejně, pohybují se vzduchem, vodou nebo zemí a nesou s sebou energii a informace, ale samy o sobě nepřenášejí hmotu. Ultrazvukové vlny používáme k analýze lidského těla, například k zobrazení plodu v děloze. Zemětřesení vysílá do země mechanické vlny, které lze využít k zobrazování podzemních struktur, například ropných ložisek. Pokud se voda nebo vzduch pohybují v pravém úhlu ke směru pohybu vlny, hovoříme o příčném vlnění. Existují také podélné vlny, při kterých se hmota pohybuje dopředu a dozadu ve stejném směru jako tok energie. Pohyb této vlny lze přirovnat k pohybu pružiny navinuté v dlouhé trubici a upevněné na obou koncích. Pokud pružinu na jednom konci stlačíme, další část pružiny se protáhne. Když pružinu pustíme, vrátí se do původního tvaru, který následně stlačí další část a opět roztáhne další. A tak dále. Na té pružině si to můžeme fantasticky představit. Vzniká tak vlna, jejíž lokální směr pohybu hmoty je dopředu a dozadu, ale vlna sama jako by se pohybovala od jednoho konce pružiny ke druhému. A stejné je to u kapaliny. Ačkoli kapalinu samozřejmě nelze stlačovat a roztahovat stejně jako pružinu, i tak platí, že jakoukoli hmotu lze do určité míry stlačit. Zvukové vlny jsou podélné vlny, a proto se mohou šířit vzduchem, vodou nebo zemí. Zcela uzavřená hmota vody, například voda v naplněné uzavřené láhvi, nemůže přenášet příčné vlnění, ale může přenášet podélné vlnění. Za chvíli ukážu, jak se tato jednoduchá skutečnost využívá při geofyzikálních studiích Země. V úplném vlnovém cyklu se energie přemístí jedním směrem, pak se odrazí zpět a vrátí se do výchozího bodu. Frekvence vlnění je počet cyklů, které projdou daným bodem za určitý čas. Obvykle se měří za sekundu. Obvykle se měří v jednotce hertz [Hz]. Lidské ucho je schopné vnímat zvukové frekvence v rozmezí 20 až 20000 Hz. Hluboké zvuky a vysoké zvuky. Když stárneme, obvykle ztrácíme schopnost slyšet vysoké zvuky, různá pískání a tak dál. Frekvence nižší než 20 Hz se nazývají infrazvuk. Když velké budovy vibrují, vydávají tento typ zvukových vln. Zvukové frekvence nad 20 000 Hz se nazývají ultrazvuk. Jedná se o frekvence používané pro lékařskou diagnostiku, lokalizaci podvodních objektů, analýzu materiálů a mikroskopii. Třeba malé vlny na hladině rybníka se mohou pohybovat rychlostí 20 centimetrů za sekundu. Zatímco zvukové vlny se vzduchem šíří mnohem rychleji. Rychlostí 340 metrů za sekundu. Zemětřesení se pohybuje zemskou kůrou rychlostí až 6 000 metrů za sekundu. Množství energie, kterou vlna přenáší, se nazývá její intenzita. Intenzita znamená sílu vlny. Ta se zase měří v jednotce watt na metr čtvereční zasažené plochy. Intenzita slunečního záření dopadajícího na Zemi je poměrně konstantní. Odpovídá 1 370 wattům na metr čtvereční. Energie uvnitř mikrovlnné trouby je přibližně 6 000 wattů na metr čtvereční. V místě vzdáleném 5 kilometrů od epicentra zemětřesení o síle 7 stupňů Richterovy škály je energie vln 40 000 wattů na metr čtvereční. Elektromagnetické vlny, jako jsou rádiové vlny, mikrovlny nebo viditelné světlo, mají mnoho vlastností mechanických vln. I ony mohou přenášet například zvukové vlny, které se ale pohybují rychleji a mohou pronikat vesmírným vakuem. Elektromagnetické vlny o extrémně nízkých frekvencích mají také schopnost pronikat pevnou zemskou hmotou a oceány. Tato schopnost se ukázala jako velmi užitečná pro armádu. Například pro přenos zpráv na ponořené ponorky. Za normálních okolností je elektromagnetická energie, vyzařovaná ze Slunce na Zemi den co den. Někteří výzkumníci a technici ale tento proces obrátili a záměrně použili elektromagnetické vlny k odhalení struktur horních vrstev atmosféry i vnitřních struktur Země.
Ionosférické ohřívače: Americký HiPAS a HAARP
Už v roce 1966 vědci na Státní univerzitě v Pennsylvánii sestrojili a uvedli do provozu ionosférický ohřívač, který pomocí elektromagnetické energie stimuloval nebo ohříval spodní část ionosféry. Toto zařízení způsobovalo pilotům letadel problémy. Bylo proto přemístěné na vzdálenější místo, do Platteville v Coloradu. V roce 1974 byla podobná výzkumná zařízení umístěná v Arecibu v Portoriku a v Armidale v Novém Jižním Walesu v Austrálii. V roce 1983 byl ionosférický ohřívač spolu s vysílačem a anténou opět převezený na jiné místo, a to na místo startu raket v Poker Flats na Aljašce. Příslušná smlouva byla uzavřená s katedrou elektrotechniky Pensylvánské státní univerzity pod vedením jejího vedoucího Doktora Anthonyho Ferraro. Dalším výzkumným zařízením, které provozuje Laboratoř fyziky plazmatu Kalifornské univerzity, je projekt High Power Auroral Stimulation, v překladu Stimulace polární zóny s vysokou energií. Toto zařízení se nachází v Two Rivers na Aljašce, v místě vzdáleném 40 km východně od Fairbanksu. Toto zařízení vysílá prostřednictvím řetězce kabelů a 15 metrů vysoké antény do horních vrstev atmosféry vysoce intenzivní signály, které vytvářejí řízené rušení. Zařízení se rozkládá na ploše 48,6 hektaru. Toto zařízení bylo prvním pokusem o využití ionosféry k řešení problémů námořnictva při komunikaci s ponořenými ponorkami. V roce 1990 byly zahájené práce na ještě ambicióznějším projektu k vytváření extrémně nízkých vln pro komunikaci s ponořenými ponorkami. Bylo to v Gakoně na Aljašce. High-Frequency Active Auroral Research Program, v překladu Vysokofrekvenční aktivní polární výzkumný program, tedy HAARP. Zeměpisná oblast, kde se tento projekt realizuje, se nachází přibližně na půli cesty mezi městy Anchorage a Fairbanks na Aljašce. Ačkoli je HAARP označovaný jako civilní projekt, je financovaný a řízený výhradně Výzkumnou laboratoří amerického letectva a americkým Úřadem pro námořní výzkum. Menší vzdělávací granty zajišťují stálý příliv studentů z Aljašské univerzity a dalších amerických univerzit, takže program je obvykle vnímaný jako univerzitní projekt. Tvrdí se, že účelem HAARP je pochopit, simulovat a řídit ionosférické procesy, které mohou ovlivnit provozní schopnosti komunikačních a sledovacích systémů. Podle oficiálních informací v návrhu projektu bude systém HAARP vysílat do ionosféry vysokofrekvenční rádiové vlny o výkonu 3,6 megawattů, tedy milionů wattů. Není nutné znát všechny základy výzkumu, abychom si uvědomili, že projekt HAARP ovlivní ionosféru, která je velmi složitým systémem pro udržení života na Zemi a to jen pro dosažení vojenských cílů. O tomto zařízení HAARP bych mohl hovořit obsažně a velmi dlouho. Klidně na celý pořad. Existuje dokonce kniha od Nicka Begiche a Jeane Manningové s názvem Angels, don’t play with HAARP, která odhaluje, co všechno lze o projektu HAARP zjistit z veřejně dostupných dokumentů. Nick Begich, je zkušeným lékařem, a nejstarším synem amerického kongresmana Nicka Begiche. Druhá spoluautorka, Jeane Manningová, je zkušenou vědeckou novinářkou, která se mnoho let věnovala výzkumu nekonvenčních zdrojů energie. Při čtení jejich knihy nám skutečně naskočí husí kůže. Někdy v budoucnu speciálně o HAARP můžu natočit pořad, protože je to fascinující čtení, ovšem nevím, jestli o to bude mezi vámi až takový zájem. Podle mě je lepší problematiku uchopit z vyšší perspektivy, i když HAARP poskytuje určité zastřešení a vhled do vojenských mozků ohledně modifikace počasí a geoinženýrství. Jde o projekty s ohřevem ionosféry, které začly v roce 1995. Naše planeta Země rotuje vzhledem k tenkým elektrickým vrstvám ionosféry, které se skládají z několika membrán. Země rotuje v relativním pohybu vůči tenkým elektrickým vrstvám ionosféry, která chrání povrch Země tím, že pohlcuje intenzivní sluneční záření. Vysílané paprsky HAARP v podstatě proříznou ionosféru jako mikrovlnný nůž. Nevzniká tak díra, ale dlouhá trhlina, řez. Ionosféra je přirozeně opravovaná sluneční aktivitou. Není ale známo, jak bude atmosféra reagovat na tyto zářezy způsobené člověkem. Všechny věci v našem vesmíru jsou v dynamické rovnováze. Takové narušení by mohlo znejistit systém, který si po miliony let vytvářel a udržoval svůj vlastní životní cyklus. Použijme analogii. Pro člověka je normální, že část dne, 24 hodin, stráví bděním a část spánkem. Uměle navozený spánek, nebo období bdělosti, mohou způsobit nečekané problémy a značně narušit rytmus organismu. Jestliže experimenty s přirozenými rytmy ionosféry už mají potenciálně škodlivé účinky, jaké by byly následky, kdyby byl HAARP použitý jako válečná zbraň? HAARP je založený na řadě amerických patentů, které získal Dr. Bernard Eastlund, uznávaný fyzik a prezident technologické společnosti v Houstonu v Texasu. Eastlund získal akademické tituly na Massachusettském technologickém institutu a Kolumbijské univerzitě. Patenty, které získal během svého působení ve společnosti ARCO, byly založené do značné míry na práci Nikoly Tesly. Dr. Eastlund ve své patentové specifikaci popisuje možné oblasti použití takového systému na ionosférické ohřívače. Patenty Dr. Eastlunda také popisují změnu větrů v horních vrstvách atmosféry tak, aby bylo dosaženo pozitivních environmentálních účinků… například by se mohla uměle zvýšit koncentrace ozonu, dusíku a dalších plynů v atmosféře. Teoreticky by HAARP mohl vyrábět srážky v oblastech postižených suchem a snižovat množství srážek během povodní, stejně jako odklánět tropické cyklóny, tornáda a monzunové deště od obydlených oblastí. Jeho patenty nebudu citovat, protože by to zpomalilo dynamiku a zbytečně bych se zamotával do podrobností. Opět je třeba pochopit toto téma z globální perspektivy využití. Vůbec není pravda, že HAARP nemá žádnou souvislost se scénářem Hvězdných válek. Jedním z hlavních cílů tohoto projektu je manipulace s elektrickým proudem. Když zasáhne Zemi, je schopen vyřadit z provozu rozsáhlou elektrickou síť a odříznout od dodávek elektřiny velkou oblast. Možná se dá použít i k ukládání energie, což je eufemismus pro vyvolání výbuchu kdekoli na Zemi. HAARP je schopen zahřívat určité oblasti ionosféry, až vytvoří zakřivenou čočku, která dokáže přesměrovat značné množství elektromagnetické energie. Tyto odražené elektromagnetické paprsky by mohly vibrovat v mikrovlnném nebo ultrafialovém pásmu. Tak by mohly být použité jako zbraň k zapálení lesa nebo ropného ložiska nebo k selektivnímu usmrcení živých bytostí. V předchozím pořadu Kdo ovládá počasí jsem popisoval lesní požáry v Portugalsku a Kalifornii, prosím, poslechněte si to. HAARP může fungovat jako zaostřovací zařízení pro sluneční světlo, které tuto čočku v ionosféře vyrobí. Pokud jsme schopní zesílit a ovládat světlo, pak bychom mohli zahřívat určitou část Země. Namířením ionosférické čočky na určitou oblast můžeme ovlivnit charakter větru v daném regionu. Řízením místních povětrnostních podmínek můžeme například přivést déšť do Etiopie nebo změnit průběh letních bouří v Karibiku. O ovládání povětrnostních vzorců hovořil také bývalý ředitel CIA John Brennan v roce 2016. Ty důsledky jsou strašlivé. Ohřevem určitých částí ionosféry je to ale možné, jsou to futuristické technologie, o kterých jsme neslyšeli. Ten potenciál je širokospektrální, a více jsem se tomu věnoval ve druhém pořadu pro mírně nebo středně pokročilé s názvem Kdo ovládá počasí. Proto se nenechme zmást taktikou zesměšňování. Třeba zvěsti o tom, jak tento projekt na Aljašce má úkol vykopávání těl mimozemšťanů a další bláboly. Je to osvědčená taktika vyrábění clony lží, které mají odradit kohokoli od seriózního zkoumání nejen HAARP, ale samotného geoinženýrství. Když zahltíte prostor bizarními lžemi, podaří se vám zesměšnit určité téma natolik, že od něj budou všichni raději dávat ruce pryč, aby také nebyli zesměšnění. To se týká nejen novinářů, ale hlavně vědců, protože by vyschly přísuny grantů. Vyrobte z něčeho strašáka, tabu a všichni to budou obcházet. Naštěstí stále více otrlejších lidí prohlédlo tuto taktiku a je jim naprosto jedno co budou žvanit prodejné novinářské presstitutky. Projekt HAARP je propojený s dalšími výzkumnými projekty a vojenskými zařízeními. Proto ho nelze posuzovat samostatně. Ve skutečnosti nelze žádný vojenský projekt chápat odděleně od všech ostatních projektů, protože jsou navržené tak, aby se vzájemně ovlivňovaly. Jedním z takových projektů je síť radarů SuperDARMS. SuperDARNS má zlepšit naše fyzikální chápání elektrodynamického a mechanického spojení a vazeb mezi magnetosférou, ionosférou a atmosférou. Opět, těch navazujících vojenských projektů je celá řada, ale zase by to zpomalovalo spád a dynamiku.
Zemská sondážní tomografie
Než se vypravím k ruskému Datlovi, musím se na chvilku zastavit, a vysvětlit pár základních souvislostí. Pro dokončení vojenského výzkumu všech zemských systémů, bylo nutné prozkoumat i samotnou pevnou zemskou hmotu. I v tomto případě se jedná o použití vlnové technologie. Poznatek, že uzavřené kapaliny nemohou přenášet příčné vlny (které geologové nazývají S-vlny) nebo seismické vlny, jako jsou vlny vznikající při zemětřesení, zatímco pevné látky mohou přenášet příčné vlny, umožňuje geologům studovat zemské nitro. Tyto seismické vlny zanechávají stín v místech, kde se nacházejí vrstvy s podzemní vodou, ložiska ropy a zemního plynu. Seismické vlny velkého zemětřesení zanechávají stínovou zónu na opačné straně Země, než je epicentrum zemětřesení, protože seismické vlny nemohou proniknout tekutým jádrem planety. Výbuchy dynamitu v menším měřítku a speciální mechanická zařízení, vysílají seismické vlny do menších hloubek, a tím umožňují geologům měřit změny hustoty hornin a odhalovat místa výskytu ložisek plynu nebo ropy. Podzemní atomové výbuchy vysílají energetické vlny do všech směrů, a vytvářejí podélné vlny. Studiem těchto podélných vln, které mohou proniknout kapalným jádrem Země, vědci zjistili, že uvnitř kapalného jádra se nachází další pevné jádro. Časování ozvěn těchto vln umožňuje poměrně přesně vypočítat velikost tohoto jádra. Vnitřní i vnější jádro Země obsahuje velké množství železa. Fyzikové tomuto procesu příliš nerozumějí, ale díky rotaci planety a konvekčním pohybům magmatu, vznikají v tekutém jádře elektrické proudy. Ty vytvářejí magnetické pole, které obklopuje Zemi. Víme také, že z nějakého důvodu se magnetické pole v pravidelných intervalech přibližně jednou za milion let obrací. Tyto zvraty přetrvávaly přibližně tisíc let. Magnetické pole Země interaguje s Van Allenovými pásy. Při těchto změnách magnetického pole dochází k výraznému snížení vnějšího ochranného pláště Země. To znamená, že vystavení zemského povrchu záření ze Slunce a vesmíru se magnetické pole výrazně zvyšuje. Někteří vědci mají podezření, že v těchto dobách se evoluční změny druhů urychlily v důsledku mutací vyvolaných zářením. Magnetické pole Slunce se také každých jedenáct let obrátí, což způsobí zvýšení sluneční aktivity a sluneční skvrny. Složité interakce magnetických polí v naší sluneční soustavě jsou jen málo známé. Můžeme ale předpokládat, že s těmito dynamickými změnami souvisí celá řada jevů. Protože nevíme, co tyto zásadní změny způsobuje, mohly by mít experimenty s magnetickým polem Země nepředvídané účinky. Přestože v roce 1963 došlo k částečnému zákazu jaderných zkoušek v atmosféře, nebránilo to výzkumníkům provádět tyto výbuchy v podzemí. Sověti například provedli sérii podzemních jaderných testů rozmístěných v pečlivě zvolených intervalech podél pohoří Ural. Podařilo se jim úspěšně zmapovat všechny podzemní struktury na jejich geografickém území, včetně ložisek ropy a zemního plynu. Existuje ovšem také souvislost mezi experimenty nad povrchem Země a pod ním. Ionosférické ohřívače, jako je HAARP, generují extrémně nízké vlny, které se od ionosféry odrážejí zpět k Zemi. Tyto paprsky lze přenášet skrz Zemi metodou zvanou hluboká zemská tomografie. Lze předpokládat, že toto záření bude pulzující. Tyto pulzující vlny lze využít k podpoře mechanických účinků, tedy vibrací, na velké vzdálenosti přes Zemi.
Ruský Datel a manipulace mysli
Sověti vyvíjeli současně s Američany vlastní programy založené na Teslových výzkumech. Jejich projekt dostal přezdívku datel, v angličtině woodpecker. To kvůli podobnosti slyšitelných zvuků z radiopřijímače s klepáním, které vydává datel, když ťuká na kmen stromu. Není známo, zda byly pulzní signály Rusy generované záměrně, nebo zda se jednalo o vedlejší účinky jejich ionosférických aktivit. Nikola Tesla měl za to, že elektromagnetické síly lze využít k vyvolání takových jevů, jako jsou zemětřesení. Předpokládá se, že sovětský datel by mohl být současnou podobou Teslova zvětšovacího vysílače, který byl poprvé vyzkoušený 11. července 1935. Opět mám k dispozici dobové archivní materiály a články. Titulek v New York American z 11. července 1935 tehdy zněl Zemětřesení řízené Teslou. V článku se uvádělo, že Tesla úspěšně mechanizoval zemětřesení:
"Rytmické vibrace procházejí zemí téměř beze ztrát energie. Tyto mechanické účinky je možné přenášet na největší pozemské vzdálenosti a vytvářet tak nejrůznější jedinečné efekty. Tento vynález by mohl být použitý ve válce s ničivými účinky."
Sovětský datel byl zapnutý 4. července 1976, tedy v den dvoustého výročí vyhlášení americké nezávislosti. Tyto první experimenty s extrémně nízkými vlnami vedly k překvapivé spolupráci mezi Sověty a Amerikou. Podle deníku New York Times z 21. června 1977 dodala Amerika do Sovětského Svazu 40 tunový magnet, který byl v té době považovaný za největší na světě. Magnet doprovázel tým amerických vědců. Údajně byl schopen generovat magnetické pole 250 000 krát silnější než magnetické pole Země, a byl zkonstruovaný jako součást ještě výkonnějšího generátoru, používaného k zesílení výkonu sovětských vysílačů Datel.
Ovlivňování činnosti mozku
Extrémně nízké vlny ve frekvenčním rozsahu 10 Hz mohou snadno procházet člověkem. Existují obavy, že vzhledem k tomu, že se shodují s frekvencemi mozkových vln, mohou narušit lidskou schopnost myslet samostatně. Místa, kde se tyto extrémně nízké vlny generují, jako například v podmořském komunikačním centru pro Pacifickou oblast, jsou dnes zakázanými oblastmi, aby lidé nebyli neúmyslně vystavení těmto vlnám. Takové vlny by ale mohly mít také zásadní dopad na migrační trasy ryb a volně žijících živočichů, kteří jsou při hledání své cesty závislí na nerušených energetických polích. V knize Sheily Ostranderové a Lynn Schroederové, mimochodem vynikající kniha, tak v ní se uvádí, že Sověti experimentují s pulzními vlnami ve frekvenčním rozsahu 10 Hz. To je frekvenční rozsah, který se obvykle zjišťuje u lidské mozkové činnosti. Lidské mozkové vlny se obvykle pohybují mezi 4 a 35 Hz. Dětské mozkové vlny mají obvykle nižší frekvence, v rozmezí 4 až 7 Hz. Mozkové vlny dospělého člověka v reflexním nebo meditativním stavu se pohybují v rozmezí 8 až 12 Hz. Mozkové vlny bdělého a pozorného dospělého člověka, například vás, kteří teď posloucháte, se pohybují v rozmezí 13 až 35 Hz. Tyto pulzní vlny byly naměřené po celém světě. Projekty na ovlivňování mysli jsou zdokumentované v mnohých patentech. Ovšem skutečnost, že lidský mozek pracuje na určitých frekvencích, skýtá obrovský potenciál. Extrémně nízké vlny jsou v rozsahu Schumannovy frekvence. To je rezonanční frekvence Země a také lidského mozku. Proto by mohlo být možné manipulovat s živými bytostmi. Dnes je možné na tuto Schumannovu frekvenci modulovat určité informace, a tím superponovat a ovlivňovat elektrické mozkové vlny člověka. To by technicky umožnilo provádět cílenou manipulaci s vědomím prostřednictvím HAARP a podobných zařízení. Je snadné si představit, jaké budou následky, pokud tyto nové metody a zbraně budou fungovat. Manipulací s vědomím lze celé národy nasměrovat tím či oním směrem.
Zemětřesení a záplavy
Povězme si něco o tom, jaké jsou důsledky ovlivňování počasí nebo uměle vyvolaných zemětřesení. Kromě toho nejsou známé další účinky hlubinné tomografie Země. Jistě mají schopnost vyvolat poruchy sopek a tektonických desek, které pak mají vliv na počasí. Je například známé, že zemětřesení interagují s ionosférou. Je to klíč ke geofyzikální válce? Díky hlubinné tomografii Země se mohou detekovat nestability v zemské kúře konkrétní oblasti. Stačilo by pak jenom vyslat nízké pulzní vlny do této oblasti zemské kúry, aby se uvolnil obrovský faktor energie. Stačilo by jen relativně malé množství energie vyslaného do určité oblasti zemské kúry přes ionosférické zrcadlo, ionosférickou čočku. Prostředí země má hluboké souvislosti mezi atmosférou, vzduchem, vodou a zemskou kúrou. Je to jeden velký organismus.
Uvedu několik příkladů. Zemětřesení v čínském Tchang-šanu 28. července 1976, při kterém zahynulo 650 000 lidí, předcházela záře ve vzduchu, kterou údajně způsobilo sovětské zařízení na ohřev ionosféry. Téměř o rok později 5. června 1977 deník New York Times informoval o velkém zemětřesení, které zničilo Tchang-šan a zabilo přes 650 000 lidí:
"Bezprostředně před prvním otřesem ve 3:42 místního času se obloha rozzářila, jako by byl den. Pestrobarevná světla, převážně bílá a červená, byla vidět až zpoza hranic 321 km. Na mnoha stromech byly listy zcela spálené, mladé rostliny zeleniny byly na jedné straně opálené, jako by je zasáhla ohnivá koule." Posuďme sami, zda jsou to běžné normální jevy, které byly popsané v oficiálním deníku. Pojďme dál. 23. září 1977 přinesl deník Washington Post zprávu o podivné světelné kouli podobné hvězdě, která byla pozorovaná nad Petrozavodskem v Karélii. Článek z Washington Post popisoval podivnou světelnou kouli podobné hvězdě, která se nad ní rozprostírala jako medúza a vysílala světelné stopy dolů na město. Podobný světelný jev byl zaznamenaný nad americkým Středozápadem 23. září 1993 v době, kdy tu byly ničivé záplavy. Současně byl hlášený úder blesku z vrcholu mraku směrem vzhůru do atmosféry. Byl rozpoznaný jako nový geofyzikální jev. Ve skutečnosti šlo o plazmové efekty, které vyvolaly ohřívače ionosféry. Nevěříte? Opět to bylo zdokumentované. 24. září 1993 přinesl deník Kansas City Star zprávu, že výzkumný tým z Geofyzikálního institutu Aljašské univerzity, který se podílel na práci na HAARP, zaznamenal během letních záplav na Středozápadě záhadné světelné záblesky, které vystřelovaly do horních vrstev atmosféry z nejvyšších míst bouřkových mraků. K tomuto pozorování došlo v době, kdy oblast zasáhla obrovská stojatá vlna. Dlouho působící systém blokování počasí generovaný kombinací extrémně nízkých vln z ruského Datla a velmi nízkých vln z amerických věží GWEN. Noviny uvedly, že tyto záhadné světelné záblesky připomínají medúzy. Nejjasnější jsou nahoře, obvykle asi 40 mil vysoko, takže nahoře je tělo medúzy a dole visí chapadla.
Další informace o podivných světelných záblescích při záplavách na Středozápadě v roce 1993 se objevily v článku v časopise Science z 27. května 1994. Netřeba podrobně rozvádět, jen abychom viděli, že všechno o čem hovořím, mám zdokumentované. Nejen efekty počasí, ale i zákulisní pozadí tajných programů. Vraťme se od záplav k zemětřesením. 12. září 1989 zaznamenaly magnetometry v Corralitos poblíž Montereyského zálivu v Kalifornii, neobvyklé, extrémně nízké frekvence v rozmezí 0,01 Hz až 10 Hz. Jedná se o nejnižší frekvenční rozsah extrémně nízkých vln. Intenzita vlny se zvýšila na třicetinásobek původní intenzity a nakonec 5. října 1989 opadla. 17 října se kolem 14 hodiny místního času náhle objevily znovu, a to s takovou intenzitou signálu, že přesáhl škálu měření. O tři hodiny později došlo k zemětřesení v San Franciscu v síle 7,1 richterovy škály, které zabilo 60 lidí a 3 800 dalších zranilo. 29. března 1992 noviny Washington Times oznámily, že satellity a pozemní senzory zaznamenaly záhadné rádiové vlny nebo související elektrickou a magnetickou aktivitu, které předcházely velkým zemětřesením v jižní Kalifornii v letech 1986 až 1987, v Arménii v roce 1988 a v Japonsku a severní Kalifornii v roce 1989. Ještě jednou, to je prosím pěkně oficiální článek Washington Times z 29. března 1992. A dalšímu zemětřesení 17. ledna 1994 v Los Angeles předcházely neobvyklé rádiové vlny a dva sonické zvukové třesky. Tyto podivné náhody nebyly nikdy plně vysvětlené. Mimochodem, to jsou typické příznaky sovětského používání Teslových zbraní. I některá nedávná zemětřesení se velmi lišila od takzvaných typických zemětřesení. Obvykle se zemětřesení vyskytují v hloubce 20 až 25 kilometrů pod hladinou moře. Ničivé zemětřesení v Bolívii z 8. června 1994 se ale odehrálo v hloubce 600 kilometrů pod hladinou moře. O 10 dní později 18. června 1994 přinesl časopis Science News zprávu o tomto zemětřesení o síle 8,2 stupně, které otřáslo planetou tak silně, že vibrovala jako zvon. Toto zemětřesení bylo cítit ve většině Severní Ameriky, dokonce až v Seattlu, což je pro geofyziky záhadou.
Zatímco zemětřesení se na Zemi vyskytovala vždycky v pravidelných intervalech, v posledních letech se jejich počet zvýšil. Zdá se ale velmi pravděpodobné, že některá z těchto zemětřesení jsou důsledkem lidské činnosti, a nikoliv přírodních sil. Předseda podvýboru amerického senátu Claiborne Pell na slyšení tohoto podvýboru prohlásil už v roce 1975:
"Potřebujeme v této věci dohodu hned, než světoví vojenští vůdci začnou řídit bouře, manipulovat s klimatem a vyvolávat zemětřesení proti svým nepřátelům." Oficiální prohlášení amerického senátora už v roce 1975. Bez keců, tvrdé zdokumentované informace, stejně jako další. Na tiskové konferenci 28. dubna 1997 odpověděl americký ministr obrany William Cohen na otázku o nových hrozbách ze strany teroristických organizací: "Jiné teroristické organizace se zabývají druhem ekologického terorismu. Mění klima, vyvolávají zemětřesení a sopky, a to na dálku pomocí elektromagnetických vln." Uvědomme si, že armáda má ve zvyku obviňovat ostatní z toho, že mají schopnosti, které ona už má. A ještě si uvědomme, že tohle prohlásil americký ministr obrany už v roce 1997 na oficiální tiskové konferenci. Vyvolávání zemětřesení a sopek na dálku pomocí elektromagnetických vln. Oficiální prohlášení. To jsou panečku zprávy. Všechno se dá fenomenálně zdokumentovat a nazdrojovat. Právě v tomto roce 1997 vystoupil i otec vodíkové bomby Edward Teller na přednášce s tím, že geoinženýrství je nejlevnějším způsobem řešení ekologické krize. O dva roky dříve se začly realizovat projekty ohřevu ionosféry systémem HAARP na Aljašce. Stačí, když si události řadíme chronologicky podle časové osy. Když americký ministr obrany hovořil o vyvolávání zemětřesení a sopek nadálku pomocí elektromagnetických vln a to už v roce 1997, jak daleko musejí být armády dnes o více jak čtvrt století později? Experimenty s geoinženýrstvím se začly realizovat už v 50. letech. Hlubinná tomografie Země se zdá být zásadní součástí vojenského cíle ovládat a manipulovat s přírodními procesy na Zemi. Je zřejmé, že interakce mezi Zemí a ionosférou, ke které dochází při generování extrémně nízkých vln, může mít ještě přímější účinky na počasí.
Závěr: Přirozená rovnováha
Každou přirozenou rovnováhu určují dva protichůdné faktory, a jakýsi spouštěč pro každý z těchto dvou faktorů. Například při příliš nízké hladině cukru v krvi, se hladina cukru v krvi zvyšuje vlivem adrenalinu na játra, která uvolňují uložený cukr. Když je ale hladina cukru v krvi příliš vysoká, je opět snížená inzulinem, který je vylučovaný ze slinivky břišní. Jedná se o fyziologické mechanismy, které rozpoznají příliš vysokou nebo příliš nízkou hladinu cukru v krvi a spustí příslušná nápravná opatření. V našem optimálně nastaveném zemském systému se nezřídka vyskytují takovéto protichůdné a přesto se doplňující mechanismy. Příkladem jsou růstové cykly v mírném podnebí. V létě je míra pohlcování oxidu uhličitého z atmosféry rostlinami nebo jejich listy nejvyšší. To vede k mírnému ochlazení klimatu. Naopak v zimě už zelené listy nebo olistění chybí. Rostliny jsou v jakémsi klidovém stavu, což vede ke zvýšené akumulaci oxidu uhličitého, který způsobuje mírné oteplování klimatu. Lidé se o tento blahodárný přírodní cyklus nestarají a místo toho přirozený koloběh ignorují a zasahují do něj stále brutálněji geoinženýrstvím. To rozkolísá a rozkymácí tento megastroj a dynamo planety a obalu ochranné atmosféry. Tento megastroj byl vyladěný za miliony let, kdy si utvořil tyto pravidelné samočistící mechanismy. Vedle toho všeho do toho člověk zasahuje i jinými způsoby. Například budujeme betonové džungle, které vedly ke vzniku městských tepelných ostrovů. Mohl bych zmínit mnoho katastrof způsobených zavlečením exotických druhů do míst, kde se přirozeně nevyskytují. Úniky hnojiv do oceánů vedly ke vzniku rozsáhlých mrtvých zón ve světových oceánech. Ovšem základem toho všeho jsou armády. Dnes se zdá, že je skutečně možné ovládat průběh tryskového proudění stream jetů ve výšce zhruba 10 km nad zemí. Tím je možné ovlivňovat hranici mezi teplým a studeným vzduchem v geo- grafických oblastech, nebo manipulovat s velkými řekami vodní páry, které přenášejí déšť z tropů do teplotních oblastí a vyvolávají sucha nebo záplavy. Přirozeně se vyskytující nestability počasí, jako jsou monzuny, tropické cyklóny, tornáda a tak dál, mohou být zesílené přidáním energie. Vstřikování ropy do tektonických zlomů nebo umělé vytváření otřesů země pomocí elektromagnetických pulzů může vyvolat zemětřesení. Současné armády a futuristický způsob válčení definuje základní úvaha. Jediným způsobem, jak se vyrovnat s hrozbou možné války a s možným zničením našich velkých měst a naší vyspělé kultury je vyvíjet stále strašnější zbraně. Chybnost tohoto způsobu myšlení vidí i dítě. Vytváří stále nebezpečnější eskalaci zbrojních technologií a stále horší paranoiu ohledně nepřítele. Je ovšem stále pravděpodobnější, že tyto zbraně zničí Zemi naši matku, která je zdrojem života a kterou všichni chceme udržet zdravou a kterou všichni potřebujeme. Takzvané geoinženýrství se tak stává novou válečnou zbraní. Obecně se jedná o opatření, která mají zemi jako celek dostat do technologických kleští a která mají svůj původ ve vojenství. I v této oblasti už šla OSN příkladem, když koncem roku 2010 vyhlásila v japonské Nagoji moratorium na geoinženýrství. Ani tady se nevede veřejná diskuse, ačkoli geoinženýrská opatření už dávno začala platit. Proč není otázka geoinženýrství široce diskutovaná na mainstreamu, když dokonce OSN vyhlásila moratorium na geoinženýrství před více jak 10 lety? Je tohle normální svobodný svět? Planeta Země je dnes mnohem zranitelnější vůči vnějším astronomickým vlivům. V současné době výkonné vysílače ruší přirozené magnetické pole Země a překrývají ho nebo maskují. Poprvé v historii lidstva narušují umělé extrémně nízké a velmi nízké vibrace vnitřní a vnější elektromagnetické systémy Země, které pomáhají udržovat rotaci, rovnováhu a stabilitu planety. To neznamená, že vojenské experimenty jsou příčinou všech atmosférických jevů. Tvrdím jen, že je obtížné v každém jednotlivém případě odlišit vojenské experimenty se Zemí od skutečných meteorologických jevů na Zemi! Nárůst výskytu nepříznivých povětrnostních jevů je zřejmý každému. Snaží se nás Matka Země varovat? Nebo je za změnu klimatu zodpovědná pouze občanská ekonomika? Myslím, že to není ten druhý případ. Ukázalo se, že mnoho faktů nelze jednoduše smést ze stolu obviněním, že jsou produktem falešných konspiračních teorií. Konečně musí začít veřejná debata. Armáda se po přírodě a zejména mikro přírodě, atomové, genetické a nanotechnologické dnes snaží dostat pod svou kontrolu i makropřírodu tedy planetu jako celek. To znamená, že z planety chtějí udělat jakýsi mega stroj, který bude poslouchat jejich příkazy. A kvůli této pýše, tedy kvůli dosažení světovlády nad technicky přeměněnou planetou riskují, že zničí život na Zemi. Dokonce život samotný a to zcela vědomě! Nejsou to nic jiného než psychopati, zločinci, černí mágové a alchymisté. Vojenští alchymisté, kteří si myslí, že mohou skutečně vytvořit nové nebe a novou zemi tím, že je rozloží a znovu složí do vyšší entity. Chtějí být jako biblický Bůh a uskutečnit apokalypsu? Je zřejmé, že vedeme boj o to, zda chceme žít na této krásné Zemi a těšit se z klidné budoucnosti, nebo zda ji chceme zničit a žít v umělém, člověkem vytvořeném robotickém světě. Musíme se v naší společnosti chovat v souladu se Smlouvou o lidských právech a Chartou Země. Zlikvidovat naše zbraně, jako jsou raketové arzenály, jaderné a vodíkové bomby a chemické a biologické zbraně. V případě použití takových zbraní nenávratně kontaminujeme naši atmosféru, naši vodu nebo naši půdu. Musíme vypnout HAARP a Datel, a využít Teslovy technologie ke zlepšení života a zdraví namísto války a smrti. A kašlu na to, zda to zní jakkoli pateticky. My obyvatelé planety Země musíme našim národům stanovit nový úkol a tím je snaha žít ve vzájemné harmonii, aby se naše Matka Země mohla zotavit a aby byly zachované základy naší budoucnosti. Země se už stala výzkumnou obětí militarismu. Je načase označit geoinženýrství za zločin proti životu jako takovému. Je třeba kriticky posoudit brutální manchesterský kapitalismus. Tento manchesterský kapitalismus už přes 200 let vyžaduje nadměrnou vojenskou sílu k zajištění chamtivého hromadění přírodního bohatství úzké skupiny globální mocenské kliky. My lidé nesmíme dávat veřejné požehnání těmto geoválečníkům, aby způsobili ještě větší škody na celé planetě. To požehnání jim ale dáváme jen tím, že o tom mlčíme. Proto prosím, sdílejte v maximální míře všechny tyto tři díly pořadu Planeta jako zbraň, stejně jako i předchozí cykly Poručíme větru dešti a Kdo ovládá počasí. Je nutné tyto informace dostat mezi širokou veřejnost. Já určitě mlčet nebudu. Vy doufám také ne, protože odevzdané rezignované mlčení znamená souhlas. Každý můžeme tu svou konev s vodou chrstnout do geoinženýrského požáru. Pokud těch našich konví bude dost, máme jako většina populace šanci uhasit mikromenšinu globálních psychopatů, kteří naši planetu militarizují a privatizují pro své potřeby. Berou si jako zástavu svých zisků nejen nemovitosti a pozemky, nejen nás jako živé bytosti, dobívají rentu z našeho těla vybičovaným strachem z vakcín, ale berou si jako zástavu dokonce už i počasí. Počasí jako zbraň. Naše planeta je rukojmím této globální mocenské kliky psychopatů. Planeta jako zástava pro kontrolu jejich moci. Planeta jako zbraň.