3. díl

I třetí díl se zaměřuje na temné stránky historie a vztahy mezi nacistickým Německem a Amerikou. V první části jsou prezentované informace o tom, jak Američané pomáhali Nacistům získat zdroje a technologie, které byly pro jejich válku důležité. V další části jsou představené operace Paper Clip a MK-ULTRA, které ukazují, jak americké tajné služby využívaly bývalé nacisty a koncentrační tábory pro výzkum a kontrolu mysli. Pořad také ukazuje, jak nacisté ovlivňovali zakládání Evropské unie a vztahy mezi dalšími Nacisty a rodinou Kennedyů. Závěrem se klade otázka, zda se všechny tyto informace učí v běžné školní výuce.

Úvod: strach a obavy z čipu

Jednou nám vstřelí čip pod kůži, stejně jako našemu psovi. Před několika lety se to zdálo jako divoká konspirace, ale v tomto pořadu se přesvědčíme, že se čipování lidí blíží realitě více, než si myslíme.

Čip je součástí širší palety možností a způsobů, jak využít moderní technologie k vylepšení lidských schopností. Souhrnně se to nazývá transhumanismus. To jistě všichni známe. Příznivci tohoto proudu transhumanismu si nechávají implantovat různé podkožní čipy a magnetické karty. Čip otevírá dveře, spouští počítač, otevírá auto, může nahradit platební kartu a může o nás uchovávat také veškeré informace.

Skončíme jednou jako kyborgové podobní našim psům? S povinností být očipováni, neustále sledováni a třeba i s pozměněnými schopnostmi?

Existují technologie na změnu nálady osoby, existují dokonce technologie na změnu našeho chování. Na všechno existují Google patenty, už jsme to v našem vysílání probírali s Rudolfem Vávrou včetně doložení odkazových zdrojovaných materiálů na takové technologie. To si vážně nevymýšlím, aby mně někdo nepodsouval, že zabíhám do konspirativní roviny, vůbec ne, veškeré takové technologie ovládání na dálku a změnu nálad nebo našeho chování existují a jsou na ně veřejné patenty.

Transhumanismus vlastně říká to, že člověk se bude časem s technologiemi tak sbližovat a srůstat, že ty technologie postupně začnou fyzicky ovlivňovat naši existenci, naše fyzické tělo. Jak jsme si všimli, čipování se dostává do společenského diskurzu, vedou se o něm zasvěcené debaty, vytvářejí se ve společnosti skupiny, které jsou buď ostře proti, nebo jiné zase velebí technický pokrok a vynášejí čipování do nebes. Mnohým jen při samotné úvaze vstávají vlasy na hlavě, leckomu může taková technologie připomínat děsivou manipulaci s lidmi pomocí implantátů ve filmu TotalRecall, mnozí v tom vidí totální šmírování Velkého bratra vždy a všude. Zatímco sledovací mobil s e-rouškou si nemusíte vzít nebo si do něj šmírovací aplikaci nainstalovat, čip budete muset mít stále s sebou, ten si už nebudete moci vyndat.

Někteří křesťané upozorňují, že čipovou hrůzu popisuje už apokalyptické zjevení Janovo. Varují, že v posledních letech před druhým příchodem Krista bude celý svět používat systém sledující všechny lidi:

„A nutí všechny, malé i veliké, bohaté i chudé, svobodné i otroky, aby měli na pravé ruce nebo na čele cejch, aby nemohl kupovat ani prodávat, kdo není označen jménem té šelmy nebo číslicí jejího jména.“ Tak stojí v Bibli.

Dnes se ještě očipovaní lidé vedou jako podivíni, geeks, excentrici, kteří na vlastní kůži zkoušejí každý nový technologický výstřelek. Taková skupina tady ale je. Stejně jako u starověkých kmenových kultur každý nově příchozí, kdo se něčím odlišoval, nebyl tím kmenem přijat. Nebyl náš, nebyl z našeho středu, jeho vzezření budilo nedůvěru, dělal něco, co ostatní nedělali. Kmenový šaman ho vypudil pryč, nemáš u nás co pohledávat.

Takto se uvažovalo ve starých kulturách, které fungovaly na bázi přirozené selekce nebo výběru životního stylu. To může na jedné straně implikovat zkostnatělost, protože pokud společnost ustrne v určitém bodě, neakceptuje nové přírodní zákonitosti, nebo výmysly, vychytávky, které jí život zjednoduší, tak taková část společnosti zanikne, nebo bude vytěsněná na okraj. Nikdy bychom se nedozvěděli, že se Země točí kolem Slunce, nikdy bychom neobjevili penicilín, nikdy bychom se nepodívali do vesmíru.

Na druhou stranu taková „zkostnatělá“ společnost si uchová svůj vnitřní naturel, mentalitu, psychologii a genofond. Ovšem když dovrší cykly množení mezi sebou, pokud je to nějaký menší kmen, logicky se začnou objevovat stále četnější případy vrozených nemocí, postižení, zakrnění končetin. Ten počet cyklů množení v určitém společenství byl dosažen, jeho vrchol byl dosažen, a pokud se do společnosti nevmísí nějaká čerstvá krev, lidé z jiného společenství, ten původní kmen bude upadat.

Možná právě tohle vtiskl do našeho vědomí ten, kdo člověka stvořil. Proto mají civilizace touhu dobyvatelů, získávání nových území a hlavně nových žen, nových otrokyň. Oni to dělají z touhy bojovat, dobývat, vládnout, dominovat. Ale ve skutečnosti si takto příroda pojišťuje, že kdyby lidské civilizace neměly tuto odvěkou touhu získávat nová území a s nimi i místní ženy otrokyně, promíchávat se s novými skupinami, tak by se jejich genofond vyčerpal a civilizace by začala trpět mnoha nevyléčitelnými postiženími.

Oni to takhle pragmaticky racionálně samozřejmě nevěděli, ale je to jakýsi vrozený vzorec, který nám příroda vtiskla do našeho vědomí. Musíte dobývat nová území, získávat nové ženy otrokyně. Vy to sice děláte z touhy vládnout, zabíjet, dobývat, ale ve skutečnosti to má daleko hlubší důvody. Důvody přežití a růstu civilizace. Slabší kmeny se těm dobyvatelům, imperátorům, conquistadorům brání, ovšem většinou jim to není nic platné. Nejen že si chtějí uchovat svou architekturu, kulturu, společenské uspořádání, protože na tom stojí vládnoucí a střední třída, ale je to strach. Obyčejný strach.

Ten strach má více podob. Nemusí to být pouze strach ze smrti v případě nepodrobení se, nebo z obyčejného plenění, zabíjení z radosti, euforie nebo pomsty. Může to být také strach z neznámého. Obavy z neznámého. Pro to se dnes vžil výraz xenofobie. Úzkost z nepoznaného. Tyto historické způsoby manipulace, kdy společnosti pohlížely s nedůvěrou na cokoli nového, příliš převratného, se přenáší dodnes.

Protože už ale technologie pokročila, svět se zmenšil, letadlem můžeme být na druhé straně zeměkoule během pár hodin, dnes už můžeme podrobně poznat to, co je nové. Můžeme si o tom zjistit veškeré informace, můžeme se připojit na americké weby, nebo stránky v Asii, Africe, kdekoli, a máme možnost se s tím nepoznaným seznámit. Můžeme zhodnotit výhody a nevýhody, pro a proti, plusy mínusy. Podle toho se můžeme kvalifikovaně rozhodnout, jaká jsou reálná nebezpečí, a zda těch několik výhod převáží na misce vah ta rizika. Pokud společnost přijme nějaký technický výstřelek, v našem případě čipování, vždy musíme sledovat, kdo čipování prosazuje.

Zda to jsou ti excentrici, podivíni, geeks, nebo zda to jsou naše světové vlády, politici, korporace. Dnes se nechává část společnosti vodit youtubery typu Kovyho, který se spojil s multikulturní neziskovkou Člověk v tísni a propůjčil se k syrové propagandě hodnot, které tento neziskový sektor prosazuje: mísení kultur, promíchávání civilizací, masová migrace. Samozřejmě ruku v ruce s tím i propagace homosexualizace, LGBT, ekošílenství copaté Grety nebo samozřejmě moderní moribundus.

Přesně tito zaplacení lidé nám budou za nějaký čas bájit o krásách, přednostech a výhodách čipování. Skoro bych se o to s vámi vsadil.

Zlatá trojice: Papír, mobil, čip

Přistupme k jakési předkapitole, druhé kapitole, kterou jsem pojmenoval možná pro někoho nepochopitelně Papír, mobil, čip. Celou problematiku a téma čipování, koncept jeho postupného, i když zatím jen velmi opatrného zavádění, si musíme rozčlenit do tří základních kategorií. Ty tvoří naprostý základ, který když pochopíme, budeme mít napůl vyhráno. Vloží nám to totiž do rukou základní optiku, skrze kterou budeme na budoucí masírku a propagaci čipování nahlížet.

Tento pohled bude protkávat celý tento pořad a neustále se budeme o funkčnosti schématu papír, mobil, čip přesvědčovat. Vždy si musíme říct: papír, mobil, čip. Velmi jednoduché, ale jsou to tři zámky, kterými odemkneme tři základní suroviny, ingredience globalistů. Ostatní jsou podružné věci. My ale máme v ruce klíč, kterým odemykáme samotný základ. Papír, mobil, čip. Pojďme si to náležitě vysvětlit.

Kam až naše paměť sahá,byla identifikace každého z nás uváděná v papírové podobě. Tedy klasický občanský průkaz. Dříve jsme měli obyčejný papírový občanský průkaz, ve kterém byly zaneseny základní údaje včetně naší fotografie, data narození, adresy trvalého bydliště atd. Postupně se tyto obyčejné papírové kartičky přeměňovaly do kartiček s biometrickými údaji, to znamená s našimi otisky prstů. Nově se bude vedle otisků prstů do naší občanky lisovat i bezkontaktní čip s anténou.

To umožní držiteli takové občanky s čipem vyzvednout si v lékárně lék na předpis. Slouží totiž také jako doklad k e-receptům a lékárníka pustí do systému stejně jako kód na papíře. Jde o takzvanou e-občanku. Stále více a více prvků k naší identifikaci v občance se vysvětluje tím, že ve světě dochází ke zhoršování bezpečnosti zejména při cestování, unikání zločinců před spravedlností, a proto musíme mít otisky prstů a čipovou identifikaci v e-občance.

Stát nás přece musí chránit. Sice do Evropy vpustil nekontrolované množstvíAfričanů a Arabů ročně, tím vytvořil problém, krizi, obavy, a proto nás přece musí o to více chránit kamerami, šmírováním pohybu, a za nějakou dobu čipem. My ještě budeme vládám vděční, jak se o naši bezpečnost úzkostlivě starají a pečují o nás. Zatleskejme jim a pokloňme se.

Když nás přepadne nějaký gauner a my se bráníme, gauner se dohodne se státním zástupcem a soud nás odsoudí za nepřiměřenou obranu. Nakonec z toho vyjdeme jako zločinci, ale to že v centru Prahy řádí africké a arabské gangy kšeftující s drogami, že cikánské bandy kapsářů dlouhé roky beztrestně unikají spravedlnosti, to je státu jedno. Ale nás přece potřebuje chránit otisky prstů v občance a nově čipem s anténou v e-občance.

K tomu se přidružovaly zdravotní kartičky, technické průkazy a postupně k tomu přibývají platební kartičky do různých řetězců, věrnostní kartičky s načtenými body, slevové kupóny a samozřejmě platební karty. Najednou těch karet, kartiček a kupónů máme plnou peněženku, všichni to známe. Proto chytré hlavy začaly vymýšlet, jak je možné využít moderní technologie ke zjednodušení. A vymysleli mobilní aplikace.

Elektronizace a digitalizace našich údajů tvoří druhou přechodovou část ze třístupňového schématu, které směřuje k čipování. Papír, mobil, čip. Tři základní kroky: papír, mobil, čip. Na chytré telefony se prolinkují naše platební karty, ty pak jen přiložíme k platebnímu terminálu a zaplatíme svým mobilem. Jak báječně jednoduché, chtělo by se říct. Jenže tady už začíná první zádrhel.

Dochází totiž k postupnému upouštění od plateb v hotovosti. Pokud jste ještě před covidem navštívili skandinávské země, jistě jste zaznamenali, že všechno platíte kartou. I převoz trajektem, oběd v restauraci, lístek na vlak, návštěvu památek, muzeí, chtělo by se mně říct, že i zmrzlinu, ale tam nahoře mají kosu dost na to, aby si ještě dávali zmrzlinu; snad i veřejné záchodky, jednoduše všechno, úplně všechno tam platíte kartou přes mobil.

A tady se musíme zastavit a pohlédnout na současnou „covidovoupandemii“ jako na akcelerátor a urychlovač těchto procesů. Žádná krize se nemůže ponechat nazmar, je třeba využít epidemiologické hysterie jako maskování, přifouknout ji a pod tím urychlovat procesy, které by jinak trvalo hrozně dlouho uvést je v platnost. Lidé by remcali, moc by diskutovali, nedej bože by se snažili do ústav zakotvit právo občana na hotovostní platby, ale takhle se řekne, že na penězích se přenášejí bakterie viru a stádečko ryčí blahem a ržá nadšením: „Ano, zrušme hotovost, ať se nenakazíme, ano ano, bravo“.

Víme, že lze platit nejen kartami, ale i pomocí aplikací v chytrých telefonech, do kterých je nalinkována naše platební karta. To nabízí Google i Apple, všichni vybízejí lidi k tomu, aby si nalinkovali platební karty do svých mobilů a platili mobilem. Ono to vypadá děsně „cool“. Přiložíme mobil k platebnímu terminálu a platíme mobilem, nemusíme tahat z kapsy plastovou platební kartu. Jenže s každým zaplacením mobilem se přenášejí nejen informace o naší kartě do terminálu, ale banka, Google nebo Apple a poskytovatel plateb se dozví i další tři údaje: Sériové číslo SIM karty telefonu, sériové číslo zařízení telefonu IMEI a údaj o držiteli telefonu podle našeho Google ID nebo Apple ID.

Google a Apple mají pak dokonalý nástroj ke sledování člověka 24 hodin denně, k monitorování platebních a pohybových návyků, které lze potom zkompilovat do XML souboru, vyexportovat a předat dál, např. některým státním orgánům, firmám, sociálním sítím, tajným službám atd. Pokud nemáme kartu v mobilu, banky a poskytovatelé Google nebo Apple se k těm údajům nedostanou, nemají číslo naší SIM karty, IMEI našeho telefonu a naše Google nebo Apple ID.

Takže platit přes mobil je jako pozvat si Velkého bratra přímo do bytu. Pokud máme v mobilu bankovní a přihlašovací aplikaci banky a platíme přes mobil, v tom okamžiku má banka online přehled o tom kde se pohybujeme, lokalizační údaje, co děláme, co čteme na mobilu, jaké stránky si prohlížíme, kam s mobilem chodíme, jestli sportujeme a běháme, jestli se vozíme autem, nebo chodíme pěšky, do jakých obchodů chodíme, s kým se stýkáme. Tohle všechno umožňují bezhotovostní platby, aplikace a chytré telefony. Jenže když použijete hotovost, nic z toho není možné. Banka nic neví, mobilní operátor nic neví, Google nic neví, Apple nic neví, prostě nikdo nic neví.

Až tento systém ve společnosti zdomácní, až si všichni, téměř všichni zvyknou platit nalinkovanými kartami přes mobil, až to bude naprosto běžné i v té poslední venkovské knajpě, potom nastane třetí fáze, třetí krok, a to je podkožní čipování. Jak je uvozená tato kapitola: papír, mobil, čip. Logické kroky, které jeden po druhém následují. Čip je tou poslední finální fází šachové koncovky, endgame.

Čip: Druhy a způsoby použití

Pojďme na další kapitolu, ve které popíšu základy o čipu, jeho druhy a použití. Technika, kterou si někteří nechávají vstřelit pod kůži, je známá už desítky let a označuje se zkratkou RFID (RadioFrequencyIdentificationDevices, česky zařízení pro radiofrekvenční identifikaci). Často je využívaná její aplikace pojmenovaná NFC (NearFieldCommunication, česky komunikace v blízkém poli), ve které jsou čtecí systémy nahrazovány levnějšími smartphony, tablety nebo počítači. První odkaz v popise pořadu.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Near_Field_Communication

Když si nějaký čip na internetu objednáme, bývá distribuován výhradně ve sterilním pouzdře. To je extrémně důležité, abychom si jeho implantací nezanesli pod kůži nějakou infekci. Uvnitř sterilního pouzdra se ukrývá injekční sada, to znamená samotná jehla pro nastřelení, takzvaný sterilní injektor, a samotný přednabitý čip. K tomu se dodává několik antiseptických ubrousků, potom sterilní gázy pro péči o rány po injekci, ale také sterilní lepicí obvaz z expandovatelné látky. V balíčcích s čipem jsou také už standardem většinou 4 páry nesterilních, latexových rukavic. Je to běžná injekce, která se implantuje. Neprobíhá tam žádné šití, nastřelení čipu se provádí injektorem do ruky.

Mikročip se zpravidla zavádí injekční stříkačkou mezi palec a ukazováček ruky – do místa, kde má člověk nejméně nervů a cév. Speciální injekce se zasune pod kůži zhruba dva centimetry, pak se pár milimetrů vysune, aby se vytvořila taková kapsa pro čip, a tam se čip následně usadí. Poté je nutné novou součást těla tak dva týdny nechat na pokoji – to z toho důvodu, aby obrostla vazivovou tkání a neposunula se někam, kde by to mohlo být nebezpečné a nepříjemné, typicky ke kosti.

Jediný problém může prý nastat, že na místě vznikne větší otok, že se to delší dobu hojí. Samotný silikonový čip je ukrytý ve skleněné kapsli. Silikonový čip, který si někteří lidé nechávají vstřelit pod kůži, vypadá jako zrnko rýže a je ukrytý, jak jsem uvedl, ve skleněném válečku o průměru necelý milimetr, jen o trochu větším než zrnko rýže. Váleček, kapsle nebo miniaturní tubus, je vyrobený z biokompatibilního skla, většinou křemičitého nebo sodno-vápenatého bioskla, takže naše tělo ho časem neznehodnotí. Prý nebolí, netlačí, nedráždí. Zaroste do tkáně, takže zůstává na stejném místě v těle. Už tedy neputuje jako dřívější typy implantované psům.

Čipování, někdy také biohacking, zabere prý několik desítek sekund a v Česku prý vyjde zhruba na tisícovku. Samotný čip je daleko dražší, vyjde zhruba na 3000 korun a více. Uvnitř čipu je NFC čip, anténa, která má tvar cylindrické cívky, a ladicí kondenzátor, v podstatě miniaturní elektromagnetická cívka. Čip v těle je naladěn na určitou radiovou frekvenci. V obvyklém případě jde o frekvenci 13,56 MHz, ale starší čipy byly naladěny na 125 kHz.

Samotný NFC čip je sám o sobě pasivní, nic nevysílá, ale v elektromagnetickém poli dojde pomocí indukce k vybuzení malého elektrického proudu v anténové spirále, proud aktivuje čip a opět přes spirálu odešle bezdrátově své ID a zprávu o délce obvykle několika desítek bajtů. Zpravidla jde o číslo ID zařízení, které identifikuje uživatele v databázi poskytovatele NFC čipu a zbytek už probíhá na internetu.

Elektromagnetická indukce je tak všechno, co je potřeba k aktivaci NFC čipu. Ty už jsou běžně používané v mobilních telefonech k placení v obchodech pomocí přiložení mobilu k platebnímu terminálu. Funguje to na stejném principu, jenom NFC čipy jsou umístěné v terminálu a v mobilu, ale tyto čipy jsou nastřelené pod kůži. A v tom spočívá to nebezpečí podkožních čipů, riziko, kterého si musíme být vědomí.

Princip identifikace při platbě funguje stejně jako u mobilních telefonů přesně tak, jak jsem popisoval v minulé kapitole Papír, mobil, čip. Banka, Google nebo Apple a poskytovatel plateb se dozví i další tři údaje: Sériové číslo SIM karty telefonu, sériové číslo zařízení telefonu IMEI a údaj o držiteli telefonu podle našeho Google ID nebo Apple ID. Google a Apple mají pak dokonalý nástroj ke sledování člověka 24 hodin denně, k monitorování platebních a pohybových návyků.

Proto logickým následujícím krokem pro placení přes mobilní telefony z nalinkovaných karet jsou podkožní čipy. Ty fungují v rámci naší identifikace úplně stejně jako mobily. Já se k tomu ještě jednou vrátím a zopakuju to v kapitolce sledování formou podkožních čipů, protože tohle je jedna ze stěžejních informací.

Popsali jsme si tedy, že čip bývá pasivní. To znamená, že musíme přiložit ruku k aktivní čtečce, jinak nefunguje, podobně jako jiné RFID kartičky, kterých máme plné peněženky. A tady narážíme na první argument, který do nás začnou pumpovat propagandisté, až dozraje ten správný čas na propagandu podkožních čipů. Pokud máme prý obavy, že nás díky vstřelenému čipu pod kůží bude sledovat Velký bratr, tak bychom měli zahodit všechny kartičky, které s sebou nosíme. Ty totiž mají stejné pasivní čtečky, které by měl i čip vstřelený pod kůží.

Pasivní čtečka znamená, že čip nefunguje jako vysílač, ale pouze informaci přijímá, když je osloven, nebo aktivní terminál si z něj danou informaci vytáhne. No jo, ale v případě totalitního policejního státu tu kartičku můžeme odložit, nemít ji, nechat ji doma. Zatímco čip co? Budeme mít navěky vstřelený pod kůží. Není úniku před policejním státem. Policisté vědí, že budete mít v ruce mezi palcem a ukazovákem čip, díky kterému Vás identifikují a vytáhnou si potřebné údaje. Takto vždycky musíme argumentovat, musíme být mentálně i informačně vybavení, protože se budeme stále častěji utkávat s útoky na naší neochotu si ten čip nechat pod kůži vstřelit.

Navíc platební karta má v sobě pouze možnost placení, zatímco v čipu budou uložené postupně veškeré naše údaje. Zpočátku to budou provádět cestou nejmenšího odporu, čili odemykání dveří, placení u automatů na občerstvení, spouštění sdílených tiskáren atd., ale postupně do čipu vedle základních údajů z občanky, adresy bydliště, budou přibývat naše zdravotní údaje, naše platební údaje, přístupová hesla, PINy, prostě úplně všechno v jednom čipu včetně údajů o našem automobilu, o našich nemovitostech, co vlastníme, katastr, rejstříky, prostě všechno propojené v jednom zrnku rýže pod kůží. To už je sakra něco, co bychom apriori měli odmítnout.

Paměť na dřívějších čipech byla velmi malá, pouhých 880 bajtů. Experti na nedávné inovativní vědecké konferenci ve švédském Stockholmu představili nový typ podkožního čipu. Uživatel může čip připojit ke svému Smartphonu, může čip naprogramovat, anebo v něm uchovávat data. Čip by nám měl sloužit pro vstup do budovy, kanceláře, fitness centra, byl by postupně vázaný třeba také na náš automobil, který by nejen odemykal, ale také by ho nastartoval. Těch možností a variant použití je spousta. Paměť v čipu je přepisovatelná s tím, že data lze přepisovat až sto tisíckrát, a data uložená v čipu by měla vydržet 10 let.

Čip a jeho komerční využití

Pojďme se podívat na komerční využití čipu, což tvoří další kapitolu. Jak jsme si vykreslili, podkožní čip bude primárně sloužit pro účely naší identifikace, monitoring našich platebních návyků a našeho pohybu. K tomu se ještě dostanu v kapitolách o sledování formou čipů, protože se ve společnosti už několikrát rozproudily debaty o únosech dětí, a kdyby děti byly očipované, bylo by možné je lokalizovat a najít. To implikuje, že v čipech by byl zabudovaný sledovací modul pro lokalizaci formou navigace GPS podobně jako u čipů u psů. Tady také argumentují tím, že když se nám pejsek ztratí, můžeme ho díky čipu najít. Tak ať nám nikdo netvrdí, že čip nebude využívaný i na tohle. Tedy primární využití čipu bude pro sledování státními orgány, úřady, bankami a příp. zpravodajskými službami, pokud to bude potřeba. Ovšem kromě toho budou mít čipy i své komerční využití.

Tyto podkožní čipy totiž nebudou vyráběné jen jednou společností, ale těch čipů bude na trhu velmi mnoho a každý poskytovatel bude nabízet jiné služby pod svým modelovým čipem.

Takže jedna společnost bude mít na čipu 4 banky jedné skupiny, dva mobilní operátory, dva kabelové operátory, velkého provozovatele potravinových řetězců, 4 letecké společnosti a dvě zdravotní pojišťovny.

Další provider ale bude mít lepší nabídku, 11 bank, z toho 3 banky z první skupiny, 5 mobilních operátorů, 4 poskytovatele kabelové televize, Netflix, HBO Go a Amazon Prime, bude mít i velký řetězec kaváren, 8 supermarketů a dokonce i 4 pojišťovny.

Druhý provider však nebude mít státní zdravotní pojišťovnu, kterou používá většina lidí. Anebo si představme, že v jiném čipu, který bude na trhu nabízet poskytovatel konsorcia elektráren, budou třeba zvýhodněné ceny pro lacinější nabíjení elektromobilů. Jak se to tedy bude řešit?

Budou si lidé muset nastřelit více čipů pod kůži, každý od jiného providera? Nebo se do jednoho čipu bude moci updatovat další poskytovatel, samozřejmě za poplatek? Bude si ten čip muset upgradovat? I toto jsou úskalí, která se budou muset řešit v případě – a obávám se, že ta doba nastane brzy – široké nabídky podkožních čipů. Ty se budou propagovat, zvýhodňovat, benefitovat nejprve právě k těmto komerčním účelům.

To pravé nebezpečí, tedy naše identifikace, veškeré kompletní údaje, se bude zamlčovat nebo ignorovat. Pokud tento argument někdo vytáhne, bude se zesměšňovat, bude se vykreslovat jako paranoidní šílenec, bude se dehonestovat – klasické působení systému pro rozdrolení soustředěného odporu. Je to stejné jako s ovlivňováním, kontrolou a ovládáním počasí, což je obsažené v oficiálních vládních dokumentech. Měl jsem o tom také dvoudílný pořad. Naprosto shodně se bude postupovat s odporem proti podkožním čipům. K tomu se dostanu v příslušné kapitole.

Od psů k lidem: Začínáme ohřívat žábu

Pojďme na další kapitolu Od psů k lidem, ve které začneme ohřívat žábu. Jak jistě víme, od začátku roku 2020 začali být všichni psi v Česku povinně čipovaní v souladu s novelou veterinárního zákona. To v mnohých z nás vyvolává velké obavy z toho, že uzákoněné čipování psů je ve skutečnosti testovacím nástřelem toho, jak se s tím lidé vypořádají. Jestli své domácí mazlíčky nechají očipovat bez remcání, nebo jestli se proti čipování psů zvedne veřejný odpor. Zaznamenali jste nějaké demonstrace, veřejný nesouhlas, výzvy vládě, skupiny, které by se vůči tomu tvrdě postavily? Ne, nic takového neproběhlo. Lidé v klidu a v pohodě nechali své psy očipovat.

Co když se ztratí? Zněl nejčastější argument fandů čipování. A klasicky přicházeli s tím, že známka na obojku se může ztratit, zatímco čip, co? Čip se přece ztratit nemůže. První kolo je hotovo, lidé to kolektivně přijali, můžeme zatroubit na další zteč. Vsadím se, že jeden z prvních argumentů zastánců čipování bude, abychom se podívali na naše domácí mazlíčky. Ti mají čipy už několik let a bolí je něco, vadí jim to nějak? Vůbec ne. Tak čeho se bojíte vy? Nejste nějací přecitlivělí? Když jste tak bezcitní, že jste nechali načipovat vaše domácí mazlíčky, proč si nechcete vyzkoušet to, co jste jim udělali?

Už se nikdo nepozastavuje nad tím, že čipování psů bylo uzákoněné jako povinné, takže majitelé psů neměli na výběr, prostě museli. Řeknou nám, že kdyby váš němý společník uměl mluvit, patrně by vám řekl: "Když jsi mě dal očipovat, tak si to zkus taky, milý páníčku/paničko." A další vyděračské, manipulativní a psychologické formy. Dnes už se málokdo pozastaví nad tím, že je pes očipovaný. Každému to přijde zcela běžné, očipovaný pes, to je přece úplně normální, ne? Vidíte, a stačil nám k tomu pouhý rok a pár měsíců. Už jsme si na to zvykli, akceptovali jsme to, přijali jsme to za zcela normální. Pes je očipovaný. Nikdo se tomu ani nepodiví. Za pouhý rok po tom, co to bylo plošně uzákoněné.

Čipování je třeba podat atraktivní a popularizační formou, aby se odbourala ta počáteční kmenová společenská nedůvěra k něčemu novému, nepoznanému. Už to nebude věcí pouze jakýchsi excentrických podivínů, ale do propagace čipování se zapojí korporátní média hlavního proudu, jak jsem již podotkl. Ještě není čas, ještě musí společnost dozrát, musíme ji naklepat, vystrašit covidem, aby byla tvárná jako plastelína a sama požadovala, že čip je jednou z možností, jak se vrátit k normálu.

Všimněte si, klasická metoda cukru a biče. Ale to samozřejmě fungovat nebude, stejně jako po vakcíně musíme dodržovat dvoumetrové sociální rozestupy, nepodávat si ruce, neobjímat se, izolovat se, zavřít se doma, dodržovat karanténu a lockdowny, všechno i po vakcinaci. Stejné to bude i po čipování, ale to nám samozřejmě neřeknou. Fenoménem, kolem kterého dnešní elity zatím opatrně našlapují, je podkožní čipování.

Světové elity a vlády velmi dobře vědí, že čipování, vstřelení čipu pod kůži do toho měkkého místa mezi palec a ukazovák, to všechno vyvolává v lidech prudký odpor. Sociální inženýři v žoldu elit přemýšlejí, jak technologii vstřelení čipu pod kůži zatraktivnit a zpopularizovat. Oni vědí, že je to téma velmi toxické.

Kdokoli z politiků, kdo o tom začne seriózně hovořit v pozitivech, superlativech, uvádět výhody čipování, stane se nevolitelným a rozpoutá se proti němu obrovská veřejná nevole. Světové elity a vlády také vědí, že stejně jako u takzvaných odpíračů vakcín proti covidu i proti čipování jsou skupiny, které mají velký dosah a vliv. Proto tak nenávidí privátní sociální sítě.

Tyto big tech nadnárodní korporace mají mnohem větší váhu než samotné vlády. Viděli jsme to na Austrálii, ve které Google a Facebook zakázal sdílet odkazy na australská média, když vláda uzákonila, že jim musí tyto big tech platit poplatky za reklamu. Pokud se spojí big tech korporace s vládami v zastřešení čipování, bude hotovo. Nebudeme se mít o čem bavit.

Stejně jako u covidu, i u čipování jde o jednu z řady agend takzvané šachové koncovky, endgame. Budeme čipovaní, máme hotovo, vymalováno. Systém bude mít kompletní naši databázi v jednom čipu. Ovšem je třeba to lidem podat atraktivně a populárně. A hlavně salámovou metodou. Kolečko po kolečku, mávat nám před frňákem voňavým šťavnatým kolečkem uheráku, které zblajzneme jako malinu.

Propagace čipování: Média

Pojďme se podívat na to, jak budou korporátní média propagovat podkožní čipy. Jak jsem zmínil, čipování je z pozice sociálního inženýrství nutné lidem zabalit do krásného barevného papíru, zatraktivnit a zpopularizovat. Tu atraktivní a popularizační formu čipování začnou v první řadě chrlit korporátní média hlavního proudu, jako třeba Slovenská televize v její reportáži z 20. prosince. K tomu se ale dostanu. Nejprve základ, co bychom měli o čipování vědět. Můžeme si to stylově vykreslit na systémové propagandě v médiích.

Zkusím si zahrát na takového toho pouťového kolotočáře, který dryáčnicky vyzývá kolemstojící:

„Přistupte blíž, neváhejte, jen se smějte, ochutnejte naši cukrovou vatu, náš turecký med. Vyzkoušejte si sami čip pod kůži. Můžete ovládat svá hesla na webových stránkách, která už nikdy nezapomenete, budete je mít v čipu. Budete mít pod kontrolou své finance a jen pohybem ruky zaplatíte. Nelovte peněženky, platební karty nebo nešikovná velká pádla, mobily s nalinkovanou platební kartou. Jen pouhým pohybem ruky zaplatíte. Přiložíte ruku ke čtečce, načte se číslo vašeho účtu, které máte uložené v tom čipu, a tím jednoduše zaplatíte. Můžete tam mít uloženou třeba webovou adresu, a když přiložíte čip k mobilnímu telefonu, ta adresa se nám zobrazí. Můžete si tam nahrát další odkazy na sociální sítě, cokoli. Proč s sebou tahat svazek klíčů, platební a věrnostní karty, pamatovat si hesla a PINy, anebo aspoň místo, kde je máte zapsané? Stačí přiblížit ruku s mikročipem ke čtečce a otevřít si dveře, zaplatit útratu, jízdenku, letenku, získat přístup ke kompu nebo mobilu, tiskárně, kopírce, nastartovat auto nebo motorku. To všechno, a ještě víc, zvládne mikročip zavedený pod vaši kůži.“

Média ráda přinášejí ohromující informace o čipování, jaké to má výhody, jak je to jednoduché, báječné, skvělé. Přikládám druhý odkaz třeba na iDNES do popisu pořadu jen jako ukázku z roku 2017.

https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/profil-cloveka-ktery-ma-v-ruce-nfc-cip.A170203_184358_eko_profily_rny

Člověk, který nezná rizika, nebo si je neuvědomuje, zajásá, jaké to je úžasné, skvělé, jednoduché:“ vidíš, Máňo, jak jsi hledala ty klíče minule? No jo, Franto, ty pořád máš drobné po kapsách, pořád taky něco hledáš.“ A lidé to zbaští. Budeme mít virtuální peněženku v malinkém mikročipu pod kůží v ruce. Nikdy už nebudeme litovat, že jsme si zapomněli peněženku, vždycky si budeme moct koupit kávu nebo občerstvení. Můžeme v čipu mít vizitku, prostě vždycky to bude lákavé s tím, že to bude dobrovolné, a my sami si budeme určovat, co budeme mít v čipu nahrané. Ano, budeme, ale pouze zpočátku. Je třeba prolomit tu odmítavou bariéru.

Propagace čipování: Výhody a benefity + společenská prestiž

Pojďme na další kapitolu, výhody a benefity. Ovšem jak už to tak bývá, a je to stejné i s vakcínou proti covidu, ta dobrovolnost bude postupně vykupována některými nevýhodami, které budou z absence čipu plynout. Lidé s čipy se budou zvýhodňovat třeba i v rámci sociálního kreditního systému. To je efektivní nástroj k tomu, jak lidi dobrovolně donutit, aby si čip nechali implantovat. A vsaďte se, že globalisté to umí výborně ošetřit.

Lidé budou motivováni různými pobídkami a výhodami služeb, ať veřejných či soukromých, že si nakonec ten čip nechají pod kůži vstřelit naprosto dobrovolně. Masová veřejnost bude sama chtít podkožní čip. Nebudu tady rozebírat zavádění tohoto sociálního kreditního systému v Číně, protože to bych se příliš odchyloval od páteřního tématu, kterým je podkožní čip, ale zkusím si zahrát na architekta myšlenky čipování, na sociálního inženýra, který dostane za úkol přesvědčit veřejnost o výhodách čipování.

Máme aplikaci na objednávání jízdenek na vlak, tramvaj, autobus, městskou hromadnou dopravu. Pokud máme čip, budeme mít o 10% lacinější měsíční nebo roční paušál. Bez čipu to bude o 10% dražší. Čip je dobrovolný. Platíte nájem ve státním, magistrátním, obecním či jakémkoli bytě? S čipem to budete mít měsíčně o 5% lacinější. Bez čipu o 5% dražší. Nájem 17 tisíc bez čipu, nebo o 850 korun méně s čipem? Čip je ale dobrovolný. Chcete dosáhnout na superslevu v supermarketu? Můžete, ale pouze s čipem. Čip je ale dobrovolný. Chcete si pronajmout kolo nebo elektrickou koloběžku v rámci bikesharingu, nebo auto na carsharing? S čipem máte opět 10% slevu. Čip je dobrovolný. Chcete si vzít hypotéku, nebo půjčku u banky? Banky vám s čipem budou nabízet nižší úroky. Čip je dobrovolný. S čipem budete mít lacinější cestování třeba business třídou ve vlacích. Čip je dobrovolný. Dostanete se třeba k výhodnější zdravotní péči s čipem, budete mít lacinější spoluúčast u obvodního lékaře, vyšetření u zubaře. Čip je ale dobrovolný. Pokud budou mít vaše děti čip, budou mít nárok na umístění v lepších školách, nebo ty stávající školy jim poskytnou slevy na kroužky, nebo stát vám poskytne slevy na učebnice, sešity, školní potřeby. Čip je dobrovolný.

Systém si vás bude hýčkat. Už chápete? Čip bude stále dobrovolný, ale lidé s čipem budou patřit do privilegované vyšší sorty, kasty společnosti. S čipem budete čerpat řadu výhod, řadu benefitů. A kolik procent myslíte, že těmto mnohým pobídkám odolá? Kolik lidí bude hledět na principiální důvody totální kontroly, Big Brother, ideopolicie, před výhodami lacinějších služeb téměř ve všech odvětvích našeho každodenního života?

A díky čipu Vám takové výhody mohou klidně sebrat. Pokud se nebudete chovat tak, jak chtějí vládci, pokud budete volit ty špatné extrémistické strany, pokud nebudete číst ty správné knížky, pokud nebudete obdivovat ty správné kulty typu Václav (Flaška) Havel, pokud budete poslouchat ten zlý nenávistný Svobodný vysílač a pokud se budete stýkat hlavně s takovými lidmi, kteří jsou společensky nežádoucí. Ale navzdory tomu všemu, čip bude dobrovolný. Kolik lidí odolá sladkým slibům a lahodným cukrátkům slev a výhod s čipem?

Propagace čipování: Naše zdraví

Pojďme na další kapitolku. Podkožní čipy budou kromě jiného obsahovat i kompletní záznamy o našem zdraví – zdravotní kartu. V čipu bude uložena veškerá dokumentace pacienta a lékař si tak prostřednictvím čipu vyhledá naše rentgeny, nálezy, záznamy operací, léky, které třeba užíváme, alergie nebo třeba anamnézu.

Kdo k tomu bude mít přístup? Můžeme se dohadovat sami. Ovšem v rámci propagace čipování se určitě dočkáme toho, že podkožní čipy budou vykreslovány jako hlídači našeho zdraví. To si můžeme představit jako komplexní monitorování naší tělesné kondice přímo pod kůží s údaji v reálném čase o tom, co probíhá v našem těle. Např. v jižním Švédsku existuje společnost DSruptive, třetí odkaz na ni přikládám do popisu pořadu,

http://dsruptive.com/

a tato společnost, která sídlí na univerzitě v jižním Švédsku, přistupuje k podkožnímu čipu v rámci možnosti sledování zdraví jako na sběr dat online. Přejedeme po iPhonu a budeme moci sledovat okysličení krve, teplotní profil, vzorce srdečního tepu, vzorce dýchání atd. Podkožní čip nás třeba bude upozorňovat na nedostatek tekutin v našem těle, že bychom se měli jít napít, že jsme dlouho vzhůru, že bychom měli jít spát, ale v horším případě v propojení s 5G lednicí nám bude znemožňovat konzumaci některých potravin, na které máme chuť, třeba když máme náběh na cukrovku, tak nám automatickým zámkem zablokuje lednici, protože monitoring tělesné funkce ukáže vysokou koncentraci cukru atd. V horším případě nás napráská našemu lékaři, resp. zašle údaje k vyhodnocení automatickému monitorovacímu středisku, které na dálku s využitím umělé inteligence bude schopno reagovat na náš zdravotní stav.

Samozřejmě spousta lidí se na to chytne, protože je to možnost, jak skvěle optimalizovat naše zdraví. Čip se bude vykreslovat jako přelomová technologie pro naše zdraví, zejména třeba pro seniory. Naší babičce nebo dědečkovi se zvýší tlak, nebo upadne, a čip okamžitě vyšle signál záchrance ambulanci s údaji o adrese, aby přijela rychlá. Čip zřejmě odemkne i dveře po přiložení příslušné vstupní kartičky na dveře seniora, prostě aby se dostali dovnitř, když by byl senior imobilním, nemohl by k těm dveřím přijít. Když je takový senior třeba v bezvědomí přivezen do nemocnice, záchranář mu z ruky jednoduše naskenuje čip a získá tím informace třeba o alergiích, lécích, které pacient užívá, nebo dalších nemocech, kterými trpí, třeba cukrovka atd.

Vnoučata jistě zajásají, to je báječné, to je nádhera, a přemluví bábu, přemluví dědka, aby si čip nechali nastřelit, je to přece pro jejich zdraví. Víme už, jak dnes funguje zfašizovaná mládež sluníčkářské galérky, která peskuje prarodiče, když poslouchají alternativu Svobodný vysílač, to nesmíš, tam jsou konspirace, dezinformace, to je špatné médium, musíš si zapnout tu Českou televizi, to je správné oficiální pravdivé médium.

Jak myslíte, že budou fungovat při propagaci čipů? Bude to ještě daleko horší. Když je média navíc nakrmí, že než abyste šoupli vaše prarodiče kamsi do domova důchodců, tak jim nechte vstřelit čip a systém se vám o ně postará, tak bude hotovo, bude vymalováno. Ty čipy budou fungovat na různé podněty. Třeba inženýři z Kalifornské univerzity v San Diegu vyvinuli nový typ podkožního biosenzoru, který bude nepřetržitě sledovat, jestli uživatel nepije alkohol nebo neužívá opiáty. Ten hlavní senzor je potažený molekulami enzymu alkohol oxidázy, který specificky reaguje s alkoholem. Zbývající dva senzory sledují další parametry v těle, například úroveň kyselosti prostředí. Ten čip sleduje pacienta celý den, v pravidelných intervalech. Odkaz číslo 4 přikládám do popisu pořadu.

https://www.theengineer.co.uk/injectable-biosensor-sensor/

Takže koncepty, jak to provádět, už tu máme, jde jen o to, jak je masově rozšiřovat formou toho podkožního čipu.

Propagace čipování: Zlepšete si paměť!

Pojďme na další kapitolu. Já jsem zapomněl, jak se jmenuje, jo, zlepšete si paměť. No, vidíte to, už bych ten čip taky potřeboval. Snad jenom málokdo se může pochlubit bezproblémovou pamětí. Nejde pouze o přirozené zhoršování naší schopnosti vybavit si znovu vzpomínky, ale paměť je likvidovaná i celou řadou neurologických chorob, typicky Alzheimerova choroba.

Přicházíme k výzkumu doktora Roberta Hampsona, jehož výzkum pracoval na zlepšení paměti pomocí implantátů, zatím jen vnějšími stimuly. Jeho tým pracoval na tom, aby si lidé rychleji vybavili krátkodobé vzpomínky. Toho docílili množinou malých elektrod umístěných do různých částí mozku. Ten projekt probíhal na americkém WakeForestBaptistMedical Center. Účastníci pokusu dostali za úkol zapamatovat si jednoduchý obrázek a najít jej po krátké pauze mezi dalšími podobnými obrázky. Údaje z pokusu poté analyzoval separátní tým doktorů Theodora Bergera a DongSonga a vytvořil prediktivní počítačový model odhadující, které mozkové vzorce budou při které činnosti aktivní. Nakonec ten program aktivoval elektrody pacientů, které pomohly díky elektrické stimulaci výrazně zlepšit činnost jejich krátkodobé paměti o 35%.

Tato stimulace mozku může mít dalekosáhlé účinky nejen pro civilisty, ale třeba i policisty nebo vojáky. Je tedy možnost, že se podobné implantáty budou používat nejen jako externí stimulace mozku, ale postupně se budou zašívat do některých částí lebky. Tady opět vidíme využívání technologie pro zpočátku bohulibé účely. Lidé mají Alzheimera, takhle by se jim mohla zlepšovat paměť, nebo až budete starší, mohla by se vám také zlepšit paměť, tak si třeba za 5, 10 let můžeme koupit takový implantát. Nezní to cool, trendy, atraktivně, inovativně, progresivně? Řekne si mnoho lidí.

Jenže tuto Hampsonovu studii financovala americká vojensko-výzkumná organizace DARPA. Ta aktivně podporuje výzkum neurálních rozhraní a implantátů pro posílení paměti i učení – to celé s cílem připravit vojáky pro konflikty 21. století. A už jsme doma. Bohulibá myšlenka a hned to má armáda.

Stejně jako ovlivňování, kontrolu a ovládání počasí, o kterých jsem hovořil na základě oficiálních vládních dokumentů v mých minulých pořadech. I tady zpočátku bohulibou myšlenku přenést deště do suchých oblastí k zavlažení půdy unesla armáda, a dnes, škoda mluvit. Takže zlepšení paměti díky implantátům, díky čipům, bude jedním z atraktivních nástrojů, jak veřejnost na čipování nastavit tak, aby byli lidé k této myšlence stále vstřícnější a přátelštější. Mimochodem tato Hampsonova studie byla publikovaná na JournalofNeuralEngineering. Odkaz číslo 5 vám přikládám k této kapitole v popise pořadu.

http://iopscience.iop.org/article/10.1088/1741-2552/aaaed7

Propagace čipování: Mějme naše děti v bezpečí

Pojďme na další kapitolu. Každý režim, každý systém ví, že nejlépe se ovládne národ výchovou nové generace. Generace, která bude vstřícná k režimu. Generace, která bude čerpat své výhody a benefity tím, že nebude přemýšlet nad tím, že celý systém je špatně. Samozřejmě, že se upouští ventil společenského hněvu nějakými kauzičkami většími či menšími, aby lidé měli pocit, že se něco děje, občas je nějaká mřenka potrestaná, někdo jde sedět do tepláků za katr, lidé si mnou ruce, jak to s tím Romanem Janouškem dopadlo, že ho odsoudili, spravedlnost přece jen nějaká existuje.

To je pravidelně upouštěný hněv společnosti jako jeden z nástrojů, aby se lidé příliš nebouřili a nesmetli s sebou i řídící skupiny v zákulisí. Vytvoří se několik part, které mezi sebou soupeří, aby se dostali k lizu, ke státním zakázkám, a tak na sebe navzájem odpalují nějaká kompra, ostřelují se, ale vždy jsou to věci, které se dějí uvnitř systému. Někdo tomu říká očistný samočistící mechanismus. Ovšem jde o stále tentýž rybník, který si ti přísloveční kapři nevypustí. Řešíme jednotlivé chaluhy, sinice, ale neřešíme zkaženou vodu v rybníce.

Na první prioritě, a to tady u nás na SVCS řešíme neustále, si lze pojistit trvání systému. Pokud si vychováte vstřícnou generaci, máte téměř hotovo. Jenže potíž je s rodiči, kteří nejsou tak manipulovatelní, tak tvární jako plastelína. Tady se systém musí hodně snažit. Pokud to nejsou rodiče, kteří jsou státními zaměstnanci, nebo rodiče, kteří to drtí někde v korporátu a jsou akorát strojem na prachy, tak to má systém velmi těžké je přesvědčit, aby byli poslušní.

Oni mají své zažité zkušenosti, díky praktickému životu vymodelované vzorce, jak co funguje, jsou charakterově vyprofilovaní, ukotvení. A jedním z nástrojů, jakým je systém snaží zahnat pěkně do ohrádky, je čipování jejich dětí. A jak to systém odůvodní? Přece bezpečím jejich dětí. Ano, můžete dítěti pořídit náramek s GPS lokátorem napojený na aplikaci ve vašem mobilu a v reálném čase tak budete sledovat, kudy se dítě s hodinkami pohybuje, zda se neodchýlilo od své trasy škola – domov, ta aplikace vás upozorní, pokud dítě opustí obvyklou trasu a také jste přes hodinky s dítětem stále ve spojení. Odkaz číslo 6 přikládám v popise pořadu.

https://www.aktualne.cz/legalni-cipovani-deti-ano-s-gps-hodinkami/r~6ad056e0de4e11e68114002590604f2e/

Ale to stále není ono, náramek a hodinky s GPS lokátorem nejsou pevnou součástí těla. Zato čip, panečku, to by byla přece jistota, Jste přece zodpovědní rodiče, chcete, aby vaše dítě bylo v bezpečí. Co jste to za rodiče, vám snad nezáleží na tom, aby se vašemu dítěti na cestě do nebo ze školy nic nestalo? Krásným příkladem k tomu jsou únosy dětí. Dítě někam zmizí, je po něm vyhlášené pátrání, policie pročesává okolí, rodiče obvolávají kamarády své ratolesti, dítě zmizelo.

Takových případů se stává stále víc a víc. A teď přichází co? Čip pod kůži. I když nevím, jak by takový čip měl fungovat, protože čipy fungují na bázi pasivní čtečky, nikoli aktivního vysílače třeba na buňky mobilních operátorů, ale tohle přesně systém chce. A pokud byste si mysleli, že jde o nějakou čerstvou věc, rozhodně se nenechte mýlit. Reportáž z 25. října 2010 na Českém rozhlase, ve které se začínalo o čipování dětí hovořit (pod odkazem č. 7) a zde si povšimněte, jak se posouvá takzvané Overtonovo okno. O tom budu hovořit v závěrečné kapitole, ale tady se hovoří o tom, že dítě není pes, a proto je čipování dětí kontroverzní záležitostí, ale o 11 let později se už hovoří o zcela běžném čipování ve Švédsku, kde je to moderním trendem. K tomu se dostanu ve speciální kapitole Čipování ve světě, pojďme si ale rozebrat část této reportáže z roku 2010.

Při poslechu vnímáte, jak podbízivě a manipulativně tu argumentují únosy dětí a dělají to velmi šikovně, oni netvrdí, že čipování by to vyřešilo, ovšem nabízejí to jako jednu z variant. Zmiňují tu ředitelku nadace Naše dítěZuzanu Baudyšovou, která poznamenala, že než aby dítě bylo unesené, tak to raději očipovat, i když je to krajní cesta. Následuje milující babička jako vystřižená z Boženy Němcové, která zkormouceným hlasem ujišťuje, že než aby dítě bylo unesené, tak to raději svá milovaná vnoučátka Barunku, Vilímka, Adélku a Jana očipovat. Vy také přece milujete své dítě, jako babička Boženy Němcové své vnouče v té reportáži, ne? Všimněte si té psychologické propracovanosti, jak tu nabízejí černobílou variantu jako východiska. To je velmi nebezpečný způsob mediální manipulace na té emocionálně-psychologické bázi.

Oni tu nerozebírají prevenci co dělat, aby se minimalizovalo to riziko únosu dítěte: „nemluv s cizími lidmi, nedávej se s nikým do řeči, nechoď opuštěnými uličkami, i když je to třeba nějaká zkratka, neměj na uších sluchátka s hudbou, protože neslyšíš, jestli se k tobě třeba zezadu někdo neblíží a vezme tě po hlavě“. Samozřejmě je to odvislé od věku dítěte. Ne, vůbec nic takového.

Jako jedinou variantu řešení proti únosu tu uvádějí krajní možnost – čipování. Abych byl korektní, od zhruba čtvrté minuty reportáže uvádějí i nevýhody, etické, právní a medicínské, ale celé mně to přišlo subjektivně zabarvené ve prospěch čipování, kde ty nevýhody poukazováním na ideopolicii a Orwellův román 1984 byly až dál v té reportáži. Vždycky, když se chce něco zmanipulovat, výhody se uvádějí na začátku a nevýhody až potom. Někdy si všimněte, že to není naopak, že by nejprve taxativně vyjmenovali nevýhody hned na začátku. Tato reportáž je z roku 2010, v popise pořadu máte k této kapitole odkaz číslo 7.

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/unosu-deti-pribyva-oziva-debata-o-jejich-cipovani_201010251514_vrojik

Já předpovídám, že nebude daleko doba, kdy začnou tato sugestivní emocionální vydírání rodičů v médiích skrze vlastní děti znovu oprašovat. Musíme se na to předpřipravit, protože jejich manipulativní nástroje jsou velmi sofistikované. Vezměte si, že prioritou, alfou omegou každého systému je, jak se udržet u moci. A je jedno, jestli jde o totalitu, monarchii, nebo takzvanou demokracii. Ta se sice ohání demokracií, ale v podhoubí vidíme spojnice mezi politikou, justicí, policií a podsvětím, různými skupinami, partami, kámoši, pořád jde o stejné schéma, jak se udržet u moci. A každý tento systém zkoumá psychologii davu, manipulaci s davem, sociální inženýrství, ovládání masy.

Stále tyto metody ovládání precizují, vylepšují, inovují o nové technologie, zvukové podkresy, volbu slov, vytěsňování jiných možností, volbu obrazového materiálu atd. Nemysleme si, že systém usiluje o naše blaho, lepší život, abychom měli klid, dostatek volna pro naši rodinu, koníčky, zábavu, více času stráveného s rodinou. Nenechte se vysmát. Musíte do práce, do práce, do práce, každý den, od rána do večera, do práce, do práce, do práce, mezi tím dítě šoupnete do školy, a aby nebylo doma, tak máte hromadu kroužků. O to víc musíte do práce, do práce, do práce, abyste na ty kroužky vydělali, je to neustálá honička k zaplacení měsíčních výloh a pravidelných účtů plus energie, do toho pojištění, údržba auta, palivo do auta, pokud ho máte, do toho chtějí, abyste si spořili na důchod do soukromého fondu, stále více lékařských úkonů nehradí pojišťovna, také to musíte zaplatit, do toho přemrštěné nájmy za byty, které vám nikdy nebudou patřit, protože si na to za tu veselou bídu nikdy nevyděláte.

Banka vám hypotéku nikdy nedá, a pokud náhodou dá, tak musíte 30 let do práce, do práce, do práce, a celých 30 let neztratit zaměstnání, protože dvakrát se opozdíte se splátkou a milá banka schlamstne i ten byt, který jste spláceli třeba 29 let. Už vám zbýval jen rok do konce splátek, ale přišli jste o práci, o práci, o práci, a celých 29 let splácení najednou v čudu. Takže pořád do práce, do práce, do práce.

Pokud si uškudlíte pár tisícovek na nějakou dovolenou a máte špatné svědomí, že jste si urvali dva týdny za rok, abyste si odfrkli někde na dovolené, je to tragédie. Probíhá automatizace, robotizace, systém 4.0, stále se o tom hovoří, ale místo toho, aby stroje stále více pracovaly za nás, máme my stále víc a víc práce.

Systému nejde o náš klidný, pohodový život s rodinou, s dětmi. Musíme do práce, do práce, do práce, makat, holoto, hákovat, nekecat, držet hubu, na hubu roušku a alou do práce, nepřemýšlej, moc to škodí, kušuj, do práce, do práce, do práce. Takže pokud nám média začnou kolektivně tvrdit, a všimněte si, vždycky nějaká nová myšlenka, teze, se nevyskytne v jednom médiu, ale začnou o tom jako na povel koordinovaně kolektivně hovořit všechna média současně.

Není to žádný izolovaný osamocený výkřik, vždycky to přijde tak nějak pervazivně, všeprostupně. A pokud tato média začnou svorně tvrdit, jak byste měli zabezpečit své dítě, a jednou z variant, byť krajní, je čipování, musí se vám v hlavě rozsvítit varovná červená kontrolka. Něco je špatně. Proč tak najednou zčista jasna, náhle, zničeho nic se o tom začalo hovořit? Systém ví, že efektivní možností, jak odbourat odpor proti čipování, je skrze naše děti.

Vždyť to vědí všichni včetně výrobců reklam na dětských kanálech, že nejlepší způsob, jak vytáhnout prachy z peněženek rodičů, jsou děti. Tak přes ně hrnou reklamy jak na běžícím páse. A vy přece jako zodpovědní rodiče chcete, aby vaše děti byly v bezpečí, aby je nikdo neunesl, nebo ne? Vždyť to přece tvrdila velká autorita, ředitelka nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová. Zaštítění autoritami, které začnou prosazovat nějaké systémové teze, je další z řady nástrojů, jak ovlivnit masu. To tvrdí prestižní renomované autority s vysokým společenským kreditem, tak přece musí mít pravdu, vědí, o čem mluví.

Sledování skrze čipy

Z kapitoly dětí přecházím do další kapitoly sledování skrze čip. Konec předchozí a začátek této kapitoly se tak trochu mísí dohromady a úzce spolu souvisí. V této reportáži, kterou jsem s vámi rozebral, odhaluji i skvěle další nesmysl, kterým nás budou krmit a kterému se propagátoři čipování vysmívají. Oni říkají, vyhoďte všechny karty s pasivní čtečkou, když nechcete čip pod kůži, protože ten čip by fungoval naprosto stejně. Jenže v této reportáži uvádějí, že – pojďme se tím prokousat.

Takže ty čipy nejsou žádné pasivní čipy, ale sledovací aktivní čipy. Jak jinak by přece mohli to dítě vyhledat, kde se právě nachází? Přes buňky mobilních operátorů? Nebo by to fungovalo přes satelity v rámci GPS? Proboha, tak silný signál vysílaný z toho čipu v našem těle být nemůže. Tady vidíme, jak se všichni ti propagátoři čipování nádherně střelili do vlastní nohy, protože z té reportáže je zcela jasné, že nejde o nějaké pasivní čipy s čtečkou, ale sledovací čipy. Čipy, skrze které může policejní stát kdykoli vyhledat, kde se právě nacházíme. Zní to tu naprosto jasně.

Skrze čipy nás dokáží lokalizovat do několika minut, jak se v reportáži uvádí. Nebo nám chce někdo namluvit, že policisté začnou pročesávat všechny byty, zvonit u dveří všech bytů v každém patře v panelácích a žádat, zda by mohli oskenovat jejich dítě pro identifikaci, že se v okolí nějaké dítě ztratilo? A i kdyby v tom bytě vážně únosci s dítětem byli a ukrývali ho tam nebo věznili, tak myslíte, že by policistům určitě otevřeli a nepředstírali by, že nejsou doma, proboha?

Policisté nevyrazí dveře u každého bytu, kde jim nikdo neotevře, aby se přesvědčili, že tam skutečně nikdo není, jednoduše budou zvonit a ťukat dál. Nebo jak si někdo představuje, že by postupovali? Nebo stavět všechna auta, jestli náhodou tam v kufru nemají dítě s čipem, který by pro identifikaci oskenovali? Když únosci vědí, že by to policisté dělali, a zmizení dítěte se přece nahlašuje, oznamuje nejdříve po 24 hodinách, kdy už jsou únosci s dítětem dávno pryč?

To je přece holý nesmysl a snad si někdo nemyslí, že to tak bude probíhat. V čipu bude aktivovaný GPS lokátor, úplně jednoduše. A ještě nám chce někdo vykládat, že čipy pro dospělé by byly jiné? Že by si systém nechal ujít takovou jedinečnou příležitost, aby si čipováním nepojistil možnost lokalizace obyvatel skrze sledovací technologie?

Navíc britská vláda přišla už v roce 2008 s projektem sledování delikventů skrze satelitní technologie a podkožní čipy. Chtěla tak nahradit identifikační náramky. Ten „špiočip“, jak se mu tehdy začalo říkat, měl být britským vězňům implantovaný do ramene. Skládá se ze skleněné kapsle, samotného čipu, měděné antény a zařízení, které začne vysílat data, až k tomu bude zvenčí vyzváno. Do popisu pořadu přikládám odkaz číslo 8 na britský deník Independent z roku 2008.

https://www.independent.co.uk/news/uk/politics/prisoners-be-chipped-dogs-769977.html

Takže pokud se tomu bude někdo vysmívat, že v čipu pod kůží bude jen obyčejná pasivní čtečka jako na platební kartě, kterou nosíme v peněžence, odkažte ho na tento úsek. Tady se naprosto usvědčují. Ano, máme průmyslové kamery na každém rohu, ano, nosíme s sebou mobil, ale vždy si můžeme vzít kšiltovku a černé brýle, vždy můžeme mobil vypnout nebo ho nechat doma záměrně, nebo ho zapomenout, ale čip pod kůží je s námi svázaný na věky.

Ideálním způsobem, jakým bude systém manévrovat rodiče, protože skoro každý má minimálně jedno dítě, je skrze bezpečnost našich dětí. Připravme se na to. V neveřejných zdrojích se hovoří dokonce o fenoménu takzvaných biomorfogenetických polí. Co to znamená. Tato biomorfogenetické pole v rámci daného systému dokáží sledovat obyvatele kdekoli na planetě. Kdekoli znamená skutečně kdekoli, nad zemí, pod zemí, nebo ve vodě.

Uvědomme si, že ten mobil se sledovacím zařízením můžeme odložit, vypnout, zahodit. Stejně tak jako navigaci GPS v našem autě. I když u aut projíždíme mýtnými bránami, kde je značka našeho auta stejně zachycená, ale brány nejsou úplně všude, pouze na dálnicích. Vždy ale máme tu možnost volby. Zatímco s nastřeleným čipem pod kůží tu volbu ztratíme. Jak vidíme, a jak uvádějí v té reportáži o unesených dětech, ty čipy by je sledovaly formou GPS, lokalizovaly by jejich pozici. Tak ať si z nás nikdo nedělá šašky, že to jsou nějaké neškodné čipy s pasivní čtečkou.

Kdybychom nechali naše děti nastřelit čipy, musíme přece počítat s tím, že jednou vyrostou. Ten dohled a šmírování jejich pohybu už potřebovat nebudou. A co potom? Ten čip si nechají vyříznout? Nebo co bude probíhat dál? Stejně tak se argumentuje s čipovanými psy. Argumentuje se tím, že když se nám náš pejsek ztratí, tak ho díky čipu co? Tak ho díky čipu najdeme. Takže to je druhý typický příklad, kdy nám vlády, elity a korporace nestydatě a nehorázně lžou do očí.

Čipy mají sledovací moduly v rámci lokalizace pomocí GPS navigace, které musí vysílat. Jak jinak by ty pejsky chtěli podle čipu najít? Tak, že je lokalizují. Stejně jako unesené děti by lokalizovali? Vždyť to jsou tak třeskuté důkazy, jak nám ti gauneři lžou do očí jak červení psi. Tvrdí, že čip je neškodný, že má v sobě jakousi pasivní čtečku, vysmívají se ostatním, kteří tvrdíme, že je to začátek totální kontroly a sledování, ale jedním dechem dodávají, že čip implantovaný do psů nám toho pejska najde, když se ztratí. Čip implantovaný našemu dítěti ho najde, když se ztratí. Slyšíte tu absurditu, ten naprostý kontrast, čím nás krmí, a co hned v další větě vyvracejí?

Jak jsem uvedl v kapitole pro sledování, tak ty neškodné čipy s pasivní čtečkou jsou jen takové lákadélko, cukrátko, aby se lidé nenásilnou formou přesvědčovali, že všechno mají pod kontrolou, všechno mají ve své režii. Jenže pak přijde aktualizace, update, upgrade a čipy budou sledovací a různé pobídky, stimuly, motivace, zvýhodňování očipovaných lidí budou zvyšovat procentuální podíl očipovaných obyvatel.

Ještě jednou zopakuju informaci, které jsem se věnoval v kapitole druhů čipů a variantám jeho použití, protože to považuji za maximálně důležité a stěžejní. Uvnitř čipu je NFC čip, anténa, která má tvar cylindrické cívky a ladicí kondenzátor, v podstatě miniaturní elektromagnetická cívka. Čip v těle je naladěný na určitou radiovou frekvenci. V obvyklém případě jde o frekvenci 13,56 MHz. Samotný NFC čip je sám o sobě pasivní, nic nevysílá, ale v elektromagnetickém poli dojde pomocí indukce k vybuzení malého elektrického proudu v anténové spirále, proud aktivuje čip a opět přes spirálu odešle bezdrátově své ID a zprávu o délce obvykle několika desítek bajtů. Obvykle jde o číslo ID zařízení, které identifikuje uživatele v databázi poskytovatele NFC čipu a zbytek už probíhá na internetu. 

Elektromagnetická indukce je tak všechno, co je potřeba k aktivaci NFC čipu. Ty už jsou běžně používané v mobilních telefonech k placení v obchodech pomocí přiložení mobilu k platebnímu terminálu. Funguje to na stejném principu, jenom NFC čipy jsou umístěné v terminálu a v mobilu, ale tyto čipy jsou nastřelené pod kůži. A v tom spočívá to nebezpečí podkožních čipů, riziko, kterého si musíme být vědomí. Ten princip identifikace při platbě funguje stejně jako u mobilních telefonů. Banka, Google nebo Apple a poskytovatel plateb se dozví i další tři údaje: Sériové číslo SIM karty telefonu, sériové číslo zařízení telefonu IMEI a údaj o držiteli telefonu podle našeho Google ID nebo Apple ID. Google a Apple mají pak dokonalý nástroj ke sledování člověka 24 hodin denně k monitorování platebních a pohybových návyků.

Proto logickým následujícím krokem pro placení přes mobilní telefony z nalinkovaných karet jsou podkožní čipy. Ty fungují v rámci naší identifikace úplně stejně jako mobily. Tímto způsobem je možné nás sledovat absolutně a totálně. Zatímco u mobilů si můžeme vybrat, jestli chceme platit hotově nebo jen samotnou kartou, i když i to je diskutabilní, ale chápu, že když si koupím pizzu nebo 20 dkg vlašáku a dva rohlíky, tak to Velkého bratra nerozhodí. Nicméně máme stále možnost výběru. S podkožním čipem tu možnost výběru ztratíme.

V rámci sledování mě napadají třeba možnosti uplatnění podkožních čipů pro sledování a dohled nad vojáky, diplomaty nebo jinými významnými členy vlády, sledování, lokalizace a dohled nad lidmi, kteří se rádi zabývají extrémními sporty, jako třeba turistika, lyžování, horolezectví, potápění atd., a kteří by se mohli v následku nehody vážně zranit. Podobné metody propagace čipu jako je snadný přístup k placení, našim přístupovým heslům, vstupu do budov, bezpečnosti našich dětí, naše zdraví nebo vylepšování naší paměti bych tu mohl uvádět dál a jistě by se jich našlo mnoho. Já jen těmito kapitolami chci uvést argumenty, kterými nás dříve či později zahltí korporátní média.

Postupně se ale budou čipy využívat třeba pro zaměstnance, aby mohli do práce. Pro nakupující, aby mohli do obchodů. Pro pacienty, aby mohli do nemocnice. Pro každého, kdo se potřebuje legitimovat státním orgánům. Nebo pro děti, aby mohly do škol. A čip bude samozřejmě nést informaci, zda bylo dítě testované a kdy, nebo hlavně, zda dítě bylo očkované proti covidu.

Záznam o očkování bude ověřitelný skrze podkožní čip na ruce každého školáčka. A paní učitelka prvního září přeskenuje skenerem ruce dětí ve třídě a řekne, že Honzík a Zuzanka musí říct rodičům, protože podle skenu jejich čipů jim očkovací vakcína vyprší už v polovině října. A když nebudou očkované, budou muset děti zůstat doma, protože informační systém školy napojený na poskytovatele čipů začne ječet a posílat emaily, že ty a ty děti od dnešního dne mají propadlé očkování. A škola bude volat rodiče, aby děti neposílali do školy a nechali je doma na distančním vzdělávání.

Stejné to bude i v obchodech, prodejnách u dveří před vstupními rámy. Ano, občane, můžeš vstoupit do prodejny, do obchodu, čip byl ověřen. Buď dobrý, občane! Nebo kdo bude chtít platit osobně na pobočce, tak jedině s podkožním čipem. Přiložíte ruku na plexisklo, které odděluje vás a úřednici, platba proběhne přes NFC čip bezdrátově. Když člověk přijde do nemocnice, tak mu vyjedou zdravotní dokumentaci od obvoďáka přes NFC čip v zápěstí. Kdo nebude mít NFC čip, bude se muset dokumentace posílat poštou, za peníze, složitě, zdržování, na pacienta se budou sestry dívat jako na kverulanta, že je nějaký divný a nemá čip. A co třeba zaměstnanci, to bude masakr.

Dnes je čip vykreslovaný jen jako možnost náhrady klíče nebo kartičky u dveří pro vstup do budovy, kanceláře. Oni vám neřeknou, nemohou říct, že když budete chtít pracovat kdekoli, musíte si nastřelit odborářský podkožní čip, ten má výhody, kromě očkování jsou tam i slevy v kantýně, podnikový příspěvek na bydlení, na dovolenou, třináctý a čtrnáctý plat a čtvrtletní bonusy. Bez čipu nic z toho nebude, je ti to jasné, Franto? A jací zaměstnanci odolají a čip si nenechají nastřelit? Opět jako všude, zvýhodnění, pobídky, motivace, stimuly, benefity. Pohodlí, privilegia a slevy, které jinak získat nepůjde, jedině s čipem.

Další fází bude vyhození z práce za to, že jste si podkožní čip odmítli dát nastřelit. Myslíte, že si vymýšlím? Podívejte se na odkaz v popise pořadu k této kapitole. Takový případ se odehrál v USA. V roce 2015 byla žena propuštěná z práce poté, co si z mobilu odstranila aplikaci pro sledování zaměstnanců, která zaznamenávala její pohyby, i když nebyla v práci. Odkaz číslo 9 v popise pořadu.

https://arstechnica.com/tech-policy/2015/05/worker-fired-for-disabling-gps-app-that-tracked-her-24-hours-a-day/

V dalším nedávném případě bylo zjištěno, že zaměstnavatel požadoval, aby zaměstnanci poskytli vzorky DNA pro genetické testování poté, co byly na jejich pracovišti nalezeny lidské výkaly. Odkaz číslo 10 na tuto kauzu také přikládám, vyšlo to dokonce na Reuters.

https://www.reuters.com/article/us-verdict-dna-defecator/georgia-workers-win-2-2-million-in-devious-defecator-case-idUSKBN0P31TP20150623

Takže vážně si myslíte, že se s vámi nějaký zaměstnavatel bude mazat, když se dobrovolně nepodrobíte očipování v první fázi díky benefitům, nabídkám a motivacím? Přijde druhá fáze, kdy vás jednoduše vyrazí. Takové případy tu máme, už proběhly, jsou zdokumentované. Oni to nezdůvodní, že vás vyhazují kvůli čipu, ale jednoduše vám neprodlouží smlouvu, vezmou někoho jiného. A jednoho dne? Jednoho dne přijdete na úřad, do krámu, do fitka, kamkoli, a neotevřou se vám dveře a nevpustí vás dovnitř. Proč? Protože na dveřích bude chybět klika.

Jakto, co se děje, co je to za žert, kam zmizela klika? Nikam nezmizela, dali ji pryč. Místo kliky je na dveřích nainstalovaný pouze NFC zámek, který se otevře jen tehdy, pokud příchozí venku přiloží zápěstí, načte se jeho NFC identifikační číslo, informace se přenese do NFC zámku ve dveřích a díky 5G síti se NFC zámek připojí na internet a server NFC poskytovatele. Z databáze ve zlomku vteřiny zjistí, jestli držitel čipového implantátu má čerstvé testy nebo očkování proti covidu.

A když tohle nainstalují na dveře škol, na brány závodů a fabrik, na brány nemocnic, na dveře obchodních center, restaurací, stadionů, na bezpečnostní rány v budovách, tak najednou zjistíte, že bez čipu a bez očkování vás nepustí ani na veřejné záchodky, protože čip, protože covid.

Až takhle daleko to může dojít, protože stát, systém si nenechá ujít jedinečnou příležitost, jak si svou moc upevnit navěky totální kontrolou obyvatel. To si buďte jisti. Žádný systém na světě si tuto jedinečnou příležitost nenechá proklouznout mezi prsty. Od chvíle vstřelení podkožního čipu vězte, že každá státní hranice, kterou překročíte, každý váš nákup, každý vytočený hovor telefonem, každá věž mobilního telefonu, kterou projdete, všichni přátelé, se kterými se setkáte, každý článek, který píšete, web, který navštívíte, a předmět, který napíšete, je v rukou systému, jehož dosah je neomezený, ale jehož záruky zneužití nejsou žádné!

Pamatujeme si jistě na největší zpravodajský skandál v moderní historii. Byla odhalena síť hromadného sledování, organizovaná Národní bezpečnostní agenturou Spojených států NSA. Ten algoritmus Národní bezpečnostní agentury NSA s kódovým označením PRISM a XKeyscore roky sbíral soukromá data desítek milionů jednotlivců v USA a po celém světě, včetně jejich e-mailů, telefonních hovorů a historie prohlížečů. Program PRISM a XKeyscore odhalil Edward Snowden. Ale nemysleme si, že se to děje v jakési vzdálené Americe, protože tohle mělo přesah i k nám.

Na podzim 2016 ležela v české Poslanecké sněmovně novela telekomunikačních zákonů číslo 285/2005 sbírky, která sice nebyla přijatá, ale tato novela podle návrhu ministerstva obrany, tehdy ještě Martina Stropnického, dala vojenské kontrarozvědce neuvěřitelné pravomoci. Třeba bez souhlasu soudu by mohla vojenská tajná služba hromadně sbírat veškerá data o českých občanech a jejich komunikacích. Informaci přinesl iDnes.

Týkalo by se to sběru a shromažďování veškerých našich e-mailů, které odešleme ze svých zařízení. Dále mělo docházet ke sběru všech SMS zpráv odeslaných z mobilních zařízení. Operátoři mobilních sítí a poskytovatelé internetu by byli povinni do svých sítí nainstalovat takzvané black boxy, resp. černé schránky, které by archivovaly veškerá protékající data a následně je třídily pomocí algoritmu na takzvaná big data, což je nové odvětví v IT, které se zabývá hromadným zpracováním obrovských objemů dat. Mělo by tedy jít o stejný systém špehování občanů, který probíhá v USA v rámci programů XKeyScore a PRISM, které odhalil Edward Snowden.

Mimochodem v rámci projektu PRISM americké tajné služby využívaly soukromých e-mailových zpráv, videokonferencí a dalších osobních materiálů z internetu ke špionážním účelům. Je velice zajímavé, že sběr dat a jejich analýzu měla zajišťovat infrastruktura americké firmy Oracle, která spolupracuje s americkou agenturou pro národní bezpečnost (NSA) na realizaci programů XKeyScore a PRISM v USA.

Mimochodem ředitel Oracle je LarryEllison. To bylo v roce 2016, ale o pouhé tři roky později ještě přitvrdili. Česko má tři rozvědky, to víme, bezpečnostní informační službu BIS, pak úřad pro zahraniční styky a informace ÚZSI a vojenské zpravodajství VZ. A právě třetí ze zmíněných rozvědek, Vojenské zpravodajství, prostřednictvím exministra obrany Lubomíra Metnara předložila v roce 2019 návrh novely zákona, který by udělil vojenské rozvědce nevídané pravomoci na hromadné odposlechy a hromadné shromažďování dat na internetu od všech občanů České republiky, a to 24 hodin denně.

Návrh předpokládá, že by Vojenské zpravodajství mělo zákonnou pravomoc nařídit všem poskytovatelům internetu v ČR, aby do svých sítí nainstalovali speciální sondy, které budou sledovat veškerý datový provoz v síti. Toto opatření mělo zajistit, že když začne probíhat hackerský útok například proti nějaké české elektrárně, vojenská rozvědka bude moci pomocí sondy v síti operátora tento útok odhalit a provést např. odvetná opatření. Alespoň tak to bylo předkládané poslancům jako legenda toho, proč bylo třeba zákon přijmout.

Problém je v tom, že je to celé podvod. Nainstalování sond do rezidenčních sítí českého internetu nemá nic společného s obranou české národní infrastruktury, ale jedná se o implementaci české verze amerického špionážního softwaru XKeyscore, který pracuje na úplně stejném principu jako sondy v rezidenčních sítích amerických, a nejen amerických, internetových operátorů. Tyto sondy fungují ve zjednodušeném výkladu jako datové filtry, které analyzují vybrané pakety směřující na vybrané servery a vybrané domény, kdy mnoho těchto serverů i v dnešní době nepoužívá SSL certifikát a zabezpečené HTTPS spojení. Sonda tak umožní zachycovat nešifrované HTTP komunikace.

Co je však mnohem důležitější, tyto sondy umí profilovat uživatele internetu v reálném čase. Sonda třeba zachytí uživatele, který načítá stránky webu, který se třeba zabývá výrobou zbraní. Stránka může být i šifrovaná v transportu HTTPS, ale sondě stačí, kam a odkud pakety směřují, tzn. kdo z jaké IP adresy si prohlíží jaký konkrétní web. Existuje dokonce určitá pravděpodobnost, že se tento český systém stane součástí této americké celosvětové špionážní sítě XKeyscore.

Data o českých “hrozbách” by se teoreticky vyhodnocovala dálkově v USA na serverech americké NSA. Program XKeyscore, který odhalil Edward Snowden, nabízí komplexní práci s velkými daty (Big Data) a umožňuje provádět profilaci hrozeb. Systém pracuje automaticky a odhalí osoby, které navštěvují závadové weby, ihned propojí systém s dalšími databázemi, například karetních společností, kde systém odhalí, že osoba zaplatila kreditní kartou za nákupy chemikálií. Další modul systému se napojí na databázi mobilního operátora a zobrazí hovory vytipované osoby a pomocí GPS snímače v chytrém telefonu i pohyb osoby za poslední dva měsíce.

Systém potom všechny informace vyhodnotí a vypočte takzvané skóre bezpečnostní hrozby analyzované osoby, od toho XKeyscore, na stupnici od 0 do 10, přičemž 0 je žádná hrozba, zatímco 10 je zaručená identifikace bezpečnostní hrozby. Montovat sondy do internetových sítí domácích uživatelů internetu je obyčejná legalizace státem posvěceného špehování a šmírování celého národa pod záminkou bezpečnosti před hackery. Nelze jednotlivě pátrat, kdo je a kdo není radikál, ale je možné nasadit do českého internetu sondy, které to budou hlídat a vyhodnocovat samy a automaticky.

Ta novela zákona tehdy vyvolala bouři zejména v dalších tajných službách ČR, hlavně v BIS, ale také v ÚZSI, tedy civilní rozvědce. Jim samozřejmě nevadilo masové šmírování obyvatel, ale jim vadilo to, že Vojenské zpravodajství by shromažďovalo data o občanech solitérně bez toho, aby se o data dělilo s dalšími tajnými službami. A stejně tak vadilo i to, že Vojenské zpravodajství by na základě této novely operovalo čistě pod kontrolou ministerstva obrany. Prostě, že by se na tom šmírování nemohly oni podílet taky. Jde tedy o masivní sběr informací na bázi technologie XKeyscore, kterou odhalil Edward Snowdem a kterou provádí americká Národní bezpečnostní agentura.

A teď si vezměme, že do správní rady Amazonu byl jmenovaný generál Keith Alexander, bývalý ředitel této Národní bezpečnostní agentury, NSA, který dohlížel na nelegální masové špehování Američanů po 11. září, kdy se uzákonily masové špionážní operace USA PATRIOT Act. Ty se po nějaké době proměnily na programy PRISM a XKeyscore.Alexanderovo jmenování odhalilo pouze skutečné barvy Amazonu, protože generál Keith Alexander byl šéfem NSA v době, kdy tajně vybudoval masivní sledovací systém USA PATRIOT Act. Tohoto člověka má teď Amazon na palubě ve správní radě. Amazon, Parler, už je to každému jasné?

NSA, která provozuje program XKeyscore a PRISM, a na infrastruktuře Oraclu nasazují čeští mobilní operátoři takzvané sondy do rezidenčních sítí? Přesně tak, jak se provádí programy XKeyscore a PRISM? A to je, přátelé bez čipu pod kůží, tak vlády zavádějí brutální drakonický monitoring, který se teď zesiluje v době covidu, trasování našeho pohybu atd. A to je ještě bez čipu pod kůží. Je ještě někdo tak tupý a naivní, že si myslí, že by systém neprováděl takovouto masivní špionáž díky podkožním čipům, které systému vkládají do rukou mnohem větší výhody a mnohem širší paletu nástrojů pro sledování? Je ještě někdo tak tupý?

A nenechme se uchlácholit tou stupidní frází, že já jsem nic protizákonného nespáchal, jsem dobrý slušný občan, mě se to netýká. Týká se to všech. Můžete vyjádřit nesouhlas s něčím, co vláda uzákoní, nebo naopak zakáže, na sociální síti, něco se vám nelíbí, něco kritizujete, nedáte si pozor, necháte se unést emocemi, a hned máte na krku obvinění třeba z rasového útoku, nebo extrémismu, kterého jste se dopustili na nějaké ukřivděné menšině, nebo homofobie kritiky LGBT, nebo urážku na cti nějaké trans pohlavní entity, nebo pomluvu a kritiku multikulturalismu, prostě můžete do toho spadnout kdykoli.

Chceme celý život trávit neustálým bázlivým, ustrašeným ohlížením se přes rameno a autocenzurou sama sebe 24 hodin denně? Jak se vyjádřil Edward Snowden:

„I když neděláš nic špatného, jsi sledován a nahráván.“ Snowden pokračuje: „Dochází to k bodu, kdy nemusíte udělat vůbec nic špatného, ​​prostě musíte nakonec upadnout do podezření, dokonce i špatným telefonátem, a pak se mohou pomocí tohoto systému vrátit zpátky v čase a prozkoumat každé rozhodnutí, které jste kdy učinili, každého přítele, se kterým jste někdy o něčem diskutovali, a stát na vás zaútočí na základě podezření, které vyvodí z vašeho nevinného života, a vykreslí vás v kontextu pachatele.“

To prohlásil Edward Snowden. Toto riziko a nebezpečí sebou přináší podkožní čip. Musíme si to uvědomit.

Vzdálenost, hacking našich údajů a další zneužití čipu

Jeden z rozšířených způsobů využití podkožních čipů je samozřejmě placení nebo jako vstupenka. Podkožním čipem bychom platili při hromadné dopravě. Vstoupíme do vagónu tramvaje, metra nebo autobusu, přiložíme ruku ke čtečce, pípneme si, strhne se nám ekvivalentní částka za lístek, protože čipem by se platilo. A pokud si myslíte, že kdybyste čip nepřiložili při vstupu do vagónu nebo autobusu, mohli byste se svézt načerno, že byste ten systém hezky česky očůrali, tak se nenechte mýlit.

Možná jsme někteří zaznamenali kauzu, jak byly v Brně nainstalované nové platební terminály, které fungují na platební kartu, bylo to tuším v roce 2019. Jenže když se pasažéři příliš přiblížili ke snímačům s platební kartou v tašce nebo batohu, přístroj si sám automaticky strhnul 25 korun za lístek, a cestující ani nemusel nic na displeji vyťukávat. Něco podobného se už dříve stalo v Ústí nad Labem nebo Ostravě, teď nově i v Brně.

Takže stačí dosah toho terminálu rozšířit, a člověk s podkožním čipem nebude mít na výběr. Ten omyl ukázal, že je to možné, když se to stalo v Ústí nad Labem, Ostravě i Brně. Možná to ale nebyl omyl, ale testování nějakého systému, který bude zavedený v budoucnosti. Takže tomu se nevyhnete, a s podkožním čipem už vůbec ne. Čip by sloužil místo platebních karet a klíčů.

Jde o čipy NFC, tedy near-fieldcommunication. Nearfield znamená komunikaci blízko daného pole. Ten čip o velikosti např. dvakrát 12 mm je velmi malý, a proto vzdálenost, ze které se dají informace přečíst, dají se aktivovat nebo samotný čip upgradovat, je standardně malá, ale jak jsme si ukázali, lze ji rozšířit silnějším dosahem terminálu. Standardně to ale je kontaktní vzdálenost, což znamená, že čtečka, nebo zapisovací systém se musí přiblížit téměř na dotek. Možná teď je to už na delší vzdálenost, já nevím, na platební terminály s klasickou kartou stačí přejet i uvnitř peněženky, a pípnete si, nevím, jak daleko to funguje na ten podkožní čip. Je ale možné předpokládat, že lze ten signál zesílit, amplifikovat.

Dostáváme se k dalšímu ohrožení, a to je hacking našich soukromých dat z čipu nepovolanými osobami. Pokud si myslíme, že by data v čipu byla zašifrovaná, ta se dají samozřejmě dekódovat. Jde o ochranu dat nejen na našich kreditních kartách, ale jak jsme si řekli, na podkožní čipy by postupně byla nahraná všechna naše data pro státní správu, přístup k bance, hesla, piny, zdravotní karta, prostě všechno. Dnes existuje celá škála volně dostupných softwarů do chytrého telefonu. Tím telefonem někdo přejede naši tašku nebo naše kapsy, a získá veškeré údaje nejen přístupu na náš účet, hesla, piny, ale citlivé zdravotní údaje, prostě úplně všechno.

Jak se tomu chceme bránit? Kdo nám sakra zaručí, že se tak nebude dít? Nám tedy ne, protože doufám, že vy, kteří mě posloucháte, si podkožní čip nedáte vstřelit, ale myslím to všeobecně. Nikdo nám takovou ochranu našich dat a údajů nezaručí. Tyto technologie hackování dat z čipů jsou volně k prodeji civilnímu sektoru. Lidé si tento software mohou klidně koupit, když budou hledat, najdou. To ovšem znamená, že vojenský sektor nebo tajné služby zpravodajské rozvědky mají minimálně o dvě generace vyšší technologie. Znamená to, že naše soukromí by bylo podkožními čipy extrémně zranitelné a rizikové.

Těch způsobů zneužití je celá řada. Tak například, uvedl jsem, že čip se používá k otvírání dveří budovy, kam chodíme do práce, naší kanceláře. Na čip se zaznamenávají časy a údaje, kdy jsme otevřeli jaké dveře, kam jsme šli atd. Náš šéf nebo provozovatel aplikace může zjistit, kdy jsme přišli do zaměstnání, jak dlouho jsme trávili v kanceláři, kdy jsme šli do kuchyňky na kávu, jak dlouho jsme tam byli, jestli jsme náhodou nepřešvihli o pár minut vyměřenou pauzu. Jednoduše, může si vyjet, kdy jsme prošli jakou bránou. Je nám příjemná taková možnost, kterou by tím náš zaměstnavatel získal?

Čip ve světě: Žába se vaří

Velká Británie

Podívejme se na některé jednotlivé země, ve kterých je žába s čipem ohřívaná v různé teplotě. Čipování je v různých částech světa na různé úrovni nebo fázi debaty a přijímání společností. Někde je to absolutně nemyslitelné, jinde přijatelné, jinde dokonce doporučované. Funguje to přesně podle stupňů Overtonova okna, kdy systém potřebuje do společnosti protlačit téma, které vytáhl ze skládky veřejného opovržení.

Na Slovenské televize proběhla reportáž, která propaguje čipování ve Švédsku, kde je čipování módní trend, nicméně začněme od začátku. Už jsem hovořil o jedné psychomanipulativní metodě fungující na rodiče, a to čipování dětí jako prevence proti únosu. Jde o kapitolu Děti a čip, můžete si na to překliknout v popise pořadu, kde máte časové razítko u té kapitoly (odkaz číslo 7), a pak se sem vraťte. A právě ve Velké Británii se začalo experimentovat s čipováním už v roce 1998. V tomto roce 1998 Kevin Warwick, profesor kybernetiky na univerzitě v Readingu, si nechal implantovat čip do ruky, aby prokázal, že je to možné, ale také jako způsob zkoumání transhumanistické myšlenky, že fúze technologie s tělem je dalším krokem ve vývoji lidstva. Do popisu pořadu přikládám odkaz číslo 11 na stránku Kevina Warwicka.

http://www.kevinwarwick.com/project-cyborg-1-0/

Ovšem tento britský expert na kybernetiku profesor Kevin Warwick z Readingu přišel s myšlenkou implantace počítačových čipů pod kůži o 4 roky později, v roce 2002. Pojďme si ho poslechnout, odkaz číslo 12 najdete také v popise pořadu.

https://www.youtube.com/watch?v=33R96pzMHCo

Profesor Kevin Warwick o několik let později vypráví o tom, že si nastřelil čip do svého nervového systému, a ten přes počítač napojil přes Internet. A když v New Yorku zvedl ruku, tak propojená robotická ruka v Reddingu v Británii kopírovala pohyb jeho ruky, čili také zvedl robotickou ruku. Jen tím, že on sám zvedl svou ruku, vyslal přes nervovou soustavu z čipu napojeného na Internet signál, aby robotická ruka na druhé straně Atlantiku kopírovala pohyb jeho ruky.

Jestli jsem to tedy správně pochopil. On potom rozvádí, jak to stimuluje i jeho mozek zpětnými signály z té robotické ruky v Británii zpátky do New Yorku, odkud prováděli ty pokusy, když uchopí předmět, nebo stiskne prsty nějaký předmět atd. Poslechněte si to, přikládám odkaz číslo 12 na Youtube.

Tedy tento profesor KevynWarwick s čipováním dětí přišel ve Velké Británii už v roce 2002, ale tehdy se to ještě neujalo. V té době s tím přišel krátce po dvou brutálních vraždách dvou jedenáctiletých dívek v anglickém Sohamu. Jak jsem uvedl, ten nápad se tehdy neujal, odmítli ho jak zastánci lidských práv, tak také dětské charitativní organizace. Ovšem následoval ho profesor Gasson také z Readingu, který si nechal v roce 2009 do levé ruky implantovat skleněnou kapsli s RFID čipem a v roce 2014 byl dokonce zanesený do Guinnessovy knihy rekordů za svoji experimentální práci s implantovanými mikročipy.

Ve Velké Británii byla založená společnost Bioteq, kterou vede ředitel Steven Northam. Právě on prohlásil, že jeho společnost dostává každý den dotazy ohledně platebních implantátů. BioTeq ve Velké Británii implantoval mikročipy zhruba 250 lidem. Ovšem britská média čas od času vyjedou s článkem o mikročipech, aby lidé nezapomínali, a stále se tato myšlenka udržovala v hlavách veřejnosti. Třeba článek v britském Guardianu z listopadu 2019, tedy těsně před vypuknutím pandemie covidu. Článek nese název: Vzestup mikročipů: jsme připraveni, aby se technologie dostala pod kůži? Odkaz číslo 13 přikládám do popisu pořadu.

https://www.theguardian.com/technology/2019/nov/08/the-rise-of-microchipping-are-we-ready-for-technology-to-get-under-the-skin

Tady shrnují dosavadní průběh čipování v USA, ve Švédsku atd. Pojďme tedy do Spojených Států.

USA

Zřejmě první společností v Americe, která vyrobila i uvedla mikročip pod kůži na trh jako komerční aplikaci, je kalifornská společnost Applied Digital Science, zkráceně ADS. Sadu k čipování lidí ovšem nabízí v USA několik dalších firem, například DangerousThings z amerického Seattlu ve státě Washington. Odkaz číslo 14 v popise pořadu.

http://dangerousthings.com/

Její zakladatel AmalGraafstra o biohackingu říká: "Je to nový druh evoluce."

Odkaz číslo 15 přikládám do popisu pořadu.

http://amal.net/

Když se podíváme na čipy, které na DangerousThings nabízejí, tak zůstaneme fakt zírat a naprosto ohromení. Tak třeba Balíček Lifestyle za 270 dolarů, odkaz číslo 16.

https://dangerousthings.com/product/lifestyle-bundle/#more-details

Balíček Lifestyle vás pokryje 4 různými technologiemi zabalenými do tří čipových implantátů plus biomagnetem. Jeden čip třeba z toho balíčku pracuje se smartphony podporujícími NFC, některými komerčními systémy řízení přístupu a dveřními zámky a USB bezkontaktní čtečky.

Další čip z balíčku nahrazuje kompletně platební kartu a klíčenku, tedy opět zámkové a dveřní systémy. Dále tu třeba píší, vybírám jen namátkou. Na rozdíl od jiných NFC implantátů není VivoKeySpark 2 jednoduchý NFC čip, je to bezpečné spojení s budoucností. Se Sparkem se nemusíte jen upgradovat, stáváte se součástí nejpokročilejší kryptobionické komunity na světě a vaše nové digitální schopnosti se budou rozšiřovat s růstem platformy VivoKey. Vítejte v budoucnosti.

Díky čipu, jak tu uvádějí, získáte kontrolu přístupu, a můžete tak otevřít pokoj, dům nebo garážová vrata mávnutím ruky. Můžete také díky čipu odemknout auto a nastartovat ho nebo vaši motorku. Jiné čipy tady nabízejí vychytávky, že se rozsvítí vícebarevná led dioda, která je vidět pod kůží, a ta dioda se rozsvítí, když ten čip budeme mít ve správném úhlu ke čtečce, aby správně fungoval. Pak tu třeba najdeme balíček UltimateImplant za 225 dolarů, odkaz číslo 17.

https://dangerousthings.com/product/ultimate-implant-bundle/

Balíček Magneto za 250 dolarů, odkaz číslo 18.

https://dangerousthings.com/product/magneto-bundle/

atd., ale třeba v sekci implantátů je naprosto neuvěřitelné, co tu nabízejí. Vedle klasických platebních čipů jako Walletmor, odkaz číslo 19

https://dangerousthings.com/product/walletmor/

fungující na principu peněženky, tu najdeme Titan snímající biomagnet za 500 dolarů. Jde o lékařský titanový zapouzdřený snímací biomagnetický implantát. Oni zaručují, že tento titanový implantát nebude mít nikdy poruchu krytu nebo mechanické poškození jakéhokoli druhu. Dokud je robustní titanový kryt nainstalovaný v našem těle, zůstane neporušený a udržuje magnetické jádro v bezpečí. Jde o nový typ zapouzdření čipu lékařsky šetrným biologickým titanem místo klasického křemičitého nebo sodno-vápenatého bioskla.

Pak tu třeba nabízejí CyborgTransformationKit, sada pro transformaci kyborga za 100 dolarů, odkaz číslo 20.

https://dangerousthings.com/product/cyborg-kit/

Souprava pro transformaci kyborga obsahuje naše dva nejpopulárnější čipové implantáty a naše nástroje pro testování v terénu, které vám pomohou zvládnout vaše nové schopnosti kyborgů. Mě přijde, že se jedná o podobnou věc jako ten první balíček lifestyle životního stylu, ty čipy nabízejí plus minus tytéž možnosti, akorát že je to o 160 dolarů lacinější. Pokud si chcete přečíst víc, do popisu pořadu vám hodím odkaz číslo 21 na ty implantáty a čipy, můžete si projít seznam, ale já myslím, že pro naše účely tohle stačí, abychom si uvědomili, v jaké pokročilé úrovni se tyto čipy vyrábějí.

https://dangerousthings.com/category/implants/

Samozřejmě v USA vznikají iniciativy, které by měly čipování postavit mimo zákon. Jednu z takových iniciativ představil demokratický poslanec ze státu Nevada Skip Daly. Odkaz číslo 22 přikládám do popisu pořadu.

https://www.leg.state.nv.us/App/NELIS/REL/80th2019/ExhibitDocument/OpenExhibitDocument?exhibitId=38027&fileDownloadName=0315WS_AB226%20packet.pdf

Nedovolené čipování, které některé firmy nutí svým zaměstnancům, začínají řešit i další státy např. Arkansas, odkaz číslo 23

https://5newsonline.com/2019/01/24/arkansas-house-votes-to-ban-forced-microchipping-of-workers/

New Jersey a Tennessee, které připravují zákony chránící zaměstnance firem. Odkazy 23 a 24 přikládám do popisu pořadu.

https://legiscan.com/NJ/text/A2687/2018

Ovšem na vzdory tomu všemu v USA stejně jako ve Švédsku, k tomu se za chvíli dostanu, už společnosti nutí své zaměstnance, aby si pod kůži nechali nastřelit čip. Třeba v srpnu 2017 se pracovníci společnosti Three Square Market v americkém státě Wisconsin, ta firma se specializuje mimochodem na prodejní automaty, tak zaměstnanci té firmy se nechali implantovat mikročipy pod kůži. 41 zaměstnanců, kteří se přihlásili k čipování, obdrželo bezplatná trička s nápisem Dostal jsem čip. Jako ten pitomec, který se nechá očipovat, a ještě to troubí do světa, a je na to hrdý, jakoby to bylo něco, s čím by se měl chlubit. Do popisu pořadu přikládám článek z USA Today, odkaz číslo 25.

https://www.usatoday.com/story/news/2017/08/01/microchip-wisconsin-three-square-market-employees-get-microchips-hand/528657001/

Jenže tato společnost Three Square Market má svou dlouhodobou vizi o bezhotovostním platebním systému pro jejich prodejní automaty. Vize zakoupení občerstvení na pracovišti jediným pohybem zápěstí. Přikládám odkaz číslo 26.

https://32market.com/public/32chip.html

Austrálie

Samozřejmě tuto událost Three Square Market si nenechala ujít ani australská média, přikládám také odkaz číslo 27.

http://www.9news.com.au/national/2017/07/24/14/25/us-company-microchips-employees

Zájem o čipování roste tím pádem i v Austrálii. Platební společnost Visa loni mezi protinožci zjišťovala, kolik z nich by používalo čip v těle, který by byl alternativou k tradiční plastové platební kartě, mobilu nebo chytrým hodinkám. Kladně odpověděla víc než čtvrtina dotázaných. V Austrálii byl dokonce založený tým, který zkoumá, proč se lidé rozhodují implantovat mikročipy do svých těl. Součástí toho výzkumného týmu je třeba profesor interakce člověka s počítačem na University of MelbourneFrank Vetere. Nicméně v Austrálii vznikla už od roku 2016 společnost Chip My Life. Psal o ní třeba CamberraTimes, odkaz číslo 28 přikládám do popisu pořadu.

https://www.canberratimes.com.au/story/6005383/more-than-a-hundred-canberrans-have-implantable-microchips/

V CamberraTimes se chlubí, že klinika, která implantuje čipy pod kůži je v Sydney, a v Cambeře se plánovala na další měsíce, tedy pravděpodobně už je také v provozu minimálně od roku 2017. Jenže spoluzakladatelem této australské společnosti Chip My Life je sám usvědčeným a odsouzeným hackerem SkeeveStevens.

SkeeveStevens byl v roce 1995 odsouzený ke třem letům vězení za krádež a zveřejnění čísel kreditních karet 1200 předplatitelů společnosti AUSNet. V jakém bezpečí u něj budou majitelé čipů, kteří budou přes čip platit, a jejich ID se bude posílat do jeho databáze, tedy databáze společnosti Chip My Life tohoto usvědčeného hackera? On tvrdí sice, že nemá přístup k uživatelským datům, ale věřte mu. Jeho manželka ShantiKorporaalová si čip nechala střelit pod kůži také, opět odkaz číslo 29 přikládám do popisu pořadu.

https://www.news.com.au/technology/gadgets/wearables/australians-embracing-superhuman-microchip-technology/news-story/536a08003cb07cba23336f83278a5003

Švédsko

Čipový piercing je nejrozšířenějším ve Švédsku. Mimochodem společnost, která té americké firmě Three Square Market poskytla mikročipy je švédská firma Biohax International, a jejím majitelem je JowanÖsterlund. Takže vítr fouká ze Švédska. Tato firma Biohax International, její odkaz číslo 30 přikládám do popisu pořadu

https://www.biohax.tech/

nabízí společnostem po světě podkožní mikročip pro jejich zaměstnance, který jim umožňuje otevírat dveře, přihlásit se do svých počítačů a nakupovat občerstvení v jejich prostorech jednoduchým přejetím ruky. V samotném Švédsku používá podkožní čip například stockholmský inovátorský hub Epicenter. Více jak 700 zaměstnanců si mohlo nechat implantovat individuální čipy, kterými v kancelářském komplexu otevřou zámky dveří, zaplatí v automatech s občerstvením, anebo spustí tiskárnu nebo další sdílená zařízení. Sám ředitel Patrick Mesterton si nechal čip nastřelit jako jeden z prvních. Odkaz číslo 31 na Daily Mail o švédské firmě Epicenter přikládám do popisu pořadu.

http://www.dailymail.co.uk/news/article-2934241/Swedish-company-implants-microchips-staff.html

Ve Švédsku už čipem pod kůží můžete platit za členství ve fitness centrech, nebo platit třeba i jízdenky na vlak. Švédská národní železnice je už kompatibilní s čipy společnosti Biohax a jako země plánují, že budou zcela bezhotovostní společností do roku 2023. Přikládám odkaz číslo 32 do popisu pořadu.

https://qz.com/1218290/cash-is-dying-in-sweden-in-part-because-of-its-history-of-robberies/

V zemi tří korunek ho mají nejméně tři tisícovky lidí. Přikládám také odkaz v češtině číslo 33 o jedné švédské firmě, pokud si o tom chcete přečíst trochu víc, ale v podstatě je to jen protáčení všeho, co v těchto dílech uvádím.

https://news.microsoft.com/cs-cz/features/nocni-smena-bez-lidi-a-cipy-v-rukou-jak-vypada-tovarna-kde-praci-prebiraji-roboti-a-ai/

A proč právě Švédsko je lídrem této technologie? Protože jeho vzdělaní a progresivní obyvatelé jsou nakloněni inovacím a otevřené společnosti, ujistí nás korporátní média hlavního proudu. Jsou zvyklí sdílet osobní údaje. K propagaci čipování došlo už i na slovenské televizi, která glorifikovala v superlativech švédský čipovací systém. Pojďme si tuto reportáž v krátkosti analyzovat.

Slyšeli jsme, jak velmi sugestivním a jednostranným způsobem líčí přednosti, klady a výhody čipování? V reportáži představitelé firem rozjásaně uvádí výhody čipování, především jako skvělou náhradu klíčů od dveří, případně od automobilu, ale také jako náhradu platebních plastových karet a běžných papírových peněz. Čipy dále mohou uchovávat zdravotnické informace, zdravotní kartu obvodního lékaře, záznamy o covidových testech, záznamy o očkování, čip může obsahovat hesla k přihlašování na webové stránky na internetu nebo v mobilu, hesla k přihlašování k elektronickému bankovnictví, čip může obsahovat osobní údaje pro potřeby policie, tedy jako náhrada občanského průkazu, čip může sloužit jako náhrada cestovního pasu, ale také může sloužit jako covidový pas.

Takto čip vychvalovali na Slovenské televizi. Švédsko přesně koresponduje s tím, co jsem předeslal v kapitole Papír, mobil čip. Jakmile bude dokončený druhý krok, druhá fáze, bezhotovostní společnost, veškeré platby pofrčí přes chytré telefony a na ně nalinkované platební karty, jakmile ten krok bude před koncem, začne se rozjíždět třetí krok, čipování pod kůži. Papír, mobil, čip. Naprosto učebnicovým příkladem je právě Švédsko. Tam už si s hotovostí skoro neškrtnete, všude ve Švédsku potažmo ve skandinávských zemích platíte pouze kartou nebo přes mobil. Platíte ve trajektech pro převoz, platíte v parcích, platíte na prohlídky památek, galerie, muzea, cokoli, absolutně všechno bezhotovostně kartou nebo přes mobil. Druhá fáze dokončená, rozjíždí se progresivní inovativní čipování pod kůži. Papír, mobil, čip. Švédsko jako prvotřídní laboratoř globalistů nám tu cestu ukazuje.

Itálie

Nenechme se mýlit, čipy se nerozšiřují pouze v USA, Austrálii, Británii nebo Švédsku, ale když setrváme u Evropy, tak se čipování rozjíždí i v Itálii. Švédská společnost Biohax, kterou jsem popisoval, má divize i v zahraničí. Třeba Biohax Italia vede EricLarsen, tak ti čekají na schválení v Itálii od lékařských středisek a ministerstva zdravotnictví. EricLarsen se nechal slyšet, že během prvních šesti až osmi měsíců v Miláně a Římě implantuje čip asi 2500 lidem.

Německo

Technologie čipování pod kůži se rozvíjí také v Německu. Slavná firma Kaspersky zabývající se počítačovou bezpečností nabízela účastníkům akce v Berlíně implantaci čipu pod kůži, to bylo v roce 2015. Například hamburský start-up Digiwell se věnuje implantaci mikročipů pod kůži. Implantaci zákazníkům provádí sám ředitel společnosti, Brazilec Patrick Kramer, který podle jeho slov voperoval lidem za poslední rok a půl zhruba dva tisíce čipů. Tři mikročipy má pod kůží na ruce i samotný Kramer. Jeden čip využívá k otevírání dveří, druhý mu ukládá zdravotní data a třetí je ke sdílení kontaktních informací.

Klientem Digiwellu se stal například právník, který chtěl mít přístup k důvěrným souborům, ale nechtěl si pamatovat hesla, nebo teenager bez horních končetin, který čip v noze užíval k otevírání dveří. Mikročip teď pomáhá i staršímu muži s Parkinsonovou chorobou, který se před svým domem zhroutil poté, co se dvě hodiny neúspěšně snažil dostat klíč do zámku. Nyní používá čip v ruce, aby s ním otevřel dveře. Prostě klasické oťukávačky a naklepávačky společnosti, nejdřív věci, bez kterých se obejdete, a postupně se bude přidávat a nabalovat o funkce pro státní orgány.

Čína

Zastavme se chvilku u Číny. Hovoří se o digitální diktatuře nebo digitálním koncentráku, a už také v Číně, kdo nemá mobilní aplikace, tak i v rámci cestování se nikam moc nedostane, na nádražích už nemají lístky, všechno bývá vykoupené přes Internet z mobilů, letenky na letištích totéž, rezervace hotelů, které jsou obsazené apkami z mobilů, chcete jet v Číně taxíkem, máváte na taxíky, nikdo téměř nestaví, všichni jedou aplikace typu Uber, a s hotovostí nic nekoupíte, téměř všechno se platí QR kódy, a třeba obyčejné automaty na kafe ve školách fungují taktéž v režimu QR kódu, a s hotovostí si na těch automatech nic nekoupíte, a to bylo ještě před covidem, u nás mnoho věcí téměř nepředstavitelných. Jde o stejný vývoj jako ve Švédsku, kde na vrcholu křivky vzrůstu bezhotovostního platebního systému a placení přes mobil nalinkovanou platební kartou tu pomalu také přecházejí k technologii čipů pod kůži.

Česko

Podívejme se na Česko. Jak jsme si řekli, takové mikročipy používají ve světě zatím desítky tisíc lidí. V Česku je má v těle několik desítek jedinců, vesměs soustředěných v

Paralelní polis

v pražských Holešovicích ve spolupráci s hell.cz. Platí jimi v bitcoinech útratu v tamní kavárně. Odkaz číslo 34.

https://www.paralelnipolis.cz/

Tento institut založili lidé kolem skupiny Sto Hoven. To jsou ti, kteří vyvěsili trenýrky na pražském hradě, a kupodivu při tom nebyli zastřelení jako něco, co vylezlo ze skládky, podobně jakoby se to jistě stalo, kdyby někdo bez povolení pronikl do Bílého domu.

Myslím, kdyby to byl volič Trumpa, protože u Antify nebo Black LivesMatter by z toho určitě udělali chrabrý boj za demokracii. Pokud by jim tam vytloukli pár oken a posprejovali zeď, média by byla v tranzu, jak bojují za svobodu. Nicméně tento spolek Paralelní Polys v pražských Holešovicích založili lidé kolem skupiny Sto Hoven. Přikládám odkaz číslo 35 do popisu pořadu

https://www.lupa.cz/clanky/prvni-lide-v-cesku-maji-v-tele-cip-plati-s-nim-za-kafe-a-oteviraji-dvere/

a jednak další odkaz číslo 36 obecně z roku 2016 ohledně čipování v Česku.

https://www.root.cz/zpravicky/prvnich-jedenact-cechu-ma-pod-kuzi-nfc-cip/

Roman Prymula

První vlaštovku v Česku o přípravě globálního čipování přinesl poradce ministra zdravotnictví Roman Prymula. Reportáž je pod odkazem číslo 37.

https://cnn.iprima.cz/musime-vedet-kdo-uz-byl-ockovany-at-uz-na-papire-nebo-cipu-navrhuje-prymula-19141

Roman Prymula tedy připustil v pořadu Partie na CNN Prima news možnost čipování obyvatelstva v souvislosti s evidencí očkovaných osob. Prymula v tom rozhovoru uvedl, že EU řeší otázku evidence a rozlišování obyvatelstva, aby bylo jasné, kdo je očkovaný, kdo je testovaný a kdo prodělal covid. Šlo o neděli 14. února 2021.

Podle Romana Prymuly se v podstatě uvažuje v EU o třech různých certifikátech, které budou mít buď papírovou podobu, nebo se bude jednat o mobilní aplikace v telefonech, anebo dokonce o čipy, ve kterých bude očkovací, testovací a epidemiologický status trvale zaznamenaný. Roman Prymula přesně postupuje podle skriptovaného scénáře, který jsem popsal v kapitole, papír, mobil, čip. Přesně tímto způsobem to probíhá. Nejdříve papír, ten je neefektivní, můžete ho zmuchlat, vyhodit, zapomenout.

Druhý krok apka na mobilu, mobil nosíme každý u sebe, je to báječné, ovšem mobil můžeme opět nechat doma, ztratit, apku smazat nebo hacknout. Zato čip, panečku, ten si jentak nikdo nevyřízne. A kdyby vyřízl, bylo by to podezřelé, a třeba by za to byly sankce, mastné pokuty. Ani si ho nehacknete, prostě je to něco, co s vámi bude spojené na věky.

Roman Prymula vysvětlil, že o této věci se už dlouho diskutuje na úrovni Evropské unie, aby se zajistilo, že lidé, kteří budou očkovaní proti covidu, budou mít vyšší benefity a celá ekonomika EU to bude moci využít a reflektovat.

Vidíme, jak už se tu opatrně rýsují výhody lidí, kteří budou nejen očkovaní, ale budou to moci prokázat skrze podkožní čip? Benefity, stimuly, motivace, výhody, pobídky. V tomto pořadu sledujeme velmi nenápadnou zmínku, je to z celkových 55 minut pořadu jen několik sekund, ale člověk musí být vážně ve střehu, aby si takovýchto informačních trhlin všímal. To nám totiž dá jasnější obrysy toho, co se peče zatím jen v zákulisí, co se vaří, co se míchá, co bublá v té kuchyni globalistů.

Nikdo není dokonalý, ani Prymula není dokonalý, a on se podle mě normálně lidsky prokecl. Uvědomme si, že jak oni neustále absolvují série jednání za zavřenými dveřmi, v utajení, v zákulisí, za oponou, tak už se jim smazává a slévá to, co je tajné, co nesmí říct, nebo co už veřejnost ví, a můžou s tím do médií, prostě ten kontrast mezi tajnými a veřejnými informacemi se jim slévá dohromady, nemají tam jasný předěl jasnou čáru, tohle říct tady, tohle neříct tam.

A když tyhle papaláše sledujeme, Prymula je navíc zaháčkovaný ve společnosti Etage napojené přímo na světovou zdravotní organizaci WHO, takže má informace skutečně z první ruky, tedy když tyto fotbalové, teplické a vyšehradské papaláše sledujeme, jsme neustále vestřehu, dříve či později se prokecnou, protože ten tlak a stres neustojí. Nejsou to stroje.

Elity postupně vaří žábu, hmatají tykadly ve společnosti, zjišťují, jak razantní a tuhý je ve společnosti odpor proti čipování atd. Žába se začala vařit, ta teplota vody se postupně zvyšuje, ale kapalina ještě není dostatečně natolik vařící, aby z ní lidé vyskočili. Žába se musí vařit pomaloučku.

Nanočipy

Pojďme na další kapitolu. Nanočipy je velmi ožehavé téma, kolem kterého panuje mnoho různých domněnek, dohadů, konspirací, zkreslení a dezinformací, byť tato slova nemám vůbec v lásce. Ovšem nanotechnologie je na velmi pokročilé úrovni a velmi rychle se rozvíjí. Není důvod si myslet, že by se tato technologie nemohla kombinovat se samotnými čipy.

Pojem nanotechnologie je odvozen z řeckých slov nanos (trpaslík) a techné (dovednost, zkušenost). Je přímo stvořená k tomu, aby se mohla díky miniaturizaci vpravit třeba do čipu. Opět, aby mě nikdo něco nepodsouval, netvrdím, že tam jsou, ale že je nesmysl se domnívat, že by v čipech být nemohla. Je jako stvořená pro čipy.

Už v roce 2000 založil prezident Bill Clinton Národní iniciativu pro nanotechnologie, která koordinuje federální výzkum a vývoj v oblasti nanotechnologií, a v roce 2003 přijal americký Kongres zákon o výzkumu a vývoji nanotechnologií 21. století. V USA je celkem 13 federálních agentur, které provádějí nanotechnologický výzkum a vývoj, a dalších 12 organizací, které regulují a umožňují vzdělávání a školení v oblasti nanotechnologií. V mezi čase se do nanotechnologického výzkumu a vládních nanotechnologických programů zapojilo 60 států po celém světě. Jednoduše nanotechnologie je bouřlivě a prudce se rozvíjející průmysl už přes 20 let, do kterého je zapojeno více jak 60 zemí z celého světa.

Nanotechnologie se už dnes velmi široce používá v medicíně. Třeba pomocí nanočástic lze poměrně dobře sledovat například distribuci léku v organizmu. Nanostruktury mohou představovat přímo vlastní léčivou látku. Totéž platí i pro nanoroboty nebo zkráceně nanoboty. Nadšení futurologové, jako třeba E. Dexter, popisují, že lékařští nanoboti budou schopni provádět zásahy přímo v organizmu, nejlépe průběžně. Vize je taková, že se ani nebude čekat na dobu, až to onemocnění klinicky vznikne, ale nanoboti přítomné v organizmu budou provádět zásahy likvidující počátek jakékoliv choroby, kterou rozpoznají.

Někteří zacházejí ve svých úvahách ještě dál a domnívají se, že nanoboti by měli zasahovat i do zdravého organizmu za účelem zlepšení psychických a fyzických schopností jedince. A právě tady se zastavím. Byly prováděné pokusy na lidech, kdy jim bylo do těla implantované cizí těleso třeba ve formě čipu nebo nějaké malé tenké placičky. Toto těleso mělo díky nanotechnologii zabudovaný přístroj, který ovlivňoval lidskou náladu, psychiku nebo lidské chování na mentální rovině. Existují metody kontroly, ovládání a ovlivňování lidí na dálku,přes nervovou soustavu, vysílanými frekvencemi atd., na to existují Google patenty, máme to zdokumentované, nazdrojované v jiných pořadech, to teď nebudu řešit. Ty patenty jsou uvedené na Google Patents.

Stejným způsobem fungovalo toto těleso implantované pod kůží. V těle dané osoby se vlivem působení onoho přístroje měnily hladiny serotoninu a dopaminu, tedy neuropřenašečů. Jakýkoli neuropsycholog nebo neurofyziolok vám okamžitě potvrdí, že kdokoliv, kdo získá kontrolu nad neurotransmitery nad neuropřenašeči, hlavně nad serotoninem a dopaminem, tak nás vlastně ovládá. Ovládá naše emoce, a my mu v podstatě patříme. Je to klíč k ovládání populace. Už jsem tu zmínil Amazon, tak třeba právě Amazon uvádí na trh takzvaný BODY-SCANNING fitness tracker, který detekuje emoce v našem hlase. Ten přístroj má zabudovanou funkci analýzy tónu, intonace a modulace hlasu, která má vyhodnotit emoce uživatele.

Můžeme si také nechat monitorovat všechny sociální interakce, to znamená lidi, se kterými se setkáme, a vyhodnocovat, kdo jak s námi komunikoval, jakou emoci měl v hlase, ten přístroj nám to prozradí. Přístroj také monitoruje srdeční činnost, náš pohyb a spánek. To uvádím jen jako příklad, abychom si uvědomili, jak jsou dnešní technologie vysoce vyvinuté. Nebo třeba eye-tracking, což je technologie pro sledování očí.

To je senzorické zařízení, které sleduje, kam padá náš zrak v nějaké aplikaci. Náš pohled zachycuje až 300x za vteřinu, s přesností na jednotlivá písmenka. Nejprve se nastaví kalibrace očí, takzvanými infračervenými nasvěcovači, a kamerami, které snímají odraz toho světla. Je tam taková červená kulička, díky které moderátor ví, kam přesně jsme se dívali na stránku aplikace, a podle toho může klást doplňující otázky. Takže sleduje nejen naše odpovědi, ale i pohyb našich očí 300x za vteřinu. A tohle je velmi důležité protože tím jakoby odkrývá náš rozumový proces.

Kromě toho je i kamera, která rozpoznává tvář a emoce. tzn. fyziologické projevy/reakce, motorické svraštění tváře, emoce, nebo dokonce než vůbec vykonáme motoricky daný klik, tak v mozku ta akce začne o několik milisekund dříve, a signály v tom zařízení jsou také o pár milisekund dříve, než v reálu tu akci provedeme. Čili my se bavíme o možnosti, jak se dozvědět, co si myslíme, co chceme vykonat ještě předtím, než to vůbec vykonáme, o čem přemýšlíme předem. Takže to zařízení měří i signály mozkových vln.

Eye-tracking se zapojuje také do učebního procesu, kdy se při pročítání nějakých studijních materiálů lze dozvědět, s jakými částmi textu mají studenti největší problém. Takže učitel de facto bez toho aniž by mu student něco řekl, mu vidí do hlavy. To je další příklad vyvinuté technologie dnes.

V podkožním čipu může být přidávaný podobný okruh, který bude ovládat chemické reakce v těle, stimulace nervů, ovládání chemických procesů, dopamin, serotonin, což je možné provádět i z vnějšího impulsu. Už jsme si prozradily, že v čipech pro psy nebo při plánování čipů pro děti jako prevenci pro jejich nalezení v případě únosu, je v nich umístěný sledovací vysílací modul, zřejmě GPS. Jak jinak chtějí najít ztraceného psa díky čipu nebo ztracené dítě díky čipu. Přes satelit, věže a vysílače mobilních operátorů. To je jedna možnost, ale pojďme ještě dál.

Může systém díky implantovanému čipu přes satelit, věže mobilních vysílačů, přes lokální antény atd. ovlivnit naši psychiku pro nás nežádoucím směrem? Díky možnosti sepnout určité okruhy, které budou ovládat naše neuropřenašeče, hlavně serotonin a dopamin? Když by nás mohli díky sledovacím modulům v čipech najít, lokalizovat, dostihnout, jsme si jistí, že by nemohli díky přístupu k našim neuropřenašečům ovládat i naši psychiku, naše emoce? Od radosti nebo euforie přes netečnost a apatii po vztek a agresivitu? Vládnoucí skupina, která nás bude chtít ovládat určitým směrem, který potřebují? Teď fabuluji, aby mě to někdo nepodsouval, pouze fabuluji. Když se vládnoucí skupina státu rozhodne, že další den bude většina lidí s čipy apatická, budou mít možnost to ovlivnit za nějakým účelem? Budou nám sugerovat, že jsme takhle malincí, šoupejme nohama, nic nezměníme, nic nezměníme, nic nezměníme. Kladu jen otázky. Klíčem k tomu je přístup k naší nervové soustavě a neuropřenašečům.

Elity a likvidace odporu proti čipování

Pojďme na další kapitolu. Jak už jsem řekl, a jak všichni dobře víme, světové vlády samozřejmě velmi dobře vědí, že proti čipování panuje tuhý odpor většiny veřejnosti kromě drobných subkultur, které se zabývají piercingem, tetováním, body-tuningem atd. Připravme se proto, že přijde šestibodový systém odporového gravientu proti odpůrcům čipování.

Nejprve nastane ignorace. Ignoraci jsme z pohledu čipování už překonali. Ignorace je prvním stupněm odporu proti vlivu názoru proti čipování. Média, televize, noviny, tisk, rozhlas a další, ti všichni nejprve ignorují názor proti čipování, který je mediálně na svém počátku. Když někdo řekne, že čipování je špatné, média to ignorují, je to názor, který není moc slyšet. Média o odporu vědí, ale zatím jim stačí proti němu bojovat tak, že o názoru neinformují a ignorují ho.

Druhým stupněm odporu je bagatelizace nebo marginalizace. Média už o proudu proti čipování musí informovat, protože probublává na veřejnost. Nemá však nijak velkou razanci a média tak teze proti čipování bagatelizují, odsunují na okraj zájmu společnosti, marginalizují tezi. Nejčastěji se používá výraz, že jde o okrajový názor ve společnosti, nebo že tento názor je ojedinělý. Pokud se objeví server, médium, které varuje před čipováním, tak se zdůrazní, že má málo členů, sympatizantů, čtenářů, diváků a tudíž není potřeba se tezemi tohoto opozičního bloku zabývat.

Třetím stupněm na odporovém gravientu je diskreditace. A tady už začíná jít do tuhého. Proud proti čipování je už velmi silný, procento veřejnosti, které nevýhody čipování považují za špatnou je už vyšší a názor se dostává do mainstreamu, teze ovlivňují i názory lidí na mainstreamu, především těch, kteří mají otevřené myšlení. V této chvíli nastupuje diskreditace média, vyrábí se na zakázku kauzy, které mají dokázat nedůvěryhodnost tezí proti čipování, nebo média, které proti tomu vystupuje. Je vyvíjená snaha o vykreslení názoru proti čipování tak, aby byla považovaná za zmatenou, nereálnou, fantaskní, epizodickou, konspirační nebo propagandistickou.

Dalším stupněm odporového gravientu je dehonestace. Tady už jdou všechny ohledy pryč. Veřejnost nevěří diskreditační kampani namířené proti odpůrcům čipování, takže přichází na řadu dehonestace lidí, kteří za hnutím proti čipování stojí. Média vytáhnou dehonestaci na klíčové osoby skupiny, aby byly vykreslené jako zločinci, kriminálníci, podvodníci, pedofilové, rasisté, xenofobové. Cokoliv, co pomůže zmenšit a snížit podporu veřejnosti a důvěryhodnost dané straně, hnutí, tezi, projektu, serveru nebo listu.

Myslím, že taková budoucnost nás čeká ohledně čipování. Samozřejmě se vynoří jedna dvě politické strany nebo hnutí, které si do svého programu zakomponují odpor proti čipování, čímž se budou snažit nalákat voliče, a lidé je budou mít za vlastence. Ale jak my tady na SVCS víme, politika je zakonzervování status quo, a není to cesta k žádné změně. V politice nemůžeme hledat řešení. Proto podobné strany a hnutí jen budou programově v rámci sociálního inženýrství, upouštět tlakový ventil společenského hněvu proti propagátorům čipování. Jedni budou hřímat, že jo, druzí že ne. Ale co to bude platné, když zákony vždy tvoří koalice. Opozice může maximálně dupat, křičet, pořádat tiskovky, dávat si věci do programů, slibem nezarmoutíš, může kritizovat koalici, ale to je tak asi všechno. Přesně tohle stejné kolečko nás čeká v oblasti čipování stejně jako jsme to zažívali u předchozích agend. Homo agenda, eko agenda, dnescovid agenda. Za chvíli k tomu dojdu. Ale abychom dokončili ten systém odporového gravientu.

Další pátou příčkou je kriminalizace.Tady už končí vliv mainstreamu, ten je nucený se obrátit na režim a spolupracuje přímo s ním na kriminalizaci osob, které stojí za opozičním hnutím, za skupinou proti čipování. Hledají se prostředky, jak doslova klíčovou osobu, která ostře vystupuje proti čipování dostat do kriminálu. Pokud se systém řízení odporu dostane až sem na pátý stupeň, je to pro režim velmi zlé. Znamená to, že teze proti čipování má ve společnosti tak obrovskou podporu, že už nelze konat jinak, než kriminalizací osoby, která tezi zastupuje nebo ztělesňuje.

Posledním stupněm odporového gravientu je likvidace. Všechny prostředky na potlačení opozičního názoru selhaly, je potřeba fyzicky odstranit klíčové osoby nebo subjekty, které za skupinami proti čipování stojí. Teď jen predikuju, co bude probíhat, pokud se odpor proti čipování za několik let dostane do této fáze, to zdůrazňuju, takové procesy zatím ještě neprobíhají. Tyto likvidační procesy se dělí celkem na 3 stupně.

První je ekonomická (hmotná) likvidace. Přistupuje se obvykle nejprve k likvidaci ekonomické. Uvalení zničující exekuce majetku, zablokování účtů subjektu nebo vypovězení smluv o účtech ze strany banky, vypovězení služeb, nájmu, zrušení domény serveru, zabavení serveru nebo movitého vybavení subjektu, počítačů, nábytku, materiálů, propagačních předmětů, přístupu k webovým službám atd. Subjektu je zabráněno na fyzické úrovni, aby mohl svými opozičními tezemi působit na veřejnost.

Pak přichází takzvaná institucionální likvidace, jinými slovy jde o soudní likvidaci. Zákaz činnosti subjektu, rozpuštění strany na základě rozsudku, rozpuštění spolku, obstrukce ze strany úřadů, které úmyslně nepovolují demonstrace s výmluvou, že prostranství je už zamluveno jiným subjektem atd. Systém likviduje subjekt na institucionální úrovni.

Poslední nejzazší, nejkrajnější možností je fyzická likvidace. Pokud výše uvedené nestačí, následuje likvidace fyzická, a to nejprve v rodině, obvykle manžel nebo manželka opozičního leadera přijde k „nehodě” a zemře. Osoba tím dostane „brutální vzkaz” a je jí tím naznačeno, že příště bude na řadě ona. Úmrtí partnera obvykle psychicky člověkem otřese a je naděje ze strany režimu, že se osoba zhroutí, nebo alespoň se přestane politicky angažovat, že se stáhne. Pokud „vzkaz” nezabere, následuje likvidace přímo klíčové osoby, obvykle formou „nehody, sebevraždy, nešťastné události, infarktu, utopením při koupání na dovolené” apod.

To jen uvádím jako možnosti, jak světové oligarchické mafie zachází se skutečnou autentickou opozicí, kterou nelze standardními prostředky umlčet. Přesně to podle mě čeká na odpůrce čipování. Předpovídám 3 až 5 let dopředu. Možná i méně, dnes všechno akceleruje, rychlost sledu událostí se rapidně zmenšuje z jedné na druhou. Tak to bohužel dopadá.

Overtonovo okno o čipování

Podívejme se na další kapitolu. V rámci společenské debaty kolem čipování už bylo otevřené takzvané Overtonovo okno. Vykresleme si, jak se téma čipování bude opakovat v tomto klasickém kolečku Overtonova okna. Všichni známe systém, ve kterém je zachycený naprosto geniálně způsob, jak se témata na smetišti společenského opovržení stanou najednou atraktivní a populární. Jde o systém, který bude postupovat podle základního schématu:

Z nemyslitelného, přes přijatelné, potom přes doporučené se nakonec stane vyžadovaným. Přesně tak postupovala homosexuální lobby. Něco, co bylo nemyslitelné, potom přijatelné, následně doporučované, a dnes vyžadované. Často v některých profesích je homosexualita vstupenkou pro kladné vyřízení vstupního pohovoru. Homosexuálové se znají mezi sebou, navzájem se podporují, ty jsi náš, Honzíčku, neboj, my se o tebe postaráme. Máš ty správné barvy. Růžové samozřejmě. Jde o homosexuální lobby a systémem privilegovanou genderovou subkulturu.

Ta správná rasová etnika, a ty správné genderové orientace jsou dnes společensky protěžované. Nebo jste snad už někdy viděli, že se někde konal Prague Pride třeba seniorů? Že by místo duhových vlaječek senioři mávali potvrzeními o důchodu, a pokřikovali, že jsou hrdí na to, že jsou seniory, a chtějí respekt? Nebo Prague Pride matek samoživitelek? Že by nosily místo vlaječek výměry na alimenty a mávaly rozvodovými papíry a halekaly, jak jsou hrdé na to, že jsou matky samoživitelky, a že chtějí respekt? Ne, jediný, kdo vystavuje na odiv svou jinakost, a pak pořvává cosi o respektu, je pouze a jenom homosexuální propaganda.

Kdokoli s tím jakkoli nesouhlasí, je homofob, extrémista, nácek a fašoun. V dnešní době je to bohužel tak. Veškeré pokrokové lidstvo, jak nás označují, naprosto přirozeně přijalo například homosexuály a jejich subkulturu, jejich právo uzavírat manželství, adoptovat děti a obhajovat svou sexuální orientaci ve školách a mateřských školkách. Snaží se nám dokázat, že je to všechno přirozený běh věcí.

Lžou nám.

Lži o přirozeném běhu věcí popřel americký sociolog Joseph Overton, jenž popsal technologii změn společenských postojů k otázkám kdysi pro společnost tak zásadních.

Co ještě můžeme akceptovat v našem světě pomocí techniky, o které píše Overton?

Funguje totiž spolehlivě.

Joseph Overton popsal, jak byly pro společnost naprosto cizí myšlenky vynesené ze smetiště veřejného opovržení, oprášené a nakonec legislativně ukotvené.

Podle Overtonova okna existuje pro každou myšlenku nebo společenský problém takzvané okno možností. V rámci něj lze nebo nelze o myšlence široce diskutovat, otevřeně ji podporovat, propagovat a snažit se ji ukotvit legislativně. Okno se posouvá ze stádia nemyslitelného, tzn. veřejné morálce úplně cizího a zcela zavrženého, do stádia aktuální politiky, tj. stává se široce posuzovatelným, přijímaným masovým vědomím a fixovaným v zákonech.

Nejedná se o vymývání mozků jako takové: technologie je mnohem delikátnější. Postupná systémová aplikace je efektivní proto, že jí pomáhá nenápadnost jejího působení na společnost, která se stává její obětí.

Rozeberme si na jednom příkladu, jak začíná společnost krok za krokem nejprve s diskusí o něčem nepřijatelném, posléze to považuje za vhodné a nakonec se s novým zákonem smiřuje a zaštiťuje kdysi nemyslitelné.

Zvolme si něco naprosto nepředstavitelného. Řekněme třeba kanibalismus, tj. myšlenku legalizovat právo občanů na pojídání jeden druhého. Je tento příklad dosti šokující?

Všem je jasné, že momentálně zatím není možnost propagovat kanibalismus, protože se společnost postaví proti. Taková situace znamená, že problém legalizace kanibalismu se nachází v nulovém stadiu okna možností a podle Overtonovy teorie ji lze označit za nemyslitelnou. Model nám ukáže situaci, jak ono nemyslitelné bude realizované, projde-li všechny fáze oken možností.

Ještě jednou opakuji, Overton popsal TECHNOLOGII, která umožňuje legalizovat naprosto jakoukoliv myšlenku.

Vezměme prosím na vědomí, že nepředložil koncepci, ale pouze popsal spolehlivou technologii. Tedy takovou posloupnost činů, jejichž realizace vede k požadovanému cíli.

Fáze 1 – nepřijatelné, ale mluvme o tom

Téma kanibalismu je ve společnosti zatím ještě nepříjemné a zcela nepřijatelné. Uvažovat na toto téma není žádoucí ani v médiích, ani ve slušné společnosti. Zatím je to jev nemyslitelný, absurdní a zakázaný. Abychom uvedli do souladu prvním pohyb Overtonova okna, je nutné přesunout téma kanibalismu z oblasti radikálního do oblasti možného.

Vždyť máme svobodu slova, tak proč bychom nesměli pohovořit právě o kanibalismu?

Vše je dovoleno studovat a vše mohou vědci zkoumat: neexistují pro ně tabuizovaná témata. Existuje-li taková možnost, svolá se etnologické sympozium na téma exotické rituály polynéských domorodců. A pak se během něj bude diskutovat o historii tohoto tématu, budou uskutečněny pokusy představit si ho z vědeckého úhlu pohledu. A tím dostaneme o kanibalismu hodnověrné informace. Hovoří o tom přece důvěryhodné ctnostné moudré a vznešené autority. To dává legitimitu veřejnosti se na tyto autority odvolávat. Znáte to, typičtí trollové na každé vaše nadechnutí, na každou vaši čárku ve větě, chtějí odkaz. Tak kohokoli nasměrujete na tyto ctnostné, vznešené a moudré akademické autority.

Fáze 2 – desakralizace

Vidíte, ukázalo se, že o lidojedství lze hovořit věcně a přitom zůstávat v rámci vědecké slušnosti.

Overtonovo okno se posunulo. Znamená to, že se přezkoumání pozic ukázalo již zřetelně. Tímto je zajištěn posun od nepřijatelného negativního postoje společnosti ke vztahu mnohem přijatelnějšímu.

Současně s pseudovědeckou debatou vznešených akademických autorit se musí bezpodmínečně objevit nějaké společenství radikálních kanibalů. Nevadí, bude-li aktivní pouze na internetu, protože takových lidojedů si určitě veřejnost všimne a lidé je budou citovat ve všech hlavních médiích.

Jedná se o další možnost vyjádření. Zadruhé jsou takové omračující zrůdy se zvláštní genezí potřebné k vytvoření obrazu radikální hrozby. Oproti jinému strašáku, fašistům vyzývajícím spalovat na hranicích takové jako jsou oni. Budou nedobrými kanibaly. O hrozbách pohovořím níže. Na začátek stačí publikovat příběhy o tom, co si myslí o pojídání lidského masa britští vědci a nějaké lidské bestie s jinou úchylkou.

Výsledkem prvního posunu Overtonova okna se stalo, že nepřijatelné téma bylo uvedeno do oběhu, tabu se desakralizovalo a jednoznačnost problému byla zbouraná.

Fáze 3 – nahrazení původního výrazu eufemismem a vytvoření podpěrného precedentu

V následujícím kroku se Overtonovo okno posunuje dále a téma kanibalismu se přesunuje z radikální oblasti do oblasti možného.

V tomto stádiu pokračujeme v citacích vědců. Přece se nemůžeme odvracet od vědeckých znalostí o lidožroutech? Každý, kdo odmítne na toto téma diskutovat, musí být ocejchován jako svatoušek, pokrytec nebo konzerva.

Je nutné, aby bylo pro kanibaly vymyšleno mírnější označení, aby se fašisté všeho druhu neodvažovali věšet na jinak myslící devianty nálepku.

Ale pozor! Vytvoření eufemismu, tedy nahrazení nepříjemné skutečnosti výrazem jemnějším je velmi důležitý moment a pro legalizaci nemyslitelného nápadu je tato záměna nutná.

Pojem kanibalismus už neexistuje. Bude zaměněn třeba na antropofagii. Nicméně i tento výraz bude brzy nahrazen ještě jednou, protože i toto označení bude považováno za urážlivé. Vidíme to na amerických černoších. Nejprve negři, pak černoši, nakonec afro-američané. U homosexuálů nejprve teplouši, pak gayové, nakonec homosexuálové. U cikánů nejdříve cikáni, pak rómové, a teď snad češi indického původu. Vždycky časem nějaké označení zprofanuje, a je nutné ho nahradit jiným jemnějším označením. Cílem vymýšlení nových pojmů je odvést pozornost od podstaty problému, odtrhnout formu slova od jeho obsahu a zbavit se tak svých ideologických odpůrců. Kanibalismus se změní na antropofagii, a poté třeba na antropofilii podobně jako zločinec mění příjmení a občanku.

Souběžně s hrou na jména probíhá vytvoření podpěrného precedentu, historického, mytologického, aktuálního nebo jen vymyšleného, co je ale hlavní, legitimního. Bude objeven nebo vymyšlen jako důkaz toho, že antropofilie může být v podstatě uzákoněná.

Vzpomínáte si na legendu o obětavé matce, jež napojila žízní umírající děti vlastní krví?

O historii antických bohů, kteří pojídali všechny po sobě, u Římanů to bylo přece normální!

Tím více u křesťanů nám blízkých je s antropofilií vše v naprostém pořádku! Dosud rituálně pijí krev a jí maso svého boha. Z toho přece křesťanskou církev neobviňujete?

Hlavním úkolem bakchanálie této etapy je alespoň částečně vyloučit pojídání lidí z trestního postihu. Alespoň jednou v historickém okamžiku. A wuala, karamba, heuréka, máme krásný podpůrný precedent.

Fáze 4 – z možného do racionálního

Poté, co je poskytnut legitimní precedent, objevuje se možnost posunout Overtonovo okno z oblasti možného do oblasti racionálního. Jedná se o poslední etapu. Na tomto místě je rozmělnění společného problému završeno.

Touha je u lidí geneticky zakódovaná, spočívá v lidské podstatě.

Někdy je nezbytné sníst člověka, protože existují nepřekonatelné okolnosti.

Přece existují lidé, kteří si přejí, aby je snědli.

Antropofilové byli vyprovokovaní!

Zakázané ovoce je vždy sladké.

Svobodný člověk má právo se rozhodnout, co má sníst.

Neskrývejte informace, ať každý ví, kdo je kdo.Antropofil nebo Antrofob. Cítíte tu paralelu? Rusofob, rusofil, homofob, eurofil, eurofob, musí být rozdělení na dvě skupiny filů a fobů.

Je vůbec na antropofilii něco škodlivého? Škodlivost přece není prokázaná.

V povědomí veřejnosti se uměle vytvoří, bitevní pole a na obou stranách se nepochopitelným způsobem vynoří radikální příznivci a radikální odpůrci lidojedství.

Skutečné nepřátele, tj. normální lidi, kteří nechtějí být lhostejní k porušení tabu lidojedství, se snaží vměstnat mezi radikální strašáky a zapsat do radikálních nepřátel. Role těchto strašáků spočívá v aktivním vytváření obrazu šílených psychopatů, agresivních, fašizujících nepřátel antropofagie, vyzývajících spálit zaživa lidožrouty, Židy, komunisty a černochy. Přítomnost v médiích zajišťují všem vyjmenovaným, kromě skutečných odpůrců legalizace.

Sami takzvaní antropofilové zůstávají jakoby uvnitř hrozeb oblasti intelektu a vědy, odkud se vším patosem zdravého rozumu a lidskosti odsuzují fašisty všeho druhu.

Vědci a novináři v této fázi dokazují, že se lidstvo v průběhu své historie čas od času pojídalo navzájem a že je to tedy normální. Nyní je možné téma antropofilie přesunout z oblasti racionální do kategorie populární. Overtonovo okno se posunuje dále dopředu.

Fáze 5 – popularizace

Je nezbytné, aby byla popularizace kanibalismu podpořena populárním obsahem, vhodnými historickými a mytologickými osobnostmi a podle možností i těmi současnými, mediálními.

Antropofilie masivně proniká do aktuálních zpráv a talkshow. Lidé jsou pojídáni v nových filmech, v textech písní a videoklipech.

Jeden z triků popularizace se nazývá, rozhlédněte se kolem sebe!

Copak jste netušili, že jeden známý skladatel je… antropofil?

I jeden známý polský scénárista byl po celý život antropofilem a dokonce byl za to stíhaný.

A kolik jich sedělo v blázinci! Kolik milionů vyhnali a zbavili občanství!… Mimochodem, jak se vám líbí nový klip Lady GagyEatme, baby? I když v angličtině to znamená naprosto něco jiného, a to orální uspokojování, ale tak pro ty účely, o kterých se bavíme, to uvádím jen jako příklad.

Propracované téma v této fázi uvádí v TOP a poté se nezávisle samoreprodukuje v masmédiích, showbyznysu a v politice.

Další efektivní způsobe je vést o jádru problému aktivní a prázdné rozhovory na úrovni informačních operátorů, tedy novinářů, vedoucích televizního vysílání, veřejných aktivistů atd. Ti ovšem vyloučí z diskuze odborníky.

V okamžiku, kdy se už všichni začnou nudit, a diskuse o daném problému zajde do slepé uličky, přichází vybraný profesionál a říká: „Pánové, ve skutečnosti je všechno úplně jinak. A nejde ani tak o to, ale o toto“ – a určuje mezitím směr a tendenci, která se řídí posunem okna.

K ospravedlnění zastánců legalizace využívají zlidšťování zločinců pomocí formování jejich pozitivního obrazu, který nemá nic společného s charakteristikou zločince.

Jsou to tvůrčí lidé. Snědl svou ženu. No a co?

Oni opravdu milují své oběti. Jíst, znamená milovat!

U antropofilů je zvýšené IQ, v ostatním dodržují přísnou morálku.

Antropofilové jsou sami obětí, jejich život je k tomu donutil. My jsme je k tomu donutili. My jsme ti zlí, my je diskriminujeme. Do izolace jsme je zahnali my, mějme z toho pocit viny a kajme se, omluvme se jim.

Takové vychytralosti jsou obsahem populárních talkshow.

Budeme vám vyprávět tragický příběh lásky! Chtěl jí sníst! I ona chtěla totéž! Kdo jsme my, abychom je soudili? Možná je to láska? Kdo jste vy, abyste stáli na cestě lásce?!

Fáze 6 – z kategorie populární do sféry aktuální politiky

Posunujeme se k šesté fázi pohybu Overtonova okna. Téma je připraveno na možnost přesunout ho z kategorie populární do sféry aktuální politiky.

Začíná příprava právního rámce. Lobistické skupiny se ve vládě konsolidují a vystupují ze stínu. Jsou publikovány sociologické průzkumy prokazující údajně vysoké procento zastánců legalizace kanibalismu. Politici začínají s pokusem veřejně se vyjádřit na téma zákonodárného ukotvení tohoto tématu. Do veřejného vědomí zavádějí nové dogma zákaz pojídání lidí je zakázaný. To je firemní specialita liberalismu. Tolerance jako zákaz tabu, zákaz na nápravu a varování před vražednými úchylkami pro společnost.

Společnost je během poslední fáze pohybu okna z kategorie populární do aktuální politiky zlomená. Nejaktivnější část bude ještě v kladení odporu proti zákonodárnému ukotvení ještě ne tak dávno nepředstavitelného pokračovat. Celkově je ale společnost zlomená. Souhlasila s vlastní porážkou.

Jsou přijaté zákony, změněné nebo zničené normy lidské existence, dále se dozvuky tohoto tématu nevyhnutelně doberou do škol a mateřských školek, a to znamená, že následující pokolení obecně vyroste bez šance na přežití. Tak to bylo s legalizací homosexuality (nyní vyžadují, aby se nazývali gayové). Před našimi zraky nyní Evropa legalizuje incest a dětskou eutanazii.

Jak technologii zničit

Nejsnáze se okno popsané Overtonem posunuje v tolerantní společnosti. Tedy ve společnosti, která nemá žádné ideály a v důsledku toho jasné rozdělení dobra a zla.

Chtěli byste pohovořit o tom, že je vaše matka coura? Chcete o tom napsat do časopisu? Zazpívat píseň? A konec konců dokázat, že být courou je normální a dokonce nezbytné? Právě to je výše popsaná technologie. Opírá se o všedovolenost.

Neexistuje tabu.

Neexistuje nic svatého.

Neexistuje pojetí posvátnosti a samotná diskuse o ní je zakázána. Sochy našich osvoboditelů, sochy zakladatelů americké republiky se porážejí a rozmlacují na kousíčky. Žádná posvátnost, žádná výchova k zakladatelům našeho státu, a to opravdu nemyslím Václava „flašku“ Havla, ale skutečné státníky, třeba národní obrození, staročechy, mladočechy, národní myslitele, skladatele, hudebníky, umělce, malíře, architekty, vědce, kohokoli. Nic nám není svaté.

Všeho toho se nedostává. A čeho se dostává?

Existuje takzvaná svoboda slova, která byla přeměněná na svobodu ztráty lidskosti. Před našimi zraky postupně odstraňují rámce, ohraničující společnost od propasti sebezničení. Teď je již cesta otevřená.

Myslíš si, že sám nejsi schopen nic změnit?

Máš naprostou pravdu, člověk sám nemůže naprosto nic.

Osobně jsi však povinen zůstávat člověkem. Člověk je schopen najít řešení jakéhokoli problému.

Co nezmůže jeden, udělají lidé, kteří jsou spojení společnou myšlenkou. Rozhlédněte se kolem sebe.

Endgame – šachová koncovka: Krize jako akcelerátor čipu

Pojďme se podívat na další kapitolu, kterou jsem pojmenoval Endgame, šachová koncovka. Prošli jsme si kolečko od nemyslitelného, přes přijatelné, doporučované a nakonec vyžadované. Přesně tohle bude probíhat kolem čipování. Pusťme si teď část dokumentu, který přesně vysvětluje, že čip je plánovaný pro nás všechny jako jedním z nástrojů totální kontroly nad námi spolu s kamerovým systémem, sledováním našeho pohybu, monitoringem sociálních profilů a technologií 5G.

Odkaz na záznam dokumentu, který byl již z Youtubeodtraněn a jehož kopie se nachází vmém pořadu na Odysee 2/2 Co musíte vědět o čipování pod kůží, časová značka kapitola 1:19:09 Endgame – šachová koncovka: Krize jako akcelerátor čipu, čas1:19:43

https://odysee.com/@radiosvstudiotapinradio:5/cip-2:c

Slyšeli jsme tu naprosto děsivý, ale velmi realistický scénář o průběhu světových operací. Válka do Afghánistánu, potom do Iráku, také svržení Hugo Chaveze ve Venezuele všude tam, kde je ropa. Jak se v pasáži dokumentu uvádí, cílem je vytvořit stálou fiktivní hrozbu jako bič na lidi, aby byli tvárnější, a nechali si líbit takové věci, jaké by v klidovém stavu nikdy nepřijali. Pamatujeme si, že po 11. září probíhaly drakonické šmírovací zákony v USA souhrnně nazvaných Patriot Act. Tomu všemu se říkalo HomelandSecurity, domácí bezpečnost. Lidé chtěli být v bezpečí, proto tohle všechno. Vedle války v Afghánistánu a Iráku se v tom dokumentu uvádí první vlaštovky čipování RFID čipy.

Jenže když po 20 letech jsou ta drakonická opatření takzvané vnitřní bezpečnosti ohledně terorismu vyčpělá, neodůvodněná, samotná legenda kolem pádu věží světového obchodního centra se hroutí, téměř polovina američanů jí nevěří, tak je nutné přijít s novým typem hrozby místo homelandsecurity vnitřní bezpečnost biosecurity čili biologická bezpečnost, a díky tomu konceptu se můžou utahovat šrouby dalších 5, 10 let, znovu tu máme koncept neviditelného nepřítele, policejního státu, je to taková aktualizace těch hrozeb, které světové elity zavádějí, aby vystrašily ovečky, a ty byly poddajnější a tleskali šmírování, špiclování sledování atd. jede se znovu.

Přesně o tom se hovoří v té pasáži dokumentu. Vytvořit fiktivní imaginární nebezpečí, aby lidé byli tvárnější, aby chtěli zůstat v bezpečí, a proto musí obětovat část své svobody. A jak se v tom dokumentu uvádí, když někdo bude vykazovat vysoký odpor proti systému, tak mu ten čip jednoduše vypneme. Afghánistán, Irák, Venezuela, všechno proběhlo podle naskriptovaného scénáře globálního řízení.

Proč jsme si tak jistí, že RFID čipy neproběhnou, že zrovna tento krok nevyjde, když všechno předchozí se vyplnilo do puntíku? Jak jsem uvedl v kapitole pro sledování, na kterou si klidně překlikněte, a pak se sem vraťte, máte to v popisu pořadu, tak ty neškodné čipy s pasivní čtečkou jsou jen takové lákadélko, cukrátko, aby se lidé nenásilnou formou přesvědčovali, že všechno mají pod svou kontrolou, všechno mají ve své režii. Jenže pak přijde aktualizace, update, upgrade, a čipy budou sledovací, a různé pobídky, stimuly, motivace, zvýhodňování očipovaných lidí budou zvyšovat procentuální podíl očipovaných obyvatel. Přesně to vykreslují na těch reportážích o unesených dětech, které se dají lokalizovat a najít díky těmto čipům.

Kyborgové: Blíží se doba transhumanismu nebo už je tu?

Přistupme k poslední kapitole kyborgové a transhumanismu, kterou tento dokument zakončím. Závěrem ještě doplním, že vedle čipů si lidé mohou nechat nastřelit magnetický implantát. K čemu je to dobré, řekli byste. Jistě jsme se setkali s lidmi, kteří jsou schopní cítit elektromagnetické pole. Když projdou kolem počítače, zapnuté mikrovlnky nebo při vstupu do obchodu, cítí elektromagnetické pole. Možná patříte i vy k těmto lidem, kteří jsou schopní elektromagnetické pole zaznamenat. A to právě dokáží tyto magnetické implantáty.

Lidé s těmito magnetickými implantáty také mezi palcem a ukazovákem, cítí elektromagnetické pole, když procházejí bezpečnostními rámy. Začnou cítit to, co jiní citliví lidé cítí přirozeně. Takový magnetický implantát má dvě základní funkce. Jednak lokalizaci elektromagnetického pole, a jednak, že se s tím dají zvedat malé kovové předměty. Nejsilnější magnetický implantát pod kůží dokáže zvednout i udržet padesátikorunu. Jde o takzvanou magnetorecepci, čili naše smysly jsou rozšířené o možnost poznat, kde se pod povrchem něčeho nachází kov nebo elektromagnet. Je to takový miniaturní detektor kovu. Je to spíš taková vymoženost, nic podstatného.

Jiní si třeba na hrudník připevní takovou malinkou krabičku, která začne vrnět kdykoli jsou natočení na sever. Jak jsem uvedl na začátku, jde o transhumanismus, tedy dodatečné orgány rozšiřující naše vnímání a přidávají další smysly. Existuje například orgán na vnímání času. Je to jakási koruna po obvodu hlavy, která vytváří tepelný bod, a ten tepelný bod člověk cítí tak, jak se ta koruna pohybuje kolem hlavy po obvodu. A to trvá přesně 24 hodin, než ten tepelný bod obejde v úplném kruhu kolem hlavy. Takže v závislosti na tom, kde ucítíme ten teplý bod, tak vždy víme nebo vnímáme, kde je 12 hodin slunečního času na naší planetě. Takže když to ucítíme třeba uprostřed, kde máme nos, tak to bude znamenat Londýn, čili budeme vědět, že je 12 hodin slunečního času v Londýně. Když teplý bod ucítíme na pravém obočí, budeme vědět, že je to Island. V okolí ucha budeme vědět, že je 12 hodin v USA, prostě nový orgán, který bude vnímat dvanáctou hodinu slunečního času tak, jak se slunce pohybuje po světě.

A tito lidé kyborgové tvrdí, že používáme jen malou část našeho mozku, takže je náš mozek plně schopný přibírat další a další smysly, a jakmile je máme, tak se mozek sám rozhoduje, na které smysly se bude soustředit.

Když se třeba teď soustředíme na poslech SVCS, tak mozek ostatní smysly příliš nevnímá. Takže mozek sám dokáže vyhodnotit, jaký smysl je právě pro něj aktuální. Pak třeba kyborg NýlHárbisn je první úředně potvrzený kyborg na světě. Jeho oči nevnímají barvu, má ale přístroj, který tento problém řeší. Barvy vnímá pomocí antény umístěné na hlavě, která je napevno připojená přímo do jeho lebky. Jenže tím výhody nekončí, dokáže vidět lépe v šeru a ve tmě, a dokáže dohlédnout do daleko větší dálky, než lidé obyčejně vidí. Taky daleko jednodušeji si dokáže zapamatovat složité tvary.

On to popisuje tak, že anténa zachytává frekvence světla, a tak posílá vibrace, jakou daná barva má přímo do kosti lebky v jeho hlavě. Prostě každá barva má svůj specifický druh vibrace v závislosti na tom, jak se od ní odráží světlo. No, a ta vibrace mu v lebce rezonuje, a vytváří vnitřní zvuk a pomáhá mu tak slyšet vnitřní mikrotóny.

Každá barva má určitý tón, a to včetně neviditelných barev třeba infračervené a ultrafialové barvy. Ale on má na sobě ještě další implantát, který mu umožňuje pomocí internetového připojení přijímat barvy i z jiných senzorů, nejen z té jeho antény. Senzory mohou být v jiné zemi, tak mu třeba lidé mohou poslat barvu z jejich mobilního telefonu a on je tak napojený i na mezinárodní vesmírnou stanici, a pomocí té antény vnímá i barvy z vesmíru. Takže on má ke svému tělu přidaný jakoby nový smysl, který mu rozšiřuje škálu paletu vnímání spektra barev.

Další kyborg Manuel Muňos má takzvaný senzor tlaku, protože existuje mnoho živočichů, kteří dokáží cítit atmosférický tlak, a jeho změny. Včely, nebo třeba mravenci, nebo ptáci, když pozorujeme přírodu, mnoho druhů zvířat velmi citlivě vnímá atmosférické změny, a dokáže se včas schovat před bouří, před deštěm atd. My to cítíme jen v případech, kdy nastane náhlá a výrazná změna. Může nám třeba lupnout v uších, ale nevíme, jestli se ten tlak snižuje nebo zvyšuje. Takže můžeme mít nový orgán, který pomáhá vnímat neustále atmosférický tlak.

Ta koruna kolem hlavy nebo anténa, o kterých jsem hovořil, tady jde o rozšíření smyslů člověka, čili technologie, která jde z venčí dovnitř, čili smyslový vstup ne výstup, zatímco ty čipy, tady je to přesně naopak, čili technologie, která jde zevnitř směrem ven, čili výstup. Jak vidíme, ta šíře možností, škála variant je mnohem pestřejší a barevnější než pouhé čipy jako takové. Začíná se rozšiřovat škála přídavných čipů, magnetů, receptorů, takže si můžeme rozšířit tělo o řadu zajímavých smyslů, které si můžeme přidat do lidské výbavy.

Můžeme se potom začít ptát, zda už nedochází k pozměnění samotné lidskosti. Vylepšení nežádoucích lidských aspektů, jako je stárnutí, hloupost, nemoci, nebo dokonce i smrt? Jde o období transhumanismu, které nás začíná obklopovat stále více, začíná kolem nás obepínat svou technologickou pavučinu.

Závěrem si musíme položit základní otázku. Máme v rámci evoluce právo zakazovat někomu, aby si se svým tělem dělal, co chtěl? Rozšiřoval ho, vylepšoval ho? Domnívám se, že nemáme. Jde o svobodu jednotlivce, tedy každého z nás. Zároveň žádná vláda na světě nemá právo nejen nás do čipování nutit, ale hlavně zvýhodňovat čipovanou kastu obyvatel různými stimuly, motivacemi, pobídkami, výhodami nebo benefity. Obávám se ale, že právě k tomu světové vlády spějí. Každý režim přemýšlí, jak si upevnit svou moc navěky. Pokud se staneme oběťmi vlastní technologie, nebude už žádné cesty k návratu a vysvobození z okovů totální kontroly, kterou systém bude mít nad námi.

Klaus Schwab jako prezident Světového obchodního fóra to ve své první knize čtvrtá průmyslová revoluce napsal jasně, že nový věk změní pohled na to, co je to člověk a augmentace, tedy vylepšování lidí, jejich schopností, ale i orgánů v těle, povede k rozvoji úplně nového průmyslu. Budou vznikat osobní bionická rozhraní, tedy elektronická zařízení zabudovaná do biologické tkáně člověka, a právě podkožní čipy NFC jsou jedním z prvků bioniky, i když v té nejprimitivnější formě. Upozorňuji, že jsem ateista, ale ne takový ten agresivní ateista, mám maximální respekt ke křesťanům, kteří ovšem víru nekontaminují multikulturalismem a programovaným vítačstvím, nicméně křesťané mají své desatero, své zásady, kterými by se měli řídit. Hovořím o skutečných křesťanech, žádných politicích, žádné KDU, žádný papež František, žádná oficiální formální církev, hovořím pouze o lidech se soukromou vírou křesťanstvím.

Ateisté tím, že žádnou víru nemají, obvykle ani žádné skrupule nemají, a nemají ani strach, jakých svinstev se na světě během svého života dopouštějí. Nemají strach, že se z toho všeho budou jednou zpovídat, skládat účty, nebo peklo, žádné odpuštění, žádné litování toho, co spáchali. Prostě nemají strach z ničeho, možná ze své vlastní likvidace. Nemají autoritu, která dohlíží na jejich lopotění a pachtění se za hrdly a statky. Nicméně na začátku jsem citoval úryvek z Bible konkrétně zjevení Janova. Na samotném úplném závěru, abych se okruhem vrátil na samotný začátek, to přečtu znovu. Tou citací dnes skončím. Po vás chci jen jediné. Přemýšlejme nad neuvěřitelnou nadčasovou paralelou, která ze zjevení Janova přímo pramení. Nemusíme být křesťané, stačí být ateisty jako já, a i tak vás z toho mrazí.

A nutí všechny, malé i veliké, bohaté i chudé, svobodné i otroky, aby měli na pravé ruce nebo na čele cejch, aby nemohl kupovat ani prodávat, kdo není označen jménem té šelmy nebo číslicí jejího jména. Tak stojí v Bibli.