Třetí díl pojednává o možném zapojení mezinárodního zločineckého syndikátu do Trumpova vzestupu k moci a jeho obchodních praktik, včetně vazeb na ruskou mafii a organizovaný zločin. Zmiňuje se zde řada osobností, jako například Felix Sater, Michael Cohen, Paul Manafort a Vladimír Putin. Také se řeší možná spojení Trumpova impéria s korupcí a lobbingem. Zaznívají též náznaky o židovské stopě a o vlivu organizovaného zločinu na některá Trumpova obchodní centra.
Jako obvykle stručně shrnu, co jsme slyšeli ve druhém díle. Podíval jsem se na sovětského velvyslance při OSNJurije Dubinina a jeho dceru Natalii, se kterými Trump pěstoval nadstandardní vztahy. Trump následně poprvé přijel do Moskvy v roce 1987. Co tam dělal jsme se dozvěděli v minulém díle. Podíval jsem se na pozadí Paula Manaforta, Trumpova volebního manažera, pak na účast Trumpa v Rotary Klubu, zprávu StB a na Trumpův business, který se později zadlužil a zadrhnul. Trump navštívil Moskvu podruhé v roce 1996. Následně jsem se zaměřil na pozadí vzestupu VladimiraPutina a na ruskou mafii, která si začla v devadesátkách upevňovat pozice v Americe. Následně jsem probral další českou stopu Semjona Mogileviče, který měl být zavražděný v pražské restauraci U Holubů, kam zásahovka provedla razii v roce 1995. Podrobnosti jste se dozvěděli minule. Pak jsem probral Putinův vzestup a jeho prezidentský mandát stejně jako práci Alexandra Litviněnka. Díl jsem zakončil židovskou stopou přes Leva Levieva a Federaci židovských obcí v Rusku.
Posvěcení korupce, pardon lobbingu
7.října 1999 v pořadu Larry King Live na CNN, Donald Trump oficiálně oznámil, že založí prezidentský průzkumný výbor v naději, že získá prezidentskou nominaci Reformní strany. V následujících šesti měsících se utkával s dalšími kandidáty Reformní strany, především s vědátorem a stratégem Patem Buchananem. Ale těsný výsledek nestačil a 14. února 2000 Trump odstoupil a obvinil z toho samotnou Reformní stranu. Prý ji ovládaly okrajové živly, které mu nebyly nijak zvlášť sympatické. Konkrétně si Trump stěžoval, že na recepci strany v Kalifornii byla místnost přeplněná dvojníky Elvise. Mezitím v Moskvě musel Vladimir Putin řešit zcela jiné problémy potom, co se 1. ledna 2000 ujal nového úřadu prezidenta. Ruské bezpečnostní složky a mafie přispěchaly, aby zaplnily mocenské vakuum. Mít Putina za spojence pro Mogileviče znamenalo, že nyní může udělat zásadní krok. Místo aby rozhodoval bitvy o území v Brighton Beach nebo v Budapešti, byl nyní připraven začít přeskupovat figurky na geopolitické šachovnici v hodnotě mnoha miliard dolarů. Mogilevičovy plány na globalizaci pokračovaly rychlým tempem. Potom co v Budapešti založil firmu na výrobu průmyslových magnetů, expandoval do Kanady a Ameriky. Do její pobočky v Newtownu v Pensylvánii vyslal doktora Jacoba Bogatina, vystudovaného metalurga, který byl shodou okolností bratrem Davida Bogatina, aby se stal jejím generálním ředitelem. Společnost ale ve skutečnosti magnety nevyráběla a byla založená pouze za účelem podvodu s cennými papíry. V roce 2003 byli Semjon Mogilevič, Jacob Bogatin a Igor Fisherman, evropský provozní manažer společnosti, obvinění z pětačtyřiceti trestných činů za podvod s akciemi v hodnotě 150 milionů dolarů. Protože mezi Amerikou a Ruskem neexistuje smlouva o vydávání, nebyli nikdy postavení před soud v Americe. Mogilevič v červnu 1999 uprchl z Budapešti do Moskvy, kde byl v bezpečí. Amerika se od Ruska odlišila v tolika ohledech, že zpočátku bylo mnoho Rusů zmateno neobvyklými obchodními praktikami, se kterými se na Západě setkali. Byli to lobbisté, kteří zajišťovali přístup k americkým kongresmanům. To prakticky funguje dodnes. Firmy s placenými lobbisty, kteří jsou placení za uplácení kongresmanů. To je přece čirý extrakt korupce. Akorát že západ tuto korupci posvětil, institucionalizoval a vytvořil z této korupce součást světa bílých límečků a profesionálů. Nejen že je korupce legální, ale korupce je zároveň i vysoce placená profese. Mezi první vlnu lobbistů patřil Jack Abramoff, známý jako Casino Jack, proslulý superlobbista, který uzavíral dohody s nejpoddajnějšími politiky po celém Washingtonu. Ostatní Rusové se přidávali. Ať už šlo o lobbování, nebo o shánění právníků, Rusové šli přímo nahoru. Bob Dole, bývalý vůdce senátní většiny a republikánský kandidát na prezidenta v roce 1996, přijal honorář ve výši 560000 dolarů, aby pomohl ruskému miliardáři Olegu Děripaskovi získat vízum k návštěvě Ameriky potom, co byl Děripaska obviněn svými konkurenty z úplatkářství. Dokonce ani William Sessions, ředitel FBI mezi lety 1987 až 1993 se nevyhnul tomu, aby v případě ruského organizovaného zločinu udělal úplný obrat. V roce 1997 potom co se Sessions vrátil do soukromé praxe, odcestoval do Moskvy a upozornil svět na děsivé nebezpečí brutální ruské mafie. O několik let později se však Sessions neostýchal vzít si za klienta, mafiána ukrajinského původu, kterého FBI zařadila na seznam deseti nejhledanějších osob. Sessionsův klient se jmenoval Semion Mogilevič. Mogilevič nakonec nedostal dohodu o přiznání viny, kterou chtěl. Ale už samotný fakt, že bývalý šéf FBI měl klienta, který představoval obrovskou hrozbu pro národní bezpečnost, dává tušit, jak blízko se ruská mafie dostala k Americe.
Trumpův vzestup: Jako Fénix z popela
Když Bogatinůvbratr Jacob potřeboval zastoupení kvůli své roli v Mogilevičově podvodu s dumpingovými cenami za benzín, najal si Erica Sitarčuka, který později nakonec zastupoval samotného Donalda Trumpa v žalobě podané proti němu jako majiteli hotelu Trump International ve Washingtonu. Jeden z tehdy největších ruských mafiánů, Vjačeslav Ivankov, bydlel v luxusním bytě na Manhattanu, na Páté avenue 721v Trump Tower. V té době už Trumpovy vazby na ruské peníze sahaly více než 20 let zpátky. Pokud šlo o praní špinavých peněz, byly jeho prostředkem kasina a nemovitosti. Trump Tádž Mahal v Atlantic City se zdál být oblíbeným cílem ruských mafiánů, kteří často přijížděli ve Ferrari a Rolls-Roycech se stohy stodolarových bankovek. V roce 1999 se rozbíhala výstavba Trumpova dosud největšího projektu. Trump World Tower s výhledem na OSN, který se tyčil do výšky dvaasedmdesáti pater v centru Manhattanu, byl označovaný za nejvyšší obytnou budovu na planetě. Zanedlouho byla třetina bytů v nejvyšších a nejdražších patrech věže, v šestasedmdesátém až třiaosmdesátém, obsazená buď jednotlivými kupci z bývalého Sovětského svazu, nebo společnostmi s ručením omezeným spojenými s Ruskem nebo zeměmi, které byly součástí Sovětského svazu. Ukrajinský miliardář Semjon Kislin napomohl prodejnímu úsilí tím, že poskytl hypotéky kupcům nejnovějších Trumpových luxusních bytů. Mezi novými nájemníky byl i Eduard Nektalov, obchodník s diamanty z Uzbekistánu, který si koupil byt v sedmdesátém devátém patře Trump World Tower, přímo pod budoucí manažerkou Trumpovy kampaně Kellyanne Conwayovou. Nektalov byl ovšem příbuzným Lva Levieva, Putinova miliardářského kamaráda známého jako král diamantů. Lev Leviev spolu s Romanem Abramovičem založili Federaci židovských obcí v Rusku na příkaz Putina. Opět tu rozplétáme vazby kolem spolupráce Putinů a Trumpů. Přes Lva Levieva, Charlese a syna Jareda Kushnera, který si vzal dceru Ivanku Trumpovou a teď příbuzného Lva Levieva, Eduarda Nektalova, který bydlel v Trump World Tower. Po otevření Trump World Tower se společnost Sotheby’s International Realty spojila s ruskou realitní společností a podnikla velkou prodejní akci v Rusku. Rusové tímto způsobem koupili zhruba 65 bytových jednotek. Značka Trump začla vydělávat. Donald Trump například uzavřel dohodu s jedním floridským developerem a připojil své jméno ke třem výškovým budovám na Sunny Isles Beach nedaleko Miami. Trump do tohoto obchodu nevložil jediný cent vlastních peněz. Přesto dostával Trump podíl ze zisku. Trump své bytové jednotky na Sunny Isles na Floridě cíleně prodával v Moskvě, Petrohradě a na dalších místech určených k přilákání peněz ruského organizovaného zločinu.
"Rusové značku Trump milují," řekl agentuře Bloomberg developer Sunny Isles Gil Dezer. Místní makléř dodal, že třetina z pěti set prodaných bytů připadla Rusům. Byty se značkou Trump si jich koupilo tolik, že se této oblasti začalo říkat Malá Moskva. Nejméně šedesát tři kupujících s ruskými adresami nebo pasy utratilo za Trumpovy nemovitosti na jižní Floridě 98 milionů dolarů. Navíc třetinu bytů, celkem více než 700 koupily fiktivní společnosti, které zakrývaly skutečné vlastníky. A v průběhu několika dalších let zhruba 20 procent bytů se značkou Trump, celkem více než 1300 luxusních bytů, opakovaně připadlo anonymním krycím společnostem. Toto číslo zdaleka nepředstavuje vyčerpávající součet, ale představuje konzervativní odhad výše ruského kapitálu, který jen koncem devadesátých let prošel Trumpovými nemovitostmi: 1,5 miliardy dolarů. A pozor toto číslo se týká pouze prodeje Trumpových bytů v Americe. Nezahrnuje jeho budovy v Turecku, Panamě, na Filipínách, v Indii, Torontu, Baku ani jinde.
Felix Sater podruhé
Výsledky sledovanosti za poslední týden televizní sezóny 2004 ukázaly zajímavou věc. Závěrečný díl pořadu The Apprentice (Učedník), mimořádně úspěšného nového pořadu Donalda Trumpa na stanici NBC vidělo podle odhadů dvacet osm milionů diváků a umístil se na prvním místě žebříčku sledovanosti týdne. Byl to nejoblíbenější nový pořad roku 2004. Trump byl opět na vrcholu. Pořad za který Trump dostával až 3 miliony dolarů za epizodu okamžitě oživil jeho značku. Analogie s politikou byla hmatatelná. Kritici se jeho pořadu vysmívali jako laciné karikatuře toho, jak podnikání ve skutečnosti vypadá, připomínající Las Vegas. Nicméně Učedník byl obrovským hitem a poskytl Trumpovi platformu v hlavním vysílacím čase, kterou využil k dalšímu posílení své značky a k představení dalšího velkého projektu. Časem sice sledovanost poklesla, ale pořad byl pro Trumpa stále mocným marketingovým nástrojem. Ve finále sezóny 2006 Trump prodloužil napětí střihem na propagační video svého nejnovějšího podniku.
"Trump International Hotel and Tower v SoHo, který se nachází uprostřed elegantní umělecké enklávy na Manhattanu, je místem mého nejnovějšího projektu," vyprávěl přes záběry z vrtulníku na dolní Manhattan.
"Nová budova," dodal, "nebude ničím menším než uměleckým dílem za 370 milionů dolarů. Mistrovským dílem vzbuzujícím úctu."
Trump ovšem ve videu nesdělil, že Trump SoHo je dítětem dvou developerských společností Bayrock Group LLC a Sapir Organization, vedených dvojicí bohatých emigrantů z bývalého Sovětského svazu, kteří obchodovali s některými z nejbohatších a nejznámějších ruských oligarchů. Jejich firmy společně učinily Trumpovi nabídku, kterou nemohl odmítnout, developeři by získali licenci na jméno Donalda Trumpa pro značkové luxusní výškové budovy, které by Bayrock Group financoval a stavěl. Bez jediného dolaru se Trump vrátil do akce, jako Fénix, se svým jménem na dalším nablýskaném luxusním hotelu. Výměnou za propůjčení svého jména projektu, by Trump získal 18% podíl na základním kapitálu. V důsledku jeho obrovských dluhů a několikanásobných bankrotů řekla Wall StreetTrumpovi ne. Banky řekly Trumpovi ne. New York řekl Trumpovi ne. Ale Bayrock Group řekl ano a díky němu se Donald Trump vrátil k podnikání. Nikdo ve společnosti Bayrock Group nebyl pro Trumpa důležitější než Felix Sater, její výkonný ředitel. Felix Sater byl mezinárodním tajemným mužem Bayrock Group, podsaditý superobchodník s porsche. Felix se narodil v Moskvě, do Ameriky přišel se svou rodinou, tehdy známou jako Šeferovští, na začátku sedmdesátých let, když byl ještě malý chlapec. Usadil se s prvními vlnami sovětských emigrantů v Malé Oděse na Brighton Beach. Jeho otec byl Michail Šeferovskij, na kterého si možná vzpomínáte, probíral jsem ho dříve. Panují spekulace o vazbách Šeferovských na hlavu ruské mafie Semjona Magiloviče. Šeferovského vazby na italskou mafii byly jasnější. Potom, co se dostal do Brighton Beach, spolupracoval Šeferovskyj na různých vyděračských podvodech s Ernestem Montevecchim, pěšákem zločinecké rodiny Genovese. Rodina Genovese se v osmdesátých letech spojila s ruskou mafií v daňovém podvodu s benzinem, a zastupoval ji Trumpův právník Roy Cohn. Jeho syn Felix vyrůstal poblíž Brighton Beach a jako teenager se počítal mezi přátele Michaela Cohena, který se později stal osobním právníkem prezidenta Trumpa. Cohen v té době chodil s Laurou Shustermanovou, Ukrajinkou, kterou Sater znal a kterou si Cohen později vzal za ženu. Charismatický, ale prchlivý muž a neúnavný obchodník Felix, kterému tehdy táhlo na dvacet, miloval život na vysoké noze. Felix Sater měl také prudkou povahu a 1. října 1991, když popíjel v baru v centru Manhattanu, se popral kvůli jedné holce. Pod vlivem nadměrné konzumace alkoholu a v opilosti, podle soudních záznamů, Felix Sater popadl sklenici od margarity, rozbil ji o bar a stonek rozbil o obličej svého protivníka. Potom podle soudního protokolu, Felix Sater sebral další kus rozbité sklenice a vrhl se na přítele oběti.
"Já tě zabiju, ty zmrde," zařval. "Ty buzerante. Tvoje máma je děvka. Nějakej černej negr ti ošukal matku."
Zranění muže si vyžádala 110 stehů. Felix Sater byl odsouzený za trestný čin napadení, odpykal si patnáctiměsíční trest a byl mu zakázaný legální prodej cenných papírů. Tím to ale neskončilo. Přestože Sater přišel o licenci na obchodování s akciemi, v roce 1993 získal se dvěma společníky kontrolu nad makléřskou firmou White Rock Partners, která se později přejmenovala na State Street Capital Markets. Felix si pronajal podkrovní kancelářské apartmá na Wall Street 40. Jednasedmdesátipatrovém mrakodrapu v centru Manhattanu, který vlastnil Donald Trump. Sater ale pak přestal podnikat a stal se špionem v amerických rozvědkách. Stopoval třeba rakety Stingers a přispěl k americkému bombardování táborů Al-Káidy v Afghánistánu. Mezitím se díky tragédii z 11. září staly Felixovy kontakty mnohem, mnohem cennější než kdykoli předtím. Od této chvíle byl Felix Sater nejlepším přítelem FBI. Pro zbytek světa se však v roce 2002 posunul dál a stal se výkonným ředitelem newyorské developerské společnosti Bayrock Group. Bayrock Group se chlubila investicemi ve výši více než 2,5 miliardy dolarů do luxusních letovisek na nábřeží, hotelů, rezidencí, maloobchodních a kancelářských prostor. Najímala renomované architekty, aby navrhli nové projekty v New Yorku, Evropě, Středomoří a jinde. Třešničku na dortu, pokud jde o marketingovou identitu společnosti Bayrock, lze vyjádřit jedním slovem: Trump. Trump byl připravený poskytnout společnosti Bayrock a dalším developerům licenci na výstavbu luxusních bytů v Panama City v Panamě, Torontu v Kanadě, Baku v Ázerbájdžánu, Kyjevě na Ukrajině, Moskvě a na mnoha dalších místech po celém světě. Bayrock Group plánovala mimo jiné výstavbu Trump SoHo v New Yorku, Trump International Hotel and Tower ve Fort Lauderdale, Trump Las Olas ve Fort Lauderdale a Trump International Hotel and Residences ve Phoenixu. A to byla jen Amerika. Společnost Bayrock Group svými obchodními praktikami přivedla na oběžnou dráhu Donalda Trumpa, řadu oligarchů a mafiánů, kteří se podíleli na praní špinavých peněz, obchodování s nezletilými dívkami, poskytování zpravodajských informací Rusům a dalších věcech.
Trumpovo impérium a organizovaný zločin
V té době Trump nacházel uspokojení uprostřed přerodu podobného fénixovu a to jak osobně tak profesně. Jeho bouřlivé bulvární manželství s druhou ženou Marlou Maplesovou skončilo. V lednu 2005 si vzal svou třetí manželku, slovinskou modelku Melanii Knaussovou na patřičně extravagantní svatbě na svém sídle Mar-a-Lago, které se zúčastnily celebrity včetně tehdejší senátorky Hillary Clintonové a bývalého prezidenta Billa Clintona. A pokud jde o nemovitosti, Trump se rozjel jako požár. Byl sice všude v propagační literatuře společnosti Bayrock, ale ve skutečnosti nic neplatil a měl jen málo odpovědnosti za rozvoj. Šlo spíše o to, že Trump vytvořil nový model v němž byl placen za to, aby se jeho jméno objevilo na velkých developerských projektech. Marketing a značka Trump. Donald prostě licencoval svoje jméno. A licenci také udělil, když propůjčil své jméno projektům jako je Trump University.Vzdělávací program v oblasti nemovitostí, který se ukázal být nikoli univerzitou, ale gigantickým podvodem s vysokým tlakem a návnadou. Kromě různých projektů připravovaných společností Bayrock Group podepsal Trump smlouvu o licenci na své jméno pro projekt bytových domů s 813 jednotkaminazvaný Trump Towers na Sunny Isles Beach na Floridě, bariérovém ostrově severně od Miami Beach. V roce 2005 postavil ve White Plains ve státě New York pětatřicetipatrovou budovu Trump Tower. Usiloval o udělení licence na projekt Trump Tower v Tampě, který se však nikdy neuskutečnil. Trump plánoval výstavbu projektu Trump Tower Chicago, devadesátiosmipodlažního bytového hotelu. Na Havaji udělil licenci na své jméno na projekt Trump International Hotel Waikiki. V Las Vegas se rýsoval čtyřiašedesátipatrový Trump International Hotel. A jeho jméno bylo ve hře se společností Bayrock Group pro věžák ve Phoenixu. To, co se mělo stát Trumpovými nejvýznamnějšími novými realitními podniky, se ve skutečnosti líhlo ve čtyřiadvacátém patře původní newyorské Trump Tower, kde Felix Sater převzal vedení společnosti Bayrock a zaměřil se na Rusko. Na začátku byl Felix Sater nadšený, že se nachází ve čtyřiadvacátém patře Trump Tower. Obyvatelé vyšších pater museli totiž vystupovat z výtahu ve čtyřiadvacátém patře a přestupovat do dalších výtahů. Díky tomu mohl Felix na Trumpa náhodně narazit a nabídnout mu nové projekty a jejich blízkosti plně využíval. Ostatní v Bayrocku s Trumpem občas mluvili, ale Felix si tento vztah žárlivě nechával pro sebese značným úspěchem. Když v roce 2005 Trump odletěl do Colorada, aby zde pronesl motivační projev, vzali s sebou spolu s manželkou Melanií i Felixe Satera. Trump a Sater spolu poskytli rozhovory a byli vyfotografovaní v Denveru a Lovelandu v Coloradu, Phoenixu, Fort Lauderdale a New Yorku. Trumpovi začali v Rusku trávit stále více času. Počínaje rokem 2006 podnikl Donald junior, výkonný viceprezident pro rozvoj a akvizice Trump Organization během roku a půl asi půl tuctu cest do Ruska. Kolik toho Trump přesně věděl o Saterovi a vnitřním fungování společnosti Bayrock Group nebylo jasné. Ale 19. prosince 2007 poskytl Trump výpověď v soudním procesu, který podal proti autorovi Timothymu O’Brienovi. Dva dny předtím reportér New York TimesCharles Bagli odhalil, že Felix Sater měl skrytou minulost. Nyní, když byl Trump pod přísahou, bylo možné zjistit rozsah jeho znalostí. Když byl Trump dotázaný na Saterovu kriminální minulost vypověděl:
"Pátrám po ní, protože jsem nebyl s tím příběhem spokojený. Takže se na to dívám."
Jinými slovy, pod přísahou Trump přiznal, že o Saterových střetech se zákonem věděl. Trump ale místo toho, aby se z dohody se společností Bayrock a ze spolupráce s odsouzeným zločincem vyvlékl o Felixovi mlčel, pokračoval ve spolupráci se společností Bayrock a nakonec z této dohody profitoval.
Židovská stopa podruhé
Ohledně Bayrocku je ještě jedna důležitá věc. Felix Sater byl velkým příznivcem ortodoxní chasidské sekty známé jako Chabad. Proto byla Bayrock Group součástí mimořádně mocného kanálu mezi Trumpem a Putinem. Opět tu mapujeme spolupráci přes mezinárodní židovské organizace, Leva Levieva, jeho příbuzného Eduarda Nektalova, Charlese a Jareda Kushnerovy a teď vidíme, že i Felixe Satera resp. společnost Bayrock Group. Všichni příznivci ortodoxní chasidské organizace Chabad a Federace židovských obcí v Rusku. Koneckonců vzestup Chabadu v Rusku byl součástí Putinova plánu nahradit starší židovské instituce v Rusku odpovídajícími organizacemi, které by byly loajální Putinovi. Když začínaly, Rusko už mělo vrchního rabína, Adolfa Šajeviče, kterého uznal Ruský židovský kongres. Když ale Abramovič a Leviev dosadili do čela své konkurenční organizace, Federace židovských obcí Ruska, chasidského rabína Lazara. Kreml uznal Lazara za hlavního rabína Ruska a odvolal Šajeviče ze své rady pro náboženské záležitosti. V důsledku toho se Federace židovských obcí Ruska, hlas Chabadu v Rusku, natolik sblížila s Putinem, že si dokonce vymohl účast na vysvěcení jejich centra v moskevské čtvrti Marina Roška v roce 2001. S chasidským rabínem Berelem Lazarem v čele Federace židovských obcí Ruska, poskytovala Putinovi židovský deštník, který mu umožňoval bojovat proti Vladimiru Gusinskému. Dalším důvodem těsných vazeb mezi židovskou organizací Chabad a Putinem bylo to, že Lazar i Leviev slíbili Putinovi, že dají Kremlu k dispozici své kontakty a otevřou mu dveře do mocenských chodeb ve Washingtonu. V té době byl Trumpův comeback v realitách a jeho vzestup v televizi v plném proudu, ale jeho politické vyhlídky byly stále přinejlepším nejisté. Jeho role ve společnosti Bayrock a jeho realitní obchody s ruskými oligarchy ovšem byly reálné a poskytovaly spojení s Moskvou. Právě to činilo kanál židovské organizace Chabad tak záhadným. Především byl největším přispěvatelem Chabadu na světě Lev Leviev, miliardář, král diamantů,který měl přímou linku na rabína Berela Lazara, na Donalda Trumpa a na samotného Putina. Leviev měl s Jaredem Kushnerem uskutečnit významné realitní transakce, včetně prodeje obchodních prostor v bývalé budově New York Times Kushnerovi za 295 milionů dolarů. Jako student Harvardu Jared působil v kampusu Chabad House na Harvardu. Jared se později oženil s Ivankou Trumpovou a stal se vrchním poradcem jejího otce Donalda v Bílém domě. Jared a Ivanka měli také blízko k dárci ChabaduRomanu Abramovičovi a jeho ženě Dáše Žukové. Dalším významným přispěvatelem byl Jaredův otec Charles Kushner, americký realitní developer, který byl nakonec uvězněný za nezákonné příspěvky na volební kampaň, daňové úniky a ovlivňování svědků. To je však jen začátek vazeb Chabadu na Trumpa. Jedním z největších přispěvatelů Chabadu v Port Washingtonu na Long Islandu byl totiž zakladatel společnosti BayrockTevfik Árif. Árif byl Turek kazašského původu s muslimským jménem, který sice nebyl Žid, ale přesto získal vstup do jejího kruhu jako hlavní dárce. Kromě Felixe Satera byl členem domu Chabad v Port Washingtonu i Daniel Ridloff, další zaměstnanec společnosti Bayrock. O několik měsíců později se Lev Leviev setkal s Trumpem v Moskvě, aby s ním projednal možné obchody pro Trumpa v Rusku. Alfa Bank, ruský konglomerát s mnohamiliardovým obratem, zaplatila vlivné bezpečnostní agentuře Barbour Griffith & Rogers, kterou spoluzakládal bývalý guvernér státu Mississippi Haley Barbourtéměř 2 miliony dolarů za lobbování. Pamatujete si na můj pořad Privatizace bezpečnosti? Tady jsem řešil bezpečnostní privátní agenturu podobnou proslulému Black Water. Jmenovala se Diligence. Dva z jejích zakladatelů založili právě tuto bezpečnostní agenturu BGR. Musíme ty informace sbírat a řadit si je do souvislostí. Kdo byl představitelem Alfa Banky? Michail Fridman. Michail Fridman je ruským židovským oligarchou, který má izraelské občanství. Má úzké vazby jak na Vladimira Putina tak na Benjamina Netanjahua. I přes něj mohl probíhat tajný komunikační kanál mezi prezidentskou kampaní Donalda Trumpa a ruskými úřady. Už dávněji ještě před 20 lety měla Alfa Bank obrovskou ochranu ve Washingtonu. Jak ze strany vysoce postavených demokratů, jako byl Richard Burt z Kissinger McLarty Associates, tak i vysoce postavených republikánů, jako byl Dick Cheney v rámci půjček Halyburton. Dvě zprávy, jedna od bývalého důstojníka amerických zpravodajských služeb a druhá od ruské FSB, tvrdí, že Alfa Bank, jedna z největších a nejziskovějších ruských bank, stejně jako obchodní společnost Alfa Eko, byly na počátku 90. let minulého století hluboce zapojené do praní ruských a kolumbijských peněz z drog a do pašování drog z Dálného východu do Evropy. Zpráva FSB také tvrdila, že nejvyšší manažeři skupiny Alfa, oligarchové Michail Fridman a Pjotr Aven, se údajně podíleli na tranzitu drog z jihovýchodní Asie přes Rusko do Evropy. Sledujeme tu vazby globální mocenské kliky, která spolu drží basu.
Michael Cohen podruhé
Uprostřed těchtosnah se odehrálo něco, co zdánlivě vůbec nesouviselo s Trumpovými styky s Ruskem, ale nakonec vytvořilo jedno z nejvýznamnějších spojení mezi Trumpem a Kremlem. V roce 2006 skupina majitelů bytů v Trump World Tower, jeho dvaasedmdesátipatrovém mrakodrapu s výhledem na OSN, převzala kontrolu nad představenstvem bytového domu a obvinila Trumpa z finančních nekalostí. S žádostí o pomoc se Trump obrátil na sympatizujícího majitele bytů Michaela Cohena. Cohen byl takovým obdivovatelem značky Trump, že sám koupil několik Trumpových bytů a nechal své rodiče, tchány a obchodního partnera koupit byty v Trump World Tower. Cohen byl tentýž Michael Cohen, který se znal s Felixem Saterem, když vyrůstal v Brighton Beach. Vzpomínáte, řešil jsem to v konkrétní kapitole. Po vysoké škole Cohen získal právnický titul na Právnické fakultě Thomase M Cooleyho, v té době nechvalně proslulé továrně na diplomy. V roce 1994 se Cohen oženil s Laurou Shustermanovou, dcerou Fimy Shustermana, podnikatele v taxislužbě, který se přiznal k podvodu na finančním úřadě. Mezitím se Cohenův mladší bratr Bryan rovněž oženil s Ukrajinkou a Bryanův tchán Alex Oronov hledal investory pro etanolový podnik, který Oronov vlastnil společně s Viktorem Topolovem. V New Yorku Cohen následoval svého tchána Fimu Shustermana do byznysu s taxikářskými medailony, kde si zaregistrovali více než patnáct společností. Do roku 2003 Cohen tvrdil, že ovládá flotilu dvou set taxíků. Před nástupem Uberu a podobných služeb se taxikářské medailony někdy prodávaly za více než 1 milion dolarů. Mezitím Cohen sestavil vlastní mini realitní impérium. Cohen a jeho rodina skoupili řadu Trumpových bytových jednotek, přičemž jeho ukrajinský tchán koupil nejméně čtyři jednotky a Cohen pět. V únoru 2007 TrumpCohena pochválil za moudrost jeho akvizic.
"Michael Cohen má skvělý přehled o trhu s nemovitostmi," řekl deníku New York Post. "Investoval do mých budov, protože rád vydělává peníze – a to se mu daří."
Na Trumpa skutečně Cohenův vhled udělal takový dojem, že v květnu Cohena zaměstnal jako výkonného viceprezidenta v Trump Organization. To je mimochodem stejný titul, jaký mají tři Trumpovy děti, Donald junior, Ivanka a Eric. Najednou Cohen pracoval ve stejné budově jako jeho starý kamarád Felix Sater. A nad tím vším stál Donald Trump. Donald Trump, který se vynořil z desetiletí soudních sporů, několika bankrotů a dluhů ve výši 4 miliard dolarů, aby s pomocí společnosti Bayrock Group a jejích vazeb na ruskou rozvědku a ruskou mafii vstal z téměř mrtvých.
Paul Manafort podruhé
Do hry vstoupil Paul Manafort, dříve člen poradenské firmy Black, Manafort & Stone a nyní se svou novou firmou Davis, Manafort a Freedman. Firma Paula Manaforta a Rogera Stonea zaujala posvátné místo v temné, amorální oblasti washingtonského lobbingu. Přátelé z dětství, kteří se učili řemeslu od Richarda Nixona a Roye Cohna, Manafort a Stone, dali dohromady nejžhavější lobbistický obchod ve Washingtonu. Jejich firma hrála zásadní roli při zvolení Ronalda Reagana v roce 1980. Jejich prvním klientem po Reaganově zvolení byl Donald Trump, který si je najal, aby mu pomohli s federálními záležitostmi, jako bylo získání povolení k vybagrování kanálu do přístavu v Atlantic City, aby se uvolnilo místo pro Trumpovu jachtu Trump Princess. Manafort a Stone společně přepsali pravidla lobbingu a spojili politické poradenství, vztahy s veřejností a další služby do operace, kterou časopis Time označil za dokonalý supermarket obchodu s vlivem. Zanedlouho se stali globálními a zastupovali nejbrutálnější tyrany planety včetně iráckého Saddáma Husajna, Nicolae Ceauşesca v Rumunsku, zairského diktátora Mobutu Sese Seka a dalších režimů. Mezi její klienty patřili i vládci Dominikánské republiky, Nigérie, Keni, Rovníkové Guineje a Somálska. Manafort se ale začal angažovat také na Ukrajině. V roce 2004 tu byl prezidentem Janukovič. Manafortova práce na Ukrajině začala koncem roku 2004, kdy byl najatý jako generální poradce JanukovičovyStrany regionů. Během následujících deseti let podnikl Manafort nejméně 138 cest na Ukrajinu. Díky spolupráci s Janukovyčem byl Manafort brzy plně obeznámený se sítí oligarchů včetně hliníkového miliardáře Olega Děripasky, uhelného a ocelářského magnáta Rinata Achmetova a plynárenského magnáta Dmitrije Firtaše. Najednou se začaly sypat peníze. Koncem roku 2004 vyslal DěripaskaPaula Manaforta do východoukrajinského Doněcku, kde se setkal s Rinatem Achmetovem. Achmetov stojící za Janukovičem souhlasil s tím, že Manafortově firmě zaplatí zhruba 12 milionů dolarů za pomoc při tvorbě firemní strategie a značky pro jeho holding System Capital Management. O necelý rok později, v roce 2005, začal Manafort uzavírat s Děripaskou tajnou dohodu, podle které Manafortova firma dostávala 10 milionů dolarů ročně za to, že bude ovlivňovat politiku, obchodní jednání a mediální pokrytí v Americe, Evropě a bývalých sovětských republikách. Paul Manafort byl ovšem pouhou špičkou ledovce. Dostanu se k tomu v závěrečné kapitole.
Razie v Trump Tower
16. dubna 2013 vtrhla policie do bytu ve třiašedesátém patře Trump Tower na Páté avenue a zatkla podezřelé, kteří byli součástí dvou hazardních kruhů, které řídil Alimžan Tochtachunov, dlouholetý spolupracovník Semjona Mogileviče, Sergeje Michajlova a dalších vůdců Solncevské mafie. Tochtachunov, široce známý jako Taivančik, což je zdrobnělina odkazující na jeho asijské rysy v obličeji, byl podle obžaloby z vydírání a praní špinavých peněz podané v Jižním okrese New Yorku označený jako vor v zakoně. Jako vor měl Tochtachunov značný vliv v kriminálním podsvětí a poskytoval pomoc a ochranu ruské mafii. V roce 2011 se Tochtachunov dostal na seznam deseti nejhledanějších osob FBI, na pátém místě, o dvě příčky za Semionem Mogilevičem. Tochtachunov byl označený za vůdce v obžalobě, která viní třicet čtyři členů a spolupracovníků dvou rusko-amerických organizovaných zločineckých rodin, které vypraly více než 100 milionů dolarů z bývalého Sovětského svazu prostřednictvím krycích společností na Kypru a převedly je do investic v Americe v podniku, který sídlil v Trump Tower. Ovšem tato razie neodradila Donalda Trumpa k utužování vztahů s ruskými oligarchy. Trump Tower Moscow se za dvacet sedm let snažení nepodařilo rozjet. Trump Vodka propadla. Přesto chtěl svou značku rozšířit do Ruska. Pro Trumpa to byla zajímavá doba pro návrat do Ruska. Za prvé, teď, když se opět postavil na nohy, se celý jeho přístup k penězům obrátil o 180 stupňů. Po celá léta o sobě mluvil jako o králi dluhů. Chlubil se tím, že je dokáže využít ve svůj prospěch. Trump vždycky miloval dluhy. Ale najednou začal téměř za všechno platit hotově. Počínaje rokem 2006 zaplatil 12,6 milionu dolarů za nemovitost ve Skotskuv hotovosti. Pak přišly dva domy v Beverly Hills. Opět hotovost. Pět golfových hřišť na východním pobřeží. Vinařství ve Virginii. Všechno v hotovosti. A tak to šlo několik dalších let. V roce 2014 zaplatil téměř 80 milionů dolarů za dvě golfová hřiště, jedno v Irsku a druhé ve Skotsku. Kde se ty peníze vzaly? Bylo to jen pár let, kdy se Amerika vzpamatovávala z obrovské finanční krize a následné recese. Kde Trump vzal peníze zrovna na nesmyslná golfová hřiště? Byly to Ruské banky, jak přiznal jeho syn Erik.
Trump přijíždí do Moskvy (3. návštěva)
Nedlouho poté začal Trump uvažovat o prezidentské kandidatuře. Ještě předtím ale znovu odcestoval do Moskvy. Ve čtvrtek 7. listopadu 2013 ve 21:15 Donald Trump usedl do soukromého letadla svého přítele Phila Ruffina. Odletěli z Asheville v Severní Karolíně do Moskvy a na soutěž Miss Universe. Následující den přistáli na mezinárodním letišti Vnukovo v Moskvě. Krátce po přistání proběhla krátká obchodní schůzka. Poté se Trump vydal do moskevského hotelu Ritz-Carlton a dostal stejné prezidentské apartmá, ve kterém v roce 2009 bydleli Barack a Michelle Obamovi. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov telefonicky vyjádřil lítost nad tím, že Putinův program neumožňuje setkání obou mužů a Putin později poslal jako dárek vzkaz a ozdobnou lakovanou krabičku. Trump, zklamaný, že se Putin nemohl setkání zúčastnit, se o dar velmi zajímal. Někdy v pátek 8. listopadu 2013 se Trump vydal na soukromou večeři do Nobu Moskva, slavné japonské restaurace. Trump se tu setkal s více než tuctem ruských oligarchů, včetně Hermana Grefa, generálního ředitele ruské Sberbank, největší banky v zemi. Druhý den Trumpova pobytu v Moskvě byla sobota 9. listopadu. Trump trávil část dne v hotelu Ritz-Carlton a nějaký čas strávil prohlídkou města. Soutěž Miss Universe v Moskvě se pro Trumpa stala cenným přínosem. A tak ten večer byla soutěž Miss Universe vysílaná z Moskvy v přímém přenosu do celého světa. Miss Universe byla korunovaná Gabriela Islerová z Venezuely. Později téhož večera, Agalarovovi a Herman Gref, šéf obří ruské Sberbank, uspořádali pro Trumpavelkou večeři. Ten byl ze vší pozornosti, které se mu dostalo, nadšený. "Byl jsem s lidmi na nejvyšší úrovni, jak s oligarchy, tak s generály a lidmi z nejvyšších vládních kruhů," řekl později v rozhlasovém pořadu. "Nemohu to rozvádět, ale řeknu vám, že jsem se setkal se špičkovými lidmi a ty vztahy byly mimořádné."
Trump se stává prezidentem
Bylo to téměř třicet let, co Trump přivítal Davida Bogatina v Trump Tower a zprostředkoval prodej pěti bytů, což poprvé pomohlo vyprat peníze ruské mafie. Od té doby získal za své byty mnoho milionů dolarů, možná miliard. Vjačeslav Ivankov bydlel v Trump Tower a řídil operace pro Semjona Mogileviče. Bayrock Group tam byla od roku 2002 do roku 2008. Bayrock Group pomohla Trumpovi povstat z popela Atlantic City a stát se opět miliardářem. To ho potenciálně zanechalo hluboce, hluboce zadluženého u ruské mafie. Trump 16. června 2015 oznámil svou kandidaturu na republikánskou nominaci amerického prezidenta. Felix Sater se stal Trumpovým starším poradcem. Nadále spolupracoval se svým starým kamarádem Michaelem Cohenem a snažil se pro Trumpa připravovat obchody. Donald Trump ale nebyl jediný s úzkými vztahy na ruskou mafii. 15. prosince 2015 se poradce Trumpovy kampaně pro zahraniční politiku generálporučík Michael Flynn zúčastnil slavnostní večeře v Moskvě na počest RT. Michael Flynn příležitostně v RT vystupoval jako analytik a seděl vedle prezidenta Putina. Michael Flynn dostal od Rusů za projev na související akci přibližně 45000 dolarů. Ještě bližším Putinovým přítelem v Trumpově týmu byl bývalý generální ředitel společnosti Exxon Mobil, Rex Tillerson, jeho původní ministr zahraničí. Rex Tillerson má totiž díky rozvoji ruských ropných polí společností Exxon Mobil hluboké vazby na Rusko, které sahají až do dob vlády Borise Jelcina. Čtyřiašedesátiletý texaský naftař strávil velkou část své kariéry prací na ruských obchodech, včetně dohody z roku 2011, která společnosti Exxon Mobile poskytla přístup k obrovským zdrojům pod ruskou Arktidou výměnou za to, že obří ruská státní ropná společnost Rosněfť bude mít možnost investovat do zahraničních operací Exxon Mobil. Prezident Vladimir Putin, Igor Sečin, předseda představenstva společnosti Rosněfť, a Rex Tillerson, předseda představenstva společnosti ExxonMobil, podepsali dohodu o společném rozvoji ropných zásob na západní Sibiři v červnu 2012. Tato dohoda z roku 2011 byla nakonec zmrazená, když byly na Rusko v roce 2014 uvalené sankce. Ropná lobby je samozřejmě v Americe extrémně silná. Exxon Mobile už v minulosti sehrál hlavní roli za zvolením prezidentů Dwighta Eisenhowera v roce 1952 a Ronalda Reagana v roce 1980, kteří byli naklonění ropě. Není proto překvapivé, že Exxon Mobil v roce 2016 měl pomoci prosadit do Bílého domu dalšího bývalého televizního umělce. Začátkem ledna 2016 se Carter Page, který pomáhal otevřít moskevskou pobočku Merrill Lynch, setkal v Trump Tower s vedoucím Trumpovy kampaně Coreym Lewandowskim. Stal se tak neplaceným dobrovolníkem zahraničněpolitického výboru, který měl Trump vytvářet. V březnu byl do zahraničněpolitického týmu naverbovaný také osmadvacetiletý George Papadopoulos, kterému bylo řečeno, že zlepšení vztahů s Ruskem bude základním kamenem Trumpovy zahraniční politiky. Donald Trump a Paul Manafort nebyli jedinými vlivnými Američany, kteří měli v tomto období pochybné vztahy s Rusy. Manafort s sebou přivedl Ricka Gatese, Ricka Davise a Tada Devina ze své firmy ve Washingtonu. Devine, jediný demokrat v této operaci, pracoval na kampaních Ala Gora i Johna Kerryho a později se stal hlavním stratégem kampaně senátora Bernieho Sanderse v roce 2016. Tad Devine pracoval pro Janukovyče v parlamentních volbách na Ukrajině v roce 2006, ve kterých Janukovyč skončil jako premiér a v prezidentských volbách v roce 2010, které Janukovyč vyhrál. Podobně v roce 2012 zaměstnávalo Evropské centrum pro moderní Ukrajinu, ukrajinskou neziskovou organizaci zastupující JanukovyčovuStranu regionů, společnost Podesta Group, kterou vedl Tony Podesta, jehož bratr John Podesta se stal předsedou volební kampaně Hillary Clintonové. Mafie Trumpových a Clintonových v tom jedou společně. Ostatně Clintonovi seděli v první řadě na Trumpově svatbě v lednu 2005. Jak víme, Donald Trump v roce 2015 zvítězil a začala nová éra.
Závěr: Mezinárodní zločinecký syndikát
Vedle Donalda Trumpa bylo mnoho vůdců Republikánské strany fakticky na výplatní listině Kremlu. Ruský oligarcha Oleg Děripaska si v roce 2005 najal jako lobbistu bývalého senátora a republikánského kandidáta na prezidenta Boba Dolea. V roce 2014 se stali hlavními lobbisty Gazprombank, dceřiné společnosti největšího ruského dodavatele zemního plynu, bývalý vůdce senátní většiny Trent Lott a bývalý senátor John Breaux. V roce 2016 putovaly miliony dolarů z ruských peněz k předsedovi senátní většiny Mitchi McConnellovi a dalším vysoce postaveným republikánům na financování kandidátů na senátory. Ruská mafie dokonce pronikla až do špiček FBI, konkrétně k jejím ředitelům. Nestačilo, že si bývalý ředitel FBIWilliam Sessions vzal za klienta Semjona Mogileviče, nejobávanějšího mafiána na světě. Pro Rusy pracoval i Sessionsův nástupce ve funkci ředitele FBILouis Freeh. Ve Freehově případě šlo o klienta Denise Katsyva, kyperskou společnost Prevezon Holdings. Tato obří realitní firma si Freeha najala, aby s americkou vládou vyjednal urovnání praní špinavých peněz a daňového podvodu, do něhož byli zapleteni kremelští úředníci. Katsyv je ukrajinský podnikatel, jehož společnost byla příjemcem 230 milionů dolarů z daňového podvodu. Kyperská společnost Prevezon si získala mezinárodní pozornost v roce 2008, kdy byly odhalené vazby na rozsáhlý daňový podvod. Už v roce 1997 Louis Freeh jako ředitel FBI varoval, že ruský organizovaný zločin představoval pro Ameriku hrozbu, která zdaleka přesahovala pouhou kriminalitu. Po 10 letech ale zastupoval kyperskou společnost Prevezon, která si ho najala, aby urovnal její spor s americkou vládou. Později si Freeh koupil sídlo za 9,38 milionu dolarů v Palm Beach na Floridě, jen deset minut jízdy od Trumpova Mar-a-Lago. Donald Trump sice slíbil vysušit bažinu amerického deep state, ale jak vidíme, měl napojení na prvotřídní stoupence této bažiny deep state. Jde o nadnárodní superboháče, ze kterých pouhých osmdesát dnes vlastní téměř tolik, co tři a půl miliardy lidí, kteří zaujímají spodní polovinu světové příjmové škály. Díky obrovskému nárůstu globálního bohatství v posledních letech má dnes globální mocenská klika, která se každoročně schází v Davosu, mnohem větší vliv na to, jak bude svět řízený, než ti, kteří se každoročně scházejí na Valném shromážděníOSN. Jde o vzestup davoské třídy. Hyperpropojené sítě bankovních a technologických miliardářů, zvolených vůdců, kteří jsou se zájmy neoliberálních politiků jedna ruka. Zpíárovat a zpropagovat tohle všechno jim pomáhají zaplacené hollywoodské celebrity, díky kterým to celé vypadá jako nesnesitelně okouzlující. Tito multimiliardáři jsou pěstovaní jako cenné aktivum pro skupiny stojící za nimi. Larry Ellison, Jeff Bezos, Mark Zuckerberg, Bill Gates atd. Ale to už příliš odbíhám. Po volbách bylo jasné, že se Donald Trump ve svém přechodném týmu obklopil lidmi napojenými na bratry Charlese a Davida Kochovy, miliardáře v ropném průmyslu. Brzy se Trumpovou kandidátkou na post ministryně školství stala Betsy DeVosová, významná miliardářka ze seznamu Kochových dárců. Betsyin bratr Erik Prince, známý jako zakladatel a majitel nechvalně proslulé bezpečnostní agentury Blackwater, v tichosti radil Trumpovu přechodnému týmu v záležitostech týkajících se zpravodajských služeb a obrany. A Trumpovým ministrem byl Mike Pompeo, dříve kongresman sponzorovaný bratry Davidem a Charlesem Kochovými. V lednu 2016 Donald Trump nominoval na post předsedy Komise pro cenné papíry a burzyJaye Claytona, partnera nám jistě velmi dobře známé advokátní kanceláře Sullivan & Cromwell, který v minulosti zastupoval Goldman Sachs a další velké banky v super obchodech na Wall Streetu. Opět největší stoupenci deep state. Přitom všichni byli vybraní pod dohledem Trumpova dřívějšího hlavního stratéga Stephena Bannona, který sám býval bankéřem Goldman Sachs. Proboha, jaký pak protest proti establišmentu, když si Trump do svého týmu nominoval ty největší zastánce deep state. Donald Trump po volbách stále více sahal po penězích z Wall Streetu, zejména od Roberta Mercera, spoluředitele hedgeového fondu Renaissance Technologies. Potom Donald Trump jmenoval předsedou finanční komise své kampaně Steva Mnuchina, který dříve pracoval ve společnostech Skull and Bones a Goldman Sachs. Ten byl pak nominovaný na post ministra financí. Kromě toho, Donald Trump jmenoval Garyho Cohna, bývalého prezidenta Goldman Sachs, svým hlavním ekonomickým poradcem a ředitelem Národní ekonomické rady. Stručně řečeno, Donald Trump nezpochybnil, ale zachoval status komplexu Wall Streetu a deep state. Wall Street nasměroval finanční systém k ovládání několika politicky mocných firem z Wall Streetu, zejména Goldman Sachs, JPMorgan Chase, Citigroup, Morgan Stanley a několika dalších finančních společností. Proboha, sledujme tu personální složku a jejich vazby, ne kecy a žvanění politiků. Když politik žvaní, vypněme zvuk, protože je to jen akustický smog. Ta velká Trumpova revoluce byla nejen financovaná, ale částečně i zosnovaná na úrovni amerického a mezinárodního deep state. Donald Trump slíbil tuto bažinu vysušit, ale ve skutečnosti se jí obklopil. Je to iluze výběru. Pitomeček občánek má pocit, že se něco změní, ale ta globální mašina jede dál. Na těchto příkladech vidíme dvě linie. Na té nízké linii řadových pěšáků se hrají zpravodajské hry a kompromitují se protivníci. Na té nejvyšší linii mezi sebou ale špičky zpravodajské komunity, justice, politiků, představitelů armád a oligarchů, jednoduše svazky nadnárodních zločineckých syndikátů, naprosto spolupracují, chrání se, obhajují se navzájem a společně, rukou nerozdílnou, perou miliardy špinavých peněz. Toto je skutečný svět mezinárodního zločineckého podsvětí. Masmédia, korporátní mainstreamová média, vytváří jen kulisy architektoniky moci. Živí v našich hlavách představy několika bojujících stran, ale ve skutečnosti spolu všechny tyto strany za oponou v zákulisí pečou. Není to žádné spiknutí. Ukazuju to na konkrétních příkladech, jménech, společnostech a vazbách ve všech mých pořadech, včetně Donalda Trumpa a ruské mafie. Zdaleka se však nejednalo pouze o Donalda Trumpa, ale jak vidíme, jde o špičky globální mocenské kliky, establišmentuu. Předvedl jsem to ve své trilogii Clintonova vražedná mašinérie, nebo Jak Američané prali nacistické zlato. Stejně jako v Utajených démonech nacismu. Nedávno také v pořadu Nacistické kořeny Evropské Unie. Budu točit cykly ságy rodiny Bushů, kteří kšeftovali ve velkém s nacisty a potom s rodinou Bin Ládinů. To jsem zase probíral ve svém dokumentu o 11. září. Budu také točit o Baracku Obamovi a Joe Bidenovi, na kterých si to také ukážeme. Všechno se dá nazdrojovat a dohledat. Internet je úžasné místo a pokladnice informací. Jen musíme být houževnatí je najít. Závěrem chci ale dodat, že odmítám stupidní rusofobní výlevy, kdy za jakékoly přešlapy západu, za jakákoli selhání, systémovou korupci, pošlapávání lidských práv západem, může Rusko. Západ prochází hnilobným rozkladem své vlastní chamtivosti a nenasytnosti hnané mentálním vzorcem imperialismu. Nahrabat si co nejvíc peněz, podrazit, zkorumpovat, zkompromitovat, a klidně zabít vlastní matku, kdybychom na tom měli něco trhnout při spekulacích na burze. To je skutečná tvář západu. Popichování lidí, aby pro peníze obětovali přátelství, mezilidské vztahy a veškeré své bytí podřídili zlatému teleti, kterému se klaní. Měšec peněz je pro západní, militarizovaný imperialismus elementárním mentálním vzorcem existence a přežití. Takhle se vychovávají Američané už od školy na monopolech. Za to nějaké Rusko nemůže. To akorát využívá tyto západní nástroje. Ale za všechny špatnosti západu, blokování opozičních webů, stíhání opačných názorů, vyhrožování jiným názorům, to jsou západní diktátorské praktiky, ne ruské. Tím se v podstatě západ od Ruska nebo Číny vůbec neliší. Obviňování Ruska za oslabení, zmar a nezdar západu, je svádění naší pozornosti na vedlejší kolej. Musíme sledovat vrchní patra pyramidy. Na této ose zjišťujeme, že spolu globální mocenské kliky navzájem spolupracují.