Už od prvního zvolení Donalda Trumpa v roce 2016 se neúnavně hovořilo o vměšování Ruska do amerických voleb. Je to zvláštní, ale když američtí poradci George Gorton, Joe Shumate a Richard Dresner obklopovali Borise Jelcina v 90. letech, všechno bylo v pořádku a k americkému vměšování do voleb ruských rozhodně nedocházelo. Probíral jsem to v pátém díle mého cyklu Krvavá historie CIA. Ještě komičtější je skutečnost, že obvinění z ruského vměšování do amerických voleb vznášela Demokratická strana. Demokraté, kteří mají tolik másla na hlavě, že by stačilo na týden pro celý skautský tábor. Ve třetím díle mého cyklu Clintonova vražedná mašinérie jsem hovořil o tom, jak naprosté úzké vazby měl rodinný klan Clintonových na Rusko. To kupodivu Clintonovým také nevadilo. Odkazuji vás na mé pořady proto, abych nemusel tyto skutečnosti znovu opakovat, čímž bych zbytečně plýtval časem, když už jsem to v nějakých svých pořadech detailně rozebral. Pokud chcete, rozhodně se na tyto pořady podívejte. Protože ale miluju tajemství zákulisí světové politiky, rozhodl jsem se vazbám Donalda Trumpa na ruskou mafii podívat na zoubek. Nebudu ovšem naskakovat na lacinou vlnu hledání ruských agentů za každým rohem. Známe to dva se sejdou v nějakém ruském bistru, dají si boršť a hned jsou ruští agenti. To je primitivní vlna dnešní rusofobiena kterou já rozhodně naskakovat nehodlám. Já budu postupovat tvrdě podle jmen a základních propojení mezinárodních zločineckých syndikátů. Jak víme na světové úrovni spolu mocenské kliky pečou a drží basu. Kšeftují spolu a drancují, plení a rabují planetární zdroje jako zběsilí. Jen před neznalou veřejností předstírají nepřátelství naoko. Už jsem přednesl mnoho důkazů o tom, že jde o dlouhodobou strategii napětí, aby se mohly nafukovat armádní rozpočty, tedy vojenskoprůmyslový komplex a lidé tak žili v trvalé nejistotě. Napětí, strach a nejistota tyto nadnárodní zločinecké syndikáty, do kterých počítám jak vlády tak i zpravodajské rozvědky živí. Lidé se nešťourají v tom co nemají, ale zabývají se sugerovanou propagandou různých vnucovaných fobií. Média neinformují, ale programují naši mysl, abychom se upínali k hrozbě, kterou globální mocenské kliky chtějí. Hýkání a vřeštění proti někomu nebo za něco, vytváří živnou půdu pro odvádění pozornosti. Obě strany konfliktu mají pocit příslušnosti k tomu správnému fotbalovému týmu, masy tomu svému týmu fandí a všechno jede podle předem pečlivě naplánovaného schématu, zatímco se světová mocenská klika směje a popadá za břicho, jak jsou ti lidé hloupí, že jim pořád na ty umělé naaranžované a vyfabulované kampaně a propagandy skáčou. V mém pořadu 11. září pozadí světové mafie nebo Psychologie deep state jsem třeba hovořil o tom, jak Bushové a Bin Ládinové obě tyto rodiny spolu kšeftovaly ve společných firmách a podnicích už od 70. let 20. století. Stejně jako Američané mohutně kšeftují s arabskými šejky. Nebo ve druhém díle mého pořadu Izraelský jaderný program jsem zase hovořil o Donaldu Trumpovi, který je pupeční šňůrou přímo v rodině propojený s prominentními židovskými osobami v Izraeli nebo podporující Izrael. V jiném mém pořadu, Zapomenutý holokaust v Indonésii jsem zase hovořil o Donaldu Trumpovi, který má úzké napojení na islámské fundamentalisty v Indonésii s vazbami na Islámský stát. Jsou to zpravodajské informace z mezinárodního podsvětí, ke kterým se běžný člověk jen tak nedostane. Právě proto je důležité nesoustředit se na vyžvaňování a vykecávání těchto politických figur, ale zkoumat pozadí jejich napojení na nadnárodní zločinecké syndikáty. Od jisté doby mě totiž vůbec nezajímá, co politici žvaní. Jejich žvanění vnímám jako akustický smog, který nás akorát odvádí od toho podstatného. Podstatné je totiž to, o čem politik mlčí. Donald Trump, stejně jako klan Clintonových nebo Bushových, o těch také chystám pořad, jsou pro takováto studování skvělým terčem. Na projekčním plátně si totiž můžeme nádherně nakreslit linie, jak spolu ve skutečnosti americká i ruská mocenská klika peče. Podívejme se tedy na vztahy mezi Donaldem Trumpem, Vladimirem Putinem a ruskou mafií. Je to mrazivý příběh, který začíná v sedmdesátých letech minulého století, kdy se Trump poprvé prosadil v prosperujícím, penězi prosyceném světě newyorských nemovitostí. Ruská mafie se tehdy poprvé zaměřila na Trumpovy nemovitosti za účelem praní špinavých peněz a vedla k tomu, že Putinovi oligarchové a mafiánští králové zachránili Trumpa před řadou senzačních bankrotů. Společně budeme sledovat hluboce zakořeněné spojenectví mezi nejvyššími patry amerických politických špiček a největšími hráči děsivého podsvětí ruské mafie. Budeme sledovat vzestup Donalda Trumpa od realitního magnáta až po nejvyšší úřad v Americe. Musíme proto pochopit zásadní skutečné síly, které se pohybují ve stínu dnešního světa. Částečně jsem tato propojení Ruska a Ameriky vykresloval také ve druhém díle mého pořadu o Andersi Breivikovi stejně jako v pořadu Privatizace bezpečnosti. Jedná se o bezpečnostní agenturu Far West Limited. Ponořme se tedy do spletitých vazeb mezinárodního podsvětí.
Úvod
Na začátku pořadu si musíme položit základní otázku, na kterou budeme během celého pořadu hledat odpověď a na konci si na ni bude muset odpovědět každý sám. Byl Donald Trump pouze kompromitovaný Ruskem, nebo byl zneužitý rusofobní propagandou, když jen v uvozovkách kšeftoval s Rusy stejně jako s nimi kšeftovali Clintonovi a mnoho dalších politiků? Ukážeme si, jak spolu ve skutečnosti nejvyšší špičky vlád spolupracují a jen řadoví pěšáci proti sobě rozehrávají zpravodajské hry, přičemž mají pocit nepřátel na druhé straně. Exprezident Donald Trump samozřejmě popřel, že by měl cokoli společného s Ruskem, když deset dní před svou inaugurací napsal na Twitteru: "Rusko se nikdy nepokusilo použít na mě páku. NEMÁM S RUSKEM NIC SPOLEČNÉHO – ŽÁDNÉ DOHODY, ŽÁDNÉ PŮJČKY, NIC!"
Jak ale ukážu v tomto pořadu, za posledních čtyřicet let měl Donald Trump a jeho spolupracovníci významné vazby na osoby, které zprostředkovávaly obchody mezi Trumpem a Rusy, včetně vztahů s desítkami lidí, kteří mají vazby na ruskou mafii. Donald Trump umožnil, aby nemovitosti se značkou Trump sloužily jako prostředek, který sloužil k praní obrovského množství peněz, možná miliard dolarů, pro ruskou a americkou mafii po více než tři desetiletí. Donald Trump poskytoval oligarchům blízkým Kremlu a některým nejmocnějším postavám ruské mafie operativní zázemí v Trump Tower, svém osobním i profesním domě, korunním klenotu svého realitního impéria a v dalších Trumpových budovách. Ruská mafie je de facto státním aktérem sloužícím Ruské federaci podobně jako americké zpravodajské služby Spojeným státům. Mnoho lidí napojených na Trumpa mělo silné vazby na ruskou FSB, státní bezpečnostní službu, která je nástupkyní obávané KGB. Donald Trump ovšem zdaleka nebyl jediným potenciálním "aktivem", na které se Rusové zaměřili. Byl jedním z desítek politiků, většinou republikánů, ale i některých demokratůa podnikatelů, kteří se Rusku zadlužili. Miliony dolarů proudily od jednotlivců a společností z Ruska nebo s vazbami na Rusko k americkým politikům, včetně šéfa dříve senátní většiny Mitche McConnella už více než 20 let. Nejmocnější postavy americké národní bezpečnosti, včetně dvou ředitelů FBI,Williama Sessionse a Louise Freeha nakonec spolupracovali s Rusy v rámci mezinárodního podsvětí. Jisté ale je, že Donald Trump měl dluhy ve výši 4 miliard dolarů, když mu ruské peníze přišly na pomoc a zachránily ho. V důsledku toho jim je hluboce zavázaný za oživení své podnikatelské kariéry a nastartování nového života v politice. Donald Trump například spolupracoval s odsouzeným zločincem Felixem Saterem, který měl vazby na ruskou mafii. Jednoduše dozvíme se spoustu zajímavých střípků z mezinárodního podsvětí nejvyšších pater globální mocenské kliky.
Kšeftování: Je to v rodině!
Donald Trump nebyl žádným nováčkem, pokud šlo o organizovaný zločin. Ve skutečnosti k němu měla Trumpova rodina blízko už po tři generace. Začalo to na sklonku devatenáctého století, kdy se jeden nepoctivý podnikatel, který se shodou okolností stal dědečkem Donalda Trumpa, vydal do kanadského teritoria Yukon v době zlaté horečky na Klondiku. Tam se snažil zbohatnout nikoli rýžováním zlata, ale poskytováním nezbytných služeb pro zlatokopy.
Mezi různé podniky, které vlastnil Frederick Trump patřila restaurace někdy nazývaná Dairy Restaurant a někdy Pudle Dog, která inzerovala "soukromé pokoje pro dámy", což byl zdvořilý eufemismus pro prostituci. O generaci později Fred Trump, Frederickův syn a Donaldův otec začínal se stavbou rodinných domů v Queensu a potom zbohatl díky nečekaným ziskům z výstavby vládou podporovaných bytů v Brooklynu a Queensu. Fredův vliv byl zvláště patrný v brooklynských čtvrtích Brighton Beach a Coney Island. Brighton Beach měla nádherné písečné pobřeží s výhledem na Atlantik a přilehlý zábavní park Coney Island to všechno pouhých 15 kilometrů od Manhattanu. Všechno co si člověk může přát od nádherného přímořského letoviska. Naneštěstí ho poznamenala nehorázná politika urbanistické obnovy newyorského "mistra stavitele" Roberta Mosese, která proměnila část zdravé středostavovské čtvrti v hnisající chudinskou čtvrť. Velkou měrou se na tomto úpadku podílely projekty Freda Trumpa v této oblasti, které byly poznamenané skandály, zpronevěrou finančních prostředků v té či oné podobě. Nový vývoj často vedl k federálním slyšením a vyšetřováním Trumpových obchodních praktik, k obviněním, že Fred Trump podváděl veterány při uzavírání nájemních smluv a k obviněním z rasismu. Fred obvykle dosáhl svého, ale když se mu to nepodařilo, čekalo ho peklo. Poté co mu byla zamítnutá změna územního plánu v jeho snaze postavit výškové budovy ve stylu Miami Beach v proslulém Steeplechase Parku na Coney Islandu, byl Donaldův otec tak frustrovaný, že na místě uspořádal večírek a pozval hosty, aby poničili vitrážovou fasádu pavilonu a vyrazili zuby obrovskému směšnému obličeji Steeplechase, místní dominantě. Fredovy projekty se často týkaly lidí napojených na mafii. Fred s nimi jednal s pomocí Brada Zacksona, odsouzeného zločince, který strávil téměř pět let ve vězení. Brad Zackson později spolupracoval s manažerem kampaně Donalda TrumpaPaulem Manafortem jako Manafortův realitní fixer. Podle vyšetřování newyorské státní jednotky pro boj s organizovaným zločinem z padesátých let minulého století spojovala Fredova partnera Willieho Tomasella složitá síť vztahů se zločineckými rodinami Gambino i Genovese a také s Charlesem Lucianem, otcem moderního organizovaného zločinu v Americe. Kdo jste poslouchali zejména první díl mého cyklu Nesvatá aliance mezi Vatikánem, mafií a CIA určitě jste už doma. Krásně se nám ty party mafiánů propojují a kombinují. Když navíc šlo o získání zásadních laskavostí od zasvěcených osob na radnici, například při schvalování územního plánu, spoléhal Fred na Kennyho Sutherlanda, spojence rodiny Lucchese, která se stala nesmírně vlivnou v městské i státní politice. Mezitím byl Donald Trump už na střední škole na Newyorské vojenské akademii tak posedlý penězi, že se chlubil majetkem svého otce. Jeho majetek odhadoval na 30 milionů dolarů. Chlubil se, že se každý rok zdvojnásobuje. Ve volném čase Donald pracoval s otcem natolik, aby se naučil realitní hru, vyřizoval pochůzky, objížděl staveniště a sbíral ony mince z prádelen v sedmi výškových budovách, které jeho otec nazval Trump Village. Nakonec Donald viděl, že vize jeho otce je silně omezená skromnými vnějšími čtvrtěmi New Yorku a zoufale toužil posunout věci dál.
"Chci být uprostřed Manhattanu, kde se dějí ty nejlepší věci," jak řekl na začátku své kariéry. "Nikdy se nebudu zabývat majetkem starého pána, leda když mě bude potřebovat."
Roy Cohn: Trumpův nelítostný právník
V té době se ovšem New York ocitl na samém dně. Výrobní podniky z města utekly. Kriminalita prudce rostla. Na jaře 1975 mělo město provozní deficit nejméně 750 milionů dolarů a dluh přesahující 11 miliard dolarů a jeho úvěry byly vyčerpané. V říjnu 1975 prezident Gerald Ford prohlásil, že bude vetovat jakýkoli zákon, který bude požadovat federální pomoc na záchranu New Yorku před bankrotem. Pro Donalda Trumpa byla skutečnost, že se celé město ocitlo na pokraji bankrotuvskutku dobrou zprávou, protože ceny už nemohly jít o moc níž. Za opci na koupi zchátralého, krysami zamořeného hotelu Commodore na Východní čtyřicáté druhé ulici zaplatil Trump přesně 1 dolar. Ačkoli byl Commodore zchátralý měl dvě přednosti. Zaprvé sousedil s Grand Central Terminal, což je velkolepá lokalita, kdyby město znovu ožilo. A za druhé vzhledem k tomu, že nemovitost byla tak velká, byl zisk ve městě, kde se oceňuje metr čtvereční potenciálně kolosální. Byla to životní příležitost. Trumpovi pomáhal proplouvat nebezpečnými vodami nikdo jiný než Roy Cohn, Trumpův mentor a vzor. Bezohledný právník, který sloužil jako brutální a nelítostný zprostředkovatel pro prominenty establishmentu, mimo jiné Richarda Nixona, Ronalda Reagana a Ruperta Murdocha i mafiány (Anthony Salerno, Carmine Galante a John Gotti). V sedmdesátých letech se Cohn stal jednou z mnoha celebrit, které se scházely ve Studiu 54, epochální newyorské diskotéce s Andym Warholem, Biancou Jaggerovou nebo Lizou Minnelliovou. Donald Trump se s Cohnem seznámil v jiném manhattanském nočním podniku Le Clubu nástupci kavárenských podniků z předdiskotékové éry, kde si známí a prominenti společnosti dávali skleničky a vyměňovali si službičky. Trumpa okamžitě zaujal Cohnův bojovný styl a později mu umožnil formovat svůj přístup k politice. Mezitím Cohn pomáhal Trumpům bojovat proti žalobě Oddělení pro občanská práva Ministerstva spravedlnosti z roku 1973, které tvrdilo, že Trumpovy nájemní domy odmítají pronajímat žadatelům z řad menšin. Cohn Donaldovi poradil, aby poslal vládu k čertu a bojoval s tou věcí u soudu. Přesně to Trump udělal, když s Cohnem, jako svým hlavním právníkem zažaloval jménem Trump Managementu vládu Spojených států o 100 milionů dolarů, což je zhruba 575 milionů dolarů v roce 2018 a tvrdil, že obvinění jsou nezodpovědná a neopodstatněná. Donald tak vlastně přijal krédo Roye Cohna za své: Vždycky útoč. Nikdy se neomlouvej. Útočit, útočit, útočit. Cohn byl tak zběhlý, že mu Trump někdy telefonoval patnáctkrát nebo dvacetkrát denně a dovolával se jeho magické schopnosti získat důvěrné informace o velkorysých, ale pochybných daňových úlevách, územních změnách, smluvních sporech a podobně. O mnoho let později, ve chvílích krize dlouho po Cohnově smrti, byl prezident Donald Trump známý tím, že do světa vykřikoval:
"Kde je můj Roy Cohn?"
Když se projekt Commodore formoval, Cohn jako consigliere dvou největších zločineckých rodin v New Yorku, Genovesů a Gambinů byl neocenitelným pomocníkem, který Trumpovi pomáhal proplouvat jinak neklidnými vodami. Cohn zemřel v roce 1986.
Trump Tower a David Bogatin
Když v roce 1979 došlo k zahájení stavby Trump Tower, Donald Trump koupil svůj manhattanský ready-mix od mafiánské společnosti S & A Concrete, kterou tajně vlastnili mafiánští pohlaváři Anthony Salerno ze zločinecké rodiny Genovese a Paul Castellano z rodiny Gambino. Pro tesařské práce využíval Trump firmu, kterou také ovládala rodina Genovese. V té době nebyla spolupráce s mafiánskými dodavateli pro newyorské developery nijak zvlášť neobvyklá, protože pět rodin kontrolovalo jak velké stavební firmy, tak odbory zastupující jejich dělníky. Ale díky Royi Cohnovi, který zastupoval Salerna i Castellana, se Trump nikdy nemusel obávat zastavení prací, které mafie organizovala. Nakonec Roy Cohn pomohl Trumpovi ušetřit 120 milionů dolarů díky daňovým úlevám od města, což Trumpovi a jeho partnerům umožnilo zrekonstruovat Commodore za 100 milionů dolarů na jeho skelet umístit fasádu ze zrcadlového skla a přeměnit ho na Grand Hyatt se 1407 pokoji. V roce 1996 dvacet let potom co na něj získal opci za 1 dolar.Trump svůj podíl prodal za 140 milionů dolarů. V době, kdy se Trump Tower plánovala byl Cohn ve skutečnosti Trumpovým právníkem. Zastupoval Roberta Hopkinse společníka zločinecké rodiny Lucchese, kterého Cohn naverboval, aby zaplatil téměř 2 miliony dolarů za koupi dvou jednotek v dosud nedokončené budově jako způsob, jak stanovit vysokou tržní hodnotu. Konečně Cohn měl zjevně zkušenosti s kreativním účetnictvím. Nicméně Trump Tower byl postavený a první Trumpův obchod na Manhattanu úspěšný.
Byty v New Yorku: Praní špinavých peněz přes mafii
Půl roku po Trumpově vstupu do Bílého domu v roce 2016 se odehrálo něco, co zdánlivě s Trumpem nemělo nic společného, ale ve skutečnosti s jeho počátky souviselo velmi úzce. John Franzese nejstarší federální vězeň v Americe, byl propuštěný z federálního zdravotnického střediska potom, co si odpykal osmiletý trest za vydírání. Díky věku Franzese, který právě oslavil sté narozeniny si jeho propuštění náležitě všiml celý svět. Franzese byl mafián ze staré školy, relikt z poloviny dvacátého století z éry pěti rodin Cosa Nostry. Franzese prostřednictvím svého syna Michaela dohlížel na podvody s daněmi z benzinu, které se proměnily v miliardový podnik trvající šest let, dokud ho FBI v osmdesátých letech nerozbila. Tento skandál měl také dalekosáhlé geopolitické důsledky, protože nově příchozí ruské mafii přinesl první velký úspěch v Americe. Franzese se narodil v Neapoli v roce 1917, do Spojených států se s rodinou přistěhoval jako dítě a v mládí jezdil s otcovým pekařským náklaďákem v Brooklynu. Zanedlouho se Franzesovi stali nedílnou součástí proslulé zločinecké rodiny Colombo, nejmladší a možná nejbrutálnější z pěti rodin organizovaného zločinu v Americe. Franzese se staral o sázkové kanceláře, lichvu, prostituci, lichvářské obchody a daňové podvody. Počátkem osmdesátých let však organizovaný zločin v New Yorku procházel změnou. Přicházeli Rusové. Ve skutečnosti začali Rusové spolupracovat s italskými mafiány už v roce 1980, kdy se obě zločinecké organizace podílely na jedné z nejlukrativnějších vládních loupeží v americké historii. Michael Franzesetoho času třicátník, už tehdy poskytoval ochranu mafiánovi jménem Lawrence Iorizzo, který vlastnil nebo zásoboval tři stovky čerpacích stanic na Long Islandu a v okolí New Jersey a vydělával jmění na krácení daní z prodeje benzinu. V roce 1984 se na Michaela Frazeseho obrátili tři ruští gangsteři,David Bogatin, Michael Markowitz a Lev Persits. Měli zájem o spolupráci. Potřebovali totiž ochranu. David Bogatin, který vyrostl v komunismu, se s kapitalismem sžil jako kachna s vodou, čímž si získal Franzeseho respekt. Rusové patřili k průkopníkům tohoto okázale výnosného podvodu a pracovalo pod nimi asi dvě stě členů s krácením daně na benzín. Nakonec se Rusové s Franzesovými dohodli. Brzy se peníze začaly sypat. 5 až 8 milionů dolarů týdně. Jak se operace rozšiřovala, zisky se vyšplhaly na 100 milionů dolarů měsíčně, tedy více než miliardu ročně. Italové a Rusové byli velkými vítězi. A tak se v roce 1984 na vrcholu svého úspěchu vydal David Bogatin na nákupy bytů v New Yorku. Bogatin chtěl ale něco honosnějšího. A tak se zaměřil na honosnou osmapadesátipatrovou budovu v centru Manhattanu, všude se zrcadly, mosazí a pozlacenými doplňky. Byl to pomník okázalé spotřeby, který měl u vchodu atrium pokryté růžovým, bíle žilkovaným mramorem a šedesátimetrový vodopád s výhledem na visutý chodník, luxusní obchody a kavárny. Její adresa byla 721 na páté Avenue a říkalo se jí Trump Tower. Ta se Bogatinovi líbila a chystal se ke koupi několika bytů v budově. Donald Trump se osobně s Davidem Bogatinem setkal, když se transakce uskutečnila. Trump zjevně neshledal nic nepatřičného na tom, že Bogatin kupuje ne jeden, ale pět luxusních bytů v Trump Tower za celkovou částku 6 milionů dolarů, což je ekvivalent přibližně 14,5 milionu dolarů v roce 2018. Trump Tower tehdy nabízela zvláštní funkci, která byla mimořádně vzácná. Trump Tower byla v té době jednou z pouhých dvou budov v New Yorku, kde se prodávaly byty kupujícím, kteří využívali fiktivní společnosti, například společnosti s ručením omezeným, které kupujícím umožňovaly koupit nemovitost a zároveň skrýt svou identitu. Tak díky těmto laxním předpisům začal Trump prodávat byty v Trump Tower jako ideální nástroj, jehož prostřednictvím mohli zločinci vložit své špinavé peníze do luxusních bytů a zároveň zachovat jejich vlastnictví v anonymitě. A tak když Trump uzavřel smlouvu na pět bytů s Davidem Bogatinem, ať už to věděl nebo ne, právě pomohl vyprat peníze ruské mafii. Mezitím David Bogatin uprchl nejprve do Rakouska a potom do Polska. Jeho partner Michael Markowitz byl zastřelený ve svém Rolls-Roycu potom, co pomáhal americkým úřadům při vyšetřování. Uplynulo pár let a Sovětský Svaz se rozpadl. V nově vytvořené globální podzemní ekonomice se začaly spojovat dvě mocné síly. Na jedné straně se rozpadem Sovětského svazu otevřel proud stovek miliard dolarů v podobě kapitálu, který začal proudit od oligarchů, bohatých aparátčíků a mafiánů z Ruska a jeho satelitů. Na druhou stranu horlivost Donalda Trumpa prodávat byty bez otázek nastrčeným společnostem znamenala, že Rusové mohli vyprat obrovské množství peněz a zároveň skrýt svou osobní identitu. Během následujících třiceti let se desítky právníků, účetních, realitních agentů, hypotečních makléřů a dalších profesionálů s bílými límečky spojily, aby takové transakce v masovém měřítku usnadnily. Podle vyšetřování Thomase Franka, které provedl magazín BuzzFeed, bylo více než 1300 bytů, tedy pětina všech bytů se značkou Trump prodaných v Americe od osmdesátých let, prodáno v tajných transakcích za hotové, které kupujícím umožňují vyhnout se právní kontrole tím, že zakrývají jejich finance a identitu. Článek BuzzFeedu dodává, že celková hodnota těchto prodejů bytů činila asi 1,5 miliardy dolarů. Článek ovšem nezahrnoval mnoho Trumpových budov mimo Spojené státy, jako jsou výškové budovy se značkou Trump v Kanadě, na Filipínách, v Panamě, Uruguayi, Turecku, Indii, Jižní Koreji a dalších zemích, kde Donald Trump často poskytuje licenci na své jméno a inkasuje licenční poplatky. Jako teenager vypomáhal Donald Trump v Trump Village, sídlišti na Coney Islandu v sousedství Brighton Beach, které postavil jeho otec Fred Trump tím, že vybíral peníze z praček ve společné prádelně v podobě pěťáků, desetníků a čtvrťáků. Nyní se podílel na zcela jiném druhu praní špinavých peněz a tentokrát byl rozsah peněz monumentální. David Bogatin v roce 1987 uprchl ze Spojených států, aby se vyhnul trestnímu stíhání za svůj podvod s daní z benzínu a o 5 let později byl z Polska vydaný. Po návratu byl za tento podvod uvězněný. David Bogatin byl možná prvním Rusem, který využíval Trumpovy byty k praní špinavých peněz, ale totéž už dělali i jiní zločinci s vazbami na italskou mafii. Ostatněspolupracovník zločinecké rodiny Lucchese, Robert Hopkins, který řídil jednu z největších ilegálních hazardních operací v New Yorku si koupil své byty v Trump Tower v roce 1981. Dva roky před otevřením budovy. Když se s Trumpem setkal při jejím uzavření, otevřel svůj kufřík a na Trumpův konferenční stůl se vysypalo přibližně 200000 dolarů v hotovosti. Podobně si krátce po otevření Trump Tower v roce 1983 italský finančník Roberto Polo, který byl později uvězněný za zpronevěru, koupil šest bytů v Trump Tower na jména offshorových fiktivních společností. A dokonce Jean-Claude Duvalier brutální a zkorumpovaný bývalý vůdce Haiti si v srpnu 1983 koupil byt v padesátém čtvrtém patře. To je zajímavá informace, kterou jsem netušil při natáčení mého dokumentu Haiti Somálsko západu.
Ruská mafie v Americe
Než se vydám dál v pestrém příběhu Donalda Trumpa provedu drobnou vsuvku. Tento odskok je důležitý proto, abychom chápali další část Trumpova příběhu. Exotická a barvitá historie ruské mafie sahá více než tři sta let do doby carů, kdy se nejtvrdší ruští zločinci poprvé spojili prostřednictvím rozsáhlé sítě gulagů carského Ruska. Tehdy dali vzniknout zvláštnímu druhu elitních zločinců známých jako vory v zakoně, což se různě překládá jako "zloději vyznávající kodex" nebo šířeji používaný výraz "zlodějský tchán". Ačkoli jsou vory někdy přirovnávaní ke kmotrům italské mafie, jsou jedinečným ruským produktem sovětské reality. Vyrostly ze stalinské éry, kdy byly gulagy zaplavené politickými vězni a zločinci. Daly tak vzniknout tajné subkultuře s vlastním etickým kodexem a hierarchií, která vládla zločineckému podsvětí uvnitř vězeňských táborů a řídila nejtemnější sektory sovětského života mimo dosah KGB. Vory se řídily přísným kodexem, který zakazoval pracovat v legálním zaměstnání, platit daně, bojovat v armádě, spolupracovat s úřady nebo se účastnit oficiálně schválených politických aktivit. Vory, zločinecká kasta, která přísahala věrnost své vlastní značce zločineckých ideálů se živila drobnými krádežemi a výdělkem na černém trhu, pokud nebyla ve vězení. Vytvořili si vlastní tajný jazyk, který úředníci nebyli schopní rozluštit, vlastní slang a přezdívky. Založili společný fond zvaný obšak, z něhož upláceli úřady, financovali kriminální podnikání a pomáhali kolegům zločincům. Příběh svého života měli napsaný na těle tetováním. Jednalo se o subkulturu, která fetišizovala brutalitu. Ve třicátých letech se jejich počet skokově zvýšil díky Velké čistce Josefa Stalina, která vedla k poslání milionů lidí do gulagů. Druhá světová válka však znamenala pro bratrstvo novou éru. Tisíce zlodějů vstoupily do sovětské armády, což bylo zjevné porušení zlodějského kodexu. A tak se objevila nová sorta zločinců s přístupem "každý sám za sebe", což znamenalo, že v případě potřeby mohli občas spolupracovat s vládou. Když pak Stalin v roce 1952 zemřel bylo z gulagů propuštěno až osm milionů vězňů. S pokračující studenou válkou se zlodějina v Rusku institucionalizovala natolik, že se korupce stala fakticky záležitostí státu.
Michael Cohen poprvé
Bratrstvo pak začalo migrovat na Západ. Prvním velkým bossem ruské mafie v Americe byl Evsei Agron, vor v zakoně z Leningradu přes gulagy, který přišel v roce 1975. Byl to vyděrač, černý obchodník a vrah, který si v sovětských věznicích odseděl sedm let za vraždu a v Německu provozoval hazardní hry a prostituci, než přišel do New Yorku. Po příjezdu začal Agron dávat dohromady základní zločineckou organizaci čítající asi dvacet lidí. Jeho synovcem byl Michael Cohen. Zajímavé je, že později se tento Michael Cohen stal právním zástupcem Donalda Trumpa v podnikání i jako prezidenta. Abychom tomu rozuměli. Synovec největšího ruského mafiána začal později s Donaldem Trumpem podnikat. Stejně jako Trump později podnikal s Michaelem Saterem, synem velkého ruského mafiána s rozsáhlými styky v Moskvě. K tomu se později dostanu. Pro Agronovu nebývalou brutalitu mu začlo spousta lidí usilovat o život. Nakonec 4. května 1985 ráno, potom co už přežil dva pokusy o atentát, Agron stiskl tlačítko výtahu ve svém činžovním domě, aby sjel dolů a na chodbě ho potkal muž, který ho dvakrát střelil do spánku.
Marat Balagula
Brzy potom se do Agronovy bývalé kanceláře v El Caribe Country Clubu nastěhoval jeho nástupce Marat Balagula. Balagula byl všeobecně podezřívaný z toho, že si objednal Agronovu vraždu, ale nikdy nebyl obviněný. Agronovo vedení mafie na Brighton Beach bylo plné grázlovství, mučení a fyzického násilí, ale Balagula byl jiný. Do Spojených států se přistěhoval v roce 1977 a začal pracovat jako střihač textilu na horním Manhattanu za tři a půl dolaru na hodinu. Ale už o rok později získal kontrolu nad čtrnácti čerpacími stanicemi, založil dva obchody s pohonnými hmotami a začal nakupovat benzin od bratrů Nayfeldových. To všechno mu umožnilo spojit se s Davidem Bogatinem při podvodu na krácení daní z benzínu. Balagula byl na rozdíl od Agrona moderní Don. Intelektuálové a politická moc ho fascinovali. Měl vizi, že ruskou mafii zavede do světa zločinu bílých límečků. Balagula od počátku pěstoval vazby na mocné postavy legálního světa. Ještě předtím než přijel do Spojených států si v den svých třicátých narozenin uspořádal extravagantní oslavu na své dače na Krymu. Této oslavy se nezúčastnil nikdo menší než Michail Gorbačov tehdejší regionální šéf komunistické strany. Balagula vyhledával lékaře, právníky, inženýry a odborníky všeho druhu. Balagula dokonce dokázal získat jako klienta středně velkou společnost Power Test na Long Islandu s ročními příjmy 160 milionů dolarů, která kupovala jeho pašovaný benzín. Potom co byl Balagula v roce 1986 odsouzený za podvody s kreditními kartami uprchl z Ameriky. Nakonec byl v roce 1989 dopadený ve Frankfurtu a odseděl si několik let ve vězení.
Semjon Kislin
Ve druhé polovině 70. let kdy se Trump učil od Roye Cohna začala ruská mafie obsazovat Brighton Beach. Do Ameriky přicházelo ze Sovětského Svazu tisíce těžkých zločinců, mezi nimiž byli odsouzení vrazi, psychopati, zloději a podobně.Z nichž mnozí se usadili v Brighton Beach. V některých kruzích se Brighton Beach začalo říkat Malá Oděsa, podle ukrajinského města u Černého moře. A zločinci nebyli jedinými pochybnými postavami mezi novými emigranty. Byli mezi nimi i špioni. Cílem KGB bylo umístit tyto ruské špiony na citlivá místa v americké vládě nebo ve vojensko-průmyslovém komplexu. Jakmile byli tito agenti dosazení, mnozí z nich začali pro Sověty verbovat další špiony. Přestože Brighton Beach byla teritoriem Freda Trumpa, Donald začal rozvíjet vlastní kontakty mezi novými ruskými emigranty. Včetně muže jménem Semjon Kislin. Když koncem sedmdesátých let přišlo na řadu vybavení jeho nově zrekonstruovaného hotelu Grand Hyatt, původně Commodore, novými televizory, Trump oslovil Kislina, aby jich několik set koupil na úvěr. Pro Trumpa to byl začátek dlouhé spolupráce a první z mnoha vztahů s lidmi, kteří měli blízko k ruským mafiánům. Semjon Kislin a jeho společník Temur Sepiašvili, oba s kontakty na mafii, založili obchod s elektronikou, který byl mezi sovětskými občany v Americe dobře známý. V tomto velkoobchodě nakupovali elektronické vybavení sovětští diplomaté, agenti KGB a členové politbyra. Semjon Kislin byl mimochodem později štědrým dárcem bývalého newyorského starosty a budoucího Trumpova advokáta Rudyho Giulianiho. Shodou okolností měl značný politický kapitál potom co ho Giuliani jmenoval členem newyorské korporace pro hospodářský rozvoj.
Felix Sater poprvé
Dalším pozoruhodným emigrantem byl Michail Šeferovský alias Michael Sater, který byl významným hráčem na černém trhu s mafií v Moskvě, dokud se počátkem sedmdesátých let nepřestěhoval s rodinou do Baltimoru. V roce 1977 se s manželkou a dětmi přestěhoval do Brighton Beach a spolupracoval s Ernestem Montevecchim, pěšákem zločinecké rodiny Genovese. Šeferovského specialitou bylo vydírání, mezi jeho cíle patřily restaurace, obchody s potravinami a lékařská klinika v Brighton Beach. Michail Šeferovskij měl syna Felixe, který si změnil příjmení na Sater. Felix Sater se pustil do rodinného podnikání, ale měl velké sny o budoucnosti. Tyto sny vedly k pracovnímu vztahu s Fredovým synem Donaldem o více než dvě desetiletí později. K Felixi Saterovi se vrátím v kapitole Felix Sater podruhé. Pamatujete si na prvního ruského mafiána jménem Evsei Agron a jeho syna Michaela Cohena? Je to další člověk z ruské mafie, který se stal Trumpovým právníkem.
Semjon Mogilevič
Michail Šeferovský tedy otec syna Felixe Satera byl označený za "šéfa zločineckého syndikátu Mogilevič. Toto označení Mogilevič může být pro spoustu z nás neznámé. Označení Mogilevič je odkazem na Semiona Mogileviče. Šéfa šéfů ruské mafie, jak ho nazvala FBI. Ruská mafie začla okupovat Brighton Beach a vytlačovali původní obyvatele. Ti jim museli uvolnit prostor pro luxusní a extravagantní domy. Jedním z prvních novinářů, kteří pronikli do této nové subkultury psanců byl Robert Friedman, který se stal kronikářem hrůzostrašného podsvětí Brighton Beach plného gangsterů s tetováním z Gulagu, zabývajících se praním špinavých peněz, vydíráním, prostitucí, drogami a vraždami, které se vyvinulo v mnohamiliardový mezinárodní zločinecký podnik. Tento svět představuje obraz ruských mafiánů, praček peněz, podvodníků, vyděračů a vrahů. Pro FBI je Semjon Mogilevič, šéf šéfů ruské mafie legendou. Semion Mogilevič se narodil v roce 1946 v ukrajinském Kyjevě a byl synem matky pediatričky a otce, který řídil velkou státní tiskárnu. Na počátku sedmdesátých let, poté co vystudoval Lvovskou univerzitu Mogilevič, běhal se zločineckou skupinou Lyuberetskaja na moskevském předměstí Lyubertsy a podílel se na drobných krádežích a podvodech. To vedlo ke dvěma trestům vězení v celkové délce více než čtyř let za přestupky týkající se nelegálních peněz. Mogilevič začal vydělávat na počátku osmdesátých let. Oslovoval židovské spoluobčany, kteří hromadně emigrovali do Izraele a Ameriky a snažili se získat tržní hodnotu za umělecké předměty, starožitnosti, šperky a další sběratelské předměty. Mogilevič jim přišel na pomoc tím, že levně koupil jejich majetek a slíbil, že jim pošle další peníze, jakmile jejich majetek přeprodá. Nakonec si ale peníze jednoduše ponechal a použil je na financování společnosti Arbat International. Tato společnost se zabývala dovozem a vývozem ropy a byla registrovaná na Normanských ostrovech, mezinárodním centru praní špinavých peněz. Arbat byl Mogilevičovým prvním vstupem do seriózního finančnictví. Britské vyšetřování později odhalilo, že Arbat International byla centrem sítě společností v Londýně a New Yorku, jejichž prostřednictvím Mogilevič vypral až 10 miliard dolarů. Jeho společníky byli muži, kteří se později stali jedněmi z největších jmen ruského organizovaného zločinu. V té době, na počátku osmdesátých let se Mogilevič zdržoval v legendárním hotelu Sovětskij. Tento noční podnik, kde se podával alkohol i po zavírací době byl proslulý svou klientelou složenou z mafiánů v teplákových soupravách, kartářů, černých trhovců, "stínových kapitalistů", bývalých zápasníků a boxerů a dalších obyvatel temného ruského podsvětí. Právě tady se Mogilevič seznámil s číšníkem jménem Sergej Michajlov. Sergej Michajlov byl tehdy na cestě stát se hlavou Solncevské mafie, která je podle Interpolu považovaná za nejmocnější zločineckou organizaci na světě, ovládající moskevskou oblast a mající značný vliv v Evropě, Americe a Izraeli. V té době to samozřejmě nikdo netušil, ale šlo o historicky první setkání nové generace vůdců ruské mafie. Mužů, kteří sdíleli vizi přesahující Sovětský svaz. Nikdo také nemohl tušit, že v následujících třiceti letech budou spojení jak s Donaldem Trumpem, tak s Vladimirem Putinem. Po pádu Železné opony získal Mogilevič izraelské občanství. Nedlouho po svém příjezdu do Izraele se Mogilevičovi podařilo vybudovat předmostí v Izraeli a rozvinout významné a vlivné politické a obchodní vazby tím, že navázal vztahy s ruskými i izraelskými zločinci, aby mohl prostřednictvím zprostředkovatelů podnikat v oblasti cestovního ruchu, nemovitostí a pohostinství. To zahrnovalo otevření bankovních účtů v Izraeli, účast na setkáních v Izraeli s dalšími zločinci a podle tajného dokumentu FBI údajný nákup nejmenované izraelské banky s pobočkami v Moskvě, na Kypru a v Tel Avivu Mogilevičem pro praní peněz pro kolumbijské a ruské skupiny organizovaného zločinu. V roce 1991 se Mogilevič oženil s Katalin Pappovou, maďarskou občankou a přestěhoval se do Budapešti, kde si zřídil novou mezinárodní operační základnu. Mogilevič tam koupil noční kluby Black and White, síť striptýzových podniků v Budapešti, Praze, Rize a Kyjevě a proměnil je v celosvětové centrum prostituce a praní špinavých peněz. Spolupracoval s italskou Camorrou, předním zločineckým syndikátem v oblasti drog, prodeje zbraní a praní špinavých peněz. Mogilevičova činnost zanedlouho zahrnovala obchod s ropou, zbraněmi a vojenským strategickým materiálem a obchod s lidmi v mezinárodním měřítku. Mogilevič má dnes majetek přesahující 10 miliard dolarů. Díky svému mistrovství v sofistikovaných finančních zločinech a rozsáhlé škále prohřešků v jiných odvětvích je známý jako Chytrý Don. Semjon Mogilevič přežil vyšetřování FBI, Interpolu a dalších orgánů činných v trestním řízení, nemluvě o několika pokusech o atentát. Je jisté, že zná tajemství pro která lidé umírali, ale je také jasné, že se o ně nehodlá dělit. Mogilevič je typickým představitelem nového globálního zločince. Tito muži nevykrádají banky. Oni je kupují. Organizace Semiona Mogileviče, jak se jeho operace nazývá, prodávala zbraně al-Káidě, financovala prodej obohaceného uranu teroristům, prala peníze prostřednictvím společností na newyorské burze a sestavila soukromou armádu brutálních zabijáků. Zahájila obchodní operace v Rakousku, Kanadě, Francii, Maďarsku, Izraeli, Rusku, na Ukrajině, ve Velké Británii, Americe a nejméně v osmnácti dalších zemích. Působila v tak odlišných oblastech, jako je nábytkářství a zbrojení, hazardní hry a energetika, krádeže uměleckých děl, vydírání, obchod s drogami a prostituce. Mogilevič údajně propašoval z Maďarska více než 600000 litrů vodky. A v jihovýchodní Asii Mogilevič podle FBI poskytoval služby praní špinavých peněz dodavatelům heroinu a koupil zkrachovalou gruzínskou leteckou společnost, aby jim pomohl s dodávkami. Ještě znepokojivější je skutečnost, že podle tajných izraelských dokumentů a dokumentů FBIMogilevič prodal Íránu ukradené zbraně Varšavské smlouvy v hodnotě 20 milionů dolarů, včetně raket země-vzduch a dvanácti obrněných transportérů. Jako by to nestačilo, koupil významné společnosti, které ovládly maďarský zbrojní průmysl. Získal okázale lukrativní podíl na rusko-ukrajinském obchodu s energií, poskytl kryšu, v překladu střechu neboli ochranu miliardářským oligarchům a vypral nespočet miliard dolarů. Mogilevič si vydobyl jedinečnou pozici finančního génia stojícího za obrovskou Solncevskou mafií, největším ruským gangem vůbec, který čítal tisíc mužů zabývajících se vydíráním, obchodem s drogami, zbraněmi a prostitucí. Pro představu o rozsahu jeho moci stačí jmenovat dvě osoby, s nimiž udržoval dlouhodobé obchodní vztahy. Vladimir Putin a Donald Trump. Mogilevič se ale v Americe ještě neprosadil. Za tímto účelem se obrátil na jednoho ze svých společníků v Arbatu, Vjačeslava Ivankova jednoho z nejbrutálnějších a nejvražednějších gangsterů v dějinách ruského zločinu. Ivankov měl vazby na Leonida Usvjacova. Usvjacov řídil podobný gang mafiánů, kteří byli kaskadéry leningradského filmového studia Lenfilm. Usvjacov měl zase shodou okolností v Leningradě další zaměstnání. Učil mladé muže judo a mezi jeho ceněnými studenty byl i jistý Vladimir Putin. Donald Trump mezitím otevíral novou kapitolu svého života. Z manželství s Ivanou se mu narodily tři děti. Donald junior, Ivanka a Eric. Ovšem Trump si začal bulvárem velmi propagovaný vztah s Marlou Maplesovou, se kterou se později oženil. Trump a Ivana směřovali k rozvodu. Zároveň mu obrovské ztráty v Atlantic City velmi ztížily získání financování, což paralyzovalo jakýkoli další rozvoj. V minulosti byly pro úspěch Trumpovy rodiny klíčové vazby na italskou mafii. Pomáhaly otcovým projektům. Pomohli Donaldovi při výstavbě Trump Tower a zajistili mu přístup k hotovým betonovým směsím. Vždycky mu pomáhali právníci napojení na mafii, jako byl Roy Cohn. Není jasné, kolik toho Trump věděl o Mogilevičově expanzi do New Yorku.
Peníze, bohatství a virtuální značka luxusu
Je jisté, že se Donald Trump zapojil do pochybných transakcí, aniž by se ptal. Obchodování s Trumpem umožnilo ruské mafii zajistit si v Americe novou významnou oporu. Nikdo neztělesňoval nový duch doby víc než Donald Trump. Trump se ze svého bytu na Páté avenue proměnil v mezinárodní bulvární celebritu, která ztělesňuje okázale luxusní životní styl a pumpuje ho, co to jde. Trump Tower byla jeho rozhodujícím momentem. Byla bodem, kdy si Trump vymyslel sám sebe jako tvůrce snů, jako ztělesnění luxusu a úspěchu. A tak se po úspěchu se starým Commodorem, vydal půltuctem směrů najednou. Sport, vydavatelství, hazardní hry, nemovitosti, letecké společnosti a další. Trump vždycky říkal, že jeho budova má polohu Tiffany a přinejmenším v tomto ohledu měl pravdu. Budova byla obklopená těmi nejvznešenějšími jmény na trhu s luxusem. V průběhu let v Trump Tower pobývali také Steven Spielberg, Michael Jackson, Sophia Lorenová, Johnny Carson nebo Bruce Willis. Základem jeho úspěchu byl nekompromisní přístup k PR, který Trump jednou vysvětlil řediteli kasina Johnu Allenovi:
"Pracuji takhle. Zavolám společenskému redaktorovi [jednoho z newyorských bulvárních deníků] a řeknu mu, že princezna Diana a princ Charles si chtějí koupit byt v Trump Tower. A oni na oplátku prověří zdroj, zavolají do Buckinghamského paláce. A komentář zní. Bez komentáře. Což znamená, že se veřejnosti zdá, že princezna Diana a princ Charles se chystají koupit byt v Trump Tower."
Princ Charles samozřejmě nikdy neměl sebemenší úmysl koupit byt v Trump Tower. Nicméně díky úspěchu Trump Tower se Trumpovi náhle podařilo udělat ze jména Trump značku pro třídu produktů, která nikdy předtím značku neměla. Luxusní byty,jako by Trump chtěl dokázat moudrost této marketingové strategie, zahájil v roce 1982 výstavbu šestatřicetipatrové Trump Plaza na šedesáté první ulici a třetí Avenue. Potom koupil ikonický hotel Plaza, který, jak prohlásil, nebyl budovou, ale "mistrovským dílem – Monou Lisou". Oznámil nikdy nerealizované plány na stavbu nejvyšší a největší budovy na světě, 150patrové věže na manhattanském West Side. V roce 1984 koupil tým New Jersey Generals v lize amerického fotbalu. Později koupil za 365 milionů dolarů letecké linky společnosti Eastern Airlines New York-Boston-Washington a přeměnil je na Trump Shuttle. Postaral se také o to, aby jeho letušky byly ověšené perlami. Pokud šlo o okázalost, neměl Trump sobě rovného. V roce 1985 koupil Mar-a-Lago na Floridě, sídlo se 128 pokoji a 35000 čtverečními metry. Trump si koupil Boeing 727, vrtulník "Darth Vader", obrovské sídlo v Greenwichi v Connecticutu a obrovskou jachtu Trump Princess. A v roce 1987 o tom všem vyprávěl světu, když nakladatelství Random House vydalo jeho bestseller Trump: Umění dohody. Realitní developer, provozovatel kasina, majitel fotbalového týmu, autor bestsellerů. Trump se proměnil v marketingový fenomén, ve kterém jeho drzá sebepropagace, ať už byla jakkoli nechutná, vytvářela sebevětší auru úspěchu, bohatství a postavení. Mezi tím Trump v New Jersey pokračoval v budování svého třetího kasina v Atlantic City. Trump Tádž Mahal za více než 1 miliardu dolarů, největšího kasina na světě s více než 2000 pokoji a 67000 metry čtverečními herní plochy.
Česká stopa: Ivana a StB
Donald Trump ovšem v 80. letech procházel také poměrně nečekanou proměnou. Stával se novým typem politické osobnosti. Byla to proměna, která vyrostla z Trumpova sňatku v roce 1977 s Ivanou Zelníčkovou, českou občankou, která pracovala jako modelka v Kanadě. Její otec byl sledovaný českou tajnou službou, která byla jako sovětský satelit ve spojení s KGB. Operace začala během cesty do Československa v roce 1978, nedlouho po Trumpově svatbě s Ivanou. Novomanželé tehdy vzbudili zájem českého ministerstva státní bezpečnosti StB natolik, že spolupracovník tajné policie začal Ivanu sledovat a v pozdějších letech se s ní několikrát setkal. Sledování Čechů, kteří opustili zemi bylo pro StB standardním operačním postupem. Státní bezpečnost sledovala československé občany žijící v zahraničí neustále. Chtěli vědět, s kým se setkávají a o čem mluví. Byla to taková paranoia. Báli se, že by ti lidé mohli pracovat pro zahraniční zpravodajské služby. Stejný přístup používali i vůči svým příbuzným. Podle německého deníku Bild se od roku 1979 v šifrovaných spisech StB uvádí, že telefonní hovory mezi Ivanou a jejím otcem měly být odposlouchávané nejméně jednou ročně. Sledovaná byla i jejich výměna pošty. Agent, který o Ivaně podával zprávy, používal krycí jména Langr a Chod. Spisy StB jsou opatřené razítkem "přísně tajné". Nesou krycí jména Slušovice, Amerika a Kapitál. Svědčí o pokračující snaze shromáždit o Trumpovi co nejvíce informací. StB se domnívala, že existuje šance, že by americké zpravodajské služby mohly Ivanu Trumpovou využít. A také chtěly využít Trumpovou ke shromažďování informací o americké vysoké společnosti. Z archivů StB také vyplývá, že Ivanin otec Miloš Zelníček byl tajnými službami sledovaný a že během jeho cesty do Ameriky v roce 1977 na Ivaninu svatbu byla Zelníčkovi na letišti nařízená domovní prohlídka. Poskytoval informace, které si tajná policie stejně zjistila z jiných zdrojů. Tato prohlídka byla varovným výstřelem, který Zelníčkovi sdělil, že spolupráce je jedinou možností, jak takové cesty v budoucnu povolit. Ivanin otec byl evidovaný jako důvěrník StB. To ovšem neznamená, že byl agentem. Orgány ČSSR ho k rozhovoru donutily kvůli jeho cestám do Ameriky a jeho dceři. Jinak by mu nebylo umožněno létat. Trump byl jako cíl natolik ceněný, že StB později vyslala do Ameriky špiona, který více než deset let sledoval jeho politické vyhlídky. Dodnes není jasné, kolik toho sám Trump věděl o setkáních svých příbuzných s českou rozvědkou.
Závěr
To je všechno k prvnímu dílu Trump a ruská mafie.Co uslyšíte ve druhém díle. Podívám se na sovětského velvyslance při OSNJurije Dubinina a jeho dceru Natalii, se kterými Trump pěstoval nadstandardní vztahy. Trump následně poprvé přijel do Moskvy v roce 1987. Co tam dělal se dozvíme v příštím díle. Podívám se na pozadí Paula Manaforta, Trumpova volebního manažera, pak na účast Trumpa v Rotary Klubu, zprávu StB a na Trumpův business, který se později zadlužil a zadrhnul. Trump navštívil Moskvu podruhé v roce 1996. Následně se zaměřím na pozadí vzestupu Vladimira Putina a na ruskou mafii, která si začla v devadesátkách upevňovat pozice v Americe. Následně proberu další českou stopu Semjona Mogileviče, který měl být zavražděný v pražské restauraci U Holubů, kde zásahovka provedla razii v roce 1995. Podrobnosti se dozvíte příště. Pak proberu Putinův vzestup a jeho prezidentský mandát stejně jako práci Alexandra Litviněnka. Díl zakončím židovskou stopou přes Leva Levieva a Federaci židovských obcí v Rusku.