Druhý díl se zaměřuje na různé organizace a osobnosti, které se podílejí na globálních zdravotnických a bezpečnostních projektech. Zmiňuje se například Iniciativa pro jadernou hrozbu založená Tedem Turnerem a senátorem Samem Nunem, technika PPP projektů, Centrum pro globální rozvoj, Rockefellerova nadace a mnoho dalších. Dále jsou představované postavy jako Ursula Von der Leyenová, Peter Piot, Elizabeth Cameronová, Dr. John Nkengasong, Margaret Hamburgová a další. Cílem pořadu je poskytnout pohled na lidi a organizace, které falešně tvrdí, že mají za cíl chránit svět před pandemiemi a jinými globálními hrozbami.
Stručně shrnu, o čem pojednával minulý první díl. Po úvodu jsem se vypravil ke kouzlení se statistikami, abychom pochopili, do jaké pasti nás mohou statistiky dostat, jak s námi mohou manipulovat a na co bychom si měli dávat největší pozor. Podíval jsem se na první nevydařenou fázi celosvětového očkování. Tou fází byla prasečí chřipka. Tady zatím celosvětové očkování selhalo. Big farma to neměla správně řízené. Dále jsem se podíval na ziskovost neziskovek a na označení, kdo je vlastně filantrop, mecenáš a oligarcha. Pak jsem se už vydal do práce. Začal jsem neziskovkou Open Philanthropy, následovalo Centrum pro globální zdravotní vědu a bezpečnost a potom Centrum pro globální rozvoj. Na těchto příkladech jsem demonstroval čtyři základní fáze přípravy na pandemii Covid-19 s časovým schématem, plánem a rozvržením. Nevydařená vakcinace prasečí chřipky, analýza chyb, simulovaná cvičení a pandemické hry, obrovské platby a rozjezd Covidu naostro.
Iniciativa pro jadernou hrozbu: zakladatel CNN Ted Turner a senátor Sam Nunn
Další nevládní organizací je Iniciativa pro jadernou hrozbu. To je nevládní organizace, která oficiálně vede kampaň za svět bez jaderných zbraní. Tuto iniciativu založili v roce 2001 bývalý americký senátor Sam Nunn a zakladatel CNN Ted Turner. Po skončení svého senátorského působení se Nunn stal šedou eminencí americké zahraniční politiky. Byl třeba předsedou think-tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia. To je nevládní organizace, které se budu specificky věnovat v samostatné kapitole, protože v pandemii hraje velmi důležitou roli. Na tomto místě chci jen předeslat, že Centrum pro strategická a mezinárodní studia je na sedmém místě v žebříčku nejvlivnějších nevládních organizací v Americe, který sestavuje ForeignPolicy. Takže jde o velmi mocnou a vlivnou nevládní organizaci.
Nejprve si povíme něco o druhém zakladateli Iniciativy pro jadernou hrozbu, Tedu Turnerovi. Tento zakladatel CNN je mocným hráčem i v Americe. Kromě Iniciativy založil i další nevládní organizace a think-tanky a o svých cílech mluví zcela otevřeně. Podívejme se nejprve na jeho cíle a potom na nevládní organizace.
Jedním ze srdečních zájmů Teda Turnera je snížení světové populace, což otevřeně říká i v rozhovorech. Na stránce jeho Turnerovy nadace je cíl:
"Turnerova nadace byla založená v roce 1990 a podporuje úsilí o zlepšení kvality ovzduší a vody, rozvoj udržitelné energetiky pro ochranu našeho klimatu, ochranu zdraví životního prostředí, ochranu přírodních stanovišť a rozvoj postupů a politik pro omezení růstu populace."
Na anglické Wikipedii se o Tedu Turnerovi píše mimo jiné:
"Turner založil Turnerovu nadaci, aby našel způsoby, jak omezit růst populace. Turner vložil do nadace 125 milionů dolarů z vlastních prostředků a ročně věnuje 6 milionů dolarů na omezení růstu populace."
Mohl bych tu citovat jeho výroky, ale tím nás nebudu unavovat, každý si to může vyhledat. Musíme si uvědomit, že filantropové, kteří plnýma rukama vydávají peníze na záchranu světa. Přitom stále více bohatnou, skrývají své skutečné cíle za líbivé formulace. Ekologie, příroda, čistá voda, ale ve skutečnosti prasácký boj za vylidňování planety. Proto stojí za to se znovu podívat, co nevládní organizace, které Ted Turner založil a financuje, skutečně financují a za co lobbují.
PPP projekty
Nevládní organizace mají různé funkce. Většinou se setkáváme hlavně s nevládními organizacemi, které dostávají peníze, které rozmnožují. Existují ale i nevládní organizace, které jsou obecně označovány jako think-tanky nebo thinkfactory. Jejich cílem není primárně bohatnout. Jedná se o vlivné nevládní organizace, které radí politikům a našeptávají jim žádoucí agendy s pomocí odborníků, konzultantů, konferencí, studií a podobně. V předchozí kapitole jsem se zmínil o seznamu nejvlivnějších think-tanků v Americe. Také jsem dodal, že téměř všechny mají překvapivě malé roční rozpočty a ani jejich dotace nejsou příliš impozantní. Přesto mají takový vliv, že určují americkou politiku. V těchto think – tancích pracují lidé, kteří následně přebírají vládní funkce. Například jako ministři, poradci na ministerstvech, vedoucí oddělení v agenturách a tak dál. Vthink – tancích zase sedí bývalí ministři, vládní poradci a podobně. Tito lidé se prostě pohybují mezi vládními úřady a nevládními organizacemi. Právě tohle vysvětluje obrovský vliv nejmocnějších think-tanků. Proto se nový miliardář, jako je DustinMoskovitz, pokud chce něčeho dosáhnout, nemůže vyhnout navazování kontaktů s lidmi z těchto think-tanků nebo financování jejich projektů.
Abychom to pochopili, musíme mít na paměti, že existují dva typy nevládních organizací. Jeden je nechutně bohatý, chce ještě více zbohatnout a získat moc. Druhý má skutečný klíč k moci. Tato hranice ale není vytesaná do kamene. Existují přesahy, kdy se k vlivu časem dostává i nechutně bohatá nevládní organizace. Například Nadace Billa a Melindy Gatesových. I ona ovšem začala v malém. Z počátku financovala ty, kteří mají klíč k moci. Jakmile navíc Bill Gates dosáhl potřebného vlastního vlivu, založil vlastní, už mezinárodně aktivní, nevládní organizace CEPI a GAVI. Ty přímo vykonávají moc. Jejich prostřednictvím Bill Gates dosadil své lidi do vlád a státních úřadů, ať už jako rozhodující činitele, nebo jako nejdůležitější poradce těchto činitelů. Jediný rozdíl je v tom, že Bill Gates se neomezuje na Ameriku, ale dělá to cíleně mezinárodně, jak uvidíme na mnoha příkladech.
Jde tedy o moc. Jedním ze způsobů, jak získat moc, je poskytnout vládám odborníky, které si neziskovka sama platí jako vládní poradce. Nebo dokonce udělat z vlastních lidí z neziskovky ministry nebo dokonce šéfy vlád. Existuje ale i přímější, i když zdlouhavější cesta. Ideální je uzavírat partnerství s vládami a mezinárodními organizacemi, aby se zvýšil vlastní vliv na ně. Samozřejmě to neziskovka musí veřejnosti chytře prodat. V tomto partnerstvím neziskovky s vládou jde o zásadní věc. O tom, kudy povede cesta, už nerozhodují lidé jako voliči, ale takto rozhodují bohatí a vlivní lidé z neziskovek, tedy oligarchové. Aby to prezentovali v pozitivním světle, vytvářejí hezké termíny, jako je partnerství veřejného a soukromého sektoru PPP. Zní to dobře, ale je to přesně to, co jsem popsal.
Jde o zvýšení politického vlivu korporací a oligarchů, kteří korporace vlastní. A co je ještě důležitější. Jde o to, že státy převádějí spoustu peněz daňových poplatníků na filantropické projekty těchto oligarchů, na kterých ve skutečnosti vydělávají. Veřejnosti se jako zdůvodnění říká, že soukromý sektor je mnohem efektivnější než stát. Dokonce se tvrdilo, že je třeba pokud možno všechno zprivatizovat, aby bylo všechno lepší, protože soukromý sektor je lepší hospodář než stát. Pod touto záštitou byly od 90. let privatizované státní podniky. Počínaje elektrickými sítěmi a veřejnými službami až po železniční společnosti, nemocnice, přístavy a tak dál. Dnes víme, že to nebyl dobrý nápad. Cílem korporací není poskytovat městu čistou vodu za nízkou cenu a udržovat vodovodní potrubí v pořádku za velké peníze. Korporace mají jiný cíl: vydělávat peníze. A tak není divu, že například po privatizaci britských železnic britská železniční síť stále více chátrala. Logicky. Zisky už nebyly investované do údržby železniční sítě, ale vyplácené jako zisk akcionářům. To už ale zbytečně příliš odbočuji.
Ursula Von der Leyenová: Poradce Peter Piot
Vrátím se k Tedu Turnerovi, zakladateli Iniciativy pro jadernou hrozbu. I on je velkým zastáncem partnerství veřejného a soukromého sektoru, ale uvažuje v širším měřítku. Nezajímají ho veřejné služby, ale velká hra. Proto v roce 1998 založil Nadaci OSN, jejímž oficiálním cílem je podporovat cíle samotné OSN. Ted Turner tehdy nadaci věnoval jednu miliardu dolarů. Nadace OSN chápe podporu cílů OSN jako rozšíření partnerství veřejného a soukromého sektoru. A to s OSN. Jde tedy o to, aby korporace získaly větší vliv na OSN. Nebo, řečeno geopoliticky, jde o posílení moci korporací na úkor národních států.
Korporace chtějí určovat pravidla a nemusí se už řídit zákony národních států. Aby se tato eroze demokracie zamaskovala vymýšlejí se dobře znějící termíny jako partnerství veřejného a soukromého sektoru, které veřejnost uklidňují. Nadace OSN, která v tomto směru hraje hlavní roli, má mocné partnery, kteří ji v jejím ušlechtilém cíli podporují finančně i politicky. Patří mezi ně například Johnson & Johnson, Bill Gates a také Shell. Nikdo asi proboha nevěří, že společnost Shell má zájem na lepším světě. Společnost Shell má zájem pouze na tom, aby vydělávala na ropě a plynu, k tomu jí velmi pomáhá partnerství veřejného a soukromého sektoru.
Ted Turner, jehož hlavním cílem je omezit růst populace, je v tomto směru velmi aktivní. Na tomto místě musím znovu připomenout čtyři fáze pandemie, které jsem představil jako tezi na konci minulé kapitoly. V roce 2007, ještě před prasečí chřipkou, zahájila očkovací aliance GAVI, založená Billem Gatesem, projekt očkování dětí na celém světě proti zápalu plic. V duchu partnerství veřejného a soukromého sektoru se do projektu zapojila i WHO, kterou Bill Gates také štědře financuje. GAVI přiměla státy světa, aby projekt financovaly částkou 1,5 miliardy dolarů. To je další důsledek moci nevládních organizací: přimějí státy, tedy daňové poplatníky, aby podpořili jejich projekty. Je to praktické, protože to zakladateli ušetří jeho vlastní peníze.
Bill Gates přispěl pouze 50 miliony z vlastní kapsy. Tak se mu podařilo proměnit 50 milionů na 1500 milionů, které používá k dosažení svých vlastních cílů. Takhle se vydělávají velké peníze ve velkém světě mezinárodních zločineckých syndikátů. Součástí tohoto mezinárodního zločineckého syndikátu jsou samotné vlády, které jsou na toto obří schéma napojené. Dnes už víme, že prasečí chřipka byla neškodná. Víme také, že od roku 2010 probíhaly konference a akce organizované farmaceutickým průmyslem a jeho lobbistickými sdruženími, které analyzovaly tento neúspěch masového očkování proti neškodné prasečí chřipce. Jedním z financiérů těchto akcí byl opět Bill Gates a samozřejmě jeho GAVI.
Heidi Larsonová a její VaccineConfidence Project, o kterém jsem hovořil, je také podporovaný Billem Gatesem. Projekt Heidi Larsonové probíhá na Londýnské škole hygieny a tropické medicíny. A tuto školu vede Peter Piot, který je manželem Heidi Larsonové, a jehož londýnská škola byla financovaná Billem Gatesem částkou více než 180 milionů dolarů. Peter Piot je od roku 2009 také vedoucím pracovníkem Nadace Billa a Melindy Gatesových.
Peter Piot je v podstatě malý Jeremy Konyndyk, protože je členem poradního Covid týmu Evropské komise, osobním poradcem šéfky Evropské komiseUrsuly von der Leyenové, nebo zasedá v představenstvu CEPI Billa Gatese. Peter Piot ve všech těchto funkcích našeptává rozhodujícím činitelům v Evropské unii, co by si Bill Gates přál realizovat. Vidíme tady to obrovské napojení osob, které se protkávají obřími nadacemi a vládami? Zaměřím se teď zpátky na Iniciativu pro jadernou hrozbu založenou Tedem Turnerem a její úlohu v přípravě na pandemii. Tento dlouhý úvod o Tedu Turnerovi, jeho cílech a konexích byl bohužel nezbytný pro pochopení souvislostí. U této Iniciativy existuje obecný rozpor, protože oficiálně prosazuje jadernou bezpečnost a svět bez jaderných zbraní jako svůj konečný cíl. Na druhé straně je v této Iniciativě mnoho vlivných amerických stratégů, kteří nemají zájem na světě bez jaderných zbraní. Jde tedy o pravý opak. Přiživovat hrozbu jaderných a biologických útoků a hrozeb. To znamená virů a pandemií.
První pandemické cvičení: Elizabeth Cameronová
Warren Buffet, který patří do VIP klubu spolu s Tedem Turnerem a Billem Gatesem, finančně podporuje tuto Iniciativu pro jadernou hrozbu. Warren Buffet je také oficiálním poradcem tohoto think-tanku. Iniciativa pro jadernou hrozbu, na rozdíl od Open Philanthropy, nepatří k neziskovkám, které rozhazují peníze. Tato Iniciativa je jednou z neziskovek, které fungují jako politická odnož. Iniciativa tak získává finanční podporu od jiných neziskovek, aby mohla lobbovat za (politické) cíle a nakonec jich dosáhnout. Iniciativa pro jadernou hrozbu získává tyto peníze mimo jiné od Warrena Buffeta, ale také od Open Philanthropy.
Open Philanthropy začala převádět peníze Iniciativě pro jadernou hrozbu v únoru 2017. Od února 2017 do května 2020 převedla Iniciativě v šesti platbách přibližně 20 milionů dolarů. Všechny platby byly určené na biologickou bezpečnost a pandemickou připravenost. Přibližně čtyři miliony šly na podporu Globálního indexu zdravotní bezpečnosti, který Iniciativa poprvé zveřejnila v roce 2019. Za zvláštní zmínku stojí platba, kterou Open Philanthropy provedla ve prospěch Iniciativy pro jadernou hrozbu v říjnu 2017. Tehdy Open Philanthropy převedla najednou šest milionů dolarů na podporu programu biologické bezpečnosti. Jako zdůvodnění napsala:
"Náš vedoucí programu biologické bezpečnosti a připravenosti na pandemie JaimeYassif považuje Iniciativu za jednu z nejvlivnějších a nejefektivnějších organizací na světě, která se zabývá snižováním rizik plynoucích ze zbraní hromadného ničení, a má zvláštní důvěru v Dr. Elizabeth Cameronovou, která nedávno nastoupila do Iniciativy, aby vedla její program biologické bezpečnosti."
Musíme se tedy ptát, kdo je Elizabeth Cameronová, ve kterou má Open Philanthropy tak velkou důvěru, že se chystá vysázet šest míčů? Elizabeth Cameronová má doktorát z lidské genetiky a molekulární biologie, který mimochodem získala na Univerzitě JohnseHopkinse. Potom udělala kariéru, je členkou velmi vlivné Rady pro zahraniční vztahy, za prezidenta Baracka Obamy byla v Pentagonu zodpovědná za biologické zbraně. Když se Donald Trump stal prezidentem, odešla v roce 2017 do neziskovek a po Bidenověnástupu do funkce se vrátila do Pentagonu.
Už dříve jsem uvedl, že od roku 2017 je vidět, jak se stále více plánovaly simulace a cvičení o tom, jak se vypořádat s pandemií. A právě jednou z těch, kdo aktivně organizovali simulační hry, byla Elizabeth Cameronová v rámci své práce v Iniciativě pro jadernou hrozbu. Například 14. února 2019 vedla takovou simulaci na Mnichovské bezpečnostní konferenci v Německu. Tato simulace zahrnovala školení vrcholných mezinárodních rozhodovacích orgánů, jak reagovat na biologické události. V této simulaci se rychle šířila fiktivní plicní choroba, která byla velmi nebezpečná. Následovalo uzavření hranic a další opatření k omezení nákazy. To byla vedle notoricky známé Event 201 další z řady simulací a cvičení pandemie těsně před jejím takzvaným vypuknutím. Jenomže to není všechno.
Zločinci se vracejí na místo činu. Pamatujeme si, jak se v květnu 2022 začalo hovořit o pandemii opičích neštovic? Média začala znovu bubnovat na poplach, že se rozšiřuje smrtelná pandemie, tentokrát opičích neštovic. A teď si představme, že se konala bezpečnostní konference v březnu 2021 na tomtéž místě v německém Mnichově, stejně jako v únoru 2019. A jaký byl účel této mnichovské bezpečnostní konference v březnu 2021? Simulace nákazy opičími neštovicemi, které způsobí více než 270 milionů úmrtí po celém světě. Opět další simulační cvičení. Půl roku po něm se obsah tohoto cvičení rozjel naostro. To je mazec, panečku.
Je důležité vědět, že WHO během epidemie prasečí chřipky v roce 2009 nedoporučovala uzavírání hranic a podobná opatření, protože je nepovažovala za účinná. To opatření jsem tu už citoval. Šlo tam o čtrnáctidenní inkubační dobu prasečí chřipky. Stejná inkubační doba byla ale i u Covid-19. Přesto vlády najednou jako zběsilé začaly zavírat hranice. Vlády se prostě striktně řídily pokyny ze simulačních cvičení, které byly organizované od roku 2017.
Vzpomínáte si na začátek tohoto cyklu? Hovořil jsem o tom, že vlády musely nechat lidi pocítit důsledky pandemie, přestože se s ní lidé ještě nesetkali. Uzavření hranic, roušky, lockdowny, přesně splňovaly takový účel. Vyděsit lidi, aby strach prostupoval celou společností. Lidé se řádně naklepou, vyděsí, vystraší. Jsou pak poddajnější k ochotě se nechat očkovat ze strachu z nákazy. Nebo aby mohli hranice překročit. Není proto divu, že v simulačních cvičeních, kterých se účastnili vysoce postavení vládní činitelé a jejich poradci, byla právě taková opatření opakovaně doporučovaná. A když pak WHO v roce 2020 vyhlásila pandemii, všichni udělali přesně to samé.
Jednou z těch, kdo to od roku 2017 aktivně připravovali v simulačních cvičeních a koncepcích, byla Elizabeth Cameronová. Ta se od roku 2021 dokonce vrátila na rozhodující pozici v americké vládě, aby sama realizovala to, co vypracovala v Iniciativě pro jadernou hrozbu (za finanční podpory Open Philanthropy). Musíme se podívat ještě na jednu velmi zásadní skutečnost. Je pozoruhodné, že před pandemií Open Philanthropy také ostatní neziskovky vyplácely miliony na přípravu na možnou pandemii. Ovšem když pak přišla skutečná pandemie, z velké části přestaly vyplácet platby na pandemii. Je to logické? Vždyť přece všechny tyto neziskovky, které se starají o naše blaho, měly právě na počátku pandemie spustit velké platby na boj s pandemií, na kterou se tak důkladně připravily, nebo ne? Samozřejmě že ne, protože jak je vidět, žně pro ně začaly hned na začátku pandemie. Příprava se mnohonásobně vyplatila.
Dr. John Nkengasong z Kamerunu
Podívejme se na další příklady této přípravy. Kromě mezinárodní očkovací aliance GAVI založil Bill Gates také Koalici pro inovace v oblasti připravenosti na epidemie CEPI. Mimochodem, to bylo v roce 2016. Potom, co byla dokončená analýza chyb prasečí chřipky a probíhaly přípravy na úspěšnou pandemii. K projektu CEPI Billa Gatese, který spolupracuje s WHO, se vrátím později. Jedním z členů správní rady CEPI je virolog Dr. John Nkengasong z Kamerunu. Pracoval ve Světové zdravotnické organizaci WHO a dlouhou dobu působil také v americkém Centru pro kontrolu a prevenci nemocí CDC. To je důležitá agentura amerického ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb. Každý, kdo chce ovlivnit rozhodnutí americké vlády v této oblasti, by se měl s doktorem Nkengasongem spřátelit. A to je přesně to, co udělala Iniciativa pro jadernou hrozbu. Najala si doktora Nkengasonga a platí ho jako konzultanta. Kromě toho, jak jsem řekl, je také na výplatní listině Billa Gatese prostřednictvím CEPI. V roce 2016 se také stal ředitelem Afrického centra pro kontrolu a prevenci nemocí. Bill Gates a Iniciativa pro jadernou hrozbu si tak zajistili vliv na jednu z klíčových osobností, která pak určovala pravidla během pandemie.
Dr. Nkengasong se totiž v souvislosti s pandemií stal jedním ze sedmi zvláštních vyslanců WHO. Poslání těchto vybraných zvláštních vyslanců je:
"Šířit pokyny WHO týkající se připravenosti a reakce na COVID-19. Zapojit se do propagace na vysoké úrovni a politické angažovanosti. Poskytovat strategické poradenství v oblasti připravenosti, reakce a odezvy na ohniska COVID-19."
WHO tedy poskytuje zemím světa pokyny, podle kterých by měly postupovat proti Covid-19. Autorem těchto pokynů je mimo jiné Dr. Nkengasong, který je už léta na výplatní listině neziskovek a think-tanků. Když WHO společně s Evropskou unií a G20 pořádala v květnu 2021 Globální summit o zdraví, byl Dr. Nkengasong jedním z hlavních předních odborníků. Když už mluvím o Globálním zdravotnickém summitu 2021, vzpomínáte si na Petera Piotta? Jen pro připomenutí, ať v tom nemáme zmatek, Peter Piot je manželem Heidi Larsonové a šéf londýnského institutu financovaného Billem Gatesem částkou přes 180 milionů dolarů. Peter Piot je mimo jiné zvláštním poradcem šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové pro Covid-19. Peter Piot spolu s doktorem Johnem Nkengasongem, v květnu 2021 řekli zemím světa, co mají dělat s Covid-19.
Šest pandemických cvičení: Margaret Hamburgová
Doktor John Nkengasong a Peter Piot jsou ale ve srovnání například s Margaret Hamburgovou jen malé ryby. Tato dáma je lékařka, udělala kariéru v Americe.Už za prezidenta Billa Clintona získala vedoucí postavení ve zdravotnictví v americké vládě. Potom se vydala do neziskovek. Spolu s Doktorem Nkengasongem je členkou poradního sboru Iniciativy pro jadernou hrozbu. Je také předsedkyní Americké asociace pro rozvoj vědy, největší vědecké společnosti na světě a editorkou několika časopisů, včetně Science. Margaret Hamburgová působí třeba v Centru pro strategická a mezinárodní studia, je členkou Rady pro zahraniční vztahy, je členkou vědeckého poradního výboru Nadace Billa a Melindy Gatesových, je členkou správní rady Aliance pro očkování GAVI, byla na zakládajícím zasedání CEPI, je členkou strategického poradního výboru pro infekce Wellcome Trust. Je poradkyní pro globální zdraví na Washingtonské univerzitě, která hraje významnou roli v pandemii v Americe. Margaret Hamburgová je skutečně těžká váha. A teď se dostávám ke stěžejní části této kapitoly. Opakovaně hovořím o tom, že od roku 2017 se simulační cvičení pro případnou pandemii hromadily. To ukážu na dalším příkladu simulačních cvičení, které organizovala pouze Univerzita JohnseHopkinse. Bylo jich pět.
První simulace se jmenovala DarkWinter, konala se 22. až 23. června 2001. Organizovalo ji Centrum pro strategie civilní biologické obrany JohnseHopkinse spolu s Centrem pro strategická a mezinárodní studia a dalšími organizacemi. Simulace zahrnovala fiktivní útok na neštovice. Vystupovali v ní Margaret Hamburgová, šéf CIA a náčelník amerického generálního štábu. Amerického prezidenta hrál Sam Nunn, který ve stejné době spolu s Tedem Turnerem založil Iniciativu pro jadernou hrozbu.
Druhá simulace na Univerzitě JohnseHopkinse se jmenovala AtlanticStorm a proběhla 14. ledna 2005. Opět šlo o útok biologickými zbraněmi. Tentokrát Madeleine Albrightová hrála americkou prezidentku. Simulace byla financovaná mimo jiné z prostředků Iniciativy pro jadernou hrozbu.
Po dvanáctileté přestávce se na Univerzitě JohnseHopkinse najednou taková simulace konala každý rok. V říjnu 2017 byla simulace nazvaná SPARS Pandemic 2025 až 2028. Každý, kdo si přečte průběh této simulace si všimne nápadné podobnosti s pandemií Covid-19, zejména ve strategiích, jak povzbudit lidi k očkování v projekci počtu úmrtí a v karanténních opatřeních.
V květnu 2018 následovala simulace Clade X, které se opět zúčastnila Margaret Hamburgová. Tentokrát bylo simulované respirační onemocnění způsobené laboratorním virem, které se rozšířilo po celém světě jako pandemie. Opět se praktikovaly zákazy cestování. V důsledku simulace bylo oznámeno, že se musí urychlit výroba vakcín.
Mnozí z nás jsme jistě slyšeli o páté simulaci, která se uskutečnila v říjnu 2019, jen dva měsíce předtím, než se Covid-19 poprvé objevil v Číně. Jmenovala se Event 201 a simulovala, jak virus SARS přeskočí z netopýrů na lidi a způsobí celosvětovou pandemii. Dokonce se v ní hovořilo o cenzuře médií, která měla potlačit dezinformace o této nemoci, aby se lidé příliš nezdráhali nechat se očkovat. V podstatě jediný rozdíl oproti skutečné pandemii Covid-19 byl ten, že virus se v simulaci nevyskytoval v Číně, ale v Brazílii. Tato simulace Event 201 byla uspořádaná ve spolupráci s Nadací Billa a Melindy Gatesových a Světovým ekonomickým fórem. S některými účastníky se ještě v tomto cyklu setkáme, proto bych je rád krátce představil.
Další postavy
Timothy Grant Evans působil ve WHO a byl také ředitelem Rockefellerovy nadace.Chris Elias je ředitelem Programu globálního rozvoje v Nadaci Billa a Melindy Gatesových a působí v řadě rad a výborů na univerzitách a v různých organizacích.
AvrilHainesová byla právní poradkyní americké vlády za prezidentů George Bushe a Baracka Obamy. Mimo jiné se zasloužila o to, že program mučení CIA vypadal právně čistě. Za Obamy se zasloužila o to, že zabíjení americkými drony, které zabíjely tisíce nevinných civilistů jako vedlejší škody, vypadalo právně legálně. Za Obamy se stala také zástupkyní šéfa CIA. Když se Donald Trump stal americkým prezidentem, dostala práci na Kolumbijské univerzitě a hrála roli v Event 201. Prezident JoeBiden ji po svém zvolení v listopadu 2020 jmenoval koordinátorkou zpravodajských služeb. Je také zajímavé, že se Event 201 zúčastnil George FuGao. Gao je čínský virolog a imunolog. Především je generálním ředitelem Čínského centra pro kontrolu a prevenci nemocí.
Margaret Hamburgová byla v době konání Event 201 zaneprázdněná jinde. Koncem října se zúčastnila akce Milkenova institutu nazvané Univerzální vakcína proti chřipce s doktorem Anthony Faucim, hlavním poradcem americké vlády pro pandemii. Američtí vládní úředníci, včetně Anthony Fauciho, hovořili o potřebě vyhodit systém do povětří, aby se obešla regulační kontrola mRNA vakcín. Stalo se tak 29. října 2019, pouhé dva měsíce před objevením prvních pacientů s Covid-19 v Číně. Ještě jednou. Dva měsíce před vypuknutím pandemie Covid-19, vládní úředníci odpovědní za regulační kontrolu léků a vakcín hovoří o obcházení této regulační kontroly. Cítíte se už bezpečněji, když vám radí tito zodpovědní vládní úředníci, kteří chtějí obcházet regulace vakcín?
Centrum pro globální rozvoj podruhé
Během tohoto celého cyklu budu provádět průběžná shrnutí, které lze vyčíst z předkládaných údajů a dat. Je mně jasné, že na vás hrnu příliš údajů, informací, čísel a dat, proto je potřeba tato shrnutí provádět, abychom si vždycky věci ujasňovali a opakovali.
Tedy stručně shrňme, že na jedné straně existují nevládní organizace, které zakládají bohatí lidé, jako nadace nebo nadační fondy, aby legálně unikli zdanění svého majetku a dále bohatli. K tomu potřebují politický vliv, který si kupují prostřednictvím svých ušlechtilých programů financování tím, že platí těm, kdo jejich myšlenky politicky prosazují. Tito bohatí zakladatelé nadací jsou tedy z definice oligarchové.
A na druhé straně existují nevládní organizace zvané think-tanky, které zakládají vlivní lidé, aby spojili dohromady nitky a sítě politického vlivu. Tyto think-tanky pak dostávají peníze od nadací oligarchů, aby mohly vykonávat požadovaný politický vliv. Abych tuto zásadu demonstroval na praktických příkladech, představil jsem nejprve Open Philanthropy a potom Iniciativu pro jadernou hrozbu.
V této a následujících kapitolách se budu věnovat dalším think-tankům a později se vrátím k nadacím. Tímto způsobem uvidíme, jak jsou sítě placené, aby dosáhly požadovaných politických rozhodnutí. Uvidíme, jak se nadace díky tomu stávají bohatšími a mocnějšími.
Pokud nám všechna jména lidí a organizací v předchozích kapitolách připadala ještě těžká, protože jsme o mnohých z nich pravděpodobně slyšeli poprvé, určitě nezoufejme. Postupem času to bude stále snazší a srozumitelnější, protože se s některými lidmi a organizacemi budeme setkávat znovu a znovu. To platí i pro Centrum pro globální rozvoj, se kterým jsme se už také setkali.
Centrum pro globální rozvoj je think – tank založený v roce 2001, který se podle vlastních informací zabývá především výzkumem účinnosti pomoci, vzdělávání, globalizace a globálního zdraví, jakož i dopadem obchodu a migrace na globální rozvoj. Centrum pro globální rozvoj na svých internetových stránkách zveřejňuje granty ve výši 100000 dolarů a více, které obdržela. A už tam je jasné, kam ji zařadit. Centrum pro globální rozvoj je dnes hlavně součástí Nadace Billa a Melindy Gatesových. Když si uvědomíme, že tato neziskovka patří mezi patnáct nejvlivnějších think-tanků v Americe, opět to ukazuje, jakou moc má Bill Gates.
Nadace Billa a Melindy Gatesových a Centrum pro globální rozvoj jsou také úzce personálně propojené. Například Doktorka Hannah Kettlerová, která pracuje v Centru pro globální rozvoj jako ředitelka pro financování a partnerství v další neziskovce Centrum pro inovace a přístup k vakcínám, předtím pracovala šestnáct let v programu GlobalHealthFoundation Billa a Melindy Gatesových. Centrum pro inovace a přístup k vakcínám je další neziskovka, která se zabývá celosvětovým zdravím. Častým účastníkem akcí Centra pro globální rozvoj je také už zmíněný Christopher Elias, šéf Nadace Billa a Melindy Gatesových. Už jsem zmínil, že Open Philanthropy financuje Centrum pro globální rozvoj. A také víme, že Bill Gates je dnes největším sponzorem Centra pro globální rozvoj. Centrum pro globální rozvoj je ale financována i jinými subjekty, například fondem Wellcome Trust, kterému se budu podrobněji věnovat později.
Centrum pro strategická a mezinárodní studia
Centrum pro strategická a mezinárodní studia je think-tank založený v roce 1962 jako Centrum pro strategická a mezinárodní studia Georgetownské univerzity. V roce 1986 se ale Georgetownská univerzita rozhodla přerušit veškeré styky s tímto Centrem. Tento think-tank se zaměřuje především na geopolitiku a je lobbistou amerického zbrojního průmyslu. Jinými slovy, Centrum pro strategická a mezinárodní studia dělá všechno pro to, aby podpořilo cíle amerického zbrojního průmyslu a dostává za to peníze. Vzhledem k tomu, že války jsou pro zbrojní průmysl obchodem s bombami, je tento think-tank jako poradce americké vlády v oblasti zahraniční politiky zastáncem ozbrojených operací namísto diplomatických metod.
V předchozích kapitolách jsem předvedl, jak neziskovky a think-tanky přímo určují politická rozhodnutí, jak píšou studie, organizují konference a financují vládní poradce. Přijímají bývalé členy vlády po jejich odchodu z politiky, za což jsou samozřejmě skvěle placené. Média ovšem má tendenci tyto věci přehlížet, i když jsou zcela otevřené. Chtěl jsem jenom poznamenat, že média před těmito věcmi zavírají oči.
Centrum pro strategická a mezinárodní studia je rozhodně think-tank, který se primárně věnuje blahu amerického zbrojního průmyslu a je za to placený. O to zajímavější je, že toto Centrum hrálo ústřední roli i v přípravě na možnou pandemii před Covidem-19. Podívejme se nejprve na příklady lidí, kteří v tomto Centru hrají určitou roli. Například vědci z tohoto centra. Vzpomínáme si na Rebeccu Katzovou a Julii Fischerovou, jejichž práci tak štědře financovala Open Philanthropy? V roce 2013 například pracovali jako vědci na zprávě Centra pro strategická a mezinárodní studia, která měla stanovit globální zdravotní politiku Obamovy administrativy. Byl tu samozřejmě opět výrazně zmíněný boj proti malárii a obrovský finanční závazek Nadace Billa a Melindy Gatesových v boji proti malárii.
Významné je také vedení Centra pro strategická a mezinárodní studia. Například Sam Nunn, který založil Iniciativu pro jadernou hrozbu spolu s Tedem Turnerem, je uvedený jako emeritní předseda. Jsou tu ovšem zastoupení i velmi vlivní geo stratégové. Nejznámější z nich je Henry Kissingernebo dnes již zesnulý Zbigniew Brzezinski. Na seznamu je mnoho bývalých vlivných amerických politiků, kteří po skončení svého působení v politice získali dobře placené pozice v tomto Centru, aby podporovali jejich projekty, rozumějme americký zbrojní průmysl. A asi není přehnané, že aktivně pomáhali i v době svého působení v politice, jinak by těžko dostali tato dobře placená místečka jako poděkování za podporu.
Henry Kissinger a Sam Nunn jsou také uvedení ve vysoce postaveném poradním sboru tohoto Centra. Je třeba připomenout, že Centrum pro strategická a mezinárodní studia se ve své práci nezaměřuje na zdravotnictví nebo něco podobného, ale na geopolitiku a zájmy amerického zbrojního průmyslu. Takže prakticky u všeho, do čeho je toto Centrum zapojené, se vždy musíte ptát, jak by to mohlo být využito pro vojenské účely.
To například vysvětluje, proč bylo Centrum jedním z organizátorů simulačního cvičení Dark Winter v roce 2001, kdy byl simulovaný útok biologickými zbraněmi jako spouštěč pandemie. Vzpomínáte, zmínil jsem to v kapitole pandemických cvičení. Proč se toto Centrum ryze vojenského charakteru, angažuje v pandemických cvičeních? Je tu patrná vojenská složka v těchto projektech. Armáda. Kromě Margaret Hamburgové je další zajímavou osobou v tomto Centru jistý doktor Tom Inglesby. Je ředitelem Centra zdravotní bezpečnosti Johna Hopkinse na Bloombergově škole veřejného zdraví. Mediální magnát Michael Bloomberg věnoval Centru zdravotní bezpečnosti Johna Hopkinse celkem přes 3,3 miliardy dolarů zejména v roce 2016. I tento think-tank s honosným názvem se zabývá především zdravím nás všech. Tom Inglesby byl jedním z organizátorů pandemické simulace AtlanticStorm v roce 2005, která simulovala pandemii vyvolanou biologickými zbraněmi.
Pamatujete si opět na kapitolu pandemická cvičení? Od roku 2018 je Tom Inglesby velmi aktivní. Byl jednou z ústředních postav pandemického simulačního cvičení Clade X, která simulovala pandemii způsobenou laboratorním virem, a v červenci 2018 napsal příručku Šest způsobů, jak se země mohou připravit na příští infekční pandemii. Náhoda – rok a půl před vypuknutím pandemie. Další konferencí o pandemii byla konference Wilton Park, která se konala v listopadu 2018 a které se Tom Inglesby také zúčastnil ve vedoucí funkci. Tom Inglesby se samozřejmě zúčastnil i simulace Event 201. To znamená, že se Inglesby zúčastnil prakticky všech velkých pandemických simulací v posledních letech, tedy ještě předtím, než WHO vyhlásila Covid-19 za pandemii.
Rockefellerova nadace poprvé
Rockefeller je určitě jedním z nejznámějších jmen na světě. O jeho majetku, nebo spíše o majetku klanu Rockefellerů, koluje nespočet fám. Jedno ovšem lze považovat za jisté: Oficiální odhady bohatství Rockefellerů jsou zcela jistě podhodnocené. Než se dostanu k vlastnímu tématu, musím to nejprve vysvětlit. John D. Rockefeller, zakladatel rodu Rockefellerů, vybudoval v 19. století ropné impérium Standard Oil, které bylo na počátku 20. století prakticky ropným monopolem v Americe. To se ovšem stalo viditelně nepopulárním. Rockefeller tak mohl libovolně manipulovat s cenou ropy a hromadit tak ještě více peněz a moci.
Na prezidentského kandidáta Theodora Rooseveltabyl proto vyvíjený velký tlak veřejnosti. Roosevelt slíbil, že v případě svého zvolení proti monopolu zakročí. Ale i tehdy byla moc superboháčů v Americe obrovská, a proto je třeba se pozorně podívat na následující historii. Nebudu zabíhat do podrobností, prakticky šlo o to, že 15. května 1911 Nejvyšší soud Spojených států amerických shledal, že společnost Standard Oil porušila Shermanův antimonopolní zákon. Nařídil proto rozdělení společnosti, načež cena akcií výrazně klesla. Rockefeller předpokládal, že se cena zotaví a akcie své společnosti odkoupil. To zjednodušeně znamená, že rozdělení Standard Oil bylo jen výkladní skříní pro hloupé lidi. To jediné, co se stalo, bylo, že se monopol rozdělil na 34 menších společností, které ale Rockefeller stále vlastnil. Jeho monopol, tedy i moc, pokračoval dál, jen byl od té doby lépe maskovaný. Koneckonců Rockefeller nebyl nucený prodat části svých společností, ani nebyly znárodněné. Z hlediska vlastnictví se nic nezměnilo. Rockefeller byl dokonce několik let po rozdělení bohatší než kdykoli předtím. Abychom pochopili, jak bohatý Rockefeller byl, podívejme se na článek z roku 2016, který vyšel v časopise Business Insider:
"Když se na počátku 20. století rozpadla společnost Standard Oil, odešel tehdy dvaasedmdesátiletý John D. Rockefeller do důchodu – s majetkem v hodnotě asi 900 milionů dolarů. V dnešním přepočtu to znamenalo, že majetek tohoto ropného magnáta činil asi 300 miliard dolarů."
To stačí pro naši plastickou představu. Rockefeller byl bohatší a mocnější než Bill Gates, Warren Buffeta George Soros dohromady. Prostřednictvím svých fondů a investic má Rockefeller dlouhodobě podíly v mnoha dalších společnostech a průmyslových odvětvích. Je nesmírně obtížné správně odhadnout majetek klanu, protože jsou skutečnými mistry v utajování svého bohatství tím, že ho vkládají do nesčetných nadací a následně investují prostřednictvím fondů. Toto téma by vydalo na samostatný pořad. Rozdělení společnosti Standard Oil dalo vzniknout prakticky všem dnešním ropným společnostem v Americe. Společnost ExxonMobilbyla v průběhu desetiletí sloučená z různých Rockefellerových dílčích společností. Původní názvy dílčích společností, které byly sloučené do společnosti ExxonMobil, byly Anglo-AmericanOilCompany.Ta, co drancovala íránskou ropu, dále Standard OilCompanyof New York, Standard Oilof New Jersey, Standard OilCompanyof Louisiana a VacuumOilCompany. Totéž platí pro ropnou společnost Chevron, která vznikla z nástupnické společnosti Standard Oilof Kentucky.
Rockefeller se nikdy nezbavil podílů v těchto dvou a všech ostatních, nástupnických společnostech Standard Oil. Vlastnická struktura je jenom velmi chytře skrytá. Při zkoumání zjistíme, že 99,87 % akcií společnosti ExxonMobil je ve free floatu, to znamená ve volném oběhu neznámých akcionářů. Zároveň se ale uvádí, že například čtyři dceřiné fondy skupiny Vanguard Groupdrží přibližně 21 % akcií ExxonMobil a dva dceřiné fondy BlackRock drží téměř pět procent akcií. Kromě toho jsou akcionáři společnosti ExxonMobil i různé další fondy. Totéž platí pro Chevron: 99,98 % akcií Chevronuje ve volném oběhu, zatímco BlackRock zároveň drží 5 % a Vanguard 13 % akcií. A tento princip platí pro všechny nástupnické společnosti StandardOil.
Můžeme se jen dohadovat, jak bohatý a mocný je dnes klan Rockefellerů. Tato nepřehlednost Rockefellerových financí mně velmi ztěžuje práci. Pokud bychom chtěli plně pochopit Rockefellerovu roli v pandemii, museli bychom vzít v úvahu všechny jeho investiční fondy, think-tanky a nadace. Proto se budu v této kapitole zaměřovat pouze na slavnou Rockefellerovu nadaci.
Jedním z nejznámějších dokumentů v souvislosti s Rockefellerovou nadací a pandemií je takzvaný Lock Step Document. Jedná se o dokument z roku 2010, ve kterém Rockefellerova nadace prošla čtyři scénáře pro dobu po budoucí pandemii. Jeden ze scénářů dokumentu Lock Step je podobný pandemii Covid-19. Proto se na internetu šíří zvěsti, že Rockefeller všechno předvídal a plánoval už v roce 2010. Osobně si nemyslím, že je to pravda, protože pokud by to skutečně plánoval, musel by být v dokumentu jediný scénář. Byly tam ale čtyři scénáře. Nicméně dokument Lock Step je zajímavý, protože pokud ho zařadíme do naší teze, že současná pandemie byla plánovaná. Pak přesně zapadá.
Po selhání hromadného očkování během prasečí chřipky následovala analýza selhání. Tomu by odpovídalo, že Rockefeller v roce 2010 přemýšlel o opatřeních, která je třeba přijmout v případě další pandemie. Podle mého názoru byl rok 2010 začátkem druhé fáze, tedy brainstormingu a analýzy chyb, z toho vyplývajících úvah, jak to v budoucnu dělat lépe. Tato fáze zahrnuje také prezentaci Heidi Larsonové, kterou jsem zmínil dříve. Heidi Larsonová už na základě analýzy chyb předložila návrhy budoucích opatření. Od roků 2016 a 2017 vidíme na nesčetných simulačních cvičeních, konferencích a programech financování, jak se na základě zjištění z druhé fáze přechází k fázi třetí, tedy k realizaci a přípravě. Rozhodně to ale není důkaz, že Rockefeller už v roce 2010 přesně věděl, jak se věci vyvinou. To, že se na pandemii připravovalo, nikdo nezpochybňuje. Koneckonců to otevřeně říkají všechny konference, programy financování a plánovací simulační cvičení. Zřejmě na to měl vliv dokument Lock Step, protože scénář Lock Step uvádí například:
"Zaprvé, je přijímaný a obhajovaný více kontrolovaný svět. Občané se dobrovolně vzdali své suverenity – a svého soukromí – výměnou za větší bezpečnost a stabilitu. Občané byli tolerantnější k pokynům shora a většímu dohledu, dokonce jej dychtivě vyžadovali, vůdci vydávali pokyny, které považovali za vhodné. Ve vyspělých státech se nadměrný dohled projevil v mnoha podobách: Například biometrické pasy pro všechny občany."
Neuvěřitelné, že? To byl prosím pěkně dokument z roku 2010, každý si ho může vyhledat a přečíst. Tohle se psalo v roce 2010. Tehdy byl mobilní internet ještě v plenkách a chytré telefony mělo jen velmi málo lidí. Převeďme to do dnešní doby. Z biometrických průkazů se stanou elektronické očkovací pasy a sledovací aplikace, nebo dokonce projekt ID2020, ke kterému se ještě dostanu. Ty paralely a scénáře Lock Step s pandemií Covid-19 jsou zřejmé. Proto je logické, že dokument Lock Step hrál roli při brainstormingu od roku 2010.
RajivShah
Než se dostanu k tomu, co Rockefellerova nadace financovala a organizovala v souvislosti s přípravou na pandemii, podívejme se ještě na některé klíčové osoby, které se na Rockefellerově nadaci podílely. Šéfem Rockefellerovy nadace je Rádžív Šáh, muž narozený v Americe v roce 1973. Jeho rodiče emigrovali do Ameriky z Indie ještě před jeho narozením. Studoval ekonomii a zdravotnictví. Byl zřejmě velmi nadaným studentem, protože už během studia byl jeho výzkum financovaný americkou vládou částkou půl milionu dolarů. V roce 2001 se Rádžív Šáh připojil k Nadaci Billa a Melindy Gatesových, kde vedl několik programů, včetně programu rozvoje zemědělství v Africe, který Bill Gates financoval společně s Rockefellerovou nadací. V této době přišel Rádžív Šáh s důležitým finančním nástrojem. Mezinárodním finančním nástrojem pro očkování.
Už mnohokrát jsme se přesvědčili o tom, že štědří zachránci světa, jako je Bill Gates, ve skutečnosti přispívají na své projekty jen malými částkami, zatímco většinu nechají vysolit daňové poplatníky západních zemí. Předpokládám také, že zachráncům světa nejde o ušlechtilé projekty, ale o vydělávání peněz. A právě tady přichází na řadu Šáhův Mezinárodní finanční nástroj pro očkování. Je to finanční nástroj očkovací aliance GAVI, kterou v roce 2001 založil Bill Gates a věnoval jí miliardy. Na stránce Investorského centra GAVI si můžeme přečíst o dluhopisech na očkování, které GAVI představila:
"Očkovací dluhopisy jsou zajímavé i pro investory, kteří hledají společensky odpovědnou investici s jasným a jednoznačným účelem. Dluhopisy na očkování nabízejí investorům příležitost k diverzifikaci portfolia s atraktivním výnosem s ohledem na riziko v rámci oceněné sociálně odpovědné investice s jasnou a jednoznačnou péčí a zároveň pomáhají chránit životy milionů dětí."
Očkovací dluhopisy už od roku 2006. Neuvěřitelné.
V roce 2018 hovořila ArunmaOtehová, viceprezidentka Světové banky, ve svém projevu o úspěchu tohoto nástroje očkovacích dluhopisů, který navrhl Rádžív Šáh:
"Další výzvou, která byla řešená prostřednictvím inovativního financování, je poskytování vakcín nejchudším zemím světa. Za tímto účelem byl v roce 2006 zřízený Mezinárodní finanční nástroj pro očkování. Používá se k předfinancování vakcín prostřednictvím vydávání dluhopisů na vakcíny, které jsou podložené právně závaznými přísliby dárců. Mezinárodní finanční nástroj pro očkování obdržel 6,5 miliardy dolarů od dárců, které během dvaceti pěti let vyplatí Austrálie, Francie, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Jihoafrická republika, Španělsko, Švédsko a Velká Británie. Světová banka, která je zodpovědná za financování tohoto mezinárodního nástroje pro očkování, pomohla tomuto finančnímu nástroji, získat na kapitálových trzích v uplynulém desetiletí více než 5,7 miliardy dolarů."
To zní vznešeně, že? Podívejme se ale na to, co ArumaOtehová skutečně řekla. Řekla jasně. GAVI dostává od výše uvedených států přísliby, že v budoucnu poukážou GAVI miliardy dolarů. Aby měli investoři peníze okamžitě k dispozici, mohou si od GAVI koupit dluhopisy na očkovací látky, jejichž splacení včetně úroků nepřímo garantují státy. Kdyby chtěl Bill Gates skutečně zachránit svět, mohl by sám utratit pro něj směšnou částku 6,5 miliard za vakcíny. Nebo by mohl alespoň těch 6,5 miliardy zálohovat z vlastní kapsy a pak je od států v průběhu let získat zpátky bez účtování úroků. Bill Gates to ale nechtěl udělat; místo toho shromažďuje přísliby od států a prodává je jako cenné papíry GAVI (garantované státem) investorům, kteří pak získávají úroky z peněz na pomoc přislíbených státy. Ale to není všechno.
Kromě toho, Bill Gates také vydělává na penězích, které má GAVI k dispozici na nákup vakcín. Proč? Protože jeho nadace je akcionářem společností, které dodávají objednané vakcíny. Jednoduše řečeno: GAVI není charitativní organizace, která chce nezištně zachránit svět prostřednictvím očkování za peníze Billa Gatese. Je to mimořádně sofistikovaný obchodní model, ve kterém Bill Gates vydělává peníze několika způsoby. Obchodní model GAVI, který spočívá ve shromažďování co největšího množství vládních peněz s malým množstvím vlastních peněz. Tyto peníze se pak utrácejí za věci, na kterých nakonec vydělá sám ušlechtilý mecenáš.
Rádžív Šáh to dovedl k dokonalosti vytvořením mezinárodního finančního nástroje pro očkování. Vzpomínáme si, jak jsem hovořil o partnerství veřejného a soukromého sektoru? Přesně tak to je myšleno: miliardář vloží trochu peněz, státy pak k tomu vloží mnohonásobně více peněz a tyto peníze jsou pak utracené ve smyslu ušlechtilého miliardáře na podporu jeho politických nebo obchodních zájmů.
Dalším velmi důležitým pojmem v této souvislosti jsou cíle udržitelného rozvoje. S těmito cíli udržitelného rozvoje v souvislosti s přípravou na pandemii se setkáváme stále. Cíle udržitelného rozvoje tu zmiňuji jenom proto, že se s nimi neustále setkáváme. Například projev viceprezidentky Světové bankyArunmyOtehové, který jsem citoval, se týkal cílů udržitelného rozvoje, ačkoli se o mezinárodním finančním nástroji pro očkování zmínila jen okrajově. Vraťme se ale ke kariéře Rádžíva Šáha.
Rádžív Šáh se stal v roce 2009 šéfem proslulé americké agentury pro mezinárodní rozvoj USAID. My víme, že tato agentura je parním válcem, který dobývá svět pro americké korporace. Rádžív Šáh reformoval USAID a opět zvýšil vliv podnikatelské komunity na USAID. Rádžív Šáh také mimochodem prošel programem YoungGlobalLeaders Světového ekonomického fóra Klause Schwabapodobně třeba jako český Karel Janeček a další. V roce 2017 byl Rádžív Šáh zvolený prezidentem Rockefellerovy nadace. To znamená, že je zastoupený také v mnoha velmi vlivných think-tancích, například v Trilaterální komisi založené Davidem Rockefellerem, v Radě pro mezinárodní vztahy, nebo v Atlantické radě, kde je uvedený jako ředitel.
Tim Evans
Další velmi zajímavou osobou spojenou s Rockefellerovou nadací je Tim Evans. Je to pozoruhodný člověk. Muž, který tahá za nitky v zákulisí, ale nemá ani heslo na Wikipedii. Od roku 2015 je ředitelem pro zdraví, výživu a obyvatelstvo ve Světové bance, dříve působil mimo jiné v Rockefellerově nadaci. Světová banka o něm píše, že se vyznamenal rozvojem inovativních partnerství, včetně GAVI a dalších organizací. Tim Evans se od roku 2017 aktivně podílel na přípravě pandemie. Pracoval například na dokumentu Světové banky s názvem, nebudu to číst v angličtině, rovnou uvedu překlad – Od paniky a zanedbávání k investicím do zdravotní bezpečnosti: financování pandemické připravenosti na národní úrovni.
Tento dokument Světové banky byl zveřejněný už v prosinci 2017. Při své práci Tim Evans úzce spolupracoval s Iniciativou pro jadernou hrozbu. Například na konci června 2018 uspořádala tato Iniciativa pozoruhodnou akci. V rámci této akce uspořádala Iniciativa společně se Světovým ekonomickým fórem a fondem Wellcome Trust konferenci na téma Biologická bezpečnost a snižování rizik. Konference se mimo jiné zúčastnila Elizabeth Cameronová, jejíž práce byla velkoryse financovaná z prostředků Open Philanthropy. 14. února 2019 se v rámci Mnichovské bezpečnostní konference konalo další simulační cvičení, které jsem několikrát zmínil. Této akce se zúčastnil také Tim Evans.
Opět je třeba připomenout, že tuto akci organizovaly mimo jiné Iniciativa pro jadernou hrozbu a Centrum pro globální rozvoj a financovala ji Open Philanthropy. Toto mnichovské cvičení bylo částečně řízené Globální radou pro monitorování připravenosti. Cílem této rady bylo posoudit, jak dobře jsou státy připraveny na vypuknutí nemoci, tedy pandemie. Rada byla založená v roce 2018 pod vedením bývalé norské premiérky GroHarlem Brundtlandové, která hraje ve WHO důležitou roli. Na konci května 2019 se opět pod záštitou Iniciativy pro jadernou hrozbu sešla skupina na velmi vysoké úrovni, aby analyzovala výsledky mnichovského cvičení a cvičení ve Wilton Parku v roce 2018. Mezi hlavními řečníky byli doktor Chris Elias, prezident Nadace Billa a Melindy Gatesových, Doktor Tim Evans ze Světové banky a doktorka Elizabeth Cameronová z Iniciativy pro jadernou hrozbu. Přítomni byli také vysocí představitelé WHO a Univerzity JohnseHopkinse.
Pandemické cvičení Event 201, které se konalo dva měsíce před objevením prvních případů Covid-19 ve Wuchanu, lze považovat za závěr příprav. A opět tu byli převážně stejní lidé. Například Chris Elias od Billa Gatese a Tim Evans ze Světové banky. Přítomní byli také zástupci Nadace OSN, která se stará o cíle udržitelného rozvoje, dále klíčoví partneři Světového ekonomického fóra a viceprezident společnosti Johnson & Johnson. Nechyběli ani zástupci společností, jako je Lufthansa a další.
Závěr
To je všechno k tomuto druhému dílu Průvodce pandemickou galaxií, co uslyšíte v další třetí epizodě? Budu pokračovat podruhé Rockefellerovou nadací, kterou jsem musel rozdělit na dvě části, abychom v tom měli pořádek a postupoval jsem podle určitého schématu. Pak se podívám na Welcome Trust, který pro většinu z nás není tak známý, ale patří k nejbohatším fondům na světě. Důležité budou také klíčové osoby kolem tohoto fondu, přičemž vybírám samozřejmě jen ty nejdůležitější z důležitých, abych na vás nehrnul víc dat, údajů a informací, než je potřeba. Podívám se potom stručně na Google a jeho těsné vazby s Pentagonem a zpravodajskými službami v Americe.
Budu pokračovat Světovým ekonomickým fórem Klause Schwaba. Jaké je temné pozadí tohoto fóra se dozvíte příště. Právě pandemie Covid-19 výrazně urychlila a prosadila prvky čtvrté průmyslové revoluce, hlavně takzvané digitální identity v ID2020. Tohle je jedna ze stěžejních věcí celé pandemie vůbec. Dále přejdu ke Světové bance, která také hrála v pandemii důležitou roli. Podívám se také na Globální radu pro monitorování připravenosti. Pečlivě třídím a vybírám pouze ty organizace, které se na přípravě pandemie podílely a o čemž mám nejpřesvědčivější důkazy.