Kdo vlastní počasí?

Chcete-li mě pravidelně podpořit, zašlete prosím drobnou, ale pokud možno pravidelnou částku na účet:
217845530/0300
Iban: CZ90 0300 0000 0002 1784 5530
BICSWIS: CEKOCZPP
Můžete také jednoduše použít QR kódy.

100 Kč

250 Kč

500 Kč

Pomůže také sdílení na sociální sítě.

A k čemu použijeme Váš dar? Dozvíte se zde.

1. díl

audio

Tento článek je volným pokračováním mého dvoudílného cyklu Poručíme větru dešti, který jsem vysílal před téměř dvěma lety. Protože jsem do té doby zpracovával řadu jiných rozmanitých témat, nemohl jsem se na programy a projekty geoinženýrství zaměřit hlouběji. Musel jsem tyto věci překládat a zpracovávat postupně tak, jak mě vyzbýval čas mimo rámec standardních pořadů. Některé fragmenty jsem také zakomponoval do nedávného pořadu Americký experiment se zlatou rýží v Číně, zejména v poslední kapitole.

V tomto článku budu nejen předkládat fakta, ale i šokovat ty z vás, kteří jste se s podobnými informacemi ještě nesetkali. Proto se pojďme společně vypravit do velkolepého, ale zároveň děsivého světa vojenského geoinženýrství. Právě geoinženýrství totiž poskytuje klíč vládám a korporacím pro takzvané globální oteplování. Nikoli pro samotný fenomén jako takový, ale pro vyvolání pocitu viny, že za globální oteplování může lidstvo samotné. Že jíme maso, že jezdíme auty, že příliš topíme. Povězme si tedy něco o tom, jak podvody v oblasti klimatu využívají vojenské a korporátní zájmy k privatizaci globálních společenství za souhlasu zkorumpované OSN.

Účelem tohoto článku je pochopit základ podvodu s oteplováním klimatu, tedy změnou klimatu a návrh geoinženýrství, a to navzdory ničivé hrozbě, kterou představuje pro naše životní prostředí a veřejné zdraví. Při hledání souvislostí identifikujeme shodné vojenské a korporátní zájmy globální nadvlády s cílem ovládnout globální zdroje a globální společenství, kterým brání národní suverenita. Národní suverenita je totiž poslední překážkou globalistů. Ti dlouho přemýšleli, jak se s tímto zastaralým fenoménem vypořádat. A přišli na geniální myšlenku.

Vytvořily globální hrozbu pro národní bezpečnost. Tou hrozbou je oteplování klimatu – vyžadující globální technologické řešení, tedy geoinženýrství. To ovšem zase vyžaduje zřeknutí se národních suverenit. Proto vytvořili nesčetné množství globalistických environmentálních nevládních organizací, hnutí, soukromých a veřejných institucí a vybrali si osoby odpovědné za vydávání globálních environmentálních politik z OSN, které vyhovují jejich cílům.

Počasí je nástrojem pro vojenské cíle expanze a nadvlády, ale stejně tak je ze stejných důvodů nástrojem globální korporátní moci. Otázka, kdo komu slouží, je zde zbytečná. Jsou to dva propojené korporátní světy sledující stejný cíl, dvě strany téže mince. Jeden bez druhého by neexistoval. Ozbrojené síly jsou tu teoreticky proto, aby hájily konečné korporátní zájmy národů, takže je najdeme ve stejnou dobu na stejných místech. Proto je nezbytné postřehnout artikulaci tohoto tandemu na politické, civilní a vojenské scéně na mezinárodní úrovni, jaká je jejich skutečná agenda a jaký bude dopad chtivosti tohoto tandemu po penězích a moci na životní prostředí a život lidských i nelidských bytostí.

Cesta k hledání výše zmíněné artikulace začíná v temném labyrintu s doslova tisíci vzájemně propojenými veřejnými i soukromými subjekty, globalistickýmithink tanky, sítěmi, summity, agendami, konvencemi, programy, projekty, fóry, konferencemi, dohodami, protokoly atd. které individualizační úkol téměř znemožňují. Člověk by si mohl myslet, že tento zmatek je vytvořený výslovně proto, aby bránil jakémukoli pochopení probíhajícího šílenství. Jak ale víme, všechny cesty vedou do Říma, proto už víme, že musíme sledovat společnou nit, modifikace počasí.

Římský klub: Základní kámen eko-šílenství

Počasí je totiž klíčovým nástrojem k ovládnutí světových zdrojů a dosažení starého globalistického snu o světové vládě; v zásadě ji zajišťuje OSN. Světová vláda s jedním ekonomickým a měnovým systémem, jedním náboženstvím a jednou vojenskou silou, myšleno NATO.

Mezi tisíci globalistickýmithink tanky si zvláštní zmínku zaslouží Římský klub, který v roce 1968 založili David Rockefeller a známý italský průmyslník AurelioPeccei. AurelioPeccei se totiž stal poradcem v oblasti životního prostředí a zahraniční politiky prvního řádu v OSN od samého počátku její existence.

Římský klub, který se zrodil s konkrétním cílem prosazovat světovou vládu, symbolizuje jako žádný jiný výše zmíněnou artikulaci. Artikulaci politickou, občanskou a vojenskou, v rámci NATO, OSN a dalších významných aktérů. AurelioPeccei, značně ovlivněný prorockou vizí svého přítele Zbigniewa Brzezinského o technokratické diktatuře ve světě bez národních suverenit v čele s Amerikou, ve své knize TheChasmAhead vydané v roce 1969 ostatně potvrzuje, že má-li být zabráněno chaosu, musí světovou politiku řídit Severoatlantická aliance. Jak odvážné prohlášení!

Byl Římský klub vytvořený NATO, aby sloužil jeho vojenským cílům plnospektrální nadvlády z odrazového můstku OSN pod rouškou programů civilní obrany? To všechno s využitím klíčových globálních environmentálních a zahraničněpolitických otázek, jako je podvod s globálním oteplováním a technologická odpověď geoinženýrství na záchranu světa?

Mezi zakladateli Římského klubu najdeme představitele NATO, zástupce Rady národní bezpečnosti Spojených států a Výboru pro zahraniční vztahy.

AurelioPeccei, byl předsedou ekonomického výboru Atlantického institutu, hlavního think tanku NATO. Alexander King, spoluzakladatel, generální ředitel pro vědecké záležitosti OECD. Harlan Cleveland z Aspen Institute, velvyslanec při NATO. Senátor ClaibornePell, bývalý velvyslanec při NATO.George McGhee, bývalý velvyslanec při NATO. Joseph Slate, ředitel Aspen Institute, člen americké vlády a delegace při NATO. William Watts, ředitel PotomacAssociates, think-tanku NATO, a ředitel AtlanticCouncil. Donald Lesh, spolupracovník PotomacAssociates a pracovník Rady národní bezpečnosti Henryho Kissingera. Walter J.Levy, ředitel AtlanticCouncil, člen Bilderberg Society a Výboru pro zahraniční vztahy. Mimochodem teoretický zastánce doktríny rozšíření NATO do třetího světa. Sol Linowitz, magnát Xeroxu s rozsáhlou historií angažovanosti v NATO.

Už tento fenomenální výčet osob nám jasně napoví, jak je geoinženýrství ve skutečnosti spojené s militarizací počasí pro vojenské účely. Jak vždycky ve svých pořadech říkám, pojďme po konkrétních lidech, za vším stojí skuteční lidé se jmény, lidé z masa a kostí. Musíme vždycky všechno konkretizovat až na dřeň, protože jedině tak se vyhneme obvinění nebo podezření z konspirací.

Myšlenka maskování vojenských prostředků prostřednictvím "programů civilní obrany", které zahrnují rozsáhlou psychologickou manipulaci obyvatelstva, není pro NATO nová. Takovou strategii vypracoval v polovině 60. let Tavistockův institut, Stanfordský výzkumný institut, Institut pro sociální vztahy a další centra aplikované sociální psychiatrie, která jsou ve správní radě Římského klubu. Je tedy jasné, že jedním z těchto gloablistických subjektů je proslulý Římský klub, který vynikal svými výsledky prostřednictvím mnoha svých členů, zejména zesnulého Maurice Stronga a Ala Gora. Speciálně Maurice Strongovi se budu věnovat ve zvláštní kapitole vyhrazené přímo jemu.

Od svého vzniku až do roku 2017 vydal maltuziánskýglobalistický Římský klub 43 zpráv. Od první z nich s názvem "Hranice růstu" vydanou v roce 1972, kde varovali před nebezpečím přelidnění, až po jednu z posledních "Populace a zničení planety", se na jejich zaměření nic nezměnilo. Lidstvo si za svou existenci může samo. Ve zprávě Alexandera Kinga "První globální revoluce", která byla zveřejněná v roce 1991, Římský Klub ukazuje své nízké morální standardy a ospravedlňuje cíle za každou cenu. V této zprávě můžeme číst věty jako například:

"Při hledání nového nepřítele, který by nás sjednotil, jsme přišli na myšlenku, že znečištění, hrozba globálního oteplování, nedostatek vody, hladomor a podobně by tomu odpovídaly," uvádí se ve zprávě Římského klubu, která pokračuje: "Všechna tato nebezpečí jsou způsobená lidskými zásahy, a proto skutečným nepřítelem je tedy lidstvo samo".

V pojetím Římského klubu tedy nezáleží na tom, zda je tento společný nepřítel skutečný, nebo pro tento účel vymyšlený.

Stojí za povšimnutí, že Římský klub hájil vědecký konsensus o globálním ochlazování už v 70. letech 20. století.

Summit Země v Riu byl prvním z mnoha kroků, které měly 13. června 2019 podpisem memoranda o porozumění mezi více zainteresovanými stranami provést totální korporátní převzetí OSN.

Jisté však je, že klima, zásadní součást našeho globálního společenství, bylo nástrojem k dosažení staré globalistické agendy jedné světové vlády pro kontrolu a privatizaci všech zdrojů Země. Tato agenda 2030 je dnes naléhavá tváří v tvář veřejně přiznanému volnému pádu kapitalismu a je nám prodávaná pod zavádějícími názvy jako Zelený nový úděl, Přírodní kapitál, Nová klimatická ekonomika, Nový úděl pro přírodu atd., což jsou všechno eufemismy pro záchranu kapitalistického systému. V kapitalismu se neustále musí generovat zisk, točit peníze, jinak kapitalismus imploduje.

Za těmito nablískanými názvy se skrývá důkladně naplánovaná "čtvrtá průmyslová revoluce", kterou řídí Světové ekonomické fórum a OSN a jejíž náklady přesahují 100 bilionů dolarů. Její uskutečnění bude znamenat globální záchranu, kterou zaplatíme my (daně a penzijní fondy), zábor půdy a zpeněžení přírody na globální úrovni korporacemi působícími v rámci zkorumpované OSN. Guruové klimatického oteplování Maurice Strong a Al Gore přitom veleli zelenému neziskovému průmyslovému komplexu k sociálnímu inženýrství a k získání společenského souhlasu s tímto šílenstvím prostřednictvím indoktrinace, vytváření a manipulace globálních klimatických hnutí.

Geoinženýrství, vojenská zbraň pro plnospektrální nadvládu, je klíčovým nástrojem globalistické agendy prosazované OSN, která bude držet pohromadě tento gigantický "domeček z karet" postavený na podvodu s oteplováním klimatu, který připraví scénu pro důkaz globálního oteplování a klimatického chaosu, v režii NATO, pod rouškou programů civilní obrany, přesně podle plánu. Své místo tu nachází slavný citát Jamese Warburga, bankovního agenta Rothschildů a poradce amerického prezidenta Franklina Roosevelta z roku 1950:

"Budeme mít světovou vládu, ať se vám to líbí nebo ne. Dobytím, nebo souhlasem."

Tento výrok jsem poprvé ocitoval v pořadu Humanita na rozcestí. Právě tady jsem citoval více výroků, které pozoruhodně skládají dohromady to, o čem hovořím dnes.

Maurice Strong z Římského klubu

Kdo byl vlastně Maurice Strong? Nejlepší životopisný nástin Maurice Stronga napsala ElaineDewarová ve své vynikající knize, cituji:

"Maurice Strong, absolvent školy, se z nuzné existence během krize v kanadské prérii vypracoval na jednoho z vůdců snah o globalizovaný ekofašismus."

Abychom pochopili Maurice Stronga jako jednoho z klíčových tvůrců mezinárodní environmentální politiky zabývající se změnou klimatu, je podle mě nutné vyjmenovat nejvýznamnější instituce, ve kterých měl moc, a podívat se, jak pokračují ve sledování agendy naznačené před několika desetiletími a formují dnešní politiku a programy včetně geoinženýrství.

Maurice Strong, zaštítěný Edmundem Rothschildem plus Davidem Rockefellerem a pod intelektuálním vedením GroHarlem Brundtlandové, bývalé norské premiérky, vešel ve známost úspěšnou organizací Konference OSN o životním prostředí člověka ve Stockholmu v roce 1972, kde jako generální tajemník varoval před počínajícím globálním oteplováním, znečištěnými oceány, devastací lesů a časovou bombou pro populaci.

V roce 1972 Edmund Rothschild vytvořil Výbor OSN pro životní prostředí a rozvoj a Maurice StrongProgram OSN pro životní prostředí. Z této platformy ve spolupráci se Světovou meteorologickou asociací prosadil v roce 1988 vytvoření IPCC, politického klimatického kartelu s politickými cíli, aby prostřednictvím falešné vědy legitimizoval teorii oteplování klimatu, respektive změny klimatu a její technologickou nápravu.

Maurice Strong byl generálním tajemníkem konference OSN o životním prostředí a rozvoji v roce 1992 známé jako Summit Země v Riu, náměstkem generálního tajemníka OSN v době skandálu Ropa za potraviny, hlavním architektem Kjótského protokolu a Globální agendy 21 ve spolupráci s Alem Gorem, a zástupcem generálního tajemníka OSN na Kjótském summitu 1997.

Maurice Strong byl mimo jiné také hlavním poradcem prezidenta Světové banky, zakládajícím ředitelem a prezidentem Světového ekonomického fóra, předsedou Institutu světových zdrojů, ředitelem Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj, členem rady Mezinárodní unie na ochranu přírody a viceprezidentem Světového fondu na ochranu přírody. Všechny tyto instituce odpovídají jádru Zelený nový úděl, Přírodní kapitál, Nová klimatická ekonomika, Nový úděl pro přírodu atd., což jsou všechno eufemismy pro pojmenování čtvrté průmyslové revoluce, která vyžaduje zpeněžení přírody, včetně klimatu, prostřednictvím neziskového průmyslového komplexu.

Jen pro zajímavost, Al Gore a Maurice Strong, dva globální guruové podvodu s oteplováním klimatu, se přímo podílejí na jediném trhu s emisními stropy a obchodováním s nimi, který existuje ve Spojených Státech, a to vytvořením Chicagské burzy pro obchodování s klimatem (Chicago Climate Exchange) v roce 2003, která představuje trh v hodnotě 3 bilionů dolarů ročně. Členy této Chicagské burzy pro obchodování s klimatem jsou také Světový fond na ochranu přírody a Světový institut zdrojů. Toto jsou například dva přední členové Římského klubu.

Vlastní americká armáda počasí?

"Modifikace počasí se stane součástí domácí i mezinárodní bezpečnosti a mohla by být prováděná jednostranně. Mohla by mít útočné i obranné využití a dokonce by mohla být použitá pro účely odstrašení. Schopnost vytvářet srážky, mlhu a bouře na Zemi nebo modifikovat počasí ve vesmíru, a výroba umělého počasí, to všechno je součástí integrovaného souboru [vojenských] technologií." Právě jsem ocitoval úryvek studie zadaná americkým letectvem s názvem Počasí jako násobitel síly, ovládání počasí v roce 2025, vydané v srpnu 1996.

Tyto techniky modifikace prostředí (ENMOD) jsou americké armádě k dispozici už více než půl století. Tato problematika byla dostatečně zdokumentovaná a měla by být součástí debaty o změně klimatu.

V Glasgow se v roce 2021 konala konference OSN o klimatu, které se účastnili delegáti z přibližně 190 zemí. Stejně jako na předchozích konferencích je pozornost zaměřena téměř výhradně na emise skleníkových plynů.

Podle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu z roku 1992 je každá země na Zemi smluvně zavázaná "zabránit nebezpečné změně klimatu a najít způsoby, jak spravedlivým způsobem celosvětově snížit emise skleníkových plynů". 

Výše uvedené prohlášení představuje úzký konsenzus, který se zaměřuje na neblahé dopady emisí CO2 z fosilních paliv na světovou teplotu.

Zatímco míroví aktivisté v Glasgow nastolili otázku americké armády jako "největšího institucionálního emitenta skleníkových plynů na Zemi", otázka "modifikace počasí pro vojenské účely" byla nedbale ignorovaná.

Je třeba se zabývat širší problematikou technik modifikace životního prostředí (ENMOD) a pečlivě ji analyzovat. Je třeba si také uvědomit, že nástroje války s počasím jsou součástí arzenálu zbraní hromadného ničení Spojených Států, Ruska a Číny a jejich navrhované použití americkou armádou proti "nepřátelům" představuje nejen zločin proti lidskosti, ale mírně řečeno i ohrožení planety Země.

Stručná historie (40. a 50. léta 20. století)

Vojenský geoinženýring začíná u jaderné technologie. Historie jaderných technologií začíná vývojem atomové bomby ve 40. letech 20. století. Byl to slavný projekt Manhattan, v jehož rámci byly vynalezené bomby odpálené nad Hirošimou a Nagasaki v roce 1945. Jednalo se o vědecký experiment pod rouškou války, aby nevyvolal příliš velké protesty. Tehdejší vynálezci jaderné technologie věřili, že je to nové řešení pro vyřešení téměř jakéhokoli problému.

Edward Teller, který vynalezl ještě výkonnější vodíkovou bombu, uvažoval o jejím využití v různých projektech. Teller byl prvním "geoinženýrem", tedy někým jako planetárním "alchymistou", který se snaží ovládnout, "zkrotit" a proměnit Zemi jako celou planetu pomocí nových technologií pro tyto prostředky. Dokonce jako první vyhlásil globální oteplování a rozprašoval atmosféru hliníkovými aerosoly. V letech 1958 až 1962 Edward Teller spustil atomovou bombu, včetně vodíkové bomby, která měla explodovat v atmosféře. Chtěl zjistit, co se stane. Experiment probíhal typicky vědeckým způsobem "pokus-omyl". Spočíval v ničení částí přírody, v tomto případě částí atmosféry, aby se zjistilo, jak reaguje, a bylo tak možné ji správněji ovládnout.

V letech 1958 až 1998 vybuchlo v atmosféře, nad i pod zemí zejména v Nevadě a střední Asii, a nad i pod vodní hladinou jižního Pacifiku a jižního Atlantiku přibližně 2200 atomových bomb podle knihy Rosalie Bertellové. Oblasti takzvaných Van Allenových pásů v atmosféře, které jsou součástí magnetického pole planety, byly těmito výbuchy vážně poškozené a zničené.

Magnetosféra Země se od té doby neustále zmenšuje a Van Allenovy pásy se z těchto útoků dodnes nevzpamatovaly a je možné, že se jim to nikdy nepodaří. To je důležité vědět, protože tyto pásy regulují rovnováhu mezi hmotností a pohybem Země ve vztahu k Měsíci a v rámci sluneční soustavy obecně.

Skutečné závody o ovládnutí vesmíru začaly v roce 1945, kdy operace Paperclip přivedla do Spojených států tisíce nacistických inženýrů, techniků a vědců pod rouškou lsti, kterou historie zná jako studenou válku.

Nacista SS Wernher von Braun se stal hlavním vědeckým pracovníkem Armádní agentury pro balistické rakety v Alabamě a poté Laboratoře leteckého pohonu na letecké základně Wright-Patterson v Ohiu. Von Braunův velící důstojník v Německu, inženýr balistických raket Walter Dornberger, odešel pracovat pro Bell Helicopter a letecký inženýr Arthur Rudolph, který řídil podzemní továrnu na rakety V-2 Mittelwerk přezdívanou "Dantovo peklo", odešel pracovat pro Martin Marietta, kde vedl výzkum a vývoj rakety Pershing, než se stal ředitelem Marshallova střediska vesmírných letů NASA. Letecký inženýr Arthur Rudolph vedl projekt Saturn V v letech 1967 až 1973. Potom se v roce 1984 vzdal amerického občanství a vrátil se do své německé vlasti, kde věrně sloužil přesunu Třetí říše do Spojených států bohatých na suroviny.

Prostřednictvím vojensko-průmyslového komplexu se tak trojský kůň amorálního nacismu dostal do naivních Spojených států bohatých na zdroje. V krátké době následoval zákon o národní bezpečnosti, vznik CIA a 44 let trvající studená válka. Rakety, satelity, počítače, mozkové inženýrství MK-ULTRA a exotická pohonná plavidla uvrhly 20. a 21. století do zbraňového vesmírného věku.

Geoinženýrství: Základní kámen vojensko-průmyslového komplexu (60. – 80. léta 20. století)

Ocituji výrok, který v roce 2012 pronesl poradce pro letectví a obranu MattAndersson, bývalý ředitel společnosti Booz Allen Hamilton, jednoho z největších vojenských dodavatelů Pentagonu:

"Málokdo v civilním sektoru plně chápe, že geoinženýrství je především vojenská věda a nemá nic společného ani s ochlazováním planety, ani se snižováním emisí uhlíku. Ačkoli se to zdá fantastické, počasí se stalo zbraní. Nejméně čtyři země – Spojené Státy, Rusko, Čína a Izrael – disponují technologiemi a organizací, které pravidelně mění počasí a geologické jevy pro různé vojenské a černé operace, které jsou spojené s druhotnými cíli, včetně demografických, energetických a zemědělských zdrojů."

Válečné operace dnes skutečně zahrnují technologickou schopnost vyvolávat, zesilovat nebo usměrňovat cyklonální jevy, zemětřesení, sucha a záplavy, včetně použití polymerizovaných aerosolových virových látek a radioaktivních částic přenášených globálními povětrnostními systémy. Různá témata ve veřejné diskusi, včetně globálního oteplování, byla bohužel podřízená mnohem větším vojenským a obchodním cílům, které nemají nic společného s širokými obavami veřejnosti o životní prostředí. Mezi tyto vojenské a obchodní cíle patří postupné oteplování polárních oblastí za účelem usnadnění námořní plavby a těžby surovin.

Čas dal za pravdu MattuAnderssonovi o rok později. Čína vyslala svou první nákladní loď přes Arktidu v roce 2013 a v září 2018 otevřela Arktickou cestu do Evropy. V červnu 2019 napsal Observer:

"Mike Pompeo, ministr zahraničí, chválí klimatické změny v Arktidě jako nové příležitosti pro obchod."

V té době také informoval Wall Street Journal:

"V současné době uplatňují práva na námořní cesty Spojené Státy, Rusko, Kanada, Dánsko a Norsko."

Jacob Darwin Hamblin zase ve své knize ArmingMotherNature vydané v roce 2013 tvrdí, že vojenské plánování třetí světové války vytvořilo katastrofický environmentalismus, cituji:

"Myšlenka, že lidská činnost může způsobit globální přírodní katastrofy, hledání způsobů, jak využít přírodní procesy k zabíjení milionů lidí."

V této perspektivě Jacob Darwin Hamblin popisuje, jak vědci NATO od roku 1962 nacházeli vyhlídky na ekologickou válku a změnu světového klimatu. Historické projevy zájmu o manipulaci s počasím z důvodů vojenské nadvlády jsou hojné už od roku 1954, kdy americký prezident Dwight Eisenhower prohlásil, že první země, která ovládne počasí, ovládne svět. V témže roce jeho Poradní výbor pro kontrolu klimatu výslovně uznal vojenský potenciál modifikace počasí a ve své zprávě varoval, že by se mohla stát důležitější zbraní než atomová bomba. Prezident Lyndon Johnson, posedlý vítězstvím ve vesmírných závodech, to potvrdil, cituji:

"Z vesmíru se nám podaří ovládat zemské počasí, vyvolat záplavy a sucha, obrátit směr mořských proudů a zvýšit hladinu moří, změnit rotaci Golfského proudu a učinit mírné podnebí mrazivým".

Na jeho příkaz byly v letech 1965 až 1972 provedené operace Gromet 1 v indickém Biháru, Popeye ve Vietnamu a Gromet 2 na Filipínách. Zajímavé je zejména vyjádření Gordona MacDonalda, zástupce ředitele Ústavu geofyziky a planetární fyziky na Kalifornské univerzitě, člena vědeckého poradního výboru prezidenta Lyndona Johnsona, cituji:

"Mezi budoucími prostředky, jak dosáhnout národních cílů silou, závisí jedna možnost na schopnosti člověka ovládat a manipulovat s prostředím své planety. Až bude této moci nad svým životním prostředím dosaženo, poskytne člověku novou sílu schopnou způsobit velké a nevybíravé škody. Naše současné primitivní chápání záměrných změn životního prostředí ztěžuje představu světa, ve kterém se praktikuje geofyzikální válka. Takovým světem by mohl být svět, ve kterém by byly jaderné zbraně účinně zakázané a zbraněmi hromadného ničení by byly zbraně ekologické katastrofy. Případně si dovedu představit svět jaderné stability vyplývající z parity těchto zbraní, která se stala nestabilní díky tomu, že jeden národ vyvinul vyspělou technologii schopnou měnit životní prostředí Země. Nebo mohou být geofyzikální zbraně součástí výzbroje každého národa. Tyto zbraně jsou obzvláště vhodné pro tajné války."

Je třeba poznamenat, že Spojené Státy porušují historickou mezinárodní úmluvu z 18. května 1977 ratifikovanou ve švýcarské Ženevě Valným shromážděním OSN s platností od 5. října 1978, která zakazuje "vojenské nebo jiné nepřátelské použití technik modifikace životního prostředí s rozsáhlými, dlouhodobými nebo závažnými účinky".

Spojené Státy i Sovětský svaz byly signatáři této úmluvy. Tato Úmluva zakazovala aktivity v oblasti modifikace životního prostředí pro válečné nebo nepřátelské účely, ovšem nikoliv pro civilní využití. Američanům proto stačilo vytvořit podmínky klimatického chaosu, který by klimatický kartel v rámci OSN v čele s Mauricem Strongem určil jako příčinu antropogenního CO2, aby mohli předložit řešení geoinženýrství pod rouškou programu civilní obrany, který by přijala většina zemí prostřednictvím politiky OSN.

Konečně se splnil starý vojenský sen. Ve jménu společného dobra, klimatu, se zmocní suverenity všech národů! Tento manévr by jim umožnil pokračovat ve vojenském programu vydírání světových zdrojů tím, že přinesou řešení problému, který sami vytvořili, a vnutí přitom technologii kontroly klimatického systému, trhu s potravinami, trhu s CO2 atd. K úspěchu této komplexní strategie potřebovali kooptovat kontrolní a vyvažovací nástroje občanské společnosti. To znamená vzdělávací organizace a univerzity, mainstreamová a korporátní média, církve a nevládní organizace prostřednictvím rozsáhlého financování. V tomto procesu neutralizovali skutečná občanská hnutí vytvořením korporátního neziskového průmyslového komplexu od Summitu Země v Riu.

Stojí za povšimnutí, že římská církev jako jedno z nejvýznamnějších světových náboženství je pro světovou vládu už od druhého vatikánského koncilu v roce 1959. Naposledy ji podpořili Benedikt XVI. a František I. v projevu předneseném na Valném shromáždění OSN 25. září 2015. Ne náhodou bylo vytvoření globalistické organizace Rada pro inkluzivní kapitalismus posvěcená přímo papežem Františkem I., pod jehož patronací vznikla. V této organizaci sedí bankéři, prezidenti a průmyslníci těch největších globálních korporací. Kromě toho v Papežské akademii věd najdeme sedět progeoinženýrské vědce jako Hans Joachim Schellnhuber, VeerabhadranRamanathan a Paul J. Crutzen.

Geoinženýrství jako vojenská zbraň (80. – 90. léta 20. století)

Geoinženýrství, ve skutečnosti vojenská zbraň, je prezentované pod rouškou programu "civilní obrany" na záchranu světa, který zahrnuje rozsáhlou psychologickou manipulaci světové populace. Ve skutečnosti je geoinženýrství klíčovým faktorem naprogramované manipulace poskytujícím obyvatelstvu nezvratné důkazy o klimatickém chaosu v důsledku změny klimatu.

Při klimatickém podvodu jde o ovládnutí celého spektra. Vesmíru, vzduchu, vody, půdy a přírody včetně všeho živého. Jde o chamtivost po moci a penězích s konečným výsledkem zotročit lidstvo navždycky prostřednictvím technologií ovládání mysli.

Klimatický podvod je o masové manipulaci a sociálním inženýrství za účelem získání souhlasu. Se všemi dostupnými komunikačními a marketingovými prostředky nám tuto nadvládu prodají pod nablýskaným obalem a příjemnou značkou: Zelená nová dohoda, nová klimatická ekonomika, přírodní kapitál, nebo nová dohoda pro přírodu. Klimatický podvod je jasnou operací pro konečné ovládnutí OSN globalistickou elitou s velmi dobře naplánovanou programovou a časovou agendou sepsanou od roku 1884 Fabiánskou společností, která výrazně ovlivnila myšlení politické třídy v Anglii a dalších zemích až do současnosti.

Pro lepší pochopení tohoto celého scénáře uvedu jména osob a jejich činy některých aktérů, díky nimž postoupil až do současnosti. Koneckonců za politikou a programy, které určují naše životy v dobrém i zlém, vždycky stojí lidé a my musíme vědět, kdo to je, abychom si mohli spojit jednotlivé body. A opět, vždycky říkám, konkretizujme, protože za vším stojí lidé se jmény, lidé z masa a kostí.

Samotná představa světové vlády předpokládá zapojení světové elity. A Římský klub sám sebe označuje za skupinu občanů světa, kteří sdílejí stejný pocit z budoucnosti lidstva. Tvoří jej průmyslníci, bývalé hlavy států, byrokraté OSN, vysocí politici, vědci, ekonomové, významní podnikatelé, akademici, globalisté, zakladatelé nejvýznamnějších ekologických skupin atd. z celého světa. Mezi členy Římského klubu patří Al Gore, Javier Solana, Maurice Strong, Michail Gorbačov, Diego Hidalgo, Anne Ehrlichová, kterou jsem řešil v mém pořadu Depopulace planety, David Rockefeller, Henry Kissinger, Bill Clinton, Bill Gates, Jimmy Carter, Ted Turner, George Soros, Tony Blair, dalajlama, TimothyWirth, GroHarlem Brundtlandová, Mary Robinsonová, Sir CrispinTickell, Kim Campbell, WangariMaathai, Petre Roman, Richard Lagos, David Suzuki a mnoho dalších vlivných osobností, které utvářejí globalistickou politiku.

Ze všech těchto osobností sehrál Maurice Strong, otec eufemismu "sustainable, udržitelný", zásadní roli při vytváření mezinárodního právního rámce v oblasti životního prostředí a zahraniční politiky, který vedl k návrhům geoinženýrství, na kterých se účastnické země dohodly na pařížském klimatickém summitu v roce 2011, který ještě budu řešit. Jinými slovy, vzal na sebe úkol pilotovat potřebnou globální politiku směřující ke světové vládě pro kontrolu globálních zdrojů prostřednictvím environmentálního aktivismu, prosazování podvodu s globálním oteplováním v OSN a jeho technologickou nápravu. Otevřel tak hlavní dveře programům civilní obrany NATO se záchranným prostředkem geoinženýrství k "zmírnění" oteplování atmosféry.

Všechny tyto ekologické a zahraniční politiky začaly svou cestu v polovině 70. let, ale skutečnou dynamiku nabraly až po pádu železné opony. Po skončení studené války v roce 1989 zůstaly Spojené státy bez jasných nepřátel a NATO bez skutečného cíle. Tato situace ohrožovala válečný průmysl prvního řádu ve Spojených Státech, což přivádělo ke kolapsu americkou ekonomiku, a tak se uvažovalo o rychlém řešení. Na jakém základě ale vláda vyčlení nové miliardy veřejných peněz do vojenského rozpočtu, když nemá žádné nepřátele, proti kterým by mohla bojovat? Tvůrčí odpověď zněla globální nepřítel, který by představoval globální hrozbu pro národní bezpečnost, a tedy globální odpověď v podobě špičkových technologií. Oteplování klimatu se stalo prvořadým vládním zájmem, později daleko za válkou proti terorismu.

Technologie HAARP oficiálně na CBC (90. léta 20. století)

Americký matematik John von Neumann ve spojení s americkým ministerstvem obrany zahájil koncem 40. let 20. století na vrcholu studené války výzkum modifikace počasí a předvídal "dosud nepředstavitelné formy klimatické války". Během války ve Vietnamu byly použité techniky osévání mračen, které začaly v roce 1967 v rámci projektu Popeye, jehož cílem bylo prodloužit monzunové období a zablokovat nepřátelské zásobovací trasy podél Ho Či Minovy stezky.

Nejnovější technologický vývoj, po tom jaderném, se vrací k srbskému fyzikovi Nikolovi Teslovi, který vynalezl elektromagnetické technologie. Po jeho smrti je sovětští vědci a armádní pracovníci aplikovali a dále rozvíjeli pro vojenské účely, později se k nim přidali i američtí vojenští vědci. Američané později tyto poznatky patentovali. Americká armáda vyvinula pokročilé schopnosti, které jí umožňují selektivně měnit průběh počasí. Tato technologie, která byla původně vyvinutá v 90. letech 20. století v rámci programu HAARP. HAARP znamená High-frequencyActiveAuroralResearch Program, volně přeloženo jako Vysokofrekvenční program výzkumu aktivních polárních září.

HAARP je v podstatě výsledkem militarizace Teslových vynálezů. K Nikolu Teslovi se ještě vrátím ve speciální kapitole přímo o něm. Tato metoda byla doplňkem Strategické obranné iniciativy – "hvězdných válek". Z vojenského hlediska je HAARP, který byl oficiálně zrušený v roce 2014, zbraní hromadného ničení, působící z vnější atmosféry a schopnou destabilizovat zemědělské a ekologické systémy po celém světě.

Oficiálně byl program HAARP na Aljašce zrušený. Technologie modifikace počasí zahalená rouškou tajemství ale přesto přetrvává. Dokumenty HAARP potvrzují, že technologie byla plně funkční od poloviny 90. let 20. století.

Je třeba zdůraznit, že ačkoli americká armáda potvrzuje, že válka s počasím je plně funkční, neexistují žádné zdokumentované důkazy o jejím vojenském použití proti americkým nepřátelům. Toto téma je mezi environmentálními analytiky tabu. Nebylo provedené žádné hloubkové šetření, které by odhalilo operační rozměry války s počasím.

Ironií je, že dopady technik ENMOD pro vojenské použití byly zdokumentované televizí CBC v polovině 90. let.

Reportáž televize CBC připustila, že zařízení HAARP na Aljašce pod záštitou amerického letectva je schopné vyvolat tajfuny, zemětřesení, záplavy a sucha. Ocituji část zprávy CBC z roku 1996 o technologii HAARP, mám ji tu staženou, kdyby chtěla záhadně zmizet, ale zatím je dokonce na Youtube, cituji:

"Řízená energie je tak mocná technologie, že by mohla být použitá k ohřevu ionosféry a proměnit počasí ve válečnou zbraň. Představte si, že byste použili povodeň ke zničení města nebo tornádo ke zdecimování blížící se armády v poušti. Armáda věnovala modifikaci počasí jako konceptu pro bojové prostředí obrovské množství času. Kdyby nad městem vyšlehl elektromagnetický puls, v podstatě všechny elektronické věci ve vaší domácnosti by se rozblikaly a zhasly a byly by trvale zničené."

Počasí jako násobitel síly (90. léta 20. století)

V této kapitole uvedu klíčové citace z dokumentu amerického letectva z roku 1996, který analyzuje techniky modifikace počasí pro vojenské účely. Základním cílem z vojenského hlediska je "Vlastnit počasí". V době, kdy byla tato studie v roce 1996 zadaná, byl program HAARP už plně funkční, jak dokumentuje televizní reportáž CBC. Cituji první z řady pasáží:

"V této zprávě ukazujeme, že vhodné použití modifikace počasí může zajistit převahu v bojovém prostoru v dosud nepředstavitelné míře. V budoucnu takové operace posílí vzdušnou a vesmírnou převahu a poskytnou nové možnosti utváření bojového prostoru a povědomí o něm, čekající na to, až všechno sestavíme dohromady. V roce 2025 můžeme vlastnit počasí.

Modifikace počasí nabízí válečníkovi širokou škálu možných variant, jak porazit nebo přinutit protivníka, od posílení přátelských operací nebo narušení operací nepřítele prostřednictvím přizpůsobení přirozeného vývoje počasí v malém měřítku až po úplné ovládnutí globální komunikace a kontrolu protistrany. Některé z potenciálních schopností, které by systém modifikace počasí mohl poskytnout vrchnímu veliteli války, jsou uvedené v tabulce 1. "

Schopnosti se podle tohoto dokumentu rozšiřují i na vyvolání povodní, hurikánů, sucha a zemětřesení, cituji:

"Modifikace počasí se stane součástí domácí i mezinárodní bezpečnosti a může být prováděná jednostranně. Mohla by mít útočné i obranné využití a dokonce by mohla být použitá pro účely odstrašení. Schopnost vytvářet srážky, mlhu a bouře na Zemi nebo modifikovat vesmírné počasí, a výroba umělého počasí, to všechno je součástí integrovaného souboru [vojenských] technologií."

"Proč bychom si chtěli zahrávat s počasím?" je podtitul druhé kapitoly zprávy.

Podle generála GordonaSullivana, bývalého náčelníka generálního štábu americké armády, cituji:

"S technologickým skokem do 21. století budeme schopní vidět nepřítele ve dne i v noci, za každého počasí – a neúnavně po něm jít. Globální, přesná, robustní a systematická schopnost modifikovat počasí v reálném čase by poskytla bojujícím vrchním velitelům války mocný násobitel sil k dosažení vojenských cílů. Vzhledem k tomu, že počasí bude společné pro všechny možné budoucí situace, schopnost modifikace počasí by byla univerzálně použitelná a měla by užitek v celém spektru konfliktů. Schopnost ovlivňovat počasí i v malém měřítku by jej mohla změnit z faktoru snižujícího sílu na faktor násobící sílu."

Dále pod nadpisem:

Co si představujeme pod pojmem "modifikace počasí"?

Zpráva uvádí, cituji:

"Pojem modifikace počasí může mít pro mnoho lidí, civilistů i příslušníků armády, negativní konotace. Je proto důležité vymezit rozsah, který bude v tomto dokumentu zvažovaný, aby případní kritici nebo zastánci dalšího výzkumu měli společný základ pro diskusi.

V nejširším slova smyslu lze modifikaci počasí rozdělit do dvou hlavních kategorií: potlačování a zesilování povětrnostních jevů. V extrémních případech může jít o vytváření zcela nových vzorců počasí, tlumení nebo kontrolu silných bouří, nebo dokonce o změnu globálního klimatu v dalekosáhlém nebo dlouhodobém měřítku. V nejmírnějších a nejméně kontroverzních případech může spočívat ve vyvolání nebo potlačení srážek, oblačnosti nebo mlhy na krátkou dobu v malém regionu. Další aplikace nízké intenzity mohou zahrnovat změnu nebo využití blízkého vesmíru jako média pro zlepšení komunikace, narušení aktivního nebo pasivního snímání nebo jiné účely."

V kapitole spouštění bouří se uvádí:

"Technologie pro modifikaci počasí by mohly zahrnovat techniky, které by zvýšily uvolňování latentního tepla v atmosféře, poskytly dodatečnou vodní páru pro rozvoj oblačných cel, tedy buněk a zajistily dodatečné zahřívání povrchu a nižších vrstev atmosféry, aby se zvýšila nestabilita atmosféry.

Pro úspěch jakéhokoli pokusu o vyvolání bouřkové cely jsou rozhodující už existující atmosférické podmínky na místní a regionální úrovni. Atmosféra už musí být podmíněně nestabilní a velkoškálová dynamika musí podporovat vertikální vývoj oblačnosti. Úsilí o modifikaci počasí by se mělo zaměřit na zajištění dalších "podmínek", které by učinily atmosféru dostatečně nestabilní pro vznik oblačnosti a nakonec i bouřkové buňky. Dráha bouřkových buněk, jakmile se vyvinou nebo zesílí, závisí nejen na mezoměřítkové dynamice bouřky, ale i na regionálních a synoptických globálních vzorcích atmosférického proudění v oblasti, které v současné době nejsou pod lidskou kontrolou."

Tento armádní dokument sleduje společnou nit táhnoucí se několik desetiletí. V této zprávě je jasně vyjádřený nejen cíl ovládnout klima z vojenských důvodů nadvlády, ale také technologie a časový plán k jeho dosažení. V této zprávě se také výslovně uvádí, že kontrola klimatu bude součástí zahraniční politiky Spojených států a bude světu vnucovaná prostřednictvím nástrojů, jako jsou bilaterální dohody nebo iniciativy v rámci OSN a NATO.

Podílí se CIA na klimatickém inženýrství? (21. století)

Už v červenci 2013 přinesl server MSN news zprávu, že CIA se podílí na pomoci při financování projektu americké Národní akademie věd zaměřeného na geoinženýrství a manipulaci s klimatem. Zpráva nejenže tyto technologie přiznala, ale potvrdila, že americké zpravodajské služby se běžně podílejí na řešení problematiky manipulace s klimatem, cituji:

"CIA pomáhá financovat výzkum, protože Národní akademie věd plánuje vyhodnotit také "obavy o národní bezpečnost, které by mohly být spojené s geoinženýrskými technologiemi, které jsou někde ve světě nasazené,"uvedl Kearney.

Christopher White, mluvčí kanceláře CIA pro styk s veřejností, a v e-mailovém prohlášení pro MSN uvedl:

"V případě témat, jako je změna klimatu, agentura spolupracuje s vědci, aby lépe porozuměla tomuto jevu a jeho důsledkům pro národní bezpečnost."

Ačkoli CIA a Národní akademie věd mlčí o tom, v čem by tyto obavy mohly spočívat, jeden z vědců poznamenal, že geoinženýrství má potenciál záměrně narušovat počasí pro teroristické nebo vojenské cíle.

John Pike, ředitel washingtonské společnosti GlobalSecurity.org, která se specializuje na řešení nových bezpečnostních problémů, prohlásil, že obavy z možného dopadu geoinženýrství nejsou tak prvořadé jako potenciální bezpečnostní problémy, které by mohly nastat, pokud by Spojené státy tuto technologii nepoužívaly, cituji:

"Neúspěch v geoinženýrství by mohl ovlivnit politickou stabilitu jiných zemí, což by mohlo vést k problémům pro Spojené Státy," doplnil.

Projekt Národní akademie věd podporují americké zpravodajské služby, Národní úřad pro oceány a atmosféru NOAA, Národní úřad pro letectví a vesmír NASA a Ministerstvo energetiky.

Podle zprávy z roku 2015 v deníku Independent, která cituje renomovaného amerického vědce Alana Robocka, cituji:

"Vysoce postavený americký klimatolog promluvil o strachu, který zažil, když se ho americké zpravodajské služby zřejmě ptaly na možnost vyzbrojení počasí v době, kdy má být tento týden zveřejněná rozsáhlá zpráva o geoinženýrství.

Profesor Alan Robock uvedl, že mu před třemi lety volali dva muži, kteří tvrdili, že jsou ze CIA, a ptali se ho, zda by odborníci byli schopní zjistit, zda nepřátelské síly nezačaly manipulovat s počasím ve Spojených Státech. Ačkoli měl podezření, že účelem telefonátu bylo zjistit, zda americké síly nemohou místo toho zasahovat do klimatu jiných zemí."

Geoinženýrské operace: Planetární lockdown a vesmírný plot

Barack Obama, 44. americký prezident před svým odchodem z úřadu vyškrtl ze zákona o národní obraně (National Defense AuthorizationAct) slovo "omezený" a veřejně tak obnovil program "hvězdných válek" starý několik desítek let. Republikánský kongresman TrentFranks, který změny politiky ve Sněmovně reprezentantů předložil a prosazoval, uvedl, že se inspiroval Strategickou obrannou iniciativou bývalého prezidenta Ronalda Reagana z 80. let, která měla pomocí laserů a dalších vesmírných zbraní učinit jaderné zbraně zastaralé. Tato iniciativa, známá jako "hvězdné války", stála americké daňové poplatníky 30 miliard dolarů, ale žádný systém nebyl nikdy nasazený. Poté, s blížící se inaugurací 45. prezidenta Donalda Trumpa, začala mainstreamová média normalizovat geoinženýrství "hvězdných válek", které tajně podstupujeme už několik desetiletí ve jménu "zmírnění klimatických změn.

Psychopaté sloužící tomuto militarizovanému vesmírnému věku si od počátku uvědomovali, že jejich prvním cílem musí být plnospektrální nadvláda nad planetou Zemí, jejím vzdušným prostorem, oběžnou dráhou v blízkosti Země a vesmírným, respektive atmosférickým počasím.

V 50. letech 20. století se propaganda studené války opírala o dvojí lež o sovětskou hrozbu a hrozící dobu ledovou, poté kooptovala ekologické hnutí a začala předvádět mezinárodní klimatické konference plné doktorů věd, kteří servírovali desatero skleníkových plynů a rozšiřování pouští a implantovali hrozivá řešení, jako je geoinženýrství.

StanfordEnvironmentalLawJournal definuje geoinženýrství jako záměrnou manipulaci s klimatickými systémy Země řízenou člověkem, ale zatímco geoinženýrství by udržovalo počasí jako elektromagnetický multiplikátor síly, zahrnovalo by také chemické a biologické válečné experimenty na obyvatelstvu maskované zákonem o národní bezpečnosti. Pod hlavičkou geoinženýrství dosud proběhlo minimálně sedm zjištěných vojenských operací.

1.      Meteorologické inženýrství

2.      Geofyzikální modifikace životního prostředí

3.      Elektromagnetická manipulace

4.      Vojenské zbraně s řízenou energií

5.      Sledování a nervové operace

6.      Biologické a transhumanistické operace

7.      Odhalování a maskování exotických pohonných technologií

První tři operace se soustředily na standardní manipulaci s životním prostředím, zatímco poslední tři se buď nepřímo, nebo přímo zaměřily na manipulaci s člověkem a dalšími živými organismy v biosféře. Pojďme se na jednotlivé vojenské operace geoinženýrství podívat podrobněji.

První vojenská operace, Meteorologické inženýrství, obnáší klasickou chemickou a elektromagnetickou ionizaci atmosféry a vyrábění plazmové oblačnosti.

Druhá vojenská operace, Geofyzikální modifikace životního prostředí, zastřešuje více experimentů:

          Manipulace s ionosférou za účelem nabíjení, vytváření a řízení bouřkových systémů.

          Využití sucha, povodní, hurikánů, tornád, zemětřesení pro modifikaci životního prostředí a zisk z kapitalismu při katastrofách.

          Využití planety Země pro REIT (realitní investiční fondy).

          Simulace Slunce, tedy solární experimenty.

Třetí vojenská operace, Elektromagnetická manipulace, zahrnuje následující experimenty:

          Standardní ionizace atmosféry.

          Plazmové a antihmotové zemědělství.

          Uměle vytvořené Birkelandovy proudy, Alfvenovy "whistlerovské" vlny, rotující elektrická pole (Hutchisonův jev) atd.

          Holografie.

Čtvrtá operace, Vojenské zbraně se směrovanou energií, zahrnuje:

          Skalární interferometrii, tedy ionosférické ohřívače, lasery, masery, svazky částic, HPM atd. K ionosférickým ohřívačům se dostanu podrobněji ve speciální kapitole o Nikolu Teslovi.

          Maskování.

          Odhalování a maskování exotických pohonných systémů.

Pátá vojenská operace, Sledování a nervové operace, zahrnují:

          Umělou inteligenci (AI).

          Dálkové nervové monitorování (RNM).

          Elektromagnetické zaměřování populací a jednotlivců.

          milimetrové vlny 5G a internet věcí (IoT).

Šestá kategorie vojenských operací, Biologické a transhumanistické operace, zahrnuje:

          Dodání Morgellonů takzvané úlové, rozumějme kolektivní mysli. Je to odvozené od včel, kde mají skupiny rozdělené určité úkoly, a všechno vykonávají kolektivně.

          Dodávání nanočástic senzorů, mikroprocesorů a dalších elektrooptických technologií.

          Dálkové genetické inženýrství DNA.

          nahrazení přírody virtuální realitou.

A konečně sedmá škála vojenských operací Odhalování a maskování exotických pohonných technologií zahrnuje výzkum nových paliv.

Budování řízení klimatu

Jak už víme, americká vláda se už více než půl století podílí na řadě aspektů modifikace počasí, a to prostřednictvím aktivit amerického Kongresu i výkonné moci. To jsem probíral v mém pořadu „Poručíme větru dešti“, proto je zbytečné to znovu opakovat, ale jen telegraficky.

Od roku 1947 byly v americkém Kongresu předkládané návrhy zákonů o modifikaci počasí, které se týkaly podpory výzkumu, provozu, politických studií, předpisů, odpovědnosti, vykazování činnosti, zřizování panelů a výborů a mezinárodních záležitostí. O mnohých z těchto navrhovaných opatření se konala slyšení a také se konala slyšení o dohledu nad příslušnými probíhajícími programy.

Dohody o nezveřejňování informací, zákulisní dohody, hrozby, úplatky, pokřivený výzkum, komise pro vzájemné hodnocení, zakomponovaná mezinárodní média. Člověk může jen žasnout nad tím, jakou fušku vyžaduje řízení mezinárodních konferencí, nakladatelství, zpravodajství, univerzitních a základních školních osnov s cílem vybudovat rozsáhlý globální domeček z karet, který se točí kolem uhlíku.

Uhlík je přitom stavební kámen života, který se teď stává rafinovanou odbočkou od záměrné přeměny naší atmosféry a počasí pomocí ionosférické manipulace. Uhlíkové daně a obchodování s emisemi ignorují skutečnost, že CO2 je na historicky nejnižší úrovni pro udržení života rostlin. Státy by měly CO2 zvyšovat, místo aby byly trestané za CO2, který mají. To se týká i geoinženýrských lesních požárů, k čemuž samozřejmě dojdu v příslušné kapitole.

Třebaže bylo odtajněných mnoho zpráv, první oficiální zpráva amerického Kongresu o geoinženýrství byla vydaná až v říjnu 2010, těsně před moratoriem na geoinženýrství, které vydala konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti v japonské Nagoji. Moratoriem, které Spojené Státy neměly v úmyslu ratifikovat. Byli si delegáti ze 193 zemí vědomí, že geoinženýrství probíhá v Americe a dalších zemích NATO už více než deset let? Toto moratorium jsem také probíral v mém pořadu „Poručíme větru dešti“.

Čtyři měsíce po přijetí tohoto moratoria v Nagoji zasáhlo Japonsko geoinženýrské zemětřesení ve Fukušimě. Náhoda? Od té doby mainstreamová média stupňovala zmatek v myslích veřejnosti, obviňovala naše auta a průmyslové znečišťující látky, zatímco vytrvale ignorovala největší znečišťovatele a propagandisty ze všech. Přebujelou americkou armádu a vojensko-průmyslový zpravodajský komplex, který ji řídí.

Jednou za čas se od vědců, jako je částicový fyzik JasperKirby z CERNu a heliofyzikDouglas E Rowland z Goddardova střediska vesmírných letů NASA dozvíme, o co ve skutečnosti jde. V roce 2013 pátá hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu v podstatě přiznala, že řízení slunečního záření už probíhá:

"Pokud by bylo řízení slunečního záření z jakéhokoli důvodu ukončené, existuje, podle těchto vědců, vysoká jistota, že globální povrchové teploty by velmi rychle vzrostly na hodnoty odpovídající působení skleníkových plynů."

Taková odhalení ale systémová mainstreamová média mlčky ignorují. Když italský senátor vyzval k odtajnění dokumentů o chemtrails a kyperský ministr zemědělství a životního prostředí přislíbil, že prověří letecké postřiky chemtrails, nic se nestalo. Kypru se budu také věnovat v příslušné kapitole.

Tu a tam jsou agenti a agentury poblíž centra mafie klimatických změn, například Národního úřadu pro letectví a vesmír NASA, Národního úřadu pro oceány a atmosféru NOAA, úřadu pro výzkum a vývoj EPA, IPCC a další přistižené při lži, ale oficiální verze zpráv se valí dál. Například NASA prohlásila červenec 2012 za nejteplejší měsíc v historii a Národní středisko klimatických dat NOAA souhlasilo: Ovšem, meteorolog Anthony Watts zkontroloval údaje NOAA a zjistil, že červenec 1936 byl ve skutečnosti potvrzený jako nejteplejší měsíc v historii.

"Jasnější důkaz o tom, že Národní úřad pro oceány a atmosféru NOAA upravuje minulé teploty, už nedostanete," napsal Anthony Watts.

"Nejde jen o nějaký problém se síťováním, anomáliemi nebo metodou, jde o to, že NOAA není schopná přesně prezentovat historické klimatické informace o Spojených státech". To je nepřijatelné. Není to poctivé vůči veřejnosti. Není to vědecké. Porušuje to zákon o kvalitě dat," dodal Anthony Watts.

I David L Lewis, bývalý mikrobiolog Úřadu pro výzkum a vývoj EPA, napsal v knize Věda na prodej, že vedení EPA soustavně "špatně zachází s vědou".

Arzenál propagandy, manipulace nebo vydírání národů hrozbami počasí může zahrnovat i vraždy. Americký zástupce z Ohia Dennis Kucinich tvrdě bojoval za zákon o ochraně vesmíru z roku 2001. První návrh zákona se dokonce zabýval geoinženýrstvím a zbraněmi s řízenou energií.

Dennis Kucinich ale nakonec zemřel potom, co byl zákon v jednom výboru za druhým upravovaný a zastavovaný. Smrt Kucinichova bratra a sestry v roce 2007, respektive 2008 zůstává také podezřelá, stejně jako smrt aljašského pilota Therona "Terryho" Smithe a aljašského senátora Teda Stevense při leteckém neštěstí 9. srpna 2010, kteří v té době vyšetřovali projekt HAARP. Na palubě letadla seděl také administrátor NASA Sean O’Keefe, který ale přežil. Smithův zeť zahynul jen několik dní předtím při havárii letounu C-17 na letecké základně Elmendorf.Národní úřad pro bezpečnost dopravy obvinil "dočasnou nečinnost pilota Smithe z důvodů, které se prý nepodařilo zjistit".

Probíhají i další bizarní čistky na celonárodní úrovni. Například Kanada, člen anglofonního zpravodajského konsorcia FiveEyes spolu sAmerikou, Velkou Británií, Austrálií a Novým Zélandem – propustila 2000 vědců z programů například monitorujících emise z kouřových komínů, kontrolu potravin, úniky ropy, kvalitu vody, klimatické změny atd. a zároveň zavřela 7 z 11 knihoven pro rybolov a oceány. Úhrnem, probíhá cosi, co bychom mohli nazvat normalizací geoinženýrství.

Stručně řečeno, současné normalizaci geoinženýrství předcházela desetiletí lstí, manipulací, extrémního počasí, vražd a chaosu, a přesto občané i vědci nadále spí pod vlivem kouzla propagandy "klimatických změn". Pokud jde o geoinženýrství, veřejnost je protivníkem.

Věda rozbitá na kousky

V posledních několika letech rostoucí skupina zasvěcených kritiků odhaluje závažné nedostatky ve způsobech financování a publikování vědeckého výzkumu, což některé vede k tomu, že jdou tak daleko, že říkají: "Věda je rozbitá na kousky".

Příznačné je, že klimatolog Alan Robock z Rutgersovy univerzity vyprávěl, jak mu konzultanti financovaní CIA jednou položili dvě otázky: "Kdybychom ovládali počasí někoho jiného, věděli by o tom?" a "Byli by klimatičtí experti schopní určit, zda se jiný národ pokouší ovládat počasí?".

Málokdo si uvědomuje, že status národní bezpečnosti geoinženýrských operací se promítá do přítomnosti zpravodajských agentur a jejich obranných dodavatelů. Historie HAARP je plná kontroly CIA nad vědci, patenty a médii. Generál Henry H Shelton, předseda sboru náčelníků štábů Pentagonu, přiznal, že klíčovou součástí vojenské doktríny plnospektrální nadvlády je použití klamání k "obraně rozhodovacích procesů neutralizací protivníkova úsilí o řízení vnímání. Součástí je také shromažďování zpravodajských informací".

Zpravodajské a vojenské grantové prostředky podporující univerzitní laboratoře do značné míry vysvětlují, jak byla věda po desetiletí rukojmím obranných dodavatelů ovládaných CIA, jako jsou Raytheon, Lockheed Martin, NorthrupGrumman, L3, SAIC a další. Vojensko-průmyslovo-zpravodajský komplex, který má v úmyslu vyzbrojit všechno pod sluncem, ne-li přímo samotné slunce.

S dnešní vědou pod jejich kontrolou, meteorologickými operacemi ve výzbroji pod jejich kontrolou, a vesmírným plotem, který funguje pod umělou inteligencí také pod jejich kontrolou, je globalistická organizace OSN připravená využít životní prostředí a "klimatické změny" k přesunu suverénních národů do formy Nového světového řádu Agendy 2030.

Pařížská dohoda: Mocenský posun OSN (2011)

Účast Ameriky a Číny je v tomto procesu významná, protože tyto dvě země se podílejí na celosvětových emisích skleníkových plynů více než 40 %. Dlouho očekávaná konference OSN o změně klimatu v Paříži 30. listopadu až 11. prosince 2015 byla pořádnou show.

Klimatičtí mluvčí byli pečlivě vybraní, zakomponované nevládní organizace, vládní agentury, Světová banka a Mezinárodní měnový fond a samozřejmě obvyklé hluboké kapsy Wall Street-Londýn-Hongkong. Scénáristé pracovali na osudu Země přesčas, zatímco kamery snímaly blesky, valící se bouře, záplavy a sucha, plačící děti, pohotovosti v nemocnicích, které se plnily k prasknutí.

Cílem bylo vyvolat strach světové veřejnosti ze změn klimatu, aby OSN získala rozsáhlé nové daňové a regulační pravomoci. To se také stalo. Této pařížské konferenci předcházelo několik konferencí, na kterých se dolaďovaly podrobnosti, a promazávala se kola nového světového řádu, který se v tichosti proháněl branami kdysi suverénních států. Měsíc před touto pařížskou konferencí se konal summit o udržitelném rozvoji v New Yorku, který se zaměřil na Agendu 2030.

Po obou těchto konferencích se pod vším tím nadšením pro jeden svět rozezněl militaristický buben. Nizozemská Společná obranná meteorologická skupina oznámila, že bude poskytovat předpovědi počasí pro každé cvičení nebo nasazení NATO"Very HighReadiness Joint TaskForce".

Předpovědi počasí jsou rafinovaným orwellovským výrazem pro plánované a zkonstruované počasí. Tato vojenská kontrola počasí několika málo osobami byla jistě důvodem, proč se rozvojové země na konferenci v jihoafrickém Durbanu v roce 2011 pokusily začlenit ustanovení o Mezinárodním tribunálu pro klimatickou spravedlnost. Není třeba dodávat, že toto ustanovení zmizelo.

Na Den Země 2016 byla Rámcová úmluva OSN o změně klimatu, takzvaná Pařížská klimatická dohoda, podepsaná americkým prezidentem, ale zůstala neratifikovaná americkým Kongresem. Aby se Kongres obešel, bylo v září 2016 přijaté vládní nařízení. Nastupující prezident Donald Trump tento výnos ignoroval a dal jasně najevo, že hodlá neratifikovanou dohodu opustit.

Trumpova administrativa "vystoupila" z dohody, která z materiálního hlediska neměla žádnou právně závaznou pravomoc cokoli změnit.

Pařížská dohoda v podstatě využila katastrof životního prostředí a počasí k vyvolání strachu veřejnosti, aby vygenerovala mamutí finanční toky na takzvané řešení této otázky.

Geoinženýrství není o ochraně Země; jde o ovládnutí a teraformaci Země pro vesmírný věk řízený technokraty. Problém odstraňování CO2 z atmosféry pomocí infrastruktury, kterou nemáme, a technologií, která nikdy nebude fungovat v potřebném měřítku, a nakonec ukládání uhlíku na místech, která nemůžeme najít, poukazuje na skutečnost, že uhlíkové řešení není ničím jiným než úhledným způsobem, jak shrábnout obrovské kapitalistické peníze. 90 bilionů dolarů v investicích do energetické infrastruktury.

Na trh se zelenými dluhopisy v hodnotě 1 bilionu dolarů. Na trh s obchodováním s uhlíkem v hodnotě několika bilionů dolarů, nebo na průmysl financování klimatu v hodnotě 391 miliard dolarů. Peníze, které si nikdo ani nedokáže představit. Proto propagandistická média, která brnkají na strunu, že za globální oteplování může lidstvo, pobírají ve skutečnosti jen drobné ve srovnání s penězi, které se v ekologické agendě reálně točí.

Eko-šílenství musíme vnímat jako agendu, která generuje biliónové zisky, a pohání obří kola kapitalistické mašiny. Kdyby se mašina zastavila, kapitalismus se zhroutí, imploduje. Peníze jsou její krev, která proto musí proudit skrze tepny planetárního organismu. Stejně jako agenda migrace, která generuje miliardové zisky. Stejně jako samonosná finanční agenda Covid, která generuje zisky pro všechny zainteresované. Stejně jako dotované solární elektrárny. Tohle všechno je potřeba k tomu, aby se mašina kapitalismu, která potřebuje generovat a protáčet peníze, nezastavila.

Lidé už nekupují „šmejdské“ výrobky, které se za pár měsíců rozbijí. Je třeba to dohánět těmito agendami, aby se finanční kola kasínového systému burzovních spekulací točila dál a dál. Zelený klimatický fond OSN, který od roku 2020 podporuje zmírňování emisí uhlíku v rozvojových zemích, ročně vybírá zhruba 100 miliard dolarů, ale kolik z těchto peněz se vůbec dostane do rozvojových zemí?

Tento fond dvakrát změnil název podle okolností, protože klima se stává skutečným tématem globalistické agendy. Jeho původní název zněl Světová banka ochrany přírody a byl vytvořený v rámci čtvrté světové konference o divočině v roce 1987 Edmundem Rothschildem. Tomu se budu věnovat za chvilku.

Tento filantrokapitalismus prostě nefunguje tím, že by dodržoval své smlouvy nebo sliby. Tradiční byrokratické nadace jako Fordova, Rockefellerova a Carnegieho prý ustupují "filantrokapitalismu", novému svalnatému přístupu k charitě, ve kterém by se předpokládané podnikatelské schopnosti miliardářů uplatnily při řešení nejpalčivějších problémů světa.

Kdy se veřejnost konečně probudí a uvědomí si, že naše instituce, agentury, univerzity, laboratoře a soudy poslouchají právě ty mocnosti, které dojí veřejný majetek? Bezpečnost pracovníků a potravin je pryč. Světově proslulá Listina práv je pryč. Antimonopolní zákony jsou pryč. Ochrana životního prostředí je pryč. Technokratický korporátní feudalismus v převleku miliardářských "mozkových ústavů tvrdě prosazuje vyzbrojený vesmírný věk, ve kterém neurověda a transhumanismus zaručí elektromagnetickou svolnost mas.

Závěr

To je všechno k dnešnímu prvnímu dílu, co uslyšíte ve druhém závěrečném díle? Podívám se na Světovou banku ochrany přírody, neplést si prosím se Světovou bankou, i když jsou tyto dvě banky příbuzné. Světová banka ochrany přírody byla spoluvytvořená Edmundem Rothschildem už v roce 1987 k tomu, aby brala do zástavy obrovské hektary půdy rozvojových zemí, které nemají na splácení půjček. Nemáte peníze, vezmeme si vaši půdu. To už globalisté začli houževnatě vytvářet od roku 1987. Podívám se na takzvaný vesmírný plot, který zahrnuje sledovací prvky z vesmíru i na zemi propojených do jednoho digitálního plotu. Podíváme se na frontální útok na život v rámci stínění slunečního záření aerosoly, povíme si něco o Nikolu Teslovi, který je otcem nového typu zbraní, které jsou mnohem efektivnější než jaderné nebo vodíkové bomby. Samozřejmě Tesla před tímto zneužitím varoval. Jde o pulzy elektromagnetických vln v rámci takzvaných ionosférických ohřívačů. Co tyto ionosférické ohřívače představují a jak pracují a fungují, to si povíme příště. Tyto ionosférické ohřívače mohou zahřívat atmosféru na libovolném místě a tím vytvořit takzvanou ionosférickou čočku. Jakousi obrovskou lupu, která znásobuje sluneční záření a prudce zahřívat všechno na zemi. To byl třeba důsledek geoinženýrských lesních požárů v Portugalsku a Kalifornii v červnu a říjnu 2017. Povíme si o naprosto nezvyklém průběhu těchto požárů, které vypukly současně na mnoha místech najednou a také o impozantních důkazech, které téměř jednoznačně poukazují na geoinženýrství. Podívám se také na geoinženýrství na Kypru, kde jasně modrá obloha více než kde jnde tyto bílé čáry, které zůstávají hodiny na obloze, odhaluje. Geoinženýrství představuje nástroj k rozkrádání a hromadění majetku v rámci jednotných globálních zdrojů globálního společenství. Podívám se také na to, jak OSN už od 70 let investovala miliardy dolarů do ohýbání a vytváření ekologického jazyka. Oni to nazývají design lexikonu. Jde o indoktrinaci a manipulaci veřejnosti. Podívám se také, kdo ve skutečnosti stojí za agresivními a vysoce koordinovanými pochody za klima typu Fridays for Future nebo Extinction Rebelion a na to, jak globální ultrapsychopaté mají vymyšlené nástroje na zpeněžení nejen přírody, ale i lidského života nebo-li dobývání renty z našeho těla.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *