Druhý díl se zaměřuje na špionáž a odposlechy, které provádějí vládní organizace a soukromé společnosti. Na začátku jsou představené začátky signálního zpravodajství a různé programy, jako je Shamrock a Minaret, které sloužily k odposlechům telefonů a telegrafu v Americe. Dále se pořad zabývá programy, jako je systém Five Eyes a projekt Echelon, které slouží k odposlouchávání širokých oblastí celého světa a sledování klíčových slov. Dále jsou představené případy odposlechů politiků a korporací, jako je skandál dánských odposlechů a izraelský Pegasus. Pořad také diskutuje odposlechy mobilních telefonů a aplikací, jako jsou TikTok a WeChat, a varuje před tajnými projekty vlád a korporací. Závěr upozorňuje na to, že odposlechy jsou stále velmi aktuálním problémem a že je třeba být opatrný a chránit své soukromí za každou cenu.
Úvod
Stručně shrnu, co jsme slyšeli v prvním díle. Podíval jsem se na začátky signálního zpravodajství během a po druhé světové válce. To vedlo k podpisu dosud tajné dohody UKUSA z roku 1947. Veškerá tehdejší telegrafie a telefonní hovory procházely nejprve přes území Spojených států. Jednalo se nejprve o projekt Shamrock, který se poté přetavil na rozšířenější verzi projektu Echelon. Sesterským projektem Shamrocku byl projekt Minaret, ale podíval jsem se také na operaci Chaos k tvrdému potírání protiválečných aktivistů války ve Vietnamu NSA, CIA a americkou policií. To všechno se přetavilo v dohodu aliance pěti zemí FiveEyes takzvaných Pěti očí. Spojených států, Kanady, Austrálie, Nového Zélandu a Velké Británie. Podíval jsem se také na zdokonalování špionážních systémů nebo komerční špionáž. Rozebral jsem, že fízlují všichni od Američanů přes Izrael, Francouze nebo Rusko či Čínu. Prozkoumal jsem historii americké Národní bezpečnostní agentury NSA a podíval jsem se na části planety, pod jakou zemi spadají, resp. která země FiveEyes fízluje tu kterou část planety. Máme tedy perfektní přehled o tom, jaké lokality spadají pod dohled různých zemí dohody FiveEyes.
Špionské družice
Následující skutečnosti jsem lehce naťukl ve svém dvoudílném pořadu Špionských družic, který jsem vysílal v listopadu roku 2021. Páteří sítě FiveEyes jsou totiž masivní odposlouchávací a přijímací stanice nasměrované na satelity Intelsat a Inmarsat, které jsou zodpovědné za naprostou většinu telefonního a faxového komunikačního provozu uvnitř zemí a kontinentů i mezi nimi. Dvacet satelitů Intelsat se pohybuje po geostacionární dráze, která je zaměřena na určitý bod na rovníku. Tyto družice přenášejí především civilní provoz, ale kromě toho přenášejí i diplomatickou a vládní komunikaci, která je pro strany pěti zemí FiveEyesobzvlášt zajímavá.
Původně byly za odposlechy družic Intelsat odpovědné pouze dvě stanice: Morwenstow v Anglii a Yakima ve státě Washington. Když ale byla řada družic Intelsat 5 nahrazena družicemi Intelsat 701 a 703, které měly mnohem přesnější přenosové paprsky a které znemožňovaly příjem signálů z jižní polokoule ze základny Yakima na severní polokouli, byla vybudována další zařízení v Austrálii a na Novém Zélandu. Dnes anglická stanice Morwenstow směřuje své uši k družicím Intelsat, které prolétávají atmosférou nad Atlantickým a Indickým oceánem a vysílají do Evropy, Afriky a západní části Asie. Americká stanice Yakima, umístěná v areálu odpalovací stanice Yakima, se zaměřuje na komunikaci v Tichém oceánu na severní polokouli a také na Dálný východ. Další zařízení NSA v SugarGrove v americké Západní Virginii pokrývá provoz pro celou Severní a Jižní Ameriku.
Stanice ředitelství pro obranné signály v Geraldtonu v Austrálii a zařízení Generálního úřadu pro bezpečnost komunikací ve Waihopai na Novém Zélandu pokrývají Asii, země jižního Pacifiku a Tichý oceán. Předpokládá se, že další stanice na ostrově Ascension v Atlantském oceánu mezi Brazílií a Angolou pokrývá komunikaci jižní polokoule v rámci systému Intelsat v Atlantiku. Ze stejných stanic a ze základen v MenwithHillu v Anglii, Shoal Bay v Austrálii, Leitrimu v Kanadě, BadAiblingu v Německu a Misawě v Japonsku jsou monitorovány i družice, které nejsou satelity Intelsat. Tyto družice obvykle přenášejí ruskou a regionální komunikaci.
Je známo, že zařízení v australském Shoal Bay se zaměřuje na řadu indonéských satelitů a že stanice v kanadském Leitrimu zachycuje komunikaci z latinskoamerických satelitů, včetně satelitu Morelos mexické telefonní společnosti.
Tato americká špionážní satelitní síť a její příslušné přijímací základny jsou roztroušeny po celém impériu pěti zemí FiveEyes. Tyto vesmírné elektronické komunikační "vysavače" zachycují rádiový, mikrovlnný a mobilní provoz na zemi. Americká NSA je spustila ve spolupráci se sesterskými špionážními agenturami, Národním úřadem pro průzkum a CIA. O americkém Národním úřadu pro průzkum jsem široce hovořil ve svém dvoudílném cyklu špionských satelitů. Série družic Ferret v 60. letech, družice Canyon, Rhyolite a Aquacade v 70. letech nebo řady satelitů Chalet, Vortex, Magnum, Orion a Jumpseat v 80. letech ustoupily novým a vylepšeným satelitům Mercury, Mentor a Trumpet v 90. letech.
Radiové odposlechy (Kanada)
Několik desítek dalších radiových odposlouchávacích stanovišť provozovaných spojenci pěti zemí FiveEyes je rovněž rozmístěno po celém světě, a to na vojenských základnách na cizím území a na vzdálených špionážních stanovištích. Tyto stanice hrály v době před rozvojem satelitní komunikace zásadní roli, protože velká část světového komunikačního provozu byla přenášena v radiových frekvenčních pásmech. Zejména ve vysokofrekvenčním pásmu slouží radiokomunikace i nadále důležitému účelu, a to i přes široké využívání satelitní technologie, protože jejich signály lze přenášet na vojenské lodě a letadla po celém světě. Pro taktickou vojenskou komunikaci v rámci státních hranic se používají také velmi vysoké frekvence a ultra vysoké frekvence kratšího dosahu.
Mezi hlavní radiová zařízení sítě pěti zemí FiveEyes patří Tangimoana Nový Zéland, Bamaga Austrálie nebo společné zařízení NSA a anglické vládní komunikační ústředí na atolu Diego Garcia v Indickém oceánu.
Samostatná vysokofrekvenční síť pro určování směru zachycuje komunikační signály za jedinečným účelem, a to určování polohy lodí a letadel. I když se tyto stanice ve skutečnosti nepodílejí na analýze zpráv, hrají zásadní roli při sledování pohybu mobilních vojenských cílů.
Kanadský Institut pro bezpečnou komunikaci hraje významnou roli v této síti pro určování směru v rámci pěti zemí FiveEyes s kódovým označením CLASSIC BULLSEYE, která hostila hlavní část stanic v Atlantiku a Pacifiku. Tyto stanice během studené války monitorovaly pohyby sovětských lodí a ponorek.
Stanice od Kingstonu a Leitrimu v kanadském Ontariu až po Gander na kanadském Newfoundlandu na západní straně Atlantiku, po Alert na NorthwestTerritories nacházející se na nejsevernějším výběžku Kanady u Severního ledového oceánu, který naslouchá ruským ponorkovým základnám v Petropavlovsku a Vladivostoku, a konečně po Masset v kanadské Britské Kolumbii v Tichomoří. Ty všechny monitorují lodní a letové trasy pod vedením NSA. Kanada udržuje také malý kontingent na letecké základně Lackland v San Antoniu v Texasu, který pravděpodobně monitoruje komunikační cíle v Latinské Americe.
Anglická stanice MenwithHill a odposlech Evropy
Zařízení MenwithHill se nachází v hrabství NorthYorkshire nedaleko Harrogate v Anglii.
Počátky MenwithHillu sahají do prosince 1951, kdy americké letectvo a britské ministerstvo války podepsaly smlouvu o pronájmu pozemků, které zakoupila britská vláda. NSA převzala pronájem základny v roce 1966 a od té doby pokračuje v budování zařízení. Až do poloviny 70. let sloužila základna MenwithHill k zachycování mezinárodních pronajatých dopravců, a nediplomatických komunikací. Poté, co MenwithHill na počátku 60. let obdržel jeden z prvních sofistikovaných počítačů IBM, byl využíván také k třídění objemné nešifrované telexové komunikace, která se skládala z mezinárodních zpráv, telegramů a telefonních hovorů vládního, obchodního a civilního sektoru a hledala cokoliv, co mělo politickou, vojenskou nebo ekonomickou hodnotu. Přidání první satelitní záchytné stanice na MenwithHill v roce 1974 zvýšilo význam základny v oblasti shromažďování zpravodajských informací. Během této fáze výstavby bylo instalováno osm velkých satelitních komunikačních antén. V současné době je zařízení poseto několika systémy speciálně pro sběr satelitů. Jako první jde třeba o STEEPLEBUSH. Tento systém, dokončený v roce 1984 za 160 milionů dolarů, rozšířil možnosti satelitního sledování a poslání špionážní stanice. Druhým satelitním systémem na MenwithHillu je RUNWAY. Tento systém, který se táhne východně a západně napříč zařízením, přijímá signály z geosynchronních družic druhé generace Vortex a shromažďuje různý komunikační provoz z Evropy, Asie a bývalého Sovětského svazu. Tyto informace jsou pak předávány ke zpracování počítačovým systémům na MenwithHillu. Systém RUNWAY byl nahrazen nebo doplněn dalším pokročilejším systémem RUTLEY. Třetím satelitním systémem na MenwithHillu je PuSHER. Tento systém pokrývá krátkovlnné pásmo mezi 3 MHz a 30 MHz (radiové vysílání z vysílaček CB a dalších radiových zařízení). Hlavním cílem systému PUSHER je vojenská, ambasádní, námořní a letecká komunikace. Čtvrtým satelitním systémem na MenwithHillu je MOONPENNY. Tento systém, který v 80. letech odhalil britský novinář Duncan Campbell, kterého jsem už zmínil, je zaměřen na komunikační retranslační družice patřící jiným zemím a také na družice Intelsat v Atlantiku a Indickém oceánu. Pátým satelitním systémem na MenwithHillu je KNOBSTICKS I a II. Účel těchto anténních soustav není známý, ale pravděpodobně se zaměřují na vojenský a diplomatický provoz v celé Evropě. Máme tu šestý satelitní systém na anglickém MenwithHillu, kterým je GT-6. Jde o systém instalovaný koncem roku 1996. GT-6 je pravděpodobně přijímačem pro třetí generaci geosynchronních družic označovaných jako Advanced Orion nebo AdvancedVortex. Může odtud být sledována i družice na polární dráze nazvaná AdvancedJumpseat. Sedmý satelitní systém na MenwithHillu je STEEPLEBUSH II. Tento počítačový systém, který je rozšířením prvního systému STEEPLEBUSH z roku 1984, zpracovává informace získané z přijímačů RUNWAY, shromažďujících provoz z družic Vortex. Osmý satelitní systém na ManwithHillu je SILKWORTH. Jde o hlavní počítačový systém pro MenwithHill, zkonstruovaný společností LockheedCorporation, který zpracovává většinu informací získaných z různých přijímacích systémů. Těch satelitních systémů je na MenwithHillu samozřejmě daleko více, ale dál už by to začínalo být nudné, protože se v podstatě jedná o modernizované variace. Já jen chtěl, aby bylo z toho popisu jasné, jak složité systémy jsou na těchto odposlechových stanicích nainstalovány, abychom si opět mohli plasticky představit celou širokou škálu možností, která tato zařízení nabízejí zpravodajským službám pěti zemí FiveEyes.
Důležitou roli, kterou MenwithHill hraje v systému pěti zemí FiveEyes, uznala zpráva Evropského parlamentu už z ledna 1998, o které jsem hovořil v kapitole o NSA. V rámci Evropy je veškerá e-mailová, telefonická a faxová komunikace běžně zachycována americkou NSA, která přenáší veškeré informace o cílech z evropské pevniny přes strategické centrum v Londýně a poté satelitem do FortMeade v Marylandu přes klíčové centrum v MenwithHill v North York Moors ve Velké Británii. Jedná se o největší špionážní stanici na světě s více než pětadvaceti satelitními přijímacími stanicemi, na které pracuje 1400 amerických pracovníků americké NSA a 350 zaměstnanců britského ministerstva obrany. Po odhalení, že zařízení koordinuje sledování převážné většiny evropského kontinentu, se základna stala terčem pravidelných protestů organizovaných místními mírovými aktivisty. Stala se také terčem intenzivní kritiky evropských vládních představitelů, kteří jsou znepokojení rozsáhlou sítí civilního sledování a ekonomické špionáže prováděné ze stanice Spojenými státy.
Jedno šokující odhalení o MenwithHillu vyšlo najevo v roce 1997 během soudního procesu se dvěma mírovými aktivistkami, které se odvolaly proti svému odsouzení za vniknutí na pozemek tohoto zařízení. V dokumentech a svědectvích, které v tomto případu předložila společnost British Telecom, vedoucí oddělení nouzového plánování společnosti British Telecom R. G. Morris odhalil, že přes MenwithHill jsou vedeny nejméně tři hlavní domácí optické telefonní linky. Každá z těchto linek je schopna přenášet 100000 hovorů současně. To umožňuje americké NSA napojit se na samotné srdce sítě British Telecom. Soudce Jonathan Crabtree pokáral British Telecom za jeho odhalení a z důvodů "národní bezpečnosti" zakázal panu Morrisovi v případu dále vypovídat. Rozumějte, britský soudce pokáral British Telecom ne za to, že tohle fízlování provádí, ale za to, že došlo k odhalení, že to prasklo. To mu vadilo.
Podle DuncanaCampbella začalo tajné špionážní spojenectví mezi MenwithHillem a British Telecom v roce 1975 koaxiálním připojením k mikrovlnnému zařízení British Telecom v Hunter’s Stone, vzdáleném 5 kilometrů od MenwithHillu. Toto spojení se udržuje dodnes.
Další systémy na MenwithHillu jako TROUTMAN, ULTRAPURE, TOTALISER, SILVERWEED, Ruckus a další doplňují monumentální sběrné úsilí signálního zpravodajství na anglickém MenwithHillu. Ten směřuje své elektronické vysavače na nic netušící komunikační satelity na obloze, přijímá signály shromážděné družicemi, které zachycují i ty nejdrobnější signály na zemi, odposlouchává radiovou komunikaci v celém vzduchu nebo se zapojuje do pozemní telekomunikační sítě. MenwithHill spolu se sesterskými stanicemi v Pine Gap v Austrálii a BadAiblingu v Německu představuje komplexní úsilí americké NSA a jejích spojenců z pěti zemí FiveEyes zajistit, aby žádný komunikační signál neunikl její elektronické síti.
Slovníky Echelonu: Klíčová slova (KeyWords)
Mimořádná schopnost systému ECHELON zachytit většinu komunikačního provozu na světě bere svým rozsahem dech. A přesto síla ECHELONu spočívá v jeho schopnosti dešifrovat, filtrovat, zkoumat a kódovat tyto zprávy do vybraných kategorií pro další analýzu zpravodajskými agenty různých agentur pěti zemí FiveEyes. Jakmile jsou elektronické signály přivedeny na nějakou odposlechovou stanici, procházejí masivními počítačovými systémy, např. systémem SILKWORTH společnosti MenwithHill, kde se do práce se zprávami pouštějí stroje na rozpoznávání hlasu, optické rozpoznávání znaků (OCR) a datové informace. Tyto programy a počítače překračují hranice nejmodernější techniky. Tyto analytické stroje jsou součástí superpočítačového systému MenwithHill SILKWORTH, který pohání výkonné programy pro vyhledávání klíčových slov. Jeden z nástrojů používaných k třídění textu zpráv, jde o PATHFINDER vyráběný britskou společností Memex, prochází rozsáhlé databáze textových dokumentů a zpráv a hledá klíčová slova a fráze na základě složitých algoritmických kritérií. Programy pro rozpoznávání hlasu převádějí konverzace na textové zprávy pro další analýzu. Jeden z vysoce pokročilých systémů, VOICECAST, se dokáže zaměřit na hlasový vzor jednotlivce, takže každý hovor, který tato osoba uskuteční, je přepsaný pro budoucí analýzu. Systémy Echelon zpracovávají miliony zpráv každou hodinu, 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Hledají cílené série klíčových slov, telefonní a faxová čísla a zadané hlasové otisky. Je důležité poznamenat, že jen velmi málo zpráv a telefonních hovorů je systémem skutečně přepsáno a zaznamenáno. Naprostá většina je odfiltrována poté, co je systém přečte nebo vyslechne. Pouze ty zprávy, které obsahují klíčová slova, jsou označeny pro budoucí analýzu. Opět platí, že sílu systému ECHELON nedává jen schopnost shromažďovat elektronické signály; jsou to nástroje a technologie, které jsou schopny zprávy vybírat jen z těch, které jsou pro zpravodajské služby důležité. Takže nejde v pravém slova smyslu o odposlechy všech a všude. Do hledáčku se dostanete pouze tehdy, když sdělíte nějaké klíčové slovo, které systém vyhodnotí jako hodné pozornosti pro hlubší analýzu člověkem.
Každá odposlechová stanice, jak jsem už zmínil, vede seznam klíčových slov, takzvaný slovník Echelonu, určených jednotlivými zúčastněnými zpravodajskými agenturami. Správce slovníku z každé z příslušných agentur odpovídá za přidávání, mazání nebo změnu kritérií pro vyhledávání klíčových slov pro své slovníky na každé ze stanic.
Každému z těchto slovníků stanic jsou přidělena kódová slova, například COWBOY pro zařízení v Yakimě ve Washingtonu a FLINTLOCK pro zařízení ve Waihopai na Novém Zélandu. Tato kódová slova hrají klíčovou identifikační roli pro analytiky, kteří nakonec nahlížejí do zachycených zpráv. Každá zpráva označená slovníky ECHELON jako splňující stanovená kritéria je seřazena podle čtyřmístného kódu představujícího zdroj nebo předmět zprávy (například 5535 pro japonský diplomatický provoz nebo 8182 pro komunikaci o distribuci šifrovací technologie) a také podle data, času a kódového slova stanice. V záhlaví zprávy jsou také uvedena kódová jména určených agentur pěti zemí FiveEyes. Tyto zprávy jsou pak předávány do ústředí jednotlivých agentur pěti zemí FiveEyes prostřednictvím globálního počítačového systému PLATFORM, který funguje jako informační nervový systém pro stanice a agentury pěti zemí FiveEyes. Každý den analytici umístění v různých zpravodajských agenturách přezkoumávají produkt z předchozího dne. Jakmile je analyzován, dešifrován a přeložen, může být sestaven do různých typů analýz, což jsou už přímé a úplné překlady zachycených zpráv, které poskytují základní informace o řadě zpráv v rámci dané kategorie. A shrnutí, což jsou kompilace z těchto zpráv. Ty jsou pak klasifikovány: MORAY, označení pro tajné, SPOKE, což jsou tajnější než první MORAY, pak UMBRA, což jsou přísně tajné, GAMMA, což jsou ruské odposlechy a DRUID, což jsou zpravodajské informace předané stranám mimo pět zemí FiveEyes.
Tento analytický produkt je smyslem existence celého systému ECHELON. Je také životním motorem aliance pěti zemí FiveEyes.
Politici se fízlují navzájem
Démoni, kteří vymýšlejí sofistikované technologie k upevnění své moci a podmanění si všech obyvatel, ale ve finále vpadnou do své nastražené léčky sami. To se stalo už mnohokrát. Třeba bývalý kanadský špion Mike Frost vypověděl, jak bývalá britská premiérka Margaret Thatcherová v únoru 1983 požádala o sledování dvou ministrů své vlády, když je podezřívala z neloajality. Ve snaze vyhnout se právním potížím spojeným s domácím špehováním vysokých vládních činitelů podala styčná osoba britského vládního komunikačního ústředí v kanadské Ottawě žádost na kanadský institut pro bezpečnou komunikaci, aby provedla třítýdenní sledovací misi na náklady britských daňových poplatníků. Frostův šéf institutu pro bezpečnou komunikaci Frank Bowman odcestoval do Londýna, aby práci vykonal sám. Po skončení mise dostal Frank Bowman pokyn předat nahrávky úředníkovi britského vládního komunikačního ústředí v jejich centrále.
Epizoda s Margaret Thatcherovou rozhodně ukázala, že britské vládní komunikační ústředí, stejně jako americká NSA, našla způsob, jak se postavit nad zákon a neváhala se přímo zapojit do pomoci konkrétní političce pro její osobní politický prospěch… Rozhodnutí pokračovat v londýnské akci pravděpodobně nebylo předloženo ke schválení mnoha lidem na vyšších místech byrokratického žebříčku. Kanadský institut pro bezpečnou komunikaci si myslel, že jim to snadno projde, takže prověřování na vyšších místech by věci jen zbytečně zkomplikovalo. Kanadský špion Mike Frost také vyprávěl o tom, jak byl v roce 1975 požádán, aby špehoval nepravděpodobný cíl, manželku premiéra Pierra Trudeaua, Margaret Trudeauovou. Dnes je kanadským premiérem Justin Trudeau, jen tak mimochodem, jeho syn. Oddělení bezpečnostní služby Královské kanadské jízdní policie se totiž tehdy obávalo, že premiérova manželka kupovala a užívala marihuanu, a tak se obrátilo na Institut pro bezpečnou komunikaci, aby odvedl špinavou práci. Co nám to sledování manželek připomíná v rámci našeho českého Vojenského zpravodajství u Jany Nagyové Nečasové a bývalé ženy Petra Nečase, že? Nicméně měsíce sledování ve spolupráci s Bezpečnostní službou nepřinesly nic pozoruhodného. Kanadský špion Mike Frost se obával, že za žádostí kanadské jízdní policie byly politické motivy, cituji: "V žádném případě nebyla podezřelá ze špionáže. Proč byla kanadská jízdní policie v této věci tak neoblomná? Snažili se z nějakého důvodu dostat na kobylku Pierra Trudeaua, nebo ho jen chránit? Nebo pracovali na příkaz svých politických pánů?"
Jenže do politické špionáže se často zapojuje i americká NSA.
Nixonův prezidentský poradce John Ehrlichman ve svých vydaných pamětech Witness to Power: The Nixon Years, v překladu Svědek moci: Nixonova léta, prozradil, že Henry Kissinger využil NSA k odposlechu zpráv tehdejšího ministra zahraničí Williama P. Rogerse, které Henry Kissinger použil k přesvědčení prezidenta Richarda Nixona o Rogersově nekompetentnosti. Henry Kissinger se ale sám také ocitl na té druhé, sledované straně globální sítě NSA. Zprávy o Kissingerových tajných diplomatických jednáních se zahraničními vládami se dostávaly k uším dalších představitelů Nixonovy administrativy, což Kissingera popuzovalo. Jak upozornil bývalý zástupce ředitele NSA William Colby: "Kissinger by se rozčiloval jako čert…, protože to chtěl udržet v politickém utajení, dokud to nebude připraveno ke spuštění."
Terčem špehování ze strany zpravodajských služeb se ale stali i volení zástupci. V roce 1988 přišla bývalá softwarová manažerka společnosti Lockheed, která byla zodpovědná za tucet počítačů VAX, které poháněly počítače ECHELON v anglickém MenwithHillu, Margaret Newshamová, s ohromujícím odhalením. Ona tvrdila, že skutečně slyšela, jak NSA v reálném čase odposlouchává telefonické rozhovory týkající se senátora Stroma Thurmonda z Jižní Karolíny. Margaret Newshamová byla propuštěna ze společnosti Lockheed poté, co podala žalobu na udání, ve které tvrdila, že se společnost dopouštěla hrubého plýtvání a zneužívání. Po přísně tajné schůzce v dubnu 1988 s tehdejším předsedou Stálého výboru Sněmovny reprezentantů pro zpravodajské služby Louisem Stokesem zaměstnanci Kapitolu, kteří byli s touto schůzkou obeznámeni, prozradili tuto informaci deníku Cleveland Plain Dealer.
Senátor Strom Thurmond se sice zdráhal vyvíjet tlak na důkladné prošetření celé záležitosti, jeho kancelář ale tehdy prozradila, že už dříve obdržela zprávy o tom, že se senátor stal terčem odposlechů NSA. Po těchto zprávách se při vyšetřování záležitosti zjistilo, že neexistovaly žádné kontroly ani zpochybňování toho, kdo mohl zadávat jména cílů do systému anglické stanice MenwithHill.
Americká NSA se na příkaz Reaganovy administrativy zaměřila také na marylandského kongresmana Michaela Barnese. Byly odposlouchávány a nahrávány jeho telefonické hovory s nikaragujskými představiteli, včetně rozhovoru s nikaragujským ministrem zahraničí, ve kterém protestoval proti zavedení stanného práva v této zemi. Michael Barnes se o špehování NSA dozvěděl poté, co úředníci Bílého domu zveřejnili přepisy jeho rozhovorů novinářům. Tehdejší ředitel CIA William Casey, později zapletený do aféry Írán-Contras, ukázal kongresmanu Michaelu Barnesovi kabelogram nikaragujského velvyslanectví, který informoval o schůzce mezi pracovníky velvyslanectví a jedním z Barnesových pomocníků. Poradce tam byl na odborném jednání týkajícím se mezinárodních záležitostí a šéf CIA William Casey požádal kongresmana Michaela Barnese, aby poradce vyhodil. Michael Barnes odpověděl, že setkání jeho zaměstnanců se zahraničními diplomaty bylo zcela legální a legitimní. Michael Barnes uvedl: "Byl jsem si vědom toho, že NSA monitoruje mezinárodní hovory, že je to standardní součást shromažďování zpravodajských informací. Ale používat to k domácím politickým účelům je naprosto nehorázné a pravděpodobně nezákonné."
V pevném hledáčku ECHELONu skončily zdánlivě nekontroverzní organizace, jak v červnu 1992 důvěrně sdělilo několik bývalých pracovníků anglického vládního komunikačního ústředí londýnskému Observeru. Mezi cílovými organizacemi, které jmenovali, byly Amnesty International, Greenpeace a Christian Aid, americká misijní organizace, která pracuje s domorodými pastory zapojenými do duchovní práce v zemích uzavřených západním, křesťanským pracovníkům. V jiném příběhu, který zveřejnil londýnský Observer, bývalý zaměstnanec britského Společného zpravodajského výboru Robin Robison přiznal, že Margaret Thatcherová osobně nařídila odposlech komunikace mateřské společnosti Observeru, Lonrho poté, co Observer v roce 1989 zveřejnil odhalení obviňující syna Thatcherové Marka z úplatků v rámci mnohamiliardového britského zbrojního obchodu se Saúdskou Arábií. Vida, máme tu opět další kauzičku se Saúdy, škoda, že jsem to nevěděl v září, hned bych to tam šoupl, ale nevadí.
Přestože Robinu Robisonovi hrozil přísný trest za porušení indoktrinačního slibu, přiznal, že osobně doručil zachycené zprávy společnosti Lonrho do kanceláře Margaret Thatcherové.
Obří skandál dánských odposlechů: U nás ani slovo
Edward Snowden ovšem odhalil masivní šmírování vrcholových evropských politiků od Německa přes Itálii, Španělsko až po Francii nebo Velkou Británii. Tohle, myslím, že máme do povědomí zaryto poměrně výrazně, proto se zaměřím pouze na dvě poslední z řady skandálních odhalení.
V polovině minulého roku 21 přinesl dánský deník DR výbušnou investigativní reportáž a odhalení, že americká NSA využila partnerství s dánskou Obrannou zpravodajskou agenturou k odposlechu dánských internetových pozemních a podmořských kabelů, aby mohla špehovat vedoucí představitele, vrcholné politiky a vysoce postavené úředníky v Německu, Švédsku, Norsku a ve Francii. Operace byla předmětem vnitřního vyšetřování uvnitř dánského vojenského zpravodajství, kde křídlo vojenské kontrarozvědky začalo vyšetřovat vlastní vedení a velitele, přičemž se ukázalo, že dánská vojenská rozvědka je děsivým způsobem infiltrována a ovládnuta cizí tajnou službou, konkrétně americkou Národní bezpečnostní agenturou NSA.
Američané korumpují a získávají na svoji stranu ředitele, důstojníky a pracovníky tajných služeb evropských zemí, kteří potom nedělají už práci ve prospěch svých zemí, ale pouze ve prospěch amerických tajných služeb. Příkladem je šéf české BIS Michal Koudelka. Američané páchali akty elektronického terorismu a jejich cílem útoku byli nejvyšší politici Evropské unie.
Německá kancléřka Angela Merkelová, tehdejší německý ministr zahraničí, dnes prezident Frank-Walter Steinmeier a tehdejší vůdce německé opozice Peer Steinbrück patří mezi politiky, které NSA špehovala v rámci dánsko-americké spolupráce.
To jsou některé z překvapivých závěrů tajného interního vyšetřování v dánském obranném zpravodajství, které pracovní skupina uzavřela v květnu 2015.
Tajné interní vyšetřování americké špionáže prováděné prostřednictvím dánských internetových kabelů mělo podle zdrojů obranného zpravodajství krycí název “Operace Dunhammer”. Vyšetřování prováděla pracovní kontrarozvědná skupina uvnitř dánského Obranného zpravodajství se čtyřmi hackery a analytiky zpravodajské služby, kteří v nejpřísnějším utajení zkoumali v interním vyšetřování vlastní organizaci, vlastní členy a vlastní operační útvary a stejně tak dánsko-americkou spolupráci, ale pouze tak, aby se NSA o vnitřním vyšetřování dánského Obranného zpravodajství nedozvěděla.
Podle informací listu DR bylo hlavním závěrem zprávy o operaci Dunhammer to, že NSA prostřednictvím dánsko-americké spolupráce cíleně sledovala a špehovala norské, švédské, německé a francouzské politiky, a dokonce i obyčejné úředníky. Ty chtěla NSA zřejmě získat pro spolupráci jako agenty v blízkosti vysokých politických figur. NSA zajímaly i soukromé hovory úředníků, milenky, pletichy, dluhy a půjčky, prostě cokoliv, co by šlo využít k získání úředníka ke spolupráci, aby donášel na vysoké německé, francouzské, norské a švédské politiky.
NSA zachytávala z komunikačních internetových kabelů všechno – od telefonních hovorů, přes Skype, až po účty na sociálních sítích.
Tajná interní pracovní skupina uvnitř dánského Obranného zpravodajství mimo jiné odhalila, že NSA zřejmě používala telefonní čísla dotčených politiků a úředníků jako takzvané selektory. To znamená, že NSA použila telefonní čísla jako vyhledávací parametry k získání a vyhledání komunikace politiků a úředníků z objemných a mamutích datových toků, které proudí internetovými kabely do Dánska anebo z Dánska. NSA tak zachytila vše od textových zpráv až po telefonní hovory, které procházely kabely na cestě do a z telefonů politiků a úředníků, uvedl listu DR jeden ze zdrojů.
Nemělo by nás překvapovat, že systém ECHELON pěti zemí FiveEyes nakonec využívají volení a byrokratičtí úředníci ve svůj politický prospěch nebo samotné zpravodajské služby za účelem udržení svých výsadních sledovacích pravomocí a nafouknutých rozpočtů. Dostupnost takové invazivní technologie si prakticky koleduje o zneužití, ačkoli neospravedlňuje její použití k těmto účelům. Nejděsivější je ovšem zaměření na takové "podvratné živly", jako jsou ti, kteří odhalují zkorumpovanou činnost vlády, chrání lidská práva před vládními zásahy, napadají korporátní znečišťovatele nebo propagují křesťanské hodnoty.
Izraelský Pegasus: Obří světová špionáž
V první polovině roku 2021 vypukl další z řady skandálů. Ukázalo se, že kterákoli vláda na světě si mohla na své oponenty objednat špehovací systém od izraelské firmy NSO Group. Tento software nese název Pegasus a umožňuje téměř nezjistitelně na dálku napadnout jakýkoli telefon. Zainteresované straně, tedy vládám různých zemí, pak poskytuje možnost kradení osobních dat. Tento izraelský software dokáže na dálku ovládat váš mobilní telefon – bez vědomí majitele zapnout mikrofon k odposlouchávání, stáhnout fotky, přečíst si vaše soukromé zprávy, používat váš fotoaparát. Vlády po celém světě tento program Pegasus zneužívaly ke špehování nepohodlných lidí.
Firma NSO Group, která má nadstandardní vztahy s izraelskými tajnými službami, tvrdí, že software je určený výhradně k boji proti terorismu a sledování zločinců a že společnost prý striktně kontroluje, kdo a za jakým účelem její technologie používá. Rozumějme, v překladu Izraelci de facto přiznali, že cizím vládám tento software nejen poskytovali, ale že dokonce věděli, koho ty cizí vlády špiclovaly a o čem hovořili.
Software Pegasus zneužívaly vlády v minimálně dvanácti zemích, a to včetně těch evropských.
Skupina novinářů analyzovala záznamy o 50 tisících telefonních číslech z 50 zemí světa, na které klienti NSO Group cílili své útoky během let 2016 až 2020. Tato skupina novinářů dokázala identifikovat majitele stovek telefonních čísel. Provedli forenzní analýzu telefonů, u kterých se aspoň v desítkách případů potvrdilo, že byly napadeny spywarem Pegasu.
Navíc tito novináři zjistili, že firma NSO Group svůj špionážní software i své služby opakovaně dodávala klientům, o kterých věděla, že obojí využívají k útlaku a porušování základních lidských práv. NSO Group tak de facto umožňovala politickým systémům šikanovat nepohodlné osoby, přestože ve svých oficiálních stanovách takové chování jasně popírá a tvrdí, že takovému zneužití naopak účinně brání. Zároveň se firma stala užitečným nástrojem izraelské diplomacie, která svým dlouholetým nebo potenciálním spojencům mohla nabídnout skvělý nástroj ke sledování domácích cílů. Vlády, které tento izraelský software měly ve svém arzenálu, byly např. vlády Maďarska, Mexika, Rwandy, Indie nebo Maroka. Třeba zmíněné Maroko si objednalo odposlouchávání francouzského prezidenta Emanuela Macrona. Nebo zase Rwanda si objednala odposlouchávání hlavy Jihoafrické republiky Cyrila Ramaphosy. Většina čísel byla infikována tímto spywarem na telefonech s operačními systémy IOS, tedy Iphone. To jen k této kapitole, u které se nechci zdržovat příliš dlouho, nicméně abychom si ty věci řadili do časových souvislostí.
Odposlechy mobilních telefonů. Jednoduché jak facka!
Hovoříme tu o chytrých telefonech. Android, stejně tak i iPhone lze v rámci zpravodajských agentur odposlouchávat poměrně jednoduše. Americká televize CBS v roce 16 odvysílala ve svém pořadu 60 Minutes šokující reportáž, která odhalila drsným způsobem pravdu o mobilních telefonech a celulárních sítích mobilních operátorů. Odposlouchávat jakýkoliv telefon, kdekoliv a komukoliv na světě, je otázkou linuxové aplikace a upraveného GSM modemu. Pořad CBS vyvolal v USA paniku mezi politiky, manažery a obchodníky, protože se ukázalo, že odposlouchávat lze i amerického senátora, který souhlasil dobrovolně s pokusem, že se zúčastní hackování namířeného proti jeho konverzaci po telefonu s jeho spolupracovníky. Telefon Angely Merkelové byl americkou NSA odposloucháván zřejmě právě tímto způsobem. Pořad 60 Minutes na CBS odhalil největší šmírování mobilů v historii. Na CBS ukázali několik metod, jakými se dnes dají odposlouchávat mobilní hovory, textové zprávy, data, zapínat kameru bez rozsvícení displeje nebo kontrolní diody. Hlavní poznatek hackerů z Berlína spočívá v tom, že v mezinárodní globální mobilní síti SS7 (SignalingSystem 7), kterou operátoři používají pro roaming a terminační platby, je závažná designová chyba, která je tam už od samotného počátku a tajné služby ji intenzivně využívají. Stačí, když znají vaše telefonní číslo. Mohou nahrávat vaše hovory a esemesky bez ohledu na to, kde se nacházíte na této planetě a v jaké jste zahraniční síti. Jak zaznělo v pořadu CBS, dnešní mobily jsou mylně považovány za zařízení k telefonování, ale ve skutečnosti to jsou superpočítače s mohutným výkonem, jejichž komplexní struktura a bezpečnost je zanedbátívána, protože v podvědomí člověk považuje telefon za hloupý kus elektroniky, na kterém běží aplikace. Přitom designová struktura dnešních operačních mobilních systémů vychází ve svém principu z Linuxu a propojení mobilů, internetu, platebních karet, emailů, hlasu, fotografií a textů vytváří výbušnou směs s citlivými osobními údaji, nad kterými koncový uživatel nemá prakticky žádnou kontrolu.
Huawei: Hysterie FiveEyes
Podívejme se do roku 2018, kdy vypukla masivní hysterie proti čínské telekomunikační společnosti Huawei. Tato hysterie byla iniciována naší známou aliancí pěti zemí FiveEyes. Tyto země FiveEyes se domluvily, že zablokují a zakáží čínský Huawei, protože má příliš velký technologický náskok, který západní země už nemohou dohnat. Jde výhradně o implementaci a zavádění 5G sítí, ve které Amerika pokulhává za Čínou. Donald Trump dal proto příkaz k zastavení společnosti Huawei ve všech zemích amerických partnerů 10. září 2018. České zpravodajství dostalo informaci a povel k zákazu Huawei v průběhu října 2018. V metodickém manuálu se hovoří o tom, že veřejnosti se má zákaz čínské společnosti zdůvodnit bezpečnostními obavami, aby tomu veřejnost uvěřila. Je to ale pouze záminka k nekalému konkurenčnímu boji, protože americké a západní firmy nedokáží firmě Huawei už konkurovat, a to nejen cenou, kdy Huawei je nejlevnější, ale už ani technologiemi a výzkumem. Víme, že 5 zemí FiveEyes a jejich tajných služeb má přístupy ke všem mobilním telefonům vybaveným operačními systému iOS a Android, které umožňují vládám vzdálený přístup k uživatelským datům ve dvou přístupových režimech.
Mode A je přístup k datům uživatele uloženým v cloudových úložištích technologických společností. V případě společnosti Apple je to přístup k datům na úložišti iCloud, ke kterým mají zpravodajské služby přístup pomocí Mode A. V případě telefonů Android je poskytován přístup do úložišť Google Sync. Druhým režimem přístupu je Mode X. Ten probíhá přímo na úrovni koncového zařízení na hardwarové vrstvě. Přístupové protokoly jsou “hardwired” přímo v komunikačních čipech a v integrovaných obvodech v zařízeních.
Lze to přirovnat ke zranitelnosti počítačů s procesory Intel, které dlouhé roky na úrovni hardwaru měly zadní vrátka s názvem “Meltdown” a “Spectre”. Určitě jste koncem roku 2017 o těchto kauzách slyšeli. A aby toho nebylo málo, Meltdown a Spectre mají pokračování, dalších 7 zadních vrátek bylo objeveno i v mobilních procesorech architektury ARM, ale také u AMD. Jedná se o obrovská zadní vrata na úrovni hardwaru a integrovaných obvodů. Západních šmírovacích telefonů.
V procesorech Meltdown a Spectre nešlo o chyby, ale o úmyslně implementovaná zadní vrátka na úrovni hardwaru, které tam byly více jak 15 let. Speciálně upravený program spuštěný na těchto procesorech získal plný přístup k systému na úrovni jádra procesoru, takže ani sebelepší antivirus nemá šanci něčemu takovému zabránit. Společnost Microsoft vydala update pro obě zranitelnosti, které ale chybu neopravily, protože to ani nejde. Chyba je v procesoru natrvalo, ale pouze zabraňuje spuštění souborů, které by chybu využily. Update navíc zpomaluje počítač až o 10% výkonu, protože jádro Windows cyklicky kontroluje mezipaměť CPU. Tato zadní vrátka jsou přítomna ve všech procesorech, ale především i v mobilních čipových sadách v telefonech. Nezáleží na koncovém výrobci telefonu, ale na dodavatelích komponent, ze kterých je telefon poskládán.A ti naši idioti z českého NÚKIBU varují před čínským Huaweiem, když takový bordel probíhá na západních technologiích? Už předem připravená hardwarová zadní vrátka k fízlování? Čínské telefony zcela běžně používají americké procesory řady Snapdragon, které mají na úrovni čipové sady operační čipset licencovaný původně od jiné americké firmy, konkrétně Texas Instruments, o kterém psal Edward Snowden, jak i vypnuté telefony mohou být na dálku zapnuty bez rozsvícení displeje a útočník z řad operativců NSA si může stáhnout celý obsah mobilu k sobě. A nás tady budou lakovat o nebezpečí Huawei, když západní vlády mohou šmírovat a fízlovat koho chtějí, jak chtějí a kdy chtějí? Naše Vojenské zpravodajství chtělo nasadit mobilním operátorům sondy na hromadný sběr a vyhodnocování dat. Hovořil jsem o tom tuším v Pizzagate v nějakých souvislostech na konci prvního dílu. A nás tady budou ti idioti lakovat o nějakém Huawei? Když Američané fízlují horem dolem celý svět už půl století?
Ty problémy Američanů s Huawei jsou dvojího druhu. Čína požírá americký oběd, pokud jde o inovace a vynálezy a Donald Trump to chtěl zpomalit zničením společnosti Huawei. Zjevně v tomto směru vyvíjel veškeré možné úsilí, včetně zastrašování a vyhrožování polovině známého světa, aby výrobky Huawei nepoužíval. To je ale jen malá část problému; skutečným problémem je špionáž. Nemá praktický význam zpochybňovat tvrzení, že Cisco a další americké hardwarové a softwarové firmy instalují do všech svých zařízení zadní vrátka pro pohodlný přístup CIA a NSA. Ale najednou Huawei nahrazuje Cisco a tyto další americké firmy svým lepším a levnějším vybavením.
Tato část je v pořádku, ale jak může CIA a NSA oslovit Huawei a požádat společnost, aby do svého vybavení zabudovala zadní vrátka, aby Spojené státy mohly špehovat Čínu – kromě všech ostatních zemí? Neexistuje jiné řešení tohoto problému než zničit pověst společnosti Huawei tím, že ji obviníme ze špionážní hrozby a necháme zařízení této společnosti zakázat. A to se netýká jen Spojených států, ale celé špionážní sítě FiveEyes, do které jsou zapojeny Spojené státy, Kanada, Velká Británie, Austrálie a Nový Zéland. Stručně řečeno, tato síť FiveEyes byla vytvořena za účelem porušování zákonů a zároveň předstírání, že žádné zákony porušovány nejsou. Obecně je protizákonné, aby vláda špehovala své vlastní občany, ale tento zákon se nevztahuje na cizí vládu. Kanada tedy špehuje australské občany a informace posílá australským špionům, kteří mohou tvrdit, že se ničeho nedopustili. A tak to jde pořád dokola. Smutné na tom je, že získané "zpravodajské informace" jsou pro čtyři menší účastníky obvykle nezajímavé, ale všechny se sdílejí se Spojenými státy, které mají chuť špehovat celý svět a zmocnit se "každé komunikace" všeho druhu na celém světě. Nestačí tedy zakázat Huawei pouze ve Spojených státech, protože zařízení této společnosti by vykastrovalo úsilí NSA v ostatních čtyřech zemích. Spojené státy tedy šikanují, aby zajistily, že každé z jejich pěti očí bude bez Huawei. A to je celý příběh, ať se vám to líbí, nebo ne.
Tik-tok
Tik-Tok není nic významného, tedy jen kromě toho, že přímo konkuruje podobným americkým platformám a ukázal se jako příliš populární a příliš konkurenceschopný na to, aby mu bylo dovoleno přežít. Je to jen laciný, pod pás a nezákonný výstřel proti Číně. Žádná hrozba, nic. Stejně jako všechny podobné IT produkty a platformy ale obsahuje mnoho osobních informací užitečných zejména pro marketing, které byly dosud soukromým majetkem lidí jako Google, Facebook a Twitter. Američané tak zabili dvě mouchy jednou ranou: buď Tik-Tok jednoduše zlikvidují na základě nějakého vykonstruovaného obvinění ze špionáže, nebo si vynutí prodej americké společnosti. V obou případech Čína masivně ztratí, zatímco politický útlak a marketingová hodnota těchto osobních informací zůstanou bezpečně v důvěryhodných amerických rukou.
Protože jen málo lidí zná čínskou síť WeChat, dovolte mi, abych vám ji popsal. Mnohé z těchto funkcí jsou na Západě dostupné prostřednictvím různých platforem, ale ne vždycky ve stejném rozsahu ani se stejným komfortem.
Pomocí WeChatu můžeme přenášet textové a hlasové zprávy, fotografie a videa a další soubory libovolného popisu i o velikosti mnoha MB. Textové i hlasové zprávy můžeme posílat a přijímat v jakémkoli jazyce, protože WeChat má v kombinaci s jedním ze svých partnerů vynikající překladatelskou funkci, která překládá nejen text a hlas, ale vyextrahuje a přeloží i veškerý text obsažený ve fotografiích, což se hodí například u jídelních lístků v restauracích, pokud neumíte číst čínsky. Můžeme uskutečňovat nejen hlasové hovory, ale i videohovory s kýmkoli kdekoli, které se přenášejí přes internet. Je to tak pohodlné, že WeChat je pro velkou část Číňanů výchozí volbou pro komunikaci pro většinu účelů. WeChat má také platformu Moments, kde můžeme zveřejňovat texty, fotografie a videa, která jsou viditelná pro ty, kteří jsou v našich seznamech kontaktů. Přitom si můžeme vybrat, kdo si je může prohlížet a kdo ne, některé příspěvky vyhradit pro blízké přátele a jiné, obecnějšího charakteru, veřejně.
V Číně existují dva základní systémy online plateb. Jeden provozovaný společností Alibaba nazvaný Alipay, druhý WeChat. Jejich používání je v Číně téměř všeobecné a oba jsou pro uživatele zdarma. Dokonce i pro nákup malého svazku zelené cibule na pouličním trhu má čínský prodejce QR kód, který náš telefon naskenuje a platba na jeho bankovní účet proběhne automaticky.
Pomocí WeChatu si můžeme posílat peníze navzájem. Pokud se chceme podělit o náklady na oběd, můžeš zaplatit celý účet a já ti přes WeChat převedu svůj podíl. Pokud budu někdy potřebovat hotovost, mohu zajít do jakéhokoli obchodu nebo dokonce oslovit úplně cizího člověka, požádat ho o 1000 Jüanů a okamžitě mu je vrátit na jeho účet WeChat. Často se tímto způsobem provádějí mezinárodní převody peněz, kdy se posílají dolary příteli v jedné zemi – a na účet WeChat v Číně přicházejí Jüany. Okamžité, bezpečné a bez jakýchkoli poplatků. Všechno se odehraje během vteřiny a současně přijde od banky potvrzení SMS zprávou z obou stran transakce. WeChat je hlavním důvodem, proč mohou lidé cestovat kamkoli v Číně pouze s mobilním telefonem a pasem (a s náhradním oblečením). Prostřednictvím WeChatu si lidé mohou stejným způsobem kupovat letenky nebo jízdenky na vlak, platit jízdné v taxíku a účty v hotelu, restauracích atd.
Další užitečnou funkcí WeChatu je sdílení polohy GPS v reálném čase. Pokud skupina cestuje do určitého cíle několika auty, WeChat zobrazí aktivní mapu GPS, která ukazuje všechny polohy v reálném prostoru a čase. Pokud se setkám s kamarádem v nákupním centru nebo v parku nebo na jiném velkém místě, díky této funkci GPS vidíme vzájemnou polohu v reálném čase a já vím, kudy mám jít, abych se s kamarádem setkal. Že nám to připomíná báječné trasování? V Číně už to probíhalo daleko před naší e-rouškou. Digitální svět, digitální koncentrák. Každý pod digitálním dohledem.
Máme skupiny WeChat, které můžeme vytvořit s libovolným počtem účastníků pro jakýkoli vhodný účel.
Když chcete třeba uspořádat vánoční večírek, vytvoříte skupinu těch, které plánujete pozvat a všechny vaše diskuse a plánování probíhají v rámci této platformy. Většina komunit malých částí obytných čtvrtí má skupinu WeChat pro oznamování komunitních akcí a sdílení důležitých informací.
Pointa amerických "sankcí" vůči WeChatu spočívá především v tom, že to terminálně naruší mezinárodní komunikaci mezi Čínou a Spojenýmistáty pro studenty, vědce, diplomaty, mediální reportéry, prostě pro všechny, kteří ve Spojených státech často komunikují s Čínou. Účinky pocítí vážněji ti v Číně, což je pro Trumpa plus. Za druhé, Američanům se nelíbí, do jaké míry WeChat zasahuje do amerického teritoria Twitteru, Facebooku, WhatsAppu, Instagramu a dalších, které si ve Spojených státech stáhlo už kolem 100 milionů uživatelů. Americké sankce měly částečně za cíl získat toto teritorium zpět prostým zákazem konkurenční sociální sítě, které hrozí převzít a vážně snížit popularitu podobných amerických platforem.
Nejdůležitější je ale špionážní a cenzurní role americké iniciativy. Vzhledem k tomu, že se cenzurní smyčka kolem Facebooku a Twitteru utahuje, Američané začali přirozeně přecházet na WeChat. Skutečným problémem není to, že by WeChat představoval pro Spojené státy nějaké nebezpečí v jakémkoli smyslu, ale stejně jako v případě Huawei se CIA a NSA nemohou dost dobře obrátit na WeChat a požádat o automatické sdílení všech těch osobních údajů o vztazích. Proto americká vláda pod záminkou nedůvěryhodnosti Číny chtěla WeChat jednoduše zakázat. Tak by nikdo ve Spojených státech nemohl poslat ani přijmout žádnou zprávu, aniž by NSA měla její kopii. Obrovským plusem je, že jakákoli zpráva, která neodpovídá oficiálnímu narativu, pak bude uškrcena hned při narození, jak to teď dělají Google, Facebook a Twitter. Pokud by Microsoft nebo jiná americká firma koupila WeChat, pak by bylo samozřejmě všechno v pořádku, protože by to byly americké firmy, nikoli čínské, kdo automaticky sdílí všechny osobní kontaktní údaje se svou vládou. Musíme všechny tyto věci spatřovat v souvislostech. Západní vlády fízlují horem dolem, a proto chtějí, abychom používali západní sítě, přes které naše veškerá data sdílejí a mají k nim přístup. Huawei nebo WeChat s nimi naše privátní data nesdílejí. Proto hystericky vřeští o bezpečnostní hrozbě. Ve skutečnosti o žádnou hrozbu nejde. Jsou prostě a jednoduše nervózní, protože nás přes Huawei nebo WeChat nemohou fízlovat. To je celé. Nic složitého za tím nehledejme. Pět zemí FiveEyes nemá s Čínou dohodu o sdílení dat, o fízlování. Proto všechno čínské bude automaticky špatné. Je to přinejmenším stejně špatné jako západní šmírovací nástroje. Čína je velmoc jako každá jiná, a i čínská vláda ráda fízluje. Vidíme to na čínském kreditním sociálním systému. Tady sezápad zase naopak učí, chtěl by to zavést i u nás. Budeš hodný, systém ti poskytne slevy, bude si tě hýčkat. Zlobíš, vyslovuješ se proti vládě, systém tě bude perzekuovat. Jenže to naráží na ta pitomá lidská práva a svobody, se kterými ti otravní aktivisté pořád prudí, že jo? Agenda Covidismu naše lidská a občanská práva a svobody spoutá do totalitní klece západních vlád, protože proč? Protože Covid. Vytoužená záminka, neptejte se, nesmíte se ptát, Covid je všude, tak sklapněte, držte huby, chcete nás všechny nakazit, lidská práva se válí v prachu na zemi, jsou najednou nepodstatná, protože Covid. Takže se může beztrestně šmírovat, špiclovat, odposlouchávat, fízlovat, trasovat. Proč? Protože Covid. Vytoužená záminka vlád. Včetně té čínské. Všechny vlády fízlují jako vzteklé. Ovšem některé spolu nesdílejí naše privátní data. Nepatří do VIP klubu pěti zemí FiveEyes. To je třeba Čína. Ovšem všechny vlády mají společné zájmy fízlovat své občany za každou cenu jako prevenci před občanskou vzpourou a revoltou proti nim.
USA a Německo: Spřažení od 2. světové války pokračuje
V únoru 2020, měsíc před nástupem agendy covidismu, světovou veřejností otřásla neuvěřitelná zpráva, kterou odpálil Washington Post. Americká zpravodajská služba CIA a německá tajná služba BND celé dlouhé dekády vlastnily a ovládaly renomovanou švýcarskou společnost Crypto AG, která se zabývala výrobou šifrovacích zařízení nejrůznějších typů a možností použití, včetně šifrovacích prvků pro komunikaci letadel, stíhaček, řízených raket s plochou dráhou letu, šifrovacích modulů pro dopravní letadla, krátkovlnné vysílačky s digitální faktorizací, mobilní GSM šifrovací moduly atd. Tuto švýcarskou firmu v roce 1920, ještě pod jejím původním názvem A.B.Cryptoteknik, založil Švéd narozený v Rusku, Boris Hagelin. Ten se koncem 60. let rozhodl, že z firmy odejde. A právě v této době rozjela americká CIA operaci “Minerva” a německá BND operaci “Rubikon” na její majetkové převzetí a ovládnutí skrze nastrčené firmy a akcionáře. Po dokončení utajeného ovládnutí začaly obě dvě tajné služby korumpovat šifrovací bezpečnost veškeré produkce společnosti Crypto AG takovým způsobem, aby dodávaná šifrovací zařízení do zemí nepřátelských Spojeným státům měla zadní vrátka v šifrovacích obvodech. Američané a Němci tak mohli odposlouchávat arabské politiky, íránské představitele, sledovat komunikace arabských a íránských pilotů stíhaček, mohli odposlouchávat nejvyšší představitele, ambasády a diplomatické mise atd. Jenže to není to nejhorší zjištění. Tato kompromitovaná šifrovací zařízení byla dodávána i spojencům v NATO.
CIA a německá BND si koncem 60. let potají pořídily největšího světového a renomovaného výrobce šifrovacích strojů a integrovaných krypto-obvodů na světě
V roce 2008 německá BND v tichosti z majetkového svazku a spoluvlastnictví Crypto AG vycouvala, protože Němci v té době cítili, že se to celé provalí. Americká CIA tak od německé BND jejich podíl odkoupila a pokračovala v provozu této švýcarské společnosti, a to až do roku 2018, kdy americká CIA provoz firmy údajně ukončila a odprodala značku a výrobní dokumentaci šifrovacích zařízení švédské společnosti podobného jména Crypto International Group a švýcarské CyOneSecurity vytvořené z několika zaměstnanců Crypto AG. Firma Crypto International Group na své webové stránce vyjádřila distanc a zděšení nad těmito informacemi a zdůraznila, že i když jména firem jsou podobná, tak švédská firma nemá s tou švýcarskou nic společného. To ale není tak úplně pravda, protože v roce 2018 tato švédská firma odkoupila aktiva švýcarské Crypto AG, to znamená, že švédská firma nakoupila aktiva od americké CIA. Švédská firma má dokonce dodnes web umístěný na švýcarské doméně původní švýcarské firmy. Byl to obrovský skandál. A jak tyto bezpečnostní hrozby vyřešily armády NATO? Včetně té české? V českých Gripenech a v řadě dalších zbraní v zemích NATO jsou kryptovací integrované obvody Crypto AG. Česká armáda používá švédské stíhačky JAS-39 Gripen C/D, které jsou podle informací výrobce vybaveny zabudovaným kryptovacím zařízením švýcarské výroby. Uvádí to švédská média. Prověřila česká armáda, jestli kryptovací zařízení ve stíhačkách nepoužívá komponenty, ale hlavně integrované obvody švýcarské Crypto AG? Už v roce 2014 přinesla švédská média informaci, že by Spojené státy mohly špehovat švédské Gripeny. Tehdy to byla jen nepodložená spekulace a podezření na hrozbu, která se má týkat až teprve nové verze stroje JAS-39 Gripen E, který měl mít místo švýcarského šifrovacího zařízení to americké. Jenže novináři tehdy v roce 2014 netušili, že právě už i ten předchozí švýcarský šifrovací systém je plně ovládán americkou CIA skrze vlastnictví švýcarské firmy Crypto AG.
Česká vláda v září 2007 odsouhlasila nákup kryptovacích zařízení pro stroje JAS-39 Gripen C/D přímo od Švédska, které pro tyto stroje používalo a montovalo do nich právě kryptovací obvody využívající švýcarské moduly společnosti Crypto AG. Není bez zajímavosti, že to byla v roce 2018 právě švédská Crypto International Group, která převzala po švýcarské Crypto AG veškeré její assety, a dokonce i značku. Spolupráce totiž probíhala právě na ose dodávek švýcarských komponent pro švédský zbrojní průmysl, a právě i pro účely šifrování komunikace Gripenů. Takže ta špionáž probíhá nejen v rámci komerční sféry, dnes už také stále více na civilní úrovni, ale také ve sféře vojenské.
Varování
Dnešní svět je bohužel plný zločinců, drogových baronů, teroristů a diktátorů, kteří ohrožují mír a bezpečnost mnoha národů. Myšlenka, že systém ECHELON pěti zemí FiveEyes může být použit k eliminaci nebo kontrole těchto mezinárodních zločinců, je povzbudivá. Obhájci ECHELONu ale tvrdí, že vzácná zpravodajská vítězství nad těmito silami temnoty a smrti dávají paušální ospravedlnění plošnému sledování celého světa a každého jeho člena. Zůstávají však složitější otázky. Nestoudné a nezákonné zaměřování politických oponentů, obchodních konkurentů, disidentů, a dokonce i křesťanských duchovních je důkazem toho, že pokud máme zůstat svobodní, musíme tyto zpravodajské systémy a ty, kdo je provozují, spoutat těžkými řetězy transparentnosti a odpovědnosti vůči našim voleným zástupcům. Skutečnost, že aparát ECHELON lze rychle obrátit proti těm samým úředníkům, aby si zpravodajské agentury zachovaly určitou výhodu, však svědčí o tom, že tyto agentury v současné době nejsou pod kontrolou našich volených zástupců.
To, že vlády nejsou schopny omezit toto zneužívání moci, ale dokonce ho i podporují pro upevnění své totální moci a kontroly nad obyvateli, je děsivou předzvěstí toho, co probíhá právě dnes.
Dnes už prakticky nemáme žádné soukromí. Taková je schopnost sledovat všechno ve jménu totální kontroly! Telefonní rozhovory, Internet, na tom nezáleží. Není se kam schovat.
Technologické možnosti našich prohnilých, zkorumpovaných, covidem zfašizovaných diktátorských vlád, které jim zpravodajská komunita poskytuje, umožňují nastolit totální tyranii a kontrolu, které není možno se efektivně bránit. Protože i ta nejopatrnější snaha spojit se v odporu proti vládě, ať už byla učiněna jakkoli soukromě, je v dosahu vlády, aby se o ní dozvěděla. Takové jsou schopnosti této technologie…
Obávám se ale, že už jsme dávno přešli most. Ten most přes propast dělící linii mezi občany a zfašizovanými psychopaty a sociopaty, kteří sedí v západních vládách a kteří chtějí mít totální kontrolu nad vlastními občany. Ten most musíme znovu postavit a znovu svázat vlády, které takovou technologií disponují, naší kontrolou. My musíme tvrdě dohlížet na to, aby naše psychopatické a covidem zfašizované vlády a jejich zpravodajské služby přestaly fízlovat vlastní občany a konečně se věnovaly skutečným problémům a nebezpečím.