Pořad pojednává o „filantropu“ George Sorosovi a jeho tzv. charitativní činnosti. Zaměřuje se na to, jak Soros získává tipy a nakupuje firmy, aby si mohl přivlastnit granty a financovat své neziskové organizace. Dále se pořad zabývá Sorosovou podporou eutanazie a drogové problematiky. Zmiňuje také jeho vliv na média a jeho spojení s antisemitismem. Věnuje se také Sorosově činnosti ve střední a východní Evropě a pavučině korupce a legálního lobby. Nakonec se pořad zaměřuje na morální a geografické hranice Sorosovy aktivity v dnešních dnech.
Velká politika a velká ekonomika jdou vždycky ruku v ruce. V mnoha zemích už volby nejsou čistě národní nebo politickou záležitostí, ale získaly také ekonomický rozměr. To platí zejména ve většině západních zemích. Národní suverenita byla postupně nahrazená suverenitou korporací. Velké nadnárodní korporace, globální finanční instituce a mezinárodní online komunity, které byly původně podporované státem, se staly natolik mocnými, že si nárokují politiku nezávislou na jejich mateřských státech. Právě tito nestátní aktéři utvářejí současnou globální agendu. To, čeho jsme dnes svědky na globální scéně, se týká jak geografie, tak geopolitiky. Vytváří se nový řád, ve kterém se geografie a peníze ukazují jako trumfy v rukávu: geografie se stala hlavním faktorem při ekonomickém rozhodování. Geografie vytváří první velký politický rozkol. Začala válka o stále vzácnější přírodní zdroje, nemluvě o vodě a potravinách v době globální populační exploze. Hovořím o takzvaných korporátních státech, jakýchsi exkluzivních zónách. Tyto výlučné zóny se stále zvětšují a pohlcují stále více zemí. Jeden z vedoucích výzkumných pracovníků nadace New America Foundation před nějakou dobou publikoval článek o zázraku budoucnosti bez států. Podle něj se vracíme do středověku. V roce 2030 nás čeká nový středověk, kterému budou dominovat polovojenské státy a zóny volné ekonomiky. Bude to svět měst, především přístavních, která budou hrát roli v globálním obchodu bez jediného řídícího centra. Pouze 10 % obyvatel bude mít to štěstí, že bude žít v tomto krásném a zářivém novém světě, zatímco zbytek bude odkázaný na barbarskou a archaickou existenci. Tato myšlenka představuje radikální změnu v poměru sil na globálním hřišti. V důsledku toho i změnu směru, kterým se lidstvo ubírá. Jedná se o problém, který se týká všech. Jsme svědky procesu, kterým svět vstupuje do nové éry. Éry, která se vyznačuje touhou po národním osvobození společností oddělených hranicemi a státními zvyklostmi proti společnému nepříteli. Destruktivní nadvládě globální vládnoucí třídy v kontextu hrozícího sociálního kolapsu. To všechno díky agresi liberálně smýšlejících globálních spekulantů.
Diktát OSN: Válka je mír
Krátce po první světové válce se angloamerická elita rozhodla ovládnout svět pomocí manipulace s veřejným míněním a s tím spojených modelů falešné demokracie. V rámci projektu American Century Project, který vymyslel Henry Luce, byly vytvořené různé modely ovládání obyvatel pomocí sociálního inženýrství. Tyto modely byly realizované pod záminkou, že si obyvatelstvo demokraticky volí svůj osud. Hovořil jsem o tom v mých pořadech Psychologie totality, Bohatí a mocní, Tavistockův institut, Válka o naši mysl a mnohých dalších. Majstrštik bylo vytvoření OSN, které mělo garantovat, že nedojde k vyhroceným situacím, jako byla první nebo druhá světová válka. I dnes se najde mnoho lidí, kteří naivně věří mírovému konceptu OSN. Když se ale podíváme na seznam zdokumentovaných převratů a krvavých lázní, které západ provedl po konci druhé světové války, nestačíme se divit. Zjistíme, že po založení OSN válek neubylo, ale naopak výrazně přibylo. Jen namátkou. Írán, Guatemala, Indonésie, Pákistán, Vietnam, Brazílie, Balkán, Gruzie, Filipíny, Panama, Egypt, Afghánistán, Irák, Libye, Malajsie, většinu Střední a Jižní Ameriky. V poslední době Sýrie, Jemen nebo Ukrajina. děsivé genocidy, neúprosná úsporná opatření a bombardování s cílem vrátit země do nejprimitivnějšího stavu společnosti. Na celém africkém kontinentu probíhá podobná genocidní válka. Drancují se suroviny a do zabíjení jsou zapojení dětští vojáci. Ekonomiky Mexika, Střední Ameriky a většiny Latinské Ameriky se staly levnou a subdodavatelskou pracovní silou, která je obklopená infrastrukturou výroby a dopravy drog. Získané zisky slouží k pohonu Ponziho schématu známého jako Wall Street a londýnská City. Aby bylo možné tento systém udržet, vzniká stínový sektor politických neziskovek. Tyto organizace působí jako prodloužená neviditelná ruka této neoliberální mašinérie. Říkají si občanská společnost a sugerují lidem představu, že všechno, co probíhá, se děje díky tomu, že to chce tato občanská společnost. Ovšem termín občanská společnost je krycím maskováním pro tuto zákulisní neviditelnou skupinu politických neziskovek. Je to svět kouře a zrcadel think-tanků napojených na vojenskou lobby, zpravodajské komunity nebo neoliberální progresivistickou galérku. Jednou z takových osob je nám velmi dobře známý George Soros. Myslíme si, že o těchto osobách známe už dost na to, abychom je mohli hodnotit. V globále jistě ano, ovšem kontext podsvětí je daleko rozmanitější, než bychom si mohli myslet. George Soros je pouhým viditelným odrazem. Když ale nastavujeme zrcátko, hází nám pokaždé odraz jiný. Díky těmto viditelným částem spektra se můžeme ponořit do tajemného světa podsvětí, kouře a zrcadel. Osoby jako George Soros nám poskytují cenná vodítka právě proto, že nežijí ve vzduchoprázdnu. Jsou součástí velkého kolosu, aparátu a mašinérie. Díky tomu můžeme do těchto vrstev pronikat.
George Soros: Filantrop za naše peníze
Pro většinu lidí je George Soros filantropem. Mužem, který věnoval stovky milionů dolarů na budování lepšího světa. Člověkem míru a svobody, chytrým investorem a obchodníkem. Skutečný obraz George Sorose je ovšem poněkud jiný. On sám, respektive jeho skupina nadací, je zástěrkou pro levicovou angloamerickou špionážní komunitu na jedné straně a projektem americké vlády na straně druhé. Abychom pochopili šíři globálního kontextu, je nutné porozumět tomu, kým je vlastně George Soros a odkud pochází. George Soros se podílí na různých špinavých operacích, jako je finanční spekulativní válka s cílem zničit národní měny, podpora politiky eutanazie a masivní financování mezinárodní kampaně za legalizaci drog. George Soros není ve světě kriminální činnosti nováčkem. Peníze mu na začátku poskytla pravá ruka barona Edmonda Rothschilda, George Karlweiss. Karlweiss také nastartoval kariéru uprchlého obchodníka s drogami Roberta Vesca. Za druhé světové války se také objevil zvláštní vztah k nacistům. Španělský novinář Hector Rivas ve svém článku Soros: Hitman for the British Oligarchy vysvětluje:
"George Soros začal svůj genocidní odkaz tím, že pracoval pro vražednou mašinérii, která během holocaustu zmasakrovala více než 500 tisíc maďarských Židů."
Mladý George Soros byl pověřený rabováním židovského majetku. Pověřil ho tím generálporučík Kurt Becher, šéf Waffen-SS. Princ Alexis Scherbatoff, bývalý člen americké armádní kontrarozvědky před druhou světovou válkou a po ní, tvrdil, že George Soros své první malé jmění získal prodejem svého podílu z toho, co uloupili nacisté.
George Soros a eutanazie
30. listopadu 1994 Soros promluvil k posluchačům v prezbytariánském zdravotním středisku v americkém městě Columbia. Zde oznámil svou novou nadaci Project on Dying in America (Projekt umírání v Americe). Jejím cílem je odklonit nemocnice, sestry a lékaře od nákladné život zachraňující léčby a zaměřit se na řádnou péči o umírající. Jedním ze Sorosem podporovaných programů asistované sebevraždy, který pacientům nabízí legální recepty, byl zákon státu Oregon o důstojné smrti.
George Soros a drogy
Pokud jde o drogy, George Soros stojí v čele celosvětové lobby za jejich legalizaci. Obchod s drogami je základním kamenem fyzického a ekonomického drancování národů, a v současnosti je mazivem globální ekonomiky. Žádná banka ani vláda si nemůže dovolit odstranit peníze z drog ze světových finančních trhů. George Soros prostřednictvím své nadace Open Society Foundation systematicky převádí peníze do své nadace Drug Policy Foundation, která agresivně prosazuje legalizaci drog v Americe. Sorosova podpora narkoterorismu se rovná Británii královny Viktorie, která používala své impérium v 19. století, když rozpoutala opiové války proti Číně a Indii. George Soros je slaměným panákem impéria, který zakrývá odpornou politiku drancování eufemisticky nazývanou globalizace. Prostřednictvím organizací, jako je Human Rights Watch, Sorosova nadace a Open Society Foundation, Soros podporuje drogy a ničí národy. Například v Peru byl George Soros přistižený, jak přímo financoval kandidáta na prezidenta Alejandra Toleda, který byl zastáncem drog, a to částkou přibližně 1 milion dolarů. George Soros se tak snažil odstavit od moci peruánského prezidenta Alberta Fujimoriho. Toledův pokus o revoluci vyrostl z fóra organizovaného Americkou nadací pro demokracii (NED) Madeleine Albrightové. Na druhé straně Madeleine Albrightová schválila cestu předsedy a generálního ředitele newyorské burzy Richarda Grassa na setkání a večírek s kolumbijským gangem teroristů a narkomafiánů skupiny FARC. George Soros osobně investoval do Banco de Colombia rodiny Gilinských, sídlící v kolumbijském Cali. Tuto rodinu americké i ruské zpravodajské služby uvádějí jako pračku peněz využívanou k nákupu nemovitostí v Rusku a na Krymu. George Soros tvrdí, že státy mají své zájmy, ale ne zásady. Vysvětluje, že ideální otevřená společnost by potlačila konkrétní národní zájmy, zatímco mezinárodní politická a finanční struktura by se starala o takzvané společné dobro. Každý národ, který odmítá globalizaci, což je jen jiný název pro kolonialismus, je uzavřenou společností a podléhá útokům George Sorose a jeho skryté vlády národních agentů.
George Soros a média
Kromě různých politických vzdělávacích institutů, poskytl George Soros miliony dolarů, více než třiceti americkým mediálním společnostem. Začal financováním Columbia Journalism Review, považovaného za etalon amerických médií. ProPublica, Center for Investigative Reporting, Center for Public Integrity a Investigative News Network byly Sorosem také významně financované. Sorosovo financování sahá také hluboko do nejdůležitějších novinářských sdružení. Národní federace komunitních vysílatelů, Národní asociace hispánských novinářů, Výbor na ochranu novinářů a Organizace zpravodajských ombudsmanů. Financuje také Media Matters, kterou vedl Obamův a také Clintonův agent David Brock. V současné době financuje také externí tým Facebooku, který se věnuje údajné kontrole dat s cílem najít takzvané falešné zprávy. Sorosem ovládaná mezinárodní média samozřejmě nejsou ničím jiným než jenom špicí ve velkém soukolí pro ovlivňování veřejného mínění. Jde jen o výsek toho, jak jsou kupovaná masmédia přes marketing, sponzoring a reklamu. Toto ovlivňování západním systémem začalo už po 1. světové válce, jak jsem o tom hovořil na začátku tohoto pořadu.
George Soros a širší perspektiva
George Soros je viditelnou špičkou obrovské tajné sítě soukromých finančních zájmů, kterou ovládají přední evropské aristokratické a královské rodiny s centrem v britském rodu Windsorů. Tato síť, kterou její členové označují jako Klub ostrovů, byla vybudovaná na zbytcích britského impéria po 2. světové válce. Předpokládá se, že Klub ostrovů kontroluje finanční aktiva v hodnotě přibližně deseti bilionů dolarů. Ovládá světové zásoby ropy, zlata, diamantů a mnoha dalších životně důležitých komodit a využívá tato aktiva v souladu se svými geopolitickými záměry. Ovládá giganty jako Royal Dutch Shell, Imperial Chemical Industries, Lloydovu banku, Unilever a anglo-nizozemskou společnost DeBeers. Jednou z hlavních charakteristik Klubu ostrovů je jeho ostrý odpor vůči zlepšování lidského života, jako je šíření technologií a vědy, které jsou podstatou globálního pokroku. Myšlenka, že by rozvojové země měly převzít kontrolu nad svým osudem, se lidem, jako je George Soros, Klub ostrovů a jejich kumpáni, příčí. Místo aby k dosažení svých geopolitických cílů využívala státní moc, vytvořila tajnou síť soukromých finančních zájmů propojených navzájem a se starou aristokratickou oligarchií západní Evropy. V mnoha ohledech se inspirovala anglo-nizozemskou Východoindickou společností ze 17. století. Srdcem tohoto Klubu ostrovů je finanční centrum starého britského impéria, londýnská City. George Soros je jedním z těch, kterým se ve středověku říkalo Hofjuden (dvorní Židé), a kteří se těšili ochraně šlechtických rodin. Nejvýznamnější z těchto nežidů jsou Rothschildové, kteří zahájili Sorosovu kariéru. Jsou členy Klubu ostrovů, ale také držiteli britské královské rodiny. Tento vztah se datuje od doby, kdy Amschel Rothschild prodal Britům hesenské žoldáky, aby bojovali proti Georgi Washingtonovi během americké války za nezávislost. Tuto epizodu jsem podrobně pokryl v prvním díle mého pořadu Bankéřská dynastie Rothschildů. Jediné, co je na George Sorosovi americké, je jeho pas. Je to globální finanční obchodník, který je v New Yorku jednoduše proto, že tam jsou peníze. George Soros spekuluje na světových finančních trzích prostřednictvím své offshorové společnosti Quantum Fund NV, se sídlem na ostrově Curacao. Je to soukromý kapitálový fond neboli hedgeový fond. Jeho hedgeový fond prý spravuje jedenáct až čtrnáct miliard dolarů jménem svých klientů nebo investorů; jedním z nejvýznamnějších byla podle Sorose anglická královna Alžběta z nejbohatšího rodu Windsorů v Evropě. Fond Quantum sídlí v karibském daňovém ráji na Nizozemských Antilách, aby se vyhnul placení daní a skryl skutečnou povahu svých investorů a to, co dělá s jejich penězi. Aby se George Soros vyhnul dohledu americké vlády nad svými finančními aktivitami, přesunul své sídlo do karibského daňového ráje Curacao. Výbor Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro praní špinavých peněz opakovaně uvádí Nizozemské Antily jako jedno z nejdůležitějších světových center pro praní nelegálních výnosů z latinskoamerického kokainu a dalších drog. Je kolonií Nizozemska. George Soros je součástí pevně propojené finanční mafie.
George Soros a antisemitismus
Každý, kdo se odváží kritizovat George Sorose nebo kohokoli z jeho spolupracovníků, je okamžitě označený za antisemitu. To je nálepka, která často umlčí nebo zastraší skutečné kritiky Sorosových bezohledných operací. Podle ředitele Ligy proti hanobení Abrahama Foxmana, považuje Liga proti hanobení za svou nejvyšší prioritu chránit George Sorose před obviněními z antisemitismu v Maďarsku a jinde ve střední Evropě. Ligu proti hanobení dlouhá léta řídil David Bialkin z advokátní kanceláře Wilkie, Farr a Gallagher, kterou ovládal Výbor 300. Liga proti hanobení je britská špionážní operace založená v Americe MI6 a řízená Saulem Steinbergem a Ericem Tristem z britského Tavistockova institutu. O Tavistocku jsem natočil opět dvoudílný pořad. Saul Steinberg je americkým zástupcem a partnerem londýnské rodiny Jacoba Rothschilda. George Soros a dynastie Rothschildů raději udržují své vazby ve stínu veřejného mínění, aby skryly Sorosovy dobře propojené přátele v londýnské City, na britském ministerstvu zahraničí, v Izraeli a v amerických finančních kruzích. Tak vznikl mýtus, že George Soros je samotářský finanční investiční génius, který se díky své brilantní osobní schopnosti předvídat změny na trzích stal jedním z nejúspěšnějších spekulantů na světě. Podle těch, kteří s ním obchodovali, George Soros nikdy neuskuteční významnou investici, aniž by předtím neměl důvěrné interní informace. Sorosův vztah s finančním kruhem Rothschildů představuje bankovní spojení, které není ani běžné, ani náhodné. Do značné míry vysvětluje mimořádný úspěch Sorose jako pouhého soukromého spekulanta. Vysvětluje také Sorosovu podivuhodnou schopnost vsadit na vítězného koně tak často na tak rizikových trzích. George Soros má přístup k interním informacím od většiny hlavních světových vlád a soukromých kanálů.
George Soros ve střední a východní Evropě
Sorosovy operace Open Society začaly dávno před pádem Berlínské zdi. Byly usnadněné, když se Sorosovi dostala do rukou celá existující síť intelektuálů spojených s bývalým Kongresem pro kulturní svobodu, Evropskou nadací pro mezinárodní spolupráci (EFIC). Toto uskupení vzniklo jako odnož Mezinárodního centra pro kulturní svobodu na základě přání Fordovy nadace, která chtěla získat intelektuální základnu třetí generace pro své operace. Není náhodou, že se Human Rights Watch, nástroj státních převratů proti vládám, které se bouří proti elitám, stala ve stejné době klíčovou zbraní Open Society Institute. V jejím čele stál Aryeh Neier, bývalý ředitel Studentské ligy za průmyslovou demokracii CIA, ze které vzešlo aktivistické hnutí Studenti za demokratickou společnost. Human Rights Watch a její blízký spojenec, Amnesty International při britském ministerstvu zahraničí, představují mezinárodní úderné oddíly proti národům, které se staví proti volnému trhu a globalizaci. První Sorosovou snahou o kulturní demontáž střední a východní Evropy byla Středoevropská univerzita. Ta původně sídlila v Budapešti, ale měla pobočky ve Varšavě a mnohem později ve Vídni. Jejími zaměstnanci byli převážně intelektuálové a další placení akademici pod britským vlivem, které pronajímal stát New York. Středoevropská univerzita se zaměřovala na propagaci správné ideologie pro ovládání obyvatelstva v deindustrializovaném státě. Ústřední ideologií bylo komunitární myšlení a participativní demokracie. Jednou z hlavních operací Středoevropské univerzity bylo prosazování myšlenky etnicity jako určujícího znaku identity. Za kmotra tohoto hnutí je považovaný Ernest Gellner z Cambridgeské univerzity. Gellner před svou smrtí propagoval myšlenku, že vlády by si měly najímat sociální antropology jako hlavní poradce, aby pochopily, co se ve světě děje. Dlouhodobým plánem bylo rozbít suverénní stát a nahradit jej kulturou sebevyjádření, iracionálního individualismu a systémem politik vycházejících z vektorové analýzy federalismu jednoho světa. Cílem Středoevropské univerzity bylo připravit novou elitu, která by tyto politiky realizovala. Založili ji nejen George Soros, ale také Ford, Rockefeller, Mellon, německé Marshallovy fondy, Mott Foundation a Euroasijská nadace se sídlem ve Washingtonu. Středoevropská univerzita je úzce propojená s další Sorosovou institucí, Vídeňským institutem humanitních věd, který každoročně uděluje Cenu Hannah Arendtové, absolventky Frankfurtské školy. Prezidentem a rektorem Středoevropské univerzity byl v roce 1997 Alfred Stephan, spolupracovník Luigiho Einaudiho, který byl členem rady časopisu Journal of Democracy. To je časopis americké Nadace pro demokracii (NED) napojené na americkou CIA. Je třeba stále tvrdě profilovat všechny osoby. Jedině tak namapujeme tyto základní osy propojení. Ve stejné době získal George Soros také zbytky Rádia Svobodná Evropa a Rádia svoboda, aby propagoval své operace ve východním bloku.
Pavučina korupce a legální lobby
Toto bohatství a s ním spojený vliv je ale jen iluzorní clonou a bariérou. Představme si, že máme na okně několik záclon. Odhrneme jednu záclonu, pak druhou nebo třetí. Vrstvy jednotlivých záclon. Viditelné spektrum George Sorose, které můžeme zkoumat, představuje jednu takovou záclonu. Pokud ji odhrneme, dostaneme se k další. Běžné mase stačí jen ta první viditelná záclona, počmáraná křiklavými barvami politických hesel, proklamací a frází volebních výkřiků. Jen málo lidí má chuť záclony odhrnovat. Pokud tak učiníme, uvidíme nový druh globální bohaté šlechty. Nemám na mysli drogové barony, zbrojaře nebo další megaloupežníky. Mám na mysli světovou aristokracii, která své bohatství legalizovala, a tvoří váženou oporu a pilíř společnosti. Všichni jsme slyšeli o novém bohatství. Kdysi to byli ropní boháči. Pak to byli bohatí ze Silicon Valley. Nebo další bohatí z Dot-Com. Dnes je čas seznámit se s novými bohatými. Bohatými politiky. Pro bohaté politiky se důvěrné obchody, obchodování s důvěrnými informacemi a peníze daňových poplatníků staly cestou k bohatství. Po této exkluzivní cestě mohou jít, protože se řídí jinými pravidly než my ostatní. A mohou to dělat, zatímco pracují pro nás, ve jménu našeho blaha a veřejné služby. Dnes už dávno nefrčí archaická korupce igelitových tašek napěchovaných penězi. Zkorumpovaní politici tohoto typu jsou dnes už letitou záležitostí. Takové úplatkářství je kuriózní. Dnešní politická galérka se dopouští poctivého a zcela legálního úplatkářství. Metody se precizují, jsou rafinovanější, důmyslnější a delikátnější. Hřmotný, naftový parní válec korupce nahradil tichý elektromobil finančních laskavostí. Mocní a bohatí si vytvořili zákony pro sebe. Ruka ruku myje. Hovořil jsem o tom v mém dvoudílném pořadu Bohatí a mocní. Česká politická scéna, a nejen ta, je plná takových politiků. Mají nebývalé možnosti, bohaté přátele a těsné sítě vlivu. Slavný sociolog Max Weber měl kdysi přednášku, ve které hovořil o politice jako poslání. Hovořil o lidech, kteří by pro politiku žili. Ale také upozornil, že někteří lidé by z politiky žili. Buď člověk žije pro politiku, nebo žije z politiky. Ten, kdo usiluje o to, aby se politika stala trvalým zdrojem příjmů, žije z politiky jako z povolání. Dnes si někteří lidé žijí velmi dobře díky sítím kamarádíčků. Politici si z politiky udělali byznys. Stále více se z nich stávají podnikatelé, kteří využívají své moci, přístupu a privilegovaných informací k vytváření bohatství. A zároveň si z politiky udělali byznys dobře propojení finančníci a vedoucí představitelé firem. Scházejí se společně navzájem, a vytvářejí kastu propojenou tunelem na politiku, a to doslova. Jak je možné, že politici nastupují do funkcí s relativně skromnými prostředky a často odcházejí do důchodu bohatí? Určitě si na to nenasušili z politického platu, byť se jim štědře valorizuje každý rok. Politici se už dávno naučili, že si nemohou vyplácet extravagantní platy. Lidé by jim to prostě netolerovali. Současný kapitalismus je korupcí nasáklý ve všech jeho stupních. Akorát, že se tomu už korupce neříká, protože jde o zcela legální činnost. Nazývejme to proto lobby. Dnes už neuplácíme, ale lobbujeme. Tento kapitalismus spojuje tyto politiky s určitou třídou podnikatelů, kteří působí jako političtí podnikatelé. Ti vydělávají peníze na státních dotacích, zaručených půjčkách, grantech a vyčleněných prostředcích. Snaží se kormidlovat státní loď do výnosných vod. Jsou to soukromníci jednadvacátého století. Otevřenou soutěž stále více nahrazují politické kontakty, důvěrné informace, finanční konexe a vliv. Dnešní politiku už nepohání tvrdá práce nebo inovace. To byli poctiví političtí kormidelníci starého střihu, které se hodili přes palubu. Dnešní alternativní cestou k bohatství je přístup k vládním úředníkům, kteří rozdávají granty, nebo zvláštní daňové úlevy a dotace. To nás obloukem propojuje do neziskového sektoru. Slovo neziskový je tu ovšem přesným opakem. Tento sektor je naopak velmi ziskový. Trojnožka vrcholových politiků, kapitánů korporací a majitelů největších globálních neziskovek se stále více sbližuje. Proto je dnešní korupce nevykořenitelná. Je vrostlá do systému tak důkladně a zároveň delikátně, že ji mnohdy nelze ani vystopovat. Neprůhledná džungle zákonů, digitalizace a kryptoměnových burz všechno spolehlivě zamete pod koberec a vymaže jakékoli stopy. Stálá politická galérka zkrátka přišla na to, jak z nás ostatních vytáhnout bohatství pouze na základě svého postavení a blízkosti k moci. Pokud máte místo u stolu, čeká vás hostina. Pokud místo u stolu nemáte, zbydou na vás drobty, pokud vůbec něco.
George Soros a hedgeové fondy
Jedním z řady neprůhledných nástrojů, jak vyprat, vyčistit a zlegalizovat špinavé peníze, jsou hedgeové fondy. Jejich anonymita je v dnešní globální pračce peněz obzvláště atraktivní. Možná nejlepší investicí, kterou může hedgeový fond udělat, není investice do finančního mága, ale do politika. Hedgeové fondy a finančníci se stávají političtějšími než kdykoli předtím. A politické osobnosti a vládní úředníci, kteří nemají žádné zkušenosti s financemi, například bývalí viceprezident Al Gore a někdejší ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, založili vlastní investiční fondy. Ve světě investičního financování je stále důležitější mít dobré politické kontakty. Jedna studie dvou ekonomů zkoumala 351 hedgeových fondů v letech 1999 až 2008. Zjistila, že politicky propojené hedgeové fondy, tedy fondy, které si najímaly lobbisty a přispívaly na volební kampaně, měly mnohem lepší míru návratnosti investic než ty, které propojené nebyly. Politické vazby vytvářely abnormální míru návratnosti ve výši 1,4 až 1,6% měsíčně. Studie také zjistila, že když daný hedgeový fond přešel z apolitickosti do politiky, jeho výkonnost se zvýšila v průměru o působivých 2 až 2,9 % měsíčně. Ekonomové také zjistili, že čím více hedgeové fondy přispívaly politickým kandidátům a čím více si najímaly lobbisty, tím více měly tendenci investovat do politicky citlivých akcií, které byly ovlivňované vládními kroky. Protože nerad zabředávám do přemoudřelého teoretizování, uvedu několik příkladů, kterými tato tvrzení doprovodím. Abychom nemuseli vstřebávat další osoby, nechoďme příliš daleko od postavy, o které jsem už hovořil. George Soros je jedním z těch, kteří právě na hedgeových fondech vydělávají balík. George Soros je po Warrenu Buffetovi pravděpodobně nejviditelnějším investorem na světě. Je známý jak svými obchody s měnami, tak svými vyhraněnými politickými názory. A ve světě, kde mají vládní kroky a politika tak velký vliv na svět financí, nejsou tyto dvě sféry tak oddělené, jak by se mohlo zdát. Sorosův mluvčí Michael Vachon řekl reportérovi časopisu New Yorker, že žádný z jeho příspěvků neslouží jeho vlastním ekonomickým zájmům. Jiní, například bývalý sloupkař New York Times Frank Rich, tvrdí, že George Soros přispívá na dobročinné účely nezištně. George Soros ale realizuje obrovské investice, jejichž osud je spjatý s jeho politickým aktivismem. George Soros brzy vydělal peníze na měnových spekulacích, které se často rovnají finanční sázce na vládní politiku nebo proti ní. Například v roce 1992 George Soros vsadil proti britské libře a za jediný den vydělal miliardu dolarů. Bývalý hlavní ekonom Americké obchodní komory Richard Rahn se domnívá, že Soros měl náznaky, že jeho sázka bude úspěšná. Podle Rahna mu člen parlamentu, který byl v té době blízkým poradcem kancléře státní pokladny, řekl, že George Soros jednal na základě důvěrných informací získaných od francouzské centrální banky a německé Bundesbanky. Tyto banky se už dříve dohodly na podpoře libry. Ovšem když George Soros uzavřel svou velkou sázku, že libra bude muset být devalvovaná, ani jedna z evropských bank se nepřipojila k boji Bank of England za zachování její hodnoty. Je nad slunce jasné, že George Soros o tom musel vědět předem z velmi diskrétního zdroje. George Soros si už dlouho uvědomuje důležitý průnik mezi politikou a financemi. Mark Malloch Brown, bývalý náměstek generálního tajemníka OSN Kofiho Annana, opustil OSN na konci roku 2006. O několik měsíců později byl jmenovaný viceprezidentem fondu Quantum, který vede George Soros. Vzpomínáte si na daňový ráj Curacao v Karibiku, o kterém jsem hovořil? Brown neměl žádné zkušenosti s hedgeovými fondy, ačkoli se Sorosem spolupracoval na filantropických aktivitách ve východní Evropě. Jeho hlavní hodnota spočívala v politických konexích. Rozehrála se tu velmi vysoká hra, kdy ex náměstek samotného generálního tajemníka OSN přešel do obřího fondu George Sorose několik měsíců po ukončení svého mandátu. V Americe Soros štědře obdarovává prominentní členy politické galérky. Od doby, kdy se Harry Reid stal v roce 2005 předsedou senátní menšiny a v roce 2007 předsedou většiny v Senátu, George Soros prostřednictvím různých podniků a rodinných příslušníků vložil do Demokratického senátorského volebního výboru více než 220 tisíc dolarů. Byl také jedním z prvních podporovatelů Baracka Obamy. V roce 2004 věnoval více než 60 tiscí dolarů na Obamovu kandidaturu do Senátu. V roce 2008 se zásadním způsobem podílel na tvorbě Obamova válečného fondu. Mnozí z prvních sponzorů Obamovy kampaně skutečně pocházeli z odvětví hedgeových fondů, včetně Orina Kramera a Briana Mathise. V prvním čtvrtletí roku 2008 získal Barack Obama na Wall Streetu více peněz než oba newyorští kandidáti Hillary Clintonová nebo Rudy Giuliani. Jen Goldman Sachs přispěl částkou 571 330,15 dolarů. George Soros samozřejmě může přispívat jakémukoli kandidátovi, který se mu líbí, a pomáhat mu organizovat fundraising. Ostatní finančníci dělají podobné věci pořád. Pozoruhodné je, že jakmile byl Barack Obama zvolený, George Soros poskytoval rady a pokyny ohledně prezidentových plánů na stimulaci ekonomiky. Ale nejen to. Měl také pravidelné soukromé konzultace a schůzky s vysokými poradci Bílého domu, zatímco přijímal investiční rozhodnutí související se stimulačním programem. Jisté je, že George Soros zřejmě dokázal předvídat, co se chystá udělat Washington, a zařídit to tak, aby na tom bohatě vydělal. Několik dní po zvolení prezidenta Obamy, Soros pomáhal určovat agendu. George Soros se pravidelně setkával s vysokými představiteli Bílého domu. 25. února 2009 se setkal s Obamovým hlavním ekonomem Larrym Summersem. Ve dnech 24. a 25. března, kdy se připravoval stimulační program, se také sešel s vysokými úředníky v Old Executive Office Building. Později se účastnil soukromých diskusí o rozsáhlé finanční reformě. George Soros také finančně podporoval Centrum pro americký pokrok, které fungovalo jako Obamův think tank. John Podesta, který stál v čele centra, byl Obamovým ředitelem pro transformaci. Některé politické myšlenky tohoto centra se staly součástí Obamova programu. George Soros tehdy prohlásil:
"Myslím, že potřebujeme velký stimulační balíček, který poskytne státní správě a samosprávě prostředky na udržení jejich rozpočtů. Protože podle ústavy nesmějí mít deficit. Aby byl takový program úspěšný, musela by federální vláda poskytnout stovky miliard dolarů. Kromě toho je nutný další program pro infrastrukturu. Celkově by se náklady pohybovaly v rozmezí 300 až 600 miliard dolarů."
Při jiné příležitosti se vyslovil pro dobře propracovaný fiskální stimulační balíček, který by pomohl americké ekonomice. V prvním čtvrtletí roku 2009 George Soros téměř zdvojnásobil své podíly ve společnosti Hologic, výrobci diagnostických zařízení, který těžil z federálních výdajů na zdravotnické systémy. Více než ztrojnásobil své podíly ve společnosti Emulex, předním konstruktérovi optických kanálů a softwarových produktů a vládním dodavateli. Ztrojnásobil také své podíly ve společnosti EMC, která se zabývá ukládáním dat. O téměř 60 % zvýšil také své podíly ve společnosti Teradata. Teradata poskytuje počítačové a síťové technologie americké federální vládě, včetně armády a systémů Medicare a Medicaid. George Soros také koupil 210 tisíc akcií společnosti Cisco Systems, dalšího velkého vítěze stimulů, a akcie společnosti Vulcan Materials, která je předním národním výrobcem stavebních materiálů, jako je beton. Jedna z Obamových stimulačních iniciativ se týkala aktualizace internetových sítí v celé Ameriky. George Soros v prvním čtvrtletí roku 2009 koupil akcie společnosti Extreme Networks. O několik měsíců později tato internetová společnost prosazovala širokopásmové sítě na americkém venkově v rámci širokopásmové strategie prezidenta Obamy. George Soros také zvýšil svůj podíl v internetové technologické společnosti Radware, a to o neuvěřitelných 476%. Radware poskytuje high-tech služby a počítačové aplikace dvanácti vládním agenturám. Ve druhém čtvrtletí roku 2009 koupil George Soros akcie společnosti Blackboard, která je významným příjemcem technologických grantů v oblasti vzdělávání. Získal také akcie společností Burlington Northern Santa Fe a CSX, které těžily ze stimulačních plánů prezidenta Obamy pro železniční dopravu. Později koupil akcie společnosti Cognizant Technology Solutions, která se zabývala informačními technologiemi a byla významným dodavatelem zdravotnických služeb i technologií pro vzdělávání. Oblastí, kde George Soros agresivně obchodoval, byly také pobídky prezidenta Obamy pro společnosti zabývající se alternativními zdroji energie a pro rozvoj inteligentních sítí pro veřejné služby. Získal 300 tisíc akcií společnosti Constellation Energy Group. Tato společnost, prostřednictvím dceřiného podniku poskytujícího služby v oblasti zemního plynu získala 200 milionů dolarů z federálních stimulačních fondů. Koupil také 4,6 milionů akcií ve společnosti Covanta, která se zabývá čistou energií a je příjemcem federálních dotací. Aby bylo jasno, není nutné, aby George Soros měl konkrétní zasvěcené tipy na vládní granty. Můžeme namítnout, že každý chytrý investor by uhodl, že prostředky na podporu ekonomiky budou použité na podporu zlepšení infrastruktury, zelené energie a některých high-tech podniků. Přesto je seznam konkrétních Sorosových investičních rozhodnutí v těsném souladu se seznamem příjemců grantů. Je vysoce pravděpodobné, že George Soros musel těžit informace ze svých soukromých schůzek s vysokými úředníky, se kterými stimulační ekonomické balíčky konzultoval. V prvním čtvrtletí roku 2009 George Soros provedl první nákup více než 1,5 milionu akcií společnosti American Electric Power, která investovala velké prostředky do energetického projektu FutureGen. FutureGen byl vládou podporovaný projekt nulových emisí elektrické energie. Zahájila ho Bushova vláda v roce 2003. Zpočátku se zaměřoval na uhelnou elektrárnu v Illinois, ale následně byl před volbami v roce 2008 zrušený. Prezident Obama projekt v červnu 2009 obnovil a vložil do něj 1 miliardu dolarů z peněz daňových poplatníků. George Soros nakoupil své akcie právě včas, aby toto oživení stihl. Musel by být věštec, aby z hvězd vyčetl, že se tento zrušený program Obama chystá znovu oživit. O několik měsíců později získala společnost další dotaci, tentokrát na uhelnou elektrárnu v Západní Virginii. George Soros také nakoupil akcie společnosti Ameren, energetické společnosti ze Středozápadu, která ve spojení s NextGen získala od ministerstva energetiky grant na čistou energii ve výši 540 milionů dolarů. George Soros poprvé nakoupil akcie energetické společnosti Entergy, a to v hodnotě téměř 1 milionu akcií. Společnost Entergy později získala od ministerstva energetiky řadu grantů na inteligentní sítě, inteligentní měřiče a další federální stimulační programy. George Soros koupil také společnost NRG Energy, a to za více než půl milionu akcií. Tato společnost vlastní zařízení na výrobu elektřiny a byla příjemcem grantů ministerstva energetiky, včetně jednoho za 154 milionů dolarů. George Soros koupil čtvrt milionu akcií Public Service Enterprise Group, dalšího příjemce federálních stimulačních grantů ministerstva energetiky. George Soros držel 250 tisíc akcií ve společnostech Allegheny Energy, a 175 tiscí akcií PPL, které také získaly lukrativní granty od ministerstva energetiky. Koupil akcie společnosti Edison International, další energetické společnosti, která získala granty od ministerstva energetiky. George Soros také investoval do malé společnosti BioFuel Energy, která vyráběla etanol a vytvořila nový benzín s 15% obsahem etanolu. Společnost BioFuel Energy vlastní a provozuje dvě největší zařízení na výrobu etanolu v suchém mlýně v Americe. George Soros v dubnu 2009 investoval do společnosti Powerspan, která se zabývá technologiemi pro čistou energii. Jeho načasování bylo perfektní. O několik týdnů později, 1. července, získala společnost Powerspan od ministerstva energetiky grant ve výši 100 milionů dolarů na práci v oblasti inteligentních sítí. Jak se Georgi Sorosovi tyto investice vyplatily? To je velmi těžké říci. Není totiž povinen zveřejňovat cenu, kterou zaplatil, ani cenu, za kterou své akcie prodal. Neznáme data transakcí, pouze víme, že k nim došlo v určitém tříměsíčním období. Víme ale, že jeho investiční rozhodnutí pozoruhodně těsně souvisela s vládními dotacemi a transfery. Zdá se, že jeden z nejchytřejších investorů na světě zvolil strategii založenou na politických rozhodnutích. Ať už o nich věděl předem, nebo je jen velmi dobře odhadl. Pro mnohé z nás se může tento výčet, který jsem skládal dohromady, zdát nudný. V jistém smyslu to je pravda, ale považuji za více než důležité zkoumat investice těchto mecenášů a filantropů. Stejně jako Billa Gatese, kterého jsem pokryl velmi podrobně ve čtvrtém díle mého pořadu Průvodce pandemickou galaxií. Tito mecenáši a filantropové rafinovaně a důmyslně vysávají státní granty a dotace. Mají exkluzivní, diskrétní a interní informace o tom, jaký sektor, nebo dokonce jaké společnosti budou příjemci dotací. Jejich podíly ihned skoupí, a tyto granty a dotace čerpají. Rozumějme peníze z daní nás všech. A co se potom stane? Drobty z těchto obrovských dotačních balíků potom s velkou obřadností vrací jako charitu, a přitom se tváří velmi pompézně a vznešeně nad tímto milodarem. Většinou to ještě navíc není charita pro potřebné, ale zase pumpování do kolosu svých neziskovek po světě. Tedy:
Za prvé se George Soros podílel na úzkých konzultacích stimulačních ekonomických balíčků, grantů a dotací. Měl interní informace, jaké sektory a společnosti bude americká vláda podporovat.
Za druhé, na základě těchto tipů právě do těchto sektorů a společností investoval.
Za třetí, díky svým podílům z mixu všech těchto společností získal obrovské finanční zdroje a prostředky z veřejných peněz. Granty a dotace.
A za čtvrté, tyto peníze, vysáté z veřejných grantů a dotací, obratem napumpoval do skupiny svých neziskovek po světě k ovlivňování voleb, podpoře vybraných politiků, nastolování agend a vychylování politik vlád neoliberálním a progresivním směrem.
Přesně takto to funguje. Mecenáši a filantropové se tváří, jak rozdávají charitu, ale ve skutečnosti jsou to jen drobty z veřejných peněz, které předtím získali ve formě grantů a dotací. Díky interním informacím, které znali předem. Investice jistá, návratnost ještě jistější. Takto se dělá charita, navíc v neziskovém sektoru, který má nulové daně. Nejen že získáme peníze z veřejných grantů a dotací, ale ještě je ani nemusíme danit. Charita 21. století. George Soros to nepochybně viděl stejně jako generální ředitel General Electric Jeffrey Immelt, když na začátku roku 2009 předpověděl: Globální ekonomika a kapitalismus budou resetované v několika důležitých směrech. Vzájemné vztahy mezi vládou a podniky se navždy změní. V resetované ekonomice bude vláda regulátorem. A také zastáncem průmyslové politiky, finančníkem a klíčovým partnerem.
George Soros si uvědomuje a chápe, že dobrá politika může vést k dobrým ziskům, protože vláda hraje v ekonomice stále větší roli. Když se před lety rozhodl založit nový fond zelených technologií s názvem Silver Lake Kraftwork, nevybral si jako jeho šéfku nikoho jiného než Cathy Zoiovou, bývalou náměstkyni amerického ministra pro energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energie. Klíčem k finančnímu úspěchu se stal politický přístup. Američtí finančníci se poučili. Zisky jsou lepší ve Washingtonu, mezi zasvěcenými osobami, než na volném trhu. To je přesně tak korupce, o které celou dobu hovořím. Korupcí prolezlý a nasáklý kapitalismus dává přednost politicky aktivním a manipulativním lidem. Neupřednostňuje jednu stranu před druhou. Nezajímá se o politiku. Ví jenom, jak vydělat na jakékoli politice. Na našich daních, které jsou pákou pro bohaté.
Závěr: Morální a geografické hranice pro Sorose dnešních dnů
Sorosové dnešních dnů už dávno neuvažují v národních intencích. Atributy národů a vlastenectví jsou pro ně naprosto zastaralé pojmy. Celá planeta je pro ně jako šachová hra. Jako světové monopoly, které hrají s korporacemi, státy, vládami i jednotlivci. K tomu jim pomáhají politici, kteří na globalizaci také bohatnou. Já pomůžu tobě, ty zase pomůžeš mě. Ruka ruku myje. Velké instituce, v jejichž čele mnozí z nich stojí, už nemají vůbec žádnou národní identitu. Působí na trzích po celém světě bez ohledu na hranice a primárně se řídí pouze zájmy svých zainteresovaných stran. Navíc v mnoha důležitých ohledech působí nad rámec národních regulačních struktur. Nikdo se nedostal výš než tyto finanční elity. Žádná skupina se neglobalizovala rychleji. Žádná skupina se účinněji nevymanila z hranic národních regulačních režimů a nerozvíjela se na neprobádaném, nezmapovaném území nad všemi hranicemi, morálními i geografickými. Pomohli vytvořit velké bohatství sobě i korporacím, kterým sloužili. Globální finanční elita je tou, která ovlivňuje osud politiků. Kdysi jsme to byli my, voliči. Taková doba je už dávno pryč. Generální ředitelé světových korporací, mediální magnáti, miliardáři, kteří se aktivně podílejí na svých investicích, podnikatelé v oblasti technologií, ropní potentáti, manažeři hedgeových fondů, králové komoditních trhů, investoři soukromého kapitálu, vrchní vojenští velitelé, několik vybraných náboženských vůdců, hrstka uznávaných spisovatelů, vědců a umělců. Dokonce i terorističtí vůdci a mistři zločinu. Ti všichni se v dnešní globální éře procházejí jako titáni. Sorosové dnešních dnů jsou symboly globalizace, příklady, nositeli moci a příjemci výhod nového systému, který soustředil více ekonomické moci do rukou stále menšího počtu lidí. Je to nadtřída bohatých a mocných, kteří si vytvořili politický systém sami pro sebe. Proto, aby z něj jen oni sami čerpali maximální výhody, moc, vliv, zisk a ostatní benefity. George Sorose jsem si vybral jako nejviditelnější příklad, od kterého se ovšem odvíjejí nitky k mnohým dalším. Pokud systematicky pročesáváme Sorose dnešních dnů, můžeme je racionálně analyzovat. To provádím ve většině svých pořadů, protože k pochopení globálních souvislostí nám nepomůže ideologické srdíčkování, ale neúnavné studium těchto vazeb. A to od historie až po současnost. Musíme překonat abstrakce politické teorie, přílišná zjednodušení a absurdity spojené s fantaziemi o tajných spiknutích. Všechny příběhy jsou vždycky o lidech z masa a kostí, o lidech se jmény a adresami. Celkové čisté jmění zhruba tisícovky nejbohatších lidí na světě je téměř dvakrát vyšší než jmění 2,5 miliardy nejchudších. Lidstvo sice v průběhu staletí dosáhlo velkého pokroku, ale takové rozdíly jsou obžalobou naší civilizace. A domnívám se, že ohrožují její stabilitu. Tato tisícovka lidí si je zatraceně dobře vědomá toho, že tito nejchudší odebírají planetární zdroje právě jim. Proto se snaží prudce brzdit přirozený růst a vývoj lidstva. Raketově zvyšují ceny základních komodit proto, aby k nim mělo přístup stále méně lidí. Čím méně lidí bude čerpat planetární zdroje, tím více jich zbude pro ně. Pro jejich obří vily a rezidence, privátní letadla a tryskáče, a soukromé ostrovy, kam si zalétnou na dovolenou. Co přesně dělá George Soros? Jaké jsou jeho úkoly? Už jsem to zmínil. Finanční spekulativní válka s cílem zničit národní měny. Tedy typické operace pro demontáž států a národů v jeden globalizovaný eintopf. Dále Soros podporuje politiky eutanazie. Tedy snižování obyvatel, depopulace. Respektive zabíjení lidských pracovních robotů, kteří kvůli vysokému věku nemohou dřít pro systém. George Soros také masivně financuje mezinárodní kampaně za legalizaci drog. Lidé pod permanentním účinkem měkkých drog budou fungovat na emocích, hypnóze, sugesci a infantilitě. Přesně to, co systém potřebuje. Uhníst si masy do potřebného tvaru. Tvarovat masy jako plastelínu do požadované politické agendy klanění se před globalizací, neoliberalismem a progresivismem. Přesně to jsou stavební prvky, které tvrdě prosazuje mašinérie Sorosových neziskovek po světě. A opět, za naše veřejné peníze. George Soros zná předem, jaké sektory nebo firmy bude vláda podporovat. Firmy včas koupí, vyluxuje státní granty a dotace, které obratem napumpuje do svých neziskovek. Ty pak za naše peníze vytvářejí propagandy, likvidují oponenty a přikazují, co si máme myslet, číst, říkat. Oni sami do toho neinvestovali ani korunu, dolar, euro. Zaplatili jsme to my. Oni z nás jen tyto peníze šikovně dostali přesně podle výše uvedeného, rafinovaného schématu. Takových vykutálených a prohnaných Sorosů dnešních dnů jsou tisíce. Říkají si mecenáši nebo filantropové. Masa jim tleská, bankéři jim otvírají dveře, politici se jim klaní. Sorosové dnešních dnů se díky svému vlivu významně podílejí na určování tenoru naší doby. Určují, které názory budou akceptované a které ne a jaké budou naše priority. Vliv Sorosů dnešních dnů je často umocněný tím, že jednají ve skupinách. Tato uskupení jsou navzájem provázaná obchodními dohodami, představenstvy korporací, investičními toky, vazbami na elitní školy, členstvím v klubech a nesčetnými dalšími nitkami. To jsem například fakticky pokryl v mém pořadu Průvodce globální galaxií. O nespravedlivém rozdělení bohatství na planetě bylo napsáno mnoho knih, ale jen málo o nespravedlivém rozdělení moci. Přesně to jsem se snažil postihnout v mých dvoudílných dokumentech Bankovní dynastie Rothschildů, nebo Rockefellerové, věčná moc za trůnem. Jde o lidi a o moc. Peníze jsou jen prostředkem k získání moci a vlivu. Sorosové dnešních dnů to velmi dobře vědí. Vědí to i politici, kteří legalizovali korupci na zákonný způsob, jak si přijít na pořádný balík. A to díky vazbám na tato globální uskupení. Čím efektivněji jim slouží, tím štědřeji je odmění. Politici se zpovídají jim, už ne svým občanům nebo voličům. Ty jenom opijí rohlíkem hypnotickým a sugerovaným marketingem neziskovek Sorosů dnešních dnů. Přesvědčí masu, aby volila ty správné politiky, kteří budou zastupovat zájmy bohatých a mocných. To jsem zase pokryl v mém dvoudílném dokumentu Bohatí a mocní. Někdejší americký prezident Abraham Lincoln kdysi prohlásil:
"Téměř všichni muži snesou nepřízeň osudu, ale pokud chcete otestovat charakter muže, dejte mu moc."
Tento moudrý výrok platí dnes mnohem více, než kdykoli předtím. Bohužel, jde o moc za naše veřejné peníze.