Druhý díl se zabývá řádem Skull and Bones, která je jednou z nejtajemnějších společností na světě. V úvodu se krátce shrnuje, co bylo v minulém díle řečeno, a následují informace o historii a vzdělání, které Skull and Bones začínala ovlivňovat. Dále se v pořadu objevují informace o německé kolébce a původu Skull and Bones, o tom, jak si řád získal kontrolu nad Yaleovou univerzitou a jak ovlivňuje vzdělávací systém. Další kapitoly se zabývají tím, jakým způsobem Skull and Bones ovlivňuje různé sféry společnosti, jako jsou think-tanky, americká lékařská asociace, církve, justice a průmysl. Dále se dozvíme o tom, jaké vysoké politické posty zastávají členové Skull and Bones, jak členové řádu pronikali do CIA a jakým způsobem Skull and Bones ovlivňuje politiku a světové události. V závěru se hovoří o tom, jak se Skull and Bones snaží udržet pokličku na zpravodajském hrnci, aby neunikly žádné informace o této nejstarší tajné studentské organizaci v USA.
Stručně shrnu, co jsme slyšeli v prvním díle Řádu Skull and Bones. Na světlo veřejnosti začínají prosakovat nedostatky a nesrovnalosti oficiální historie. Díky tomu máme možnost zkoumat nová fakta, která můžeme najít v archivech. Tyto nové skutečnosti naprosto vyvracejí oficiální přefiltrovanou verzi historie. Vrhají světlo na temné kouty, do kterých jsme dříve ani neměli šanci dohlédnout. Tajné skupiny vždycky přitahovaly zvýšenou pozornost lidí. Ovšem díky archivům máme možnost roušku tajemství odkrývat a věnovat se maximálně faktickým rozborům a analýzám. Jednou z takových skupin je Skull and Bones. Představil jsem základy Skull and Bones, který vznikl na Yaleově univerzitě. Skull and Bones se zpočátku tvářil jako obyčejný studentský spolek, plný rozmazlených intelektuálů prahnoucích po večerních mejdanech a zábavě. Jenže při bližším pohledu bylo nad slunce jasné, že šlo o něco úplně jiného. Už jen taková maličkost, že se členy stávali privilegovaní mladí muži, byla zarážející. Prozradil jsem, že členem se nemohl stát jen tak někdo. Už od počátku byl Skull and Bones, zamýšlený jako výlučný řád pro vyvolené. Kandidátem mohl být pouze student čtvrtého ročníku z prominentní rodiny, kterého ale ještě navíc musel doporučit někdo ze stávajících členů. Důležitým prvkem Skull and Bones jsou symboly a satanistické rituály. Ty do jisté míry korespondují s dalšími satanistickými kulty v té době. Více jsem o tom hovořil v mém dvoudílném pořadu Satanistické sekty. Abychom pochopili základní historický kontext a pozadí, bylo nutné vypravit se hluboko do historie, konkrétně k novým osadníkům a Poutníkům. Do kolonie New Haven, jen jedno století po legendárním objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem v roce 1492. Poutníci a nové rodiny zakládali další kolonie. Tím jsem se dostal k Elihu Yaleovi, podle něhož byla Yaleova univerzita pojmenovaná. Mnoho amerických rodin mohutnělo a staly se základy americké aristokracie. Byly to páteřní vlivné rodiny, které si začaly uzurpovat rozhodovací pravomoce a přisvojovat páky moci, které třímaly v rukou. Mohutnění amerických rodin jsem vykreslil třeba na rodině Dullesových. Joseph Dulles studoval na Yale, a o 150 let později se jeho pravnuk Allen Dulles, stal šéfem CIA, a bratr John Foster, americkým ministrem zahraničí a ředitelem United Fruit Company. Tato korporace sehrála důležitou úlohu při americkém svržení guatemalské vlády v roce 1954. Šlo o operaci Success, kterou jsem detailně pokryl v prvním díle mého pořadu Krvavá historie CIA. Pak jsem se zaměřil na největší pašerácký podnik na světě té doby, Russell Company. Samuel Russell tuto společnost založil a pašoval turecké a indické opium do Číny, zatímco se čínská vláda v té době zoufale snažila opium ve své zemi zakázat. Ovšem dovážející státy se svého práva na obchodování s opiem nevzdaly. Tato situace nakonec vyústila v opiové války. Russellovi partneři, také pašeráci opia, financovali slohutné americké univerzity. Například Princetownskou univerzitu nebo Kolumbijskou univerzitu. Samuelovým bratrancem byl William Russell. Právě jemu dal strýc Samuel peníze, aby založil Skull and Bones. Tento řád má původ v Německu, což budu podrobněji probírat v tomto díle. Druhou osobou, která s Williamem Russellem založila Skull and Bones byl Alphonso Taft. Jeho syn William Taft se stal americkým prezidentem a předsedou amerického Nejvyššího soudu až do své smrti. Opět důkladné nasvícení rodinných propletenců na politické šachovnici, čemuž se budu věnovat i v tomto díle. Toto byli zakladatelé Skull and Bones. Skull and Bones byl plný pozdějších amerických senátorů, velvyslanců, nejvyšších soudců, ředitelů bank, agentů rozvědek nebo samotných prezidentů. Pak jsem se zaměřil na jádro aktivních rodin Skull and Bones, které tvoří asi 20 až 30 rodin. Nebudu je znovu vyjmenovávat, stačí si znovu pustit první díl, kde se jim věnuji v celé své šíři. Zajímavou byla rodina Whitneyových nebo Harrimanových, ovšem jednalo se o více takových rodin. Pak jsem se zaměřil na britské spojení Skull and Bones, protože i na Oxfordské univerzitě, vznikla podobná spřátelená skupina. Pozadí světového pašování opia tu hrálo významnou roli. Britská Východoindická obchodní společnost měla totiž s americkými pašeráckými rodinami velmi úzká napojení. Pokud chceme vědět jaká, pusťme si první díl.
Kontrola historie a vzdělání Skull and Bones
Vývoj americké společnosti nikdy nebyl dobrovolným vývojem, který by odrážel názory, myšlenky a rozhodnutí jednotlivců ve všech vrstvách. Naopak, široké směřování bylo uměle vytvořené a stimulované Skull and Bones. Ovšem ne všechny organizace vědí, že do nich někdo pronikl nebo že byly zneužité k jinému účelu. Vezměme si například vzdělání. Daniel Coit Gilman, rektor Univerzity Johnse Hopkinse, dovezl z Německa experimentální psychologii hegelovského fyziologa Wilhelma Wundta. Wilhelm Maximilian Wundt se narodil 16. srpna 1832 v Neckarau na předměstí Mannheimu v Německu. Wundt věřil, že člověk je pouze souhrnem svých zkušeností, tedy podnětů, které na něj působí. Z toho vyplývá, že pro Wundta člověk nemá žádnou vlastní vůli, žádné sebeurčení. Člověk je ve skutečnosti pouze zajatcem svých zkušeností, pěšákem, který potřebuje vedení. Wundtova práce vycházela z hegelovské filozofické teorie. Odrážela hegelovský pohled na jedince jako na bezcenné kolečko ve státě, který Wundt rozšířil na člověka jako na pouhé zvíře, ovlivňované pouze každodenními zkušenostmi. Řekněme sami, není to přímo sen establishmentu? Proč této psychologii nepřizpůsobit vzdělání? Studenti z Ameriky přijížděli do Německa, aby se od Wundta učili nové vědě, experimentální psychologii. Tito studenti se vrátili do Ameriky, aby založili pedagogické školy nebo katedry psychologie, a vyškolili stovky doktorandů v novém oboru psychologie. Tato Wundtova psychologie byla naroubovaná na americký vzdělávací systém prostřednictvím vzdělávacích laboratoří na Kolumbijské a Chicagské univerzitě. Tyto univerzity nakonec vygenerovaly stovky doktorů, kteří vyučovali nový systém vzdělávání. Jedním z těch, kteří Wundtovu psychologii dovezli do Ameriky, byl Daniel Coit Gilman, rektor Univerzity Johnse Hopkinse. Johns Hopkins, bohatý baltimorský obchodník, zanechal svůj majetek na založení univerzity pro postgraduální vzdělávání podle německého vzoru. Jedním z prvních doktorandů na Univerzitě Johnse Hopkinse byl John Dewey. I u něj nacházíme přímé vazby na Německo. John Dewey získal doktorát na univerzitě Johnse Hopkinse u hegelovského filozofa George Sylvestera Morrise. Morris zase získal doktorát na univerzitě v Berlíně a studoval u stejných učitelů jako Daniel Coit Gilman. Sledujeme stále tutéž německou linii. Výsledek dobře známe, dokonce jsem o tom točil jeden pořad. Ano, americký vzdělávací systém, kdy mnoho dětí neumí pořádně hláskovat, číst ani psát, ale lze je naprogramovat do kanálů masového chování. Z univerzit mohu uvést Cornellovu univerzitu, kde byl jejím PRVNÍM prezidentem Andrew Dickson White, přijatý do Skull and Bones v roce 1853. Ze semínka zasetého Danielem Coitem Gilmanem na univerzitě Johnse Hopkinse, tak vyrostla rozsáhlá síť vzájemně propojených pedagogických škol a kateder psychologie, která dnes dominuje vzdělávání. Z akademických asociací založili členové Skull and Bones nebo jim blízké osoby Americkou historickou asociaci, Americkou ekonomickou asociaci, Americkou chemickou společnost a Americkou psychologickou asociaci. Opět si uvědomme, že se jedná o klíčové asociace pro formování společnosti. Každá skupina, která chce ovládnout budoucnost, musí nejprve získat kontrolu nad vzděláním. To znamená budoucí generace. Všechno to ale začalo na Yale. Síla tohoto místa zůstává nezaměnitelná. Yale byl organizovaný. Yale vzbuzoval u svých synů loajalitu, která byla nápadná a působivá. A tento úspěch byl více než zřejmý hlavnímu konkurentovi Yaleovy univerzity, Harvardské univerzitě. Dokonce tak zřejmý, že v roce 1892 se mladý harvardský instruktor George Santanyana vydal na Yale, aby prozkoumal tuto znepokojivou legendu o síle Yale. Nikdo si ale dříve nepoložil zřejmou otázku proč? Co je to ta síla Yale?
Německá kolébka pro Skull and Bones
V 50. letech 19. století tři členové Skull and Bones opustili Yale a společně provedli revoluci, která změnila tvář, směr a účel amerického školství. Byla to rychlá, tichá revoluce, která byla mimořádně úspěšná. Revoluční trojici tvořili:
Timothy Dwight, člen Skull and Bones od roku 1849. Profesor na Yale Divinity School a potom dvanáctý rektor Yaleovy univerzity.
Daniel Coit Gilman, člen Skull and Bones od roku 1852. První prezident Kalifornské univerzity, první prezident Univerzity Johnse Hopkinse a první prezident Carnegieho nadace.
Andrew Dickson White, člen Skull and Bones od roku 1853. První prezident Cornellovy univerzity a první prezident Americké historické asociace.
Tato pozoruhodná trojice byla do Skull and Bones, zasvěcená v rozmezí několika let. Okamžitě se vydali do Evropy. Odešli studovat filozofii na berlínskou univerzitu, kde měla monopol posthegelovská filozofie.
Dwight, studoval v letech 1856 až 1858 na univerzitách v Berlíně a Bonnu.
Gilman, studoval na Berlínské univerzitě v letech 1854 až 1855.
White, studoval v letech 1856 až 1858 na Berlínské univerzitě.
Na Berlínské univerzitě nepůsobil nikdo jiný než Wilhelm Wundt, zakladatel experimentální psychologie v Německu a pozdější zdroj desítek amerických doktorů, kteří se vrátili z Lipska, aby založili moderní americké vzdělávací hnutí. Německá zkušenost byla důležitá, protože tvořila formativní léta. Léta bezprostředně po ukončení studia těchto tří mužů. Léta, kdy plánovali budoucnost, a v tomto období Německo ovládal hegelovský filozofický kvas. Existovaly dvě skupiny těchto hegelovců. Pravicoví hegelovci byli kořeny pruského militarismu a pramenem sjednocení Německa a nástupu Adolfa Hitlera. Klíčovými jmény mezi pravicovými hegelisty byli Karl Ritter na berlínské univerzitě, kde naše trojice studovala. Dále k nim patřili baron von Bismarck a baron von Stockmar, důvěrný poradce královny Viktorie ve Velké Británii. Existovali také levicoví hegelovci, propagátoři vědeckého socialismu. Nejznámější z nich jsou samozřejmě Karl Marx, Friedrich Engels, Heinrich Heine, Max Stirner a Moses Hess. Je třeba mít na paměti, že obě skupiny vycházejí z hegelovské teorie státu, to znamená, že stát je nadřazený jednotlivci. Pruský militarismus, nacismus a marxismus mají stejné filozofické kořeny. A na naší trojici to zanechalo stopy. A zanechalo to stopy na celém Skull and Bones, jehož členové podporovali Adolfa Hitlera a nacisty během druhé světové války. Konkrétně rodiny Rockefellerových, Harrimanových nebo Bushových. To se do jisté míry dotýká i podobnosti Skull and Bones se společností Thule. Společnost Thule byla rasistická skupina, která inspirovala nacistickou okultní mystiku a nacistickou ideologii. Základní víra společnosti Skull & Bones je podobná. Thule vedla přidružené členy k přesvědčení, že jsou příslušníky árijských nadlidí, kteří přežili zkázu Atlantidy díky okultní síle, která je činí nesmrtelnými. Překvapivé je, že členové Skull and Bones také věří v nesmrtelnost duše a provádějí stejné rituály jako členové Thule. Každý nový stoupenec přísahal, že bude zachovávat tajemství pravidel a rituálů a chránit společnost a její členy. Závazek vyžaduje satanistické a psychologické rituály, které členům brání svobodně opustit řád. Jak vidíme, spojení s Německem je tu více než dost, a to ještě nehovořím o iluminátské skupině z Bavorska, kteří jsou také široce zdokumentovaní. Vraťme se ale do Ameriky, kam se z Německa vrátili studenti Dwight z Yaleovy univerzity, White z Cornellovy univerzity a Gilman z univerzity Johnse Hopkinse.
Skull and Bones získává kontrolu nad Yale
Daniel Coit Gilman napsal své sestře v dubnu 1854, že po návratu domů do Ameriky by nejraději ovlivnil myšlení v Nové Anglii. Nová Anglie je označení pro americké východní pobřeží. Daniel Coit Gilman je klíčovým aktivistou revoluce ve vzdělávání, kterou provedl Skull and Bones. Gilmanova rodina přišla do Ameriky z Norfolku v Anglii v roce 1638. Gilman se narodil 8. července 1831 v Norwichi ve státě Connecticut v rodině, která byla spjatá s členy řádu a s Yale College, jak se tehdy jmenovala. Gilman se vrátil z Evropy koncem roku 1855. Následujících 14 let strávil v New Havenu ve státě Connecticut, téměř výhradně na Yaleově univerzitě a v jejím okolí, kde upevňoval moc Skull and Bones. Jeho prvním úkolem v roce 1856, bylo založit společnost Skull and Bones, jako právnickou osobu pod názvem The Russell Trust. Gilman se stal pokladníkem a spoluzakladatel William Russell prezidentem. Pro spád a dynamiku pořadu nebudu uvádět konkrétní rozfázované kroky Gilmanova působení v kontrole vzdělání. Omezím se na konstatování, že se mu podařilo ovládnout Sheffieldskou vědeckou školu, což byla vědecká katedra na Yaleově univerzitě. Tu Gilman reorganizoval a přátelé a členové Skull and Bones ve Washingtonu a v zákonodárném sboru státu Connecticut získávali pro Sheffieldskou vědeckou školu státní dotaci. Abych to zkrátil, Skull and Bones se podařilo získat celkové státní podíly pouze pro Connecticut a New York a vyřadit tak ostatní školské instituce. Nakonec byla škola zaregistrována a členové Skull and Bones, nad ní získali kontrolu. Od Sheffieldské vědecké školy, Skull and Bones si rozšířil své obzory. V 70. letech 19. století byla kontrola Skull and Bones nad celým Yalem zřejmá. V dalších letech byli prezidenty Yale pouze členové Skull and Bones nebo jejich blízcí. Mezi lety 1886 až 1899 byl prezidentem Timothy Dwight. Po něm další člen Skull and Bones Arthur Twining Hadley mezi lety 1899 až 1921. Jen tak mimochodem: Jedním z Hadleyových nejbližších spolužáků na Hopkinsově gymnáziu byl mladý Edward Mandell House. To nebyl nikdo jiný než plukovník House, tajemný důvěrník pozdějšího amerického prezidenta Woodrowa Wilsona během první světové války. Plukovník House třeba stál u zrodu Rady pro zahraniční vztahy v roce 1921. Pamatujeme si na Josepha Coolidge z rodiny Coolidgeových? Jeho vnuk Archibald Coolidge byl zakládajícím výkonným ředitelem této Rady pro zahraniční vztahy. Musíme sledovat stále tytéž rodiny. Pak nastoupil na Yale jako prezident James Angell mezi lety 1921 až 1937. Ten sice nebyl členem Skull and Bones, ale přišel na Yale z Chicagské univerzity, kde spolupracoval s Johnem Deweym, vybudoval pedagogickou školu a byl bývalým prezidentem Americké psychologické asociace. V letech 1937 až 1950 byl prezidentem Charles Seymour, člen Skull and Bones. Mezi lety 1950 až 1963 pak Alfred Whitney Griswold. Griswold nebyl členem Skull and Bones, ale obě rodiny, Griswoldova i Whitneyova, měly členy v Skull and Bones. V roce 1963 převzal funkci prezidenta Kingman Brewster. Rodina Brewsterů měla ve Skull and Bones několik členů. Tak bych mohl pokračovat dál. Je jasné, že Řád ovládl Yaleovu univerzitu. Je také jasná linie členů řádu na německé univerzity. Je také jasné, proč členové řádu jako Rockefellerové, Bushové, Harrimanové nebo Morganové podporovali Adolfa Hitlera a nacisty. Všechno vychází z pravicové hegelovské filozofie, kterou se klíčoví členové Skull and Bones, naučili v Německu a dovezli ji do Ameriky. Dokonce i J. P. Morgan navštěvoval v polovině 50. let 19. století univerzitu v německém Göttingenu, která byla centrem hegelovského aktivismu. Naprosto ohromné a neprůstřelné propojení a kontinuita.
Nečíst a nemyslet: Školství Skull and Bones
S uneseným vzděláním a kontrolou nad systémem školství je pak možné učinit další kroky. Tragickým selháním amerického školství je neschopnost naučit děti číst a psát a literárně se vyjadřovat. Hlavním cílem není učit předmětům, ale podmiňovat děti, aby žily jako sociálně integrované občanské jednotky v organické společnosti. V tomto prostředí nachází jedinec svobodu pouze v poslušnosti vůči vládní autoritě. Proto je funkcí výchovy připravit individuální občanskou jednotku na hladký vstup do organického celku. Je zvláštní, že vzdělávací systém umožnil tak výrazné zhoršení čtení. Je možné, že Skull and Bones chce, aby občanské složky organického státu byly jen pouhými automatizovanými vykonavateli příkazů. Koneckonců občan, který neumí pořádně číst a psát, nebude vládní autoritě odporovat. Ale to je jen má domněnka. V každém případě systém převzal metodu, koukni a řekni, anglicky look-say, která byla původně vyvinutá pro hluchoněmé. Tento systém vyprodukoval generace Američanů, kteří jsou funkčně negramotní. Zárodky pozorujeme i v českém školství, kdy děti nejsou primárně vedené ke čtení, ale k seriálům a filmům. Přesto je čtení nezbytné pro učení a učení je nezbytné pro většinu povolání. A jistě i těm, kteří umí číst nebo psát, chybí hlubší slovní zásoba a stylistické dovednosti. Je pravděpodobné, že člověk, který přečetl spoustu knih a seznámil se se spoustou myšlenek a filozofií, dokáže snázeji odhalit totalitní manýry a projevuje největší skepsi vůči establishmentu. Ale i když chceme číst, nemáme to ani tak jednoduché, pokud nevíme, kam sáhnout. K tomu přispívá zejména hromada braků, kterými jsou přecpané regály nakladatelství a zahlcené e-shopy. Boom severských kriminálek, moderní abstraktní poezie, sci-fi o upírech nebo mimozemšťanech, nekonečné a zoufale nudné životopisy bezvýznamných osob. Když chceme číst, tak nám to osladí. Musíme se nejprve prodrat přes tlustou clonu braku, abychom se propracovali k hodnotné literatuře. Tu lze najít i mezi dobrodružnými příběhy, zcela běžnými i fádními. Třeba Vinnetoua nebo Foglarovek. Nejde o intelektově náročnou literaturu, tu žádné z děcek nemá rádo. Jde o běžné zážitky s určitými hodnotovými rámci, které vychovávají děcka pro dospělý život. Být čestný, férový, znát hodnotu přátelství, kult hrdinství a trochu toho napětí. Dnes se už taková literatura nevydává. Frčí pihovatá sněhurka, dva nebinární princové, nebo později fikce o upírech, případně kriminálky ve stylu kdo je vrah. Začněme ale od začátku této metody look-say pro hluchoněmé. Metodu čtení look-say, vyvinul kolem roku 1810 pro hluchoněmé skutečně pozoruhodný muž, Thomas Hopkins Gallaudet. Thomas Gallaudet byl nejstarším synem Petera Wallace Gallaudeta, pocházejícího z francouzské hugenotské rodiny, a Jane Hopkinsové. Jane Hopkinsová vysledovala své předky až k Johnu Hopkinsovi a reverendu Thomasi Hookerovi, kteří se v 17 století odtrhli od kongregační církve a pomohli založit Hartford v Connecticutu. To se shoduje s příběhem rodiny Lordových, které jsem popisoval. Lordovi také vysledovali své předky až k Hopkinsovi a Hookerovi, a právě Lordovi založili Hartford ve státě Connecticut. A právě v Hartfordu ve státě Connecticut vydal v roce 1835 tiskař jménem Lord první učebnici Thomase Gallaudeta s názvem Mother’s Primer. Gallaudetův původní záměr byl použít metodu look-say pouze pro neslyšící, kteří nemají pojem o mluveném jazyce, a proto neznají fonetické zvuky písmen. Za tímto účelem založil Gallaudet v roce 1817 Hartfordskou školu pro neslyšící. Gallaudetův systém funguje pro hluchoněmé dobře. Není ale důvod používat jej pro ty, kteří mají schopnost slyšet zvuky. Každopádně v roce 1835 vyšla Mother’s Primer a výbor Massachusettské základní školy pod vedením Horace Manna ji okamžitě experimentálně přijal. Horace Mann měl přímou vazbu na Skull and Bones, dokonce byl jeho spoluzakladatelem. V roce 1840 došlo ke zpětné vazbě a systém look-say byl v Massachusetts zrušený. Koncem 19. století se na scéně objevil Skull and Bones v plné síle, a metoda look-say byla obnovená. Nejmladším synem Thomase Hopkinse a Sophie Gallaudetové byl Edward Miner Gallaudet. Dva z jeho synů odešli na Yale a stali se členy Skull and Bones. Potom tuto metodu převzaly Kolumbijská a Lincolnova univerzita. Směřování nového vzdělávacího systému se odklonilo od učení a zaměřilo se na přípravu dítěte, aby se stalo jednotkou v organické společnosti. Look-say byl pro tento účel ideální. Vynechával jeden krok v procesu učení. Vypadalo to jednoduše a bylo to bez důrazu na čtenářské dovednosti. Vzdělávací instituce tvrdily, že až do přelomu století se čtení vyučovalo syntetickými metodami. To znamená, že se děti učily písmena a s nimi spojenou zvukovou hodnotu. Pak se učily spojovat písmena do slabik a slabiky do slov. Ostatně tak jsme tomu byli zvyklí i u nás. To ale začalo být považované za nezajímavé a umělé. Pedagogický výzkum prý prokázal, že při čtení se slova neanalyzují na jednotlivá písmena, ale vnímají se jako ucelené jednotky. Proto by se při výuce čtení, mělo začínat rovnou se slovy jako ucelenými jednotkami. Naprostý nesmysl. Slova jako ucelené jednotky, vidí až zkušený čtenář. Ale pokud se teprve učíme číst, musíme nejprve porozumět písmenům, ze kterých se slova skládají. Přesnost vnímání celku je přece založená na míře porozumění a znalosti dílčích částí, tedy písmen. Tímto způsobem se z relativně jednoduchého úkolu naučit se číst, vytvořil zbytečně složitý systém. Vynechaly se základní stavební kameny písmen, a začalo se rovnou slovy jako ucelenými jednotkami. Přesně způsob look-say pro hluchoněmé, který se aplikuje pro všechny slyšící děti. Dnes stále více děcek čučí na filmy a seriály místo čtení. Čtení je vnímané jako těžkopádný zdlouhavý a rozvleklý proces. Proto stále méně dnešních dospělých lidí vydrží číst delší textové pasáže a soustředit se na ně. Základ hledejme v metodice výuky čtení. Tedy, abych to shrnul. Vliv Skull and Bones na vzdělávání lze chápat jako trojici. Gilman na univerzitě Johnse Hopkinse, White na Cornellově univerzitě, a také americký velvyslanec v Německu, a Dwight, následovaný Hadleym, na Yaleově univerzitě. Prostá analýza členů Skull and Bones a jejich funkcí. Stručně řečeno, Skull and Bones inicioval a kontroloval vzdělávání tím, že řídil jeho OBSAH. Skull and Bones dokázal přeměnit vzdělávací systém, jehož cílem je rozvoj individuálního dítěte, na systém, jehož cílem je podmínit dítě jako jednotku v organické, tedy hegelovské společnosti.
Think-tanky pro Skull and Bones
Kromě církve, obchodu, justice, vlády a politiky Skull and Bones založil nebo pronikl do téměř všech významných výzkumných, politických a názorových think-tanků v Americe. Ovládnutí nadací bylo dalším krokem Skull and Bones. Získali všechny velké nadace jako Carnegieho, Fordovu, Peabodyho, Slaterovu, Russellovu, Sageovu a tak dál. Stejně jako ve školství bylo modus operandi Skull and Bones, získat kontrolu a připravit půdu pro budoucnost. PRVNÍM prezidentem Carnegieho nadace, mezi lety 1902 až 1905, byl Daniel Coit Gilman. Jak víme, Gilman byl rektorem na univerzitě Johnse Hopkinse. Další členové Skull and Bones byli ve správních radách Carnegieho nadace už od přelomu století. Gilman stál u založení Peabodyho nadace, Slaterovy nadace a Russellovy nadace. McGeorge Bundy byl mezi lety 1966 až 1979 prezidentem Fordovy nadace. Členem Skull and Bones byl i PRVNÍ předseda vlivné, ale téměř neznámé organizace založené v roce 1910. V roce 1920 Theodore Marburg, založil Americkou společnost pro soudní řešení mezinárodních sporů. Ovšem Marburg byl pouze jejím předsedou. PRVNÍM předsedou byl William Howard Taft, přijatý do Skull and Bones v roce 1878. Společnost byla předchůdcem Ligy pro prosazování míru, která se vyvinula v koncept Společnosti národů a nakonec v samotnou OSN. V OSN se například dozvídáme, že Archibald McLeash, přijatý do Skull and Bones v roce 1915, stál u zrodu organizace UNESCO. Stejný fenomén najdeme i v think tancích. v roce 1960 založil James Jeremiah Wadsworth, přijatý do Skull and Bones v roce 1927, Institut pro výzkum míru (Peace Research Institute). Ten se v roce 1963 sloučil do Institutu pro politická studia, spolu s Marcusem Rashkinem, který byl mezi lety 1961 až 1963 pomocníkem McGeorge Bundyho, velmi aktivního člena Skull and Bones od roku 1940. McGeorge Bundy zasedal v Radě národní bezpečnosti Spojených Států. Tím se už plynule dostáváme do zdravotnictví.
Americká lékařská asociace pro Skull and Bones
Zdravotnictví je významným segmentem, kam Skull and Bones výrazně pronikl. Na konci 19. století bylo americké lékařství v žalostném stavu. Zásluhou Rockefellerovy rady pro všeobecné vzdělávání a Institutu pro lékařský výzkum, byly uvolněné finanční prostředky na personální zajištění fakultních nemocnic a na vymýcení některých nemocí. Na druhé straně byla zavedená chemická medicína a tím pádem lékařská profese, přerušila své vazby na přirozenou medicínu. Impuls k reorganizaci lékařského vzdělávání v Americe vyslal John D. Rockefeller, ale finanční prostředky byly poskytnuté prostřednictvím jediného člena Řádu. Stručně řečeno, příběh je následující. Jednoho dne roku 1912 Frederick Gates z Rockefellerovy nadace poobědval s Abrahamem Flexnerem z Carnegieho institutu. Gates řekl Flexnerovi:
"Co byste udělal, kdybyste měl k dispozici milion dolarů, s nimiž byste mohl začít reorganizovat lékařské vzdělávání v Americe?"
Flexner odpověděl, že by veškeré finanční prostředky mohly být nejpřínosněji vynaložené na rozvoj Lékařské fakulty Johnse Hopkinse. To Frederick Gates kvitoval s nadšením, protože byl sám obdivovatelem a blízkým přítelem doktora Williama Welche, děkana této instituce. Od roku 1901 byl William Welch dalších 25 let prezidentem Rockefellerova institutu pro lékařský výzkum a od roku 1906 byl správcem Carnegieho institutu. William Welch byl také členem Skull and Bones a na Univerzitu Johnse Hopkinse ho přivedl náš známý Daniel Coit Gilman. Samotná Chicagská univerzita byla založena v roce 1890 také z Rockefellerových fondů. Všechno krásně zapadá dohromady na půdorysu jmen a průsečíku cílů Skull and Bones ovládnout tyto segmenty.
Církve pro Skull and Bones
Klíčovým průnikem členů Skull and Bones je Teologický seminář unie, přidružený ke Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Tento seminář, který byl v minulosti předmětem vyšetřování kvůli komunistické infiltraci, má úzké vazby na Skull and Bones. Henry Sloane Coffin, přijatý do Skull and Bones v roce 1897, byl mezi lety 1904 až 1926 profesorem praktické teologie na tomto semináři. Později mezi lety 1926 až 1945 se stal prezidentem tohoto semináře. Henry Sloane Coffin mladší, přijatý do Skull and Bones v roce 1949, byl jedním z bostonské pětice obviněné z federálního spiknutí. To je jen část pronikání Skull and Bones do církve.
Justice pro Skull and Bones
Největší newyorské advokátní kanceláře jsou řádem Skull and Bones doslova přímo nasycené. Uvedu alespoň některé advokátní kanceláře. Jednou z nich je Lord, Day and Lord, kde dominuje už zmíněná rodina Lordových. Dále David, Polk, Wardwell a Debevoise, Plimpton, což byla advokátní kancelář rodiny Rockefellerových. Do třetice například Simpson, Thacher and Bartlett, kde figuruje zejména rodina Thacherů. Tuto advokátní kancelář založil Thomas Thacher v roce 1884. Thacher byl členem Skull and Bones od roku 1871. Jeho syn Thomas Day Thacher, člen Skull and Bones od roku 1904, pracoval v rodinné advokátní kanceláři po odchodu z Yale. Syn Thomas Thacher byl navíc členem mise Červeného kříže spolu s Allanem Wardwellem, synem Thomase Wardwella, pokladníka Rockefellerovy Standard Oil a partnera další právnické firmy z Wall Streetu, Statson, Jennings & Russell. Eugene Stetson mladší byl členem Skull and Bones od roku 1934. Eugene Stetson byl asistent manažera ve společnosti Brown Brothers, Harriman. Spoluzaložil nadaci H. Smith Richardson Foundation. Ta se podílela na MK-ULTRA, tajné domácí psychologické operaci CIA. Takto bych mohl klubko rozmotávat dál. Pro demonstraci vazeb kolem Skull and Bones, myslím, že tohle bohatě stačí.
Průmysl pro Skull and Bones
Ropné společnosti, mají samozřejmě také své vazby na Skull and Bones. Členové Percy Rockefeller, rodiny Paynových nebo Prattových. Všichni byli napojení na Standard Oil. Shell Oil, Creole Petroleum a Socony Vacuum byly také propojené. Široká škála výrobních korporací má členy ve Skull and Bones, počínaje rodinou Donnelleyových v Chicagu. Dřevařské společnosti, jako rodina Weyerhaeuserových, společnost Dresser Industries a další. I v případě rodiny Weyerhaeuserových jde o generační setbu a posilování. Frederick Weyerhauser byl hlavním americkým lesníkem mezi lety 1910 až 1920. Byl také majitelem rozsáhlých ploch amerických lesů. Samotná rodina Weyerhaeuserových byla aktivními spolupracovníky superrasisty Cecila Rhodese. Dresser Company je také poměrně zajímavou společností. Henry Neil Mallon byl členem Skull and Bones od roku 1917. Byl spolužákem Prescotta Bushe z Yaleovy univerzity a předsedou představenstva společnosti Dresser Industries. Henry Neil Mallon, napsal 10. dubna 1953, dopis řediteli CIA Allenu Dullesovi o plánovaném setkání v hotelu Carlton. Henry Mallon, Prescott Bush a Allen Dulles na této schůzce, diskutovali o využití vrtných souprav v Karibiku. Společnost Dresser Industries často poskytovala krycí zaměstnání agentům CIA.
Ukázky vysoké politiky a Skull and Bones
Před vrcholem tohoto pořadu si ukažme na konkrétních příkladech, jak členové Skull and Bones reálně ovlivňovali vysokou politiku. Jedním ze spoluzakladatelů Rady pro zahraniční vztahy byl ministr zahraničí za vlády Theodora Roosevelta, Elihu Root. V době, kdy Root působil jako státní zástupce, najal do své rady člena Skull and Bones, Henryho Stimsona. Stimson později zastával funkci ministra války pod vedením svého kolegy ze Skull and Bones, amerického prezidenta Williama Howarda Tafta. Jeho otec Alphonso Taft, Skull and Bones spoluzaložil. Vzpomínáme? Henry Stimson byl nakonec jmenovaný ministrem války podruhé a sloužil pod Franklinem Delano Rooseveltem. Jeho dědeček Warren Delano mladší šéfoval čínské pobočce Russell Company, která pašovala opium do Číny. Její šéf Samuel Russell byl strýcem Williama Russella, který Skull and Bones spoluzaložil. Vidíme tu krásně nasvícená propletení páteřních rodin? Samuel Russell, jehož šéfem v Číně byl Warren Delano mladší, dědeček pozdějšího prezidenta Franklina Roosevelta. Jeho bratranec, William Russell, založil Skull and Bones spolu s Alphonsem Taftem. Jeho syn William Taft se stal americkým prezidentem, a do své administrativy jmenoval ministra války Henryho Stinsona, dalšího člena Skull and Bones, kterou jeho otec Alphonso spoluzaložil. Henry Stinson pokračoval ve stejné funkci pod Franklinem Rooseveltem, jehož dědeček Warren Delano mladší šéfoval čínské pobočce Russell Company pašující opium do Číny. A opět její zakladatel Samuel Russell dal svému bratranci Williamovi peníze na založení Skull and Bones. Dokonale nasvícené rodinné propletence. Pokud nám to pomůže, můžeme si to nakreslit v grafech s rodinným stromem a úsečkami. V ukázkách vysoké politiky a Skull and Bones můžu pokračovat dále přes Henryho Stinsona. Stimsonovým poradcem v Pentagonu pro projekt Manhattan byl jeho kolega ze Skull and Bones, Harvey Hollister Bundy. Bundyho dva synové, William a McGeorge, oba také významní členové Skull and Bones, později zastávali klíčové funkce poradců CIA a zahraničních věcí prezidentů Johna Kennedyho a Lyndona Johnsona, během americké války ve Vietnamu. Není také divu, že oba zastávali klíčové funkce v Radě pro zahraniční vztahy. William Bundy byl redaktorem publikace Rady Foreign Affairs a proslul svým výrokem, že úlohou vlády je podněcovat masovou změnu postojů. Není také náhodou, že McGeorge Bundy později působil jako prezident Fordovy nadace. Rodinné spojení Stimsonových a Bundyových není jediným generačním článkem v řetězci Skull and Bones, který se proplétá vyššími patry politických, vojenských a obranných intrik. K tomu stačí sledovat podivný vztah mezi rodinou Harrimanů a politickou dynastií rodiny Bushů. Tento propletenec jsem podrobně pokryl v mém trojdílném pořadu Klan Bushů. Proto nás nebudu unavovat podrobným výčtem funkcí a propojení těchto dvou rodin. Jedním z ředitelů společnosti Brown Brothers Harriman byl Robert Lovett, samozřejmě člen Skull and Bones. Robert Lovett byl hlavním Trumanovým poradcem při reorganizaci amerických zpravodajských služeb bezprostředně po druhé světové válce. Právě na Lovettovo naléhání byla v roce 1947 založená CIA. CIA byla brzy obsazená tak neúměrným počtem členů Skull and Bones, že to jednou přimělo profesora historie na Yale Gaddise Smithe k poznámce:
"Yale ovlivnil CIA více než kterákoli jiná univerzita. Díky tomu má CIA atmosféru třídního srazu."
Jedním z projektů CIA byla nechvalně známá MK-ULTRA. Tajný experiment psychologických operací v 50. a 60. letech. Projekt zahrnoval používání silných psychotropních léků, izolačních komor, technik vymývání mozků a dalších metod psychologické manipulace a kontroly. Projekt MK-ULTRA byl z velké části financovaný nezávislou Nadací H. Richardsona. Nadací založenou jistým Eugenem Stetsonem, zástupcem ředitele za vlády Prescotta Bushe a samozřejmě členem Skull and Bones. Mezi další absolventy Skull and Bones, kteří se uplatnili v CIA, patřili F. Trubee Davison, personální ředitel CIA od roku 1951. Dále William Sloane Coffin mladší, agent CIA mezi lety 1950 až 1953. Nebo William Francis Buckley, také agent CIA mezi lety 1956 až 1970, který byl také šéfem pobočky CIA v Bejrútu v 80. letech. Mezi členy Skull and Bones najdeme další agenty, jako Hugh Cunningham, nebo Charles Whitehouse, který byl také americkým velvyslancem v Laosu a Thajsku v 70. letech. V té době shodou okolností výrazně vzrostl obchod s heroinem z tohoto regionu. Šéfem pobočky CIA v Santiagu v Chile v 70. letech a zároveň členem Skull and Bones byl Dino Pionzio. V té době také shodou okolností, došlo ke svržení Allendeho režimu krvavým převratem a jeho nahrazení Augustem Pinochetem. Samozřejmě člen Skull and Bones, exprezident George Bush starší se stal šéfem CIA v letech 1976 až 1977. Kromě výše jmenovaných osob, patřili k dalším členům Skull and Bones například investiční bankéř a zakladatel Morgan Stanley, Harold Stanley. Zakladatel časopisu Time-Life, Henry Luce, který byl také členem Rady pro zahraniční vztahy a mnoho dalších. Jak jsem uvedl, jsou to jen ukázky vysoké politiky a členů Skull and Bones. Tyto ukázky slouží pro naši představu, kterou musíme mít na paměti při zkoumání tohoto řádu.
Ovlivňování Skull and Bones
Na vrcholu tohoto dvoudílného pořadu se dostávám ke způsobu fungování Skull and Bones a metodám prosazování jeho cílů. Na různých segmentech jako školství nebo zdravotnictví jsem vykreslil, jak Skull and Bones tyto stěžejní sektory ovládá. V tomto minovém poli, musíme postupovat velmi opatrně a pro naše tvrzení shromažďovat velká kvanta důkazů. Tyto důkazy dávají dohromady základní hypotézu. Na základě této hypotézy vyhodnocujeme základní cíl. Pokud bychom například zjistili, že dominantním zájmem členů je chov kachen, že píší články o kachnách, chovají kachny, prodávají kachny, vytvářejí rady pro studium kachen, rozvíjejí filozofii kachen, pak by bylo rozumné vyvodit závěr, že mají jednotný cíl týkající se kachen, že to není jen nahodilá činnost. Proto z dostupných údajů můžeme vyvodit stejnou hypotézu i pro Skull and Bones. Činnost Skull and Bones je zaměřená na změnu naší společnosti, na změnu světa, na nastolení Nového světového řádu. Jeho obrysy vidíme jasně už dnes. Je to plánovaný řád se silně omezenou svobodou jednotlivce, bez ústavní ochrany, bez národnostních hranic a kulturních rozdílů. Dnes známe prvky ve společnosti, které je třeba změnit, aby bylo možné tento Nový světový řád nastolit. Můžeme tedy v tomto kontextu zkoumat akce Skull and Bones podobně jako hypotézu s kachnami. Jsou to tyto prvky:
Vzdělávání, jak se bude chovat budoucí populace.
Peníze, prostředek pro vlastnictví majetku a směny zboží.
Právo, pro světový stát je zapotřebí světové právo a světový soud.
Politika, řízení států.
Ekonomika, vytváření bohatství.
Historie, co se podle establishmentu stalo v minulosti.
Psychologie, způsob ovládání myšlení lidí.
Filantropie, aby lidé měli dobré mínění o establishmentu.
Medicína, moc nad zdravím, životem a smrtí.
Náboženství, duchovní přesvědčení lidí.
Média, co lidé vědí a dozvídají se o aktuálních událostech.
Kontinuita, pravomoc jmenovat, kdo půjde ve vašich stopách, tedy rodinné dynastie a generační následovníci.
Když zkoumáme všechny tyto oblasti, zjišťujeme, že dávají dohromady jednotnou hypotézu o kachnách. Prvotním cílem bylo stanovit směr v organizaci. Výběr manažerů, dostatečně intuitivních nebo amorálních, aby se tohoto směru chytili, udržoval dynamiku. Členy Skull and Bones najdeme ve všech oblastech společnosti. Ve školství, v nadacích, v politice, ve státní správě, v průmyslu, v právu a ve finančnictví. Skull and Bones tedy může kdykoli ovlivnit jakoukoli oblast společnosti. Profesní členění Skull and Bones ukazuje velkou šíři vlivu. Hlavními profesemi členů jsou právo, vzdělávání, obchod, finance a průmysl. Jinými slovy, těchto pět profesí tvoří více než tři čtvrtiny členů. Jsou to klíčové oblasti pro řízení společnosti. Část členů Skull and Bones vyznává životní styl, který lze nejlépe popsat jako ambiciózní aktivismus směřující k cíli Nového světového řádu. Ten samozřejmě korporátní a vládní masmédia zesměšňují. Důkazy o tomto směřování ale nacházíme na každém kroku už po desítky let. Například americká Národní vzdělávací asociace (National Education Association) připravila k dvoustému výročí už v roce 1976 program s názvem Deklarace vzájemné závislosti: Vzdělávání pro globální společenství. Na straně 6 tohoto dokumentu nalezneme:
"Jsme oddaní myšlence vzdělávání pro globální společenství. Zveme vás, abyste pomohli proměnit tento závazek v činy a mobilizovali světové vzdělávání pro rozvoj světového společenství."
Proto se nemusíme ohlížet na posměšné a ironizující bláboly masmédií. Jsou financované stejným globálním establishmentem, který tento globální informační tok prosazuje. Studujme dokumenty, memoranda, osoby a polotajné organizace nebo kluby.
Závěr: Udržet pokličku na hrnci Skull and Bones
Skull and Bones prostřednictvím nadací a Americké historické asociace, účinně kontroluje historii. Ani ne tak kvůli přímé cenzuře, i když i ta je důležitým prvkem, ale spíše kvůli důvěřivosti americké vzdělané veřejnosti. Čas od času se jejich plány zvrtnou. Hrozí, že bublající hrnec politické manipulace se přelije na veřejnost. Je pozoruhodné, jak redaktoři novin, publicisté, televizní a rozhlasoví komentátoři a vydavatelé buď postrádají nadhled, aby viděli dál než na povrch, nebo se toho bezhlavě bojí. Ještě horší je, že vzdělaná veřejnost nechává tyto tvůrce veřejného mínění, aby jim to procházelo. Přímá cenzura nebyla příliš účinná. Je ale jasné, že dodnes probíhá kampaň za potlačení revizionistických výkladů historie. Dokonce Rockefellerova nadace otevřeně přiznala ve své výroční zprávě z roku 1946, konkrétně na straně 188, že dotovala sbor historiků, kteří měli předvídat a mařit rozvoj jakéhokoli neorevizionismu v naší době. Globální establishment má ale problém. Jsou uvnitř a dívají se ven. My jsme venku a díváme se dovnitř. Mohou nás nálepkovat, ale my máme tu výhodu, že známe skutečný svět a jeho nekonečnou rozmanitost. Jejich globální cíle jsou založené na zkreslených informacích. Nebezpečné sny, ale stále sny. Je to uzavřená skupina bažící po moci, ale s omezeným vnímáním světa. Mají přesné informace, ale na svět se dívají ze sterilních místností úzkým dalekohledem. Sice mikroskopicky přesným, ale stále dalekohledem. Dále musíme počítat s genetickými problémy. Rozsáhlé sňatky mezi rodinami vyvolávají vážnou otázku genetických poruch. Seznamy členů Skull and Bones jsou silně protkané jmény jako Dodge, Whitney, Phelps, Perkins, Norton, Putnam, která se používají jako prostřední mateřská jména. Kulturní zábrany jsou zřejmé. Intelektuální omezení vyplývající z genetických faktorů je obtížnější analyzovat a popsat. To nám také nabízí netušené možnosti se proti této globalizaci postavit. Je to velká síla individualismu, atomizovaného společenského řádu, kde má jedinec konečnou suverenitu. To je naše kouzlo, naše síla a naše zbraň. Odpor vůči tomu může mít tisíce nebo milion různých podob. Proto žádná politická frakce, hnutí nebo partaj nikdy nemůže vyhrát. Dříve či později bude podplacená, infiltrovaná, rozhádaná, rozvrácená nebo rozprášená. Uvědomme si, že to jsou pravidla, které nám vymezil systémový nepřítel. Nepřítel, který nás uvěznil do žaláře uvažování, že jediným způsobem boje je politika. Politika je ale jejich kolbištěm, jejich arénou. Je to jako hra pokeru. Profesionální hráč pokeru zná všechny fígle, aby nás porazil. Proč bychom s ním měli poker hrát? Že to po nás chce? Že nám vsugeroval, že jediný způsob, jak ho porazit, je hrát s ním poker? Poker, ve kterém nás jako profík vždycky porazí? Historie nás přece poučila, že vždycky dochází ke střetu elity proti elitám. Jediní, kdo ostrouhají, jsou pěšáci, tedy my, běžní lidé. Běžní lidé byli vždycky zrazení a podvedení. Běžní lidé stále chudnou, zatímco elity bohatnou. Musíme se poučit a zvolit jinou taktiku odporu. Nehrát podle pravidel stanovených nepřítelem. Nehrát podle pokerového profíka. Místo pokerové hry mu prostě vyrazit karty z rukou a rozházet je po stole. Sami určit pravidla, nenechat si je vnutit pokerovým politikem. Je to velmi jednoduché a účinné. Deset tisíc nebo milion lidí, kteří dospějí k závěru, že oni sami nechtějí, aby jim šéfoval nadnárodní diktát. Učiní své vlastní nezávislé rozhodnutí zmařit globalizaci řádů, jako jsou Skull and Bones a další. To bude mít deset tisíc nebo milion podob. Jedinou slabinou je komunikace. Skull and Bones tak zničil vzdělání, že porozumění textu je pro mnohé obtížné. To je součást programu vymývání mozků. Ale čtenářů a posluchačů se vždycky najde dost. A právě sečtělí lidé mají největší skepsi vůči establishmentu. Právě vzdělaní lidé dokáží nejlépe odhalit totalitní manýrismus současného systému. Musíme si uvědomit, že pod vznešenou fasádou ctihodných státníků jsou všichni psychopaté a gangsteři. Nitky se sbíhají v podsvětí, které badatelé rychle odhalují díky možnostem internetu vytvářet sítě, diskutovat a vyměňovat si informace. Bývalí federální prokurátoři, novináři, autoři, profesoři, výzkumníci a další, kteří sledují obchod s drogami z mnoha různých směrů, končí u určitých skupin vysoce postavených operativců, kteří jsou do tohoto nezákonného obchodu s drogami i zbraněmi zapojení. Sociolog David Simon napsal v knize Elitní deviace:
"Mnoho skandálů, které se v Americe objevily od roku 1963, spolu zásadně souvisí. To znamená, že do nich byli zapojení stejní lidé a instituce."
Média hlavního proudu tohle všechno ignorují. Mlčí dokonce i o šokujícím odhalení ve druhém svazku zprávy generálního inspektora CIA, Fredericka Hitze. Obvinění z propojení mezi CIA a kontrarozvědkou při obchodování s kokainem do Ameriky. Hitzova zpráva ve druhém svazku zcela jednoznačně popisuje, zapojení smluvních agentů amerických zpravodajských služeb a jejich aktiv ve Střední Americe v 80. letech do pašování drog, zejména podplukovníka Olivera Northa a dalších lidí se silnými kontakty na rodinu Bushových. Poslední tři generace Bushových byly členy Skull and Bones. Historie se stále opakuje od Russellových až po Bushovy. Obchody s drogami jsou napojené na nejvyšší politické kruhy a globální establishment. Největší majetky globálního establishmentu byly vybudované na obchodech s opiem. Dnes jsou udržované na praní peněz z obchodů s drogami. Hovořil jsem o tom v mých pořadech Pablo Escobar, nebo Drogové a pedofilní spiknutí. Skull and Bones tvoří jeden z tmelících prvků, které nám umožní zkoumat tyto souvislosti pod lupou.