Jakýkoli historický důkaz nebo teorie, která se vymyká oficiální přefiltrované linii, je napadaná a zesměšňovaná. Jde o historii, kterou razí hlavní proud systémových historiků nebo systémové nadace živené systémovými granty. Existuje historie establishmentu. Oficiální historie, která dominuje učebnicím dějepisu, odborným publikacím, médiím a regálům knihoven. Tato oficiální linie nám vždy vštěpuje, že události, jako jsou války, revoluce, skandály nebo atentáty, jsou náhodné a nahodilé události, které nikdy s ničím nesouvisejí. Běda každé knize nebo autorovi, který se vymyká oficiálním pravidlům. Nadační podpora neexistuje. Nakladatelé se zastydí. Distribuce je náhodná nebo žádná. Aby oficiální linie převládla, vyčlenila Rockefellerova nadace v roce 1946, 139 tisíc dolarů na oficiální dějiny druhé světové války. To proto, aby nikdo nezveřejňoval fakta o propojení amerických elit, jako byli právě Rockefellerové s Hitlerem nebo Mussolinim. Informace o jejich vzájemné materiální i finanční podpoře. Aby se neodhalilo obrovské kšeftování mezi Amerikou a Sovětským Svazem. Aby nikdo nerozkrýval fakta o financování Bolševické revoluce Wall Streetem v roce 1917 a řadě dalších souvislostech. Dnes si začínáme tato vymazaná fakta pohřbená hluboko v historických archivech, opět skládat dohromady. Jsou to poztrácené cihličky globální stavebnice, kterou zlomyslný establishment rozházel jako malé neposedné děti. Řád Skull and Bones, o kterém bude tento pořad pojednávat, už v 80 letech 19 století, prozíravě vytvořil Americkou historickou asociaci i Americkou ekonomickou asociaci. Byly to jejich organizace, které establishment vytvořil za svých podmínek, se svými lidmi a svými cíli. Například Andrew Dickson White byl členem Řádu Skull and Bones a prvním prezidentem Americké historické asociace. Doba se ale mění. Vycházejí najevo nedostatky, nesrovnalosti a zjevné nepravdy v oficiální historii. Lidé, kteří tato fakta odhalují, jsou vystavení pod zvláště silným tlakem. Jejich odhalení nebudou posuzovaná podle kvalit. Ale podle přijatelnosti oficiálně stanovené historické normy. Standard přijatelnosti, jehož mantinely vymezil establishment. Ať tak či tak, oficiální systémoví sekerníci budou vždycky křičet, zesměšňovat a očerňovat. Osobně si z toho nic nedělám a ani na tyto výkřiky nereflektuji. Jen jsem to chtěl v úvodu uvést, abychom byli na podobné útoky připravení. Od roku 1833 se každé jaro hlásí patnáct nových tváří do řádu Skull and Bones. Po studiu na univerzitě Yale se mnozí z nich dostanou na vrchol moci a utvářejí náš svět. Toto je příběh o tom, jak a proč.
Základy Skull and Bones
Ti, kdo jsou uvnitř, ho znají pod názvem Řád, anglicky Order. Jiní ho znají jako kapitulu 322 německé tajné společnosti. Formálněji, pro právní účely, byl Řád zaregistrovaný jako The Russell Trust v roce 1856. Kdysi byl také známý jako Bratrstvo smrti. Ti, kdo si z něj dělají legraci, mu říkají Skull and Bones, v překladu lebka a kosti. Tento název se později vžil oficiálně pro jeho označení. Jaký význam má číslo 322? William Russell dovezl tuto společnost z Německa, a tak se tvrdí, že 322 znamená 32 od roku 1832, tedy druhou kapitulu této německé organizace. Je možné, že někde existuje kapitula 320 a kapitula 321. Číslo 323 je označení místnosti v chrámu Skull and Bones na univerzitě Yale. Jiný výklad tvrdí, že řád Skull and Bones pochází z řecké bratrské společnosti, jejíž počátky sahají až k řečníku Démosthenovi v roce 322 před naším letopočtem. Skull and Bones je jedním z devíti tajných spolků na Yaleově univerzitě a jedním ze tří vyšších spolků, které jsou exkluzivní pro Yaleovu univerzitu. Skull and Bones není jen dalším univerzitním bratrským spolkem, které jsou běžné na většině amerických kampusech. Kapitula 322 je tajným spolkem, jehož členové přísahali mlčenlivost. Existuje pouze v kampusu Yale. Sídlem Skull and Bones v kampusu Yale je kamenná budova bez oken připomínající mauzoleum, které se říká hrobka. Iniciace se konají na Jelením ostrově na řece Svatého Vavřince. Ostrov o rozloze 50 akrů byl darovaný Skull and Bones kolem roku 1949 a od té doby slouží jako soukromé útočiště. Na Jelením ostrově a na Yaleově univerzitě se konají pravidelné srazy. Každý nový zasvěcenec musí ostrov navštívit v rámci svého dlouhého iniciačního obřadu. Iniciační obřady zahrnují namáhavé a traumatizující činnosti nového člena, zatímco je ponořený nahý do bahna a potom v rakvi. Důležitější je sexuální zpověď. Zasvěcenec si musí lehnout do rakve nahý, a přitom vyprávět všechna sexuální tajemství svého mladého života. Oslabená psychická obrana proti manipulaci a vydírací potenciál takových informací mají trvalé využití při vynucování loajality členů. Newyorský pozorovatel Ron Rosenbaum řekl, že významem ležení v rakvích a symbol kostí je smrtelnost, která má poskytnout obraz, že život je skutečně krátký. Skull and Bones má svá pravidla a obřadní rituály. Vůbec se mu nelíbí zvědaví, zkoumaví lidé. Jeho členové obvykle popírají své členství, i když i tady se najdou výjimky. Skull and Bones je především mocným, neuvěřitelně mocným. Jedná se o spolek výhradně pro starší ročníky studentů na Yale. Členové jsou vybíraní v nižším ročníku a ve Skull and Bones stráví na škole pouze jeden rok, a to v pátém ročníku. Jinými slovy, organizace je orientovaná na postgraduální vnější svět. Takzvané seniorské spolky jsou na Yale jedinečné. Na Yale existují ještě dva další seniorské spolky. Scroll and Key a Wolf’s Head. Jsou to konkurenční spolky založené v polovině 19 století. Domnívám se, že jsou součástí stejné sítě. Postup výběru nových členů Skull and Bones se od roku 1832 nezměnil. Každý rok je vybráno 15 osob. Pouze 15, nikdy více, nikdy méně. Za posledních skoro 200 let bylo do Skull and Bones zasvěceno kolem 3000 absolventů Yaleovy univerzity. V každém okamžiku jich žije a je aktivních asi 500 až 600. Zhruba čtvrtina z nich se aktivně podílí na prosazování cílů Skull and Bones. Ostatní buď ztratili zájem, nebo si to rozmysleli. Jsou to tišší odpadlíci. O členství se nežádá. Neexistují žádné přihlášky. Vyhlédnutí studenti jsou ke vstupu vyzvaní a mají dvě možnosti. Přijmout nebo odmítnout. O potenciálních členech se shromažďuje určité množství osobních informací. Cílem tohoto pořadu je rekonstruovat obraz motivů, cílů a operací některých vlivných členů Skull and Bones. Samotné činy těchto členů jsou už zaznamenané v otevřené historii a archivech.
Satanistické rituály a symbolika Skull and Bones
O Skull and Bones se začlo postupně odhalovat mnoho znepokojivých záhad. Už v roce 1873 byla proti Skull and Bones vznášená obvinění, že jim byly zpřístupněné studentské finanční prostředky, určené univerzitě pro jejich vlastní potřebu a že její absolventi byli vybíraní na klíčové pozice ve finančnictví oproti ostatním absolventům Yale. Proti Skull and Bones byla vznesená i další obvinění ze závažnějších trestných činů. Pravidelnou iniciační praxí budoucích kandidátů mělo být například vykrádání hrobů. To do velké míry koreluje se satanistickými kulty, o kterých jsem hovořil v mém dvoudílném pořadu satanistické sekty. Opět seřaďme si to do logického časového vzorce. Tato obvinění z vykrádání hrobů byla vznášená od roku 1873. O dva roky později, tedy v roce 1875 založila madame Helena Petrovina Blavatská v New Yorku Teosofickou společnost. Okultní skupinu, která přežila dodnes a která se stala zdrojem velké části ideologie Hitlerovy Třetí říše. Její literární díla se ukázala jako nesmírně vlivná pro mnoho následujících generací moderních satanistů. A o další rok později, tedy v roce 1876, se přihodila další klíčová událost Skull and Bones. 29. září 1876 vnikl Řád pilníků a drápů do domu Skull and Bones zvaného Hrobka. Ve sklepě našli malou místnost se stále hořící lampou a zchátralou lidskou lebkou. V patře našli tři místnosti. Lóži se stěnami potaženými černým sametem, stůl s lebkou a zkříženými kostmi a sanctum sanctorum, místnost se zdmi potaženými červeným sametem. Řád pilníků a drápu také informoval o staré rytině, která spolu s výzdobou představovala aspekty regentského stupně v zakázaných bavorských iluminátech. Nejviditelnějším a nejznámějším symbolem Skull and Bones je lebka a zkřížené kosti. Symbol smrti, který se nachází na lahvích s jedem, pirátských vlajkách a nacistické hlavě smrti, znaku SS. V Prusku se používala pro elitní jednotky už od roku 1740. Někteří historici datují původ lebky a zkřížených kostí do pozdního středověku, kdy lékaři používali tento symbol jako znamení karantény. Kreslil se na dveře pacientů s podivnými nebo smrtelnými chorobami. Ve 13. století začala inkvizice a pronásledování kacířů církevními tribunály. To zahnalo nekatolické myšlenky do podzemí. Kacíři tak začali používat lebku a zkřížené kosti k odstrašení pronásledovatelů. V lebce a zkřížených kostech kacířů byl drobný rozdíl. Neměla spodní čelist, což znamenalo mlčenlivost a skrytost. Mnozí si chybějící dolní čelisti ani nevšimli. Právě tato mlčenlivost a skrytost byla důvodem, proč si Skull and Bones vybral tento symbol. Symbol se brzy začal objevovat na lodních stěžních, zpočátku sloužil k tomu, aby odradil lidi. Později jej používali piráti a pašeráci. To představuje další, spíše nechtěný odkaz na peníze, které stály za mecenáši a zakladateli Yaleovy univerzity a Skull and Bones. Abychom pronikli do Skull and Bones, musíme si narýsovat základní historický kontext a propojení páteřních rodin.
Poutníci a američtí osadníci
Jak jsem uvedl, Skull and Bones vznikl na Yaleově univerzitě. Abychom pochopili příběh v celé jeho šíři, musíme se podívat hluboko do minulosti. V 16. století v Evropě probíhal kvas společenských, náboženských a politických změn. Kolem 60. let 15. století se v Anglii objevila skupina, která chtěla očistit anglikánskou církev v teologických a liturgických otázkách. Tato skupina byla posměšně nazývaná puritáni. Další z věřících se chtěli zcela oddělit od mateřské církve a založit církev novou. Říkali si Poutníci a usadili se v Nové Anglii ve státě Massachusetts. Právě tady 21. prosince 1620 přistáli v Plymouth Rock. O necelých 20 let později se v Connecticutu usadila skupina velmi zbožných puritánů na pozemcích zakoupených od indiánů z kmene Quinnipiac v roce 1638. Pozemek jim podle zákona nepatřil a neměli k němu žádnou listinu. Nová kolonie, pojmenovaná New Haven, se zčásti opírala o objev Johna Cabota, který přistál kdesi na americkém pobřeží na svátek svatého Jana Křtitele 24. června 1497. Kolonie New Haven byla dosud nejbohatší skupinou, která se v Novém světě usadila. Její představitelé a jejich sbor chtěli vybudovat nový řád na biblických principech a připravit se na Kristův návrat a poslední soud. Příběh New Havenu začal ve farnosti svatého Štěpána na Coleman Street v Londýně. Farnost Svatého Štěpána byla v té době jednou z nejvlivnějších londýnských kazatelen. V říjnu 1624 byl zvolený vikářem 27letý John Davenport. Potom, co se ubránil obviněním z puritánství, mu bylo povoleno zastávat svou funkci a stal se poměrně slavným. Po roce 1633 ovšem Davenport odešel z Anglie do nizozemského exilu, ale do Anglie se znovu vrátil. Davenportovým hlavním spojencem byl jeho kamarád z dětství Theophilius Eaton, obchodní agent, který se staral o záležitosti Jakuba I. v Dánsku a byl londýnským agentem dánského krále Kristiána IV. Eaton byl také horlivým puritánem. Puritáni byli pravověrní věřící a zastánci přísného učení Jana Kalvína, teologa francouzského původu. Kalvínská víra je založená na naprosté závislosti na Bohu a předurčení. Theophilius Eaton byl guvernérem kolonie New Heaven až do své smrti v roce 1658. Eaton se oženil s Anne Lloydovou, vdovou po Thomasi Yaleovi a babičkou Elihu Yalea, mecenáše a jmenovce Yaleovy univerzity. K Elihu Yaleovi se dostanu v příští kapitole. New Haven byl teokracií, ve které mohli volit a zastávat úřady pouze mužští členové církve. Přestože tvořili jen malý zlomek celkového počtu obyvatel, vládli většině. Soudcem v kolonii byl Theophilius Eaton a kazatelem páter John Davenport. Město kolonie New Haven bylo v roce 1638 rozvržené do devíti čtverců podle magnetického severu. První ulice byla vytyčená v délce třičtvrtě kilometru a na jejím základě byl popsaný čtverec. Přidělování parcel bylo dokončené do roku 1641, přičemž centrální náměstí bylo veřejné. Na východ a západ vedly 4 ulice. Přes ně vedly příčné ulice. V roce 1640 byl uprostřed náměstí postavený dřevěný shromažďovací dům. V průběhu let se na zeleném prostranství vystřídalo mnoho různých církevních sborů. Za centrálním kostelem se nacházelo staré pohřebiště, přímo naproti Yaleově univerzitě. Kolonie New Haven se nakonec rozpadla, když sporné vlastnictví půdy a další síly vedly k pohlcení kolonie Connecticutem v roce 1664.
Elihu Yale a mohutnění amerických rodin
Posuňme se o 20 let později. Příběh pokračuje na Yaleově univerzitě, kde se prolínají tři nitky amerických dějin. Špionáž, pašování drog a tajné spolky. Elihu Yale se narodil nedaleko Bostonu, vystudoval v Londýně, sloužil u Britské východoindické obchodní společnosti a nakonec se v roce 1687 stal guvernérem pevnosti Fort Saint George v indickém Madrásu. Díky obchodu získal velké jmění a v roce 1699 se vrátil do Velké Británie. Elihu Yale se proslavil jako filantrop. Když obdržel žádost od Collegiate School v Connecticutu, poslal dar a knihy. Po dalších odkazech navrhl Cotton Mather, aby se škola v roce 1718 přejmenovala na Yaleovu univerzitu. Yale byla severní univerzitou, kterou si oblíbili jižanští budoucí aristokraté vlastnící otroky. Mezi jižanskými studenty Yaleovy univerzity byli například John Calhoun, pozdější slavný obhájce otroctví z Jižní Karolíny. Nebo Judah Benjamin, pozdější státní tajemník otrokářské Konfederace. Na Yale studoval také Joseph Heatly Dulles z Jižní Karolíny. Jeho rodina si koupila otroky za peníze ze zakázkové bezpečnostní práce pro britské kolonisty v Indii. Joseph Dulles byl dříve členem tajné skupiny z Yale, Bratři v jednotě. Joseph Dulles spolupracoval se seveřany a přimkl se k Danielu Lordovi. Jejich dvě rodiny k sobě přilnuly na způsob mafie. Lordovi se stali mocnými angloamerickými právníky na Wall Streetu. Jistě nám už začíná svítat. Vnuk Josepha Dullese byl otcem jeho pravnuků, Allena Dullese a Johna Fostera Dullese. Allen Dulles byl ředitelem CIA, a jeho bratr, John Foster, zase americkým ministrem zahraničí za prezidenta Harryho Trumana, ale byl také ředitelem United Fruit Company. Za chvilku se dozvíme, že tuto United Fruit Company spoluzaložil syn Josepha Coolidge, tedy rodiny amerického prezidenta Calvina Coolidge. Musíme pochopit to souručenství a propojení všech těchto rodin, které mohutněly po dvě, tři století. Joseph Dulles v začátcích Yaleovy univerzity, a jeho pravnuci byli šéfy rozvědky a ministry zahraničí. Syn Josepha Coolidge spoluzaložil United Fruit Company, kterou spravovala advokátní firma Sullivan and Cromwell v New Yorku opět těch samých bratrů Dullesových. Dullesovi se před 150 lety spojili s rodinou Lordových, díky kterým se na Wall Street dostali. Dullesovi, Coolidgeovi a Lordovi. Rodiny, které mohutní několik staletí a získávají stále vyšší trofeje a figurky na politické šachovnici. A to je jen malý výsek a ukázka. Musíme se stát skoro až genealogy, abychom chápali tyto historické návaznosti a pozadí.
Opium financuje vážené americké univerzity
Na začátku 19. století začal vzkvétat obchod s čínským opiem. Rodina Russellových byla pánem nevyčíslitelného bohatství pocházejícího z největší americké zločinecké organizace 19. století. Russell Company, velkého opiového syndikátu. Musíme ale začít od začátku příběhu. Obchod s drogami se v té době nacházel v plenkách. Portugalci, Holanďané, Francouzi, Britové a další začali obchodovat s opiem brzy po prvním kontaktu s Čínou. Většina opia se dovážela z Indie a byla v rukou britských obchodníků, ale časy se měnily. Mateřské lodě pluly po pobřeží. Rychlá malá plavidla vyplouvala a nakládala kontraband ve dne a v noci se vracela na pobřeží. Zkorumpovaní úředníci brali úplatky, aby se dívali jinam. Pašeráci žili ve velkém, stavěli si jachty a posílali své děti do soukromých škol. Vznikaly banky a krycí společnosti, které praly peníze, převáděly zboží a vyhýbaly se kontrole. Na drogách se začalo vydělávat spousta peněz. Opium vytvářelo kapitálové rezervy a živilo instituce, které jej akumulovaly. Bankovní a finanční systémy, pojišťovací systémy a dopravní a informační infrastrukturu. V 19. století byly americké klipry z Connecticutu a Massachusetts nejrychlejšími loděmi na oceánu. Rychlost byla pro obchod s opiem klíčová. Kdo zvládl cestu z Turecka nebo Indie do Macaa, Hongkongu nebo Šanghaje jako první, získal za své zboží nejvíce. Společností, která využila této příležitosti k vytvoření silných obchodních vazeb a slušných zisků, byla Russell Company. Právě na pozadí Skull and Bones se odehrál opiový příběh a tvrdý boj o politickou kontrolu nad novou americkou republikou. V roce 1823 založil Samuel Russell společnost Russell Company. Její činnost spočívala v získávání opia z Turecka a jeho pašování do Číny, kde bylo přísně zakázané, pod ozbrojenou ochranou britského impéria. Předchozím dominantním americkým gangem v této oblasti byl syndikát vytvořený Thomasem Handasydem Perkinsem z Newburyportu ve státě Massachusetts, který sdružoval rodiny ze severního pobřeží Bostonu. Byli to rodiny Cabotových, Lowellových, Higginsonových, Forbesových, Cushingových a Sturgisových. Americké zákony a povstání karibských otroků donutily tyto rodiny opustit výnosný obchod s africkými otroky. Vůdci těchto rodin se pak oženili s Perkinsovými sourozenci a dětmi. Perkinsův opiový syndikát těmto rodinám vydělal jmění a upevnil jejich moc. Ve 30. letech 19. století Russellové, Perkinsův syndikát vykoupili a z Connecticutu učinili hlavní centrum opiového byznysu v Americe. Stali se hlavními americkými pašeráky opia. Massachusettské rodiny Coolidgeových, Sturgisových, Forbesových a Delanových, se pod záštitou Russell Company připojily ke connecticutským a newyorským pašeráckým milionářům. Tyto americké rodiny z Massachusetts a Connecticutu se spojily s Britskou východoindickou obchodní společností při zločinném obchodu s opiem do Číny. Zvláště Russell Company měla velmi těsné vazby s Británií, protože spolupracovala se skotskou firmou Jardine-Matheson, největším světovým pašerákem opia. Za obchodem s drogami stály mocné národní zájmy. Kdyby Číňané nekupovali od Američanů opium, musely by Spojené státy dovoz hedvábí, porcelánu a čaje platit drahými mincemi, kterých byl nedostatek. V roce 1830 byly zásilky opia do Číny čtyřikrát vyšší než před 10 lety. Do roku 1838 se opět zdvojnásobily. Opiový klipr, který byl schopen plout proti monzunům, někdy uskutečnil tři cesty tam a zpět během jednoho roku, místo aby mu jedna cesta tam a zpět trvala až dva roky. Zisky byly obrovské. Do vzkvétajících západních ekonomik proudilo z Číny velké množství stříbra. V polovině 30. let 19. století už byl obchod s opiem největším komoditním trhem na světě. V roce 1843, kdy byl po opiových válkách otevřený šanghajský přístav, byla společnost Russell Company jedním z prvních zahraničních obchodníků. V roce 1841 Samuel Russell přivezl do čínských vod první parní loď a pokračoval v rozvoji dopravních tras, dokud se mu opium vyplatilo. Samuel a jeho bratranec, William Huntington Russellovi, byli tichými, opatrnými budovateli moci své frakce. Důvěrný spolupracovník opiového gangstera Samuela Russella o něm napsal:
"Dokud žil, žádný jeho přítel se neodvážil zmínit jeho jméno v tisku. V Číně žil asi pětadvacet let téměř jako poustevník. Mimo svou továrnu [skladiště v Kantonu] byl sotva známý. S výjimkou několika vyvolených, kteří se těšili jeho důvěrné známosti, a svého dobrého přítele Hoqua, čínského bezpečnostního ředitele Britské východoindické obchodní společnosti. Ovšem studoval obchod v nejširším slova smyslu i jeho nejmenší detaily. Po návratu domů se zaslouženým bohatstvím žil pohostinně uprostřed své rodiny a úzkého kruhu důvěrných přátel. Z hloubi srdce pohrdal slovy a přetvářkou. Byl nejvěrnějším a nejskalnějším přítelem. Nenáviděl slávu, ale vždycky se na něj dalo spolehnout pro každou dobrou věc, která se netýkala publicity."
Russellovi partneři se také podíleli na prvních železničních podnicích v Číně, a to společně s americkým železničním magnátem Edwardem Harrimanem. Jeho synové se později velmi aktivně zapojili do Skull and Bones. K nim se samozřejmě dostanu. Jedním z šéfů Russell Company v Číně byl Warren Delano mladší, dědeček amerického prezidenta Franklina Roosevelta. Mezi další Russellovy partnery patřili bankéř a investor do železnic John Cleve Green, který věnoval Princetonské univerzitě, jmění ze zisku z opia, z něhož financoval tři budovy Princetonu a čtyři profesury. 25 let byl správcem Princetonského teologického semináře. Dále Abiel Abbott Low, stavitel lodí, obchodník a majitel železnic, který zase ze zisků z opia financoval výstavbu kampusu Kolumbijské univerzity v New Yorku. Byl otcem pozdějšího rektora Kolumbijské univerzity Setha Lowa. Všichni byli partnery Russell Company, největšího pašeráka drog v Americe. Jak vidíme, mnoho slovutných amerických univerzit byly financované z obchodů z drog. Jména osob jako John Green a Abiel Low, zdobí různé budovy Princetonské a Kolumbijské univerzity. Tito lidé se ani příliš nesnažily skrýt zločinný původ svých vlivných peněz. Podobně tomu bylo u Cabotových, Higginsonových a Weldových na Harvardu.
Russellovi partneři: Světoví pašeráci opia
Mnoho z nejstarších amerických majetků se vydělaly na obchodu s čínským opiem. Velké americké a evropské majetky byly vybudované na obchodu s opiem z Číny. Jedním z příkladů byla zmíněná rodina Coolidgeových. Hlavou rodiny byl Joseph Coolidge. Jeho agentura získávala ročně 10 milionů dolarů jako náhradník skotských obchodníků s drogami Jardine Matheson, během bojů v Číně. Jeho syn organizoval United Fruit Company. Jeho vnuk Archibald Coolidge byl zakládajícím výkonným ředitelem známé Rady pro zahraniční vztahy. Před chvílí jsem hovořil o rodině Dullesových, kdy bratři Allen a John Foster Dullesovi tuto United Fruit Company spravovali. Calvin Coolidge z této rodiny, která United Fruit Company spoluzaložila, se předtím stal americkým prezidentem. Dalším příkladem je rodina Forbesových. Na začátku roku 1837 došlo ke krachu na trhu s opiem. Ztráty spekulantů se odrazily ve finanční panice, která vyvolala nedostatkem hotovosti v Americe i ve Velké Británii. Pašerák Robert Forbes přišel v panice roku 1837 o své první opiové jmění a vrátil se do Číny pro další. V Miltonu ve státě Massachusetts si postavil dům, později muzeum. Forbes si nechal postavit speciální zásobovací loď Lintin. Loď byla pojmenovaná podle kotviště, kde mnoho let skladoval a prodával pašované opium společnosti Russell Company, Číňanům. Forbes čínským úředníkům a dalším osobám tvrdil, že s opiem neobchodoval. Ve skutečnosti převáděl obchod s opiem na krycí společnosti. Dalším z rodiny byl John Murray Forbes. Jeho opiové miliony financovaly kariéru spisovatele Ralpha Emersona, který se oženil s Forbesovou dcerou. Spolu založily telefonní společnost Bell Telephone Company, jejímž prvním prezidentem byl Forbesův syn. Jak jsem již uvedl, Russell Company byla největším americkým pašerákem opia a třetím největším na světě, hned po britské firmě Dent a největším pašerákovi vůbec, skotské Jardine-Matheson. Společnosti Russell Company a Jardine-Matheson, spolupracovaly po mnoho let a byly známé jako Combination. Prakticky ovládaly obchod a manipulovaly s trhem pro maximalizaci zisků. Russell Company byla do značné míry rodinnou záležitostí. Firmu a její spřízněné banky a pobočky ovládali strýcové, bratranci, bratři, otcové a synové. Rodina Russellů byla úzce spjatá s historií Yaleovy univerzity, ale také se Skull and Bones.
Zakladatelé Skull and Bones
Řád Skull and Bones založili v roce 1833 na Yaleově univerzitě William Huntington Russell a Alphonso Taft. Zmínil jsem, že Samuel Russell založil Russell Company, která pašovala opium z Turecka a Indie do Číny. William Russell byl jeho bratrancem. Tedy jednoduše, strýc Samuel poskytl svému bratranci Williamovi peníze z opia na založení Skull and Bones. William Russell studoval v letech 1831 až 1832 v Německu. Německo bylo ohniskem nových myšlenek, které členové Skull and Bones přenesli do Ameriky. K německé stopě se vrátím v konkrétní kapitole, protože dokonale osvětluje mohutnou americkou podporu Adolfa Hitlera a nacismu. Předpokládá se, že během pobytu v Německu William Russell vstoupil do tajné společnosti na německé univerzitě. Před svým maturitním ročníkem dostal povolení založit sekci téže tajné společnosti na Yaleově univerzitě. To se také stalo, když se do Ameriky vrátil v roce 1832. Tehdy založil řád spolu s Alphonsem Taftem. Alphonso Taft se v roce 1876 stal ministrem války v Grantově administrativě. Alphonso Taft byl otcem Williama Howarda Tafta, který se jako jediný stal americkým prezidentem i předsedou amerického Nejvyššího soudu. A zase syn prezidenta Williama Tafta, Robert Alphonso Taft, byl po druhé světové válce předním americkým senátorem. Opět se dostávám k tomu, že během několika staletí se v Americe vytvořila skupina 20 až 30 rodin, které Skull and Bones dominují. Úplně první jméno na seznamu členů, Samuel Henshaw Bates, byl vojínem v armádě Unie, odešel na západ a farmařil v Santa Rose v Kalifornii, v té době velmi zapadlé a zemřel v roce 1879. Život, který se nijak nelišil od života milionů dalších Američanů. Ve skutečnosti mezi prvními 15 členy nebyly tak velké úspěchy, jaké bychom očekávali od smetánky z Yale. Rufus Hart strávil několik let v ohijském senátu. Asahel Hooker Lewis byl několik let v ohijském zákonodárném sboru. Samuel Marshall byl nějakou dobu zákonodárcem státu Illinois. A Frederick Mather byl v newyorském zákonodárném sboru. Ostatní členové, kromě dvou zakladatelů Skull and Bones, toho ani v životě ani pro Skull and Bones mnoho neudělali. Naproti tomu dva zakládající členové, William Huntington Russell a Alphonso Taft, to dotáhli daleko. William Russell byl v letech 1846 až 1847 členem zákonodárného sboru státu Connecticut, mezi lety 1862 až 1870 generálem Connecticutské národní gardy, a v New Havenu v Connecticutu založil Vysokoškolský a obchodní ústav. Alphonso Taft šel ještě dál. V roce 1876 se stal ministrem války. V letech 1876 až 1877 se Taft stal americkým generálním prokurátorem, mezi lety 1882 až 1884 americkým velvyslancem v Rakousku a nakonec v letech 1884 až 1885 americkým velvyslancem v Rusku. I samotné noviny na Yale řídili členové Skull and Bones. Například jedním z pozoruhodných redaktorů univerzitních novin, který byl také členem Skull and Bones, byl Thomas Cochran. Cochran udělal kariéru jako vlivný partner ve vlivné advokátní kanceláři J. P. Morgan. Seznam členů Skull and Bones má zřejmé rysy. Většina členů pochází z amerického východního pobřeží. Například ještě v roce 1950 žili v Los Angeles v Kalifornii pouze tři členové, ale v New Havenu v Connecticutu jich bydlelo 28. Členové jsou všichni muži a téměř všichni takzvaní WASPS, tedy vosy. To je hovorový výraz, který se používá pro bílé, anglosasy protestantské víry. Z velké části pocházejí z anglických puritánských rodin, o kterých jsem hovořil na začátku. Jejich předkové přišli do Ameriky mezi lety 1630 až 1660. Tyto puritánské rodiny buď uzavřely sňatky s finanční mocí, nebo pozvaly syny peněžních magnátů, například Rockefellerových, Davisonových a Harrimanových, jejichž synové se stali členy Skull and Bones.
Jádro aktivních rodin Skull and Bones
Za několik posledních století se z aktivních členů vyvinulo jádro asi 20 až 30 rodin. Tito aktivní členové mají dostatečný vliv na to, aby do Skull and Bones, prosadili své syny a příbuzné, a mezi rodinami dochází k významným sňatkům. Tyto rodiny se dělí na dvě hlavní skupiny.
Za prvé tu najdeme staré americké rodiny, které přišly na východní pobřeží kolem roku 1600. Například rodiny Whitneyových, Lordových, Phelpsových, Wadsworthových, Dullesových, Bundyových, Adamsových a tak dál. Jednalo se o kolonii New Haven, o které jsem hovořil na začátku.
Za druhé tu najdeme rodiny, které získaly bohatství teprve během 19. století, poslaly své syny na Yale a časem se z nich staly téměř staronové rodiny. Například rodiny Harrimanových, Bushových, Rockefellerových, Payneových, Davisonových a tak dál. Studium řádu Skull and Bones nám položí nádherné základy souručenství těchto amerických rodin s Hitlerovým Německem, během druhé světové války. Víme, že rodiny Harrimanových, Bushových nebo Rockefellerových, podporovaly materiálně i finančně Adolfa Hitlera, potažmo myšlenku nacismu. Točil jsem o tom dokument Utajení démoni nacismu, nebo Jak Wall Street dláždil cestu Hitlerovi. Zároveň byly ale tyto rodiny členy řádu Skull and Bones. My už ale víme, že tento řád dovezl William Russell do Ameriky právě z Německa v roce 1832. Jak jsem zmínil, původně jde o německou tajnou společnost. Tedy Skull and Bones nám poskytuje nádherný příklad průsečíku finančních amerických rodin a jejich podpory Hitlerovu Německu. Tyto elitní americké rodiny a Německo propojuje řád Skull and Bones, který byl do Ameriky právě z Německa dovezený. Nádherná skládačka, která nám v hlavě zaklapne další podstatný střípek globální stavebnice. Za několik posledních století, získalo několik rodin ze Skull and Bones obrovský vliv ve společnosti a ve světě. Jedním z příkladů je rodina Lordových. Dvě větve tohoto rodu pocházejí z 30. let 16. století. Lordové pocházejí z rodu Nathana Lorda a z rodu Thomase Lorda. Z těchto dvou hlavních větví přispěla do Skull and Bones svými členy pouze skupina Thomase Lorda. Jejich předkové vedou k Thomasi Lordovi, který opustil Essex v Anglii v roce 1635, ve skupině vedené reverendem Thomasem Hookerem a usadil se na území dnešního Hartfordu ve státě Connecticut. Ve skutečnosti je část Hartfordu dodnes známá jako Lord’s Hill, Lordův kopec. Rodokmen této rodiny Lordových je plný jmen DeForest a Lockwood, protože sňatky mezi těmito elitními rodinami byly běžné. Prvním Lordem, který byl do Skull and Bones zasvěcený, byl George DeForest Lord, a to v roce 1854. Byl to newyorský právník. Spolu se svým otcem Danielem Lordem, dalším absolventem Yaleovy univerzity, založil George DeForest Lord newyorskou advokátní kancelář Lord, Day and Lord. Mezi její pozdější klienty patřil například The New York Times a Rubinova nadace. Rubinova nadace je jedním z největších sponzorů Institutu pro politická studia ve Washingtonu. V následujících dekádách bylo do Řádu zasvěceno dalších 5 Lordových.
Franklin Atkins Lord v roce 1898,
William Galey Lord v roce 1922,
Oswald Bates Lord v roce 1926,
Charles Edwin Lord II. v roce 1949
a Winston Lord v roce 1959.
Z těchto informací můžeme odvodit základní hypotézu. Od roku 1833 až dodnes existuje v Americe tajná společnost, kterou tvoří členové starých amerických rodin a představitelé finanční moci. Už jsem hovořil o tom, že s rodinou Lordových se na Wall Streetu spojila rodina Dullesových. Allen Dulles, šéf CIA, a bratr John Foster Dulles, americký ministr zahraničí a šéf United Fruit Company. Tuto společnost zase založil syn Josepha Coolidge, kteří vygenerovali také svého amerického prezidenta, Calvina Coolidge. Abych mohl tuto hypotézu rozvíjet a potvrzovat, musím pokračovat dalšími rodinami.
Rodina Whitneyových ze Skull and Bones
V předchozí kapitole jsem zmínil rodiny Whitneyových a Harrimanových. Ty jsou pro Skull and Bones velmi klíčové, a proto si je musíme představit. Rodina Whitneyových jsou potomky anglických puritánů, kteří přišli do Ameriky kolem roku 1635 a usadili se ve Watertownu ve státě Massachusetts. Osm Whitneyových bylo členy Skull and Bones. Dva z nich měli krátký život. Emerson Cogswell Whitney zemřel několik měsíců po zasvěcení a Edward Payson Whitney podle svého životopisce zmizel v roce 1858. Tři Whitneyové, William Collins Whitney a jeho dva synové, ale tvoří jádro Whitneyových ve Skull and Bones, které přežívá dodnes prostřednictvím rodiny Harrimanových a sňatků s Paynovými a Vanderbiltovými. Otec William Collins Whitney je krásným příkladem toho, jak členové Skull and Bones, získávají slávu a bohatství. William Collins Whitney byl zasvěcený v roce 1863 a do roku 1872 postoupil v kariéře pouze na pozici školního inspektora pro New York. V posledních 30. letech 19. století, ale nahromadil obrovské jmění, stal se mocným mužem v pozadí Clevelandovy administrativy a řídil často bezohledné aktivity skupiny kapitalistů známé jako Whitneyova skupina. Otec William Collins Whitney se oženil s Florou Payneovou, dcerou pokladníka Rockefellerovy společnosti Standard Oil, Olivera Paynea. Jejich dva synové, Harry Payne a Payne Whitney, studovali na Yale a stali se členy Skull and Bones. Po Yale se Harry Payne v roce 1896 okamžitě oženil s Gertrudou Vanderbiltovou. A tak se k majetku Whitneyových a Payneových nyní připojily i některé peníze Vanderbiltových. Tato finanční síla byla nasměrovaná do společností Guaranty Trust, J. P. Morgana a společnosti rodiny Guggenheimových. Když studuji tyto fascinující rodinné propletence, zjišťuji, že je to ještě složitější. Například syn Harryho Payna Whitneyho, Cornelius Vanderbilt Whitney, se oženil s Marií Nortonovou. Po jejich rozvodu se Marie Nortonová-Whitneyová provdala za Williama Averella Harrimana. Právě William Averell Harriman se stal klíčovým členem Skull and Bones. Tyto úzce provázané rodinné a finanční vazby tvoří jádro tohoto Řádu.
Rodina Harrimanových ze Skull and Bones
To nás plynule přesouvá k rodině Harrimanových. Jejich roli ve Skull and Bones vykreslím na jedné události během Studené války, abychom si uvědomili jejich vliv a moc. V prvních červnových dnech roku 1983 přiletěl do Moskvy významný Američan, soukromá osoba, aby si důvěrně promluvil s tehdejším šéfem KGB Jurijem Andropovem. Spolu s ním jel tlumočník amerického ministerstva zahraničí. Tento Američan nebyl ani prezidentem, ani viceprezidentem, ani ministrem zahraničí, ani žádným členem Reaganovy administrativy. Byla to soukromá osoba, William Averell Harriman. Bylo to poprvé, co nějaký Američan hovořil s Jurijem Andropovem od smrti jeho předchůdce Brežněva. Kdo je tedy Averell Harriman? Vzpomínáme si, jak jsem na začátku pořadu hovořil o Russell Company, která byla největším pašerákem opia do Ameriky z Číny? Člen rodiny Russellových spoluzaložil Skull and Bones v roce 1832. Hovořil jsem také o tom, že se Russellovi partneři také podíleli na prvních železničních podnicích v Číně, a to společně s americkým železničním magnátem Edwardem Harrimanem. Jeho synové se později velmi aktivně zapojili do Skull and Bones. Nádherné, přímo ukázkové spojení jedné a té samé party. Russellovi a Harrimanovi byly klíčové rodiny ve Skull and Bones, ale spojoval je také opiový business. O tom jsem hovořil v předchozích kapitolách. Otec Edward Harriman, významný železniční magnát z Union Pacific, poslal oba své syny na univerzitu Yale. William Averell Harriman a Edward Roland Harriman se stali členy Skull and Bones v letech 1913 a 1917. Dobrý příklad toho, jak rodiny starého rodu ve Skull and Bones absorbovaly nové bohaté rodiny. Ve 30. letech 20. století se společnost W. A. Harriman spojila se společností Brown Brothers. Jednalo se o starší finanční dům, jehož partneři byli také členy Skull and Bones. Společnost Alexandera Browna byla založená roku 1800 v New Yorku a Filadelfii. Prescott Bush, otec exprezidenta George Bushe staršího, byl více než 40 let partnerem společnosti Brown Brothers, Harriman. Všichni Bushové byli samozřejmě také členy Skull and Bones. Presscot Bush byl členem Skull and Bones od roku 1917, jeho syn George Bush starší od roku 1949, a jeho syn George Bush mladší od roku 1968.
Britské spojení na Skull and Bones
Někteří posluchači si možná položí otázku, jak Skull and Bones a jeho rodiny souvisejí s tajnou společností Cecila Rhodese a dalšími kruhy ve Velké Británii? Jak do tohoto obrazu zapadají? Musíme mít na paměti, že se zabýváme čistě americkým fenoménem, který má ovšem německý původ. Jak jsem mnohokrát uvedl, Skull and Bones je původně německou tajnou společností, kterou do Ameriky v roce 1832 dovezl William Russell. Skull and Bones je tedy nepochybně spojený se zámořskými skupinami. Vazby mezi Skull and Bones a Velkou Británií jdou přes Lazard Freres a soukromé obchodní bankéře. Pozoruhodné je, že britský establishment vznikl také na Oxfordské univerzitě. Britský prvek se nazývá jednoduše The Group. Skupina je napojená na židovský ekvivalent prostřednictvím Rothschildů ve Velké Británii. Lord Rothschild byl původním členem Rhodesova vnitřního kruhu. Skull and Bones v Americe je propojený s rodinami Guggenheimových, Schiffových a Warburgových. Jádro Skull and Bones v Americe, stejně jako jádro The Group v Británii, tvoří asi 20 rodin. V případě Ameriky jde většinou o potomky původních osadníků v Massachusetts. Nové bohatství vstoupilo do Skull and Bones až v polovině 19. století a předtím v Řádu nikdy nedominovalo. Cíl britské The Group je zaznamenaný v závěti Cecila Rhodese:
"Rozšíření britské nadvlády po celém světě, zdokonalení systému emigrace z Velké Británie a kolonizace britskými poddanými všech zemí, kde je možné dosáhnout prostředků k obživě pomocí energie, práce a podnikavosti. A konečné obnovení Spojených států amerických jako nedílné součásti britského impéria."
Tento cíl pokládá základy pro Nový světový řád, jak jej chápeme dnes. Když si uvědomíme, že Skull and Bones má úzké vazby na koncept OSN, obrysy se začínají vyjasňovat. Jak britský The Group, tak americký Skull and Bones vytvořili anglofilové, kteří chtějí vytvořit svět podle vzoru anglosaské kultury. Kam se zařadí Hispánci, Slované a další rasy, se neuvažuje. Skull and Bones v Americe a The Group ve Velké Británii naprosto přehlížejí přirozené právo každého etnika, ať už anglického, slovanského nebo latinského, rozvíjet svou vlastní kulturu bez nátlaku. Globální svět podle jejich diktátu vytvářejí donucením. Za tímto účelem vyvolávají války a revoluce, plení státní pokladny na nekonečných dluzích, utlačují, loupí a lžou, dokonce i vlastním krajanům. Spojení britské The Group a amerického Skull and Bones, nejde pouze přes intelektuální nebo finanční vazby. Pamatujeme si, jak jsem na začátku hovořil o Samuelu Russellovi, který založil Russell Company, největší podnik pro pašování opia v Americe? Jeho bratranec William Russell spoluzaložil Skull and Bones v roce 1832. Hovořil jsem také o tom, že Russell Company byla třetím největším pašerákem opia na světě, hned po britské firmě Dent a největším pašerákovi vůbec, skotské Jardine-Matheson. Společnosti Russell Company a Jardine-Matheson spolupracovaly po mnoho let a byly známé jako Combination. Prakticky ovládaly obchod a manipulovaly s trhem pro maximalizaci zisků. Opět se dostáváme k prapodstatě západního systému, jehož majetek byl vybudovaný na obchodu s drogami. Ten přetrvává až dodnes. Ostatně ředitelé společnosti Jardine-Matheson v jednom dopise o obchodu s opiem sdělili:
"Pokud bude tento obchod někdy legalizován, přestane být od té doby výnosný. Čím více potíží ho bude provázet, tím lépe pro vás i pro nás."
Není proto divu, že královna Viktorie, byla díky Východoindické obchodní společnosti ovládané Rothschildy, největším pašerákem opia na světě. Právě tady sledujeme propojení britských i amerických zájmů. Východoindická obchodní společnost byla soukromá obchodní společnost, kterou ve skutečnosti oficiálně založila královna Alžběta I. už v roce 1600. Společnost se soustředila především na indický subkontinent a čínskou pevninu. Odtud dovážela hedvábí, čaje, barviva, ale především střelný prach a opium. Díky tomu dosáhla více než poloviny světového obchodu. Akcie společnosti vlastnili různí bohatí britští obchodníci a aristokraté. Společnost byla britskou vládou kontrolovaná pouze nepřímo. Možná to byl první případ, kdy soukromá společnost měla větší výkonnou moc a bohatství nad obchodem a směnou než vlastní vláda. Tak se stalo, že mnozí z těchto obchodníků a aristokratů patřili k svobodnému zednářství a různým zednářským odnožím, jako je Řád šarlatového kordu, Konstantinův červený kříž a Řád svatého Jana Jeruzalémského. Byla to odnož Řádu maltézských rytířů, který se zase hlásí k přímému původu templářů. Z této odnože se zformovalo jádro Rady 300. Rada 300 zpočátku představovala exkluzivní obchodní výbor složený pouze z nejelitnějších a nejvýše postavených evropských obchodníků a šlechticů jen s nejvyšším majetkem. Proslýchalo se, že tato Rada 300 měla výhradní kontrolu nad více než 300 přístavy. Odtud název Rada 300. Britská Východoindická obchodní společnost byla formálně zrušená v roce 1874, a to především v důsledku britské kolonizace Indie. Východoindická obchodní společnost vybudovala soukromou stálou armádu čítající přibližně milion mužů výhradně za účelem brutálního týrání indického obyvatelstva. K litanii zvěrstev, která tato skupina v Indii páchala, patřilo i zavedení otroctví v širokém měřítku. Miliony Indů byli zabavení a vyvezení jako otroci do celého světa, což se brzy přeneslo i do Číny. Rothschildové přišli s nápadem pěstovat v Indii opium jako způsob, jak odčerpat stříbro z Číny. V té době byly rozsáhlé oblasti indického zemědělství přeměněné z potravin na opiový mák. To vedlo k přeměně obrovského počtu Indů na mrtvoly. Opium se pak dopravovalo do Číny, kde měl jiný Žid, David Sassoon, exkluzivní koncesi na opium udělenou samotnou královnou Viktorií. V té době byl David Sassoon uznávaný jako druhý nejbohatší Žid na světě po Rothschildovi, jehož jmění se v roce 1850 pohybovalo v řádu miliard. V roce 1865 byla založená banka HSBC. Tato banka HSBC byla pilířem sítě Východoindické obchodní společnosti. V podstatě financovala celé tehdejší britské impérium. Na konci 19. století pocházelo více než 50 % příjmů říše z opia pěstovaného v Indii, a prodávaného v Číně. HSBC financovala opiové války proti Číně, což znamenalo počátek moderního obchodu s drogami. Od té doby je to jakási diskontní banka, která slouží k praní špinavých peněz z obchodu s drogami, zlatem a diamanty. Vzhledem k úzkým vazbám mezi Wall Streetem a londýnskou City, se přibližně miliarda dolarů, kterou ročně vygeneruje obchod s drogami, stala důležitým zdrojem likvidity pro obě finanční centra. V roce 2012 obvinil podvýbor amerického Senátu banku HSBC, ze systematických korupčních praktik. Obvinil ji také z ignorování důkazů, že její dceřiné společnosti byly využívané k praní milionů dolarů od mexických drogových kartelů. Zpráva tohoto amerického podvýboru odhalila, že jedna z mexických dceřiných společností HSBC měla na Kajmanských ostrovech přibližně 50 tisíc účtů. Z nich bylo do Ameriky, autem nebo letadlem, přivezeno přibližně 7 miliard dolarů. Hovořil jsem o tom podrobně v mém dvoudílném pořadu Islámský stát. Banka HSBC byla tedy pilířem sítě Východoindické obchodní společnosti. V dějinách pravděpodobně neexistuje jediná organizace, která by měla na rukou tolik špíny a krve jako Východoindická obchodní společnost. To už ale příliš odbíhám od Skull and Bones, ovšem tento přesah je poměrně důležitým prvkem ve stavebnici. Elihu Yale, podle kterého byla pojmenovaná Yaleova univerzita, právě u Východoindické obchodní společnosti sloužil. Massachusettské rodiny Coolidgeových, Sturgisových, Forbesových a Delanových, se pod záštitou Russell Company, připojily ke connecticutským a newyorským pašeráckým milionářům. Tyto americké rodiny z Massachusetts a Connecticutu se spojily s britskou Východoindickou obchodní společností při zločinném obchodu s opiem do Číny. Na Yale studoval také Joseph Heatly Dulles z Jižní Karolíny. Jeho rodina si koupila otroky za peníze ze zakázkové bezpečnostní práce pro britské kolonisty v Indii. Jeho pravnuk Allen Dulles se stal šéfem CIA a jeho bratr John Foster zase americkým ministrem zahraničí a ředitelem United Fruit Company. Tedy britská Východoindická obchodní společnost je v tomto zločiném podniku s Američany velmi úzce spjatá.
Závěr
To je všechno k prvnímu dílu Řádu Skull and Bones, co uslyšíte ve druhé epizodě? Podívám se na metody, které Skull and Bones používali k získání kontroly nad historií a vzděláním. Plynule přejdu k německé kolébce Skull and Bones. Právě z Německa byl Skull and Bones převezený do Ameriky, proto je německá stopa velmi důležitá. Skull and Bones postupně získal kontrolu nad Yaleovou univerzitou, což bude tvořit další kapitolu. Pak se podívám na různá odvětví, do kterých členové Skull and Bones, pronikali. Think-tanky, americká lékařská asociace, církve, justice a právo nebo průmysl. Před vrcholem pořadu ve druhém dílu přejdu k praktickým ukázkám vysoké politiky a Skull and Bones. Nakreslíme si její pronikání do CIA na konkrétních jménech a vazbách stejně jako do vysoké politiky. Rodinné propletence tu jsou více než důležité. Vrcholem druhého dílu pak bude popis hypotézy a jejích rysů ohledně Skull and Bones. Do jaké míry je tato hypotéza funkční a do jaké míry se protkává s realitou? Závěrem příštího dílu si povíme něco o tom, proč je nutné udržovat pokličku nad hrncem v rámci odhalování těchto tajných řádů, skupin a organizací.