Třetí díl pojednává o tom, jak různé organizace, nadace a jednotlivci, včetně Rockefellerovy nadace, Wellcome Trustu, Google, DARPA, Světového ekonomického fóra a Světové banky, připravují svět na pandemii. Pořad se zaměřuje na konference, průmyslovou revoluci, připravenost, monitorování a prevenci budoucích pandemií a na přípravu a financování projektů pro zvládání pandemií, jako je vývoj nových léků a vakcín.
Stručně shrnu, o čem pojednával předchozí druhý díl. Pokračoval jsem Iniciativou pro jadernou hrozbu. Podle názvu bychom mohli soudit, že s pandemií a její přípravou nemá nic společného, ale nenechme se mýlit. Založil ji jeden americký senátor a spoluzakladatel CNN. Dále jsem rozvinul ekonomický model, na kterém pracuje většina ušlechtilých filantropů a mecenášů, kteří zachraňují svět. A to PPP projekty. Vymyslíme projekt, něco málo na něj přispějeme, ale většinu necháme zatáhnout daňové poplatníky. Peníze proudí do společností, ve kterých mají tito ušlechtilí filantropové a mecenáši svůj podíl.
Podíval jsem se na poradce předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Pak jsem prozkoumal v řadě simulovaná pandemická cvičení od německého Mnichova až po Ameriku. Podíval jsem se podruhé na Centrum pro globální rozvoj, jakou roli hrála tato neziskovka v některých simulačních cvičeních před pandemií. Pak jsem se vrhnul na Centrum pro strategická a mezinárodní studia, další významnou neziskovku. Potom jsem se podíval na nadaci, která nás jistě velmi zajímá, a to Rockefellerova nadace a na její klíčové osoby.
Rockefellerova nadace podruhé
Jak jsem ukázal, stačí se pohybovat jen kolem dvou lidí, Rádžív Šáh a Tim Evans, kteří jsou úzce spojení s Rockefellerovou nadací. Jen na těchto dvou lidech vidíme, jak široké jsou sítě této nadace. Je pozoruhodné, že Rockefellerova nadace téměř nepoužívá think-tanky, jako to dělají Bill Gates, Open Philanthropy a mnoho dalších miliardářů a jejich nadací. Zdá se, že Rockefellerova nadace to nepotřebuje, protože byla založená už v roce 1913, už dávno má vlastní účinné prostředky k ovlivňování americké vlády, aniž by se musela obracet na think-tanky založené mnohem později. David Rockefeller založil v 70. letech minulého století velmi vlivnou Trilaterální komisi a jeho bratr Nelson Rockefeller se v tomto období dokonce stal americkým viceprezidentem. Klan Rockefellerů tak měl přímý vliv na udržení moci v Americe (a tím i své vlastní moci) v těchto důležitých dobách.
Tento příběh vyprávím jen proto, abych ukázal, jak velká je moc Rockefellerova klanu v Americe, protože na rozdíl od Billa Gatese se Rockefeller nemusí uchylovat k think-tankům, pokud chce dosáhnout svých cílů. Bill Gates se ale učí rychle, vzhledem k tomu, jakou moc si během několika let vytvořil díky organizacím GAVI a CEPI, které založil. Už jsem řekl, že Rockefellerova nadace neplatí peníze vlivným think-tankům. Za více než sto let své existence si našla vlastní způsoby, jak uplatňovat svůj vliv. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je Rockefellerova spolupráce s organizacemi, které radí jiným filantropům.
Za tímto účelem klan Rockefellerů dokonce založil vlastní organizaci: Rockefeller PhilanthropyAdvisors. To Rockefellerovi umožňuje spojit sílu filantropů, a využít ji – alespoňčástečně – k dosažení vlastních cílů. Rockefellerova nadace ale spolupracuje i s dalšími podobnými filantropickými poradci, jako je například New Venture Fund. Tento fond spravuje stovky milionů dolarů pro projekty jiných dárců. Když se ale podíváme na New Venture Fund, zjistíme, že ho založila společnost ArabellaAdvisors.
Arabella využívá zvláštní právní formu americké legislativy. Jedná se o takzvanou benefit corporation, v překladu zisková společnost. To jsou společnosti, které – zjednodušeněřečeno – chtějí vydělávat peníze pomocí sociálních projektů. Obchodní model Arabelly spočívá v utajení toku peněz. Za tímto účelem společnost zřídila několik fondů, z nichž jedním je náš New Venture Fund. V roce 2018 přinesl server Politico zprávu, že přes neziskovku s názvem TheSixteenThirtyFund proteklo 140 milionů dolarů na podporu projektů amerických demokratů. Jednalo se především o projekty, které měly vyvolat nálady proti tehdejšímu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. A neziskovka SixteenThirtyFund je také fondem Arabella.
Politico psal o temných penězích, což znamená, že původ prostředků byl utajený a lze je jen stěží dohledat. Například v roce 2017 věnoval Rockefeller fondu New Venture Fund více než 55 milionů dolarů. Rockefellerova nadace pravidelně věnuje peníze New Venture Fund. Tyto vysoké částky před americkými volbami v roce 2020 byly mimořádné. Pro srovnání, před Trumpovým nástupem k moci Rockefeller v letech 2015 a 2016 nevěnoval New Venture Fund ani dva miliony. Rockefellerova nadace tak v zákulisí tahá za nitky americké politiky. Například tím, že dává obrovské množství peněz na projekty darkmoney, které pak využívá k dosažení svých cílů. Nikdo ale netuší, že za tím stojí Rockefeller. Rockefellerova nadace není ráda středem pozornosti, raději působí ve stínu. Skutečnost, že o něm v médiích slyšíme tak málo, na rozdíl například od Billa Gatese, ale neznamená, že nemá vliv. Záměrem Rockefellerovy nadace je nevystupovat v médiích. A její praxe rozdělování finančních prostředků prostřednictvím filantropických poradců a jejich přeměna na darkmoney ztěžuje prozkoumání její plné role v přípravě na pandemii. Na rozdíl od ostatních neziskovek, jako Bill Gates, Open Philanthropy nebo Wellcome Trust. Rockefellerova nadace své zajímavé platby před veřejností tají.
Wellcome Trust
O nadaci Wellcome Trust u nás slyšel pravděpodobně málokdo. Přesto se jedná o jednu z nejbohatších a nejmocnějších nadací na světě. Fond Wellcome Trust byl založený v Londýně v roce 1936, aby spravoval majetek farmaceutického podnikatele Henryho Wellcomea po jeho smrti. Jednalo se o akcie velké farmaceutické společnosti BurroughsWellcome&Company, které byly převedené na fond Wellcome Trust. V následujících desetiletích byla opakovaně slučovaná s jinými farmaceutickými společnostmi. Dnes se společnost, která vznikla ze všech těchto fúzí, nazývá GlaxoSmithKline.
Wellcome Trust od počátku dělal to, co jsem popisoval dosud v tomto cyklu. Stanovil si za cíl podporovat výzkum za účelem zlepšení zdraví lidí a zvířat. Za tímto účelem lobboval fond za určité projekty, sám věnoval trochu peněz na jejich výzkum, ale zároveň zajistil, aby to nakonec byly státy, které většinu z těch projektů zatáhnou. A samozřejmě se jednalo o projekty, na kterých nakonec vydělal fond Wellcome Trust. Dnes je Wellcome Trust považovaný za druhou nejbohatší neziskovku na světě, která financuje lékařský výzkum. Nejbohatší neziskovkou je Nadace Billa a Melindy Gatesových. Mezi světovými nadacemi je Wellcome Trust považovaný za čtvrtou nejbohatší nadaci s majetkem přes 40 miliard dolarů. V roce 2021 prestižní britský lékařský časopis BritishMedicalJournal podrobně informoval o tom, jak Wellcome Trust vydělal na pandemii Covid-19. Z výročních zpráv je patrné, že Wellcome Trust investuje velmi úspěšně, protože jeho aktiva neustále rostou. Podle údajů Wellcome Trustu v současné době dosahují 29,1 miliardy britských liber, což odpovídá něco málo přes 40 miliardám dolarů.
Elhadž As Sy
Nejvyšším rozhodovacím orgánem nadace Wellcome Trust je Rada guvernérů, která má samozřejmě vysoce postavené členy. Například v ní zasedá Elhadž As Sy, který dříve pracoval v programu OSN UNAIDS. Zdá se, že program UNAIDS je pro nevládní organizace důležitým zdrojem pracovníků. Například Heidi Larsonováa její manžel Peter Piot tu pracovali i předtím, než v roce 2009 nastoupili k Bilu Gatesovi. Připomeňme, že Peter Piot je štědře financovaný společností Billa Gatese a je osobním poradcem šéfky Evropské komise Ursuly von Leeynové. Elhadž As Sy také úzce spolupracoval s Globálním fondem pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii, obvykle nazývaným jednoduše Globální fond. K němu se dostanu v kapitole o cílech udržitelného rozvoje OSN. A Elhadž As Sy pracuje v Radě pro monitorování globální připravenosti WHO, kterou založila bývalá norská premiérka Brundtlandová a o které se také podrobněji zmíníme v jiné kapitole. Pokud jde o Norsko, Camilla Stoltenbergová, vedoucí Folkehelseinstituttet, v překladu Institut veřejného zdraví, je členkou expertní skupiny pro veřejné zdraví nadace Wellcome Trust.
Jeremy Farrar
Nejdůležitější osobou v nadaci Wellcome Trust je její ředitel Jeremy Farrar. Jeremy Farrar je stejně jako třeba Rádžív Šáh, šéf Rockefellerovy nadace, nebo Chris Elias, šéf Nadace Billa a Melindy Gatesových, zastoupený v mnoha organizacích. Podílel se na mnoha dokumentech a účastnil se mnoha zásadních konferencí. Jeremy Farrar byl původně profesorem tropické medicíny v Oxfordu a v roce 2004 spolu se svým vietnamským kolegou Tran TinhHienem zjistil, že se smrtelná ptačí chřipka H5N1 znovu objevuje u lidí. Kromě své akademické práce byl Jeremy Farrar v roce 2012 členem pracovní skupiny Centra pro globální rozvoj, která vypracovala priority pro rozhodovací orgány v oblasti globálního zdraví. V roce 2013 se Jeremy Farrar stal ředitelem nadace Wellcome Trust.
V roce 2015 byl spoluautorem článku v časopise The New EnglandJournalofMedicine s názvem Zřízení globálního fondu pro rozvoj očkování. Prosím pěkně v roce 2015, řaďme si to do časových souvislostí. Ředitel fondu Welcome Trust Jeremy Farrar psal v roce 2015 článek o globálním fondu pro rozvoj očkování. V roce 2017 byl Jeremy Farrar členem mezinárodního poradního panelu pro globální zdravotní politiku německého spolkového ministerstva zdravotnictví. Tady byl ve význačné společnosti například Chrise Eliase, šéfa Nadace Billa a Melindy Gatesových. Panelu předsedala Ilona Kickbuschová, která je zároveň vedoucí Centra pro globální zdraví při Světovém ekonomickém fóru. Jeremy Farrar je také členem Rady pro sledování globální připravenosti bývalé norské premiérky Brundtlandové, která je projektem WHO a Světové banky. V květnu 2020, tedy dva měsíce po začátku pandemie, se JeremyFarrar stal členem poradního panelu britské vlády pro Covid-19 a budoucí vakcíny. Mohl tak ovlivnit rozhodnutí britské vlády o Covidu. O rok později, v květnu 2021, se Farrar zúčastnil také Světového zdravotnického summitu věnovaného Covid-19, který pořádala Evropská komise.
Jako odborníci nebo organizátoři se zúčastnili také Peter Piot od Billa Gatese a poradce Ursuly von der Leyenové nebo Camilla Stoltenbergová, vedoucí norského úřadu, která je také členkou Wellcome Trust.
Konference v Berlíně (8. května 2019)
Chci se ještě zmínit o dvou akcích, kterých se Jeremy Farrar zúčastnil, ačkoli Wellcome Trust není uvedený jako sponzor. Za prvé, na Mnichovské bezpečnostní konferenci 14. února 2019 proběhla simulace pandemie, kterou zaplatila organizace Open Philanthropy. Zúčastnil se jí doslova celý zástup předních nevládních organizací, ale prakticky bez zástupců států nebo vládních agentur. Krátce potom, 8. května 2019, se Jeremy Farrar zúčastnil také akce pořádané parlamentní skupinou CDU/CSU v německém Bundestagupod heslem Posílení globálního zdraví při plnění cíle udržitelného rozvoje OSN. Kromě Jeremyho Farrara a některých osobností CDU, včetně exkancléřky Angely Merkelové a ministra zdravotnictví Spahna, se tu objevili i další staří známí. Ilona Kickbuschová, šéf WHO TedrosGhebreyesus, nebo proslulý doktor Christian Drosten, který prosadil používání PCR testů po celém světě. Přítomný byl také JoeCerrell, který byl ohlášený jako výkonný ředitel pro globální politiku Nadace Billa a Melindy Gatesových.
JoeCerrell je jednou z klíčových osobností v rámci cílů udržitelného rozvoje OSN a také s Billem Gatesem. Parlamentní skupina CDU/CSU si tedy nechala našeptávat od předních amerických a britských neziskovek, jakou politiku by měla přijmout. Pro ty, které by třeba zajímalo, jak to funguje v praxi, uvedu jeden příklad. Lidé se scházejí, pronášejí projevy a samozřejmě diskrétně u kávy nebo večeře hovoří o tom, co by se mělo udělat. A tak neziskovky, respektive jejich miliardářští mecenáši, předali své poselství nejen německé kancléřce a ministrovi zdravotnictví, ale rovnou i vedoucím poslancům Bundestagu. Aby je naladili na nadcházející hlasování v zájmu oligarchů, pardon vlastně mecenášů.
Vzhledem ke své historii má Wellcome Trust nejlepší kontakty s univerzitami, na kterých financuje výzkumné programy. Z těchto programů pak těží společnosti, ve kterých má Wellcome Trust podíl. Přitom Wellcome maskuje své podíly prostřednictvím offshorových společností. Kromě toho se nadace Wellcome Trust stala členem nesčetných poradních orgánů států. Jedná se o velmi přímý způsob ovlivňování politických rozhodnutí, protože západní vlády se při rozhodování stále více spoléhají na externí poradce. Jakýmsi pavoukem v síti globální zdravotnické politiky je Nadace Billa a Melindy Gatesových. Všimněme si toho. Ačkoli se Billu Gatesovi budu věnovat v samostatné kapitole, s jeho nadací a jeho lidmi se setkáváme v každé kapitole mého cyklu. I když jde o zcela jiné nevládní organizace a think-tanky. Bez Billa Gatese nic nefunguje, protože on prostě všude dosadil své lidi.
Google a In-Q-Tel
Co je ovšem na Wellcome Trust obzvláště pozoruhodné, jsou jeho zpravodajské kontakty. Na mnoha projektech, do kterých je Wellcome Trust zapojený, se podílí také americká DARPA, která financuje výzkum vědeckofantastických zbraní pro Pentagon. Další takovou organizací je In-Q-Tel venture capitalist. To je zase investiční fond založený CIA, který podporuje start-upy zabývající se výzkumem budoucích technologií, které CIA považuje za zajímavé. Jen taková drobná odbočka.
Na tuto společnost In-Q-Tel jsem narazil před časem při zkoumání původu společnosti Google. V 90. letech CIA financovala dva studenty, kteří pracovali na takzvané aplikaci pro automatické procházení webu a hodnocení stránek. Studenti podávali pracovníkům CIA každých několik měsíců zprávy o svých pokrocích. Naposledy 4. září 1998, tedy v měsíci, kdy byla založená společnost Google. Dva studenti financovaní CIA byli zakladatelé Googlu SergeyBrin a LarryPage. Tato technologie zkoumaná za peníze CIA se stala technickým základem vyhledávače Google. Později zůstala společnost Google v úzkém kontaktu se CIA a DARPA. Vedoucí pracovníci DARPA totiž přešli do společnosti Google. Google Street View se původně jmenoval Keyhole a byl to start-up, který v roce 2003 koupila společnost In-Q-Tel. V roce 2004 jej za nezveřejněnou částku předala společnosti Google. Společnost Google potom přejmenovala Keyhole na Google Street View. To bylo jen pár příkladů.
Dalším příkladem je Eric Schmidt. O Ericu Schmidtovi jsme pravděpodobně nikdy neslyšeli, přesto patří mezi stovku nejbohatších lidí na světě. Eric Schmidt je počítačový vědec a už v 80. letech minulého století působil u tehdejších předních IT gigantů, jako je Sun Microsystems. V roce 2001 ho zakladatelé Googlu LarryPage a SergeyBrin přijali a jmenovali generálním ředitelem Googlu. Byl to právě Eric Schmidt, kdo přinesl manažerské zkušenosti, díky kterým se Google po svém založení stal velkou korporací. Eric Schmidt zůstal ve společnosti Google až do roku 2016. Potom přešel do Pentagonu jako šéf Poradního výboru pro obranné inovace. Schmidt během své kariéry zbohatl a samozřejmě také založil několik nadací. Jednou z nich je Schmidt Futures, která hlásá obvyklé cíle, jako je učinit svět lepším a tak dále, to už známe. Jednou ze spolupracovníků Smidt Futures byla třeba Barbara Bushová, dcera George Bushe mladšího. Tak bych mohl rozplétat dál. Jak vždycky říkám, znají se navzájem.
WelcomeLeap a DARPA: Regina Durganová
Fond Wellcome Trust pravděpodobně v roce 2018 zřídil fond, který nazval WellcomeLeap. Společnost WellcomeLeap je také investorem rizikového kapitálu, který se mimo jiné specializuje na výzkum vakcín. Cílem fondu je dosáhnout malého počtu průlomových objevů do roku 2030, aby mohly být využité pro další financování, výzkum a komercializaci. Cílem je urychlit vývoj některých technologií a zajistit, aby byly k dispozici a vydělávaly peníze za pět až deset let namísto dosavadních dvaceti let. Za tímto účelem poskytl fond Wellcome Trust počáteční finanční prostředky ve výši 300 milionů dolarů. Od té doby přilákal další dárce, kteří také přispívají penězi. Ředitelkou společnosti WellcomeLeap se stala Regina Durganová.
Regina Durganová byla mezi lety 2009 až 2012 šéfkou agentury DARPA. Tedy jednou z nejdůležitějších strážců tajemství v Americe, pokud jde o přísně tajný výzkum zbraní. Přesto se odtud mohla v roce 2012 snadno přesunout do společnosti Google, aniž by se v Americe obávali, že Regina Durganová zná státní tajemství. Pokud nás to nepřekvapuje, položme si jednoduchou otázku: Mohla by tato dáma přejít do ruské nebo čínské korporace? To sotva.
Google úzce spolupracuje s Pentagonem a CIA. Ve Washingtonu se tím pádem nemusí obávat o svá vlastní tajemství. Google například zkoumal autonomní roboty společně s Pentagonem, který doufal v pokrok při konstrukci bojových robotů a také ho dosáhl. V roce 2016 pak Regina Durganová přešla na Facebook, ale vydržela tam jen osmnáct měsíců. A jak jsem předeslal, v roce 2018 se Regina Durganová stala šéfkou společnosti WellcomeLeap, kde se mimo jiné intenzivně věnuje výzkumu mRNA vakcín. Regina Durganová s tím má zkušenosti, protože už v době svého působení v DARPA, tedy před rokem 2012, tam prováděla výzkum mRNA vakcín. Dokonce s miliardovým rozpočtem, jak zcela otevřeně píše WellcomeLeap.
Připomínám znovu a důrazně, že DARPA není zdravotnická agentura, která vyvíjí léky nebo se stará o zdraví obyvatelstva, ale vyvíjí zbraně budoucnosti pro Pentagon. Dnes jsou tedy miliony lidí očkovaní vakcínou, která má svůj původ ve výzkumu biologických zbraní Pentagonu. Nejde vůbec o přehnané tvrzení, protože DARPA rozšířila výzkum mRNA vakcín ještě více potom, co Regina Durganová v roce 2012 DARPA opustila.
Doktor Matthew Hepburn, který nastoupil do agentury DARPA v roce 2013 a předtím pracoval v laboratořích Pentagonu pro výrobu biologických zbraní, byl za to zodpovědný. Matthew Hepburn v roce 2013 převedl více než sedm milionů dolarů společnosti Pfizer, dokonce celých 25 milionů společnosti Moderna na výzkum mRNA vakcín. Prosím pěkně v roce 2013. Přesně toho typu vakcín, kterým se začalo očkovat v rámci pandemie. V roce 2020, po vyhlášení pandemie Covid-19, dostala Moderna opět peníze od agentury DARPA, a to 56 milionů dolarů na malé, ale rychlé výrobní zařízení na mRNA preparáty.
V roce 2021 Matthew Hepburn oznámil, že DARPA vyvinula čip, který by bylo možné umístit pod kůži člověka a který by pak neustále skenoval krev na přítomnost patogenů, například Covid-19. Rozhovor proběhl na CBS 11. dubna 2021. Stejně jako všechny ostatní nevládní organizace, které v tomto mém cyklu hrají roli, se i Wellcome Trust zajímá zejména o genetický výzkum, který se snadno schová za boj proti malárii. Wellcome Trust spoluzaložil, nebo financoval, neuvěřitelné množství organizací, které se podílejí na samotném genetickém výzkumu a také na lobbování za zvýšení společenské přijatelnosti genetických modifikací živých organismů. Mohl bych uvést několik příkladů, ale tím vás nebudu unavovat.
Wellcome Trust je také tradičně spojený s Oxfordskou univerzitou, to tak úzce, že tam má dokonce svou vlastní budovu, Henry WellcomeBuilding. V budově sídlí různé výzkumné instituce, které společnost Wellcome financovala nebo založila. Mnoho z nich zkoumá lidský genom, také tu mám jejich seznam, ale to je zbytečné teď rozvádět. Na závěr kapitoly o Wellcome Trust vám řeknu něco zábavného.
Každý, kdo do takových projektů investuje tolik peněz, času a energie, jako to dělají neziskovky, si přirozeně přeje, aby fungovaly. Přeje si, aby lidé toužili po očkování nebo si dokonce nekladli kritické otázky týkající se genetického výzkumu. A těmto mamutím obřím neziskovkám pomůže, že si na Západě mohou zřídit vlastní ministerstvo pravdy, které se dnes nazývá factchecking a zasahuje proti takzvané fakenews. Když takový fact-checker kontroluje fakta, posluchač nebo čtenář má mít pocit, že je to pravda, čistá pravda, především jediná pravda. Za tímto účelem založil fond Wellcome Trust v roce 2015 spolu s podobně smýšlejícími lidmi organizaci First Draft News. Tu vedle fondu Wellcome Trust financují také Facebook Journalism Project, Fordova nadace, Google NewsInitiative, Open Society Foundations George Sorose, Twitter a další. Ti všichni nám pak nezištně určí, co je pravda a co dezinformace. A samozřejmě se na stránkách FirstNews Draft dozvíme také všechny pravdy o očkování Covid- 9.
Rozumějme, dozvíme se tam to, co Wellcome Trust a jeho miliardářští přátelé chtějí, abychom si mysleli, že je pravda. Takových organizací je mnoho. Každá z nich je sama o sobě nedůležitá. Ovšem hromadně ve čtenáři vyvolávají pocit, že mnoho nezávislých organizací a odborníků dochází ke stejnému závěru, takže to musí být pravda. Například už v dubnu 2020, kdy pandemie teprve začínala a vakcíny nebyly k dispozici, varoval německý deník Der Spiegel pod titulkem Konspirační teoretici pronásledují Billa Gatese, že konspirační teoretici by mohli podkopat důvěru v očkování proti Covidu-19. Pandemie teprve začínala. Pokud nevíme, co je First Draft News, myslíme si, že je to seriózní organizace.Tak je to jen placený PR orgán Wellcome Trust a jeho přátel. Takových malých organizací, jako je First Draft News, je mnoho a nestojí mnoho. Jen nájem kanceláře a platy pro hrstku zaměstnanců. Jejich dopad na veřejnost je stále velký, protože v tiskovém článku můžeme snadno uvést celou řadu organizací s dobře znějícími názvy, které potvrzují požadovaný názor vlád a farmaceutů. Čtenáři mainstreamových médií nemusí vědět, že tyto organizace jsou založené a placené těmi, kdo chtějí, aby se tento názor šířil.
Světové ekonomické fórum
Světové ekonomické fórum je velmi pozoruhodná organizace. Nezaložil ji totiž žádný oligarcha, ale vznikla v roce 1971 jako nadace s názvem Evropské manažerské fórum. Zakladatel nadace Klaus Schwab však musel být mimořádně inteligentní a schopný člověk, především skvělý síťař networker. Svou původně malou nadaci Klaus Schwabrozšířil, v roce 1987 ji přejmenoval na Světové ekonomické fórum. Od roku 1988 se v Davosu konají každoroční zasedání Světového ekonomického fóra. Už jsem mnohokrát ukázal, že každá nadace má své vlastní recepty, jak prosadit cíle svého zakladatele. Světové ekonomické fórum není výjimkou. Klaus Schwab sám není skutečně vlivný. Jeho vliv spočívá v tom, že za posledních padesát let existence svého fóra poskytl těm nejbohatším miliardářům vlivnou platformu, která může připravit půdu pro dosažení jejich cílů. Jde tedy o určitý druh vzájemné závislosti, symbiózu.
Světové ekonomické fórum dnes nelze obejít, pokud jde o dosažení globálních cílů. Světové ekonomické fórum sdružuje nejbohatší miliardáře světa, je velmi dobře propojené s vládami celého světa. Na druhou stranu by ale bez těchto světových miliardářů, kteří jsou jeho členy, bylo Světové ekonomické fórum jen prázdnou skořápkou bez vlivu. Schwabova moc spočívá v tom, že všechny tyto lidi spojil dohromady. Jako šéf fóra přirozeně dokáže prosazovat své vlastní cíle, protože určuje témata fóra. V průběhu této kapitoly se podíváme na to, jak tímto způsobem dosahuje svých cílů.
Světové ekonomické fórum je silně kritizované. Například Guardian jej v lednu 2020 označil za velekněze plutokracie, což je podle mého názoru velmi výstižné. Jak víme, Klaus Schwab napsal knihu Čtvrtá průmyslová revoluce. V lednu 2016 Klaus Schwab vyhlásil název své nové knihy Čtvrtá průmyslová revoluce mottem Světového ekonomického fóra v Davosu. Všichni přítomní podnikatelé a političtí představitelé obdrželi Schwabovy myšlenky v knižní podobě, doplněné stejným videoklipem a desetiminutovým dokumentem na YouTube. Objasňuje v něm své poslání, přibližuje výzvy digitálních sítí a očekává, jaký dopad budou mít technologické převraty na naše životy a na lidstvo. Uvádí, co si představuje pod pojmem čtvrtá průmyslová revoluce a proč je podle něj nutné ji politicky omezit.
Klaus Schwabvěří, že spojení naší fyzické, digitální a biologické identity umožní novým technologiím proniknout do dosud soukromého prostoru naší mysli, číst naše myšlenky a ovlivňovat naše chování. Tohle přesně v knize Klaus Schwab uvádí. Povšimněme si, že už v roce 2021 je velká část reakce na pandemii COVID-19 založená na technologiích čtvrté průmyslové revoluce. Například genetické sekvenování, biotechnologie pro vývoj vakcín mRNA, nebo chytré aplikace a software pro sledování kontaktů, rozumějme hromadné šmírování. Klaus Schwab předpovídá, že do roku 2025 budou na trhu implantovatelné mobilní telefony, pomocí 3D tisku se budou vyrábět a transplantovat syntetické orgány, například játra, první korporace budou řízené umělou inteligencí.
Klaus Schwab je považovaný za zastánce transhumanismu. Jak jsem už předeslal, Schwabovou velkou předností je jeho vynikající talent pro navazování kontaktů. On a jeho Světové ekonomické fórum jsou důležitou součástí dalších významných organizací, které chtějí také ovlivňovat svět. Na setkání skupiny Bilderberg byl Klaus Schwab dokonce členem řídícího výboru. Klaus Schwab se tak stal jedním z nejvlivnějších tahounů za nitky v západním světě. Navzdory tomu, jak pozitivně je Světové ekonomické fórum obvykle vykreslované v médiích, je jeho hospodaření zcela netransparentní. Existují ale i výjimky; v roce 2017 se německý SüddeutscheZeitung pod titulkem Světové ekonomické fórum se stalo strojem na peníze, zabýval financemi Světového ekonomického fóra a mimo jiné napsal:
"Obrat se nyní pohybuje kolem 200 milionů eur. Fórum je financované především z příspěvků členských společností a sponzorů. Strategických partnerů je 120, mezi nimi Deutsche Bank, Deutsche Post, Audi, Henkel, Burda nebo Allianz. Čekací listina je dlouhá."
Ursula von der Leyenová
Ursula von der Leyenová, současná šéfka Evropské komise, je dlouhodobě velmi úzce spojená se Světovým ekonomickým fórem. V době, kdy byla německou federální ministryní, byla členkou správní rady fóra a zúčastňovala se akcí fóra. Ursula von der Leyenová je klasickým příkladem političky, která za svou kariéru vděčí výhradně konexím na miliardářské nevládní organizace. Její selhání ve funkci německé ministryně obrany se projevilo zejména potom, co se na veřejnost dostala její poradenská aféra. Stovky milionů státních peněz přidělila bez výběrových řízení poradenským firmám, které sice vydělaly stovky milionů eur, ale jejich projekty nebyly úspěšně realizované. Místo toho, aby za to byla pohnaná k odpovědnosti, byla povýšená do čela Evropské komise, kde pokračovala stejným způsobem, ale ve větším měřítku.
Sotva se Ursula von der Leyenová stala šéfkou Evropské komise, podepsala v březnu 2019 smlouvu o poradenství pro Evropskou komisi se společností BlackRock. Dokonce veřejný ochránce práv Evropské unie to důrazně kritizoval. Společnost BlackRock je jednou z největších investičních společností na světě. Je také silně zapojená do znečišťujících průmyslových odvětví, vzpomeňme si na podíly v Rockefellerových ropných společnostech a drží většinu v mnoha bankách nebo big farma korporacích.
Vzpomeňme si na hlavního poradce Ursuly von der Leyenové pro Covid-19Petera Piotta, který je štědře placený Billem Gatesem a který z pozice jejího osobního poradce pro Covid-19 říkal von der Leyenové, kterou vakcínu má jménem Evropské unie koupit. Samozřejmě tu od BioNTech Pfizeru. Skutečnost, že Nadace Billa a Melindy Gatesových je strategickým investorem v obou společnostech a že Bill Gates proto vydělává miliardy na zakázkách EU, je samozřejmě čistě náhodná. Musí jít o náhodu, protože to nemůže být konspirační teorie, že. Ostatně sama Nadace Billa a Melindy Gatesových na svých webových stránkách uvádí, ve kterých korporacích je zapojená. Když ale na to poukážeme, hned jsme konspirační teoretici. Když Andrej Babiš vydělává na dotacích z Evropské unie, za které lobbují jeho společnosti, je to tvrdý fakt. Když Bill Gates vydělává na vakcínách, pro které lobbují společnosti, ve kterých má obří podíl, je to konspirace. Chápete to už vy nevzdělanci?
Příprava na pandemii: Nathan Wolfe
Vraťme se ale ke Světovému ekonomickému fóru a jeho spolupráci při přípravě na pandemii. Zajímavou osobou, která je dítětem fóra, je Nathan Wolfe. Nathan Wolfe je Američan a virolog, který prošel programem Světového ekonomického fóra pro mladé globální lídry a je s fórem stále úzce spojený. Program pro mladé globální lídry je kádrovou školou Světového ekonomického fóra, kterou v roce 2004 založil Klaus Schwab. Každoročně tam přijímá mnoho mladých talentů, aby je rozvíjel. Naprostá většina z nich pak udělá hvězdnou kariéru. Nathan Wolfe se nevydal na politickou dráhu, ale vždycky se zajímal o viry, které mohou přecházet ze zvířat na lidi. Pro výzkum tohoto tématu založil společnost Metabiota, think – tankGlobalViral. Do hry opět vstupují americké zpravodajské služby.
CIA shledala Metabiotu natolik zajímavou, že se do ní zapojila pro nás už známá společnost In-Q-Tel. Společnost In-Q-Tel, tedy CIA, ovšem nebyla jediným Wolfeho financiérem. Už v roce 2000 získal finanční prostředky od Billa Gatese, amerického Národního zdravotního institutu Anthony Fauciho a mnoha dalších. V roce 2008 se stal také členem Rady pro obranný vědecký výzkum americké agentury DARPA. Nathan Wolfe je úzce propojený s americkými zpravodajskými službami a Pentagonem a dostává od nich peníze. V roce 2013 napsal Nathan Wolfe článek pro Světové ekonomické fórum, ve kterém se zmínil o neškodné prasečí chřipce z roku 2009. Položil si otázku, jak je svět připravený na novou pandemii, která by se přenesla ze zvířat na lidi. Oficiální legenda Covid-19 je, že virus se přenesl z netopýra na člověka, tedy ze zvířete na lidi. A on už v roce 2013 přesně na tohle poukazuje. Může to být ovšem náhoda. V roce 2017 zahájily společnosti Metabiota, In-Q-Tel a Munich Re projekt hodnocení rizika epidemie:
"Společnost Metabiota je průkopníkem v komplexním hodnocení rizik, které pomáhá organizacím a zemím zvyšovat odolnost vůči epidemiím a chránit globální veřejné zdraví."
To bylo v roce 2017. Kromě toho Nathan Wolfe od roku 2000 spolupracuje také s časopisem EcoHealth. EcoHealth je zase neziskovka Petera Daszaka se sídlem v New Yorku, který za peníze Anthony Fauciho ve Wuchanu zkoumá, jak dostat koronaviry z netopýrů na člověka. Opět viry ze zvířete na člověka. Mimochodem tento Peter Daszak také zkoumal koronaviry z netopýrů na Ukrajině. Stejný Peter Daszak, který koronaviry zkoumal i ve Wuchanu. On a jeho neziskovka EcohealthAlliance, která o tom informovala.
Čtvrtá průmyslová revoluce Klause Schwaba
Výzkum Nathana Wolfa, mladého globálního lídra Světového ekonomického fóra, se určitě líbí i Klausovi Schwabovi, šéfovi fóra. Tento výzkum je totiž nezbytný i pro transhumanismus, který Klaus Schwab propaguje. Klaus Schwab ve své knize Čtvrtá průmyslová revoluce mimo jiné uvedl, že nakonec povede ke splynutí naší fyzické, digitální a biologické identity. Opakovaně o tom také hovořil i ve svých projevech. Je důležité mít na paměti, co říká a propaguje: Sloučení našich identit neznamená nic jiného než totální šmírování, když je všechno, co nás tvoří, digitálně zaznamenané. Klaus Schwab má na mysli zejména technologie, které změní to, co znamená být člověkem. Tyto technologie se totiž integrují do lidského těla a mysli, aby překonaly, spíš překročily, jejich hranice.Jak sám Klaus Schwab otevřeně uvádí, tyto nové technologie mohou také:
"Proniknout do dosud soukromého prostoru naší mysli, číst naše myšlenky a ovlivňovat naše chování."
Jde o splynutí lidí a technologií, které Klaus Schwab ve své knize o čtvrté průmyslové revoluci předpovídá už na rok 2025. Velká část boje proti pandemiím je de facto založená na technologiích čtvrté průmyslové revoluce Klause Schwaba. Například genetické sekvenování, biotechnologie vakcín mRNA a software pro sledování kontaktů, to jsou různé covidové aplikace. To není nic jiného než hromadné šmírování. Sociální odcizení také donutilo lidi nahradit reálný svět virtuálním. Včetně digitálních verzí školy, nedělního kostela, nakupování, dokonce i večírků. Ačkoli je to pro většinu lidí hrozná ztráta sociálních kontaktů, tato digitalizace našich životů, včetně kovidových aplikací a digitální měny, je součástí vize Světového ekonomického fóra pro naši budoucnost. Proto je podle Klause Schwaba nanejvýš žádoucí.
Jednoduše řečeno. Pandemie přišla právě včas, aby Klaus Schwab mohl realizovat své cíle. Kdyby neexistovala, musel by si ji vymyslet, aby lidi v takovém spěchu přesvědčil, že mají bez reptání snášet všechno, co by ještě v roce 2019 vehementně odmítali. Klaus Schwab dnes hovoří o velkém resetu, což není nic jiného než varianta čtvrté průmyslové revoluce v novém hávu. Klaus Schwab se také obává sociálního napětí. Lidí, kteří by se dnes mohli snadno networkovat, síťovat, dokonce uplatňovat násilí. Klaus Schwab proto varuje před trendem, kdy se mnoho lidí stává naprosto zbytečnými. Ptá se, jak by se elity, které se na Světovém ekonomickém fóru scházejí, mohly s tímto nebezpečím vypořádat? Tyto propojené skupiny naštvaných lidí by mohly představovat nebezpečí pro elity, kdyby se vzbouřily. Cílem Klause Schwaba tedy není těmto tendencím čelit. Jeho cílem je zabránit lidem v navazování kontaktů a odporu.
Trans humanisté vidí klíč k odvrácení tohoto nebezpečí v takzvaných drogách štěstí a čipech implantovaných do mozku, které cíleně řídí uvolňování hormonů štěstí. Ne, to nejsou moje bláznivé konspirační teorie, to jsou teze, o kterých mluví trans humanisté, mezi které patří i Klaus Schwab. Nevymyslel jsem si je. Jedním z hlavních představitelů transhumanismu je švédský profesor Nick Bostrom, který vyučuje na Oxfordské univerzitě. Už v roce 1998 napsal velmi čtivý text o transhumanismu, ve kterém si můžeme přečíst:
"Pilulky na podporu osobnosti, léky a genová terapie mohou poskytnout mnohem více než jen povrchní, jednorozměrné potěšení. Mohou také změnit osobnost. Mohou pomoci překonat plachost, odstranit žárlivost, zvýšit kreativitu a zlepšit schopnost empatie a citové hloubky. Vzpomeňte si na všechny modlitby, půsty a sebekázeň, které lidé v průběhu staletí podstupovali, aby zdokonalili svůj charakter. Zanedlouho bude možné dosáhnout stejných cílů mnohem důkladněji každodenním polykáním koktejlu pilulek."
V roce 1998 nikdo netušil o možnostech mobilního internetu a všech dalších technologických revolucích, které od té doby nastaly.Dnes nemusíme polykat žádné speciální koktejly pilulek; účinné látky můžeme užívat prostřednictvím doplňků stravy, aniž bychom věděli, co polykáme. A myslíme si, že očkování je něco jiného? První farmaceutické společnosti už hovoří o tom, že očkování proti Covid-19 se už nemusí podávat injekčně, ale mohlo by se podávat i ve formě tablet. A samozřejmě tato tableta není tak účinná jako vakcína, tablety by se určitě musely užívat častěji a pravidelně. Dokonce by se mohlo v očkovacích covidpasech pravidelně kontrolovat, jestli osoba pravidelně užívá i tablety, jinak je považovaná za neočkovanou a ztrácí práva na svobodu.
Tady přichází ke slovu digitální technologie: Mobilní telefony pak budou očkovacími průkazy, peněženkami a všemi dalšími věcmi v jednom. Slyšeli jsme o projektu ID2020? Jedná se o projekt, jehož cílem je poskytnout každému z nás digitální identitu. Co to znamená? Shromáždit všechny údaje o všech lidech v jedné databázi. Řidičský průkaz, zdravotní záznamy a průkaz zdravotního pojištění, občanský průkaz, kreditní karty a bankovní účty nebo elektronická měna a tak dále. Mobilní telefon by mohl být použitý jako zařízení, kterým se všechny tyto věci prokazují. Co nám to připomíná? A kdo stojí za ID2020? Microsoft, tedy Bill Gates, Rockefellerova nadace spolu s očkovací aliancí GAVI, tedy opět Bill Gates, a také další naši obvyklí podezřelí, jak se podrobněji podívám v kapitole o očkovací alianci GAVI. Kromě toho existuje poradenská společnost Accenture.
Je to malá nadace ze San Franciska, která se zabývá designem zaměřený na člověka. Když si to všechno spojíme dohromady, zjistíme, že je to v podstatě přesně to, co Klaus Schwab oznámil už v roce 2016. A co by se bez pandemie Covid-19 nikdy nestalo tak rychle. Co stále chybí, je ochota lidí s tím souhlasit. Ale jak už to tak bývá, pandemie Covid-19 a všechna pandemická kontrolní opatření na to lidi připravují. Jakmile budou muset lidé všude trvale ukazovat očkovací průkaz, budou nakonec sami požadovat implantovaný čip, když je několikrát nepustí do restaurace nebo na fotbalový stadion, protože jim právě odešla baterie v mobilu. Ale kdyby měli čip, baterie by neodešla. Tak si ten čip raději nechají nastřelit, aby neměli příště problémy.
Cíle Klause Schwaba v rámci Světového ekonomického fóra nejsou žádným tajemstvím. Nezáleží na tom, zda se jedná o čtvrtou průmyslovou revoluci, nebo o velký reset. Demokracie v jeho plánech nehraje žádnou roli. V ideálním světě Klause Schwaba vládnou korporace a oligarchové, i když to halí do vzletných slov. Světové ekonomické fórum se také podílelo na řadě akcí a memorand o připravenosti na pandemii, se kterými jsme se už setkali. Například konference na téma Biologická bezpečnost a snižování rizik pořádané Iniciativou pro nukleární hrozbu a Wellcome Trust. Nebo simulační cvičení, jako je Event 201, kterou podpořilo Světové ekonomické fórum, Univerzita JohnseHopkinse a Nadace Billa a Melindy Gatesových. Když už mluvím o pandemických simulačních cvičeních. Ať už je to náhoda nebo ne, od roku 2017 se rozjely simulační cvičení o možné pandemii. To trvalo dva roky až do poslední simulace, Event 201 v říjnu 2019.
Světová banka
Pokud chceme pochopit Světovou banku, musíme se nejprve podívat do historie. Světová banka byla založená v rámci zavádění brettonwoodského systému. Brettonwoodská konference se konala v roce 1944 a zjednodušeně řečeno znamenala předání světové moci z britského impéria do rukou Ameriky. Konference se zúčastnilo čtyřicet čtyři spojeneckých států, ale dominovala jí Amerika, která už na konferenci vytvořila poválečný hospodářský řád. Jeho nejdůležitějším pilířem již neměla být britská libra, ale dolar. V průběhu této konference bylo také rozhodnuto o založení Světové banky a Mezinárodního měnového fondu, které spolu velmi úzce spolupracují.
Světová banka byla založená na konci roku 1945. Nepodléhá zákonům žádného státu, ale je specializovanou agenturou OSN. Světová banka a Mezinárodní měnový fond byly od počátku koncipované jako americké nástroje. Amerika si od počátku zajistila největší podíl hlasů v obou organizacích, a tak je spolu se svými spojenci de facto ovládla, přestože se formálně jedná o mezinárodní organizace. Opět to není mé tvrzení, ale ve své knize to píše sám Zbigniew Brzezinski, bezpečnostní poradce amerického prezidenta Jimmyho Cartera a šedá eminence v americké vládě.
Mezinárodní měnový fond a Světová banka oficiálně pomáhají chudým nebo problémovým státům, ale to jsou opět jen krásná slova, která mají zastřít o co ve skutečnosti jde. Obě organizace spojují svou finanční pomoc s podmínkami, které jsou vždycky stejné a které by se daly označit za partnerství veřejného a soukromého sektoru. Země, které chtějí získat půjčky od Světové banky nebo Mezinárodního měnového fondu, musí otevřít své trhy. Z toho profitují především americké korporace. Takové země musí také privatizovat státní podniky. To se často děje pod časovým tlakem, a proto jsou podniky prodávané za nižší cenu, než je jejich hodnota, samozřejmě obvykle americkým nebo západním společnostem. Kromě toho musí tyto země oslabit moc svých regulačních orgánů, které zasahují do činnosti podniků. Přiléhavě se tomu říká deregulace a tak dál.
Světová banka a Mezinárodní měnový fond přivedly na pokraji války bývalou Jugoslávii, což jsem řešil v mém pětidílném cyklu Válka proti Jugoslávii. Cílem Světové banky kontrolované Amerikou tedy není pomáhat chudým státům nebo bojovat proti chudobě. I když se to vždycky tvrdí, Světová banka to také vždycky prohlašuje za svůj hlavní cíl. Cílem je podpora soukromého sektoru, de facto velkých amerických korporací. To je to, co Světová banka dělá jako jediný osvědčený způsob boje proti chudobě. Nevzpomínám si však na žádný příklad země, která by se v posledních desetiletích dostala do závislosti na Světové bance a Mezinárodního měnového fondu a následně mohla slavit zvýšení blahobytu svého obyvatelstva.
Každý, kdo chce pochopit činnost a politiku Světové banky, se na ni musí vždycky dívat z tohoto úhlu: Světová banka podporuje americké korporace. Úlohu Světové banky v přípravách na pandemii je obtížné posoudit. Propojení Světové banky není tak zřejmé jako u neziskovek, které jsme zkoumali. Světová banka se ale objevuje stále. Například v roce 1999 byla Světová banka jedním ze zakladatelů Mezinárodního měnového fondu, spolu s Rockefellerovou nadací a vládami Švýcarska, Nizozemska a Velké Británie. V oblasti pandemické připravenosti však Světová banka hraje důležitou roli také díky svým vazbám na GAVI a CEPI, o kterých budu hovořit v dalších kapitolách.
PATH
Nevládní organizace PATH se původně jmenovala Program forAppropriate Technology in Health, ale dnes se jí říká jednoduše PATH. Tato neziskovka se na sítích objevuje často a hraje důležitou roli pro velké nevládní organizace. Nadace Billa a Melindy Gatesových poskytla organizaci PATH cca 2,5 miliardy dolarů v letech 2000 až 2020. PATH je tak jednou z organizací, kterým Bill Gates věnuje největší částky. PATH byla založená v roce 1977. V roce 2000, kdy jí Bill Gates začal poskytovat peníze, měla roční rozpočet 60 milionů dolarů a tři sta zaměstnanců. V roce 2020 má tato neziskovka roční rozpočet přes 300 milionů dolarů a tisíc šest set zaměstnanců. Tuto nevládní organizaci řídí lidé Billa Gatese, a Gates je jejím zdaleka největším dárcem, který v současnosti přispívá více než 100 miliony ročně. Dá se tedy říci, že Bill Gates ovládl PATH.
PATH je na čtvrtém místě mezi největšími příjemci peněz Nadace Billa a Melindy Gatesových od jejího založení před dvaceti lety. Na prvním místě je jeho očkovací aliance GAVI, které dal téměř 5 miliard, na druhém místě je WHO s asi 3,3 miliardami, na třetím místě je Globální fond s asi 3 miliardami. A PATH je už na čtvrtém místě s přibližně 2,5 miliardami. Teď si určitě mnozí z nás klademe zásadní otázku. Proč PATH dostává tolik peněz od Billa Gatese? PATH rozhodně cudně mlčí v poskytování podrobností o své činnosti. PATH se v médiích také téměř nezmiňuje. To je více než podivné pro každého, kdo s Američany pracoval, protože Američané nejsou v podnikání skromní; bubnují a dělají pro svou věc hodně PR.
Máme tu nevládní organizaci, kterou miliardami financuje Bill Gates, ale o které se člověk sotva dozví něco konkrétního. Zdá se, že Bill Gates, na rozdíl od svých darů pro GAVI, CEPI a tak dál, také nemá zájem svou štědrost zveřejňovat. PATH neposkytuje podrobné informace o svých financích. Když se podíváme na odborníky PATH, zjistíme, že jsou to skuteční vědci, a ne lobbisté, takže se zdá, že PATH se skutečně zabývá výzkumem. To potvrzuje i seznam partnerů PATH, protože mezi nejdůležitější partnery této nevládní organizace patří farmaceutické společnosti Pfizer, Johnsons& Johnson a GlaxoSmithKline. Kromě toho existuje společnost Tableau, která se specializuje na analýzu dat.
PATH je neziskovka, která získává peníze na principu partnerství veřejného a soukromého sektoru. PATH ve svých výročních zprávách za poslední roky jmenuje kromě Billa Gatese i další světové nevládní organizace a nadace, např. Rockefellerovu, Bloombergovu, Open Society Foundations George Sorose, Wellcome Trust a mnoho dalších. Totéž platí pro farmaceutické společnosti; PATH uvádí jako dárce kromě Johnson & Johnson nebo Pfizer, také Bayer, AstraZenecu a další. Mezi vládní a mezinárodní organizace, které PATH finančně podporují, patříKomise EU, německé ministerstvo hospodářství, GAVI, CEPI, Globální fond, WHO, americký Národní zdravotní institut Anthony Fauciho, USAID a mnoho dalších. Za pozornost stojí zejména to, že je tu uvedené i americké ministerstvo obrany. Navzdory této významné podpoře a obrovským finančním prostředkům, které má PATH k dispozici, je jeho vliv podle všeho poměrně malý. Na rozdíl od jiných nevládních organizací nebo think-tanků je k dispozici jen málo konkrétních informací o tom, k čemu PATH využívá své peníze a vliv. PATH hraje v tomto mém cyklu jen malou roli a s přípravou na pandemii pravděpodobně neměl nic společného. Protože je ale PATH tak štědře financovaná těmi, kteří se podíleli na přípravě pandemie, rozhodl jsem se PATH do knihy zařadit.Není na škodu, pokud o této organizaci víme.
Globální rada pro monitorování připravenosti
Globální rada pro monitorování připravenosti, která je součástí WHO, je jednou z organizací zřízených pro řešení pandemií jen krátce před vypuknutím. Globální rada pro monitorování připravenosti byla oficiálně založená v roce 2018 WHO a Světovou bankou v reakci na epidemii Eboly v letech 2013 až 2016. Během těchto tří let zemřelo v Africe na Ebolu něco přes 11000 lidí. Globální rada pro monitorování připravenosti také okamžitě dostala 3 miliony dolarů od Nadace Billa a Melindy Gatesových. Tato neziskovka jako dílčí organizace WHO, má každoročně předkládat zprávu, která zkoumá, jak dobře jsou jednotlivé státy připravené na pandemii. Potom má spolupracovat s vládami, agenturami OSN, občanskou společností a soukromým sektorem na získávání peněz na zlepšení pandemické připravenosti. Abychom to mohli udělat, musíme si znovu uvědomit, co to znamená.
Na Západě se neziskovky často označují jako občanská společnost a soukromý sektor jsou korporace. Je to tedy opět nástroj, jak přinutit vlády, aby sáhly hluboko do kapsy, aby se neziskovky a korporace mohly napakovat. O Globální radě pro monitorování připravenosti slyšel asi jen málokdo z nás. Ovšem jako dílčí organizace WHO hraje v pandemii důležitou roli, zejména v otázce očkování. Důvodem je skutečnost, že WHO je zodpovědná za distribuci vakcín do chudých zemí po celém světě.
Společnost COVAX, což znamená Covid-19 VaccinesGlobal Access, byla založená s cílem poskytovat vakcíny chudým zemím po celém světě, které si nemohou dovolit drahé vakcíny. Naskýtá se nám následující obrázek. Bill Gates a jeho přátelé platí WHO, po začátku pandemie zakládají COVAX a podle tohoto schématu distribuují vakcíny po celém světě. Díky tomu přiteče do pokladny Pfizeru a jeho akcionářů, tedy mimo jiné Billa Gatese, hodně přes 100 miliard dolarů. Právě tady se nachází jeden ze zlatých dolů pandemie: mluvíme o více než sto miliardách dolarů za očkování, a to nepočítám testy a všechno ostatní. Bill Gates si zajistil plnou kontrolu nad organizací distribuce vakcín, kterou platí EU a Amerika z našich peněz. Lví podíl těch peněz na nákup vakcín pro COVAX pochází ze západních států, nikoli od dobrodinců, mecenášů a filantropů, kteří údajně chtějí svými miliardami zachránit svět. Oni ve skutečnosti přispívají jen symbolickými částkami, o kterých pak masmédia nadšeně hýkají, zatímco státy přebírají největší část.
Peníze tečou zpět k dobrodincům, mecenášům a filantropům. Je to pořád stejný scénář, stejné schéma partnerství veřejného a soukromého sektoru. Představenstvo Globální rady pro monitorování připravenosti je také zajímavé. WHO nechala tuto neziskovku založit bývalou norskou premiérkou GroHarlem Brundtlandovou. Ta po svém působení v norské politice přešla do WHO, od roku 1998 byla její výkonnou ředitelkou. Druhým předsedou správní rady Globální rady pro monitorování připravenosti je Elhadž As Sy z nadace Wellcome Trust, který také působí v Globálním fondu. Nebo třeba Jeremy Farrar, šéf společnosti Welcome Trust, je také členem správní rady Globální rady pro monitorování připravenosti. A samozřejmě Bill Gates také dosadil svého nejdůležitějšího člověka do správní rady této neziskovky. Členem správní rady je také Chris Elias, šéf Nadace Billa a Melindy Gatesových. Další zajímavou osobou v představenstvu Globální rady pro monitorování připravenosti je doktor Victor Dzau. Je prezidentem americké Národní lékařské akademie, ale také zakladatelem Dukeova národního zdravotního institutu. Na Globální radě pro monitorování připravenosti opět rozhodují nejvyšší představitelé Billa Gatese a nadace Wellcome Trust. To opět ukazuje, že o tom, jak se s pandemií vypořádat, nerozhodují skuteční odborníci nebo vlády, ale emisaři těch, kteří si z pandemie dělají byznys.
Závěr
To je všechno k tomuto třetímu předposlednímu dílu Průvodce pandemickou galaxií. Co uslyšíte v poslední čtvrté epizodě? Budeme finišovat. Podívám se na Světovou zdravotní organizaci WHO, její cíle a programy. Například program WHO pro mimořádné zdravotní události. Pak přejdu ke GAVI, tedy alianci pro očkování Billa Gatese. Stručně se také podívám na boj proti klimatu, na které Bill Gates masově vydělává díky společnosti BreakthroughEnergy. Jeho GAVI má lví podíl na přípravě a realizaci digitální identity, tedy celkového dohledu vlád nad občany ID2020. Budu pokračovat CEPI, Koalice pro inovace v oblasti připravenosti na epidemie. Je to další organizace Billa Gatese. GAVI a CEPI jsou vedle samotné nadace nejdůležitější organizace pro Gatesovy. Právě na Nadaci Billa a Mellindy Gatesových se podívám také. Ta se totiž jako pavouk v síti proplétá celým tímto cyklem. Na závěr shrnu do několika bodů získané poznatky z tohoto celého cyklu Průvodce pandemickou galaxií.