Vláda Spojených států amerických financovala a prováděla nespočet psychologických experimentů na lidech bez jejich vědomí, zejména v období studené války.Možná částečně proto, aby pomohla vyvinout účinnější techniky mučení a výslechů pro americkou armádu a CIA. Ovšem téměř neuvěřitelný rozsah, a délka těchto aktivit dalece přesahovaly možná provedení výslechů a zdá se, že byly prováděné ze zrůdné nelidskosti. Pouhý výčet jejich shrnutí, a to i bez podrobností, je sám o sobě téměř traumatizující.
Ve studiích, které začaly na přelomu 40 a 50 let, začala americká armáda zjišťovat a testovat na lidských subjektech séra pravdy, jako je meskalin a skopolamin, o kterých tvrdila, že by mohly být užitečné při výsleších sovětských špionů. Tyto programy se nakonec rozšířily do projektu obrovského rozsahu a obrovských ambicí, který byl soustředěný pod CIA v rámci projektu, jemuž se začalo říkat MK-Ultra.
To byl rozsáhlý soubor projektů výslechů a kontroly mysli. CIA byla zpočátku inspirovaná spíše iluzemi o programu vymývání mozků, ovšem následně zahájila tisíce experimentů s využitím amerických občanů i osob ze zahraničí, často bez jejich vědomí nebo proti jejich vůli.Čímž zničila nespočet desítek tisíc životů a způsobila mnoho úmrtí a sebevražd. Tento desítky let trvající výzkum CIA, částečně financovaný Rockefellerovou a Fordovou nadací a společně prováděný CIA, FBI a zpravodajskými odděleními všech vojenských skupin, představoval obrovskou sbírku těch nejchladnokrevnějších a nejbezcitnějších zvěrstev, jaká si lze představit v rámci odhodlané snahy vyvinout spolehlivé techniky ovládání lidské mysli.
Důvod, proč jsem se rozhodl zpracovat tuto tématiku je ten, že dané projekty ovládání mysli na dálku jsou dnes velmi umlčované, ačkoli na ně existují stovky veřejně dostupných odkazů speciálně na jejich patenty. Důvodem, který mě vedl prozkoumat tyto věci je skutečnost, že o tom jednak panují poměrně mlhavé znalosti i v rámci alternativy, a jednak se tím nikdo nezabýval systematicky v rámci roztřídění těch programů na logické celky. Prošel jsem spoustu dobových článků, archivních dokumentů, evidencí, seznamů, materiálů, a pokusil jsem se to své bádání rozčlenit na logické skupiny.
Někomu se programy MK-ULTRA mohou zdát zastaralé, anachronistické nebo jakési relikty už dávné minulosti. Ovšem abychom pochopili, co je možné provádět s naší myslí, musíme se inspirovat tím, co se odehrávalo na počátku. Stejně jako malé děti se učí mluvit, číst, psát, počítat, i my se musíme obeznámit s dnes možná prehistorickými pokusy ovládání mysli a manipulací, abychom byli schopní pojmout celou šíři a škálu nástrojů a prostředků, co je možné s naší myslí provádět dnes. Proto je potřeba začít úplně od začátku těchto projektů. Malému dítěti nevložíte do rukou knížku, když ještě neumí číst, nedáte mu spočítat rovnici o dvou neznámých, když neumí ani základní násobilku. A právě tohle musí být naším úkolem, mít nějaké prerekvizitní znalosti, abychom mohli tu knížku číst a tu rovnici o dvou neznámých vypočítat. Pojďme tedy společně spolu s vědci, experty, armádou a agenty postupovat od začátku vývoje těchto psychomanipulativních projektů. Ještě doplním, že během obou dílů budu oznamovat čísla odkazů, ze kterých čerpám. Protože je limit znaků 5000 pro popis pořadu na Odysee, celý odkazový aparát se mě tu nevejde. Ovšem nemám problém komukoli zaslat odkazy ke konkrétní kauze. Jen mě napište tady v komentářích o čísla odkazů, které chcete, a nemám problém je zaslat. Nicméně kompletní materiál mám ozdrojovaný z četných dobových článků, odtajněných PDF dokumentů, archivních záznamů atd. Budu o tom hovořit ještě závěrem druhého dílu, ale na tomto projektu MK-Ultra jsem dřel skoro každou noc vždycky pár hodin přes 3 měsíce. Přes den musím pracovat, pak vysílat plus mám nějaký soukromý život, tak jediný čas, který mě na to zbýval, byla noc. Spánku málo, ale materiálu hodně. Pojďme tedy na první kapitolu.
MK-ULTRA
MK-ULTRA zastřešovala velké množství tajných aktivit, které tvořily součást výzkumu a vývoje CIA v oblasti psychologické války, sestávající z přibližně 150 projektů a dílčích projektů, z nichž mnohé byly samy o sobě velmi rozsáhlé. Výzkum a pokusy na lidech probíhaly ve více než 80 institucích, mezi které patřilo přibližně 50 nejznámějších amerických vysokých škol a univerzit, 15 nebo 20 významných výzkumných nadací včetně Rockefellerovy nadace, desítky velkých nemocnic, velké množství věznic a psychiatrických léčeben a mnoho chemických a farmaceutických společností. Součástí tohoto programu bylo nejméně 200 známých soukromých vědeckých výzkumníků a mnoho tisíc lékařů, psychiatrů, psychologů a dalších podobných pracovníků. Mnohé z těchto institucí a jednotlivců získávaly finanční prostředky prostřednictvím takzvaných "grantů" od společností, které byly zjevně nastrčenými firmami CIA. V roce 1994 podvýbor amerického Kongresu odhalil, že v letech 1940 až 1974 bylo tajnými testy CIA a armády ohroženo, poškozeno nebo zničeno až 500000 Američanů bez jejich vědomí. Vzhledem k záměrnému zničení všech záznamů se nikdy nedozvíme celou pravdu o obětech MK-Ultra a už vůbec ne o počtu mrtvých. Jak později uvedl generální inspektor americké armády ve zprávě pro senátní výbor, cituji: "Na univerzitách, v nemocnicích a ve výzkumných ústavech byl prováděný neznámý počet chemických testů a pokusů … se zdravými dospělými, s duševně nemocnými a s vězni." Podle jedné vládní zprávy "ve 149 samostatných experimentech s ovládáním mysli na tisících lidí použili výzkumníci CIA hypnózu, léčbu elektrošoky, LSD, marihuanu, morfin, benzedrin, meskalin, seconal, atropin a další drogy". Pokusnými subjekty byli obvykle lidé, kteří nemohli snadno vznést námitky – vězni, duševně nemocní a příslušníci menšinových skupin. Agentura ale prováděla také mnoho pokusů na normálních, zdravých civilistech bez jejich vědomí nebo souhlasu. Konec citace.
Monarch, Artichoke, Bluebird a další projekty
Pod hlavičkou MK-Ultra bylo uvedeno 149 dílčích projektů. Projekt MONARCH nebyl v žádné vládní dokumentaci oficiálně označený jako jeden z příslušných podprojektů, ale je spíše používaný jako popisná "hláška" přeživšími, terapeuty a případnými "zasvěcenci". MONARCH mohl ve skutečnosti vyvrcholit z dílčích projektů MK-SEARCH, jako byla operace SPELLBINDER, v překladu zaklínač, která byla vytvořená za účelem vytvoření "spících" atentátníků takzvaných "mandžuských kandidátů", kteří mohli být aktivovaní po obdržení klíčového slova nebo fráze v posthypnotickém transu. Operace OFTEN, studie, která se snažila využít sílu okultních sil, byla pravděpodobně jedním z několika krycích programů, které měly zakrýt zákeřnou realitu projektu MONARCH. Existovaly také operace BLUEBIRD, ARTICHOKE, MK-NAOMI a MK-DELTA.
Další operace CIA nazvaná Midnight Climax spočívala v síti míst CIA, kam prostitutky na výplatní listině CIA lákaly klienty, kteří tam byli skrytě dopovaní nejrůznějšími látkami včetně LSD a sledovaní za jednosměrným sklem[1][2]
V tomto směru bylo vyvinuto několik významných operačních technik, včetně rozsáhlého výzkumu sexuálního vydírání, sledovací techniky a možného použití drog měnících mysl při operacích v terénu. V sedmdesátých letech 20 století se CIA v rámci dalšího programu kontroly mysli spolčila se společností Eli Lilly and Company a vyrobila sto milionů dávek nelegální drogy LSD, což stačilo na to, aby se na svůj trip vydal téměř každý obyvatel Spojených států. Nikdy nebylo vysvětleno, co CIA se sto miliony dávek kyseliny dělala, ale vzhledem k tomu, že velká část této činnosti byla exportovaná, může přehled mezinárodních politických událostí v tomto období přinést zajímavé možnosti.
Projekt Frank Olson
Další část projektu CIA na kontrolu mysli byla zaměřená na nalezení takzvaného "séra pravdy", které by se používalo na špiony. Testovaným osobám bylo podávané LSD a další drogy, často bez jejich vědomí a souhlasu, a některé byly mučeny. Mnoho lidí v důsledku těchto experimentů zemřelo – nebo bylo zabito – a neznámý počet vládních zaměstnanců pracujících na těchto projektech byl zavražděný ze strachu, že by řekli, co viděli. Asi nejznámějším byl Frank Olson, jehož smrt popíšu níže.
[3]
Vláda i CIA projekt vytrvale popíraly, ale nakonec byl odhalený po vyšetřování Rockefellerovy komise. Když se tyto informace dostaly na veřejnost, vláda USA zaplatila mnoho milionů dolarů za urovnání stovek stížností a žalob, které z toho vyplynuly. Existuje mnoho důkazů o tom, že tyto programy nebyly nikdy ukončené.
Jednotka 731, MK-Ultra-LR-4
Jak jsem už uvedl ve třídílném speciálu Utajení démoni Nacismu, MK-ULTRA a její bratříčci, míněno tedy podskupiny projektů a programů, vyrostli z operace Paperclip, v jejímž rámci bylo po druhé světové válce do USA propašováno více než 10000 japonských a několik německých vědců nejrůznějšího zaměření, aby vládě poskytli informace o technikách mučení a výslechů. Není to příliš známo, ale v rámci operace Paperclip CIA naverbovala pro MK-ULTRA Širo Išiiho, šéfa japonské jednotky 731, která prováděla některá z nejstrašnějších lidských zvěrstev v historii, včetně pokusných operačních zákroků na živých dětech i bez lokálního umrtvení. Zároveň dovezla nejméně deset tisíc pracovníků Jednotky 731, ubytovala je na amerických vojenských základnách a poskytla jim plnou imunitu před stíháním za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.[4]
Právě proto téměř žádný Japonec nestál před soudem za své zločiny: všichni byli v Americe a přispívali svými schopnostmi MK-ULTRA. CIA také dovezla několik Němců, kteří prováděli pokusy na lidech. Není to také příliš známo, ale celý tento projekt se nezrodil v USA, nýbrž v Tavistockově institutu pro lidské vztahy ve Velké Británii, což je institut s mimořádně chladnokrevnou minulostí. K Tavistocku se vrátím v dalších kapitolách.
Vedení CIA mělo obavy z odhalení svého neetického a nezákonného chování, o čemž svědčí zpráva generálního inspektora z roku 57, ve které se uvádí, cituji: "CIA měla obavy z odhalení svého neetického a nezákonného chování:
"Je třeba přijmout opatření nejen k ochraně operací před odhalením nepřátelskými silami, ale také k utajení těchto aktivit před americkou veřejností obecně. Vědomí, že se agentura podílí na neetických a nezákonných činnostech, by mělo vážné následky v politických a diplomatických kruzích". Konec citace.
Pamatujete si na bývalého ředitele CIA Richarda Helmse, který potom přešel na americkou ambasádu v íránském Teheránu? Probíral jsem ho rozsáhle v mém pětidílném speciálu krvavé historie CIA. Tak tento bývalý ředitel CIA Richard Helms,se v 50 letech podílel na spuštění programu MK-ULTRA. Tehdy byl Richard Helms zatím jako řadový pracovník CIA.
Aktivity CIA v rámci MK-ULTRA pokračovaly až do 70 let 20 století, kdy ředitel CIA Richard Helms v obavě, že budou odhaleny, nařídil projekt ukončit a všechny spisy zničit. Kvůli administrativní chybě se však mnoho dokumentů dostalo do nesprávného úřadu, takže když pracovníci CIA spisy ničili, některé z nich zůstaly a později byly zveřejněné na základě žádosti investigativního novináře Johna Markse podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Nicméně vzhledem k tomu, že záznamy byly téměř všechny zničené, nebudou počty a totožnosti obětí nikdy známé.
Stanfordský výzkumný ústav
Stanfordský výzkumný ústav popisuje své poslání jako "vytváření řešení, která změní svět, aby lidé byli bezpečnější, zdravější a produktivnější". Wikipedie uvádí, že správci Stanfordovy univerzity založili tento ústav v roce 46 jako "centrum inovací na podporu hospodářského rozvoje v regionu". Nemám žádné důkazy o tom, že by Stanfordský výzkumný ústav učinil někoho bezpečnějším nebo produktivnějším, a ať už byl původní účel této instituce jakýkoli, podpora hospodářského rozvoje regionu zřejmě nebyla na seznamu příliš vysoko. Z mého průzkumu vyplývá, že v Americe existuje jen málo institucí, jejichž historie byla důkladněji upravovaná než historie Stanfordského výzkumného ústavu. Z vyprávění se zcela jistě vytratily všechny zmínky o účasti na MK-ULTRA a dalších nelidských projektech CIA. V srpnu 77 deník Washington Post odhalil některé z těchto projektů; pravděpodobně jich bylo mnohem více.
Jedna z dřívějších aktivit Stanfordského výzkumného ústavu zahrnovala zakázky zadané CIA a americkým námořnictvem na výzkum a vývoj dálkového ovládání mysli pomocí rádiových vln. CIA už dříve financovala projekty MK-ULTRA společnosti Honeywell, které se týkaly "metody, jak proniknout do mysli člověka a ovládat jeho mozkové vlny na velkou vzdálenost". V šedesátých letech byl tehdejší ředitel CIA Richard Helms nadšený tím, co se označovalo jako "biologická rádiová komunikace", a deník Washington Post zveřejnil konkrétní důkazy o tom, že elektronické ovládání mysli bylo v té době hlavním předmětem studia v Stanfordského výzkumného ústavu. Teorie spočívala v tom, že extrémně nízkofrekvenční elektromagnetické vlny z mozku lze využít k ovládání jednotlivých osob, někdy nazývaných "empatikové", ze kterých velká část pocházela ze scientologické církve L. Rona Hubbarda.
Výzkum hvězdné brány, MK-Ultra-LR-12
Experimenty, které také spadaly pod Stanfordský výzkumný ústav a které se někdy nazývaly "výzkum hvězdné brány[5], prováděné výhradně s vojenským biotechnologickým zaměřením, se zabýval také Americký výzkumný ústav ve Washingtonu, který zkoumal a vyhodnocoval takzvané dálkové vidění neboli potenciální využití psychických jevů ve vojenském a domácím provádění. Pro to všechno odtajněné vládní spisy odhalily rozsáhlost několika sérií experimentů s ovládáním mysli a modifikací chování prováděných ve věznicích, psychiatrických léčebnách a kampusech od roku 50 do začátku 70 let, přičemž do tohoto tajného a nelidského výzkumu mozku bylo zapojeno asi 45 institucí a laboratoří, jejichž nedílnou součástí byl i náš Stanfordský výzkumný ústav.
Vedení a rozsah programů MK, MK-Ultra-LR-2
Projektu přímo velel jistý Dr. Sidney Gottlieb. Pamatujete si na vraždu prvního demokraticky zvoleného konžského premiéra Patrice Lumumbu v roce 1960? Jak ho americká CIA a britská MI6 vydaly generálu Sesekovi, který ho rozstřílel a rozpustil v kyselině? Probíral jsem to detailně v první epizodě krvavé historie CIA. Jedním ze zvažovaných pokusů byl podstrčit Patrice Lumumbovi otrávenou pastu na zuby. Zdejší agent CIA Lawrence Devlin odjel do Paříže, kde se setkal právě se spojkou CIA doktorem Sidney Gottliebeme, který mu měl otrávenou pastu na zuby předat. Larry Devlin s ní měl odcestovat zpět do Konga, a tam ji spolu s dalšími agenty Patrice Lumumbovi podstrčit, což nakonec odmítl. Tady jsem se setkali poprvé s legendárním doktorem a specialistou na drogy Sidney Gottliebem. Doktor Sidney Gottlieb obdržel na stovky pokusů na lidech na stovkách míst ve Spojených státech, Kanadě a Evropě, nezveřejněné, ale téměř neomezené miliony dolarů, přičemž konečný rozpočet tohoto programu zřejmě přesáhl 1 miliardu dolarů ročně. Zlo v některých dokumentech MK-ULTRA je téměř hmatatelné. Jeden takový dokument z roku 1955 otevřeně hovoří o hledání "látek, které způsobí dočasné nebo trvalé poškození mozku a také ztrátu paměti". Součástí záměru bylo vyvinout "techniky, které by rozdrtily lidskou psychiku do té míry, že by připustila cokoli". V jednom z memorand americké vlády z roku 1952 se ředitel programu ptal, cituji: "Můžeme získat kontrolu nad jedincem do té míry, že bude plnit naše příkazy proti své vůli a dokonce proti základním přírodním zákonům, jako je sebezáchova?" Konec citace. V memorandu byla také uvedena široká škála hrůzného zneužívání, kterému by byly oběti vystavené. Tito lidé se za své záměry nestyděli.
Ta mechanika zahrnovala prapůvodní sexuální programování žen ve snaze eliminovat naučené morální přesvědčení a stimulovat primitivní sexuální instinkt zbavený jakýchkoli zábran. Tak chtěli vytvořit jakýsi sexuální stroj – dokonalou prostitutku pro diplomatickou špionáž. Několik badatelů tvrdilo, že sexuální apetit těchto žen byl u mladých dívek rozvíjený v jejich formativním věku prostřednictvím neustálého incestu s vládním zaměstnancem, který byl záměrně stavěný do pozice jako otcovská postava dívek. Jednoduše malá holčička nucená k sexu s člověkem, který pracoval pro vládu, a který vystupoval v roli otce holčičky, ačkoli jím biologicky nebyl. Ta holčička byla ale o tom přesvědčená. Částečně tyto programy zahrnovaly úpravu lidské mysli prostřednictvím mučení. Třeba jedna část tohoto programu měla za cíl vycvičit speciální agenty jako nebojácné teroristy postrádající pud sebezáchovy, kteří by v případě dopadení dobrovolně spáchali sebevraždu. Experimentovalo se dokonce s elektronickými implantáty, neslyšitelnými zvuky, zprávami vloženými do podvědomí, drogami měnícími mysl a mnohým dalším. Jedna část této rozsáhlé operace zahrnovala pokus o vytvoření programu pro atentátníky, jehož cílem bylo zjistit, zda je možné unést občana v jiné zemi, provést hypnózu a další techniky a pak ho vrátit domů, aby zavraždil jeho vůdce.
Dr. John Gittinger, MK-Ultra-LR-22
Existoval také jistý Dr. John Gittinger, který byl chráněncem zmíněného doktora Sidneyho Gottlieba a který vyvinul úžasný komplex osobnostních a psychologických testů. Tyto testy zřejmě poměrně přesně vedly CIA k určení nejlepšího přístupu k manipulaci a kompromitaci osob, včetně přeměny vlastenců ve špiony, stejně jako přeměny žen v domácnosti, zdravotních sester a drahých modelek ve velmi účinné špionážní prostitutky, vrahy a mnoho dalšího.[6] [7]
Gittinger byl tak úspěšný, že mu CIA postavila speciální části místností obezděné jednosměrnými zrcadly, kde mohli psychologové CIA sledovat tyto kompromitované lidi při práci. Gittinger byl podle všeho "specialistou" na to, aby jeho oběti ztratily kontakt s vnější realitou, nepochybně ve spojení s Gottliebovým LSD. Byl také zřejmě docela dobrým odborníkem na rozpoznávání osob, které lze snadno zhypnotizovat, těch, které se rychle dostanou do transu, ve srovnání s těmi, které se do transu nedostanou, a také těch, které se věrně podřídí všem posthypnotickým sugescím a po jejich skončení zažijí naprostou amnézii, tedy ztrátu paměti. Dokonalí zabijáci. Ti lidé někam jdou, něco udělají, někoho zabijí, potom se vrátí, a nic si nepamatují.
Gittinger aplikoval své "osobnostní" testy na nejméně 30000 lidech, protože měl k dispozici složky přinejmenším o tolika lidech, takže pro CIA to nebylo triviální cvičení. A protože šlo o CIA, zajímaly ho zejména deviantní osobnosti nebo ty, které by se mohly stát deviantními, ty s neřestmi nebo se slabostmi, které by se daly dále naprogramovat, zejména aby se z nich stali zrádci, a ty, kteří by byli nejnáchylnější k vlivu psychedelických drog. Úzce spolupracoval s Harrisem Isbellem, který vedl program MK-ULTRA na ovládání mysli drogami ve vazební nemocnici v Lexingtonu v Kentucky. Harris Isbel posílal doktoru Gittingerovi stovky lidí, u kterých bylo možné vyvolat "nekontrolovatelné nutkání", zejména sexuálního nebo vražedného charakteru. Nebo obojí. To bylo jedno z hlavních využití částí místnosti s jednosměrnými zrcadly. Ironií osudu to byl právě Gittinger, kdo nechtěně uvedl do pohybu kola impeachmentu a rezignace tehdejšího amerického prezidenta Richarda Nixona. Když Daniel Ellsberg[8]zveřejnil Pentagon Papers, John Ehrlichman, Nixonův osobní asistent, zařídil, aby se CIA vloupala do kanceláře Ellsbergova psychiatra a získala kopii Gittingerova osobnostního a emočního testu tohoto muže, který měla CIA použít "jako jakousi psychologickou cestovní mapu ke kompromitaci Ellsberga", stejně jako to udělala při využívání slabin mnoha jiných. Bohužel lupiči svou práci zpackali.
Byl zdokumentovaný jeden příběh americké zdravotní sestry, která po absolvování výcviku Gottliebem a Gittingerem "dobrovolně poskytla své tělo pro svou zemi" a která byla naprogramována jako osobní Mata Hari konkrétního ruského diplomata. Buď ho přiměla zběhnout do USA, nebo se zkompromitovat natolik, že ho mohli vydírat, aby se stal americkým špionem. A když to bude nutné, takzvaně ho "ukončit". Velká část těchto setkání s takzvanými "náborovými cíli" se odehrávala v místnosti s jednosměrnými zrcadly a všechna byla nahrávaná na film, což byla jedna ze součástí sexuální technologie vyvinuté v úkrytech CIA v San Francisku v rámci operace Midnight Climax. Gottliebův štáb technických služeb zřejmě nashromáždil poměrně bohaté zkušenosti a množství "dobrovolnic" pro tyto sexuální nástrahy, přičemž tvrdil, cituji: "Měli jsme připravené ženy – říkejte jim stáj", které byly docela zběhlé nejen ve svádění, ale i ve všech možných sexuálních aktivitách a vraždách pro národní bezpečnost své země. Konec citace.
Jiná část téhož programu určená k naprosté kontrole jednotlivců, cituji: "Byl jsem vyslaný, abych se zabýval těmi nejnegativnějšími aspekty lidského stavu. Byla to plánovaná destruktivita. Nejprve jste zjišťovali, zda dokážete zničit manželství člověka. Pokud by se vám to podařilo, stačilo by to k tomu, aby se jedinec dostal do velkého stresu, který by ho zlomil. Pak byste proti němu mohli zahájit menší pomlouvačnou kampaň. Neustále ho obtěžovat. Narážet do jeho auta v dopravě. Spousta z toho je směšná, ale může to mít kumulativní účinek." Konec citace.
Teorie podle Gittingerových osobnostních testů spočívala v tom, že vytvoření dostatečného stresu z destruktivní osobní ztráty v kombinaci s dalším programováním včetně aplikace psychochemických drog nepřítele buď změní, nebo ho zcela zneškodní.
To vše CIA prováděla nejen v Americe, ale po celém světě, přičemž využívala Gittingerovy osobnostní profily k identifikaci vojenských a jiných vůdců v zemích, které chtěly USA případně napadnout. Psychologické testy v kombinaci se všemi dalšími špinavými triky tohoto řemesla, mezi které jistě patřily i zdravotní sestry, ženy v domácnosti a modelky, které bylo možné přesvědčit, aby v sobě objevily "nekontrolovatelné nutkání" "dobrovolně obětovat své tělo pro svou zemi", významně napomáhaly americké vládě dosazovat k moci ty, na které se dalo spolehnout, že budou poslušni svého koloniálního pána. Jižní Korea a Japonsko jsou toho dobrým příkladem, stejně jako mnoho zemí Latinské Ameriky. CIA s obrovskou pomocí Gottlieba a Gittingera dokázala vždy vytipovat ty, "kteří se s největší pravděpodobností podvolí".
Dr. Louis Jolyon West, MK-Ultra-LR-6
Doktor Louis Jolyon (Jolly) West (1924 až 1999)[9][10]byl známým Los Angeleským psychiatrem, který v letech 69 až 89 působil jako vedoucí katedry psychiatrie Kalifornské univerzity v Los Angeles a ředitel Neuropsychiatrického institutu této univerzity. Byl odborníkem na kulty, nátlakové přesvědčování ("vymývání mozků"), alkoholismus, zneužívání drog, násilí a terorismus, přičemž těmto jevům nepředcházel, ale způsoboval je. Proslulý je jeho "projekt násilí".
Ze zpráv vyplývá, že CIA byla možnostmi těchto experimentů natolik nadšena, že na tyto projekty bylo přesměrováno mnoho milionů dolarů. k těmto experimentům se přidaly parapsychologické experimenty, které ve Fort Meade současně prováděla NSA. Lékařský dohled nad touto obrovskou škálou experimentů měl pod kontrolou další zvrhlík CIA, Dr. Louis Jolyon West, tehdejší profesor psychiatrie na Los Angeleské univerzitě, jeden z nejznámějších specialistů CIA na ovládání mysli v zemi. Těžko se vyhnout závěru, že všichni tito lidé byli šílenci, protože CIA, NSA a dokonce i Zpravodajské a bezpečnostní velitelství americké armády, vojenská rozvědka (a samozřejmě scientologická církev spolupracovaly na výzkumech, které zahrnovaly tarotové karty, channeling duchů, komunikaci s démony a další.
Práce doktora Westa zahrnovala nejen rádiové vlny a parapsychologii, ale i vytváření disociativních osobností, "které umožňovaly subjektům podmíněného ovládání mysli přizpůsobit se traumatu". West tyto lidi označoval jako "měňavce", kteří vytvářeli alternativní, ale ve skutečnosti schizofrenní šílené duševní stavy takzvané vícenásobně navozené osobnosti, aby jim umožnil vyrovnat se s tím, co bylo označované jako "dlouhodobý stres prostředí". To znamená nucené injekce drog, fyzické, psychické a sexuální zneužívání a psychické programování, to vše obvykle s využitím velkých dávek LSD, Gottliebovy chemikálie. Existuje dostatečná dokumentace o tom, že u mnoha jedinců, kteří byli podrobení tomuto "výzkumu" sponzorovanému CIA, se vyvinula mnohočetná osobnost, z nichž mnohé byly násilně vyvolané v mladém věku. Existují zdokumentované příběhy několika přeživších, kteří vyprávějí o obrovském zneužívání všeho druhu, které na nich bylo páchané od čtyř nebo pěti let, a o tom, jak se museli vyrovnávat s hrůzou z toho, co vypadalo jako mnoho různých lidí žijících v jejich myslích. Dr. Jolyon West se stal jakýmsi odborníkem na výzkum těchto disociativních stavů a velká část jeho práce pro program MK-ULTRA CIA se soustředila na jejich vytváření. Záznamy odhalují úspěchy při vytváření amnézie, falešných vzpomínek, pozměněných osobností, pseudoidentit a mnoha dalších věcí, které byly pro zúčastněné osoby děsivé a tragické. A to vše díky Westovu výzkumu metod, které měly "narušit normálně integrující funkce osobnosti" a učinit lidi zcela podřízenými dálkovému ovládání.
Projekt VIOLENCE losangelské univerzity
Ve skupině Sidney Gottlieba působili také vědci, kteří implantovali elektrody do lidských mozků v rámci dalších experimentů s ovládáním mysli, prováděných dokonce na dětech ve věku čtyř nebo pěti let. To vše s cílem vytvořit dokonalého "mandžuského kandidáta", stejně jako vymazat vzpomínky, vytvořit umělé vzpomínky a samozřejmě totálně ovládnout jedince. Tento výzkum elektrodových implantátů financovala CIA a MK-ULTRA ve spolupráci s Úřadem pro námořní výzkum USA a většinou na něj dohlížel náš slavný doktor West. West ve skutečnosti zahájil takzvaný "projekt Violence losangelské univerzity" ve věznici Vacaville, kde byl zřejmě naprogramovaný Donald Defreeze. Tyto projekty získaly velké množství finančních prostředků včetně doktora Westa.
Dr. Harold Wolff
Mnoho raných výslechových studií prováděla lékařská fakulta Cornellovy univerzity pod vedením doktora Harolda Wolffa[11], který si od CIA vyžádal jakékoli informace týkající se "hrozeb, nátlaku, věznění, deprivace, ponižování, mučení, vymývání mozků, černé psychiatrie a hypnózy nebo jakékoli jejich kombinace, ať už s chemickými látkami, nebo bez nich". Podle Wolffa pak výzkumný tým, cituji: "…shromáždí, porovná, analyzuje a asimiluje tyto informace a poté provede experimentální výzkumy, jejichž cílem je vyvinout nové techniky útočného a obranného zpravodajského využití. Podobně budou testované potenciálně užitečné tajné drogy [a různé postupy poškozující mozek], aby se zjistil zásadní vliv na funkci lidského mozku a na náladu subjektu." Konec citace. Dále, a to poněkud mrazivě, napsal, znovu cituji: "Tam, kde některá ze studií zahrnuje potenciální poškození subjektu, očekáváme, že Agentura dá k dispozici vhodné subjekty a vhodné místo pro provedení potřebných experimentů." Konec citace.
Mezi mnoha dalšími významnými univerzitami a institucemi, které se na této parodii podílely, byla i Tulane University, kde CIA i americká armáda financovaly zřejmě velmi rozsáhlé programy experimentů na dětech s kontrolou mysli na základě traumat. V roce 1955 americká armáda informovala o studiích, při kterých její výzkumníci implantovali do mozků duševně nemocných pacientů elektrody, aby posoudili účinky LSD a řady dalších netestovaných drog. Právě v Tulane byly prováděny jedny z prvních pokusů se smyslovou deprivací, kdy byli jedinci izolovaní v těchto komorách. V těchto komorách měli bezmocně halucinovat až týden v kuse, zatímco jim byly aplikované drogy a bombardované nahrané zprávy, aby se zjistilo, zda lze jedince "obrátit k novému přesvědčení". Jednalo se o bezmocné oběti, které vůbec netušily, co se s nimi děje. Existuje dlouhý seznam dalších slavných amerických univerzit a nemocnic, které se podílely na podobném ničení lidí, a všechny pečlivě odsoudily svou historii.
Philip J. Hilts, MK-Ultra-LR-7
Když West v roce 1999 zemřel, The New York Times, opět věrné své formě, uveřejnily rozkošný nekrolog napsaný jistým Philipem J. Hiltsem,[12], který Westa popsal jako "charismatického vůdce psychiatrie", muže, jehož práce "se soustředila na lidi, kteří byli dovedení až na hranice lidských zkušeností, jako jsou váleční zajatci s "vymytým mozkem", oběti únosů a zneužívané děti". Aniž by se obtěžoval zmínit, že Westovo údajné soustředění na tyto lidi neznamená, že o ně pečoval, ale že tyto podmínky vytvářel. Ve skutečnosti to byl West, kdo prováděl vymývání mozků a zneužívání dětí, nikoliv nápravu jejich poškození. Hilts nám řekl, že West byl jednou svědkem popravy a navždy se poté postavil proti trestu smrti pro vězně. Zdá se být nešťastné, že nebyl proti trestu smrti pro své vlastní oběti. The New York Times nám říkají, že West byl "barvitou postavou, a živým člověkem". Jak milé! Všechny nekrology bývají pochvalné, pokud je píše rodina nebo přátelé, ačkoli když nekrology obsahující pouze komplimenty píší primární zpravodajská média, má to silný vliv na vybílení, zkrášlení a přepsání historie. Právě to bylo jistě záměrem The New York Times. Nic jiného by nemohlo vysvětlit tento zářivý popis.
Disociativní porucha osobnosti
Musím na chvíli odbočit a probrat stav, který se obecně označuje jako mnohočetná porucha osobnosti nebo disociativní porucha osobnosti. Je to stav, kdy se v mysli člověka vytvoří několik odlišných osobností nebo osobností, které jsou zpravidla navzájem zcela uzavřené a nejčastěji se vytvářejí jako obranný mechanismus, který má chránit zranitelnou mysl před zničením v důsledku prožitých hrůz. Zjednodušeně řečeno, zmučená mysl, která je svědkem nevýslovných hrůz, událostí příliš strašných na to, aby s nimi mohla žít, si vytvoří další osobnost, ve které bude žít, a uzavře se před vědomím té druhé. K vytvoření těchto vícenásobných osobností nutí samotné hrůzy, které se skládají z nejrůznějších způsobů fyzického a sexuálního zneužívání, mučení, léčby drogami a elektrošoky, případně ze svědectví o smrti nebo zabití jiných dětí, což je zřejmě poměrně snadné, pokud se to děje dětem v raném věku.
Amnézie, tedy ztráta paměti, je mezi těmito vícenásobnými osobnostmi, naprostá: když jedinec, v tomto případě dítě, funguje v jedné osobě, neví o existenci ostatních a funguje jako úplně jiná osoba. Stěny mezi těmito různými osobnostmi jsou postavené z oceli. Účelem vytvoření těchto vícenásobných osobností je, že je "lékař" může ovládat, může kdykoli vyvolat kteroukoli z nich a může v pravém slova smyslu každou z nich "navrhnout", vytvořit pro ni falešné vzpomínky, historii, postoje, vzorce chování, loajalitu, morálku, všechno, a zejména poslušnost. Abychom to pochopili, můžeme si volně představit člověka v hypnóze, který jedná a do puntíku plní různé posthypnotické sugesce a později má naprostou ztrátu paměti. Mnozí psychiatři tvrdí, že to v praxi není příliš obtížné; teorie a metody jsou dobře ověřené.
Jednou z červených nitek, která se táhla všemi aspekty programu MK-ULTRA Sidneyho Gottlieba a která je jasně uvedená v dokumentu MK-ULTRA z roku 55, bylo hledání "látek, které u jedinců, kteří byli takto psychiatry CIA podmínění, vyvolají úplnou amnézii a ztrátu paměti [i za cenu] trvalého poškození mozku". Ztráta paměti zahrnovala nejen činy prováděné jejich alternativními osobnostmi, ale i samotný fakt, že byli vůbec naprogramované.
Armáda sexuálně zneužívaných dětí ukrytá federály, MK-Ultra-LR-8
Už teď můžeme vidět vojenský a špionážní potenciál takových osob, pokud byly touto metodou vychovávané od dětství až do rané dospělosti. Alternativní osobnosti mohou být kurýry, nositeli informací, přičemž tyto informace přebývají ve skryté osobnosti. Nejsou přitom dostupné vědomému poznání jiné osoby, prostě jiný člověk tuto skrytou osobnost nepozná, ovšem tyto osobnosti může vyvolat pouze agent na přijímající straně. Jednou z osobností může být drogový kurýr nebo nájemný vrah vycvičený nejen k nemilosrdnému zabíjení, ale i k dobrovolné sebevraždě, pokud je dopaden. Další osobností, na kterou se Gottlieb a jeho lidé specializovali, bylo vytvoření Lolity, dětské sexuální zvrhlice bez morálky a zábran, jejíž veškerý výcvik a cíl spočívá v umění sexuálně přitahovat muže, kompromitovat je při přípravě na vydírání, nebo je dokonce zabít, pokud se kompromitace nezdaří. V podstatě robot, který bez váhání splní jakýkoli příkaz nebo pokyn. A metoda vynucení vytvoření těchto programovatelných mnohočetných osobností spočívá ve zneužití dítěte. Fyzické a sexuální zneužívání, mučení, bolest, elektrošoky, léčba drogami. Nejen osobní prožívání, ale i svědectví nevýslovných hrůz na druhých, automaticky vytvoří úrodné pole mnohočetných osobností, které nyní může lékař naprogramovat. Můžeme se potom ptát, zda lolity na lolita expressu Jeffreyho Ebsteina podstoupily podobnou techniku ovládání v rámci precizovaných programů CIA ve snaze mít kompromitující materiály na bankéře, kapitány průmyslu, politiky, ministry, krále, prince, prezidenty. Jen si to představte. CIA vycvičila lolity ke kompromitaci těchto všech osob, a CIA má všechna taková videa natočená a pečlivě uschovaná. Mají je v hrsti, a tito lidé jako na provázku musí skákat tak, jak Američané pískají. Možná právě takhle je ovládaná většina politiků a státních činitelů, těch vrcholných samozřejmě. Naprosto chladnokrevný systém.[13]
George Estabrooks, MK-Ultra-LR-10
Také hypnóza byla hlavní součástí programu CIA na ovládání mysli. George Estabrooks byl odborníkem na hypnózu, kterou kupodivu ztotožňoval s vytvářením vícenásobných osobností, a téměř trval na tom, že jde o dvě strany téže mince.[14]
Možná to tak je; nemám tušení. Estabrooks zřejmě využíval svou verzi hypnózy k "programování" amerických vládních agentů, i když není jasné, na základě čeho. Byl ale citovaný, jak řekl: "Klíč k vytvoření efektivního špiona nebo vraha spočívá v rozštěpení osobnosti člověka nebo vytvoření mnohonásobné osobnosti pomocí hypnózy … To není science fiction. Já jsem to dokázal." Konec citace.
"Estabrooks ve svých publikovaných pracích otevřeně prohlásil, že to, co je potřeba, je jedinec trpící mnohočetnou poruchou osobnosti, který podle něj "může v jedinci už existovat nebo být vytvořený terapeutem". Ve všech případech však tento stav vzniká v důsledku těžkého traumatu – tak těžkého, že traumatickou epizodu nelze integrovat do prožitků jádra osobnosti. Zdaleka nejčastější příčinou poruchy mnohočetné osobnosti je zneužívání v raném dětství, obvykle způsobené rodičem nebo jiným dospělým opatrovníkem. Jak uvedl Dr. Frank Putnam v roce 89, cituji: "Zaráží mě kvalita extrémního sadismu, kterou uvádí většina obětí poruchy mnohočetné osobnosti. Mnoho takových lidí mi vyprávělo o tom, že je sexuálně zneužívaly skupiny lidí, že je rodinní příslušníci nutili k prostituci nebo že je nabízeli jako sexuální lákadlo matčiným nápadníkům. Poté, co člověk pracuje s řadou pacientů s poruchou mnohočetné osobnosti, je zřejmé, že závažné, trvalé a opakované zneužívání dětí je hlavním prvkem při vzniku této poruchy." Konec citace.
Pokud je zneužívání extrémní povahy, přirozenou lidskou reakcí je postavit si kolem takových zážitků takříkajíc zeď tím, že si vytvoří samostatnou a odlišnou osobnost, která se vypořádá s budoucími epizodami zneužívání. Jakmile je základní osobnost rozštěpena, je pak možné ovládat jednu nebo více [alternativních osobností], které byly vytvořené, bez vědomí hlavní osobnosti. Tím podle Estabrookse vzniká "superšpión", který je ochoten bezvýhradně plnit rozkazy, aniž by si to uvědomoval.
Estabrooks napsal, že, cituji:
"Každý by mohl být uvedený do nejhlubšího stavu [tohoto druhu] hypnózy použitím toho, co jsem [já] nazval … bez zábran, záměrným rozkladem osobnosti psychickým mučením … Subjekt by mohl snadno zůstat duševní troskou, ale válka je chmurná záležitost." Konec citace.
Říkal také, že děti jsou obzvláště dobrými subjekty, protože jsou "notoricky snadno hypnotizovatelné", nebo jak to dokonale vyjádřil jiný autor, cituji: "Což znamená, že děti jsou obzvláště zranitelné vůči zneužití a mají větší sklon k disociaci traumatických zážitků, čímž si vytvářejí [alternativní] identity, které lze později zneužít a ovládat." Konec citace.
Jiný dokument CIA ze 7 ledna 53 se obšírně zabývá tím, jak jeden praktický lékař referoval svým kolegům o některých svých úspěších, přičemž se v jednu chvíli chlubil, že díky svému přístupu do kanceláří Kongresu byl schopen povolat desítky mladých žen, aby se zúčastnily krátkého "experimentu" v hypnóze, aby pak se všemi měly pohlavní styk a následně jim přivodil úplnou amnézii, takže si na nic z toho, co se dělo, nepamatovaly. Popsal další příklad, kdy zhypnotizoval jednu mladou úřednici a řekl jí, že jiná mladá žena je zlý cizí agent, který ji chce zabít, a ona zřejmě zvedla zbraň a z této nenabité zbraně, o které se ale domnívala, že byla nabitá, vystřelila. Jednoduše uposlechla jeho příkaz k zabití. Po této události měla úplnou amnézii. Popsal ještě jednu událost, kdy zhypnotizoval jinou mladou ženu a přiměl ji, aby ukradla přísně tajné spisy, odnesla je z budovy a předala je úplně cizímu člověku na ulici. Traumatem navozená mnohočetná osobnost, včetně hypnózy, byla z velké části neznámou, ale hlavní částí MK-ULTRA. Jak ale uslyšíte, rozhodně tou nejzvrácenější a nejsmrtonosnější.
Dr. Karl Pribram
Myšlenka ovládání mysli byla v tomto období v popředí mnohých programů CIA. Většina z nich zahrnovala politické lsti a všechny byly obecně určené k tomu, aby sloužily americkým geopolitickým ambicím až do doby po válce ve Vietnamu. Po mnoho let byly tyto projekty popisované jako "hájemství tajných politických lstí" a existuje mnoho důvodů k podezření, že všechny malé záplavy teroru, které se v této době náhle objevily v Kalifornii, měly svůj původ v programech MK-ULTRA a CIA. Za prvé, CIA provozovala přísně tajný program kontroly mysli ve věznici Vacaville v Kalifornii, kde se používaly drogy jako LSD, elektromagnetické přístroje na kontrolu mysli a další. To vše z prostředků tajně směrovaných přes CIA. Dr. Karl Pribram,[15]
ředitel Neuropsychologické výzkumné laboratoře, byl silným zastáncem těchto přístrojů na ovládání mysli a prohlásil, cituji: "Určitě bych mohl vychovávat dítě tím, že mu do laterálního hypotalamu umístím elektrodu a pak vyberu situace, při kterých ho budu stimulovat. Tímto způsobem mohu hrubě změnit jeho chování." Konec citace. Časopis "Psychology Today" tehdy Pribrama hojně chválil jako "Magellana vědy o mozku".
MK-Ultra-LR-13
CIA a americká armáda se po desetiletí zabývaly rozsáhlými experimenty s modifikací chování dětí, přičemž většina těchto aktivit byla hluboce pohřbená, účty vyčištěné a záznamy zničené. V jednom takovém uváděném případě prováděli doktoři Sidney Malitz, Bernard Wilkens a Harold Esecover experimenty, tentokrát financované CIA i Úřadem veřejného zdravotnictví, na 100 psychiatrických pacientech za použití různých drog a dalších technik kontroly mysli a psychochirurgických technik, po nichž bylo všech 100 pacientů podrobeno lobotomii a poté zlikvidováno. Mnoho podobných testů a experimentů se odehrálo v polepšovně pro mladistvé Bordertown v New Jersey, hrůzném místě mnoha experimentů CIA na dětech s modifikací chování a kontrolou mysli, které měl z velké části na svědomí Dr. Carl C. Pfeiffer z Emory University.
Dr. José Manuel Rodríguez Delgado, MK-Ultra-LR-20
Některé z experimentů CIA zahrnovaly zavádění elektrod se současným uvolňováním drog nebo chemických látek přímo do mozku. Zástupcem CIA pro většinu těchto prací byl Dr. José Manuel Rodríguez Delgado.16][17]
Delgado byl profesorem fyziologie na univerzitě Yale a proslavil se výzkumem ovládání mysli pomocí elektrické stimulace oblastí v mozku s využitím kombinovaného rádiového vysílače, který stimuloval a zároveň monitoroval mozkové vlny E.E.G. oběti, které pak byly využívané k ovládání chování. Byl to právě Delgado, kdo vytvořil implantovatelná zařízení, která uvolňovala do specifických oblastí mozku kontrolované množství drogy, která měla ve spojení s rádiovými signály zajistit úplnou kontrolu nad jedincem. Jeden z jeho nejznámějších experimentů se týkal býka. Delgado vstupoval do ringu s býkem, který měl v mozku implantovaný jeden z přijímačů; býk nabíhal, Delgado stiskl tlačítko a býk se zastavil. Videozáznam z této akce je k vidění dodnes.[18]
Delgado ovšem nezůstal jen u býků, protože jeho záměr spočíval v ovládání člověka. Pro své subjekty mu CIA poskytla výzkumná zařízení v psychiatrických léčebnách, kde měl k dispozici mnoho desítek pacientů vykazujících různé duševní poruchy, do jejichž mozků implantoval elektrody a mechanismy uvolňující drogy a "prováděl výzkum" ovládání lidí. Zpočátku Delgado považoval za nutné používat spojovací dráty, ale brzy se naučil využívat rádiové signály k dálkovému ovládání lidí stejně jako u býka a ovládat jedince stejným způsobem, jako dnes používáme hračky na dálkové ovládání. Jeden z jeho pokusů na lidech se týkal mladé dívky ve věku asi 16 let, přičemž dodnes je k dispozici videozáznam, na kterém Delgado svými mechanismy dálkového rádiového ovládání vyvolává různé emocionální stavy a akce. Stisknutím tlačítka dokázal změnit její duševní a emocionální stav z příjemně uvolněného na zuřivé bušení do zdi. V jiném experimentu nechal deseti- nebo jedenáctiletého chlapce projevovat úžasnou škálu normálního i bizarního chování, a to po stisknutí stejných tlačítek. V jednu chvíli chlapec mluví normálně a v další chvíli je zcela zmatený ohledně své identity a není si jistý, zda je dívka, nebo chlapec. Po dalším stisknutí tlačítka se chlapec vrátí do normálního stavu. Nebyl důvod předpokládat, že některá z Delgadových obětí poskytla informovaný souhlas, a je mnoho důvodů předpokládat, že obětí byly přinejmenším stovky, ne-li tisíce, protože měl k dispozici neomezený počet bezmocných subjektů, které mu poskytla CIA ze sirotčinců, věznic, psychiatrických léčeben a dalších zdrojů. Jak uslyšíme na jednom z příkladů později, CIA také fakticky unášela děti z jejich rodin pod záminkou nezbytné léčby zdravotního stavu.
Abychom si vytvořili představu o fungování mysli tohoto muže, poskytla webová stránka HRV Canada tento Delgadův citát, který je skutečnou perlou, cituji:
"Potřebujeme program psychochirurgie pro politickou kontrolu naší společnosti. Cílem je fyzická kontrola mysli. Každý, kdo se odchyluje od dané normy, může být chirurgicky zmrzačen. Jednotlivec si může myslet, že nejdůležitější skutečností je jeho vlastní existence, ale to je pouze jeho osobní pohled. Chybí mu historická perspektiva. Člověk nemá právo rozvíjet svou vlastní mysl. Tento druh liberální orientace má velkou přitažlivost. Musíme elektricky ovládat mozek. Jednoho dne budou armády a generálové řízení elektrickou stimulací mozku." Konec citace. To byla představa těchto psychopatů.
John Cunningham Lilly, MK-Ultra-LR-21
Existoval také další slavný Američan jménem John Cunningham Lilly,[19], neurovědce a psychoanalytika, který se pro CIA specializoval mimo jiné na výzkum "povahy vědomí". Jednou z jeho specializací bylo ovládání mysli prostřednictvím smyslové deprivace, což byl stav, který vylepšoval pomocí jím vytvořených izolačních nádrží, často v kombinaci s různými psychedelickými drogami, mimochodem oblíbenými Sidney Gottliebem. Jeho kombinace smyslové deprivace a halucinogenních sloučenin zřejmě dokázala při programování jedinců zázraky. Lillymu nechyběla představivost. Byl to muž, který vymyslel a rozvinul koncept implantace elektrod a vysílaček do mozků delfínů, jejich ovládání pomocí rádiových signálů, následné připevnění silných min nebo bomb na jejich těla a jejich donucení plavat směrem k nepřátelským lodím, kde by bomby byly odpálené dálkovým ovládáním. Dokonalé maskování, protože každý ví, že delfíni jsou přátelští. USA toho dobře využily ve Vietnamu. Možná znáte dvoudílnou rozhlasovou hru Až delfín promluví od Roberta Merleho. To je úžasná hra mimochodem o tom, jak jsou delfíni naučení mluvit, trochu scifi, ale hlavně jak jsou potom tito delfíni využití k odpálení min u nepřátelských plavidel, které byly připevněné k jejich tělům. Delfíni, jak byli chytří, tak v této hře přehryzaly provazy, kterými ty miny byly připevněné k jejich tělům, ale je to naprosto úchvatná hra. Ovšem daleko horší je se dozvědět, že takové experimenty byly skutečné, nikoli fikcí. Newyork Times samozřejmě napsaly tomuto šílenému vědci oslavný nekrolog.[20]
John Mulholland, MK-Ultra-LR-24
V Gottliebově verzi světa hrála roli dokonce i magie. V padesátých letech byl John Mulholland, vlastním jménem John Wickizer, snad nejslavnějším kouzelníkem v USA, vysoce ceněným pro své schopnosti na jevišti i v blízkém okolí. Právě tyto schopnosti zaujaly Gottlieba natolik, že Mulhollanda dlouhodobě zapojil do projektu MK-ULTRA, aby vytvořil komplexní výcvikový program pro agenty CIA. V plánu bylo vyškolit agenty v terénu, aby uměli míchat a tajně dodávat obětem drogy, chemické látky a smrtící jedy, tajně si vyměňovat informace, krást, likvidovat důkazy a vůbec se naučit všechny užitečné triky kejklířského řemesla. Mulholland nakonec vytvořil Příručku CIA pro triky a podvody, která je i po šedesáti letech stále klasifikována jako přísně tajná, ačkoli byla vydána a je k dispozici její zmírněná verze.[21][22][23]Gottliebův hlavní zájem se zřejmě točil kolem dodávání jedů a smrtících toxinů těm, které chtěla CIA zlikvidovat, a to tak, aby to bylo provedeno nepozorovaně. Ale Mulhollandova příručka šla zřejmě mnohem dál a zaměřovala se na sabotáže, masovou distribuci patogenů a mnoho dalšího. Obsahovala dokonce samostatné oddíly o metodách lstí pro mužské a ženské agenty a pro agenty pracující ve dvojicích.
Zatímco méně špatné projekty MK-ULTRA byly odhalené už více než 20 let předtím, skutečně hrůzná část MK-ULTRA, část týkající se sexuálního a mučivého programování dětí, unikla pozornosti především proto, že CIA zničila veškerou dokumentaci projektů a že oběti byly tak účinně a úspěšně naprogramované. Byla to téměř náhoda osudu, která tato temná tajemství odhalila.
Gottliebova komnata hrůzy, Sirhan Sirhan a Theodore Kaczynski, MK-Ultra-LR-14
Děsivou vedlejší poznámkou k těmto experimentům jsou přetrvávající tvrzení a v některých případech i značné důkazy, že některé slavné osobnosti americké minulosti byly oběťmi těchto experimentů MK-ULTRA. Patří mezi ně unabomber resp. Ted Kaczynski, Sirhan Sirhan, který zastřelil Roberta Kennedyho 5 června 68, a Lee Harvey Oswald, muž, který zabil amerického prezidenta Johna Kennedyho 22 listopadu 63. Oswaldův dlouholetý nadřízený byl údajně specialistou na MK-ULTRA, stejně jako řada dalších nájemných vrahů z Černých operací CIA, z nichž několik zemřelo za pochybných okolností jen několik dní před tím, než podali svědectví proti CIA kvůli stejným operacím.[24]
MK-Ultra-LR-15
Někteří z nás jsou alespoň matně obeznámení s Theodorem Kaczynským, populárně známým jako "Unabomber", který se od konce sedmdesátých do začátku devadesátých let zapojil do bombové kampaně v USA, ale jen málokdo si byl vědom pravdy o jeho okolnostech a motivaci. Média ho odmítla jednoduše jako anarchistu.[25]
Pravda je poněkud složitější a politicky mnohem hrozivější. Kaczynski byl génius, v 16 letech nastoupil na Harvard a získal doktorát z matematiky s prací tak složitou, že jí nerozuměli ani jeho profesoři. Jeden z členů jeho disertační komise prohlásil, že v Americe mohlo být snad jen deset lidí, kteří dokázali pochopit nebo ocenit jeho exotickou složitost. Kaczynski byl ve svých 25 letech řádným profesorem. CIA ho a několik desítek dalších brilantních mladých mozků na Harvardu naverbovala do svého programu MK-ULTRA a podrobila ho tomu, co bychom mohli velkoryse nazvat "eticky pochybnými experimenty" v oblasti kontroly mysli a modifikace chování, z velké části bez jejich vědomí. Nikdy se nedozvíme všechny podrobnosti, ale Kaczynski byl několik let dávkovaný obrovským množstvím LSD, MDMA, tedy drogy, které se dnes běžně říká "extáze", a dalších psychotropních látek. Mysl těchto studentů byla zničená, stejně jako jejich životy, a Kaczynski, který už nebyl schopný fungovat ve společnosti, se přestěhoval do malé chaty hluboko v horách, aby dožil svůj život o samotě se svou bolestí. Spíše než anarchistická byla Kaczynského bombová kampaň voláním o pomoc a zároveň snahou o pomstu. Americká vláda nikdy nepřiznala svou roli v tomto případu, ani v dalších výše zmíněných. Skrývá se zde mnoho temných tajemství.
Patty Hearstová, MK-Ultra-LR-16
Existuje mnoho důkazů o tom, že organizace jako Symbionská osvobozenecká armáda, vzešly přímo z těchto programů CIA, přičemž mnozí ze zúčastněných byli obyvateli a testovacími subjekty nechvalně proslulé věznice Vacaville. Patřili mezi ně lidé jako Donald DeFreeze, známý také jako Cinque. Donald DeFreeeze byl vůdcem Symbionské osvobozenecké armády a proslavil se únosem Patty Hearstové. Patty Hearstová byla během svého zajetí rovněž naprogramovaná pomocí drog, mučení a režimu, který byl zdvořile nazýván metodami "přesvědčovacího nátlaku" vyvinutými Westem. Ukázalo se, že Patty Hearstová byla téměř učebnicovým příkladem mnohočetné disociativní osobnosti, kterou West tak zdatně vytvářel. Pro ty, kteří to nevědí, Patty Hearstová byla vnučkou slavného amerického vydavatele Williama Randolpha Hearsta, která byla jako devatenáctiletá studentka v Berkeley v Kalifornii unesená touto skupinou, držená v zajetí a zřejmě naprogramovaná. Stala se součástí skupiny a byla zapletená do několika zločinů včetně bankovních loupeží. Po dvou letech byla propuštěná a strávila mnoho dalších let bolestivým psychiatrickým de-programováním.[26]
Jim Jones – Lidé z chrámu, MK-Ultra-LR-17
Existovala také bizarní epizoda Chrámu lidu a jeho vůdce Jima Jonese, [27], známá především událostmi z 18. listopadu 78, kdy se celá masa této sekty přesunula na místo v Guyaně a v jejich osadě zvané Jonestown zemřelo při hromadné vraždě resp. sebevraždě asi 1000 lidí. Jedná se o nesmírně komplikovanou událost, jejíž oficiální verze se tolikrát měnila a měla tolik děr, že nikdo nikdy nevěděl, čemu má věřit. Tento příběh jsem příliš nezkoumal. ale uvedl bych zde čtyři body: za prvé, že Jones zřejmě získal mnoho členů své sekty z psychiatrické léčebny úzce spojené s výzkumem drog CIA; za druhé, že několik přeživších členů skupiny vypovědělo o každodenních injekcích drog a "programování"; za třetí, že na některých zveřejněných fotografiích z místa smrti byly vidět krabice a krabičky s mnoha druhy léků a injekčních stříkaček, a za čtvrté, že v této skupině existovala zřetelná síť sdružení a kontaktů, která zahrnovala CIA a značný počet obvyklých podezřelých zmíněných v této kapitole. Celkově vzato, mnoho příležitostí k nakrmení podezřívavých mozků.
"Zebří vrazi"
Ve skutečnosti existuje mnoho důkazů, že to byl právě Gottlieb a jeho skupina MK-ULTRA, kdo mohl být zodpovědný za naprogramování velké části lidí, jako byli vrah Roberta Kennedyho Sirhan Sirhan nebo geniální student Ted Kaczynski. Je více než pravděpodobné, že Gottliebova skupina byla také zodpovědná za koncepci a naprogramování vrahů projektu Zebra, který vyústil v náhlou vlnu téměř 300 nesmyslných, brutálních a náhodných vražd postrádajících jakýkoli náznak motivace, jež se přehnala Kalifornií na přelomu 60 a 70 let. [28][29]
Tyto a mnohé další sériové vraždy, které sužovaly Kalifornii po většinu desetiletí, měly příliš podobné vzorce, než aby se jednalo o náhodu, a všechny byly spojené s příliš mnoha stejnými lidmi a institucemi, včetně laboratoří CIA pro kontrolu mysli ve věznici Vacaville, než aby je bylo možné považovat za náhodné události. Všechny vraždy měly podobné vzorce, přičemž svědci neustále popisovali vrahy jako mladí černoši. Svědci tyto mladé černochy popisovali jako "zombie", bez života, bez výrazu a bez emocí, kteří prostě zabíjejí a utíkají. Studenti, prodavači, lidé procházející se po ulici nebo čekající na autobus, jiní v prádelně nebo u telefonního automatu, přičemž mnohé oběti byly nejen několikrát zastřelené, ale často také rozsekané mačetou, a vrazi pak jednoduše utekli. Vraždy ani oběti neměly nic společného; všechny se zdály být náhodné a bez provokace či motivu. Vraždy vyvolaly v mnoha částech Kalifornie rozsáhlou paniku. Jedna skupina vrahů, čtyři mladí muži, byla nakonec dopadená, když jeden z členů skupiny prozradil policii podrobnosti. Nikdy se nepodařilo zjistit příčinu ani motiv, ale podezření se pevně soustředilo na CIA a Gottliebovo psychonarkotické programování, protože přesně takový výsledek měl program vyvolat.
V jednom případě šla starší žena s manželem po ulici, když mladá žena, která se k nim náhle přiblížila, s překvapivým zrychlením pohybu vytáhla nůž a prořízla ženě hrdlo až na kost. Mladá žena pak se svou společnicí středního věku došla ke svému autu, modrému kabrioletu BMW, a klidně odjela. Mladou útočnici se nepodařilo najít, ale policie vypátrala a vyslechla její společnici, která byla po několika telefonátech nevysvětlitelně propuštěná bez obvinění. Tento útok byl stejně nemotivovaný a nesmyslný jako všechny ostatní. Informovaní pozorovatelé dospěli k závěru, že program mladé ženy byl náhodně aktivovaný a udělal to, k čemu byl naprogramovaný, a že její společník byl jejím průvodcem ze CIA, což vysvětlovalo telefonáty a propuštění.
Na počátku sedmdesátých let tito mistři chaosu proměnili Kalifornii v místo, kde se zabíjelo. Měli tu Zodiacova vraha, škrtiče z Hillside, vraha z dálnice, mandžuské kandidáty Anděla smrti a další, kteří se zřejmě sami stali naprogramovanými oběťmi MK-ULTRA, Projektu CHATTER a Projektu AL CONSTRAN. Mnohé zprávy svědků mají tuto podobu, cituji třeba z jedné zprávy:
"Večer 25 června 88 … jsem obdržel telefonát. Když hovor zvedl, stejně jako ve filmu Mandžuský kandidát, zdálo se, že upadl do jakéhosi transu. Přestože měl volno, oblékl si uniformu člena ochranky, pak nabil revolver ráže 357 Magnum a vyšel ze dveří. Šel přímo na své strážní stanoviště ve skladu v kalifornském Concordu, kde zabil dva lidi a pět dalších zranil jako při střelbě na krocana. Vraždy byly naprosto nevyprovokované a svědci ho popsali tak, že během útoku na nevinné lidi byl nejen bez výrazu, ale "jako zombie" a "v nějakém transu". "Díval se na mě, ale díval se skrze mě." Policie uvedla, že když ho zatýkala, jeho jediným prohlášením bylo "Ať tě provází síla"."
V Kalifornii se v tomto období odehrálo mnoho podobných incidentů se všemi příznaky a podobnostmi virové nákazy. Pokud si představíme chřipkovou epidemii, infekce začíná pomalu, pak rychle dosáhne apogea, jakéhosi krizového bodu velkého znepokojení veřejnosti, a pak téměř náhle poleví a zmizí. To byl do značné míry případ těchto nevysvětlitelných násilných vražd a divokých útoků, které se nikdy předtím nikde nevyskytly; začaly, rychle postupovaly až k epidemii nesmyslných náhodných vražd zombie, pak náhle ustaly a už se nikdy neopakovaly. Právě tento vzorec v kombinaci se znalostí programů CIA na kontrolu mysli vedl mnohé k přesvědčení, že tato vlna bizarních aktivit byla výsledkem experimentů CIA na kontrolu mysli, a jistě existovalo mnoho nepřímých důkazů, které tyto závěry podporovaly.
Kdyby nebylo tolik dokumentace a důkazů, které to vše potvrzují, vypadalo by to jako nějaká hrůzná, zvrácená noční můra nebo scénář k hororu. Ale není to noční můra. Je to skutečné, a to je pravděpodobně hlavní důvod, proč tehdejší ředitel CIA Richard Helms náhle nařídil úplné zničení všech záznamů CIA o MK-ULTRA. Záznamy byly zničené, jakmile byl program náhodně odhalený.
Oběti MK-ULTRA, svědectví Claudie Mullenové
V březnu roku 95 probíhala zasedání prezidentské poradní komise pro radiační experimenty na lidech, na kterých se sešla početná skupina vědců a lékařů, aby si vyslechla svědectví o dlouhodobých projektech americké armády, v jejichž rámci byly prováděné jaderné výbuchy v blízkosti obydlených oblastí za účelem zjištění účinku jaderného záření na nic netušící veřejnost. Právě na jednom z těchto zasedání se objevila Claudia Mullenová[30][31][32],která s sebou přivedla známého s podobnými zkušenostmi. Claudia Mullenová přednesla shromážděné komisi množství dokumentů o rozsáhlém programu CIA, který byl prováděn na amerických dětech od 50 do 70 let 20 století. Claudia a její spolupracovník přednesli stále více šokované a "viditelně otřesené skupině vědců" své informace o programu MK-ULTRA, který podrobil nespočet tisíc dětí mnohaletým procesům chladnokrevného a nelidského zneužívání, a popsali programování kontroly mysli založené na traumatech, jehož cílem bylo ze strany CIA zformovat z těchto dětí "mandžuské kandidáty – špiony, vrahy a sexuální vyděrače". Komise, budiž jí přičteno ke cti, skutečně provedla vyšetřování a zjistila, že CIA provedla nejméně 4000 takových samostatných experimentů, které se týkaly téměř 25000 dětských obětí. Vzhledem k rozsáhlosti programu a počtu zapojených institucí a vědců i lékařů se mnozí pozorovatelé domnívají, že celkový počet dětských obětí může být mnohem vyšší.
Sidney Gottlieb vymyslel a zorganizoval rozsáhlou síť pokusů na malých dětech v USA i Kanadě, která zahrnovala jejich udržování v zajetí, přičemž každé dítě bylo neustále programované do dospělosti. Mnohé z těchto dětí byly odebrané rodičům nebo opatrovníkům v útlém věku za výslovným účelem jejich programování po dobu deseti a více let. Jiné byly odebrané ze sirotčinců a přinejmenším některé byly zřejmě unesené Gottliebovými muži z ulice. Jiné děti byly ve skutečnosti vykoupené od bezstarostných rodičů, pěstounů nebo poručníků. Díky uniklým a odtajněným dokumentům se nám konečně daří skládat některé střípky dohromady a některé z přeživších obětí teď přicházejí se svými příběhy. Americká vláda a CIA se stále pokoušejí o popírání, kterému nyní většinou nevěří, a proto se uchylují k soudům, aby prohlásily, že nejsou odpovědné z důvodu národní bezpečnosti – což je poslední útočiště vlády zbabělců.
Oběti MK-ULTRA, svědectví Karen Wiltshireové
Karen Wiltshireová byla jednou z těch, kdo přežili, a jako jedna z mála byla schopna prokázat svou viktimizaci tím, že získala lékařskou dokumentaci z Univerzity Johnse Hopkinse, kde její otec pracoval v laboratoři aplikované fyziky. Karen byla odebrána rodičům a umístěna do dětského domova na Johns Hopkins, přičemž rodičům bylo zřejmě řečeno, že její umístění do ústavu je nezbytné kvůli vzácné srdeční vadě. Karen byla v Johns Hopkins vězněná od roku 61 do roku 70, neustále jí bylo podávané LSD, dostávala elektrošoky, opakovaně se setkávala s traumaty a sexuálním zneužíváním a byla podrobená tomu, co sama nazvala "dalšími podivnými experimenty". Uvedla, že postupně pochopila, že jedním z účelů jejího uvěznění bylo, že byla cituji: "trénovaná k odstranění emocí a citů pomocí nejrůznějších mučicích a jiných technik". Konec citace. Byla jedním z Gottliebových dětí z Mandžuského kandidáta.
Když si Karen konečně začala vzpomínat na tuto hluboce pohřbenou část své minulosti a skutečně získala dokumentaci a důkazy, které její vzpomínky potvrzovaly, americká vláda jí řekla, že je jediným dítětem, které tyto zážitky zažilo. Ovšem při hledání pravdy o svém životě se Karen setkala s mnoha dalšími, které jako děti zažily podobný osud. Karen řekla, cituji: "Plánem bylo vyplatit několik symbolických obětí a na zbytek se vykašlat." A že jí zdroje z Pentagonu od té doby říkaly, že se chtějí za každou cenu vyhnout zveřejnění těchto příběhů. Konec citace. Karenin případ je důležitý, protože nejenže otevřela tuto Pandořinu skříňku pro sebe, ale pomohla mnoha dalším lidem získat potvrzující důkazy o jejich vlastních podobných zkušenostech v této části Gottliebovy Komnaty hrůzy. Karen zemřela dříve, než se dočkala výsledku své intenzivní, několikaleté snahy dozvědět se pravdu, ale podařilo se jí otevřít dveře mnoha dalším Gottliebovým dětským obětem.
Oběti MK-ULTRA, svědectví Carol Rutzové
Příběh, který vám chci vyprávět, se týká Carol Rutzové, jedné z osob, kterým Karen pomohla a která se dočkala výsledků. Odstavce, které následují, jsou Caroliným příběhem převzatým z jejího veřejného projevu, který pronesla před několika lety. Její komentáře jsem seřadil, uspořádal a upravil pro stručnost a plynulost.
Carol Rutzová si nakonec nejen vzpomněla na celou svou špinavou minulost v CIA, ale napsala i knihu, ve které své utrpení popsala. Říká, že od vydání její knihy ji kontaktovalo tolik lidí, že dokud si nepřečetli o jejích zážitcích, "mysleli si, že jsou sami a blázni". Jak se ukázalo, nebyli ani jedno, ani druhé.[33][34][35].
Carol začíná slovy: "Jako člověk, který přežil program CIA MK-ULTRA, jsem začala intenzivně pátrat, abych zdokumentovala některé z experimentů na kontrolu mysli, kterých jsem se stala součástí. Prostřednictvím řady žádostí zákona o svobodném přístupu k informacím, na různá oddělení vlády a vyčerpávajícího výzkumu jsem shromáždila neuvěřitelné množství materiálů, které … potvrzují mé osobní zkušenosti." Pokračuje:
"CIA si koupila mé služby od mého dědečka v roce 52, a to od mých čtyř let. Naložil mě do malého kufříku, zatímco moje maminka rodila mou mladší sestru. Toho dne mě odvezl do Detroitu, kde jsem nastoupila do letadla do New Yorku do zařízení financovaného CIA, kde se prováděly tajné experimenty. Moje první cesta letadlem skončila noční můrou, která mě měla pronásledovat dalších 45 let. Stala jsem se experimentem na lidech. Součástí jejich hledání způsobu, jak ovládnout lidskou mysl. V průběhu těchto experimentů vytvořili [alternativní osobnosti], které plnily jejich příkazy. mandžuský kandidát je vhodný termín.
Během následujících dvanácti let jsem byla testovaná, cvičená a různě zneužívaná. Veškeré programování, které na mně CIA prováděla, mělo za cíl rozdělit mou osobnost a učinit ze mě poslušného otroka. Bylo založeno na traumatech a používalo věci jako elektrošoky, hypnózu, smyslovou deprivaci a drogy. Později trauma nebylo nutné, pouze hypnóza dosažená pomocí implantovaných spouštěčů a příležitostné ladění, které probíhalo na letecké základně Wright Patterson nedaleko mého domova … jiné typy traumat byly použité k tomu, abych si stěžovala a rozštěpila svou osobnost (abych vytvořila více osobností pro konkrétní úkoly). Každá [alternativní osobnost] byla vytvořená tak, aby reagovala na posthypnotický spouštěč, pak provedla nějaký úkon a já si na něj později nevzpomněla." Během několika prvních dnů mých experimentů použili sérum pravdy a také elektrické šoky, aby identifikovali [alternativní osobnosti], které [ve mně tehdy] sídlily. Používali techniky vizualizace k vytváření alterů pro své vlastní nekalé účely."
Carol se zmínila o knize Dr. Colina Rosse s názvem "Modrý pták: o záměrném vytváření mnohočetných osobností psychiatry,[36][37], přičemž uvedla, že jeho kniha "dokumentuje ty lékaře, kteří pracovali na základě vládních zakázek MK-ULTRA za specifickým účelem rozbití mysli a jejího přebudování. Tito lékaři hledali pro své projekty děti, které měly schopnost odpoutat se od reality. Já jsem se do toho hodila."
MK-Ultra-LR-26
Carol Rutzová doplňuje, že Sidney Gottlieb, ředitel štábu technických služeb CIA, který řídil MK-ULTRA, byl přímo a silně zapojený do jejího zneužívání a programování. Řekla, že jedna její část byla jako "část dítěte", kterou Gottlieb krmil z láhve, choval a živil, což bylo součástí programu, který ji k němu měl připoutat, což popisuje jako "vytvoření vnitřní dichotomie, kdy jsem si myslela, že jsem na něm závislá, pokud jde o výživu – jídlo, pití, lásku atd.". V souvislosti s Gottliebem Carol Rutzová dále uvedla: "Když v roce 99 zemřel, můj program se okamžitě začal zhoršovat. Bylo velmi obtížné zvládnout a připustit protichůdné pocity lásky a nenávisti k tomuto muži. Část mého já ho milovala jako otce a jiná část mého já cítila nenávist a pohrdání."
"Během experimentů na mně byly do rukávových vodičů zavedeny elektrody a můj mozek byl zkoumaný, zatímco někdo v místnosti zaznamenával, co se říká. Doktor Penfield jim řekl, že můj mozek je jako magnetofon a on mě jen potřebuje vrátit v čase. Dělal to tak, že se dotýkal různých míst v mém mozku. Vzpomínky vyvolané obrazy z mé minulosti zaznamenávali dál a Sidney Gottlieb je později použil pro budoucí programovací sezení. Byly zachycené detekovatelné energetické záblesky a byl pořízený záznam, který lékaře ujistil, že skutečně pracují s různými částmi mé osobnosti, odděleně. A nezávisle na mně, které nakonec znovu probudí."
Carol Rutzová dále uvedla, že část toho, co zažila, bylo to, co nazvala "obecným programováním" v rámci hlavní "řídící osobnosti", a poté Gottlieb a jeho lidé budou pracovat na jejích dalších osobnostech. Řekla: "Jedna z mých dětských [alternativních osobností] byla sexuálně vycvičená, aby kompromitovala muže s mocí, aby mohli být později vydíráni." Podle ní zažila velké množství sexuálního programování, které "eliminovalo veškeré naučené morální přesvědčení přeživší osoby, aby mohla funkci vykonávat bez zábran, [a které zahrnovalo] dětskou pornografii, prostituci a sexuální výcvik používaný ve prospěch manipulátora pro vydírání nebo osobní potřebu".
Claudia Mullenová, o které jsem se zmínil výše, popsala velmi podobné zážitky z dětských let, kdy byla zajatkyní CIA. Ve své výpovědi částečně uvedla:
"Učili mě mluvit se staršími muži a povzbuzovali mě, abych se se staršími muži spřátelila, a nakonec, když jsem byla dost stará, mě poslali do takzvaného operačního pole, kde jsem se fotila s vládními úředníky a úředníky agentury (CIA), s lékaři, se kterými se radili, s vedoucími univerzit a soukromých nadací – to vše pod záminkou, že kdyby začaly ubývat vládní prostředky, chtěli mít možnost tyto muže vydírat nebo donutit, aby zajistili pokračování projektů. To byl konečný cíl. Projekty musely pokračovat za každou cenu. Museli vycvičit určité množství mladých žen, které se měly pohybovat kolem, a já jsem byla v devíti letech poslaná na tři týdny do tábora v Marylandu, a to byl můj první výcvik, jak sexuálně uspokojovat muže. Prošla jsem výcvikem, takovým seminářem." "To je pravda. Tohle je další podpůrný důkaz toho, jakým způsobem mohly být vycvičené i mladé holky lolity na Lolita Expressu Jeffreyho Ebsteina. Naprogramované tak, že v nich spustili tuto část osobnosti, aby mohli díky kompromitujícím materiálům vydírat tyto lidi v případě, kdyby se vzpěčovali a neposlouchali by.
MK-Ultra-LR-27
Carol Rutzová řekla, že "byla vytvořená další alternativní osobnost, a bylo jí řečeno, že je to robot, který má ukládat informace", a že existuje také "vycvičený zabiják, spící vrah", který by necítil strach a byl by vycvičený v používání některých druhů zbraní nebo jiných metod zabíjení. Další součástí bylo "autodestrukční programování nainstalované pro případ, že by si přeživší začal vzpomínat. Sloužilo k tomu, aby se zabránilo jejich zveřejnění". Další část autodestrukčního programu se podle ní týkala atentátů v případě, že by byl přeživší zajatý. V každém případě by existovala naprostá ztráta paměti mezi jednotlivými osobnostmi a mezi nimi.
Carol Rutzová napsala, že získala jeden vládní dokument z 21 listopadu 51, vydaný několik měsíců před tím, než na ní byl poprvé proveden experiment. V tomto dokumentu CIA ujišťovala, že tento projekt nebude nikdy zveřejněný. "V dokumentu se píše, cituji: "Bylo by nutné být mimořádně opatrní ohledně důkladného utajení tohoto podniku. Nechtěl bych, aby se o něm dozvěděl kdokoli zde v (vymazáno) kromě (vymazáno) a mě. Finanční prostředky potřebné na podporu práce by nenesly žádnou identifikaci a nevyvolávaly žádné otázky. I uvnitř CIA by o našem zájmu o tyto oblasti a o totožnosti těch, kdo pro nás pracují, mělo vědět co nejméně osob." Konec citace dokumentu CIA.
V dalším z dokumentů CIA, které Carol Rutzová získala v roce 51, se výslovně uvádělo, že "budou prováděné experimentální studie … a že zvláštní pozornost bude věnovaná disociativním stavům. Takové stavy lze vyvolat a do jisté míry kontrolovat hypnózou a drogami. Experimentátoři se budou zajímat zejména o disociativní stavy a bude učiněný pokus o vyvolání řady stavů tohoto druhu. Budou zavedené studie učení, ve kterých bude jedinec odměňovaný nebo trestaný za svůj celkový výkon a posilovaný různými způsoby elektrických šoků atd. V jiných případech budou použité drogy a psychologické triky k úpravě postojů jedince. Naše práce a práce jiných ukazují, že existuje velká pravděpodobnost, že po použití naší techniky bude zpravidla následovat úplná amnézie nebo téměř úplná amnézie."
Carol Rutzová také odkázala na další vládní dokument, tentokrát z roku 54, získaný na základě žádosti zákona o svobodném přístupu k informacím, a uvádějící některé oblasti zaměření tohoto programu. Uvedu zde několik z nich, které Carol Rutzová zaznamenala. Nejprve si ale všimněme, že dokument začíná důrazným upřesněním, že tyto experimenty jsou "Praktický [a ne] teoretický výzkum, který se provádí. Povaha tohoto výzkumu, který má zahrnovat 20 specifických problémů".
První pasáž, cituji: Můžeme během hodiny, dvou hodin, jednoho dne atd. navodit [hypnotický] stav u "nedobrovolného subjektu" do té míry, že vykoná nějaký čin v náš prospěch? (v závorce dlouhý dosah).
– Mohli bychom se subjektu zmocnit a během hodiny nebo dvou ho posthypnotickým ovládáním přimět k tomu, aby havaroval s letadlem, zničil vlak apod. (v závorce krátkodobá, okamžitá činnost)
– Můžeme technikami [navození spánku] a [hypnózy] donutit subjekt (v závorce ať už nechtěný, nebo chtěný), aby cestoval na dlouhé vzdálenosti, spáchal určité činy a vrátil se k nám nebo přinesl dokumenty či materiály? Může osoba jednající pod posthypnotickou kontrolou úspěšně cestovat na velké vzdálenosti?
– Můžeme zaručit úplnou amnézii za jakýchkoli podmínek?
– Můžeme vymyslet systém, jak z neochotných subjektů udělat ochotné agenty a pak tuto kontrolu přenést na neškolené agenty v terénu pomocí kódů nebo identifikačních znaků či pověření?
Za normálních okolností by to znělo jako děsivá noční můra nebo scénář k béčkovému filmu, kdyby ovšem neexistovaly vládní dokumenty, které svědčí o plánování a provádění právě takových programů a experimentů, a kdyby neexistovaly osoby, které si nyní na tyto zážitky velmi podrobně vzpomínají, stejně jako na jména a tváře mužů, kteří je prováděli. A opět, ničemu z toho nikdy nečelila žádná část americké vlády nebo jejích agentur, ani stovky či tisíce lékařů, kteří se na těchto nehorázných parodiích na malých dětech podíleli, ani renomované americké vzdělávací a lékařské instituce, které se na nich také ochotně podílely. S ničím z toho se náležitě nevypořádala americká média a především ne americký Kongres, který provedl krátké vybílení a poté celou záležitost co nejhlouběji pohřbil. To je konec pohnutého příběhu Carol Rutzové.
Příběh Candy Jonesové, CandyJonesLR
Candy Jonesová, vlastním jménem Jessica Arline Wilcoxová, byla krásnou americkou modelkou, pinup girl, spisovatelkou a moderátorkou rozhlasových talk show z období druhé světové války, o které bylo prokázáno, že byla tajnou agentkou CIA a obětí projektu MK-ULTRA.[1][2]
Zdálo by se, že jde o zápletku hororu. Ale Jonesová začala mít záhadné absence v práci nebo doma, vracela se po několika dnech, aniž by věděla, že byla pryč, a nepamatovala si, kde byla a co mohla dělat. Candy Jonesová se ukázala být ideálním hypnotickým subjektem a po několika stech hodinách v hypnóze její lékaři a rodina poskládali dohromady alternativní osobnosti, které se v této ženě vytvořily.[38]
https://vigilantcitizen.com/latestnews/how-a-leading-american-fashion-model-came-to-be-experimented-upon/.
Podle knihy Donalda Baina The Control of Candy Jones, [39], cituji:
"Arlene měla kvalifikaci k používání výbušnin, k boji zblízka s improvizovanými zbraněmi, jako je například špendlík na klobouky, a učila se o krytí a komunikaci. Učila se, jak zabíjet holýma rukama, jak odolávat bolesti a jak se vypořádat s vyšetřovacími metodami. Jako Arlene, jedna z jejích alternativních osobností, tvrdila, že navštívila mnoho výcvikových táborů, vojenských základen a tajných zdravotnických zařízení po celých USA i v jiných zemích." Zdá se, že její podmíněnost byla tak hluboká, že se Arlene na povel zabíjela a vždy u sebe nosila rtěnku, která obsahovala jed, jímž mohla v případě dopadení spáchat sebevraždu. Bain zdokumentoval, že aby demonstroval úspěšnost své práce na Arlene, vložil doktor Jensen zapálenou svíčku do Candyiny otevřené vagíny, přičemž ona nezaregistrovala ani bolest, ani strach, což demonstroval v přítomnosti 24 lékařů v posluchárně v sídle CIA v Langley ve Virginii. Candy byla jako Arlene nejméně dvakrát vyslána na testovací mise na Tchaj-wan, kde doručovala obálky. Tam byla mučená elektrickými paralizéry, aby se zjistilo, zda se zlomí; nezlomila se. Zdá se, že hluboce zvrácená sexualita byla implicitním prvkem tajné agendy. V epizodách, které jsou znepokojivé, byla často svlékaná, ukládaná do postele, omamovaná, hypnotizovaná a mučená. Bainova kniha obsahuje podrobnosti, které bychom raději neměli vědět.
Vládní psychiatři Jonesovou rychle označili za "syndrom falešné paměti", ale Bain zmiňuje jeden potvrzující důkaz, který se objevil, když "Jonesová náhodou držela pas Arlene Grantové: Jonesová v tmavé paruce a tmavě nalíčená tvrdila, že o pasu neví, ani si nevzpomíná, že by pózovala pro fotografie. Bain také poznamenal, že v roce 71 byl v časopise Science Digest publikován článek odborníka na hypnózu George Estabrookse (dalšího praktika MK-ULTRA, o kterém jsem hovořil), kde "Estabrooks otevřeně hovořil o úspěšném vytváření kurýrů s amnézií, jakým byla podle svého tvrzení Jonesová".
Závěr
To je pro tento díl všechno, já se s vámi loučím pro dnešní den, co uslyšíte příště? Podíváme se na Holocaust malých dětí prováděný CIA – a kanadský zločin století, dále se podíváme na takzvanou spací místnost, ve které lidé ztráceli vzpomínky díky hypnóze a koktejlu drog, další zneužívání dětí v zahraničí, podskupina MK-Ultra číslo 29, ale také prozkoumáme život a smrt doktora Franka Olsona, který zažil otřesné věci ohledně mučení v britském Porton Downu, chtěl promluvit, a tak byl ukončený, rozumějme zavražděný. CIA také prováděla projekty v zahraničí zvané MK-Delta. Podíváme se třeba na Tajemství francouzského městečka Pont-Saint-Esprit, ve kterém v 50 letech lidé hromadně páchali sebevraždy, vyskakovali z oken. Příšerný experiment MK-Delta podle odtajněných dokumentů. Nejen na to se podíváme v příštím díle.