Pořad přináší mnohá odhalení v souvislosti s klimatickou agendou v současnosti. V úvodu je představený neobvyklý vzestup Grety Thunbergové, mladé švédské aktivistky, která se stala tváří hnutí za klimatickou hysterii. Pořad se dále zaměřuje na koncept hybridní klimatické války a organizaci 350.org, která podporuje zapojení „obyčejných“ lidí do boje proti klimatickým změnám. Zmiňuje také Římský klub, jehož členové vystupují jako klimatičtí proroci, a analyzuje jejich zhoubný vliv na veřejné mínění. Další kapitoly pak představují různé aspekty klimatické agendy a jejích dopadů, včetně démonizace CO2 a vztahu mezi klimatickou agendou a agendou covidovou. Pořad se dále zabývá falešnými zprávami týkajícími se amazonských požárů. Zaměřuje se na různé aspekty lesních požárů a jejich dopad na přírodu, včetně diskuse o tom, jak oheň může chránit přírodu. Pořad také analyzuje vliv zelených aktivistů a jejich postoj k amazonským požárům. Vzhledem k případu Austrálie pořad zkoumá, zda je podivné sucho v zemi důsledkem změny klimatu, a diskutuje o možných příčinách. Jak je možné, že na jedné straně Austrálie bylo v roce 2020 podivné sucho, zatímco na druhé straně kontinentu byly ve stejné době obrovské záplavy? Tyto oblasti propojuje systém vodonosných pánví, napojených na jednu obrovskou artéskou pánev. Proč voda, která se takto rozváděla přes celou Austrálii, se najednou zastavila? Pořad také přináší pohled na problematiku vody a jejího významu jako komodity pro burzovní spekulace. Zmiňuje globální aktivity týkající se obchodu s vodou a poukazuje na plánované vysídlení, vyvlastnění a přesídlení Australanů v rámci chytrých měst podle čínského vzoru. V závěru, pořad upozorňuje na souvislosti mezi těmito problémy a Agendou 2030, což je program OSN zaměřený na udržitelný rozvoj. Celkově pořad přináší alternativní pohled na klimatickou problematiku a otázky spojené s ní.
Úvod
V minulém pořadu jsem se podíval do kuchyně, ve které se z potřebných ingrediencí míchá rasová agenda. Dnes se naopak podívám na agendu klimatickou, která na nás v podobě různých nesmyslných opatření dotírá stále více. Primárně jde o samonosný ekonomický model, který generuje stovky miliard dolarů ročně. Proti uhlíku se přece musí bojovat. Brožury, přednášky, workshopy, webové stránky, logistika demonstrací, ale také zpřísňování energetických tříd, zateplování, solární nebo větrný business a tak dál. To všechno sahá hladově po našich penězích ze státních nebo evropských dotačních titulů. Tomu všemu vévodí boj proti oxidu uhličitému, což zastřešuje největší podvod století. K tomu se samozřejmě dostanu níže. Sekundárně jde o vyvolávání chaosu, aby lidé byli neustále znejišťovaní, frustrovaní a vyděšení. Tento aspekt je společný pro všechny agendy současně. Klimatičtí prorokové všeho druhu předkládají své hororové scénáře o apokalypse, ve které se všichni zadusíme. O schématu a konceptu střídání agend jsem podrobně hovořil v mém dokumentu Tiché zbraně. Pochopení střídání agend je stěžejní, abychom se orientovali v současném dění a získali určitý myšlenkový řád ve zdánlivé nepřehlednosti. Aby ale jakákoli agenda byla životaschopná, musí ji pohánět nějaká osoba. Někdo, kdo zhmotní a personifikuje agendu do lidské postavy. Vůdce, jehož úkolem je oslovit cílovou skupinu, pro kterou je agenda vytvořená. Dospělí lidé se životními zkušenostmi a metaperspektivami se nedají zmanipulovat tak snadno. Proto je ideální vychovat novou militantní ekogeneraci. Ztělesněnou vůdkyní pro marketingové PR se proto stala holka z jejich středu. Greta Thunbergová.
How dare you? Podivný vzestup Grety Thunbergové
Greta se narodila v lednu roku 2003. Už ve svých 15 letech, 12. prosince 2018, vystoupila Greta Thunbergová na klimatické konferenci v polských Katovicích, kde se mimo jiné setkala s generálním tajemníkem OSN, Antóniem Guterresem. O více jak měsíc později, 25. ledna 2019, pro změnu vystoupila s projevem na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, kde se mimo jiné setkala s tehdejší šéfkou mocného Mezinárodního měnového fondu, Christine Lagardeovou. A to byl teprve začátek. V srpnu 2019, Gretina práce vyvrcholila velkolepou plavbou přes Atlantik na plachetnici Malizia II, údajně klimaticky neutrální. Následovalo vystoupení na newyorské konferenci o změně klimatu, kde Greta ostrými slovy oslovila šedesát hlav států. Jistě si pamatujeme na legendární how dare you, jak se odvažujete! Jak mohla tohle všechno zvládnout 15letá, a později 16letá dívka s Aspergerovým syndromem? Inu, docela jednoduše. Greta Thunbergová zahájila v srpnu 2018 svou školní stávku za klima, a spustila tak celosvětové hnutí za lepší klimatickou politiku. Stovky tisíc dětí a mladých lidí ve více než stovce zemí následovaly jejího příkladu. Místo do školy vyšly v posledních měsících do ulic, aby po svých vládách požadovaly větší ochranu klimatu. Podle mě, pátky nebyly pro takovou činnost vybrané náhodou. Bylo jasné, že volné soboty nebo neděle by školáci neobětovali s tak bujarým zápalem, aby postávali jako „tydýti“ na náměstí s rozdanými transparenty a halekali by cosi o klimatu. Byl by „vopruz“ a nuda jak „cyp“ vstávat v sobotu nebo neděli. Zato pátky, kdy se můžou „zdejchnout“ ze školy a mají to ještě oficiálně omluvené a posvěcené ředitelem. To už se přece vyplatí za klima „bojovat“! Mají se hrbit u lavice ve škole, nebo si hrát na revolucionáře na ulici? V pátek to vyjde na stejno. Ale v sobotu nebo neděli, už ne! Jak vidíme, globalisté měli zmáknuté všechno do posledního detailu.
Hybridní klimatická válka
15letá dívka Greta Thunbergová se samozřejmě nestala světově proslulou celebritou jen tak. Byla to přímo pohádková kariéra. A víte, kdo se nad tím tehdy pozastavil? Nikdo menší, než tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová. Ta se na Mnichovské bezpečnostní konferenci 16. února 2019, zmínila o Gretině hnutí Fridays for Future v souvislosti s hybridní válkou ze strany Rusů. Naprostý šok, ale vážně:
„Evropa má nepřátele a hybridní válku ze strany Ruska lze pociťovat každý den. Tuto hybridní válku na internetu je velmi obtížné odhalit, protože najednou mají pohyby, o kterých jsme si mysleli, že se nikdy neobjeví. V Německu nyní protestují děti za ochranu klimatu. To je opravdu důležitá věc. Ale že najednou všechny německé děti po letech, bez jakéhokoli vnějšího vlivu, najednou přijdou s tím, že je třeba udělat tento protest, to je něco, co si také nedovedu představit.“
Samotná Angela Merkelová se takto otevřeně odvážila pochybovat o svaté Gretě. How dare she? Nebo se Merkelová stala konspirační teoretičkou? Je to zvláštní věc. Když ukážeme prstem na George Sorose, CIA nebo Ameriku, jsme konspirační teoretici. Ale když naprosto stejně označíme Rusko, Kreml nebo Putina, najednou konspirační teorie neplatí. Nebo že by se Merkelová před bezpečnostní konferencí „nenabrífovala“ základní bezpečnostní abecedu? Hybridní, tedy smíšená válka je kombinací klasických vojenských operací, ekonomického nátlaku, počítačových útoků a dokonce i propagandy v médiích a na sociálních sítích. Cílem útočníků je nejen způsobit škody, ale zejména destabilizovat společnost a ovlivnit veřejné mínění. To přesně odpovídá definici klimatického běsnění kolem uhlíkové stopy. Merkelová možná nevědomky udeřila hřebík na hlavičku. Gretino klimatické hnutí je skutečně hybridní válkou. Nikoli však ze strany Rusů, ale ze strany zcela jiných kruhů. 6. prosince 2018 napsal švédský zpravodajský portál Sydsvenskan:
„Obraz osamělého jasnozřivého dítěte, které říká dospělým to, co nechtějí nebo se neodvažují říkat, není reálný. Dítě je obklopené dospělými. Počínaje jeho známými rodiči, ale daleko více než to mnoha dospělými. Kompetentních z hlediska klimatu a vlivu. Lidé s velkým vlivem a mnoha kontakty. Síť velké organizace.“
Nechci se věnovat podrobně Gretinu rodinnému zázemí, protože by to bylo zbytečné zacházení do podrobností. Její matkou je Sara Magdalena Ernmanová, operní pěvkyně a klimatická aktivistka. Otcem je herec a zelený aktivista Svante Thunberg. Hlavního mediálního manažera a PR poradce jí dělal Ingmar Rentzhog, který s Gretou zahajoval všechny její školní stávky ve Švédsku. Ingmar Rentzhog byl zakladatelem a ředitelem organizace We don’t Have Time zabývající se klimatickou změnou. Daleko zajímavější je skutečnost, že Rentzhog byl v přímém kontaktu s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem. Právě Al Gore je jedním z největších hybatelů klimatické agendy. A jsme doma, všechno jedna velká globální „la familia“. Pravda je ale taková, že v době Gretiny stávky za klima byla myšlenka o klimatu už několik let stará. Už tehdy existovala webová stránka s klimatickou stávkou v názvu climatestrike.net. Stálo na ní:
„Ještě chodíte do školy a děláte domácí úkoly, zatímco vám pálí budoucnost?“
Varovný výkřik „hoří nám dům“ také nepřišel od Grety, ale od americké klimatické strategičky Margaret Kleinové Salamonové.
„Představte si, že váš dům hoří“, navrhla 16. dubna 2016 ve strategickém dokumentu pro totální klimatickou mobilizaci.
Stránky Climatestrike.net jsou zase financované organizacemi jako 350.org. Na jejich webových stránkách se ukazuje, že věc je ještě mnohem starší:
„Naše první akce byly globální akční dny, které propojily aktivisty a organizace po celém světě. Včetně Mezinárodního dne akcí na ochranu klimatu 2009, Global Work Party 2010, Moving Planet 2011. Dnes máme 350 zaměstnanců, kteří pracují na občanských kampaních po celém světě: od boje proti uhelným elektrárnám a megapotrubí, přes podporu řešení obnovitelných zdrojů energie až po přerušení finančních vazeb fosilního průmyslu.“
A na tomto místě si položme otázku. Neodpovídají takové aktivity definici hybridní války? Propaganda v médiích a na sociálních sítích a ekonomický nátlak. Jinými slovy jde o sabotáž globální ekonomiky a zásobování energií z uhlí, ropy a plynu pod záminkou ochrany klimatu.
350.org: Obyčejní lidé shora
Na webových stránkách Influence Watch se píše:
„350.org je velká ekologická aktivistická organizace zastoupená ve 188 zemích.“
Jinými slovy, téměř ve všech zemích světa.
„Jsme transparentní“, ujišťuje 350.org na svých webových stránkách.
Ovšem podle Influence Watch, se jim moc nechce říkat, odkud jí přicházejí peníze:
„350.org nezveřejňuje své dárce. Přiznala však, že dostává prostředky od nadace Tides Foundation, která do hnutí pumpuje stovky milionů dolarů.“
To ale transparentnost příliš nezvyšuje, protože nadace Tides Foundation je líhní levicových organizací, která byla kritizovaná za své pochybné finanční praktiky, jež skrývají identitu jejích dárců.
To nás přivádí zpět k hybridní válce. Zvláštností hybridní války je její taktika utajování. Pachatelé buď operují anonymně, nebo popírají účast na incidentech a konfliktech. Postupují vysoce kreativním a koordinovaným způsobem, aniž by překročili práh války oficiální.
Římský klub: Klimatičtí proroci a neprůhledná clona
Síť, která stojí za klimatickým hnutím a Fridays for Future, je ve skutečnosti téměř neprůhledná. Neprůhledné podhoubí nevládních organizací, často s anonymními dárci, pokrývá celý svět. Pod rouškou ochrany životního prostředí a klimatu chce především jedno. Pod záminkou ochrany klimatu zadusit ekonomiku a rozvoj, vnutit světu svou ideologii a uvrhnout lidstvo do katastrofy. Existují také úzké vazby na Římský klub, který od roku 1972 šíří falešné předpovědi o údajně brzkém konci světa. Působí tedy ve stejném hororovém byznysu jako klimatické hnutí. Kdyby záleželo na Římském klubu, už dávno by nám došla ropa a zhasla by světla. Nejprve tu bylo takzvané umírání lesů, podle něhož na přelomu tisíciletí už v Evropě neměly být žádné stromy. Nestalo se. Druhá byla předpověď, že o 10 let později měly být zásoby ropy na planetě vyčerpané. Nestalo se. V Římském klubu najdeme takové klimatické proroky jako Mojíb Latif nebo Hans-Joachim Schellnhuber, šéf Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu, který je také členem Římského klubu. Není možné je všechny vyjmenovat, ale všichni patří ke stejné sektě, která tvrdí, že pokud se k ní nepřidáme, nastane konec světa. V mém minulém pořadu Rozbuška George Floyd, jsem přirovnával barbary bourající sochy v Americe k Maoistům v Číně, kteří páchali totéž. Ničili pomníky a sochy ve jménu kulturní revoluce. Klimatické povstání mládeže slouží k tomu též. Mělo zažehnout stejnou kulturní revoluci, která na mnoho let uvrhla Čínu do katastrofy. Není za tím nic víc a nic míň než maoistická myšlenka přeměnit Evropu z průmyslové oblasti na zemědělský kontinent. Přesně tak se o to už pokusili v Číně a Kambodži, tentokrát ale v mnohem větším měřítku. Tato mocná síť, jejíž kořeny sahají až do mlhavých výšin (spojení s Alem Gorem), mohla také zorganizovat Gretin pohádkový vzestup a otevřít jí všechny dveře na světě. Ačkoli Greta sama a její rodina byli také zapojení do klimatické agendy. Je pozoruhodné, že veškerému korporátně-mediálnímu komplexu tyto obrovské neprůhledné finanční toky stovek milionů dolarů nevadí, a ani se po nich nepídí. Ale když jde o jakýkoli proti systémový nebo alternativní projekt, vydávají se na dramatickou investigativní pouť za několika stokorunami. Ideálně v několika napínavých seriálech záhadných telefonátů, které nikdo nezvedá, polorozpadlých boudách, ve kterých nikdo nebydlí, případně rezavých latrínách, na kterých nikdo nesedí. Tato zjištění pompézně rozvíří tak, že by se Assange se Snowdenem červenali hanbou. Ovšem stovky milionů dolarů neprůhledného financování klimatických organizací je nechávají naprosto chladnými. Inu, priority jsou priority. Opět vidíme, že masmédia jsou jen ideologickou clonou a psychologickou bariérou, aby různými důmyslnými filtry a odváděním pozornosti odstínila to skutečně důležité, na co bychom se měli zaměřit. Údajně spontánní mládežnická hnutí jako Fridays for Future, tak nejsou ničím jiným než strategií starých miliardářů, kteří raději zůstávají v anonymitě. Podle Influence Watch, na 350.org také hojně přispívají skupiny spojené s Georgem Sorosem a Tomem Steyerem. Financuje tedy megaspekulant George Soros, který je známý jako financiér četných převratů maskovaných jako barevné revoluce po celém světě, nový převrat, tentokrát klimatický? Vždyť klimatické hnutí volá po zničení bezpečných dodávek energie. Jediným řešením pro sektu klimatických proroků a šarlatánů vždycky bylo, aby prorokovaný konec světa způsobili sami. Žádné emise CO2, žádné cestování, žádná ekonomika, žádná výroba, žádný život. To je sebevražedný program. Pak dojde ke skutečně nepředstavitelně vysokým hospodářským škodám. Celé rozlohy země skutečně zahynou, stovky milionů lidí se vydají na cestu, povedou se války a dojde k masovému umírání. Naše děti a vnuci už nebudou mít budoucnost. Přesně o to usilují klimatické sekty svou hybridní válkou. Nejezme maso, necestujme, nevyrábějme, nekupujme, neroďme děti, často se nesprchujme, netopme cenově dostupným palivem, raději ani nedýchejme. Zpět do středověku a pak na stromy. Možná ani tam ne, protože i stromy produkují CO2!
Klimatická mobilizace
16. dubna 2019, evropský parlament, Štrasburk. U řečnického pultu ve sněmovně stála malá holka s copánky, vypadala jako mladší sestra Pipi Dlouhé punčochy a vysvětlovala europoslancům, jak funguje svět. Greta Thunbergová přednášela europoslancům o tom, jak je civilizace křehká, že stojí na vratkých základech, že jsme spustili nezvratnou řetězovou reakci, která pravděpodobně povede ke konci civilizace. Tím byl samozřejmě myšlený ničivý účinek údajné antropogenní změny klimatu, tedy změny způsobené člověkem.
„Chci, abyste zpanikařili…, chci, abyste se chovali, jako by vám hořel dům. Ale kde je nebezpečí, tam je také záchrana, pokud nedojde k trvalým a dosud nevídaným změnám ve všech odvětvích společnosti.“
Proboha, kde na to přišla? Všechno, co Greta říkala a dělala, znělo opravdu jako dramatický monolog z propracovaného scénáře. A skutečně, tento scénář existoval. V roce 2016 ho napsala americká psycholožka Margaret Kleinová Salamonová, zakladatelka organizace s názvem Klimatická mobilizace. Přesněji se jednalo o strategický dokument z roku 2016, Jak uvést veřejnost do nouzového režimu: Nová strategie pro klimatické hnutí. Dokument byl plánem na šíření klimatické hysterie, 3 roky předtím, než Greta měla začít pronášet své projevy a Fridays for Future, dobývat Evropu. Autorka patří k síti klimatických proroků a je psychostrategičkou hnutí. Do této sítě patří známé osobnosti, jako je bývalý americký viceprezident Al Gore, spisovatelka Naomi Kleinová, sloupkař New York Times, Thomas Friedman, ale také organizace jako Greenpeace, Friends of the Earth a Extinction Rebellion, klimatická sekta, která pořádá bizarní rituály na veřejných místech.
Démonizace CO2
Démonizovat oxid uhličitý má asi takový smysl jako démonizovat vodu, protože CO2 vzniká při každém životním procesu lidí a zvířat. Jednoduše, oxid uhličitý je základem veškerého života na Zemi prostřednictvím fotosyntézy. Nemluvě o tom, že ještě v roce 1890 encyklopedie uváděly obsah CO2 v atmosféře na dnešní úrovni 0,04 %. To je hodnota, která prý údajně vznikla až v důsledku průmyslových a dopravních emisí člověka. Jak je vidět, tento údaj byl uváděný už před skutečným rozmachem industrializace. Tedy údaj 0,04 % byl uváděný v encyklopediích před rozmachem průmyslu, a stejný údaj 0,04 % je uváděný i dnes! Na tomto prostém faktu je vidět, jak je celá démonizace oxidu uhličitého k smíchu. Jak jsem uvedl, cílem programu démonizace CO2 je konec všeho a všech. Žádné emise CO2, žádné cestování, žádná ekonomika, žádná výroba, žádný život. To je program sebevraždy. Není to nic jiného než pokus nechat lidstvo spolupracovat na našem vlastním zániku. Nebudeme smět ani vydechovat, dokonce i rozklad bude z principu zakázaný, protože při něm vzniká CO2, který mimochodem nutně potřebují rostliny. CO2 je kyslíkem rostlin, které zase produkují potravu pro lidi a zvířata. Klimatické kulty a proroci však tato fakta obracejí naruby. Margaret Salamonová, napsala ve svém strategickém dokumentu:
„Lidstvo kvůli emisím CO2 směřuje k zániku miliard lidí, milionů druhů a ke kolapsu organizované civilizace.“
To není nic jiného než program smrti. Toto hlásala ve svém dokumentu organizace Klimatická mobilizace. Musíme si uvědomit, že oni sami tuto apokalypsu způsobují, aby měli záminku pro další a další a další opatření.
Dvě agendy: Co nedokáže klima, dokáže Covid
V tomto strategickém dokumentu najdeme například větu „Představte si, že váš dům hoří!“.
O 3 roky později Greta papouškovala:
„Chci, abyste se chovali, jako by váš dům hořel, protože hoří. Chci, abyste zpanikařili.“
Stručně řečeno, tento strategický dokument Margaret Salamonové, je něco jako návod k použití pro malou Švédku a celé hnutí Fridays for Future. Psycholožka Salamonová chtěla arogantně a cynicky využít uměle vyvolaného vzrušení k tomu, aby lidé obětavě pracovali na svém zániku jako pomýlení mravenci. Jinými slovy, autogenocida. To, co bylo potřeba, bylo velmi jednoduché. Původním konceptem bylo přesunout společnost z normálního do nouzového režimu, a to prostřednictvím uměle vybičovaného klimatického strachu. Ovšem skutečnost, že se za nějakých 40 let zvedne teplota o 2°C, nevzbudila v lidech dostatečně živelný strach, který by je doháněl k nepříčetnosti. Není to tak třeskutá věc, která by se dotýkala ihned bezprostředně životů každého z nás. Proto byla v záloze další agenda, která přesně tyto parametry splnila. Lidé totálně ochromení strachem a vyděšení k nepříčetnosti. Covidová agenda proto na 2 roky vykonala to, co by nezvládla klimatická agenda za 10 let. Zastavila ekonomiku, citelně zpomalila růst a uvedla svět do nouzového stavu, ve kterém bylo možné do legislativ ukotvit mnoho „patriot actů“ na trvalo. Agendu klimatickou vystřídala agenda Covidová. Ta druhá skončila, a dnes vidíme opět růst předchozí, klimatické. Opět a znovu upozorňuji na střídání agend, nebo jejich souběžné působení. Tento koncept střídání agend jsem vysvětloval v mém pořadu Tiché zbraně. Je to snad nejkritičtější koncept, který musíme chápat, abychom získali řád toho, co se odehrává. Základ každé agendy je vyděsit lidstvo. Ať už válkou, klimatem, terorismem nebo virem. Vyděšení lidé nejsou schopní klidně, pragmaticky a racionálně uvažovat. Jsou hypnotizovaní sugerovanými emocemi. Věčný nouzový, výjimečný nebo krizový stav, ve kterém vládne despocie. „Patrioct acty“ jsou mezitím zakotvené do legislativ, na trvalo, tedy i po dočasném ukončení těchto stavů.
Falešné zprávy z džungle
Na konci srpna 2019 se klimatická agenda opět ozvala, tentokrát za doprovodu apokalyptických plamenů a dramatického kouře. Masmédia začala reprodukovat satelitní snímky hořící džungle Jižní Ameriky. Titulek? Tady se dusí naše Země, případně hoří zelené plíce světa. Při takové systémové panice samozřejmě nemohli chybět ani systémoví umělci. Stejný umělecký komparz zaplacených herců a zpěváků jsme pozorovali i během následné covidové agendy. Zpěváci a herci, včetně Madonny a Jadena Smithe, sdíleli na sociálních sítích apokalyptické fotografie. Plíce země hoří, uvedl herec Leonardo DiCaprio. Amazonský prales produkuje více než 20 % světového kyslíku, napsala na Twitteru klimaticky edukovaná fotbalová hvězda Cristiano Ronaldo. Amazonský deštný prales, plíce, které produkují 20 % kyslíku na planetě, hoří, napsal na Twitteru francouzský prezident Emmanuel Macron. K tomu samozvaní odborníci na džungli zveřejnili dramatické snímky hořících lesů. Ale ejhle. Všechno to byly falešné zprávy! Fotografie ve skutečnosti nebyly z požárů a mnohé z nich ani nebyly z Amazonie. Konspirace? Výmysl? Hoax? Nikoli! Tento obrovský podvod neodhalil nikdo menší než prestižní časopis Forbes v článku z 26. srpna 2019:
„Fotografie, kterou sdílel Ronaldo, byla pořízená v jižní Brazílii, daleko od Amazonie, v roce 2013. Fotografie, kterou sdíleli DiCaprio a Macron, byla stará více než 20 let. Ve skutečnosti fotograf už zemřel. Fotka, kterou sdíleli Madonna a Smith, byla starší 30 let. Některé celebrity sdílely fotografie z Montany, Indie a Švédska.“
Deštný prales spotřebovává svůj kyslík sám
Mnohem zajímavější je skutečnost, že Amazonie není ani zelenými plícemi planety. Opět to není žádný výmysl, nýbrž data, která čerpám z webu ScienceFiles ve článku z 24. srpna 2019:
„Ve skutečnosti to nejlepší, co lze o amazonských pralesech předpokládat, je, že jsou z hlediska produkce kyslíku neutrální. Ve skutečnosti amazonský prales také spotřebovává spoustu kyslíku. Takové lesy odebírají CO₂ z atmosféry, aby produkovaly kyslík a cukr, čili sacharidy, tedy rostlinný materiál. Zároveň, ale kyslík opět spotřebovávají při vlastních rozkladných procesech. V Brazílii, v oblasti Amazonie, je teplo. Proto staré stromy hnijí, organický materiál v pralese hnije rychleji než například v tajze na Sibiři. Protože hnijí rychleji, také rychleji odebírají kyslík z atmosféry.“
Tyto informace přinesl server ScienceFiles. Amazonský deštný prales tedy není plícemi světa. Je to nanejvýš uzavřený ekosystém, který spotřebovává kyslík, který sám produkuje. Ve skutečnosti velká část našeho kyslíku pochází z tajgy, ze Sibiře, z boreálních lesů, které mají lokalizační výhodu v tom, že stromy, které odumírají, hnijí pomaleji, uvedl ScienceFiles. Ve skutečnosti nejsou hlavními producenty kyslíku lesy, ale pláně plné trávy. Prérie byly kdysi největším zdrojem kyslíku v Americe, ale dnes se největší oblasti produkující kyslík nacházejí v Tibetu. Věděli jsme to? Já ne.
Zprávy z „hořícího pekla“
Samozřejmě, že jsme to nevěděli. A už vůbec ne naši mediální a systémoví umělci. Média vyráběla masovou hysterii o tom, jak plameny po celém světě požíraly naše lesy. Nebo jak požáry skákaly metry vysoko do vzduchu a stromy hořely na tisících kilometrech čtverečních. Nebo jak se oblaka kouře snášely nad velkou část Jižní Ameriky. Kromě Brazílie prý hlásily stále více požárů Bolívie, Peru a Paraguay, tedy lesy sousedící s Brazílií. Do toho červeně „vystajlované“ satelitní mapy s vyznačením zemí, kde probíhaly požáry. Kdo by tomu nevěřil? Vedle šokujícího odhalení časopisu Forbes došlo k dalšímu odhalení. 25. srpna stáli dva němečtí emigranti Lia a Chris Grunowovi na vrcholu vysoké budovy v paraguayském San Bernardinu a říkali:
„To znamená, že jsme tady v hořícím pekle. Jediný problém je, že není vidět jediný oheň.“
A tak se stalo, že se na vrcholu budovy objevil malý obláček kouře, jaký je tu občas k vidění, když někdo pálí zahradní odpad. Jinak bratři Grunowští neviděli prakticky nic:
„Ve skutečnosti, když se teď podíváme kolem sebe, tady vůbec žádný oheň není. Je krásně modrá obloha, nádherné počasí a na obzoru se dá tušit, že někdo nebo něco možná pálí malou hromádku zahradního odpadu. A když teď víme tohle o Paraguayi, tak bych rád věděl, co se ve skutečnosti děje v Brazílii. Mapa naznačuje, že podle všeho právě teď hoří skoro třetina Brazílie, a to je na světelné roky vzdálené realitě.“
Celá věc se vysvětluje tím, že satelitní mapa ukazuje zkreslený obraz skutečnosti. Pokud družice někde zaznamená kouřový chuchvalec, může být zobrazený jako velká červená tečka. A pokud spousta lidí pálí odpad ze zahrad, pak je celá Paraguay najednou červená, a tedy zřejmě peklo plné plamenů. Protože tečky nejsou v měřítku. Jak je ale vidět, družice nedokáže rozlišit typ jednotlivých požárů. Například hořící zemědělská půda je také zobrazená jako tlustá červená tečka a média ji interpretují jako amazonský požár. Z červených teček nelze poznat, co hoří. Mnohé amazonské požáry tedy vůbec nebyly amazonskými požáry. Ale na tom nezáleželo, zda se jednalo o les nebo zemědělskou půdu: Všechno bylo házené do jednoho pytle.
Cukrová třtina
Lesy se samozřejmě také mýtí požáry, aby se půda mohla využít pro zemědělství. Často pro monokultury. Například v Brazílii se pěstuje také cukrová třtina. A jak se sklízí cukrová třtina? Přece ohněm. Děje se tak po celém světě. To, co vypadá jako ničivé amazonské požáry, je ve skutečnosti běžná sklizeň: 90 % polí v oblasti je dříve či později zapálené, aby se co nejrychleji zbavilo nepotřebných částí rostliny a mohlo se lépe řezat sladké stéblo. V Thajsku se sklizeň cukrové třtiny bez ohně neobejde vůbec: Pole jsou ideálním úkrytem pro krysy, myši a hmyz všeho druhu. Takže jsou tu i všichni jejich predátoři, pavouci, štíři nebo hadi. Během sklizně je velmi nepříjemné takové setkání s plivající kobrou. Nebo sáhneme po cukrové třtině a už jsme ulovili štíra. Na druhou stranu Brazílie, která prý v roce 2019 hořela z poloviny, je největším producentem cukrové třtiny na světě. Právě proto tu v době sklizně hoří také mnoho ploch. Například německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung, dne 10. dubna 2015, uvedl:
„Cukrová třtina roste v Brazílii už na téměř 10 milionech hektarů.“
To je na 100 000 km². Jen pro představu, Česko má rozlohu 78864 km². Takže ještě přidejme kus Slovenska, a máme celkovou plochu, na které se v Brazílii pěstuje cukrová třtina. Když hoří jen polovina této plochy, tedy 50000 km², je to jakoby hořely 2/3 Česka. Jak to potom musí vypadat ze satelitních snímků? Samá červená, hořící peklo! Skvělý způsob, jak vyděsit lidi k nepříčetnosti hororovou klimatickou agendou. Plameny, kouř, všichni se zadusíme! Kromě toho se cukrová třtina nepěstuje jen pro cukr, ale také pro zelené palivo. Totiž pro takzvané obnovitelné suroviny, jako je bioetanol, tedy zelené palivo, kvůli kterému se samozřejmě kácí lesní plochy. Pokud jde o bioetanol z cukrové třtiny, je Brazílie největším vývozcem na světě. Toto je také výsledek sekty ekologických maniaků. Revoluce v agrotechnice, při které se velká část toho, co se dá jíst, už nejí, ale spaluje. Blaho zelené politiky, ale to odbočuji.
Ne každý lesní požár je zlý
Vidíme, že jeden lesní požár není totéž co druhý lesní požár. Ani skutečný lesní požár není od počátku zlý. Věřme nebo ne, ale lesní požáry jsou součástí lesů od té doby, co lesy vůbec existují. V závislosti na povětrnostních podmínkách lesy vysychají a mohou být zapálené úderem blesku. Lesní požáry jsou tedy do jisté míry součástí ekologického systému, takže se jim zvířata přizpůsobila. V oblastech, jako je severní Kalifornie, mají volně žijící živočichové k ohni už dlouho určitý vztah. Oheň je přirozenou součástí těchto krajin. Mnoho zvířat nějakým způsobem uniká smrtícímu žáru. Mnozí ptáci odlétají, savci mohou utíkat a obojživelníci a další drobní živočichové se zahrabávají do země, schovávají se v pařezech stromů nebo se ukrývají pod kameny. Některá zvířata, včetně velkých zvířat, jako jsou losi, hledají útočiště v řekách a jezerech.
Ptáci jako žháři
Některé fotografie ukazují, jak byla některá ohniska požárů ve skutečnosti osídlená celými hejny ptáků, kteří lovili kořist. Když už hovořím o ptácích, ještě jsem ani nemluvil o podněcovateli požárů. O jestřábech ohnivácích. Australští domorodci o nich věděli odjakživa, ale nyní je potvrdily i další zdroje. Draví ptáci zakládají požáry tak, že chytají hořící větve a žhavé uhlíky shazují nad polem: Takto ptáci loví svou kořist, která prchá před ohněm v buši. Jestřábi ohniváci jsou obvykle černí, dále existují jestřábi klínoocasí nebo jestřábi lesní. Tento jev objevil australský hasič Dick Eussen. Australský deník National Post popsal událost v článku z 9. ledna 2018 takto:
„Dick Eussen si myslel, že požár porazil. Požár se zastavil na jedné straně dálnice v australském vnitrozemí. A nevypadalo to, že by se chystal vyskočit. Ale náhle, bez jakéhokoli varování nebo (zjevného) důvodu, se tak stalo. Eussen, zkušený hasič ze Severního teritoria, pronásledoval nové plameny, našel je, uhasil a podíval se na oblohu. To, co uviděl, znělo jako něco z pohádky nebo temné báje. Vřískající černý pták s roztaženými křídly, který v pařátech držel hořící větev. Letěl asi 20 metrů před Eussenem a upustil žhavé uhlíky do křehké trávy.“
Neuvěřitelné: Draví ptáci zakládají oheň, aby ulovili kořist? A přece je to pravda. Další důkazy shromáždil například časopis Journal of Ethnobiology v článku z 1. prosince 2017.
Jak oheň chrání přírodu
Oheň je ale takovým fenoménem, že dokonce přírodu chrání. Samozřejmě v určitém cyklu a množství. Páni, to nám Zelení ještě nikdy neřekli? Tak to asi zapomněli. National Geographic napsal 31. července 2018:
„Životní cyklus mnoha druhů skutečně závisí na ohni. Teplo z požárů může stimulovat některé houby, například smrže, k uvolnění jejich výtrusů. Některé rostliny vylučují svá semena výhradně po požáru. Bez ohně by se takové organismy nemohly rozmnožovat, a to by ovlivnilo všechny ostatní živé organismy, které jsou na nich závislé.“
Také Patricia Kennedyová, bioložka z Oregonské státní univerzity v Unionu uvedla:
„Narušitel, jakým je lesní požár, může působit jako resetovací spínač, který způsobí, že se starý les znovu objeví.“
National Geographic ale upozornil:
„Aby bylo jasno, ani tady nelze lesní požáry oslavovat. Příliš mnoho hořících pekel je samozřejmě špatně.“
Zvláště pokud je oblast následně využívaná pro zemědělské monokultury, například pro výrobu biopaliv, dodávám já. V každém případě se ale lesní požáry nehodí do role globální katastrofy, která je jim přisuzována.
Zelení žháři
25. srpna 2019 uvedl německý expat v Praguayi, Grunow, který se s problematikou seznámil:
„V Brazílii, Bolívii a Paraguayi hoří plocha o rozloze 4710 km². Při celkové rozloze amazonského deštného pralesa asi 8 milionů km², by to bylo 0,06 %. Myslím, že tvrzení velké části amazonského deštného pralesa hoří už několik týdnů, je pro mě nyní odhalené jako falešná zpráva.“
Brazilský prezident Jair Bolsonaro podle britského listu The Sun dokonce tvrdil, že zelení ekologové zapálili tisíce ničivých požárů, aby je natočili. Když byl požádaný o důkazy, odpověděl, že neexistuje žádný písemný záznam a je to jen jeho pocit. Tušení, které ho možná neklamalo, protože už 27. srpna 2019 napsal na Twitteru bývalý expert OSN na životní prostředí profesor Dr. Waheed Uddin:
„Žháři z Amazonie dopadení. Skupina z holandské nebo německé nevládní organizace byla přistižená in flagranti, přičemž (její členové) přiznali, že byli zaplacení.“
To prosím pěkně napsal někdejší expert OSN na životní prostředí. Zaplacené gangy zapalovaly amazonské požáry v Brazílii a Bolívii. Naprostý šok! Tomu se tedy říká klimatická agenda:
A: Klimatičtí stratégové přijdou s konceptem hořícího domu jako metaforou hořící Země.
B: Klimatičtí aktivisté to papouškují.
C: O pár měsíců později se další aktivisté a média postarají o to, aby se proroctví naplnilo.
Jak jsem uvedl před nějakou dobou. Sekta klimatických proroků přiživuje a způsobuje katastrofický scénář sama. Má tak záminku pro ještě tvrdší stupňování požadavků. Přesně jako Maoisté v Číně. Přesně jako barbaři Black Lives Matter. Přesně jako zaplacené klimatické gangy. Uvědomme si, že celá klimatická agenda musela být řízená skutečně shora. Staré fotografie amazonských požárů, které „nasdílel“ Macron, Madona, Ronaldo nebo DiCaprio, si nemohli jen tak vycucat z prstu. Někdo jim je musel přece dát, a k tomu instrukce o zelených plících planety a 20 %, kterými staré obrázky doprovodili. Prezident, zpěvačka, fotbalista a herec. Tak nesourodý kvartet z odlišných sociálních sfér, a všichni nápadně stejné fotografie a prohlášení jako přes kopírák. Všímejme si toho jednotného jazyka i klimatického apokalyptického PR!
Austrálie: Země nemá termostat
Zatímco v Jižní Americe jsme byli bombardovaní falešnými zprávami o amazonských požárech, v Austrálii je situace zcela opačná. Obrovské sucho tu způsobuje požáry katastrofických rozměrů. S tím se pojí i zhoršený přístup k pitné vodě. O australských požárech slýcháme téměř každý rok. Jsou tak obrovské, že proniknou do zpráv i u nás, u protinožců. Každoroční sezóna požárů v Austrálii dosáhla jednoho ze svých vrcholů hned z kraje roku 2020. Tentokrát bylo ale všechno jinak. Oheň je voda, a voda na mlýn klimatických proroků, kteří už léta zatvrzele mumlají svá šamanská zaříkání jako Margaret Kleinová Salamonová nebo Greta Thunbergová: „Hoří nám dům.“
Jak už jsem řekl, celá věc byla vodou na mlýn globální klimatické agendy. Na internetových stránkách environmentálního programu OSN se uvádí:
„Globální oteplování také způsobuje, že požáry v buši hoří častěji a intenzivněji.“
Ovšem jaká změna klimatu je tu míněná? Přirozená změna klimatu existuje od té doby, co existuje klima. Země nemá termostat, kterým by bylo možné nastavit standardní teplotu. Kdo tomu věří, plete si planetu s radiátorem. Zemi, Slunce a vesmírný prostor je třeba spíše považovat za živý systém, který podléhá velkým výkyvům. Důkazy o přirozených změnách klimatu jsou ale opakovaně prodávané jako potvrzení antropogenních změn klimatu, tedy změn způsobených člověkem. Přitom celý model Co2 údajné změny klimatu způsobené člověkem je chybný, jak jsem už vysvětlil. Austrálie ale skutečně hořela v obrovském rozsahu. Přesto měly příčiny jen málo společného s přirozenou změnou klimatu a už vůbec nic společného s údajnou změnou klimatu způsobenou člověkem. Nejlepší je nechat promluvit lidi přímo na místě. Ti vědí nejlépe, co se s jejich zemí děje, jsou totiž přímými účastníky. Žijí a krvácejí se svou vlastní zemí, a proto jim záleží na tom, aby se jim žilo co nejlépe. Například očití svědci, jako je australský občanský novinář Max Igan z kritického kanálu The Crow House na YouTube. Podle Igana, který žije v jižním Queenslandu nedaleko pobřeží a byl toho všeho přímým svědkem, nemá celá ta šlamastyka nic společného se změnou klimatu. Igan v rozhovoru pro server The Guardian uvedl:
„Oficiální linie, kterou jsou lidé krmeni, je, že důvodem má být změna klimatu a globální oteplování. To vláda prosazuje prostřednictvím médií, ale není to pravda. Ve skutečnosti byla tato situace vládou záměrně vykonstruovaná.“
Zápalné sucho, které postihlo velkou část Austrálie, nebylo podle Igana způsobené neobvyklým horkem nebo změnou klimatu, ale tím, že v Austrálii vysychají řeky:
„Vyschl potok před mým domem, vyschly všechny potoky v okolí, protože všechny potoky tady pramení. Všechny potoky by měly téct nepřetržitě, ale přestaly téct, protože přestala téct voda ze Severního teritoria. Velká artéská pánev, která zásobuje vodou Austrálii, přestala posílat vodu do ostatních vodonosných vrstev, protože, jak jsem řekl, voda ze Severního teritoria přestala téct.“
A bez potoků a řek samozřejmě vysychají plodiny, takže snadněji shoří.
Kohoutek Austrálie
Velké části australského kontinentu jsou běžně zásobované vodou ze Severního teritoria, přes které mezi listopadem a dubnem procházejí velmi vlhké monzuny. Severní teritorium je kohoutkem Austrálie. Voda z něj stéká a je rozváděná do ostatních částí Austrálie prostřednictvím takzvané artéské pánve. Říčních systémů a podzemních vodonosných vrstev. Za normálních okolností Austrálie nasává vodu jako houba, která je na jednom konci ponořená do vody. Potom odtéká a prosakuje do ostatních oblastí. Proto se voda vlní i na jihu v největších letních vedrech. Smáčí rostliny a zvyšuje jejich odolnost vůči požárům. Tentokrát to ale bylo všechno jinak:
„Jsem v této oblasti už 52 let a tyto potoky nikdy nevyschly“, tvrdil Igan ve svém videu 16. prosince 2019, uprostřed australského léta.
„Zažil jsem strašná sucha, všechna tráva byla mrtvá, ale nikdy jsem neviděl, že by potoky přestaly téct.“
Mohutný monzunový systém
Ale proč? Vždyť vody bylo přece dost. V monzunové sezóně 2019 se australská houba dokonce mimořádně naplnila. Nad dvousettisícovým městem Townsville napršelo za jeden týden tolik srážek, jako obvykle za celý rok. Informoval o tom například Deutschlandfunk 2. března 2019. Zatímco ostatní části Austrálie stále více vysychaly, lidé na severu nevěděli, co si se vším tím mokrem počít. Na jedné straně systémová média na podzim a v zimě přelomu roku 2019 a 2020, informovala téměř výhradně o vyhořelých domech v Austrálii a posílala slzavé příběhy o vypálených obydlích. Na druhé straně na severu bylo téměř stejně tolik domů doslova zaplaveno. Přehrada Ross River, městská nádrž na pitnou vodu, byla naplněná daleko za hranicí kapacity a hrozilo, že se protrhne. Aby se zabránilo povodňové vlně, byla otevřená stavidla a vypouštěly se 2 miliony litrů vody za sekundu. Celková škoda se odhadovala na více než 200 milionů eur. Jak je tedy možné, že na jihu Austrálie bylo takové sucho, které předpovídalo živnou půdu pro obrovské požáry?
Mýtus o klimatu zasetý do podvědomí
Monzun tedy zafungoval. Za normálních okolností by se tato voda později dostala do dalších regionů Austrálie. Ovšem ne v této době. Na jihu a jihovýchodě země vyschly zásobárny pitné vody a koryta. V menších obcích se voda stala tak vzácnou, že ji musely dovážet cisterny. Zároveň asi 3000 km severněji lidé nevěděli, co s ní! Masmédia prodávala obojí. Nejprve záplavy, pak požáry. Tím vykrmovala mýtus antropogenní klimatické katastrofy, tedy způsobené člověkem. Masmédia informovala o povodních v jedné části Austrálie, stejně jako o suchu století v části druhé. Je trestuhodné, že si Australané nevšimli této dichotomie a většinově to zbaštili i s navijákem. Masmédia jsou krycím mechanismem pro systémovou propagandu. Jakýmsi převodníkem, aby změkčila globální agendy do poživatelné formy pro masy. K tomu používají důmyslné filtry a odstínění, aby rafinovaně odvedla pozornost lidí od podstatných problémů. Krásně jsme to mohli pozorovat na australských masmédiích. Masmédia se nepozastavila nad příčinou, jak je možné, že na jedné straně Austrálie bylo tolik vody, zatímco na straně druhé extrémní sucho. Znají svou zemi přece dokonale, a vědí o vodonosných pánvích napojených na velkou artéskou pánev ze severu. Nešlo tedy o sucho, ale narušení distribuce vody po celé Austrálii.
Znásilnění řeky
Zatímco například řeka Murray se dále na severu rozvodnila, její jižní tok zůstal suchý. Jak je to možné? Po odpovědi nemusíme pátrat dlouho. Voda je kradená, přehrazovaná a odčerpávaná. Dělají to obří bavlníkové plantáže a společnosti zabývající se frackingem. Max Igan v této souvislosti uvedl:
„Tyto frackovací vrty spotřebují spoustu vody a v Austrálii je 43000 frackovacích vrtů. A my tady sedíme, zatímco oni říkají, že možná budou muset evakuovat města, protože jim dochází voda. Až 90 měst.“
Max Igan ovšem nebyl jediný. Farmář Rob McBride z ovčí farmy Tolamo Station na Youtube kanálu liabilitymate 13. prosince 2019 uvedl:
„1500 kilometrů největšího říčního systému je vyschlých, a nemá to nic společného se suchem. Přijďte sem s dětmi na ryby, nechte je běhat po řece a uvidíte 50 milionů mrtvých mušlí, raků, ryb, všechno. Celý ekosystém se zhroutil a stromy umírají.“
Situace je jasná. Záplavové oblasti řeky Murray, jejíž vody by za normálních okolností pomalu ustupovaly, byly obklopené přehradami, které zadržují vodu. McBride pokračoval:
„Využití záplavových oblastí znamená, že tam, kde byly záplavové oblasti, vykáceli všechny stromy, srovnali zeminu a obklopili ji hrázemi, aby voda nemohla odtékat do řek. Já tomu říkám znásilnění řeky.“
Věncovité tepny Austrálie, Řeky Murray a Darling, jsou největšími životními tepnami a dvěma nejdůležitějšími dopravními cestami pro vodu z monzunových oblastí na severu na jihovýchod. Tam se nacházejí Brisbane, Sydney, Canberra, Melbourne a Adelaide. Bez říčního systému Murray-Darling by v horkém a suchém vnitrozemí Austrálie neexistoval ani život ani zemědělství. Povodí je stejně velké jako Německo a Francie dohromady. Od jejího pramene v subtropickém severním Queenslandu k ústí řeky Murray u Adelaide na jižním pobřeží, je vzdálenost 3375 km. V povodí soustavy Murray-Darling žijí celkem 2 miliony lidí. To je téměř 10 % obyvatel celé Austrálie. Ale stále častěji se stává, že voda v korytech řek stojí v slaných kalužích, místo aby tekla. V podpovrchových vodách systému uhynuly miliony ryb. Obyvatelé mají velmi málo pitné vody. Jedním z příkladů je ovčí farma rodiny McBrideových, Tolamo Station na dalekém západě Nového Jižního Walesu. Řeka Darling dříve zásobovala lidi a zvířata. Dnes její koryto téměř zcela vyschlo.
Voda cennější než zlato: Komodita pro burzovní spekulace
Jde tedy skutečně o ekologickou katastrofu způsobenou člověkem. Ovšem z jiných příčin než změn klimatu. Velké zemědělské společnosti na horním toku říčního systému nadměrně nebo dokonce nelegálně čerpají vodu pro pěstování bavlny nebo rýže. To má zásadní vedlejší efekt. Kvůli uměle vyvolanému nedostatku je voda stále vzácnější, dražší a stává se předmětem spekulací burz a bank. Vždyť voda je velmi zvláštní látka. Po vzduchu druhá životně důležitá látka. Bez vzduchu umíráme po několika minutách, bez vody po několika dnech. V jistém smyslu je tedy voda cennější než zlato, zvláště když je jí nedostatek. Heroin a celý obchod s drogami je v porovnání s tím prkotinou, protože vodu potřebuje každý. Jakmile mají lidé jen trochu žízeň, plazí se po kolenou pro vodu, nebo za ni zaplatí jakoukoli cenu. Zda člověk opravdu potřebuje nové auto, vysavač nebo nový fén, je na každém jednotlivci. Ovšem spotřeba vody není rozhodnutím svobodné vůle, ale nutností. A proto je to produkt jako žádný jiný. Stačí mezi přírodní mokřady na severu a spotřebitele vložit obchodní model a staneme se nejen pohádkově bohatými, ale také fantasticky mocnými. Naprosto stejný model byl instalovaný v polovině Česka, kdy se mezi vodu a spotřebitele postavily korporace typu Veolie. Ty ani nečerpají vodu, ani ji nečistí, ba ani ji nedistribuují. To všechno je drahé a vyžaduje to velké investice. A tak vodu jen přeprodávají. Ostatní ztrátové fáze si zaplatí lidé. Oni jen vytáhnou zisky z fáze prodeje, která jako jediná má maximální zisky s minimálními investicemi. Stejný model zavedl starý „zapráskaný“ John D. Rockefeller, když založil v roce 1863 Standard Oil. Neobtěžoval se se ztrátovým hledáním ropy, těžbou, ani její rafinací. Prospektor se zmýlí a ropu nenajde. Nebo je tak hluboko, že je těžké ropu ze země dostat. Také rafinace surové ropy na palivo je drahá. Ropu tedy jen prodával. Maximální zisk a minimální riziko. Stejný „zapráskaný“ obchodní model zavedly nejen Veolie dneška, ale i australské korporace. Pro ně by bylo škodlivé, kdyby se voda prostě jen tak zadarmo rozstřikovala v řekách a potocích! To si pišme, že ano. Nedostatek je pro ně zlatý důl, zatímco hojnost je jed. Co tento trh nepotřebuje, je déšť a tryskající potoky. Protože déšť a potoky nic nestojí. Kromě frackovacích společností a bavlníkových plantáží objevili vodu také bankéři a spekulanti.
„Voda je finanční produkt jako každý jiný“, řekl jeden podnikatel.
A jeden mazaný bankéř s rozzářenýma očičkama vysvětlil:
„Že voda padá z nebe, a že by měla být zadarmo. S takovými výroky se setkávám pořád. Diamanty přece pocházejí z přírody a také nejsou zadarmo.“
Ovšem je tu sakra podstatný rozdíl. Diamanty nepatří k základním lidským potřebám. Možná budou, až také začnou padat z nebe. Voda se postupně stává novým zlatem. Můžeme ji koupit a prodat jedním kliknutím, pomocí mobilního telefonu a aplikace napojené na trh, která je k dispozici 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Jakmile je transakce zaúčtovaná, automaticky se otevřou ventily zavlažovacích kanálů a uvolní miliony litrů vody zákazníkům, kteří mohou zaplatit. Během 10 let se obchodování s vodou stalo novým Eldorádem s obratem 50 miliard Korun ročně. Voda už není přírodním zdrojem, ale zbožím. Sucho pro tyto spekulanty není problémem, ale výhodou. Brendan Barry ze společnosti Water Management Webster, říká:
„V našem regionu se letos cena zvýšila z přibližně 320 dolarů na více než 700 dolarů za megalitr vody.“
Pro makléře představuje sucho dobrý business. Pro postižené zemědělce se to podle jednoho australského farmáře rovná ruské ruletě:
„Můžeme jen doufat, že příští rok budou řeky a nádrže opět plné vody a my nebudeme muset vodu kupovat na volném trhu. Netušíme, zda tomu tak bude.“
Globalisté a trh s vodou
O vodě jako komoditě pro burzovní spekulace jsem hovořil v mém pořadu Chemický člověk. Proto se posuňme právě na globální úroveň. Trh s vodou v Austrálii vymyslel konzultant OSN, ekonom Mike Young uvedl:
„Pokud předpověď počasí předpovídá na příští týden déšť, cena vody klesá. Na druhou stranu, pokud má být v příštích dvou týdnech velké horko, cena vody stoupá. Když se voda stane nedostatkovým zbožím, někteří z nás ji už nesmějí spotřebovávat. Trh se postará o odfiltrování těch, kteří v zemědělství už nemají co dělat.“ Tak zněl brutální darwinismus tohoto vodního ekonoma OSN.
Logicky se tím nabídka založená na poptávce obrací zcela naruby. Nyní je totiž voda nejdražší v době, kdy je jí nejvíc potřeba. Tímto způsobem se z lidí vyždímá poslední haléř. Jakýkoli umělý zásah do přirozeného zavlažovacího systému může mít fatální následky. Zatímco spekulanti z nich odčerpávají vodu, lidé, zvířata a rostliny žízní. A hoří jako troud.
Oheň jako prskavka
Ve skutečnosti všechno v Austrálii hoří mnohem lépe než troud. Starší zástupce kapitána dobrovolných hasičů Murray Drechsler, řekl australskému kanálu Channel 7NEWS:
„Pracuji u venkovských hasičů už 18 let a právě tam teď vidíme věci, které jsme nikdy předtím neviděli. Oheň dělá věci, které by dělat neměl. A letos mluvíme o požáru, o kterém si nikdo nemyslel, že by mohl být možný. … Požáry se šíří závratnou rychlostí a některé jsou tvořené jasně červenými až fialovými plameny. Byly také pozorované samozápalné ohnivé koule. Mezi tím vždycky dochází k bělavým výbuchům nebo spáleninám, které připomínají bíle se třpytící prskavky.“
Prskavky? Profesionální hasič s 20 letou praxí řekl vážně prskavky? Tady se musíme zastavit.
„Podívejme se na oblohu“, řekl Max Igan v jednom ze svých videí.
Přitom ukázal celou sbírku snímků takzvaných chemtrails. Husté geometrické mřížky extrémně stabilních contrails, tedy kondenzačních stop, které zůstávají v atmosféře celé hodiny, dokud pomalu nezřídnou a nakonec nezmizí. Může kondenzační stopa z výfukových plynů běžných letadel skutečně zůstat na obloze celé hodiny a rozšířit se až do vzdálenosti 20 km? Letadlo přece není raketa, která skutečně zanechává na obloze extrémně stabilní bílou stopu, takzvaný raketový ohon.
Nebezpečný prach
V roce 2016 zjistila studie ETH ve švýcarském Curychu celkem 16 různých kovů ve výfukových plynech letadel. Včetně hořčíku, hliníku, barya a stroncia. A ejhle! Všechny tyto látky jsou také součástí oblíbené pyrotechniky, jako jsou prskavky. Podle definice jsou prskavky pomalu hořící ohňostroj, který vytváří barevné plameny, jiskry a další efekty.
„Naši zemi rozprašují prskavkovým prachem. Je to genocida v této zemi a lidé tomu prostě nevěnují dostatečnou pozornost. Chtějí tuto zemi zdevastovat. Chtějí světu ukázat, co se stane, když ignorujeme klimatické změny“, uzavřel Max Igan.
Tyto prskavkové částice časem stékají na zem v podobě nanočástic a šíří se všude. Na rostliny, půdu i domy. Tyto složky jsou samozřejmě ve výfukových plynech přítomné jen ve stopovém množství. Ovšem země je těmito částicemi den co den posypávaná už desítky let. Může se tedy stát, že koncentrace ve vzduchu nebo ve výfukových plynech jsou nízké, ale ne na zemi. Právě na zemi se tyto částice časem hromadí. V suchých oblastech, jako je Austrálie, navíc nejsou splachované dešťovou vodou do hlubších vrstev půdy, ale zůstávají na povrchu. Co myslíme, že by se stalo, kdyby půdu a rostliny zasáhl požár? Mohly by pak tyto nanočástice působit jako urychlovače požáru? Pro tuto teorii by mohly hovořit jasné barvy požárů australské buše, o kterých hovořil hasič Murray Drechsler. Otázkou je, zda se tak děje úmyslně, tedy zda jsou takové látky vědomě přidávány do leteckého paliva. Nebo zda se jedná o běžné složky výfukových plynů letadel, které se mísí s přírodním prachem na zemi a vytvářejí výbušnou prachovou směs. Koncentrovaný prach může být nebezpečný i při hašení a šíření požáru. Pokud je prach při hašení rozvířený proudem vody, může v důsledku toho vzniknout zápalná směs prachu a vzduchu. V důsledku vznícení by následný výbuch mohl vést k dalšímu šíření požáru.
Meteorologický radar proti dešti
Stejně podezřelé jsou i samotné meteorologické radarové stanice. Austrálii obklopuje skutečná bariéra asi 50 meteorologických radarových stanic. Ovšem ve vnitrozemí země jich je jen hrstka. Proč tento věnec radarových stanic kolem Austrálie? Detekují déšť nebo mraky, ale mohou je také případně rozpouštět nebo zadržovat? Například obrázek radarové stanice v Terrey Hills jasně ukazuje, jak jsou déšť a dešťové mraky přicházející od moře zastavené nebo rozptýlené přesně v okruhu radaru. Jinými slovy, zdá se, že radar dokáže krajinu před deštěm ochránit. Na to se ptá i Max Igan:
„K čemu potřebujeme tolik radarových stanic, když slouží pouze k měření počasí? Slouží k pozorování počasí, nebo k jeho řízení?“
A přidávají se další australská nemainstreamová média.
„Je déšť záměrně držený mimo zóny požárů?“ zeptal se zpravodajský portál cnet.
A kritický zpravodajský web Millennium Report se domnívá, že velký ostrovní kontinent se stal obětí jednoho z největších geoinženýrských projektů ve světové historii. Hořlavé podmínky, které v současnosti panují na celé pevnině, jsou výsledkem dlouholetých intenzivních geoinženýrských operací. Geoinženýrskou verzi dokonce podporují i tvrdá vědecká data. Neustálý meziroční nárůst teplot v osmi koutech Austrálie, jasně ukazuje na záměrné spolčení s cílem vypálit celou zemi. Existuje několik důvodů, proč globalisté nařídili geoinženýrům a žhářům zapálit Austrálii bohatou na suroviny.
Hasicí letadla ve spánku
Koncem prosince 2019 chtěli odborníci na požáry také vědět, proč australské vlády nenasadily výkonná hasicí letadla, která ležela v zámoří v nečinnosti. Deník Sydney Morning Herald, citoval 29. prosince 2019 bývalého komisaře hasičů Nového Jižního Walesu, Grega Mullinse:
„Desítky letounů, které mohly být k dispozici během týdne, byly během zimy zakonzervované na severní polokouli. Ve skutečnosti v Chorvatsku, Itálii, Francii, Portugalsku a Kanadě, spaly zimním spánkem desítky hasičských letadel, která by s velkou pravděpodobností byla k dispozici. Ale Austrálie nehnula ani prstem, aby se k těmto letadlům dostala“, dodal Mullins.
V e-mailu, který získal deník The Sun-Herald, americká lesní služba uvedla, že od australských úřadů neobdržela žádnou žádost. Australský cnet psal 7. ledna 2020:
„O riziku požárů buše v sezóně 2019 věděli šéfové australských hasičů, kteří se od dubna snažili sejít s australským premiérem Scottem Morrisonem. Obávali se blížící se krize, ale byli opakovaně odmítnutí. Mezi australskou veřejností vznikl pocit frustrace z vládnoucí konzervativní Liberální strany a premiéra Scotta Morrisona. Když se krize s požáry v buši začala poprvé stupňovat, Morrison odjel na dovolenou na Havaj. Svou cestu zkrátil o jeden den jen kvůli odporu veřejnosti a po smrti dvou dobrovolných hasičů.“
Že nám to připomíná situaci velkého požáru v Českosaském Švýcarsku v červenci 2022? I tady proběhla kauza nevyužitého letounu, který nebyl povolaný k hašení. Tím ale příběh nekončí. Někteří lidé už totiž tuší, že se jedná o hybridní válku. Rozměry této hybridní války přesahují lidskou představivost. Max Igan říká:
„V první řadě je to zoufalá potřeba plamenné publicity klimatických podvodníků pro jejich falešný uhlíkový narativ o globální změně klimatu. V druhé řadě jde o vysídlování, ať už požáry, nebo armádou, samozřejmě jen kvůli ochraně lidí.“
Max Igan pokračuje:
„Mluví se o mobilizaci armády v boji proti klimatickým změnám a o stěhování lidí z měst. Mluvilo se o 90 městech, která mají být evakuovaná. Takhle je vidět, co se děje. Chystají se použít australskou federální policii k evakuaci lidí z nebezpečných oblastí, které mohou být ohrožené požáry. Hodlají použít armádu, aby tyto oblasti obsadila a zabránila lidem vrátit se do svých domovů. Takový je plán a všechno to naplánovali a provedli.“
Vysídlení, vyvlastnění a přesídlení
Vysídlení, vyvlastnění a přesídlení. To je podle kritiků plán. Je možné, že součástí tohoto plánu jsou i současné požáry buše v Austrálii? Jaký je skrytý plán? Psal se 5. prosince 2019 zpravodajský web tottnews.com, uvedl:
„Pro ty, kteří to nevědí. Australská vláda se zavázala k novému plánu >chytrých měst< v blízké budoucnosti. Proč je to ale důležité? A jak to souvisí se současnými požáry australské buše? Jakmile začneme pátrat po souvislostech, začne to být jasné“, píše TOTT News.
„Jde o změny způsobu osídlení Austrálie, která se pěstuje už více než 200 let. A to všechno prostřednictvím soukromého sektoru, s minimálním zapojením vlády. Podle této vize mají být Australané nacpaní do nových chytrých měst podle čínského vzoru. Samozřejmě obyvatelných, propojených a udržitelných. Soběstačných ve spotřebě energie a vody a propojených vysokorychlostním vlakem. Při bližším pohledu zjistíme, že mnoho současných požárů na východním pobřeží odpovídá navrhované trase vysokorychlostní trati a místům, která jsou součástí návrhu CLARA, tedy Consolidated Land and Rail Australia“, uzavírá TOTT News.
Požáry křoví nebo vypalování
Server TOTT News pokračuje:
„Po zkáze způsobené požáry by měli projektanti ideální příležitost k záboru půdy. Ti, kteří přišli o svůj majetek v důsledku požárů podél navrhované železniční trati, pravděpodobně nebudou moci obnovit stavbu na svých pozemcích, ale budou požádaní, aby stavbu obnovili v oblastech určených pro nová inteligentní města.“
Jak upozornil Max Igan:
„Spálené oblasti jsou následně zbavené veškerého zbylého porostu, aby se zabránilo obnově a rekultivaci.“
Podle zprávy rozhlasové stanice 2GB 873AM z 16. ledna 2020, mají majitelé domů v Sydney dokonce zákonem zakázáno, stanovat v karavanech na svých pozemcích. Podle zprávy Sky News Australia z 30. ledna 2020, budou muset majitelé domů, kteří chtějí obnovit svůj vyhořelý dům, zaplatit poplatky ve výši 10 000 dolarů. Rozumějme, lidé, kteří právě přišli o všechno!
Závěr: Agenda 2030
Zásadní souvislost spočívá v tom, že australská vláda plně přiznala, že chytrá města jsou součástí Agendy 2030. V září 2015 přijalo 193 členských států OSN, 17 cílů udržitelného rozvoje. Vytvořilo tak Agendu udržitelného rozvoje 2030. Agenda 2030 změní naši ekonomiku, životní prostředí a společnost a zároveň navždy změní staré způsoby myšlení, chování a života. Tyto cíle udržitelného rozvoje se týkají energie a vody, zdraví a blahobytu, rovnosti žen a mužů, změny klimatu, přidělování zdrojů a dalších oblastí. Mnoho organizací už zavedlo politiky a postupy, které je uvádějí do souladu se zamýšlenými cíli. Fenomén požáru, jehož jsme svědky, je využívané k podpoře klimatické hysterie, tedy klimatické agendy. Okolnosti budou i nadále postihovat většinu regionální Austrálie, dokud nebude obyvatelstvo donucené nastěhovat se do přísně kontrolovaných chytrých měst, které pak budou propojené vysokorychlostními vlaky. Na jejich výstavbě se už v současné době pracuje. Zavádějí se nové zákony a předpisy, které omezí budoucí využívání půdy a vody lidmi. Zavádějí se uhlíkové daně na téměř veškerou lidskou činnost pod záminkou tzv. zlepšení životního prostředí. TOTT News k tomu dodal v článku z 5. prosince 2019:
„V Austrálii se připravuje půda pro zavádění Agendy 2030. Probíhající krize s požáry buše je jen začátkem mnohem větších věcí, které mají přijít.“
Max Igan k tomu dále doplnil:
„Pokud se Australané neprobudí, budou vyvraždění hladem, žízní a ohněm. To bude použité jako varovný příběh pro zbytek světa o tom, co se stane, když ignorujeme klimatické změny.“
Mimochodem, oba jeho kanály na YouTube a Facebooku byly mezitím smazané, ale mě se podařilo jeho videa přesto získat. Do třetice hasič Murray Drechsler dodal v rozhovoru pro 7NEWS:
„Zabíjejí nás, zabíjejí Austrálii tolika různými způsoby. Nečinností, otevřenými lžemi. Zabíjejí faunu, zabíjejí města a vesnice. Nemůžeme se vyrovnat s tím, co se tu děje, a to nejhorší nás teprve čeká. Musíme jednat hned… jinak nepřežijeme.“
K tomu už není co dodat. Vidíme, že klimatická agenda je v plném proudu. Tuto agendu ztělesňuje Greta Thunbergová. Rasovou agendu zase George Floyd. Kulty živých či mrtvých, které mají vést masy do nového globálního uspořádání. Rasovou agendu jsem popsal v mém pořadu Rozbuška George Floyd. Cíl je pořád stejný. Vyvolat chaos, krize a napětí mezi lidmi. Věčné vyhloubené příkopy nenávisti a strachu. Zatímco v Jižní Americe nebyly zdaleka takové amazonské požáry, klimatičtí alarmisté rozdmýchávali šok o hořících zelených plicích planety. Naopak v Austrálii se tato agenda ukazuje v podobě agendy 2030. Vidíme důsledky naší nečinosti. Proto i my musíme jednat, abychom přežili, stejně jako Australané. Agenda 2030 se týká nás všech. Proto opět mluvme o tom. Nenechávejme si tyto informace pro sebe. Pokud kvůli naší apatii a rezignaci přežijeme, potom v digitálních koncentrácích a pracovních gulazích chytrých měst pro nadnárodní korporát. Mluvme o tom, abychom přežili.