Druhý díl pojednává o různých tématech spojených s technologickým a společenským vývojem. Kapitoly se zaměřují na výchovu tzv. mladých globálních lídrů a jejich roli v současném světě, diskutují o otázkách souvisejících s pandemií, jako jsou covidové pasy a digitální identita. Dále se zabývají tématy jako je „Velký reset“, čtvrtá průmyslová revoluce, digitální měna a kreditní sociální systém. Kapitoly také představují nové technologické vynálezy, jako je čip do mozku a diskutují o jejich vlivu na společnost. Závěrečná kapitola vyzývá globální tvůrce k jednání a řešení klíčových otázek současného světa.
Úvod
Stručně zrekapituluju, o čem jsem hovořil v prvním díle. Na začátku jsem se zaměřil na celkový obraz Světového ekonomického fóra. Přešel jsem k tomu, co vlastně je Světové ekonomické fórum, kdo za ním stojí, kdo ho řídí, jakou agendu vykonává a další navazující otázky. Pak jsem už mapoval vzestup Klause Schwaba od dětství až do současnosti. To jsem pokryl na projekčním plátně vzniku a historie Světového ekonomického fóra od roku 1971. Hovořil jsem o pádu železné opony, o spojení východního a západního Německa a o tom, jak v Davosu v roce 1992 přenesl projev Václav Havel. Už tehdy se tu začal angažovat Vladimír Putin jako náměstek petrohradského starosty Anatolije Sobčaka. V roce 1993 absolvovali Schwabovu školu takoví kádři jako Angela Merkelová, Nicolas Sarkozi nebo překvapivě Viktor Orbán. Dnes budu v této kapitole pokračovat, a podívám se, jací čeští a slovenští mladí globální lídři absolvovali také tuto Schwabovu školu.
Mladí globální lídři II.
Tak třeba hned první ročník Schwabovy školy v roce 1993 absolvoval Vladimír Dlouhý. U něj je tu uvedeno mezinárodní poradce pro banku GoldmanSachs.
V roce 1997 je mezi absolventy uvedený Zdeněk Bakala jako předseda Patria Finance. Teď už více chápeme jeho pobývání zrovna ve Švýcarsku ve vile u Bodamského jezera. V roce
1998 tu najdeme třeba Ivana Pilipa jako viceprezidenta evropské investiční banky.
V roce 2000 absolvoval Schwabovu školu Ivan Mikloš, bývalý ministr financí za vlády Mikuláše Dzurindy. Samozřejmě nesmíme zapomenout na Karla Janečka. To jsou ale už jen menší ryby. Vidíme tu jasné spojitosti mezi absolventy Schwabovy školy Mladých globálních lídrů a jejich následnou instalací do vrcholových politických pozic jednotlivých národních států.
Lídři vychovaní touto školou Světového ekonomického fóra pronikli do vlád po celém světě. To je také důvod, proč vakcinační teror probíhá po celém světě bez vyjímky. Amerika, Kanada, Evropa, Rusko i Čína. Víme přece, že i v Číně má Světové ekonomické fórum svou pobočku. Položme si otázku. Kdyby Čína byla skutečně nepřátelskou zemí pro západ, skutečně by si tam mohla výkladní skříň západu otevřít pobočku? Otevřelo si snad Světové ekonomické fórum pobočku třeba v Severní Korey nebo Íránu? Jistě že ne. Tak proč může v Číně. A proč se Vladimír Putin pustil do očkovacího teroru stejně jako západ. Protože Vladimír Putin je také členem školy absolventů Mladých globálních lídrů. Navštěvoval fórum ještě jako náměstek petrohradského starosty Anatolije Sobčaka. Ve stejných letech jako Tony Blair, který se později stal britským premiérem. Stejně jako Angela Merkelová, která se později stala německou kancléřkou. Stejně jako Vladimír Putin, který se později stal ruským prezidentem. To je prostě neoddiskutovatelné.
Proč takový Alexander Lukašenko srazil mezinárodní bankéře ze schodů a poslal je s Covidem do kytek? Měl na to odvahu. A jak je možné, že prezident maličkého Běloruska má stokrát větší odvahu než prezident obrovského Ruska? Dává to logiku? No, jistě, dává. Alexander Lukašenko nepatří mezi absolventy Klausovy školy, zatímco Vladimír Putin ano. Tečka.
Stejně jako Viktor Orbán patří mezi absolventy Schwabovy školy. Řekli byste, že se vzepřel, že nepřijímal uprchlíky v době masové migrační krize? Nenechme se vysmát. Kabinet Viktora Orbána sice staví svou politiku proti přijímání migrantů. Proto také čelil žalobě Evropské komise spolu s Českem a Polskem za neplnění migračních kvót. Ovšem, nenechme se zmást, to je jenom šikovný marketing a propaganda. Viktor Orbán ve skutečnosti přijímá uprchlíky jako na běžícím páse. Představitelé vlády Victora Orbána to dokonce přiznali v týdnu od 20.ledna 2018. Tu informaci potvrdil státní tajemník ministerstva zahraničí KristófAltusz v rozhovoru pro maltský deník Times of Malta. V rozhovoru prohlásil, že Maďarsko přijalo v roce 2017 okolo 1300 migrantů. Že se prý nejednalo o lidi, kteří přišli do Evropy nelegálně, ale jednalo se o ekonomické migranty zejména Afghánce, Syřany a Iráčany.
V roce 2015 Maďarsko přijalo 508 uprchlíků, v roce 2016 pak 432 uprchlíků a v roce 2017 už dokonce 1300. Tu informaci pak potvrdil šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó, který řekl, že na tom není přece nic divného, že každá země přijímá azylanty. To natvrdo říkají členi maďarské vlády Viktora Orbána. A ještě poslední věc. V rozhovoru státního tajemníka ministerstva zahraničí KristófaAltusze zaznělo, že maďarská vláda o přijímání migrantů prý cíleně neinformovala kvůli ochraně dotyčných azylantů v zemi.
Takže nevěřme tupě propagandě, že Viktor Orbán nepřijímal uprchlíky. Přijímal je každoročně, akorát že potichu a nenápadně. Viktor Orbán, znovu to opakuji, je absolventem Schwabovy školy Mladých globálních lídrů. Tohle prostě nemůžeme vytěsnit z našeho vědomí, a malovat si růžový svět v našich představách, který nám vyhovuje. To jsou ty kognitivní dizonance, protichůdná poznání, se kterými se musíme vyrovnat. Jak jsem o tom hovořil tuším ve druhém díle Věčného génia Mozarta minule.
JózsefSzájer, spoluzakladatel strany Fidesza spoluautor maďarské ústavy hájící tradiční rodinu, byl zadržený policií nahý při útěku z gay párty. V jeho baťohu našli drogu extázi. Dále třeba Gábor Kalet, maďarský velvyslanec v Peru za stranu Fidesz, a bývalý mluvčí ministerstva spravedlnosti. Ten byl odsouzený za držení 19 tisíc fotek s dětskou pornografií. Dále Zsolt Borkai, starosta maďarského města Győr a spojenec Viktora Orbána, byl natočený při orgiích na jachtě. Nechyběly prostitutky, alkohol a kokain. Video se objevilo na několika pornoserverech. To jsou členové kabinetu Viktora Orbána, z nichž sám Orbán je absolventem školy Klause Schwaba, který přijímal migranty každý rok. Akorát, že to dělal potichu a nenápadně. Ne s humbukem jako jiná absolventka, Angela Merkelová. To je celé.
Stejně jako Vladimír Putin nebránil vakcinačnímu teroru v Rusku. Další absolvent školy Klause Schwaba. Podívejme se jen na Kanadu, se kterou se sám Klaus Schwab chlubil, že více jak polovina kanadského kabinetu jsou mladí globální lídři. Vedle vládního předsedy Justina Trudeau je tu například ChrystiaFreelandová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí Kanady, dále Sean Fraser, ministerstvo pro imigraci, uprchlíky a občanství, dále François-Philippe Champagne, ministr pro inovace, vědu a průmysl, dále Elissa Golbergová, náměstkyně ministra pro strategickou politiku, dále Karina Gouldová, ministryně pro rodiny, děti a sociální rozvoj, JagmeetSingh, vedoucí představitel kanadských Nových demokratů, nebo Renée Maria Tremblayová, vrchní právní zástupkyně kanadského Nejvyššího soudu. A to je jenom Kanada prosím pěkně! Všichni mladí globální lídři Klause Schwaba.
Když se vedle Emanuela Macrona podíváme i jinde po Evropě, nevěřili bychom, koho všeho najdeme mezi mladými globálními lídry Klause Schwaba. Alexander De Croo, předseda vlády Belgie, SannaMarinová, předsedkyně vlády Finska, Annika Saarikko, ministryně financí také z Finska, Leo Varadkar, ministr pro podnikání, obchod a zaměstnanost z Irska, Niki Kerameus, ministr školství a náboženských záležitostí z Řecka, Lea Wermelinová, ministryně životního prostředí z Dánska, dokonce Irene Tinagliová, poslankyně Evropského parlamentu.
Tato škola Klause Schwaba se ale neomezuje pouze na politiky. Mezi obchodníky a podnikately jsou mladí globální lídři například Jimmy Wales, zakladatel Wikipedie, Sergej Brin a LarryPage, oba spoluzakladatelé společnosti Google. Mark Zuckerberg, zakladatel Facebooku a jeho sestra Rendi se oba stali mladými globálními lídry. Reid Hoffman, spoluzakladatel společnosti LinkedIn. Jack Ma, zakladatel společnosti Alibaba, Bill Gates, zakladatel Microsoftu a očkovacích nadací GAVI a CEPI. JeffBezos, ředitel Amazonu. RajivShah, prezident Rockefellerovy nadace a také jednu dobu ředitel americké agentury USAID. Nebo tu také figuruje Chelsea Clintonová, dcera Billa a Hillary Clintonových. Mezi umělci tu třeba najdeme osoby jako americký herec Leonardo DiCaprio, nebo bývalý německý závodník Michael Schumacher. To je doslova komplot, ale je to fakt. Všechno dokumentuju tvrdě na jménech a politických funkcích. Je to neskutečná hydra s chapadly, která infiltruje všechny světové vlády. A to vůbec nepřeháním. Co tohle všechno dává dohromady? Jednoduše světovou mafii. Mafii, kdy zástupci lidu, ať už ministři, premiéři nebo prezidenti, nepracují ve skutečnosti pro lid, ale v první řadě pro kmotra, který je vyškolil, Klause Schwaba.
Jde o nádhernou ukázku globalistické konceptuální mozaiky, která nám vysvětluje mnohé i co do simulace covidové agendy. Navazuji tím na můj dřívější pořad Průvodce pandemickou galaxií. Předvedu ještě jeden praktický příklad v následující kapitole.
Kdo stojí za covid pasem?
Možná si pamatujeme na 8. říjen 2020. Tehdy vybrané aerolinky ve spolupráci se Světovým ekonomickým fórem a s vakcinační nadací Billa Gatese začaly testovat nový mezinárodní cestovní doklad s názvem CommonPass. Jednalo se o předchůdce Covid pasu. Šlo o společnosti United Airlines a CathayPacific Airways. Tento CommonPass byl vyvinutý Světovým ekonomickým fórem a jeho švýcarskou neziskovou organizací Commons Project Foundation. Když se podíváme, jací lidé jsou správci a kurátory této globalistické neziskovky Commons Project Foundation, najdeme tam pouze globalisty, bankéře, podnikatele, oligarchy a ředitele nadnárodních firem. Mezi kurátory neziskovky se nachází například MattAnestis, šéf výkonného investičního rozvoje BlackRockInvestments, Andrew Cohen, výkonný prezident J. P. Morgan GlobalWealthAustralia, John Dutton, člen výkonného výboru Světového ekonomického fóra, Julie Gerberdingová, šéfka amerického centra pro kontrolu nemocí CDC, RajivShah, prezident rockefellerovy nadace a současně správce fondů americké vládní agentury USAID, Alan Warren, viceprezident inženýrského vývoje společnosti Google, Peter Neupert, viceprezident Microsoft Health a další. Tito lidé stojí za neziskovkou spadající pod Světové ekonomické fórum Klause Schwaba. A právě tato neziskovka vyvinula předchůdce Covid pasu, CommonPass. A právě šéfové většiny těchto organizací jsou mladí globální lídři školy Klause Schwaba. To je prostě fakt. To už je jen taková třešnička na dortu do naší globalistické konceptuální mozaiky. Stejně jako mladí globální lídři Klause Schwaba z předchozí kapitoly.
Velký reset (2014)
Jak jsem už dříve zmínil, Schwab vždycky věnoval extrémní pozornost moderním technologiím, které ho fascinovaly až dodnes. To bylo patrné v Davosu hned od prvního roku 1971. Interní televizní systém NASA informoval účastníky o aktuálním dění. V konferenčním sále se na velkoplošných obrazovkách promítaly počítačové modely alternativních řešení.
V pozdějších letech přibylo do Davosu satelitní spojení. Například v roce 1986 pro diskusi se sovětským premiérem Nikolajem Ryžkovem v Moskvě o novém pětiletém plánu Sovětského svazu. Ovšem Schwabova fascinace moderními technologiemi se stále prohlubovala. Už tady můžeme najít Schwabovo přátelství s Billem Gatesem. Mám na mysli elektronický komunikační systém Welcom. S jeho pomocí chtěl Klaus Schwab pořádat celosvětové videokonference. Za tímto účelem založil Schwab v roce 1995 společně s AndymGrovem ze společnosti Intel a Billem Gatesem ze společnosti Microsoft, společnost Advanced Video Communications. Fórum se stalo největším akcionářem a Schwabův synovec Hans-JörgSchwab dočasně zastával funkci prezidenta.
Komunikační projekt Welcom se ale ukázal jako neúspěšný a v září 1998 zúčastněné strany projekt ukončily. Na tomto zdánlivě nepodstatném střípku spatřujeme spojenectví Klause Schwaba a Billa Gatese už od roku 1995. Ne nadarmo pak Bill Gates přímo na půdě Schwabova Světového ekonomického fóra v roce 2000 založil očkovací nadaci GAVI.
Aktivity Billa Gatese jsem probíral velmi podrobně v mém pořadu Průvodce pandemickou galaxií. Ovšem, jakto tak bývá, když má globální mocenská klika přednostní přístup k moderním technologiím, zneužije je proti lidem, nikoli v náš prospěch.
Klaus Schwab v roce 2014 stiskl tlačítko globálního resetu. Zazněl startovní výstřel k přetváření světa. Úvahy o Schwabově oblíbeném tématu čtvrté průmyslové revoluce začaly nevyhnutelně zabírat mnoho místa. Velký reset není žádnou konspirační teorií. Bohužel, existuje spousta užitečných idiotů, kteří chtějí, abychom si to mysleli. Podle Pauline Hansonové z australské strany OneNation jde o pokus o zavedení socialistického, levicového a marxistického světonázoru. James Delingpole ji označuje za plán globálního komunistického převzetí moci. Pro skupiny kolem Klause Schwaba, kdokoli, kdo považuje velký reset za vážnou hrozbu, patří na okraj společnosti. Operativní psychologie jak vyšitá.
Největším ďáblovým trikem bylo přesvědčit svět, že ďábel neexistuje. Stejně tak se propagátorům Velkého resetu hodí přesvědčovat svět, že to s plánem nemyslí tak vážně. Přestože všechny podstatné detaily vysvětlují na webových stránkách Světového ekonomického fóra, na obálce časopisu Time nebo v knize COVID-19: Velký reset od Klause Schwaba.
Schwab tvrdí, že pandemie představuje jedinečnou příležitost k zamyšlení, přizpůsobení a přenastavení našeho světa. Velký reset tedy není žádnou šílenou spikleneckou teorií, ale samotnou myšlenkou Klause Schwaba v jeho knize. Přesto se najdou tupci, kteří to stále ještě popírají.
Klaus Schwab má svoji představu naší budoucnosti v roce 2030. Žádný majetek, žádné soukromí. Krycí název pro velký reset někdy spadá pod Agendu 21 OSN, která byla aktualizovaná na Agendu 2030. Není proto divu, že Klaus Schwab podepsal spolu s generálním tajemníkem OSN Antonio Guteresem v červenci 2022 dohodu o urychlení Agendy 2030.
Jindy se velkému resetu říká čtvrtá průmyslová revoluce, i když přesnější by bylo označení „deindustriální apokalypsa". Je to plán, jehož náznaky najdeme všude. V politických plánech místních samospráv, v projevech premiérů, na konferencích OSN, nebo v Pařížské dohodě o změně klimatu.
Čtvrtá průmyslová revoluce (2016)
Jak víme, Klaus Schwab napsal knihu Čtvrtá průmyslová revoluce. V lednu 2016 Klaus Schwab vyhlásil název své nové knihy Čtvrtá průmyslová revoluce mottem Světového ekonomického fóra v Davosu. Klaus Schwabvěří, že spojení naší fyzické, digitální a biologické identity umožní novým technologiím proniknout do dosud soukromého prostoru naší mysli, číst naše myšlenky a ovlivňovat naše chování. Tohle přesně v knize uvádí samotný Klaus Schwab.
Kecy o konspiracích a dezinfo budu proto v komentářích blokovat. Ledaže by sám Klaus Schwab byl konspirátor a dezinformátor. To všechno jsou jeho slova. Číst naše myšlenky a ovlivňovat naše chování. To má svou praktickou rovinu, ke které se dostanu za chvíli.
Povšimněme si, že už v roce 2021 je velká část reakce na pandemii COVID-19 založená na technologiích čtvrté průmyslové revoluce. Například genetické sekvenování, biotechnologie pro vývoj mRNA vakcín, nebo chytré aplikace a software pro sledování kontaktů, rozumějme hromadné šmírování. Klaus Schwab předpovídá, že do roku 2025 budou na trhu implantovatelné mobilní telefony, pomocí 3D tisku se budou vyrábět a transplantovat syntetické orgány, například játra, a první korporace budou řízené umělou inteligencí.
Digitální identita
Klaus Schwab je považovaný za zastánce transhumanismu. Možné důsledky interaktivních strojů a zařízení, umělé inteligence a automatizovaných provozů zaujaly mnoho účastníků Světového ekonomického fóra. Podle studie, kterou fórum vypracovalo ve spolupráci s poradenskou společností Accenture, by výnosy z digitalizace mohly v příštích deseti letech přesáhnout 100 bilionů dolarů.
Digitální dividenda přinese prospěch celé společnosti více než samotné ekonomice, ujišťuje zpráva. Mimochodem tato společnost Accenture je velmi zajímavá. Je to malá nadace ze San Franciska, která se zabývá designem zaměřený na člověka. Tato Accentureje jedním z klíčových partnerů projektu ID2020. O tom jsem hovořil podrobně v mém pořadu Průvodce pandemickou galaxií. Nejde o nic menšího než o to, aby všichni lidé na světě získali digitální identitu.
Podle myšlenek Billa Gatese a jeho kolegů z ID2020 by měla být všechna data o každém člověku uložená digitálně pohromadě. To by znamenalo, že zdravotní záznamy, důchodové a zdravotní pojištění, řidičské průkazy, bankovní účty a kreditní karty, řidičské průkazy, průkazy totožnosti, pasy a tak dál, by byly uložené v jediné databázi. Každý by se mohl identifikovat prostřednictvím svého mobilního telefonu. A právě jedním z partnerů ID2020 je společnost Accenture, která radí Světovému ekonomickému fóru Klause Schwaba.
Partnerem ID2020 je vedle této Accenture také datová chobotnice Microsoft Billa Gatese, nadace GAVI Billa Gatese a Rockefellerova nadace. Mezi další partnery patří Facebook a Mastercard, tedy přechod na digitální měnu. Opět, jak jsem přesně fakticky pokryl v mém pořadu Průvodce pandemickou galaxií. Pořád se tu točí tentýž seznam našich obvyklých podezřelých.
Doporučuji proto si poslechnout tento pořad, který tvoří předvoj pro dnešní program. Jde tedy o přípravnou fázi na digitální identita. V podstatě ztotožnění naší osobnosti. Už to ale nebude plastová občanská kartička. Vlastně už i do ní se už zalisovává čip, což je takový přechod na další úroveň. Technologie je založená na covid pasu. Za ním stojí švýcarská nadace Commons Project Foundation, kterou založilo Světové ekonomické fórum. Stále naši obvyklí podezřelí.
Globalisté, kteří se scházejí na Světovém ekonomickém fóru usilují o to, abychom se museli prokazovat digitálně. Z toho je už jasné, že cokoli je digitální, je zaznamenané na síti a je také uchovávané. Logika spočívá v tom, že když nám někdo zkontroluje plastovou občanku, je to člověk. Zatímco digitální ID musí zkontrolovat počítač, tedy stroj. Nebo člověk skrze stroj, ale ten stroj tam musí být zapojený. Ten stroj vyhodnotí daný digitální záznam, pošle ho po síti a uchová ho.
Tuto digitální identitu budeme potřebovat, když vstoupíme do kontaktu s úřadem, ale budeme ji také potřebovat, když si budeme chtít koupit lístek na MHD, na autobus, na vlak. Budeme ji potřebovat i tehdy, když se budeme chtít přihlásit na sociální síť. Nebo když si budeme chtít otevřít účet v bance, nebo obsluhovat ten stávající, když budeme obsluhovat náš chytrý telefon nebo internet. V každé této situaci budeme potřebovat digitální identitu. Protože kartička už nebude plastová, ale půjde o čip, náš pohyb bude proto poměrně dobře dokumentovaný. Vidíme už snahu vlád podstrkovat nám pod různými záminkami šmírovací aplikace do chytrých telefonů. Jsou stále populárnější aplikace na otisky prstů nebo rozpoznávání obličeje. To jsou všechno přípravné přechodové fáze na digitální identitu, ve které bude uchovaná veškerá naše digitální stopa.
V Číně se tato technologie už masově využívá. Kamery jsou tu na každém rohu. U nás se začíná stále silněji projektovat koncept takzvaných chytrých měst, smartcities. To je opět záminka k neustálému sledování prostřednictvím kamer na síti páté generace tedy 5G. Právě 5G bude nosnou páteřní sítí pro internet věcí a pro chytrá města smartcities.
V Číně není problém pro vládu, která nahrává a monitoruje celý veřejný prostor, identifikovat člověka jako konkrétní osobu s konkrétní adresou. Software na rozpoznávání obličeje rozpoznává lidi v reálném čase. Toto je podstata digitální identity, která se bude slučovat do jednoho celku, do jednoho svazku veškeré naší digitální stopy. Globalisté nás chtějí postupně monitorovat nepřetržitě, při každém našem pohybu. Naše jakékoli soukromí tím ale definitivně končí. Přesně v souladu s tím, co hlásá a píše Klaus Schwab. Cokoli uděláme, kamkoli půjdeme, s kýmkoli se setkáme, všechno bude velmi lehce dohledatelné v rámci digitální identity.
Ty všechny jednotlivé fragmenty přípravy pro digitální identitu si musíme spojit do jasné struktury a směřování. Masmédia se snažíroztříštit toto kontinuální vnímání. Rozkouskovat ho. Úkolem alternativy je naopak toto vnímání spojit do souvislého toku. Otisky prstů, rozpoznávání obličeje, chytrá města smartcities, internet věcí na síti páté generace 5G, všechno spolu souvisí, všechno má společný základ.
Elektronická identifikace tak, jak ji známe dnes v podobě QR kódů je jen jakási vlaštovka, předzvěst. Ovšem globalisté chtějí zavést digitální identitu ve formě čipu. Podle Klause Schwaba bychom měli mít RFID čip. Myslí si někdo, že je to nějaká fantasmagorie? Počkejme si na další kapitolu.
Neuralink: Čip do mozku
Klaus Schwab je bez nadsázky zastáncem posthumanismu, tedy splynutí člověka s technologiemi. Cílem je vznik transhumánní singularity a budoucnosti, kdy každý náš pohyb nebo myšlenku budou zaznamenávat implantované mikročipy. Není proto divu, že Klaus Schwab oznámil už v roce 2016 implantování podkožních a neurálních mozkových čipů, které umožní trvalé připojení člověka do komunikační sítě.
Implantát se jmenuje Neuralink, a umožní připojení neokortexu na zákaznické bezdrátové rozhraní. Toto rozhraní bude komunikovat s mobilním telefonem, s počítačem, s automobilem Tesla, nebo s domácími spotřebiči v rámci internetu věcí na síti páté generace 5G. Ale především si člověk bude moci vyhledávat informace na internetu přímo v mysli. Čip pak přeloží texty z internetu do hlasové podoby a přehraje nám text skrze nervová vlákna přímo do ucha, respektive do podoby signálů pro sluchový nerv. Doslova se bude jednat o datový elektroimpulzní převodník z digitální podoby textu do podoby elektrických impulzů sluchového nervu. Tento převodník převádí elektromechanické kmity z ucha na elektrické signály putující do mozku. Těmto zařízením se říká zákaznické bionické obvody.
A tyto obvody budou napojené bezdrátově na internet, na databáze, na servery shromažďující dotazy. Rozumějme myšlenky na dotazy. A teď si uvědomme, kdo také absolvoval Schwabovu školu mladých globálních lídrů? Jimmy Wales, zakladatel Wikipedie, na které bude neuralink hledat odpovědi. Sergej Brin a LarryPage, oba spoluzakladatelé společnosti Google, na které bude neuralink hledat odpovědi. Reid Hoffman, spoluzakladatel společnosti LinkedIn, na které bude neuralink hledat odpovědi. Mark Zuckerberg, zakladatel Facebooku, se kterou bude neuralink komunikovat. Co to znamená? Mají už podchycené všechny základní páteřní sítě, na které chtějí směřovat propojení čipu neuralinku v hlavě. Už rovnou na páteřní sítě, které mají podchycené. Jejichž šéfové jsou vyškolení jako mladí globální lídři Klause Schwaba.
Dokonalý okruh, dokonalá past. A právě o těchto plánech hovořil už v lednu 2016 na švýcarské televizi RTS Klaus Schwab. Schwab tehdy kategoricky uvedl, že do 10 let, tedy do roku 2026, budou podkožní a neurální čipy součástí vyspělé společnosti v rámci čtvrté průmyslové revoluce. Toto je představa globalistů o naší blízké budoucnosti. Bylo také zveřejněné video, ve kterém Klaus Schwab diskutoval s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou o evropském zákonu o čipech a o potřebě fyzického mozku pro digitalizaci.
Kreditní sociální systém
Na digitální identitu se váže další oblast, a to sociální skóre nebo sociální kredit. Mnozí to už jistě znáte, ale pokud mě poslouchá někdo nový, stručně to vysvětlím. Jde o technologii, která hodnotí naše chování podle specifických kritérií. Jednoduše jsme hodnocení systémem podle toho, jak se chováme. Vlády do systému vloží určité vstupní parametry, přiřadí jim čísla, a systém pak naše chování vyhodnocuje. Ten, kdo se chová lépe, má výhody oproti tomu, kdo se chová hůře.
Tento systém se úspěšně zavádí v Číně. Jde o jakousi laboratoř globalistů. A právě v Číně můžeme vidět, že ten, kdo se nechová tak, jak si stát přeje, mají nízké sociální skóre. To znamená, že mohou přijít o cestovní pas, a jsou zadržení ve své zemi. Nemohou cestovat za hranice. Mohou přijít i o možnost koupit si jízdenku na vlak. O tom bylo zveřejněno nespočet videí. Mimochodem v minulých letech se právě tohle stalo více než 30 milionům Číňanů za rok. Čínská vláda ale také může lidem, kteří mají nízké sociální skóre, vzít psa. Může také dětem rodičů, kteří mají nízké sociální skóre, znemožnit přístup na lepší školy. Tito lidé také nedostanou půjčky, nebo pokud ano, tak s vyššími úroky. Nedostanou se k výhodnějším nájmům. Existují už dokonce i případy, kdy lidem, kteří měli nízké sociální skóre, měli problém s režimem, kritizovali režim, kritizovali vládu, tak těmto lidem odebrala jejich vzdělání, respektive jejich diplom. Tedy když jdeme do práce, když si jdeme půjčit peníze do banky, když chceme, aby naše děti chodily do dobré školy, tady všude se hodnotí sociální skóre. Ale nejen to. Když napíšeme něco kritického o systému, hanlivého o režimu, jsme nespokojení s vládou, naše sociální skóre jde také dolů.
Podle Klause Schwaba bychom ale měli mít v hlavě neuralink, čip, který by už měl umět číst naše myšlenky a ovlivňovat naše chování. To cituji z jeho knihy Čtvrtá průmyslová revoluce. Čili jakákoli revolta vůči totalitnímu režimu by už měla být potlačená hned v zárodku, v naší hlavě. A pokud by se tam objevila, systém by ji přečetl, zaznamenal a kamsi zaslal. Někdo by se pak už postaral, aby nám byla poskytnutá zvýšená ideologická péče. To už lehce přeháním, ale tohle je ten stav nirvány, přímo sen, který globalisté mají. Stoprocentně kontrolovat a řídit dav, který se jim nikdy nepostaví. Jejich moc tak bude dokonaná a věčná. Proč jinak by tohle všechno dělali. Opět, musíme si to spojovat do souvislých celků a návazností.
Digitální měna
Pokryl jsem téma digitální identity stejně jako sociální kredity. To všechno by nešlo uskutečnit bez toho, aniž bychom byli okradení o poslední zbytek naší svobody. Hotovostní měnu.
Pokud budeme revoltovat a kritizovat vládu, budeme mít nízké sociální skóre, máme stále ještě možnost hotovostních peněz. Pokud se ale hotovost zruší, bude s námi ámen. Budeme moci platit pouze digitální měnou. Zablokování našeho účtu by nás totálně zničilo. Nemohli bychom platit žádné naše účty. A to ani vodu, elektřinu, teplo, plyn. Dokonce ani bydlení. Skončili bychom pod mostem jako bezdomovci. Efektivní způsob likvidace opozice. Vracím se okruhem k velkému resetu.
Velký reset bychom mohli vnímat jako velký reset našeho finančního systému, a nastolení nového finančního systému. Jak by měl tento nový finanční systém fungovat? Především by se měl opírat o CBDC. Central Bank Digital Curency, tedy centrální digitální měna. Kdo jste poslouchali můj pořad Centrální banky jako trojské koně, určitě jste už zbystřili, v čem spočívá skryté nebezpečí.
Centrální banky chtějí zavést digitální měny hlavně kvůli tomu, aby co nejvíc oddálili nevyhnutelný pád finančního systému. Je to snaha dostat podnikatelský sektor i domácnosti pod ještě větší kontrolu. Centrální digitální měna je něco jako kryptoměna. Ovšem s tím rozdílem, že tato nová digitální měna není decentralizovaná tak jako kryptoměny jako bitcoin.
Ovšem mezi centrální digitální měnou a Bitcojnem je propastný rozdíl. Snad jedinou věc, kterou mají obě měny společnou je to, že obě jsou postavené na technologii blockchain. To znamená, že se bude také uchovávat veškerý pohyb, ale bude ji vlastnit stát. Čili bude centralizovaná. Logicky o nějakém našem soukromí nemůže být ani řeč. Jestli si někdo myslí, že digitální peníze jsou ty, které se nám odečítají z naší karty v obchodě, nebo z účtu při placení v e-shopu, nebo když přiložíme telefon k terminálu u samoobslužné pokladny, je to obrovský omyl. To jsou stále klasické peníze, které jsou vytvořené komerčními bankami, ale akorát je nedržíme v ruce jako hotovostní bankovky. Pokud totiž platíme bankovkami, tak to jsou peníze emitované centrální bankou. Ovšem centrální digitální měna vlastně přeskočí řetězec bank, a vytvoří propojení přímo mezi centrální bankou a námi. A tedy přímo centrální banka nám bude moc na náš digitální účet vložit naše digitální peníze.
V Evropě třeba digitální Euro, v Americe digitální Dolar, nebo v Rusku digitální Rubl. To vypadá hezky, že? Přeskočíme všechny ty nenasytné banky, které nás neustále odírají, a budeme mít peníze rovnou z centrální banky. Mnozí si budou myslet, že je to úžasná cesta ke zjednodušení toku peněz. A navíc digitální měna přece způsobí, že všechno bude jednodušší, komfortnější a rychlejší. Už dnes nám zaplacená masmédia prezentují, že v případě krize nám může centrální banka okamžitě shodit z pomyslného digitálního vrtulníku peníze rovnou na náš digitální účet. Jenže pozor, je to léčka. Je to ten pomyslný hřebíček do rakve. Poslední krok k ovládnutí a zotročení celé společnosti. Ano, slyšíme dobře.
Zrušení hotovosti není v žádném případě výhodné pro lidstvo. Zaplacená a koupená masmédia se nám snaží nabulíkovat, že papírové peníze jsou nehygienické. Navíc se musí pořád tisknout, což je přece neekologické plýtvání. A navíc přece žijeme v takové nové době. Vždyť technologie nám přece umožňují všechno zrychlit a zjednodušit. Nenechme se ale v žádném případě zmást.
Díky nastolení centrální digitální měny bude například malá, ale námi, ani naším sousedem nevolená bandička centrálních bankéřů rozhodovat o spoustě věcech. O jakých? Je to jednoduché. Tato centrální digitální měna bude totiž programovatelná. To v praxi znamená, že stát může veškeré peníze naprogramovat tak jak potřebuje. To je zásadní věc, kterou si musíme uvědomit.
Rozdíl mezi dnešními penězi a naprogramovanými kryptopenězi. Dnešní peníze mají papírovou nebo kovovou formu. Můžeme si je vložit do kapsy, můžeme je strčit do štrozoku pod postel, nebo je třeba můžeme někomu dát. Třeba mě, kdybyste chtěli, tak mě je můžete dát, abychom demonstrovali jejich výhodu. Jednoduše my sami rozhodujeme, co s těmi penězi uděláme a skutečně ty peníze vlastníme. Jsou naše, máme je u sebe a nikdo, pokud mu to neřekneme, nemůže vědět, kolik těch peněz u sebe máme. A také nikdo nemůže dohledat, co jsme s nimi udělali.
Ovšem u elektronických peněz je to jinak. Ty už nikdy nebudeme vlastnit, protože je to situace, kdy skončíkeš, kdy skončí hotovost. Ty peníze už jsou jenom ve formě čísel, což znamená, že je nikdy nevlastníme. Ty peníze vlastní stát, a stát nám je půjčuje, abychom s nimi mohli platit. Stát je také může programovat. A v této situaci jsou důležité tři základní pilíře, v čem stát může tyto peníze programovat.
Stát může naprogramovat dobu, kdy ty peníze můžeme utratit, za co můžeme ty peníze utratit, a kde ty peníze můžeme utratit. Prvním pilířem je kdy. Do kdy ty peníze můžeme utratit. Co to znamená? Představme si, že si šetříme peníze, spoříme, děláme si zásobu třeba na dobu, až budeme starší. Nebo si šetříme na důchod, spoříme si na auto, na byt, nebo na cokoli jiného. Pokud nám ale stát bude programovat peníze na dobu, kdy ty peníze musíme utratit, než přestanou platit, pak jakékoli šetření spoření přestává mít jakýkoli význam. Protože například teď, v době inflace stát řekne, že je třeba, aby lidé utratili své úspory, aby se oživila ekonomika. Stát jednoduše může prohlásit, že ty peníze, které máme, budou platné jenom po dobu jednoho měsíce nebo dvou měsíců.
Stát také může určit, že některé peníze můžeme použít jenom v pátek, a některé jenom v neděli a jiné nemůžeme třeba použít o víkendu. Stát může také určit, kdy můžeme použít tyto peníze a kdy jiné peníze, jinak ztratí svou hodnotu a z účtu se nám po vypršení daného času prostě vypaří. Takže stát díky programování této centrální digitální měny bude určovat, kdy budeme tyto peníze muset utrácet.
Nebo. Ty sis chlapče koupil flašku rumu a basu piva? Nežiješ dostatečně zdravě? No, tak to budeme muset zařídit, aby to mělo dopad i na stav tvého účtu. A automaticky zvýšíme tvé odvody na zdravotní pojištění.
Opět, nezapomeňme, že díky digitálním penězům bude centrální banka vědět naprosto přesně, co jsme si koupili, kdy jsme si to koupili, kde jsme si to koupili a za kolik jsme si to koupili.
Stát ale může také určovat, za co budeme muset naše peníze utrácet. To už je druhý pilíř programování digitální měny. Stát totiž dokáže naprogramovat, které peníze můžeme utratit za co. To znamená, že stát může naprogramovat, že Vítek, kterého teď posloucháte, se nechoval dost dobře, že říkal věci, které se státu nelíbí, kritizoval systém, kušoval na vládu. Proto si můžu koupit potraviny jen do určité výše. Nebo budu muset kupovat konkrétní zboží, konkrétní potraviny v konkrétních obchodech. Nebo mít jiná znevýhodnění v podobě přiškrcení mého účtu. Nemůžu nakupovat kosmetiku, nebo jet na dovolenou. Takže mě moje peníze nebudou fungovat, když bych přešvihl nějaký stanovený limit, nebo nakupoval jinde, než mě stát dovolí.
To úzce souvisí se sociálním kreditním systémem, digitální měnou, i s digitální identitou. Všechny tři věci jsou spojené nádoby.
Příklad. Jsem nepohodlný režimu, mám omezené nakupování, mám nízké sociální skóre. Pokud se se mnou setkáte, monitorovací systém pohybu to zaznamená, a vy kvůli mně budete mít také nízké sociální skóre. Taky si nebudete moc nakoupit, co chcete a kolik chcete. Kosmetiku, dovolenou, lístek na vlak. Budete to riziko chtít podstoupit?
A máme tu digitální identitu přes čip, který mě nepustí na internet. Nebudu moci své názory nepohodlné režimu ventilovat na síti. Efektivní likvidace opozice. Musíme to domyslet do konce. Stoprocentní nadvláda globální mocenské kliky nad masou. Chápeme už ty nedozírné následky? Digitální koncentrák. Tohle všechno může vláda naprogramovat. A opět, nejedná se o žádnou fantasmagorii. Stejně jako sociální kreditní systém, už v Číně testují i časové omezení digitální měny. V Číně už takovou měnu mají.
Ale to, za co můžeme své peníze utratit, zase testují v Kanadě nebo Švédsku. V Kanadě a Švédsku totiž existuje kreditní karta, která počítá uhlíkovou stopu. To v praxi znamená, že každý výrobek má určitou uhlíkovou stopu, která je předem vypočítaná a zanesená do systému. My si pak můžeme koupit jen určitý počet této uhlíkové stopy. Když si tedy nakoupíme výrobky, a dosáhneme hodnoty naší povolené individuální uhlíkové stopy, tak už digitální měna na kreditní kartě přestane fungovat.
Nebo v jiném případě, kdo si koupí věc, při jejíž výrobě bylo emitováno více oxidu uhličitého do okolního životního prostředí, bude brzo platit více. Anebo mu bude nastavený CO2 limit tak, že si nebude moci v určitém období koupit víc věcí než tolik, na kolik má svým limitem nárok. A když by náhodou chtěl i přesto limit překročit, zaplatí násobně vyšší uhlíkovou daň. Rozumějme emisní povolenku.
Nebo jiný příklad. Vláda může také zavést záporný úrok, a tak nás okamžitě o podstatnou část našich úspor připraví. V případě, že bychom používali klasickou měnu, tak by toho vlády nebyly schopné. Vybrali bychom totiž peníze z banky, a měli bychom je doma, hezky pod polštářem. Ale digitální peníze si pod polštář co? Nestrčíme. Tuto budoucnost chystají globalisté Světového ekonomického fóra pro nás všechny.
Posledním třetím pilířem programování centrální digitální měny je, kde můžeme utrácet naše peníze. Když budeme chtít jet na dovolenou, tak nám stát může určit, kam můžeme jet na dovolenou. Může nám určit, že máme jet na západ, protože západ je skvělý, ale nemůžeme jet na východ na dovolenou, protože východ je fuj, a tam naše peníze fungovat nebudou.
Nebo to bude fungovat v daleko užším měřítku. Představme si, že stát vydá pokyn, že nemůžeme venčit svého psa dále než 500 metrů kolem našeho bydliště. Ale co když stát prohlásí, že nemůžeme utratit své peníze dál než 500 metrů od našeho bydliště. Když budeme chtít jít někam na výlet, budeme si potřebovat koupit něco k pití nebo k jídlu, popřípadě léky, protože se nám něco stane nebo naftu do auta nebo lístek na vlak, nebo hotel, že tam budeme chtít přespat. Prostě si to nekoupíme, protože naše peníze nebudou fungovat dál než 500 metrů kolem našeho bydliště.
A PR a marketing bude také efektivní. Díky digitálním penězům nebude potřeba věznic. Zastáváme snad jiný názor, než ten oficiální názor ministerstva pravdy? Tak nám zatrhneme nakupovat dál než půl kilometru od našeho bydliště. A nebudeme si moci koupit ani lístek na autobus. Jen budeme dřepět doma na hanbě.
Máme auto? Tankujeme? Ale netankujeme náhodou moc? Asi chápeme, kam tím mířím. Nemusí nám sebrat rovnou auto, nebo ho zdanit, zvýšit pojištění, povinné ručení, znemožnit vjezd do města a tak dál. Stačí jen kontrolovat, kolik budeme mít k dispozici nafty, kterou musíme nakoupit, jak jinak než za centrální digitální měnu.
A nemysleme si, že to očůráme. Klasické české švejkování fungovat nebude. Společně s digitální identitou, tedy biometrickými údaji a sociálním kreditním systémem, nebude snadné přemluvit našeho ochotného souseda, aby jel za nás natankovat. Jak jsem řekl před chvílí. Budete chtít riskovat a mít nižší sociální skóre, abyste třeba mě pomohli? Nebo jste se se mnou jen setkali? Už jen tím byste riskovali vlastní karanténu a nižší sociální skóre.
Taková je vize budoucnosti, kterou píše Světové ekonomické fórum, a o které sní její šéf Klaus Schwab. Právě tato globální mocenská klika chce dosáhnout toho, že v roce 2030 už nebudeme nic vlastnit a budeme šťastní.
Všechny ty věci bude vlastnit stát, a my si je budeme půjčovat a sdílet. Netvrdím, že to tak bude nebo že to tak musí být. Ale plasticky líčím jejich vizi, jak by chtěli, aby to bylo. Záleží na každém z nás, jestli bouchneme do stolu s tím, že to už stačilo a takhle ne. Dokud je ještě čas. Dokud ještě můžeme vytáhnout hlavu z digitální oprátky.
Závěr: Projev pro globální tvůrce
Další kapitolou, kterou Klaus Schwab a Světové ekonomické fórum otvírají, je boj a změna klimatu a péče o životní prostředí. Je to jeden z mechanismů globalizace. Vsugerovat lidem, že za globální oteplování může člověk, třebaže naše planeta prochází cyklickými stavy mírného ochlazení a oteplení každých několik století. Globalisté ale na to navázali obrovské balíky peněz ve výši stovek miliard dolarů pro každý rok. Tohle není třeba opakovat, protože vás znovu poprosím, abyste si poslechli mé pořady, které jsem o tom natočil.
První pro skutečné začátečníky se jmenuje Poručíme větru dešti. Druhý pro mírně pokročilé se jmenuje, Kdo vlastní počasí. A třetí, pro středně a více pokročilé se nazývá Planeta jako zbraň. Rozhodně netvrdím, že bychom neměli pečovat o přírodu kolem nás. Plastové láhve a další odpad poházený na zemi, nebo vyplavovaný na moře. Tvrdím, že tohle všechno je zástupnou fasádou a odváděním naší pozornosti od hlavního problému. Tím je geoinženýrství.
Modifikace a ovlivňování počasí a tím i rozkolísání přírodní rovnováhy obrovské strojovny a vyváženého dynama naší planety. To je primární záležitost, na kterou musíme zaměřovat naši pozornost. Musíme konečně přestat poslouchat technokratické elity, které nám sugerují příběh o změně klimatu způsobené člověkem. Právě tato technokratická globální mocenská klika šikanuje lidstvo brutálním nátlakem na očkování proti jedné ze stovek mutací Koronavirů.
Základním leitmotivem, kterému jsem se věnoval v tomto dvoudílném pořadu, je Klaus Schwab a Světové ekonomické fórum. Právě Klaus Schwab je stejně jako Elon Musk, Bill Gates, Rockefellerovi a další, vývěsním štítkem globalizace. Jakousi viditelnou převodní pákou zákulisních skupin.
Není se proto čemu divit, když Schwab prohlásil: Nikdo nebude v bezpečí, dokud všichni nebudou očkovaní.
Právě tímto projevem zakončím tento dvoudílný pořad o Klausi Schwabovi a jeho Světovém ekonomickém fóru. Povšimněme si, jak Schwab nabádá a podněcuje mladé lidi, aby opustili národní vlády, které jsou zkorumpované a používají vůči nim represivní prostředky policie. Schwabvytváří dojem, jak s mladými lidmi soucítí, že mají plné zuby národních politiků. A proto příjdou oni, globalisté, aby zavedli pořádek. Je to přímo učebnicová ukázka globální konceptuální mozaiky rozbíjení národních vlád, aby lidé sáhli po novém světovém řízení globalistů.
Vážení účastníci, milí globální tvůrci. Před deseti lety jsem založil Společenství globálních tvůrců jako prostředek, jako sílu, která má utvářet naši společnou budoucnost. Toto zapojení mladé generace nebylo nikdy důležitější než nyní, kdy musíme čelit důsledkům pandemie COVID-19. V průběhu uplynulého roku proto globální tvůrci uspořádali ve 146 městech po celém světě dialogy o nejnaléhavějších otázkách, kterým čelí společnost, vláda a podniky.
Výsledky tohoto skutečně globálního úsilí mnoha zúčastněných stran, které nazýváme Plán obnovy po dvojitém flámu, představují jednak důraznou připomínku naší naléhavé potřeby jednat. Jednak poskytují přesvědčivé poznatky pro vytvoření odolnějšího a udržitelnějšího světa, který bude více podporovat začlenění.
Jedním ze sjednocujících témat diskusí, které jste vedli, byl nedostatek důvěry mladých lidí ve stávající politické, ekonomické a sociální systémy. Jste otrávení neustálými obavami z korupce a státního politického vedení, stejně jako z neustálého ohrožení fyzické bezpečnosti způsobeného sledováním, a militarizovanou policejní ochranou proti aktivistům a lidem jiné barvy pleti. Ve skutečnosti dnes více mladých lidí věří ve vládu umělé inteligence, místo lidí, kteří čelí stále horšímu trhu práce, a téměř zkrachovalým systémům sociálního zabezpečení.
Téměř polovina z vás, kteří jste byli dotazovaní, uvedla, že máte pocit, že máte nedostatečné dovednosti pro současné a budoucí požadavky na pracovní sílu. A téměř čtvrtina z vás uvedla, že byste riskovali zadlužení, pokud byste čelili neočekávaným zdravotním výdajům.
Skutečnost, že polovina světové populace zůstává bez přístupu k internetu, představuje další bezmoc. Vlny výluk a stresy spojené s hledáním práce nebo návratem na pracoviště ještě zesílily existenční a často tichou krizi duševního zdraví. Co byste tedy měli dělat? Využít připravené mileniály a generace? Co byste měli dělat jinak?
Především bezprostředně vyzýváte mezinárodní společenství, aby zajistilo rovnost v očkování, reagovalo na COVID-19 a zabránilo budoucím zdravotním krizím. Nikdo nebude v bezpečí, dokud všichni nebudou očkovaní.
Mladí lidé, vy se mobilizujete za globální daň z bohatství, která by pomohla financovat odolnější záchranné sítě a zvládnout alarmující prohlubování nerovnosti v bohatství. Voláte po programech, které vám a mladým progresivním hlasům pomohou vstoupit do vlády a stát se tvůrci politiky a přispět, jak se patří, k rozhodování v politické, sociální a ekonomické oblasti s cílem omezit globální oteplování.
Požadujete, aby se pozastavila těžba uhlí, ropy a plynu, její rozvoj a také financování této těžby. Žádáte firmy, aby vyměnily všechny členy představenstev podniků, kteří nejsou ochotní přejít na čistší zdroje energie. Zasazujete se o otevřený internet a plán digitálního přístupu v hodnotě 2 bilionů dolarů, aby byl svět online a nedocházelo k výpadkům internetu.
A představujete nové způsoby, jak minimalizovat šíření dezinformací. A chcete zkomprimovat nebezpečné extremistické názory na internetu. Zároveň se vyjadřujete k duševnímu zdraví a vyzýváte k investicím do prevence a řešení stigmatizace s ním spojené. Klíčem k naplnění ambicí a očekávání této generace bude transparentnost, odpovědnost, důvěra a zaměření na kapitalismus zainteresovaných stran.
Stakeholderscapitalism. Musíme vám svěřit sílu, abyste se ujali vedení a vytvořili smysluplnou změnu. Inspirují mě nesčetné příklady mladých lidí z vás, kteří usilují o kolektivní akci tím, že spojují různé hlasy, aby se starali o komunity, o vaše komunity. Od poskytování humanitární pomoci uprchlíkům přes pomoc těm, kteří jsou nejvíce postiženi pandemií, až po řízení místních opatření v oblasti klimatu.
Vaše příklady poskytují plány, které potřebujeme na mikroúrovni k vybudování odolnější, inkluzivnější a udržitelnější společnosti na makroúrovni a ekonomiky, kterou potřebujeme ve světě po skončení krize Covid-19. Dohodněte se s globálními tvůrci. Žijeme společně v globální vesnici a jen dialogem, vzájemným porozuměním a zvláštním respektem k druhému tak můžeme vytvořit potřebné klima pro mírový, inkluzivní a udržitelný svět.
Chci vám poděkovat za vaši angažovanost, která je pro budoucnost tak zásadní, a mohu vám slíbit, že my na Světovém ekonomickém fóru i já osobně uděláme všechno pro to, aby vaše doporučení byla vyslyšená, a doufejme, že se jimi budeme řídit.
Ve světě, kde je polovina populace mladší 30 let a kde je v sázce vaše budoucnost, naprosto potřebujeme nejen váš kritický hlas, ale také vaše aktivní zapojení do společnosti, abychom se na makro i mikroúrovni zabývali problémy, které musíme řešit, výzvami, kterým musíme vyhovět. Ještě jednou vám děkuji za vaši práci, děkuji vám, že zůstáváte optimističtí, pokud jde o budoucnost. Protože jen pokud budeme sami čelit budoucnosti, jen pokud sami zůstaneme optimisty, můžeme vytvořit lepší svět.