20. LEDNA 1993 SE WILLIAM JEFFERSON CLINTON STAL 42 PREZIDENTEM SPOJENÝCH STÁTŮ AMERICKÝCH. V TÉ DOBĚ VĚTŠINA AMERIČANŮ NEVĚDĚLA O ROZSAHU CLINTONOVY KRIMINÁLNÍ MINULOSTI, ANI O MEDIÁLNÍM ZATMĚNÍ, KTERÉ TYTO INFORMACE PŘED VEŘEJNOSTÍ TAJILO.
JAKO GENERÁLNÍ PROKURÁTOR A POZDĚJI GUVERNÉR DOSÁHL BILL CLINTON BĚHEM JEDENÁCTI LET ABSOLUTNÍ KONTROLY NAD POLITICKÝM, PRÁVNÍM A FINANČNÍM SYSTÉMEM ARKANSASU. JAKO PREZIDENT SE POKUSIL O TOTÉŽ S CELÝM NÁRODEM, KDYŽ SI S SEBOU DO WASHINGTONU PŘIVEDL ČLENY SVÉHO NEJBLIŽŠÍHO OKOLÍ.
ÚNOS AMERIKY BYL V PLNÉM PROUDU A JEHO DOPAD NA BUDOUCÍ GENERACE BY BYL NEVYČÍSLITELNÝ.
Na začátku bych chtěl ještě předeslat, že jsem na tomto pořadu pracoval více jak 5 měsíců. Prošel jsem stohy materiálů, archivních záznamů, dokumentů, ke kterým jsem se dostal, prošlo mě pod rukama desítky příběhů zainteresovaných osob, a samozřejmě všechno jsem musel přeložit z angličtiny. Vycházím nejen z Clinton Chronicles, ale i mnohých dalších dokumentů, které lze najít při zkoumání clintonovy mafie. Všechno jsou oficiální zdroje, které si může každý z nás vyhledat a sestavit. Samozřejmě, budu postupovat chronologicky, ale některé příběhy řadím pro přehlednost kompaktně celé, i když se tím částečně naruší kontinuita. To ale vůbec na přehlednosti neztratí, spíše naopak. Je to lepší než dodržení přísné časové osy, a tím fragmentace jednotlivých příběhů, afér a kauz. Pojďme se tedy v následujících třech dílech ponořit do fascinujícího světa Clintonovy mafie.
Billovo dospívání
Bill Clinton se narodil 19. srpna 1946 v městečku Hope amerického státu Arkansas. Jeho matka se jako Virginia Cassidyová provdala za Billova biologického otce Williama Jeffersona, který byl předtím dvakrát ženatý. Zemřel při autonehodě tři měsíce před Billovým narozením.
Když mu bylo 7 let, jeho rodina se přestěhovala z města Hope v Arkansasu do mafiánského letoviska Hot Springs, v překladu Horké Prameny, také ve státě Arkansas. V tomto městě měl prý Al Capone trvalé právo na apartmá 443 v hotelu Arlington. V té době tam měli otevřené nevěstince a provozovali otevřený hazard. Federální vyšetřování dospělo k závěru, že v arkansaském Hot Springs probíhaly v 60. letech největší nelegální hazardní hry ve Spojených státech.
Tady se Virginia provdala za Rogera Clintona, těžkého pijana se sklony k domácímu násilí. Clintonův nevlastní otec Roger byl těžkým alkoholikem, který fyzicky týral svou rodinu včetně mladého Billa. Jeho matka Virginia byla závislá na automatech. Byla čtyřikrát vdaná, když v roce 1994 zemřela na rakovinu.
Bill v jeho 14 letech formálně přijal příjmení Clinton jako gesto vůči svému nevlastnímu otci.
Billův strýc Raymond G. Clinton, ke kterému se mladý Bill obracel pro rady a podporu, byl podle FBI a místních policejních úředníků obchodník s auty, majitel hracích automatů a provozovatel hazardních her, který se pohyboval na hraně zákona. Strýček Raymond G. Clinton provozoval hazardní hry na základě franšízy organizace Marcello z New Orleansu.
Právě v tomto prostředí mladý Bill vyrůstal, a to formovalo jeho charakter. Tím můžeme i vysvětlit jeho nechuť k pravdě a umění přizpůsobit se každé situaci. Když přemýšlíme o nechuti Billa Clintona k pravdě, napadá nás, zda to není způsobené jeho nedostatečným morálním zázemím, které v této oblasti měl. Bill Clinton se dokáže přizpůsobit každé situaci, která nastane, protože se prostě neomezuje na pravdu.
Bill vyrůstal na hlubokém Jihu v době sociálního napětí. Právě tady byl vychovávaný prarodiči za časté nepřítomnosti matky. Dokonce sám hovořil o tom, že se musel naučit žít dva paralelní životy. Život, který prezentoval světu a druhý život, který maskoval a skrýval před svými přáteli. Musel si zvyknout udržovat tajemství. Právě i tento vzorec se projevil i v jeho pozdějším životě. Chronické lhaní a vědomí, že jakákoli lež mu vždycky projde. V civilní občanské rovině to mohl dělat, ale v té politické rozhodně ne, protože tam dochází ke spojení těchto dvou rovin. V politice se prostě nic neututlá. To si Bill Clinton nikdy neuvědomil. Jeho babička a dědeček vedli v Little Rocku malý obchod. A většina zákazníků byli místní černoši. Bill proto vyrůstal s černošskými dětmi.
Billovy začátky
V době, kdy byl Clinton v posledním ročníku střední školy, odcestoval do Washingtonu DC v rámci speciální konference Boys Nation Youth Leadership Conference. Z Arkansas Boys State byl vybraný jako delegát na National Boys State. A když tam byl, setkal se v červenci 1963 s Johnem F. Kennedym, a to v tomto mladém muži jistě zažehlo ambice. A zřejmě měl vždy výjimečně bystrý rozum, bystrý intelekt. Byl nadaný v mnoha směrech.
Bill Clinton odešel na Georgetownskou univerzitu ve Washingtonu, kde nalezl mentora v profesoru Carrollu Quigleym. Quigley například napsal: "Měly by obě politické strany, Republikáni a Demokraté, reprezentovat protichůdné ideály a politiku? To je pošetilá myšlenka. Místo toho by obě strany měly být téměř totožné… Politiky, které jsou pro Ameriku životně důležité a nezbytné, už nejsou předmětem významných sporů, ale jsou sporné pouze v detailech, postupu, prioritě nebo metodě."
Bill Clinton podle několika agenturních zdrojů, se kterými hovořil Clintonův životopisec Roger Morris, pracoval jako informátor CIA, zatímco střídavě pobýval jako Rhodesův stipendista v Anglii. To byla jedna z legend a lží, které provázely Clintonův život. Podle svědectví bývalé obchodní partnerky Billova nevlastního otce Nory Wayeové, Bill Clinton lhal o tom, že byl Rhodesovým stipendistou, protože studium v roce 1969 nedokončil. V tomto roce byl totiž Bill Clinton vyloučený z Oxfordu za znásilnění devatenáctileté spolužačky Eileen Wellstoneové.
Ačkoli neměl viditelné prostředky na živobytí, cestoval po Evropě. V jedenadvaceti letech začal studovat na University College britském Oxfordu. Tady studoval filozofii, politiku a ekonomii. Právě v Londýně probíhaly protesty proti válce ve Vietnamu, proti které se Bill jako student silně stavěl. Bill Clinton se vyhnul odvodu do Vietnamu.
Bill Clinton také navštívil Sovětský svaz, a dokonce bydlel v nejryzejším moskevském hotelu. Obchodoval se Sověty proti vládě Spojených Států, ale americký tisk ho v tomto ohledu nikdy nezpochybnil. V tomto období americká vláda využívala vzdělaných aktivistů, jako byl Clinton, v rámci operace Chaos. To byl velký pokus zlomit odpor studentů proti válce ve Vietnamu a odvodům do této vleklé války.
Prezidentská amnestie prvotřídnímu zločinci mezinárodní mafie Davidu Marcu Richovi, udělená Billem Clintonem jen několik hodin před koncem jeho prezidentského mandátu, jen posílila úvahy o spojení Billa Clintona s KGB, která ho podle zpravodajských zdrojů kontaktovala už počátkem 70. let, mimojiné v bývalém Československu, které Bill Clinton navštívil jako tehdy mladý levicový intelektuál a odpírač vojenské služby ve Vietnamu.
Vazby Billa Clintona na KGB byly dále posilovány zpravodajskými informacemi v souvislosti s aférou Clintonovy rodiny zvané WHITEWATER, která spolu nesla řadu nevysvětlených úmrtí osob spojených s Billem Clintonem. K tomu všemu se samozřejmě dostanu.
To by i vysvětlovalo jeho vazby na CIA už v té době, podle několika agenturních zdrojů, se kterými hovořil Clintonův životopisec Roger Morris.
Ovšem, jak jsem zmínil, akademický semestr 1968 až 1969 Bill Clinton, jako Rhodesův stipendista, nedokončil. V červnu 2004 se v deníku Washington Times objevilo obvinění Billa Clintona ze znásilnění jeho devatenáctileté spolužačky Eileen Wellstoneové. Angličanka Eileen Wellstoneová uvedla, že ji Bill Clinton sexuálně napadl potom, co se s ním setkala v hospodě poblíž Oxfordské univerzity. Vysloužilý zaměstnanec ministerstva zahraničí, který si nepřál být jmenován, potvrdil, že mluvil s rodinou dívky a podal zprávu svým nadřízeným cituji:
"Nepochyboval jsem o tom, že tato mladá žena utrpěla těžké citové trauma. Byli jsme však pod obrovským tlakem, abychom se vyhnuli trapasu, kdyby byla ze znásilnění obviněná Rhodesova stipendistka. Podal jsem zprávu svým nadřízeným. A to bylo naposledy, co jsem o tom slyšel."
Bill Clinton přiznal, že měl s dívkou sex, ale tvrdil, že to bylo dobrovolné. Rodina oběti se odmítla případem zabývat. Ať tak či tak, jasné je, že Clinton své dvouleté studium v Oxfordu nedokončil.
Bývalý agent FBIGary Aldrich ve své knize Neomezený přístup uvedl, že Clinton v roce 1969 odjel z Oxfordské univerzity na "evropské turné" a představitelé univerzity mu sdělili, že tam už není vítaný. Agent FBI Gary Aldrich uvedl, že Clintonovy studijní výsledky na Oxfordu byly nevalné. Podle jiných informací se ale Bill Clinton vrátil do druhého ročníku Oxfordu. V druhém roce studia na Oxfordu sdílel Clinton dům na Leckford Road 46 s Frankem Allerem, Strobem Talbotem, nyní redaktorem časopisu Time, a Davidem Satterem, nyní soudcem v Massachusetts.
Arkansaský guvernér Bill
Po Oxfordu Bill Clinton navštěvoval právnickou fakultu na univerzitě Yale, kde získal titul Juris Doctor.
Právě tady se v roce 1971 v knihovně Yaleovy univerzity seznámil se spolužačkou z práv Hillary Rodhamovou ze středostavovské republikánské rodiny žijící na předměstí Chicaga. Hillary byla tehdy feministkou. Bill se setkal s Hillary, dcerou republikánů, v knihovně na Yaleově univerzitě. 11. října 1975 se vzali a 27. února 1980 se jim narodilo jediné dítě Chelsea Clintonová. Jejich láska k dceři měla udržet jejich problematické manželství pohromadě. Rodina se usadila v Little Rocku, hlavním městě státu Arkansas se zhruba 180 tisíci obyvateli.
Je velmi zajímavé, že potom, co se Hillary Rodhamová, absolventka Wellesley College, zapojila do politiky v roce 1993, nařídila zapečetit svou dvaadevadesátistránkovou diplomovou práci z roku 1969 před zraky veřejnosti. Po čase ji sice odemkli v Bostonské ženské univerzitě. Ale nikdo tím pádem nemůže s jistotou tvrdit, zda do ní nebylo v průběhu uzamčení zasahováno. Proč nařídil Bílý dům po 25 letech uzamknout diplomovou práci Hillary Clintonové před zraky veřejnosti?
Její tehdy nastávající manžel Bill Clinton v roce 1974 poprvé kandidoval do Sněmovny reprezentantů. Byl ale poražen. Bill Clinton a jeho přítel James McDougal získali práci v kanceláři senátora J. Williama Fulbrighta. Deník Washington Post později napsal: "James McDougal se zajímal o vydělávání peněz, zatímco Bill Clinton byl posedlý politickým postavením."
A právě na politickém postavení začal Bill Clinton houževnatě pracovat. Strýc Raymond G. Clinton v roce 1974 zajistil Billu Clintonovi půjčku ve výši 10000 dolarů od First National Bank v Hot Springs a poskytl mu zdarma několik domů, ze kterých mohl vést svou kampaň do Kongresu. Raymondův kamarád z opileckých tahů a bohatý zákulisní hráč Gabe Crawford nabídl své soukromé letadlo. Právě tito dva byli Clintonovými nejdůležitějšími podporovateli v jeho začátcích. Prosperující místní obchodník, Strýc Raymond G Clinton a rodinný přítel, bohatý podnikatel Gabe Crawford.
Gabe Crawford nebyl pouhým podnikatelem s náhradním letadlem, ale řídil zákulisní sázkovou kancelář, která byla jedním z nejlukrativnějších kriminálních podniků v Hot Springs.
A nenapodobitelný strýček Raymond – který hrál v zákulisí klíčovou roli i v tom, že mladého Billa nepovolali do armády ve Vietnamu – byl mnohem víc než jen obchodník s auty. V celostátně proslulé studnici neřesti a korupce, jakou bylo Hot Springs od dvacátých do osmdesátých let minulého století, jeho sotva utajená kasina vydělávala víc než Las Vegas ještě v šedesátých letech. Strýcova firma s auty Buick a další podniky a nemovitosti, byly všeobecně považované za zástěrky pro nelegální hazard, praní špinavých peněz z drog a další podniky, ve kterých byl strýc Raymond partnerem. Byl přisluhovačem vládce organizovaného zločinu, který po desetiletí ovládal americký Střední jih, neworleanského bosse Carlose Marcella neboli "mafiánského krále ryb", jak ho nazval jeho životopisec John Davis.
Bill Clinton ještě v té době prohrál. Ovšem za 2 roky později, v roce 1976 byl už Bill Clinton zvolený generálním prokurátorem Arkansasu, kam se dokázal prosadit prakticky bez protikandidáta.
A o 2 roky později, v roce 1978 se Billu Clintonovi podařilo katapultovat do úřadu arkansaského guvernéra. Na tomto postu vydržel 11 let. Bill Clinton proto zanedlouho jmenoval svého přítele Jamese McDougala poradcem pro hospodářský rozvoj. Ve volbách v roce 1980 byl sice poražen, ale v roce 1982 se do úřadu vrátil. Ale nepředbíhejme.
Clintonovi a spojenci Suharta z Indonésie
Rok poté, co se Bill Clinton stal generálním prokurátorem Arkansasu, tedy v roce 1977 přijeli do Arkansasu dva indonéští miliardáři. Mochtar Riady a Liem Sioe Liong, kteří měli blízko k indonéskému pravicovému diktátoru Suhartovi. Tuto epizodu podsvětí jsem probíral v mém dokumentu Zapomenutý holokaust v Indonésii.
Právě v tomto roce se začalo spojení Clintonových s indonéskými podnikateli, kterým Bill Clinton otevřel bránu přes Arkansas. Mochtar Riady totiž hledal nějakou americkou banku, kterou by mohl koupit, aby mu sloužila jako pračka peněz pro jejich legalizaci a vyčištění. Agentem tohoto indonéského miliardáře Mochtara Riadyho byl Jackson Stephens. Právě tento Jackson Stephens zprostředkoval příchod slavné nejzkorumpovanější banky zločinců, Bank of Credit and Commerce International do Indonésie a nasměroval zakladatele této banky zločinců, Pákistánského ekonoma Hassana Abediho k Bertu Lanceovi.
Na scénu se tedy dostává slavná banka zločinců, kterou jsem probíral v mém pětidílném seriálu Krvavá historie CIA. Proto ji nebudu probírat do detailů. Šlo o nejzkorumpovanější banku, přes kterou prali peníze teroristé z Palestiny nebo Hizballáh z Libanonu, sloužila jako pračka peněz zdrog z Bolívie nebo Kolumbie, a za tyto peníze se kupovaly zbraně pro afghánský Tálibán a mudžáhidy v boji proti Sovětskému Svazu. Jen abychom byli v obraze. Nicméně zpět ke Clintonům.
Zřejmě kvůli nátlaku z Indonésie, miliardář Mochtar Riady stáhl svou nabídku na koupi třicetiprocentního podílu v National Bank of GeorgiaBerta Lanceho. Místo toho koupil akcie nastrčený muž z této banky zločinců a pákistánský zakladatel banky Hassan Abedi přešel k tajnému převzetí First American Bankshares. Později se stal předmětem jediného skandálu spojeného s touto bankou zločinců, který byl v Americe stíhán.
Dospívající syn indonéského miliardáře Mochtara Riadyho,James Riady,byl přijatý na stáž do společnosti Stephens Incorporated. Byla to společnost jeho agenta v Americe Jacksona Stephense. Proč o tom ale hovořím. Hovořím o tom proto, že tento indonéský miliardář, který měl blízko k pravicovému diktátorovi Suhartovi, Mochtar Riady později tvrdil, že ho podporoval samotný Bill Clinton.
Podporovatel pravicového diktátora Suharta, indonéský miliardář Mochtar Riady v roce 1983 založil v Little Rocku banku Lippo Finance & Investment. Mochtar Riady, který nebyl americkým občanem, najal do čela banky bývalého Carterova ředitele Správy pro malé podnikyVernona Weavera. Rozjezd byl uskutečněný s pomocí půjčky ve výši 2 milionů dolarů zaručené samotným úřadem Správy pro malé podniky. Vernon Weaver využil guvernéra Billa Clintona jako referenci o své osobě, aby pomohl získat záruku na půjčku. První půjčku získal bílý kůň, majitel čínské restaurace v Little Rocku Charlie Trie.
O rok později, v roce 1984, indonéský miliardář Mochtar Riady koupil podíl v holdingové společnosti Worthen, do jejíhož majetku patřila i Stephens Incorporated ovládaná touto bankou Worthen. Cena? 16 milionů dolarů. Mezi další spoluvlastníky této holdingové společnosti Worthen se nakonec zařadil investor známé banky zločinců Abdullah Taha Bakiš.
O pár let později, v roce 1985, arkansaské státní penzijní fondy, uložené ve společnosti Worthen guvernérem Billem Clintonem, náhle ztratily 15 % své hodnoty kvůli selhání vysoce rizikových, krátkodobých investic a makléřské firmy, která je koupila. Ztráta 52 milionů dolarů byla pokrytá šekem banky Worthen, který uprostřed noci vypsal Jackson Stephens, pojistkou a následným nákupem čtyřiceti procent banky společností Mochtara Riadyho v průběhu několika následujících měsíců. Bill Clinton a banka Worthen unikli velkému skandálu.
Mochtarův syn James se vrátil do Arkansasu, aby banku Worthen řídil jako prezident. Spojil se s Billem Clintonem a jejich čínským bílým koněm Charliem Trie. Na scénu přichází další velké zvíře. Vedoucí pracovník banky Lippo a hongkongský manažer John Huang. Právě John Huang se aktivně zapojil do operací této banky Worthen založené indonéským miliardářem Mochtarem Riadym v Arkansasu.
Mochtar a jeho syn James Riadovi zosnovali převzetí First National Bank v Meně v pětitisícovém městečku s několika významnými aktivy. Kromě zásobovací základny Contras, byla tato aktiva obchod s drogami a praní špinavých peněz.
Syn indonéského miliardáře Mochtara, James Riady později převzal v roce 1990 provoz nové pobočky banky Lippo, kterou založil jeho otec, a dále spolupracoval s hongkongským manažerem této banky Johnem Huangem. Jackson Stephens a postava známé banky zločinců Bank of Credit and Commerce International,Ghaith Rashad Pharaon, koupili bývalou hongkongskou dceřinou společnost této banky zločinců.
Arkansaská komise pro průmyslový rozvoj prohloubila v roce 1991 spojení Indonésie a Arkansasu. Byly uzavřené dohody pro společnosti Wal-Mart, JB Hunt a Tyson’s Foods drogového pašeráka Dona Tysona. K němu se dostanu ve speciální kapitole. Pozdější dokumenty, které odhalil Arkansas DemocratGazette, se "zmínily o Clintonově ideálním postavení jako prezidenta … při pomoci při zajišťování arkansasko-indonéských obchodů."
Tehdejší americký velvyslanec v Jakartě později poznamenal: "Přes Indonésii přišla spousta lidí z Arkansasu." V pořadu Zapomenutý holokaust v Indonésii jsem také obšírně rozebíral obchody Donalda Trumpa v Indonésii. Zdá se, že jak Clintonovi, tak Trumpovi si v praktikách mafie nemají vůbec co vyčítat. Když pohlížíme na to mezinárodní zločinecké podsvětí, zjišťujeme, že Clintonovi a Trumpovi se na veřejnosti tváří jako nesmiřitelní nepřátelé, ale je to všechno jenom jako, jenom na oko. Ve skutečnosti obchody mezinárodního zločineckého syndikátu probíhají u všech naprosto stejně.
O něco později, v roce 1996, našel nezávislý vyšetřovatel důkazy o elektronickém převodu 50 milionů dolarů z arkansaského úřadu pro financování rozvoje do banky na Kajmanských ostrovech. Kajmanské ostrovy měly 18000 obyvatel, 570 komerčních bank, jednoho bankovního regulátora a zákon o bankovním tajemství. Kajmany byly oblíbeným místem pro praní peněz z drog.
Úřad pro financování rozvoje
Bill Clinton v roce 1985 založil Arkansaský úřad pro financování rozvoje, který, podle slov jednoho dobře informovaného Arkansasana, sloužil jako "jeho vlastní politická pokladnička". Tento Úřad pro financování rozvoje byl epicentrem a strojem pro Clintonovu mašinérii. Podle svědectví Larry Nicholse, bývalého ředitele marketingu tohoto úřadu, to byl stroj na peníze pro Billa Clintona. Bylo to místo, kde prováděl úplatky, kde se lidem odvděčoval za podporu v kampani.
BILL CLINTON PRODAL KONCEPT TOHOTO ÚŘADU PRO FINANCOVÁNÍ ROZVOJE LIDEM V ARKANSASU JAKO NÁSTROJ PRO VYTVÁŘENÍ PRACOVNÍCH MÍST A POMOC CÍRKVÍM A ŠKOLÁM. VE SKUTEČNOSTI MILIONY DOLARŮ GARANTOVANÝCH DAŇOVÝMI POPLATNÍKY SMĚŘOVALY DO CLINTONOVY VOLEBNÍ KAMPANĚ, DO OKRUHU JEHO PŘÁTEL A DO PRÁVNICKÉ FIRMY JEHO MANŽELKY HILLARY. TO MŮŽE VYSVĚTLOVAT, PROČ BYL ÚŘAD PRO FINANCOVÁNÍ FINANČNÍHO ROZVOJE VYPRACOVÁN TAK, ABY JEJHO ROZHODOVACÍ POSTUPY ZŮSTALY UTAJENÉ.
Ačkoli miliony dolarů byly převedeny Clintonovým spojencům, záznamy o splátkách v rámci tohoto úřadu byly mlhavé nebo prostě vůbec neexistovaly. Tento arkansaský úřad pro financování rozvoje se před potenciálními zahraničními korporacemi chlubil protiodborovým klimatem v Arkansasu. Inu, demokraté, kteří si berou do úst běžné pracující, ale Billův úřad se chlubil tím, že důrazně vystupoval proti odborům.
To byl třeba také osud Mezinárodní odborové organizace dělníků Ameriky. Tato odborářská organizace zastupuje 750000 pracovníků ve stavebnictví a odstraňování odpadu. Jejich vůdce se jmenoval Arthur A. Coia. Arthur Coia byl významným přispěvatelem demokratů a měl také rozsáhlé společenské styky s Clintonovými.
Zpráva z šetření ministerstva spravedlnosti z října 1994 uvedla, že předsedové odborů, včetně Arthura Coii, "byli po desetiletí ovládaní a ovlivňovaní osobami z organizovaného zločinu".James Coia, který celou svou kariéru působil v odborech dělníků, je bohatý muž, mimo jiné díky obchodům s nemovitostmi, které vlastní. Jeho otec byl také vysokým odborovým funkcionářem, který měl podle federálních vyšetřovatelů dlouholeté kontakty s mafií. 4. listopadu 1994 obdržel Arthur Coia od Billa Clintona ručně psaný dopis, ve kterém mu děkoval za nádhernou golfovou hůl vyrobenou na zakázku a blahopřál mu k tomu, že se stal dědečkem. Téhož dne James Coia obdržel kopii zprávy ministerstva spravedlnosti, která došla k závěru, že byl ovládaný a ovlivňovaný mafií. Není nic výmluvnějšího.
Rose Law Firm
Tento Úřad pro financování rozvoje, ve skutečnosti pračka peněz pro Clintona pod veřejným krytím, poskytoval také fiktivní půjčky. Pokud někdo chtěl půjčku, musel si nechat zpracovat žádost od advokátní kanceláře Rose Law Firm, a zaplatit jim 50000 dolarů. Ve státě Arkansas bylo pět dalších společností, které byly ve skutečnosti kvalifikovanější v oblasti strukturování dluhopisů a žádostí, ale Rose Law Firm je získala všechny. Proč? Opět rodinkaření jako řemen.
Tato advokátní kancelář Rose Law Firm měla tři klíčové partnery. Tím prvním byla samotná právnička Hillary Clintonová, která byla jednou z partnerek této advokátní kanceláře. Dalším z partnerů v Rose Law Firm byl právník Webster Hubbell.
Ten byl také tajemníkem a pokladníkem společnosti Park On Meter. První půjčka poskytnutá v tomto Úřadu pro financování rozvoje byla poskytnutá právě společnosti Park On Meter. Majitelem této společnosti byl Seth Ward. A když pátráme dál, zjistíme, že tento blízký spojenec Clintonů, právník Webster Hubbell, byl zetěm majitele této společnosti Setha Warda.
Hádejte, kdo připravil návrh zákona 1062, ještě o něm budu hovořit, kterým byl zřízený tento úřad pro financování rozvoje? Webster Hubbell. Hádejte, kdo tento zákon předložil americkým zákonodárcům a prosadil jeho schválení ve sněmovně? Webster Hubbell. Hádejte, kdo dostal první půjčku? Webster Hubbell. Hádejte, kdo provedl audit a vyhodnocení této žádosti? Advokátní kancelář Rose Law Firm, ve které působila Hillary Clintonová, Webster Hubbell, i třetí partner a významný spojenec Clintonů, právník Vince Foster. Oba blízcí spojenci Clintonů.
Právníka Webstera Hubbella jmenoval guvernér Bill Clinton předsedou nové státní etické komise. Jeho prvním úkolem bylo oslabit právě projednávanou etickou legislativu tím, že z některých jejích nejpřísnějších ustanovení byl vyňatý samotný guvernér, tedy Bill Clinton. Šlo o střet zájmů.
V ROCE 1988 BILL CLINTON ÚSPĚŠNĚ PROSADIL ZÁKON O ETICE VE STÁTNÍ SPRÁVĚ, KTERÝ ARKANSASKÝM ZÁKONODÁRCŮM UKLÁDAL POVINNOST HLÁSIT STŘET ZÁJMŮ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ. JE NEUVĚŘITELNÉ, ŽE TENTO ZÁKON VÝSLOVNĚ VYJÍMAL GUVERNÉRA BILLA CLINTONA, JÍM JMENOVANÉ OSOBY A JEHO PŘÍBUZNÉ.
Vraťme se ale zpět k půjčkám Clintonovy pračky peněz, Úřadu pro financování rozvoje.
Ve skutečnosti se jednalo o fiktivní půjčky, které se splácely fiktivními penězi tomuto Clintonovu Úřadu pro financování rozvoje. Například, z první půjčky firmě Park On Meter, která činila 2,85 milionu dolarů, nebyl splacený ani cent. Na účtech se hromadily tyto peníze, které se na konci měsíce vyrovnaly na nulu.
Jednoduše, praly se peníze z drog, které se čistily a legalizovaly. Tehdy se přes Arkansas pralo zhruba 100 milionů dolarů z drog měsíčně. To byl pro takový malý stát v Arkansasu problém. Provádělo se to tak, že takové obrovské balíky peněz posílali do bank buď na Floridě, nebo v Atlantě v Georgii, které byly napojené na banku zločinců, Bank of Credit and Commerce International. Peníze také posílali do další newyorské banky, který peníze posílal do daňových rájů v zámořských offshorech.
Další zajímavá banka byla v Chicagu ve státě Illinois, další mafiánské prostředí. Tuto banku v Chicagu mimochodem částečně vlastnil Dan Rostenkowski. měli prostě vypracovanou síť spřátelených bank, přes které prali obrovské balíky peněz z drog.
Clintonův kamarád, pašerák drog Dan Lasater, k němu se pak také dostanu podrobněji, tak když tento Dan Lasater založil firmu na vydávání dluhopisů, Bill Clinton mu doporučil komisařku pro dálnice Patsy Thomassonovou, která se stala viceprezidentkou Lasaterovy firmy a měla plnou moc, když byl Dan Lasater později ve vězení. Patsy Thomassonová byla jednoduše vrchní asistentkou Dana Lasatera, když vedl jeho společnost a obchodoval s drogami. Nakonec se Patsy Thomassonová stala ředitelkou odboru řízení a správy Bílého domu, která měla na starosti mimo jiné testování na drogy.
V době, kdy Patsy Thomassonová pracovala u Dana Lasatera, najala Clintonova nevlastního bratra jako řidiče limuzíny. Roger byl také zaměstnaný jako čeledín na Lasaterově koňském ranči o rozloze 1000 akrů v Ocale na Floridě, k čemuž se ještě krátce dostanu.
Dan Lasater byl nepostradatelnou součástí řetězce praní peněz z drog. Dan Lasater totiž dostával dluhopisy v rámci jeho firmy na vydávání dluhopisů. Stal se zprostředkovatelem těchto dluhopisů. Převáděl peníze zpět do tohoto Clintonova Úřadu pro financování rozvoje. Nikdy ale žádný dluhopis neprodal. Peníze pak opustily Úřad pro financování rozvoje, a byly převedené do jedné z různých bank pro konkrétní úvěr na dluhopisy a ty je vynulovaly. Když je vynulovaly, vracely je Danu Lasaterovi po odečtení manipulačních poplatků. Bylo to naprosto chytré schéma praní a čištění peněz z drog.
Americký prezident Bill Clinton, nejenže byl součástí systému, ve kterém se praly miliony dolarů z kokainu, bývalý prezident Bill Clinton to i podepsal. Nikdo to nemůže popřít, protože v Úřadu pro financování rozvoje byl jeden malý háček. Každou půjčku, kterou úřad poskytl, musel podepsat sám Bill Clinton. V tom právě spočíval koncept tohoto Clintonova Úřadu pro financování rozvoje. Bill Clinton jako guvernér Arkansasu, ovládl právní systém, ovládl soudce, ovládl advokáty, ovládl spřátelené banky.
Bill Clinton se ale ve skutečnosti nestaral o peníze, ale o moc. Jediné, co potřeboval, aby jeho Úřad pro financování rozvoje prováděl, bylo to, že finančně směroval peníze k velkým hráčům. Sám Bill Clinton nevydělával peníze. Vydělával na tom, že dával peníze do kapes svých přátel. Ti ho potřebovali pro peníze, on je zase pro kariéru a moc. Maximálně výhodné pro obě strany.
Při rozplétání této smyčky praní stovek milionů dolarů z drog zjistíme, že nitky směřovaly přímo do Washingtonu. Zákon 1062 praví, že koncept Úřadu pro financování rozvoje byl vyvinutý a vytvořený za účelem poskytování půjček s nízkým úrokem na dluhopisy pro církve, školy a vysoké školy. Jak jsme si prozradili, návrh tohoto zákona 1062 vypracoval Clintonův spojenec, právník Webster Hubbell.
Poslanci tedy hlasovali o zákonu, který vytvořil Úřad pro financování rozvoje, v domnění, že dostanou peníze pro vysoké školy a školy na nákup knih a tak dále. Jak lépe prohnat tisíce a desítky milionů dolarů, vyprat je, uklidit a použít k tomu krytí státního Úřadu pro financování rozvoje? Geniální systém. Americký prezident Bill Clinton, nejenže byl součástí systému, ve kterém se praly miliony dolarů z kokainu, bývalý prezident Bill Clinton to i podepsal. Nikdo to nemůže popřít, protože v Úřadu pro financování rozvoje byl jeden malý háček. Každou půjčku, kterou úřad poskytl, musel podepsat sám Bill Clinton.
JAK JSEM UŽ ZMÍNIL, ARKANSASKÝ ÚŘAD PRO FINANCOVÁNÍ ROZVOJE PRAL SVÉ PENÍZE Z DROG PROSTŘEDNICTVÍM NAŠÍ ZNÁMÉ BANKY ZLOČINCŮ, BANK OF CREDIT AND COMMERCE INTERNATIONAL. TATO BANKA SE ALE ZHROUTILA NA ZAČÁTKU 90. LET. MILIONY VKLADATELŮ A DAŇOVÝCH POPLATNÍKŮ PŘIŠLY O MILIARDY DOLARŮ, COŽ Z NĚJ UČINILO NEJHORŠÍ BANKOVNÍ SKANDÁL V HISTORII. V ČELE TÉTO BANKY ZLOČINCŮ STÁL BÝVALÝ MINISTR OBRANY CLARK CLIFFORD. OBROVSKÉ TRESTNÍ OBVINĚNÍ PROTI CLIFFORDOVI BYLO NAKONEC PREZIDENTEM BILLEM CLINTONEM ZAMÍTNUTO.
Jak jinak, jistě bychom to nečekali.
PRÁVNÍM ZÁSTUPCEM CLARKA CLIFFORDA A TÉTO BANKY ZLOČINCŮ NEBYL NIKDO JINÝ NEŽ CLINTONŮV PORADCE ROBERT FISKE. ROBERT FISKE VĚDĚL, ŽE DŮKLADNÉ VYŠETŘOVÁNÍ WHITEWATER NAKONEC POVEDE K TOMUTO ÚŘADU PRO FINANCOVÁNÍ ROZVOJE A JEHO BÝVALÉMU KLIENTOVI, BANCE ZLOČINCŮ BANK OF CREDIT AND COMMERCE INTERNATIONAL. ROBERT FISKE TAKÉ VĚDĚL, ŽE VYŠETŘOVÁNÍ NEBUDE MOCI NIKDY DOKONČIT, PROTOŽE STÍHÁNÍ BÝVALÉHO KLIENTA JE NEZÁKONNÉ.
CLINTONŮV PORADCE ROBERT FISKE NEBYL MINISTERSTVEM SPRAVEDLNOSTI VYBRÁN, ABY WHITEWATER VŮBEC VYŠETŘOVAL, ALE ABY SI POUZE PŘEDVOLAL DOKUMENTY A SVĚDECTVÍ A ZAJISTIL, ŽE NIKDY NESPATŘÍ SVĚTLO SVĚTA.
Podle Clintonova životopisce Rogera Morrise chodili agenti do bank s taškami plnými hotovosti, které pak bankovní úředníci rozdávali pokladníkům v částkách pod 10000 dolarů, aby nemuseli transakci hlásit. Nad tuto částku se totiž transakce musely monitorovat a ohlašovat.
V této advokátní kanceláři Rose Law Firm se nacházeli hned dva největší Clintonovi spojenci. Jedním z nich byl právník Webster Hubbell. Webster Hubbell byl jedním z velkých spojenců Clintonových.
Vedle Webstera Hubbella působil v této advokátní kanceláři Rose Law Firm i další Clintonův velký spojenec, právník Vince Foster, který 20. července 1993 oficiálně spáchal sebevraždu. Ve skutečnosti jeho sebevražda byla fingovaná, ale k tomu se dostanu ve speciální kapitole.
Nacházíme tu tedy hned dva velmi silné spojence Clintonů v jedné advokátní kanceláři. Tato advokátní kancelář spravovala půjčky přes Clintonův Úřad pro financování rozvoje v Arkansasu. Jen abychom si opakovali základní skutečnosti a neztratili se v tom. Samozřejmě základní jmenný rozcestník máte uvedený v popise pořadu na kanále Odysee.
Vraždící jednotky Contras
Hillary Clintonová tehdy také v tichosti lobbovala ve prospěch vraždících jednotek Contras v Nikaragui a proti skupinám a jednotlivcům, kteří se stavěli proti nim. Sympatii k těmto jednotkám Contras měli oba Clintonovi společnou.
Ronald Reagan chtěl v roce 1984 vyslat Národní gardu do Hondurasu, aby pomohla ve válce proti zdejším silám Contras v Nikaragui. Guvernér Massachusetts Michael Dukakis se marně snažil u Nejvyššího soudu tomu zabránit, ale Bill Clinton mu rád vyhověl. Dokonce s sebou poslal svého šéfa bezpečnosti Buddyho Younga, aby na vše dohlédl.
V podpoře Nikaragujských jednotek Contras se Bill Clinton výrazně angažoval prostřednictvím jeho úřadu pro financování rozvoje. Larry Nichols byl najatý guvernérem Billem Clintonem jako marketingový ředitel Arkansaského úřadu pro financování rozvoje. Larry Nichols během svého působení uskutečnil z kanceláře úřadu pro financování rozvoje 642 hovorů s nikaragujskými povstalci z hnutí Contras a také s různými politiky včetně arkansaského kongresmana Tommyho Robinsona, a dalšími osobami. Larry Nichols nabyl přesvědčení, že sám Bill Clinton měl v době, kdy byl guvernérem, spojení se Střední Amerikou, které se pravděpodobně týkalo dodávek kokainu, obchodu se zbraněmi a praní špinavých peněz soustředěných kolem letiště v městečku Mena v okrese Polk.
V roce 1988 ovšem Bill Clinton Larryho Nicholse propustil s obviněním, že tyto telefonáty uskutečnil. Takto to mafie dělá. Naveze vás do špinavých kšeftů, a když uzná, že by se vás měla zbavit, že představujete nebezpečí, víte příliš mnoho, vyhodí vás s obviněním, které jste ale museli vykonávat na její pokyn. Arkansaská garda na závěr svého turné prohlásila velké množství svých zbraní za "přebytečné" a přenechala je těmto vraždícím jednotkám Contras. Tehdy se psal rok 1985.
Společnost Park on Meter, výrobce parkovacích automatů v Russellville v Arkansasu, získala v roce 1985 první půjčku na rozvoj průmyslu od tohoto Arkansaského úřadu pro financování rozvoje. Někteří měli podezření, že Park On Meter dělala mnohem víc než jen výrobu parkovacích automatů. Konkrétně že měla tajné federální zakázky na výrobu komponentů chemických a biologických zbraní a zařízení pro jejich přepravu na letadlech C-130 pro jednotky Contras v Nikaragui. Společnost Park On Meter později spojení s Contras popřela, i když přiznala, že měla tajné vojenské zakázky. Hned vedle Park On Meter, na pozemcích, které dříve tato společnost vlastnila, sídlila armádní záložní společnost pro chemické zbraně. Mohla to být jen náhoda, i když vrcholně podezřelá.
Tajemníkem a pokladníkem této firmy Park On Meters byl, kdo jiný, než blízký Clintonův spojenec z advokátní kanceláře Rose Law Firm, právník Webster Hubbell.
V roce 1985 byl agent CIA Eugene Hasenfus sestřelený nad Nikaraguou v letadle, které mělo základnu v Meně v Arkansasu. Jednalo se o další fázi pašování zbraní jednotkám Contras v Nikaragui. Bill Clinton v roce 1987 udělil ocenění Arkansas Traveller zpravodajským agentům Contras Adolphovi Callerovi,Mariovi Calerovi a Johnu Singlaubovi.
Agent CIA Terry Reed byl tehdy požádán, aby se zúčastnil operace "Donation, Darování", v jejímž rámci měly zmizet letadla a lodě potřebné pro Contras, což majitelům banky Lippo Finance & Investment umožnilo uplatnit nárok na pojištění. Terry Reed byl agentem Contras a agentem CIA, který spolupracoval s Felixem Rodriguezem, spojkou Contras na CIA a kancelář tehdejšího viceprezidenta George Bushe staršího. Agent CIA Terry Reed později tvrdil, že to odmítl, ale že jeho letadlo bylo v době jeho nepřítomnosti odvezené.
Plány Terryho Reeda byly vráceny, ale podle jeho výpovědi byl požádán, aby je neohlašoval, protože by si je možná musel znovu "vypůjčit". Agent CIA Terry Reed později uvedl, že se dozvěděl, že operace Contras zahrnovala také obchod s drogami, a zastyděl se. Domníval se také, že velké částky peněz z drog prali přední arkansaští finančníci. Zašel za Felixem Rodriguezem a řekl mu, že končí.
Agent CIA Terry Reed byl následně obviněn z poštovního podvodu, protože údajně požadoval pojištění letadla, které bylo ve skutečnosti ukryté v hangáru v Little Rocku. Šéf Clintonovy ochranky, kapitán Buddy Young, tvrdil, že se procházel po letišti v North Little Rocku, když "zásahem božích sil" poryv větru rozrazil dveře hangáru a odhalil letadlo Piper Turbo Arrow.
Při pozdějším soudním procesu v roce 1990, tohoto Clintonova šéfa ochranky, kapitána Buddyho Younga, soudce označil za člověka, který "bezohledně nedbal na pravdu". Šéf Clintonovy ochranky Buddy Young, který hrál hlavní roli v tom, aby státní policisté o Clintonovi mlčeli, nakonec skončil na pozici ve FEMA, federální agentuře zřízené pro řešení velkých katastrof, s ročním příjmem 92000 dolarů. Loajalita se vyplatí.
Případ proti agentu CIA Terry Reedovi federální soudce v roce 1990 zamítl, přičemž sdělil: "Podle mého názoru žádná porota nemohla na základě důvodných pochybností dospět k závěru, že obžalovaný je vinný. V důkazním řetězci bylo příliš mnoho děr na to, aby vláda mohla prokázat poštovní podvod."
Hillary začíná vydělávat
Ovšem vraťme se do druhé poloviny 70. let. Hillary Clintonová nejprve vydělala 44000 dolarů na dvoutisícové investici do franšízového obchodu s mobilními telefony, který spočíval ve zvýhodnění místních obyvatel, menšin a žen ze strany Federální komise pro komunikace. Franšíza byla téměř okamžitě převedená na mobilního giganta McCaw.
Mezi sponzory Billa Clintona byly ovšem nejen některé z největších firemních jmen, které kdy projevily zájem o malý stát Arkansas, ale i některé z nejpochybnějších. Bývalý americký prokurátor později Clintonovu životopisci Rogeru Morrisovi řekl: "To byly volby, kdy do arkansaské politiky skutečně vstoupila mafie… Nebyl to jen Bill Clinton, ale přesáhlo to rámec klasické staré mafie dixie… Byly to peníze zločinců z východního a západního pobřeží, kteří si všimli možností stejně jako legální korporace."
Ovšem největší zásek manželů Clintonových, byly pozemky zvané Whitewater. Právě obrovská kauza Whitewater se v 90. letech stala základem pro obří spindoctoring kauzy Lewinská, která ovšem do puntíku splnila účel. Tím účelem bylo zastřít a přikrýt obří kauzu Whitewater smyšleným sexuálním skandálem.
První sexuální skandály: Právník Vincent Foster
Už tehdy oba manžele Clintonovy provázely sexuální skandály. Podle pozdějšího přísežného svědectví arkansaského policisty Larryho Pattersona měl guvernér Bill Clinton orální sex se ženou v autě zaparkovaném před základní školou jeho dcery Chelsea Clintonové.
Později, manžel advokátky z Little Rocku varoval Billa Clintona na sjezdu Demokratické strany, že pokud se ještě jednou přiblíží k jeho ženě, zabije ho. Clinton se omluvil, a souhlasil, že jeho ženu nechá na pokoji. Hillary ale na tom nebyla jinak.
Více než několik zasvěcenců z arkansaské metropole Little Rock se domnívalo, že Hillary Clintonová měla poměr s právníkem Vincem Fosterem. Vince Foster byl partnerem v advokátní kanceláři Rose Law Firm v Little Rocku v Arkansasu, kde se, jak později napsal deník The Washington Post, vyšvihl na "vrchol arkansaského právnického establishmentu".
V této advokátní kanceláři Rose Law Firm působil, jak jsem už řekl, další silný spojenec Clintonů, právník Webster Hubbell.
Vincent Foster později během prvních šesti měsíců Clintonovy administrativy působil jako zástupce poradce Bílého domu. Vince Foster byl tedy velmi blízkým spojencem Clintonovy mafie. Jak to tak bývá, takové spojenectví se mnohým lidem stává smrtelným. To neminulo ani Vince Fostera, který byl 20. července 1993 nalezený mrtvý s prostřelenou hlavou v parku nedaleko Washingtonu. Budu se tomu věnovat ve speciální kapitole Vince Fostera. Ale tady se právě dostáváme ke kauze Whitewater.
Obří podvod Whitewater
Teď provedu lehký časový skok, protože se teprve nacházíme v 80. letech, ovšem kauza Whitewater vypukla v polovině let devadesátých, tedy v době, kdy manželé Clintonovi seděli v Bílém domě. Firma Whitewater Development Corporation v Arkansasu totiž prováděla nezákonné transakce už od poloviny 80. let.
POKUSY UTAJIT PŘED VEŘEJNOSTÍ KRIMINÁLNÍ ČINNOST VE WHITEWATERU BYLY PŘED VOLBAMI V ROCE 1992 DO ZNAČNÉ MÍRY ÚSPĚŠNÉ. PO NICH SE OVŠEM ROZBOUŘENÉ PEŘEJE WHITEWATERU UŽ NEPODAŘILO ZADRŽET. TO, CO CLINTONOVI PROHLAŠOVALI ZA PROSTOU INVESTICI NÁKUPU POZEMKŮ V ROCE 1978, KTERÁ PŘIŠLA O PENÍZE, BYLA VE SKUTEČNOSTI ŘADA SLOŽITÝCH OBCHODNÍCH TRANSAKCÍ A KRYTÍ, KTERÉ NAKONEC STÁLY AMERICKÉ DAŇOVÉ POPLATNÍKY VÍCE NEŽ ŠEDESÁT MILIONŮ DOLARŮ.
O co šlo. Hillary a Bill Clintonovi a Susan a James McDougalovi nakoupili v roce 1978 pozemek v arkansaském pohoří Ozark známý jako Whitewater za 203000 dolarů, většinou z vypůjčených prostředků. Manželé Clintonovi dostali padesátiprocentní úrok bez zálohy v hotovosti.
Pozemek, známý jako Whitewater, byl vzdálený zhruba 70 kilometrů od nejbližšího obchodu s potravinami. Úmysl byl vybudovat tu rekreační resorty. Deník Washington Post později uvedl, že někteří kupci pozemků, z nichž mnozí byli penzisté, "si postavili domy nebo chatky, jiní spali v dodávkách nebo ve stanech a doufali, že budou moci žít z půdy." Více než polovina kupujících o své pozemky přišla díky pochybné formě financování.
Dva měsíce po zahájení podvodu Whitewater Hillary Clintonová totiž investovala 1000 dolarů na koupi dobytka. Během několika dní měla zisk 5000 dolarů. Než se vyplatila, vydělala na své investici téměř 100000 dolarů. O mnoho let později několik ekonomů spočítalo, že šance na legální dosažení takového výnosu byla jedna ku 250 milionům.
V této Whitewater Development Corporation byli manželé Clintonovi partnery. Tato firma byla za zvláštních podmínek financovaná jejich přáteli Jamesem a Susan McDougalovými, kteří byli většinovými vlastníky banky Madison Guaranty Savings and Loan. Tato banka měla také zajímavou historii a pověst už od začátku 80. let. V roce 1983 státní regulační orgány poprvé varovaly banku McDougalových Madison Guaranty Savings and Loan, aby přestala poskytovat neuvážené půjčky. Guvernér Bill Clinton byl na problém také upozorněn, ale nepodnikl žádné kroky.
James McDougal se snažil zabránit tomu, aby státní orgány jeho banku zavřely. Tato banka Madison Guaranty totiž poskytovala hotovost pro provoz společnosti Whitewater Development manželů Clintonových. Hillary Clintonová dostávala od této banky honorář ve výši 2000 dolarů měsíčně. Hillary Clintonová později tvrdila, že žádný honorář nedostávala, ani že nebyla s touto bankou nijak hluboce spjatá. Pozdější záznamy ovšem ukázaly, že Hillary zastupovala tuto banku jejich přátel před státním oddělením pro cenné papíry.
Deník Washington Times později citoval nejmenovaného Clintonova obchodního spolupracovníka, který tvrdil, že guvernér "zhruba jednou měsíčně běhal do kanceláře Susan McDougalové, aby vyzvedl šek [na honorář] pro svou ženu."
Na účet Clintonovy společnosti Whitewater Development u banky Madison Guaranty začaly chodit záhadné šeky v hodnotě desítek tisíc dolarů. Vyšetřovatelé později pojali podezření, že manželé McDougalovi provozovali šekový podvod s cílem odčerpat peníze z této banky. Řada šeků pro Billa Clintona a jeho volební kampaň byla v této bance Madison Guaranty uložena. Na jednom z šeků, pokladním šeku na 3000 dolarů, bylo uvedené jméno 24letého studenta vysoké školy. Když o tom byl v roce 1993 informován, tehdejší student Ken Peacock popřel, že by takový dar poskytl. Jednoduše bílí koně.
Společnost Whitewater nepodala daňové přiznání k dani z příjmu právnických osob za roky 1985 až 1987. Audit Federální rady pro úvěry na bydlení (Federal Home Loan Bank Board) popsal banku Madison Guaranty jako finančně bezohlednou, plnou konfliktů a na pokraji krachu. V auditu se uvádělo, že záznamy této banky byly tak špatné, že kontroloři často nemohli zjistit "skutečnou povahu" transakcí. Podle manželů McDougalových byly spisy společnosti Whitewater předány Clintonovým.
V kampani v roce 1992 manželé Clintonovi prohlásili, že tyto záznamy nemohli najít. Až v roce 1993, Vince Foster, právní zástupce Clintonových, konečně předložil chybějící daňové přiznání společnosti Clintonových Whitewater Development.
Federální regulátoři v roce 1989 uzavřeli banku Madison Guaranty, což daňové poplatníky nakonec přišlo na 60 milionů dolarů.
Federální společnost pro pojištění vkladů si najala blízkého spojence Clintonů, právníka Webstera Hubbella z advokátní kanceláře Rose Law Firm, aby prosadil svůj případ týkající se Madisonu. Zde také působil další spojenec Clintonů, právník Vincent Foster, a jak víme Hillary Clintonová.
Právnická firma Rose Law Firm, která teď zastupovala Federální společnost pro pojištění vkladů, žalovala účetní firmu o 60 milionů dolarů a vinila ji z toho, že její audity způsobily bance Madison Guaranty milionové ztráty. Přestože tato práce vynesla advokátní kanceláři Rose Law Firm 400000 dolarů na poplatcích a výdajích, účetní firma se nakonec dohodla tak, že zaplatila vládě pouze 1 milion dolarů.
Daňový úřad a Úřad pro správu malých podniků později v roce 1993, vyšetřovaly půjčku ve výši 300000 dolarů schválenou Správou pro malé podniky Susan McDougalové, kterou v roce 1986 poskytla společnost CapitalManagement Services Incorporated vlastněná soudcem Davidem Halem.
Jak tedy víme, tato banka Madison Guaranty poskytla několik velice výhodných půjček také rodině Clintonových, jenže tato banka později zbankrotovala.
V roce 1996 byl v této kauze odsouzen James Guy Tucker, což byl Clintonův politický přítel a nástupce ve funkci guvernéra Arkansasu, ale také byli odsouzení manželé McDougalovi. James McDougal byl později nalezený mrtvý ve vězení. Důvod? Předávkování prášky. K tomu se ale dostanu ve speciální kapitole.
Za křivou přísahu byl odsouzený také svědek kauzy David Hale. David Hale byl také poměrně zajímavou postavou. David Hale byl předtím soudce městského soudu v Little Rocku, hlavním městě Arkansasu.
Společnost Capital Management Services Incorporated vlastněná tímto soudcem Davidem Halem poskytla půjčku ve výši 300000 dolarů schválenou Úřadem pro správu malých podniků Susan McDougalové, jediné majitelce reklamní firmy Master Marketing. Půjčka nebyla nikdy splacená. Jak víme, Susan a James McDougalovi byli spolu s oběma manželi Clintonovými partnery společnosti Whitewater Development.
Dalším partnerem v této společnosti Whitewater Development byl také spojenec Clintonů, právník Vince Foster, a později se stal na 6 měsíců právním poradcem v Bílém domě.
RYCHLE SE UKÁZALO, ŽE WHITEWATER POHLTÍ CLINTONOVU ADMINISTRATIVU, POKUD BUDE IGNOROVÁN. BYL ZAHÁJEN DVOJÍ PROTIÚTOK. PRVNÍM BYLO ZÍSKAT SYMPATIE KONZERVATIVNÍHO OBYVATELSTVA, KTERÉ PATŘILO MEZI JEHO HLAVNÍ KRITIKY. BILL CLINTON SE PUSTIL DO SÉRIE VYSTOUPENÍ, VE KTERÝCH SE SRDEČNĚ PROPAGOVAL JAKO ZNOVUZROZENÝ KŘESŤAN, KTERÝ PODPORUJE A PRAKTIKUJE TRADIČNÍ BIBLICKÉ RODINNÉ HODNOTY. ZATÍMCO NEINFORMOVANÍ SE MOHLI NECHAT ZMÁST, TI, KTEŘÍ SI UVĚDOMOVALI, CO SE DĚJE, BYLI POBOUŘENÍ DO OČÍ BIJÍCÍM POKRYTECTVÍM.
DRUHOU FÁZÍ PROTIÚTOKU BYLO JMENOVÁNÍ ROBERTA FISKA ZVLÁŠTNÍM PROKURÁTOREM, KTERÝ MĚL VÉST VYŠETŘOVÁNÍ WHITEWATER. V TÉMŽE TÝDNU ZAČALA PRÁVNICKÁ FIRMA ROSE LAW FIRM SE SKARTACÍ DOKUMENTŮ.
Prostě skartovali dokumenty, přímo v advokátní kanceláři Rose Law Firm. Byly na nich iniciály Vince Fostera, všechno od krabice přes manilové složky. Prostě se zbavili všech dokumentů kolem Whitewateru. Zničili federální důkazy. Takhle se páchaly největší kriminální podvody ještě v době papírové. Co teprve teď v době digitální, kdy je možné pouhým stiskem tlačítka delete smazat všechny stopy? Naprostý ráj pro praní špinavých peněz v obrovském rozsahu. Pokud takhle zametali stopy dříve, jaké možnosti mají teprve teď v digitálním ráji?
VE STEJNÉM TÝDNU DOŠLO TAKÉ K POŽÁRU V BUDOVĚ BANKY WORTHEN.
Požár vypukl ve 14. patře a údajně ho způsobilo topení. Jednalo se o firmu CPA a dokumenty, které byly v této kanceláři, byly důležité dokumenty týkající se Whitewateru. Všechny informace, které se vztahovaly k Whitewater, všechny poznámky, které zanechal Vince Foster, všechny osobní dokumenty, které by vedly kamkoli k nějakému druhu trestné činnosti, prostě zničili. Whitewater možná začínal jako legitimní realitní podnik, ale začal být využíván k přímému či nepřímému odčerpávání federálně pojištěných vkladů z banky Madison Guaranty a Whitewater Development.
Když obě zkrachovaly, museli účet uhradit daňoví poplatníci Spojených států.
Clintonův Přítel James McDougal (smrt)
Manželé Susan a James McDougalovi byli v roce 1996 odsouzení v rámci obřího podvodu Clintonových Whitewater. James McDougal se v roce 1996 svěřil reportérovi, že neočekával, že opustí vězení živý. V kufru auta v Arkansasu byl nalezen šek na 27000 dolarů spolu s dalšími záznamy McDougalovy banky Madison Guaranty. Krátce po tomto nálezu byl nemocný a uvězněný James McDougal uvržen na samotku, protože se nevymočil na test na drogy. James McDougal užíval 12 léků, z nichž čtyři mu znesnadňovaly močení.
James McDougal, který kdysi řekl, že Clintonovi se pohybují v životech lidí jako tornádo, nakonec zemřel poté, co byl opět umístěn na samotku. Při pitvě byla zjištěná neobvyklá hladina Prozaku. Vyskytly se otázky ohledně dalších podaných léků, včetně Lasixu, který byl kontraindikovaný pro pacienty se srdeční chorobou.
Svědek Johnny Franklin Lawhon mladší (smrt)
Nedlouho poté náhle zemřel další potenciální svědek ve vyšetřování Clintonových skandálů. Johnny Franklin Lawhon mladší, kterému bylo 29 let, byl majitelem obchodu s autodíly v Mabelville v Arkansasu, který v kufru auta poškozeného tornádem objevil pokladní šek vystavený na Billa Clintona. Johnny Lawhon narazil do stromu v časných ranních hodinách 30. března 1998 potom, co podle jednoho ze svědků "vyjel jako střela" z čerpací stanice.
Bill Clinton pronesl v tomtéž roce 1996 projev ke skupině příznivců v Little Rocku, ve kterém označil ty, kdo tlačili na vyšetřování kauzy Whitewater a dalších kauz, za "rakovinu", kterou "vyškrtne z americké politiky". Likvidace nebo vyhrožování svědkům pokračovalo dál.
Drogy: Sharlene Wilsonová
Arkansas, který sousedí se šesti státy, se tehdy v 80. letech pomalu stával významným centrem pašování zbraní, drog a praní špinavých peněz. Samotný americký daňový úřad tehdy varoval ostatní orgány činné v trestním řízení před atraktivním prostředím ve státě Arkansas.
Letiště v Meně bylo využívané k velkému obchodu s drogami a řídce osídlené oblasti se ukázaly jako přitažlivé pro takzvané kick drops, neboli shozy, při kterých byly zásilky drog shazované z letadla konfidentům na zemi, kteří dostali zeměpisné souřadnice zásilky. Některá letadla měla na boku nainstalované speciální nákladní dveře, které se daly otevřít za letu. Přitáhly se, odsunuly a kokain se mohl za letu vysypat z boku letadla v rámci těchto takzvaných shozů. Buď se tedy drogy shazovaly na konkrétních místech, nebo, pokud bylo letadlo úplně plné, se standardně vykládaly na letišti Mena. Podle jednoho z odhadů procházelo letištěm Mena každý týden deset milionů dolarů.
Investigativní novinář Ambrose Evans-Pritchard popsal Arkansas v polovině 80. let jako "hlavní místo pro překládku drog" a "nebezpečně blízko k tomu, aby se stal narkorepublikou, jakousi mini Kolumbií uvnitř hranic Spojených států." Došlo k "epidemii kokainu, která zamořila politický establishment odshora dolů", a k večírkům, "na kterých se kokain podával jako předkrm a kde se provozoval sex." Bill Clinton se některých z těchto akcí účastnil.
Ambrose Evans-Pritchard dále v londýnském Telegraphu napsal:"Při svých prvních návštěvách Arkansasu jsem cítil, že něco není v pořádku. To místo mi připomínalo Střední Ameriku, jakousi anglofonní Guatemalu, kde v zákulisí fungovala zkorumpovaná a násilnická politická mašinérie. Lidé se v rozhovorech bázlivě rozhlíželi. Čím hlouběji jsem se díval, tím mi bylo jasnější, že v oficiálním Arkansasu má oporu mafie Dixie a že zastrašování je součástí kultury."
Podvýbor amerického Senátu v roce 1989 označil dostupné důkazy o městečku Mena za dostatečné pro obvinění z praní špinavých peněz. Federálové však desetileté vyšetřování městečka Mena seškrtali a zasahovali do místního vyšetřování a státní policie byla z případu odvolaná. Bill Clinton odmítl žádost jednoho z vlastních státních zástupců, aby se případem zabýval.
Na levici tehdy začínalo to, co bylo později známé jako Rozsáhlé pravicové spiknutí, když skupina progresivních studentů na Arkansaské univerzitě založila Arkansaský výbor, který se zabýval letištěm Mena, drogami, praním špinavých peněz a politikou Arkansasu.
Billův nevlastní bratr Roger Clinton si vypěstoval návyk na čtyři gramy kokainu denně, který si obstarával od dodavatelů z New Yorku nebo Medellínského drogového kartelu z Kolumbie. To mimochodem dosvědčil jeden zprostředkovatel.
Počínání Rogera Clintona bylo zachycené na videozáznamu a také díky napojeným informátorům, z nichž jeden ho nahrál při vyjednávání o obchodu s kokainem v hodnotě 10.000 dolarů… Drogový agent se ale začal dostávat do velkých problémů. Někdo prořízl střechu jeho kabrioletu a ukradl kokain v hodnotě 8.000 dolarů. Jeho newyorští a medellínští dealeři mu šli po krku a podle jeho vlastních a Lasaterových pozdějších výpovědí na policii a u FBI dokonce vyhrožovali jeho matce a Billu Clintonovi.
To bylo to poslední, co Bill Clinton potřeboval, a přiměl Dana Lasatera, aby jeho nevlastnímu bratrovi Rogerovi poskytl útočiště na svém koňském ranči o rozloze 1.000 akrů v Ocale na Floridě, kde drogové večírky a životní styl bezpečněji pokračovaly.
Policie v Hot Springs za pár let zaznamenala Rogera Clintona během transakce s kokainem. Billův nevlastní bratr Roger tehdy prohlásil: "Musím něco sehnat pro bráchu. Má nos jako vysavač." Takže to nepřímo hodil na Billa.
Podle investigativního reportéra Ambrose Evanse-Pritcharda, Sharlene Wilsonová převážela kokain z Meny na místo vyzvednutí v Texasu. Další drogy, jak tvrdí ona a další, byly nacpané do kuřat určených k přepravě po celé zemi. Sharlene Wilsonová také sloužila jako "dáma se sněhem" na takzvaných tóga večírcích, kterých se podle ní účastnil i Bill Clinton. Tóga Party je prostě večírek, kde se každý zabalí do prostěradla. Vedle Billa Clintona a jeho nevlastního bratra Rogera se na těchto večírcích podle Sharlene Wilsonové pohyboval i generální prokurátor Arkansasu Steve Clark, členové arkansaské státní policie a další.
Sharlene Wilsonová sdělila v roce 1990 americké velké porotě vyšetřující drogy v Arkansasu, že Clintonovi během jeho prvního funkčního období poskytovali kokain a že jednou byl guvernér Bill Clinton tak sjetý, že spadl do popelnice. Sharlene Wilsonová žila v Little Rocku v Arkansasu. Tady pracovala v klubu Le Bistro’s, a právě tam se seznámila s Rogerem Clintonem, guvernérem Billem Clintonem a s několika jeho státními policisty, kteří s ním jezdili všude, kam přijel.
Federální protidrogové vyšetřování bylo během několika dní po její výpovědi ukončeno. Sharlene Wilsonová musela doslova uprchnout, vyděšená státním zástupcem, svým bývalým milencem a Clintonovým spojencem Danem Harmonem. Nakonec ji zatkl sám Dan Harmon.
Někdo z kanceláře státního zástupce dal Danu Harmonovi seznam účinných svědků. Někteří z těchto svědků se v průběhu času objevili mrtví nebo nezvěstní nebo o nich už nikdo nikdy neslyšel. Podle Sharlene Wilsonové: "Dan Harmon ke mně přišel, podal mi něco, co měl být příkaz k prohlídce, a řekl: Děvko, řekl jsem ti, že jestli někdy, někde vytáhneš moje jméno nebo něco o našich minulých obchodech, tak tě sejmu." Řekl: "Půjdeš do vězení. Zavřu tě do vězení. Udělal to; jsem tady." A skutečně. Dan Harmon poslal Sharlene Wilsonovou na 31 let do vězení za drobné drogové delikty.
Závěr
To je všechno v tomto prvním díle, co uslyšíte v díle druhém? Podívám se na blízkého spojence Clintonových, právníka Vince Fostera. Nejen, jak mu Jerry Parks předával kokain, ale i jak Vince Foster nakonec spáchal sebevraždu. Ta byla ovšem nafingovaná.
Podívám se ale i na další pašeráky drog, kteří byli blízcí přátelé Billa Clintona v Arkansasu. Barry Seal nebo Dan Lasater. S nimi se pojí mnoho dalších záhadných vražd, na které se podívám. Dokonce vyšetřovatel kauz Dana Lasatera byl otrávený vojenským antraxem. Pak se vypravím na prezidentskou kampaň Billa Clintona v roce 1992. Kdo byli jeho spojenci a podporovatelé?
V té době vypukly i četné sexuální skandály. Sally Perdueová, Gennifer Flowersová nebo Paula Jonesová. Také otevřeně promluvili členové Clintonovy ochranky Larry Patterson a Roger Perry.