Pořad odhaluje temné a skryté stránky několika amerických prezidentů a jejich nejbližších spolupracovníků. Začínáme s Johnem Kennedym a Lyndonem Johnsonem, jejichž vztahy se sekretářkami překračovaly profesionální rámec a přerůstaly do sexuálních skandálů. Richard Nixon je představený jako excentrický jedinec se zvláštními zájmy a podivným chováním, zatímco jeho viceprezident měl mimomanželské poměry. Gerald Ford je popsaný jako lakomec a škrt, zatímco Jimmy Carter měl své vlastní problémy s agenty tajných služeb. Hillary Clintonová je charakterizovaná jako „zlostná pekelnice“, zatímco Bill Clinton je zobrazený jako posedlý milenkami. Barack Obama je spojený s užíváním kokainu a jeho manželství s Michelle Obamovou mohlo být jen iluzí. Joe Biden je zachycený jako politik, který veřejně vystupoval proti plýtvání, zatímco soukromě si užíval luxusu létání prezidentským speciálem domů na víkend. Závěr pořadu shrnuje, že ve světě politiky jsou často iluze a klamy, které zakrývají temné a kontroverzní aspekty životů amerických prezidentů a jejich blízkých spolupracovníků.
Amerika má několik tajných služeb s agenty, kteří operují v terénu. Ti plní různé úkoly od infiltrace, přes špionáž až po tajné umění tiché likvidace. Existují ale speciální agenti, kteří plní delikátnější zadání. Tito agenti americké tajné služby poskytují doživotní ochranu prezidentům a jejich manželkám. Znají skutečný příběh o vůdcích národa a jejich rodinách. Jsou povinní podepsat dohodu o mlčenlivosti a jsou vázaní přísahou mlčenlivosti. Ovšem z archivních materiálů, novinových článků nebo výpovědí samotných agentů lze alespoň částečně zrekonstruovat jejich práci. Odhalují nám svou službu pro americké prezidenty, jejich manželky, děti a rodiny. To, co prozradili, poukazuje na skutečný charakter prezidentů a prezidentských kandidátů. Američtí prezidenti mají nepochopitelně zbožnou aureolu cti a morálky. Na proti tomu sovětští nebo ruští státníci se opakovaně popisují jako chroničtí ochlastové. Díky výpovědím agentů zjistíme, že američtí prezidenti se v zákulisí chovali jako prvotřídní psychopaté a gauneři nejhrubšího zrna. Stejně tak první dámy nebo viceprezidenti. Ponižování agentů jako poskoků, chlastačky, sex s tajemnicemi nebo sekretářkami na kanapy v Oválné pracovně, grupáče u bazénu nebo soulože v Air Force One v ložnici, zatímco manželka seděla na palubě a četla si knihu. To je jen pár úletů amerických prezidentů nebo viceprezidentů s patosem vznešenosti světových státníků. A jako bonus je dobré seriózní témata občas proložit něčím, co mé pořady tak trochu odlehčí. Zároveň se ale příliš nevzdálím od reality. Podívejme se proto do zákulisí, kam se 99% obyvatel nikdy nedostane. Svět iluzí a klamu.
John Kennedy a Lyndon Johnson: Sekretářky jako sexuální pracovnice
Pokud jde o skandální chování, jen málo prezidentů se vyrovnalo Lyndonu Johnsonovi. Přesto, věrna svému jménu, tajná služba všechno tajila. Dokonce i když byla jeho manželka Lady Bird doma v Bílém domě, Johnson měl během noci to, co agenti tajné služby nazývali tajné přesuny, aby navštívil sekretářku u ní doma.
"Johnson vyklouzával z Bílého domu na noční schůzku v 11 hodin večer, přičemž jeden agent řídil," říká bývalý agent Ramon Dunlap.
"Myslel si, že byl diskrétní a že mu projde, že neměl žádnou ochranu kromě řidiče, ale nikdy mu to neprošlo."
Agent řídil, zatímco Johnsonova ochranka, o které prezident nevěděl, ho diskrétně následovala. Lyndon Johnson měl sexuální život srovnatelný s Johnem Kennedym. Kromě známostí na jednu noc měl Kennedy v Bílém domě několik známostí. Dvě z nich, Priscilla Wearová a Jill Cowenová, byly sekretářky, kterým se říkalo Fiddle a Faddle. Do češtiny bychom to mohli přeložit jako Techtle a Mechtle. S Kennedym měly mít sex ve třech. Techtle a Mechtle, oblečené pouze v tričkách, která odhalovala jejich bradavky, dováděly s prezidentem jednoho odpoledne v bazénu Bílého domu, když se Jackie nečekaně rozhodla vrátit do Bílého domu. Její oddíl tajné služby varoval oddíl Kennedyho. John Kennedy vyšel z bazénu a podal svou Bloody Mary agentovi tajné služby Anthony Shermanovi.
"Užijte si ji, je docela dobrá," řekl prezident s nadhledem.
Stejně jako Johnson měl i Kennedy dlouholeté pletky se svými přitažlivými sekretářkami. Kennedy si ale na rozdíl od Johnsona získal obdiv agentů tajné služby. Choval se k nim s úctou, ptal se na jejich manželky nebo děti, když byly nemocné, a dával jim dostatečně vědět, pokud plánoval nějakou cestu.
"Kennedy se o lidi skutečně zajímal a snažil se o nich všechno vědět," říká bývalý agent Charles Taylor, který byl v jeho týmu.
Na rozdíl od Johnsona byl Kennedy ve svých záležitostech alespoň diskrétní. V jednu chvíli přistihla Lady Bird svého manžela při sexu s jednou z jeho sekretářek na pohovce v Oválné pracovně. Johnson vyletěl na tajnou službu, že ho nevarovala, že se jeho žena blíží. Podle Billa Gulleyho, který byl v té době ředitelem vojenské kanceláře Bílého domu, si Johnson v Bílém domě vyhlédl hezké sekretářky, dělal si na ně zálusk, a pokud s ním šly do postele, převedl je do svého osobního štábu.
"Z 8 sekretářek v jeho okolí pouze 3 neměly sex s prezidentem," říká Gulley.
Joseph Laitin, Johnsonův zástupce tiskového tajemníka, vzpomíná, že Johnson si zahrál o Laitinovu sekretářku.
"Vím jen, že druhý den byla jeho sekretářkou," vzpomíná Laitin a dodává, že se stala členkou prezidentova harému. Fotograf Bílého domu tvrdil, že vždycky poznal, kdy měla jiná Johnsonova tajemnice sex s prezidentem v Oválné pracovně, říká Laitin.
"Tajemnice chodila dovnitř diktovat, a když vyšla, švy na jejích punčochách nebyly rovné tak, jako když šla dovnitř," říká Laitin.
"Dveře byly vždycky zavřené."
Johnson pravidelně sedával nahý v bazénu Bílého domu, když diktoval dopisy svým atraktivním sekretářkám, vzpomíná Dunlap.
Johnson se neomezoval jen na ženy ve svém osobním štábu.
"Měl stáj žen, se kterými měl sex, včetně těch, které pobývaly na ranči, když tam byla Lady Bird," říká bývalý agent.
"S Lady Bird byl v jejich ložnici a během noci vstal a šel do druhého pokoje," říká bývalý agent.
"Lady Bird věděla, co dělal. Jedna žena byla dobře vyvinutá blondýna. Další byla manželka jeho přítele. Měl povolení od jejího manžela, aby s ní mohl mít sex. Bylo to úžasné."
Podle stevarda Air Force One Roberta MacMillana a dalších členů posádky Johnson běžně zavíral dveře do své kajuty v Air Force One a trávil hodiny zavřený s jednou ze svých krásných sekretářek, a to i když byla na palubě jeho manželka.
"Někdy přišla zpráva a radista ji nemohl doručit starému pánovi do jeho pokoje, protože tam blbnul," vzpomíná Patrick O’Donnell, palubní inženýr Air Force One.
Joseph Laitin vzpomíná, že viděl Johnsona, jak se v Air Force One věnoval intenzivnímu rozhovoru s jednou sekretářkou, o které bylo známo, že s nimi souložila.
"Přes uličku seděla Lady Bird a četla si knihu," říká Laitin.
"Byla to velmi tolerantní žena."
Jestliže Johnson nebral ohled na svou ženu, ještě méně bral ohled na své agenty. Johnson pravidelně říkal agentům tajné služby, že mají padáka.
"Johnson řekl agentovi Tajné služby, který řídil limuzínu, že dostal padáka, protože v limuzíně přestala fungovat klimatizace," říká bývalý agent Dunlap.
Když byl Johnson viceprezidentem, přišel na schůzku s prezidentem Kennedym pozdě a nařídil agentovi tajné služby, aby vjel na chodník a tak obejel provoz na silnici.
"Johnson řekl, abychom přeskočili obrubník a jeli po chodníku," říká bývalý agent Charles Taylor.
"Na chodníku byli lidé, kteří vycházeli z práce. Řekl jsem mu ne. On na to: Řekl jsem ti, abys přeskočil obrubník ne, odpověděl Johnson. Vzal noviny a praštil agenta, který řídil, do hlavy. Řekl: Oba máte padáka."
V tomto případě Johnson svou hrozbu nesplnil. Dunlap však tvrdí, že prezidentova záliba ve vyhazování agentů byla způsobem, jak je znevažovat, a byla typická pro jeho hrubé chování. Dunlap říká, že Johnson se k Lady Bird a svým dcerám Lyndě a Luci choval jako ke všem ostatním.
"Se svými dcerami a s Lady Bird mluvil hrubě," říká Dunlap.
"Když začal Lady Birdové nadávat, začala si broukat a odešla."
"Johnson nastoupil do letadla Air Force One, a jakmile se dostal z dohledu davů, stál ve dveřích, usmíval se od ucha k uchu a říkal: Vy hloupí hajzlové. Všechny vás pochčiju," vzpomíná stevard Air Force One MacMillan.
"Pak zmizel z dohledu a začal se svlékat. Než se ocitl v kajutě, byl už jen v trenýrkách a ponožkách. Nebylo neobvyklé, že si svlékl trenýrky bez ohledu na to, kdo v kabině byl."
Johnsonovi bylo jedno, jestli byly kolem ženy.
"Se svými dcerami, Lady Bird a sekretářkami byl úplně nahý," říká MacMillan.
"Byl docela dobře obdařený varlaty, takže mu všichni začali říkat býčí koule. On se o tom dozvěděl. Byl opravdu rozrušený."
"Měl epizody, kdy se opíjel," řekl George Reedy, jeho tiskový tajemník.
"Byly doby, kdy pil den co den. Člověk by si myslel, že ten chlap byl alkoholik. Pak to najednou přestalo."
Johnsonovo pití jen podporovalo jeho výbuchy. Stevard Air Force One MacMillan vzpomíná, jak v letadle servíroval hovězí pečeni. Johnson vybuchl, protože plátek, který měl jeho pobočník Jack Valenti, byl syrový. Johnson popadl Valentiho tác a odnesl jídlo zpátky do kuchyňky.
"Vy dva hajzlové, podívejte se na to," řekl.
"Tohle je syrové. Musíte to maso v mém letadle uvařit. Nepodávejte mým lidem syrové maso. Do hajzlu, jestli vy dva chlapi budete v mém letadle ještě jednou servírovat syrové maso, tak oba skončíte ve Vietnamu."
Johnson hodil tác s jídlem dnem vzhůru na podlahu a vyrazil pryč. Bývalý agent Richard Roth vzpomíná, že si pomyslel:
"Kdyby Johnson nebyl prezidentem, byl by v blázinci."
Johnson byl zastáncem černochů a pro své zákony o občanských právech získal podporu jižanských demokratů. Jeho pokrytectví se však rozšířilo na pravidelné oslovování černochů negři. Na palubě Air Force One Johnson diskutoval o svém návrhu zákona o občanských právech se dvěma guvernéry. MacMillan si vzpomíná, že když jim Johnson vysvětloval, proč byl pro něj zákon tak důležitý, řekl, že to bylo jednoduché:
"Chci, aby negři 200 let volili demokraty."
"Johnson seděl v limuzíně v Denveru, měl zapnutý mikrofon a neuvědomoval si to," říká bývalý agent Clark Larsen.
"Jeli po ulici a on řekl: Podívejte se na všechny ty negry, jak jezdí kolem.
Lidé na ulici nevěděli, odkud ten hlas vycházel. Dívali se na druhou stranu ulice, dívali se za roh a pár z nich se dokonce dívalo k nebi."
Agenti tajné služby zjistili, že Lady Bird byla pravým opakem svého manžela. K agentům byla laskavá a chovala se k nim s respektem. Bývalí prezidenti dostávají doživotní ochranu Tajné služby. Pokud se znovu nevdají, doživotní ochrana se poskytuje i manželkám bývalých prezidentů. Po smrti manžela chránilo Lady Bird celkem 8 agentů. Dva na směnu.
"Měla jižanský přízvuk a velmi dobře mluvila," vzpomíná jeden z bývalých agentů.
"Všechno, co řekla, znělo nacvičeně, protože to bylo perfektně formulované a dokonale vyslovené."
Richard Nixon: Zvláštní patron a podivín
Agenti považovali Nixona za jednoho z nejpodivnějších prezidentů země. Byl proslulý tím, že se po pláži v Key Biscayne na Floridě a ve svém domě v San Clemente v Kalifornii procházel v obleku nebo sportovním saku.
"Ráno vycházel na pláž a procházel se sám," říká jeden z bývalých agentů.
"Člověk ho skoro musel litovat. Nevěděl, že si měl vzít plavky. Chodil podél oceánu v kalhotách, saku a společenských botách."
"Nixon nedokázal navázat konverzaci, pokud nešlo o diskusi o nějakém problému," říká bývalý agent z jeho týmu.
"Nixon vždycky kalkuloval a zjišťoval, jaký účinek budou mít jeho slova. Jedinou výjimkou byl baseball. Utrousili jste baseballové jméno nebo baseballovou postavu, a bylo to! Ale pokud jste nedokázali odrecitovat pálkařské průměry a výšky a kdo je na jaké metě a koho vyměnili a kdo je nahoře a kdo dole, rozhovor skončil stejně rychle, jako začal."
V kontrastu s rozmáchlostí, která se objevila v nahrávkách rozhovorů odhalených během skandálu Watergate, působil Nixon v soukromí pasivně a často mimo.
"Jak skandál Watergate postupoval, Nixon začal být velmi paranoidní," říká agent tajné služby. S rostoucím tlakem začal Nixon častěji pít. Dával si martini nebo Manhattan.
"Zvládl jenom jedno nebo dvě," říká agent tajné služby.
"Ne že by létal jako drak, ale bylo na něm znát, že se úplně nekontroloval. Uvolnil se, začal víc mluvit a usmívat se. Bylo to úplně mimo jeho charakter. Ale měl dvě a bylo to. Měl je každý druhý večer. Ale vždycky na konci pracovní doby a v rezidenci."
Nixon často trávil čas na ostrově jeho přítele, Grand Cay na Bahamách.
"Abyste si udělali představu o jeho sportovní zdatnosti, Nixon rád rybařil," říká jeho bývalý agent.
"Sedával na zádi přítelovy pětapadesátimetrové jachty a seděl na otočném sedadle s rybářským prutem. Členové posádky Nixonovi na háček nastražili návnadu a háček vyhodili. A Nixon tam jen tak seděl s oběma rukama na prutu, něco chytil a zaměstnanci mu to navinuli, sundali rybu a dali ji do kbelíku. Nixon nedělal nic jiného, než že se díval."
Byl to opravdu zvláštní podivín. Dokonce i v létě Nixon trval na tom, aby v krbu hořel oheň.
"Od pondělí do pátku odcházel Nixon z domu ve 12:55, aby si zahrál golf," říká Dale Wunderlich, bývalý agent z jeho týmu.
"Trval na tom, že bude hrát golf i v prudkém dešti. Když jste ho viděli hrát golf, bylo vám za něj trapně," říká bývalý agent.
"Bylo to hrozné. Byla to opravdu politováníhodná postava. Geniální člověk, ale kdybyste ho pustili samotného mezi běžné občany do světa, myslím, že by nedokázal fungovat."
Nixonův vztah s manželkou Pat byl odtažitý. Stejně jako John Kennedy a Jackie a Lyndon Johnson a Lady Bird spali manželé v oddělených ložnicích.
"Na palubě Air Force One se Nixon držel stranou," říká bývalý stevard Air Force One Russ Reid.
"Zůstával ve svém kupé a první dáma zůstávala sama ve svém kupé. Občas se drželi za ruce, když vystupovali z letadla, jen tak na oko. Moc si nepovídali."
Pat byla k agentům tajné služby ohleduplná. Místo aby agentům rozkazovala, zdvořile se zeptala:
"Nevadí, když půjdeme do nákupního centra?"
Když opustili Bílý dům, Patiny problémy s alkoholem se zhoršily.
"Pat pila martini a většinu času byla v pořádném rauši," říká agent Nixonovy jednotky.
"Měla problémy si něco zapamatovat."
"Jednoho dne v San Clemente, když jsem tam byl, byl můj přítel na stanovišti a slyšel šustění v křoví," říká další agent, který byl v Nixonově týmu.
"Na tu pláž přicházela spousta přistěhovalců, kteří se snažili dostat do Ameriky. V tu chvíli druhý agent nabil náboj do brokovnice, šel k místu, kde se šustlo, a byl to Pat," říká bývalý agent.
"Lezla na kolenou a na rukou. Pokoušela se najít dům."
Agent popisuje Nixonovu dceru Julii jako "princeznu, nejmilejší dívku, jakou byste kdy chtěli v životě potkat. Naproti tomu Nixonova dcera Tricia byla trochu výstřední. Když šla ven a podávala si ruce, tak se po návratu do auta zbláznila a snažila se ruce očistit."
Agenti nikdy nemohli přijít na to, co Julie viděla na jejím manželovi Davidovi, vnukovi bývalého prezidenta Dwighta Eisenhowera. I když se k agentům choval dobře, považovali Davida Eisenhowera za nejbezradnějšího člověka, kterého kdy chránili. Jednoho dne Nixonovi věnovali svému zeti jako vánoční dárek gril. Když byli Nixonovi uvnitř jeho domu, Eisenhower se pokusil gril spustit, aby na něm opekl nějaké steaky. Po krátké době řekl agentu Wunderlichovi, že dřevěné uhlí se nezapaluje.
"Do jámy grilu nasypal většinu sáčku briket a zapálil na nich sirky, ale nepoužil podpalovač," říká Wunderlich.
"Víte něco o otevírání garážových vrat?" zeptal se Eisenhower jiného agenta tajné služby.
"Potřeboval bych trochu pomoct. Mám je už dva roky a nesvítí mi. Nemělo by se rozsvítit světlo?"
"Možná je žárovka vyhořelá," řekl agent.
"Opravdu?" zarazil se David.
Agent zvedl oči. V objímce žádná žárovka nebyla.
Nixonův viceprezident: Mimomanželské poměry
Nixonův viceprezident Spiro Agnew měl hned několik mimomanželských afér. Ovšem po celou dobu tento republikán veřejně hlásal důležitost rodinných hodnot. Jednoho rána koncem roku 1969 Agnew požádal svou pětičlennou jednotku agentů tajné služby, aby ho odvezla do washingtonského hotelu, dnes elegantního hotelu Saint Regis na 16. ulici.
"Vzali jsme ho zadním vchodem a přivedli do pokoje ve 4. patře," říká jeden z agentů.
"Požádal nás, abychom ho nechali 3 hodiny o samotě. Vedoucí oddílu pochopil, že měl poměr s nějakou ženou."
Agenti na viceprezidenta počkali a pak se vrátili do hotelu, aby ho vyzvedli.
"Agnew vypadal rozpačitě," říká bývalý agent.
"Nechat ho na nezabezpečeném místě bylo porušením bezpečnosti. Pro nás jako agenty to bylo trapné, protože jsme usnadňovali jeho nevěru. Připadali jsme si jako pasáci."
Poté, říká agent, se jeho manželce nemohli podívat do očí.
Kromě tohoto vztahu, měl Agnew poměr s tmavovlasou, dobře vyvinutou členkou svého personálu. Když Agnew cestoval mimo město, trval na tom, aby jí tajná služba zajistila ubytování ve vedlejším hotelovém pokoji, tvrdí bývalý agent. Žena byla stejně stará jako jedna z Agnewových dcer. A agent tvrdí, že Agnew měl také poměr s blondýnkou v New Orleans. Agent to zjistil, protože o ni v jednu chvíli sám projevil zájem. Jiný agent ho varoval, že patřila do Agnewova soukromého inventáře. Nakonec byl Agnew ke konci Nixonova druhého funkčního období obviněný z přijetí úplatku ve výši 100 tisíc dolarů v hotovosti. Agnew přijal úplatky v době, kdy byl výkonným ředitelem okresu Baltimore v Marylandu, a později, když byl viceprezidentem. Agnew namítal, že byl nevinen, a souhlasil s rezignací. Z úřadu odešel 10. října 1973.
Gerald Ford: Lakomec a škrt
Když prezident Gerald Ford přišel do Bílého domu, ukázalo se, že začal být nesnesitelně lakomý. Tato jeho vlastnost se projevila ještě víc, když z úřadu odešel. "Ráno chtěl v hotelech noviny a chodil k pultu," říká agent, který byl v jeho týmu.
"A ejhle, neměl u sebe žádné peníze. Pokud s ním nebyli jeho zaměstnanci, žádal agenty o peníze."
Když se Ford ubytoval v elegantním hotelu Pierre v New Yorku, poslíček naložil vozík s Fordovými zavazadly a odvezl je do jejich pokoje.
"Když poslíček skončil, vyšel ven a držel jednodolarovou bankovku a nadával španělsky," říká bývalý agent.
V kalifornském Rancho Mirage, kde Ford po odchodu z Bílého domu bydlel, "se chodilo na golfové hřiště. Byl to exkluzivní country klub a běžné spropitné bylo 25 až 50 dolarů," říká další agent.
"Ford dával spropitné 1 dolar, pokud vůbec."
Když se Ford ubytoval v jednom chicagském hotelu na akci, hostitelský výbor mu do pokoje dodal půl tuctu lahví prvotřídního alkoholu.
"Ford si vzal všechny ty zatracené láhve," říká bývalý agent.
Když byl Ford v Japonsku na přednášce, půjčil mu tamní country klub novou sadu golfových holí Ping, aby je mohl používat na hřišti.
"Na konci dne se je Ford snažil nacpat na zadní sedadlo limuzíny a oni říkali ne, pane," říká bývalý agent.
"A on předstíral, že si myslel, že to byl dárek."
Agenti tajné služby tvrdí, že Fordovi nikdy nevadilo, že jeho žena Betty byla většinu času v útlumu.
"Z Air Force One jsme ji sundávali tuhou jako prkno a nesli ji po schodech dolů," říká bývalý agent.
Betty Fordová pila vodku, takže z jejího dechu nebylo těžké poznat, že pila. Kromě pití byla závislá na lécích na předpis. Protože agenti musí mít povědomí o možných zdravotních problémech, konzultovali její stav s lékařem Bílého domu a dozvěděli se o něm. Na rozdíl od Pat Nixonové však Betty Fordová svou závislost překonala po intervenci, kterou vedla její dcera Susan.
Jimmy Carter: Agenti poskoci
Jimmy Carter si pěstoval image veselého populisty, který vyrostl na farmě, vedl sklad buráků a zastával se pracujících. V zákulisí to ale bylo jiné.
"Carter byl prostě většinu času velmi stručný a hrubý," vzpomíná jeden agent.
"S agenty prostě dělal, jako by nebyli nablízku. Pozdravili a on se na ně jen podíval, jako by tam nebyli, jako by ho obtěžovali."
Carter agentům Tajné služby a policistům skutečně řekl, že nechce, aby ho cestou do Oválné pracovny zdravili. Bylo pro něj asi příliš obtěžující, aby musel pozdrav opětovat. Carter byl šéfem vlády, kterého agenti tajných služeb nesnášeli nejvíce. Agent John Piasecky byl u Cartera tři a půl roku. Z toho 7 měsíců ho vozil v prezidentské limuzíně. Říká, že kromě udílení pokynů s ním Carter nikdy nepromluvil. Carter se snažil budit dojem muže z lidu tím, že si na cestách nosil vlastní zavazadla. Ale to byla jen další šaráda. Když byl Carter v roce 1976 kandidátem, nosil si zavazadla sám, když byl poblíž tisk, ale po zbytek času žádal tajnou službu, aby mu je nesla.
"Carter dělal velké divadlo, že když někam jel, vyndaval z kufru limuzíny příruční kufr, ve kterém ale nic nebylo," říká další agent, který byl v jeho týmu. "Byl prázdný. Byla to jenom show."
Carter dělal i další show, když přicházel do Oválné pracovny brzy. Tím chtěl budit dojem, jak tvrdě pracoval pro americký lid.
"Do Oválné pracovny přišel v 6 ráno, půl hodiny něco dělal, pak zatáhl závěsy a zdříml si," říká Robert Sulliman mladší, který byl v Carterově týmu.
"Jeho zaměstnanci novinářům řekli, že pracoval."
Jiný agent říká, že jindy viděl Cartera přes okna Oválné pracovny, jak podřimoval v křesle u stolu, zatímco zdánlivě pracoval.
"Carter byl falešný, naprosto falešný," říká agent.
"Jediný okamžik, kdy jsem na Carterově tváři viděl úsměv, byl, když jely kamery," říká bývalý agent George Schmalhofer, který byl pravidelně přidělený ke Carterově týmu.
Agenti byli přesvědčení, že jeho žena Rosalynn byla tou chytřejší. Měla ke svému manželovi láskyplný vztah a působila jako poradkyně, která někdy tvrdě korigovala, co řekl. Na rozdíl od svého manžela se k agentům chovala s respektem.
"Rosalynn byla skutečně mozkem celého týmu," říká bývalý agent Repasky.
"Držela ho v šachu a neustále mu radila. Byla velmi pragmatická a organizovaná. Když pronesl nějakou ultraliberální poznámku, uzemnila ho a řekla mu, že musel být více centristický. Když neposlechl, dokázala být chladná a ocelová."
"Myslím, že prezidentský úřad byl pro Cartera příliš velký na to, aby ho pochopil," říká bývalý agent Ramon Dunlap.
Podle agentů byla nejnevychovanějším potomkem prezidenta Amy Carterová. Bylo jí 10 let, když se její otec stal prezidentem.
"Amy byla rozmazlená až běda," říká jeden z agentů, který se jí věnoval.
"Amy Carterová byla nepořádná," říká Brad Wells, stevard Air Force One.
"Podívala se na mě, vzala pytlík otevřených sušenek, rozmačkala je a hodila na podlahu. Dělala to schválně. Museli jsme to uklízet. To byla naše práce."
Agenti tajné služby, kteří Amy hlídali ve škole, se často ocitali uprostřed dění. Amy si chtěla po škole hrát s kamarády, místo aby si šla domů do Bílého domu dělat úkoly, jak měla.
"Když jí agenti řekli, že musela jít domů, Amy zavolala otci a předala telefon agentům," vzpomíná Dennis Chomicki, který byl v jejím týmu.
"Prezident řekl, aby Amy vzali, kam chtěla. Amy prostě měla svého otce omotaného kolem prstu."
Protože Amy často zůstávala u kamarádky přes večer, agenti nakonec pracovali déle, než kdyby ji odvezli přímo do Bílého domu.
Hillary Clintonová: Zlostná pekelnice
Na veřejnosti se Hillary usmívala a chovala se laskavě. Ovšem jakmile zmizely kamery, projevila se její zlostná povaha, protivnost a panovačnost. V době vrcholícího skandálu kolem Moniky Lewinské stál příslušník Tajné služby na stanovišti na jižním trávníku, když Hillary přijela limuzínou.
"První dáma vystoupila z limuzíny a jiný důstojník jí řekl: Dobré ráno, madam," vzpomíná bývalý důstojník.
"Odpověděla mu: Jdi do prdele. Nemohl jsem uvěřit, že jsem to slyšel."
Všichni z jejího oddílu vzpomínají na osud Christophera Emeryho, uvaděče v Bílém domě, který udělal chybu, když Barbaře Bushové zvedl telefon, když opustila Bílý dům. Emery pomáhal Barbaře naučit se používat notebook. Nyní měla bývalá první dáma problémy s počítačem. Emery jí dvakrát pomohl. Za to ho Hillary Clintonová vyhodila. Emery, otec 4 dětí, nemohl rok najít jinou práci. Podle Davida Watkinse, asistenta prezidenta Clintona odpovědného za administrativu, stála Hillary také za hromadným propuštěním 7 zaměstnanců cestovní kanceláře Bílého domu. Tento krok iniciovala Catherine Corneliusová, sestřenice Billa Clintona z třetího kolena, která se chtěla sama postavit do čela Cestovní kanceláře. Také přátelé Billa Clintona do toho zasáhli, protože, podle zprávy Úřadu pro všeobecnou odpovědnost, usilovali o cestovní ruch pro sebe. V memorandu určeném Thomasi McLartymu, který byl personálním šéfem Bílého domu, Watkins o vyhazovu napsal:
"Oba víme, že by nás čekalo peklo, kdybychom nepodnikli rychlé a rozhodné kroky v souladu s přáním první dámy."
"Když byla Hillary v Bílém domě, byla tak nedůvěřivá a pomstychtivá," říká bývalý agent.
Jednoho odpoledne Hillary našla v rezidenci Bílého domu elektrikáře, který měnil žárovku. Rozkřičela se na něj, protože nařídila, že všechny opravy se měly provádět v době, kdy byla první rodina pryč.
"Přistihla toho chlapa, jak na žebříku dělal žárovku," říká Franette McCullochová, která tehdy pracovala jako asistentka cukráře Bílého domu.
"Byl to případ jako hrom."
"V podstatě nám bylo řečeno: Clintonovi vás nechtějí vidět, nechtějí vás slyšet, jděte z cesty," říká bývalý agent tajné služby.
"Pokud Hillary procházela chodbou, měli jste se schovat za závěsy, které sloužily jako přepážky. Nadřízení nám říkali: Poslouchejte, stoupněte si za tenhle závěs. Přicházejí. Nebo prostě si stoupněte mimo cestu, ať vás není vidět."
"Hillary měla stálé pravidlo, že na ni nikdo nemluvil, když přecházela z jednoho místa na druhé," říká bývalý agent FBI Coy Copeland.
"Ve skutečnosti každý, kdo ji viděl přicházet, prostě vstoupil do první volné kanceláře."
"Hillary byla k agentům velmi hrubá a nezdálo se, že by měla ráda orgány činné v trestním řízení nebo armádu," říká bývalý agent tajné služby Lloyd Bulman.
"Nechodila za vojáky nebo policisty a nesetkávala se s nimi, jak to dělá většina ochránců. Prostě byla opravdu hrubá téměř ke všem. Chovala se, jako by vás nechtěla mít u sebe, jako byste byli pod její úroveň."
Veřejně se Hillary dvořila organizacím prosazujícím právo, v soukromí ovšem policií opovrhovala.
"Hillary se nelíbilo, že vojenští asistenti nosili v okolí Bílého domu uniformy," vzpomíná další bývalý agent.
"Požádala je, jestli by místo nich nenosili pracovní obleky. Uniforma je znakem hrdosti a oni jsou hrdí na to, že mohou nosit uniformu. Vím, že armádu to ve skutečnosti velmi uráželo."
"Hillary s námi nikdy nemluvila," říká další agent, který byl v jejím týmu.
"Většina členů prvních rodin s námi mluvila a usmívala se. Ona to nikdy neudělala. Byla velmi naštvaná a sarkastická a na své zaměstnance byla velmi tvrdá. Křičela na ně a stěžovala si. Hillary si například postěžovala, že hotel, který pro ni její asistenti vybrali, byla díra. V zákulisí to byl úplně jiný člověk, než jakého jste viděli při rozhovorech."
Ve své knize Living History (Živá historie) Hillary Clintonová psala o své vděčnosti personálu Bílého domu. Pravda byla taková, říká jeden z agentů tajné služby:
"Hillary s námi nemluvila. Strávili jsme s ní roky. Nikdy nám nepoděkovala."
Stejně falešný je i vztah Hillary k jejímu manželovi. V klíčových kancelářích Bílého domu a u tajné služby se nachází elektronická skříňka, která zobrazuje aktuální polohu prezidenta. Tato skříňka se nazývá Protectee Locator a zobrazuje také polohu první dámy, viceprezidenta a prezidentových a viceprezidentových dětí. Pokud se nenacházejí ve Washingtonu, zobrazuje lokátor jejich aktuálního města. Kromě toho se policisté v Bílém domě vzájemně informují vysílačkou o poloze prezidenta a první dámy ve vládním sídle. Agenti tajné služby, kteří byli přidělení k hlídání Hillary během její senátní kampaně, byli zděšení tím, jak byla rozpolcená a kypěla hněvem.
"Během turné plánovala improvizované návštěvy v restauracích a místních podnicích," vzpomíná agent tajné služby, který byl tehdy v jejím týmu.
"Všechny akce byly zinscenované a otázky byly prověřené. Zastavovala se v restauracích. Tým kampaně jim 3 dny dopředu oznamoval, že přijde. Promluvili s majitelem a řekli mu, aby všechny pozval a přivedl své přátele. Hillary vyletěla vzteky, když se jí zdálo, že její volební štáb předem nesehnal dost diváků. Hillary měla výbušnou povahu."
Hillary a její štáb byli neorganizovaní a všude obvykle chodili pozdě.
"Její kampaň řídily děti," říká jeden z tehdejších agentů, který se jí věnoval.
"Chyběla jí organizace a vyspělost. Nedokázala dodržovat časový rozvrh. Když pobývala u příznivců demokratů, objevovali jsme se u nich doma ve 2 hodiny ráno a ona spala v hlavní ložnici," říká.
Hillaryin senátní volební štáb naplánoval návštěvu klubu v oblasti mléčných farem na severu státu New York. Když se blížili k venkovní akci a ona viděla lidi oblečené v džínách a obklopené kravami, Hillary se rozzuřila.
"Otočila se na jednoho ze zaměstnanců a řekla: Proč jsme sem, do prdele, přišli? Tady nejsou žádné peníze," vzpomíná agent tajné služby.
Je ironií, že pro její dceru Chelsea mají agenti jen slova chvály.
"V mé kariéře to Chelsea Clintonová zvládla nejlépe," říká agent obeznámený jak s jejími detaily, tak s detaily dvojčat Bushových.
"Chovala se k agentům správně, říkala jim, co se dělo, nikdy jim nedělala problémy, o kterých bych věděl."
"Chelsea byla k agentům vždycky velmi milá a srdečná. A to je to jediné, co vždycky chcete, abyste měli volný tok informací, aby vás nic nepřekvapilo a mohli jste naplánovat jejich bezpečnost," říká bývalý agent tajné služby William Albracht.
Ovšem Hillaryin personál odrážel její panovačnost. Huma Abedinová vedla Hillaryin přechodný úřad a byla její zástupkyní na ministerstvu zahraničí a vedoucí cestovního štábu během její prezidentské kampaně. Podle agentů byla stejně hrubá a protivná jako Hillary. Bývalý agent vzpomíná, jak Abedinové pomáhal, když se ztratila, když vezla Chelsea na prezidentskou debatu demokratů v únoru 2008 v Los Angeles.
"Byla bojovná a naštvaná, že na akci dorazila pozdě," říká bývalý agent.
"Žádné uznání, žádné poděkování nebo něco podobného. To bylo pro její lidi běžné, že se chovali hrubě."
"Huma Abedinová se na agenty dívala svrchu a jednala s nimi jako s občany druhé kategorie," říká bývalý agent.
"Přestože agenti nemají nosit zavazadla, udělají to ze zdvořilosti, pokud se jim líbí nějaká chráněná žena, například Lynne Cheneyová nebo Rosalynn Carterová. Ale v případě Abedinové agenti prostě říkali: Hele, ty budeš taková? Tak si vezmi do auta zavazadla sama. Měla 4 zavazadla a my jsme tam stáli, dívali se na ni a říkali: Aha, můžeme vám podržet dveře?"
Hillary si mezi agenty vysloužila ocenění nejnenáviděnější chráněné první dámy.
Bill Clinton: Posedlost milenkami
Stejně jako jeho manželka měl i Bill Clinton výbušnou povahu. Své pomocníky nazíval hlupáky a debily.
"Když měl Clinton naspěch, doslova odstrkoval zaměstnance z cesty," říká jeden z agentů.
"Dokázal se na vás okamžitě obořit."
Agenti tajné služby mu říkali "Clintonův standardní čas", což byla narážka na Clintonovu obvyklou praxi chodit o 1 až 2 hodiny později.
"Pro Clintona byl itinerář s naplánovanými schůzkami pouhým návrhem," říká bývalý agent.
Clinton "vždycky na všechno přišel pozdě. Mohl být ve svém pokoji a hrát karty. Čekali jsme na něj třeba hodinu, protože hrál se svými zaměstnanci karty."
"Bill Clinton nikdy nechodil včas," říká bývalý agent Jeff Crane.
"Bylo mu jedno, jak moc se opozdil nebo jestli to zatížilo naše zdroje."
Air Force One má tendenci odhalovat skutečný charakter prezidentů nejvíce. Ukázkovým příkladem byly eskapády Billa Clintona právě na palubě Air Force One. V květnu 1993 Clinton nařídil prezidentskému letadlu, aby počkalo na letištní ploše na mezinárodním letišti v Los Angeles, zatímco on se nechal ostříhat u Christopha Schattemana, kadeřníka z Beverly Hills. Mezi Schattemanovy klienty patřili třeba Steven Spielberg.
"Letěli jsme ze San Diega do Los Angeles, abychom ho vyzvedli," vzpomíná James Saddler, stevard na této cestě.
"Na zemi jsme byli asi hodinu. Zavřeli ranveje."
Zatímco Schatteman stříhal Clintona, dvě ranveje na letišti v Los Angeles byly uzavřené. To znamenalo, že všechny příchozí a odchozí lety musely být zastavené. Clintonova bezohlednost způsobila nepříjemnosti cestujícím po celé zemi. Clinton si jako puberťák vyměňoval s mužskými členy posádky poznámky o anatomii každé atraktivní ženy, která se náhodou ocitla v letadle. Na adresu členek posádky pronášel nevybíravé poznámky. Když byl Clinton mimo Bílý dům, agenti si vždycky dělali starosti, protože si všiml hezké ženy a zamířil k ní. Když si měl Clinton potřást rukou s přihlížejícími, agenti se bavili tím, že zkoumali, kterou atraktivní ženu by mohl dostat. Jeden z agentů, který stál poblíž jedné z nich u provazu, vysílačkou hlásil svým kolegům:
"Wouldja?" což znamenalo udělal bys to? Přesněji řečeno, udělá to Clinton a zamíří k ní?
Na znamení, že si myslí, že by to Clinton udělal, ostatní agenti dvakrát stiskli tlačítko na svých mikrofonech. Dvojité cvaknutí v jejich sluchátkách znamenalo ano.
"Když Clinton k mladé ženě skutečně zamířil, byla slyšet kakofonie cvakání," říká bývalý agent z Clintonova týmu. Několik let poté, co se Bill nastěhoval do domu Clintonových v Chappaqua, se začal scházet s blondýnkou, která bydlela nedaleko.
"Byl to typ fotbalové matky," říká jeden z agentů.
Tajná služba ženu neoficiálně označila krycím jménem Energizer.
"Byla opravdu milá. Nosila agentům malé občerstvení. Byla pravým opakem Hillary."
Bill Clinton jejich příchody a odchody časoval tak dobře, že se žena objevila téměř ihned potom, co Hillary odešla.
"Minuli se jen o pár minut," říká agent.
Musela to být komická situace. Sotva Hillary vytáhla paty z baráku, šup a byl tam blonďatý Energizer. Patřila k zástupu Clintonových milenek, které jsem pokryl v mém pořadu Clintonova vražedná mašinérie. Za Clintona fungoval Bílý dům jako celonoční pizzerie. Asistenti chodili na schůzky v džínách a tričkách. Vstupní hala Západního křídla připomínala stanici metra, přeplněnou návštěvníky, kteří přicházeli a odcházeli. Koberce a čalouněný nábytek se třepily a všude byly prázdné obaly od pizzy.
"Za Clintona si zaměstnanci přiváděli holky, které sbalili v Georgetownu, aby se o půlnoci podívaly do Oválné pracovny," říká bývalý agent tajné služby.
Barack Obama: Kokain a transmanželka
Američanka Mia Mary Popeová, narozená v roce 1963, tvrdí, že Obama patřil koncem 70. let k její mládežnické partě na Havaji, kde se společně scházeli na pláži ve Waikiki. Jak víme, Obama se také narodil na Havaji, v Honolulu. Ukázalo se však, že rodný list byl falešný. O narození v Americe, což je podmínka pro výkon prezidentského úřadu, panovalo mnoho pochybností. Vzpomínky Mii Mary Popeové na Baracka Obamu začínají tím, že ho neznala jako Baracka Obamu, ale jako Barryho Soetora. Popeová v internetovém televizním pořadu The Manning Report uvedla, že Soetoro se vždycky označoval za zahraničního studenta. Na Havaji se Soetoro podle Popeové potloukal po gay scéně, která už v té době vzkvétala.
"Znali jsme Barryho, bylo všeobecně známo, že se nikdy nezajímal o dívky. Mně jako mladé dívce bylo jasné, že Barryho zajímali jen muži."
Kromě toho byl Barry patologický lhář.
"Vypadalo to, že nebyl schopen být upřímný v žádném vztahu," dodává Popeová.
Tedy dokonalá kvalifikace pro politika.
Kromě toho bylo Soetorovo užívání kokainu v té době předmětem diskusí v jejich partě.
Také se stýkal s těmi starými bílými muži. V partě se domnívali, že právě tak se dostal ke kokainu.
"Jinými slovy, měl sex s těmi starými muži, a tak se dostal ke kokainu a mohl ho brát," řekla Popeová.
Mia Mary Popeová nebyla ve svých výrocích zdaleka osamocená. Rozhovor s Popeovou připomněl už téměř zapomenutého svědka Obamovy homosexuality, a sice bývalého Obamova milence Larryho Sinclaira, který o svých zkušenostech s Obamou vydal v roce 2009 knihu. Kniha měla výmluvný název. Barack Obama a Larry Sinclair: Kokain, sex, lži a vražda? Podle Sinclaira to začalo tím, že na začátku listopadu 1999 měl dvě schůzky s Obamou. Ten už v té době nebyl teenager, ale bylo mu 38 let. Podle své knihy byl Sinclair v té době několik dní v Chicagu. Večer využil služeb limuzínové služby a zeptal se šoféra, zda nezná někoho, kdo by měl zájem o společnost a mohl ho provést po Chicagu. Šofér mu pak zavolal a odvezl ho do baru:
"Když jsem vystoupil z limuzíny, uviděl jsem štíhle stavěného, elegantně oblečeného černocha světlé pleti s velkýma ušima. V baru se pak objevil i jeho přítel, který mu řekl, že byl v baru. Řidič ho představil jako mého přítele Baracka Obamu."
Jméno, které Sinclairovi nic neříkalo, protože v té době byl Obama sotva členem senátu ve státě Illinois. V baru si asi hodinu povídali a dali si pár skleniček:
"Řekl jsem, že by se mi hodila jedna nebo dvě lajny, abych se probral. Obama se mě zeptal, jestli tím myslím koks, a když jsem řekl, že ano, odpověděl, že by mohl nějakou sehnat."
Pak podle jeho slov odjeli pronajatou limuzínou na místo, které neznal. Obama opustil vůz s 250 dolary od Sinclaira a vrátil se s 8 kuličkami kokainu, zhruba asi 3,5 gramy.
"Nakreslil jsem pár čárek a krátce nato Obama vytáhl z kapsy kalhot dýmku s crackem. Obama kouřil crack, zatímco jsem mu na zadním sedadle limuzíny prováděl orální sex."
Pak se Sinclair nechal odvézt zpátky do hotelu. Druhý den se Obama nečekaně objevil v hotelu, kde oba opět užili kokain a měli sex. Až do roku 2004 netušil, s kým měl v té době tu čest:
"Většina lidí by nečekala, že bude pařit s jedním člověkem, brát drogy, mít dvakrát sex na jednu noc a za pár let uvidí stejného člověka mluvit v televizi na sjezdu Demokratické strany. Ale přesně to se mi stalo. Dokud jsem v roce 2004 neviděl v televizi Národní sjezd Demokratické strany, neměl jsem tušení, kdo byl ten feťácký hajzl z Chicaga s velkýma ušima."
Ale teprve když se Barack Obama v roce 2007 představil jako kandidát na prezidenta, rozhodl se ho Sinclair konfrontovat s jeho feťáckou minulostí. Ovšem to se ukázalo jako jeho největší chyba. Podle Sinclaira začala pomlouvačná a tisková kampaň proti jeho osobě. Kromě toho také informoval o podivném úmrtí bývalého Obamova milence a důvěrníka jménem Donald Young:
"Muž, který zemřel jen proto, aby chránil obraz Baracka Obamy. Jeho předčasná smrt zabránila světu poznat Baracka Obamu takového, jaký je. Záchodovou buznu," dodal Sinclair.
Ve skutečnosti byl Obama spojovaný s celkem 3 podivnými úmrtími na chicagské gay scéně. Donald Young byl ředitelem sboru v Obamově chicagském církevním sboru. Young a dva další homosexuální farníci zemřeli náhle a nečekaně na konci roku 2007, kdy začal Obamův vzestup k prezidentské nominaci amerických demokratů, uvedl zpravodajský web Pat Dollard. Podle zprávy byl Young a další doslova popravení 23. prosince, respektive 17. listopadu 2007. Třetí zemřel 26. prosince 2007 údajně na otravu krve, zápal plic a AIDS. V rozhovoru pro bulvární deník The Globe Youngova matka Norma Jean Youngová prohlásila, že její syn byl zavražděný, aby ochránil Baracka Obamu před odhalením jeho sexuálního vztahu s ním. Pokud byl Barack Obama skutečně homosexuálem, jaká je jeho manželka? Žije s Obamou skutečně normální Michelle, nebo je to fiktivní manželství? Když byl Obama prezidentem, ti dva při každé příležitosti předstírali, že byli zářivě zamilovaní. Ať už na státních návštěvách, banketech nebo při jiných příležitostech, byli vidět, jak se drželi za ruce a objímali, jako by se do sebe právě včera bláznivě zamilovali. Přitom tehdy byli manželé už 22 let. Existují důvodná podezření, že mnoho fotografií a videí se vyhotovilo umělou inteligencí. To, co se dnes prodává ke komerčnímu využití, bylo dávno přístupné armádě a rozvědkám. Metoda je poměrně jednoduchá. Pomocí Photoshopu se do tváří jakýchkoli dětí přimíchají rysy dospělých obličejů, a máme tu dětskou fotografii Michelle Obamové. Zní nám to bláznivě, bizarně a jen těžko uvěřitelně? Psycholog a pedagog z Jacksonville doktor Ronald Polland tvrdil, že americká prezidentská rodina byla největším podvodem s identitou všech dob. Napsal o tom dokonce knihu s názvem Alias Barack Obama. Podle Pollanda se většina rodinných fotografií sestavila na obrazovce počítače s pomocí Photoshopu. Obamovi by tak byli konstruktem, nebo spíše produktem. Po nenáviděném Georgi Bushovi bylo potřeba prodat Američanům produkt v&nnbsp;charismatickém a kosmopolitním balení, aby se znovu obnovil kult a důvěra amerického prezidenta. Vždyť i jiné postavy v historii se šily na míru potřebám národa a zejména potřebám propagandy. Například Marilyn Monroe (ve skutečnosti Norma Jeane Mortensonová), Miley Cyrus (alias Hannah Montana) nebo dokonce bezpohlavní a bezrasový Michael Jackson. Všichni ti lidé neměli ani nemají nic společného s původním narozeným člověkem. Američané jsou mistři ve vytváření lidských panenek. O zfalšovaném rodném listu Baracka Obamy už tu byla řeč. Obrázek rodného listu byl zveřejněný 27. dubna 2011, ale forenzní experti ho označili za padělek. Je také ohromující, že havajská úřednice Loretta Fuddyová, která podepsala Obamův údajný rodný list, byla jedinou cestující, která zahynula při havárii malého letadla. Jaká náhoda, že zahynula zrovna ona a ostatní přežili. Četné další dokumenty a osvědčení z jeho minulosti se nezveřejnily nebo je nelze najít. Celý impozantní seznam chybějících dokumentů sestavil autor Mondo Frazier ve své knize Tajný život Baracka Husseina Obamy. Vraťme se ale k Michelle. Pokud je tedy její manžel ve skutečnosti gay, co na to černá princezna Michelle a její pisklavé holčičky Malia Ann a Natasha? Je například skutečně svobodnou matkou, jak se prořekla v CBS News na začátku dubna 2013? V pořadu o zdravé výživě a své kampani proti obezitě Let’s Move hovořila o obtížích při udržování zdravého životního stylu:
"Věřte mi, že jako zaneprázdněná svobodná matka. Nebo neměla bych říkat svobodná matka, jako zaneprázdněná matka. Víte, když je váš manžel prezidentem, cítíte se jako svobodný rodič. Ale on tam je!"
Freudovské přeřeky mocných bývají vodítkem. Protože jsou pod obrovským tlakem, fungují jejich přeřeknutí jako ventily nebo krátké uvolnění tlaku, při kterém pravda náhodou vyklouzne ven. Michelle jako svobodná matka by byla logická pouze s ohledem na její manželství s homosexuálem. Nebo to také není celá pravda, ale jen brána do podivuhodné říše Obamových lží? Amerika je stále více zemí iluzí a klamu. Alternativní zpravodajský web Before It’s News citoval 30. června 2011 blogera Matthew Glossera, kterého kontaktoval anonymní zdroj z Bílého domu. Ačkoli byl Glosser zpočátku skeptický, přesto se 25. června 2011 s anonymním zdrojem setkal. Zdroj tvrdil, že byl bývalým členem štábu první dámy. A tento zdroj uvedl šílenou, ale zcela konkrétní informaci:
"Michelle Obamová se narodila 17. ledna 1964 v Chicagu jako Michael LaVaughn Robinson. Byl druhým synem Frasera Robinsona III, známého dealera kokainu a odborářského rváče, zločineckého bosse a starosty Richarda Daleyho, a Marian Shields Robinsonové, přechodné pouliční prostitutky, u které byla v roce 1998 diagnostikovaná HIV pozitivita. Michelle, ve skutečnosti Michael byl známým středoškolským sportovcem. V roce 1982 získal stipendium, aby mohl hrát obránce za fotbalový tým Oregon State Beavers. Když absolvoval úctyhodnou nováčkovskou sezónu s 88 zákroky, náhle odešel. Náhle zanechal studia. Spoluhráči pravidelně slýchali Robinsona stěžovat si, že byl ženou v mužském těle, a 13. ledna 1983 podstoupil na Lékařské fakultě Univerzity Johna Hopkinse operaci změny pohlaví. Michael se za novou identitu styděl, opustil Oregonskou státní univerzitu a zapsal se na Princetonskou univerzitu pod novým zákonným jménem Michelle Robinsonová. O několik let později se seznámil s Barrym Obamou mladším, keňským přistěhovalcem, který rozpoznal Michellinu pravou identitu. Později se vzali a adoptovali dvě děti."
Bingo! Nebyla by ideální manželkou pro homosexuála žena, která je ve skutečnosti mužem? Wikipedie tvrdí, že stránka Christwire.org, kde se tento článek poprvé objevil, je satirická. Ostatně totéž se ale dá říct i o Wikipedii! Výše citované informace jsou ovšem při nejmenším konzistentní. Obamovi skutečně pocházejí z hlavního města amerických gangsterů Chicaga a zmíněný chicagský starosta Richard Daley (pro kterého prý Michellin otec pracoval jako zločinec) skutečně vedl důkladně zkorumpovanou městskou správu. Starosta pověstného větrného města byl navíc velkou osobností a vlivným tahounem za nitky v Demokratické straně. Vždycky prosazoval prezidentské kandidáty, jako byli John Kennedy a Hubert Humphrey. Jeho syn Richard Daley později zdědil nejen starostův úřad, ale také péči o prezidentské kandidáty, tentokrát Baracka Obamu. Daleyho bratr William byl za Obamy jmenovaný personálním šéfem Bílého domu. Je také pravda, že Michelle má řadu mužných rysů, které by se hodily i na fotbalistu. Počínaje silnou postavou, širokými rameny a nápadnými mužnými trapézovými svaly. Nemluvě o statné výšce. Toho si všímalo také mnoho lidí. Bývalý voják a policista z amerického transsexuálního města Trinidadu prohlásil ve svém videu:
"Prvních 7 a půl roku své kariéry jsem strávil jako policista v Trinidadu v Coloradu. Městě známém jako hlavní město transsexuálů. Když jsem tam hlídkoval, nezřídka jsem se setkával s lidmi, kteří tam cestovali na operaci změny pohlaví. Mohu zcela jasně říci, že Michelle je muž."
Další video uvádí řadu lékařských, fyziologických a vizuálních nesrovnalostí v tělesné konstituci Michelle a mužské postavy. Seznam mám ve své pracovní složce, ale nebudu nás tím zdržovat. Nelze tedy stoprocentně potvrdit tyto hypotézy, ovšem v dnešní době je obtížné potvrdit cokoli, co jsme neviděli na vlastní oči. Tyto informace ale osobně považuji za věrohodné. Minimálně svědectví o Obamově homosexualitě, chronickém lhaní a sjíždění se na kokainu jsou dost přesvědčivá. Investor’s Business Daily vydal redakční článek, ve kterém se ptá, zda je celý Obamův život fikcí.
Joe Biden: Šetřete, holoto, já si létám
Viceprezident a potom prezident Joe Biden se možná snažil vytvářet image obyčejného Joea, přítele pracujících, ale agenti tajné služby znali jiného Joea. Tento Joe byl zastáncem snižování vládního plýtvání. Ovšem zároveň od svého nástupu do funkce utratil milion dolarů za osobní cesty tam a zpátky do svého domu v Delaware na náklady daňových poplatníků. Ještě jako viceprezident se Biden nejméně jednou týdně vydával vrtulníkem označeným jako Marine Two ze své rezidence na společnou základnu Andrews v Marylandu. Pak nasedl do Air Force Two a letěl zpátky do svého domova v Delaware. Do Washingtonu se vracel letadlem Air Force Two. Náklady na lety se ještě zdvojnásobily, protože když ho vysadili v Delaware nebo vyzvedli v Andrews, muselo letectvo letět prázdným letadlem.
"Biden odlétal každý pátek ze společné základny Andrews, takže se z observatoře svezl letadlem Marine Two na leteckou základnu Andrews, odletěl letadlem Air Force Two, přistál v Delaware, zůstal tam celý víkend a pak se v neděli večer vrátil," říká agent tajné služby obeznámený s těmito cestami.
Jako by jel Biden taxíkem, letěl letadly Air Force z Washingtonu do Wilmingtonu, zpátky do Washingtonu a pak ještě týž den zpátky do Wilmingtonu. Když bylo teplé počasí, viceprezident se pravidelně v sobotu vracel letadlem z Wilmingtonu do Andrews, aby si na letecké základně zahrál golf s prezidentem Obamou. Po pětihodinové golfové hře odlétal zpátky na letiště New Castle ve Wilmingtonu. To všechno na náklady daňových poplatníků.
"Každé 3 nebo 4 týdny, když bylo teplo, tam Biden v sobotu doletěl a pak se vrátil letadlem Air Force Two," říká agent tajné služby.
"Zatímco Air Force Two sedělo na letištní ploše v Andrews, on si šel zahrát golf s prezidentem na Andrewsovu leteckou základnu. Pak nasedl do letadla a letěl zpátky do Delaware. Něco vám řeknu, to je nehorázné," dodává agent. Bidenovo využívání prostředků vzdušných sil k hraní golfu s prezidentem Obamou bylo opravdu bizarní. Například v sobotu 21. dubna 2012 odletěl Biden z Wilmingtonu do Andrews, aby si zahrál golf s Obamou, ředitelem výjezdů Bílého domu Marvinem Nicholsonem a zaměstnancem Bílého domu Mikem Brushem. Biden pak odletěl zpátky do Wilmingtonu, což si vyžádalo dva lety s přestupem. Včetně letů s mezipřistáním činily náklady daňových poplatníků na tento jeden golfový výlet letadlem C-20B tam a zpět 12 406 dolarů, tedy něco přes 300 tisíc korun. 300 tisíc korun za 5 hodin golfu, neberte to! Obamovi a Bidenovi to jistě nevadilo. Agenti tajné služby v Bidenově týmu se jistě museli pousmát. Obama v roce 2011 oznámil, že pověřil Bidena vedením Kampaně proti plýtvání, která měla vymýtit zbytečné vládní výdaje. Při tomto oznámení Obama uvedl, že Biden bude "pátrat po špatně utracených daňových dolarech a eliminovat je v každé agentuře a oddělení napříč federální vládou". To bylo báječné pro viceprezidenta, který utrácel milion dolarů za osobní cesty do Delaware a jako viceprezident pobíral roční plat 230 700 dolarů, tedy asi 5 milionů 800 tisíc korun. Kromě toho v té době bezplatně využíval viceprezidentskou rezidenci v areálu americké námořní observatoře. Nejméně 5 správců námořnictva se staralo o všechny osobní potřeby Bidena a Jill, včetně vaření, nakupování jídla, úklidu a praní prádla.
Závěr: Svět iluzí a klamu
Provedl jsem důkladnou sondu do zákulisí, kam se 99% z nás nikdy nedostane. Pořad jsem sestavil z archivů, výpovědí agentů tajných služeb a dobových novinových článků. Toto zákulisí nám odhaluje zcela jiný pohled. Odvrácenou stránku amerických státníků, kteří se prezentují jako naaranžované figuríny ve výkladních skříních. Svět iluzí a klamu. Ve skutečnosti jsou to lidé, kteří jsou opilí mocí, což ventilují různými způsoby. Zesměšňováním, ponižováním, sexuálním predátorstvím, alkoholismem nebo neschopností. Důmyslný marketing a rafinovaná propaganda tohle všechno maskuje a zakrývá. Nenechávejme se proto "oblbovat" těmito produkty iluzí a klamu. Ostatně jeden takový produkt si Češi zvolili za prezidenta v roce 2022. Sociální inženýrství, prefabrikované informace, spindoktoři a sociální marketing. Existuje mnoho nástrojů, kterými se "oblbuje" veřejnost. Politici jsou jako reklama na jogurt, prací prášek, čokoládovou tyčinku nebo "výhodnou" půjčku. Falešné návnady, lákadla a fabulace. Nevěřme proto reklamám iluzí a klamu. Je to stále stejné podvodné schéma. Instalace poslušných loutek v naaranžovaných výkladních skříních. Loutek, které vykonávají pokyny zákulisních kmotrů s penězi. Banksterů, u kterých jsou politici a "jejich" státy zadlužení. My si jen vybíráme loutky v oblecích a kravatách. Skutečnou moc určuje někdo docela jiný. Svět iluzí a klamu.