Připravujeme

Pořad mapuje život a kariéru generála Reinharda Gehlena, od jeho začátků v armádě a spojenectví s Hitlerem až po jeho útěk a pozdější spolupráci s americkými tajnými službami. Zaměřuje se na Gehlenovu organizaci, která byla založená s významnou účastí bývalých nacistů a měla klíčovou roli ve studiu východního bloku během studené války. Kriticky se zabývá tím, jak byla tato organizace propojená s nacisty a jaké měla vlivy.

Cyklus mapuje historii globálního podsvětí, které vzniklo s obchodem s opiem. Začíná pohledem na Británii a Ameriku, kde „vznešené“ rodiny a společnosti jako Britská východoindická společnost hrály klíčovou roli v pašování opia. Opiové války a úloha banky HSBC v praní peněz podtrhují rozsah této činnosti. Následující kapitoly se věnují konečnému pádu opiového obchodu a novým cestám, které pašeráci hledali. V další části pořad přináší pohled na současné problémy s drogami v Británii a pronikání řeckých a arménských pašeráků do Egypta, s výrobními továrnami v Evropě.

Pořad pojednává o životním příběhu Junio Valerio Borghese, známého také jako Černého prince, který působil ve službách italského diktátora Mussoliniho. Příběh sleduje Borgheseho od jeho dětství a vzestupu k Mussolinimu až po jeho účast ve vojenských operacích během druhé světové války. Zaměřuje se na jeho roli v italském námořnictvu a vedení tajné války s pomocí ponorek. Dále se dotýká jeho budování zpravodajské sítě ještě za války, spolupráce s Němci a Američany a pokusů o útěk před partizány. Nakonec se zabývá jeho soudním procesem, kdy získal americké krytí a následně byl propuštěný. To jasně ukazuje na pokračování fašistických paralelních řídících struktur a sítí i po druhé světové válce.

Pořad pojednává o historii pašeráctví v Americe od koloniální éry až po období americké revoluce. Začíná v úvodu označením Ameriky jako „národa pašeráků“. V koloniální éře, zvláště v období mezi lety 1700-1760, bylo pašování běžnou praktikou, přičemž melasa a obchod s otroky hrály klíčovou roli. Nelegální pašování paradoxně podporovalo legální obchod a bylo motivem pro válku, jako v období 1756-1763. Pašeráctví sehrálo významnou roli i v cestě k americké revoluci, s vrcholem v události známé jako Bostonský čaj o páté v roce 1773. Tato éra pašeráctví kulminovala během boje za americkou nezávislost v roce 1776, kdy se pašeráci stali vlastenci, ale zároveň také spekulanty.

Cyklus se zabývá životem a dílem Fryderyka Chopina, hudebního génia, který svou hudbou změnil krajinu klavírního umění. Začíná se původem jeho otce ve Francii, který se pak přestěhoval do Polska. Pořad pokračuje důležitými událostmi v rodině Chopinových, jako bylo polské povstání a následné represe. Tato událost měla vliv na Chopinův osobní a umělecký vývoj, a to i prostřednictvím jeho rodičů, kteří byli politickými událostmi své doby zasažení. Když se Chopin přestěhoval do Varšavy, začal jeho formální hudební výcvik, a to pod vedením českého učitele Vojtěcha Živného. Tato část jeho života zdůrazňuje vliv učitele na jeho hudební styl a rozvoj jeho talentu. Důležitou součástí pořadu je také popis Chopinovy cesty po Polsku, která mu pomohla lépe porozumět lidu, kultuře a krajině své vlasti. Tyto zážitky a dojmy z cest se promítly do jeho hudební tvorby, která se často spojuje s polským národním hnutím a romantickým duchem země. Pořad poskytuje posluchačům komplexní vhled do života Fryderyka Chopina a jeho spojení s Polskem, přičemž zdůrazňuje vliv politických událostí, rodinných vztahů a země na jeho hudební dílo a osobnost.

Pořad se zaměřuje na povstání Mau Mau v Keni, konkrétně na britské koncentrační tábory a masakry Kikůjů, které vedly ke ztrátě této kolonie britským impériem. Úvodem pořad seznamuje posluchače s historií kmene Kikůjů, významného etnika v Keni, a popisuje jejich život a kulturu před britskou kolonizací. Poté se přeneseme do roku 1952, kdy začíná povstání Mau Mau, zaměřené nejen proti britským kolonistům, ale i proti místním Keňanům, kteří byli loajální k Britům. Jedním z klíčových okamžiků povstání byl masakr ve vesnici Lari v březnu 1953, kde došlo k brutálnímu útoku na místní obyvatelstvo, což vedlo k tvrdé odvetě britských sil. Následuje popis Operace Anvil, během které bylo mezi lety 1954 až 1956 více než milion Afričanů přesunuto do rezervací a koncentračních táborů. Dále pořad rozebírá život v těchto táborech, kde byli Kikůjové nucení k otrocké práci, přičemž období od roku 1952 do 1957 je charakterizované neustálými přesuny obyvatel a nelidskými podmínkami. Zvláštní zmínka se věnuje bestiálním rituálům Kikůjů, které byly součástí jejich kultury a měly významný dopad na jejich odpor vůči kolonistům. Poslední kapitola se věnuje příběhu Haruna Njerogeho, který byl vůdcem Mau Mau, ale mnoho Kikůjů s tímto radikalismem nesouhlasilo. To podtrhovalo složitou situaci a vnitřní konflikty mezi samotnými Keňany během povstání.

Pořad poskytuje hluboký vhled do historického vývoje černošské a muslimské komunity v Americe a jejich následné zapojení do globálních konfliktů. Pořad začíná úvodem do problematiky, kde se obecně představuje téma černošské konverze k islámu a zapojení do džihádistických aktivit. Následuje historický exkurz do období otroctví v Americe (1765-1865), kdy byli první černošští muslimové přivezení jako otroci. V tomto období se také objevují první zmínky o černošských zednářských lóžích, které měly vliv na šíření islámu. Dále pořad popisuje zrod islámu v Americe prostřednictvím několika klíčových hnutí. Maurský vědecký chrám, založený v roce 1913, představoval první organizovanou muslimskou skupinu černochů v Americe. V období 1930-1940 se objevuje Islámský národ ztracených a nalezených, který přináší další vlnu zájmu o islám mezi černošskou populací. Hnutí Ahmadíja, působící mezi lety 1900-1950, také výrazně přispělo k šíření islámu v Americe. Pořad se dále věnuje expanzi islámu v Americe v první polovině 20. století, kdy se islám stával stále populárnějším náboženstvím mezi černošskou komunitou. Mezi lety 1940-1960 nabývalo na významu Muslimské bratrstvo, které se stává jedním z hlavních hráčů na poli muslimských aktivit v Americe. Zvláštní pozornost se pak věnuje osobnosti šejka Omara Abdel-Rahmána, pozdějšího vůdce centra Al-Kifah, které bylo klíčové pro rekrutování bojovníků do džihádistických konfliktů. Pořad pokračuje popisem aktivit Machtábu al-Chidamát a Al-Káidy v 80. letech, které využívaly newyorské centrum Al-Kifah jako základnu pro své operace. V 90. letech se brooklynské centrum Al-Kifah podílelo na džihádu v Bosně, což dále ilustruje propojení mezi americkými muslimy a globálními džihádistickými aktivitami. Pořad se také zaměřuje na postavu Alího Mohameda, který byl klíčovým hráčem a který se těšil americké ochraně, přestože byl zapojený do teroristických aktivit spojených s centrem Al-Kifah. Nakonec se pořad věnuje fenoménu amerického džihádu, kde analyzuje, jak se černoši a muslimové zapojili do džihádistických aktivit. Závěrem se pořad zaměřuje na kulturní propojení všech těchto událostí a jakým způsobem se vytvořil komplexní obraz černošské muslimské komunity v Americe a jejich zapojení do globálního džihádu.

Tento trojdílný cyklus nabízí fascinující pohled na život a pozadí Baracka Obamy. Úvod pořadu uvádí posluchače do kontextu a připravuje na podrobné prozkoumání rodinných vazeb a vlivu CIA. Hlavní část začíná rozborem spojení Baracka Obamy se CIA, které není téměř vůbec diskutované v mainstreamových médiích. Pořad pokračuje prarodiči Baracka Obamy, kteří měli hluboké vazby na CIA. Neoficiální pravda zahrnuje obvinění, že byli zapojeni do aktivit této organizace, včetně tajných operací s libanonskou stopou na Blízkém východě. Na druhé straně, oficiální verze jejich životů zahrnuje práci Obamova dědečka ve firmě s nábytkem, která sloužila jako krytí pro jejich skutečné aktivity. Obamův biologický otec, původem z Keni, je dalším středem pozornosti. Pořad zkoumá jeho cestu z Afriky a mapuje jeho vazby na CIA. Tato část se zaměřuje na jeho studium v USA a možné důvody, proč mu bylo umožněné vstoupit do země. Pozornost se dále věnuje Obamově matce, která se nejprve provdala za Keňana, Barackova biologického otce, a následně za Indonésana, otce nevlastního. V této části pořad sleduje její životní cestu a roli jejích manželů, včetně vlivu, jaký mohli mít na Baracka. Dále pořad přináší pohled na život na Havaji, kde se Obama narodil a vyrůstal. Zvláštní důraz se klade na Americké Centrum pro východo-západní záležitosti, které mohlo později sehrát roli ve formování Obamova světového názoru. Příběh pokračuje v Indonésii, kde malý Obama žil s matkou a nevlastním otcem. Pořad zkoumá nevlastního otce, jeho roli v indonéském převratu a možné spojení se CIA.

Pořad se zaměřuje na fascinující historii mafie od jejích počátků na Sicílii až po její rozmach v Americe, přičemž se detailně věnuje propojení italských a židovských zločineckých skupin. Pořad začíná úvodem, který posluchače seznamuje s hlavním tématem – vlivem sicilské mafie na americký organizovaný zločin a jejich spoluprací s židovskými gangstery. Následuje část o sicilské kolébce mafie, kde se popisuje vznik mafie na Sicílii, její struktura a metody. Pořad se zabývá tím, jak mafie zajišťovala ochranu a jak se její vliv rozšířil přes oceán. V kapitole o Giuseppe Bonannovi, jednom z významných mafiánských bossů, se popisuje jeho přechod ze Sicílie do Ameriky a jeho vzestup v hierarchii americké mafie. Jeho příběh je ilustrativní pro mnoho dalších sicilských mafiánů, kteří se vydali podobnou cestou. Další kapitola se věnuje situaci v Americe, kde probíhaly střety mezi fašisty a antifašisty, což mělo vliv i na organizovaný zločin. Mafie v Americe se přizpůsobovala těmto politickým změnám a využívala je ve svůj prospěch. Poté pořad představuje Bonannovu spolupráci s Charlesem „Lucky“ Lucianem, což vedlo k vytvoření organizovanější struktury mafie v Americe. Tito 2 muži sehráli klíčovou roli v transformaci mafie do moderní podoby. Následuje kapitola o židovské mafii a jejich zabijácích v Americe. Pořad se věnuje tomu, jak se židovští gangsteři, často přehlížení, stali významnými hráči na poli organizovaného zločinu a jak spolupracovali s italskou mafií. Meyer Lansky, významná postava židovské mafie, je představený jako hlavní spojka mezi židovským podsvětím a Američany. Jeho schopnosti v oblasti finančních machinací a organizace pomohly zformovat kriminální podsvětí v Americe. Kapitola o Charlesi Lucianovi popisuje jeho roli při sabotáži na lodi během druhé světové války a složité vztahy mezi americkou vládou a mafií. Luciano se stal jedním z nejvlivnějších mafiánů díky své schopnosti přecházet mezi různými mocenskými strukturami. Celkově první díl nabízí detailní a poutavý pohled na historii mafie, její strukturu, klíčové postavy a jejich vzájemné vztahy, čímž poskytuje hlubší pochopení tohoto kriminálního fenoménu.