Připravujeme

Pořad se zabývá záhadným jevem známým jako „déja vu“, což je pocit, kdy se zdá, že právě prožíváme situaci, kterou jsme již dříve zažili, ačkoli to ve skutečnosti není možné. Nebo ano? Tato záhadná zkušenost je vstupní branou do tématu paralelních světů, kde se prolínají vědecké úvahy a tajemství mozku. Po úvodu, který nás překvapí a zaujme, se pořad věnuje charakteru déja vu a stručné historii tohoto jevu. Následně prozkoumává moderní myšlení a teorie, které naznačují, že déja vu může být jakousi branou do paralelních světů, kde se realita prolíná s fikcí. Klíčovým prvkem pořadu je vědecký přístup, který se dotýká vědy a tajemství mozku. Bude probíráno, jak hypnóza, hluboká mozková stimulace a další studie ovlivňují prožívání déja vu. Zvážené budou i paranormální možnosti tohoto jevu. Zajímavým úhlem pohledu je zkoumání našeho paměťového bludiště a role hipokampu při paměťových procesech. Pořad se dotkne též posttraumatické stresové poruchy, amnézie a vlivu hudby na paměť. Na závěr se pořad ptá, co nás může překvapit a zaujmout příště. Tím naznačuje, že svět déja vu a tajemství mozku má ještě mnoho neodhalených aspektů.

Pořad zkoumá neobvyklé spojenectví mezi zdánlivě nesourodými skupinami – superkapitalisty a komunisty – během 20. století. V průběhu pořadu se zaměřuje na vztahy mezi Josefem Stalinem, významným komunistickým vůdcem a zakladatelem Sovětského svazu, a dvěma mocnými kapitalistickými rodinami, Rockefellerovými a Rothschildovými. Úvod pořadu nás zasvěcuje do tématu a zprostředkovává otázky, které posluchače přivedou k záhadným spojením mezi těmito skupinami. Kapitoly se postupně zabývají různými fázemi Stalinova života a jeho vztahem k oběma kapitalistickým rodinám. Obsahují informace o Stalinových raných letech, jeho angažmá v revolučním dění a jeho pozdějším politickém růstu. Zajímavější části pořadu se soustředí na spekulace o Rothschildových financích, které údajně podpořily bolševické hnutí v Rusku, a o vlivu Wall Streetu na události jako Velká říjnová revoluce. Dále se zkoumají možné vztahy mezi Stalinem a kapitalistickými kruhy v Německu, přičemž se klade otázka, zda byla tato spolupráce jednostranná nebo oboustranně prospěšná. Pořad také nastiňuje náznaky o Rockefellerových a Rothschildových vztazích se Stalinem během jeho vlády a zkoumá, jaký vliv mohli mít na jeho politická rozhodnutí. Důležitou částí jsou i americké zásobovací protokoly během doby Stalinovy vlády. V závěru se pořad snaží srovnat fakta a dedukce, aby nabídl posluchačům celkový pohled na spojenectví mezi komunistickým režimem a mocnými kapitalistickými silami. Současně vyvolává otázky o motivacích těchto spojenectví, výhodách a důsledcích pro obě strany. Celkově jde o odvážnou analýzu, která podněcuje úvahy o nečekaných propojeních v dějinách a politických intrikách 20. století.

Tento pořad se zabývá tématem soukromých vojenských společností a jejich historií, srovnává je s žoldáctvím středověku a moderními výzvami, kterým čelíme. Prochází historií žoldáctví, jeho transformací během Třicetileté války a vykreslením mafie jako paralelní mocenské struktury proti státu. Dále se zaměřuje na státní nadsvětí a podsvětí, rozdíly mezi potulným banditou a státním banditou a vývoj od mírových smluv ke snaze o světový řád. Také zkoumá hrozby, které současné soukromé vojenské společnosti představují pro světový řád, a diskutuje o fenoménu neo-středověku a moderního žoldáctví. Na závěr vysvětluje, kdo má zájem o služby žoldáků a co můžeme z minulosti těchto jevů vyvodit dnes.

Pořad pojednává o životě a činech Mistra Jana Husa, významné postavy českých středověkých dějin. V průběhu kapitol se nám přibližuje jeho cesta z malé vesnice Husince do Prahy, kde studoval na Karlově univerzitě a nakonec se stal knězem v Betlémské kapli. Dále nás zasvěcuje do kontroverzního období církve, včetně trhu s odpustky a morálních otřesů, které tato doba provázela. Husova kritika církve je důležitým aspektem v jeho životě. To přirozeně vyvolalo papežův hněv až do míry Husovy exkomunikace a interdiktu. Pořad nás provede i jeho odjezdem do Kostnice. Toto vyprávění nabízí pohled na život a dobu Mistra Jana Husa, který byl nekompromisním kritikem církve a jehož činy měly dalekosáhlý dopad na české dějiny.

Tento pořad se zabývá životem a kariérou českého skladatele Bedřicha Smetany. Kapitoly nás provádějí jeho životním příběhem od dětství v Litomyšli, přes Jindřichův Hradec a Čechtice až po jeho rané umělecké kroky v Praze a Plzni. Příběh nám ukazuje, jak se Smetana vypracoval z mladého chlapce s láskou k hudbě na významného skladatele, přičemž nám představuje klíčové momenty a vlivy v jeho životě, včetně jeho milostného života a angažmá během revolučních událostí v Praze. Pořad nás také zanechává s otázkou, co nás čeká v další části Smetanova života a tvorby.

Tento pořad zkoumá hloubkovou architektoniku dvou teroristických útoků: Bombového útoku v Madridu v roce 2004 a bombového útoku v Londýně v roce 2005. Mnoho indicií naznačuje, že tyto útoky byly vnitřními operacemi, atentátníky manipulovanými vládními rozvědkami. Pořad zkoumá různé aspekty těchto útoků, včetně mediálního pokrytí, podezřelých stop a nastrčených důkazů, které nasvědčují tomu, že útoky byly zinscenované.

Pořad rekonstruuje historická fakta dokumentující metody, jak nacisté chtěli vytrhnout Německo z mezinárodní bankovní kontroly a Rothschildových nekonečných dluhů. Kapitoly prozkoumávají historické události a různé techniky, které měly nacisty osvobodit od finanční závislosti na mezinárodních bankách. Od Rothschildových praktik a drancování Německa mezinárodními bankami až po oddělení marky od zlata a snahu tisknout vlastní peníze či znárodnění centrální banky. Pořad také zahrnuje kapitolu o únosu barona Louise de Rothschilda a jeho spojení s Vítkovickými železárnami, stejně jako o možné podpoře mezinárodních bankéřů Třetí říši. Pořad odhaluje mnohočetné aspekty tohoto utajeného příběhu a končí závěrem, který se věnuje osvětě rekonstrukce minulosti.

Pořad odhaluje temné a kontroverzní aspekty západních rozvědek a jejich úlohu ve světovém terorismu. Jednotlivé kapitoly se zabývají historií, událostmi a konkrétními případy, které naznačují, že zpravodajské služby západních zemí byly zapojené do podpory a využití teroristických skupin pro politické a ekonomické cíle. Pořad se zaměřuje na vybrané teroristické útoky, zpravodajské operace a vztahy se státními aktéry, a nabízí podnětný pohled na to, jak jsou terorismus, politika a byznys vzájemně propojené.

Pořad se zabývá komplexním pohledem na geopolitiku a ekonomiku Kaspické ropy a americké zájmy v této oblasti. Jednotlivé kapitoly pak zkoumají historii ropného průmyslu v regionu a jeho vliv na mezinárodní politiku. Pořad se zaměřuje na různé události a aktéry, jako jsou americká vláda, ropné společnosti, Tálibán, válka v Sýrii a další. V důsledku toho posluchači získají hlubší vhled do složité sítě zájmů, intrik a konfliktů spojených s tímto strategickým energetickým zdrojem.

Pořad se zabývá tajemstvím a historií farmaceutického průmyslu, přičemž sleduje jejich rodové dynastie od 17. století a jejich cestu k vytvoření globálního monopolu. Kapitoly pojednávají o historii očkování proti neštovicím a významných meznících, jako je povinné očkování, až po vznik prvních farmaceutických korporací, jako je American Home Products nebo německý Merck. Dále pořad zkoumá další význačné farmaceutické společnosti, jako je francouzský Sanofi Aventis, britská Glaxo SmithKline a americký Pfizer, a hodnotí jejich historické a kontroverzní aspekty. Předposlední kapitola také představí několik střetů zájmů farmaceutických korporací s vrcholovými politiky a uzavírá pořad zamyšlením nad globálním farmaceutickým monopolem.

Pořad zkoumá nečekané spojenectví mezi Sovětským svazem a sionisty v kontextu vzniku Izraele. Začíná Balfourovou deklarací a následným rozdělením Blízkého východu mezi vítězné mocnosti po první světové válce. Dále sleduje pořad vztahy mezi Carským Ruskem a židovskou komunitou. Specializuje se na situaci během revoluce a nástupu komunistického režimu pod vedením Felixe Dzeržinského. Další kapitoly se zaměřují na roli Ivana Majského, zástupce SSSR v Londýně, a na významné postavy jako Chaim Weizmann, šéf Světové sionistické organizace. Zvláštní pozornost je věnovaná Stalinově zájmu o Palestinu a vlivu Sovětského svazu na rezoluci OSN o vzniku Izraele v roce 1947. Pořad také probírá, jak Československo sloužilo jako židovská základna a jak poskytovalo zbraně jak židovským, tak arabským silám. Závěrem se zaměřuje na nečekanou vděčnost ze strany židovské komunity vůči Stalinovi. Celkově sleduje politické intriky, geopolitické události a neobvyklá spojenectví, která vedla k podpoře vzniku Izraele ze strany Sovětského svazu.

Pořad přináší fascinující průzkum vlivu elektromagnetických vln na lidský organismus a jeho spojení s přírodou. Počínaje základními principy vln, frekvencemi a elektrickým polem, se přesouváme do atmosféry a zkoumáme vliv bouřek. Kapitoly se věnují magnetickým polím, elektromagnetickým vlnám a různým oblastem elektromagnetického spektra, včetně analogového a digitálního přenosu informací. Zajímavě se podává téma elektrosmogu a jeho dopadu na lidské zdraví. Další část zvýrazňuje vliv nízkých frekvencí na lidský mozek a uvádí koncept Schumanovy frekvence, který představuje symbiózu mezi planetou a mozkem. Vrchol pořadu představuje vysoké frekvence a způsob, jakým buňky DNA mohou fungovat jako ideální antény. Celkově lze tuto poutavou studii shrnout do myšlenky, že příroda je neustále propojená s elektrickým pulzováním a vlnami, což má přímý dopad na naše tělo a mysl. V závěrečné části pořad zdůrazňuje, že příroda je jakoby online, neustále komunikující s námi prostřednictvím elektromagnetických projevů.

Pořad se zaměřuje na turbulentní historii Afghánistánu a zejména na návrat Tálibánu do popředí dění. Zpřístupňuje pohled na afghánskou historii od doby britského a sovětského vlivu až po současnou éru. Skrze analýzu událostí jako dobytí Kábulu, brutální popravy, a vzestup Tálibánu jako klíčového aktéra se věnuje i geopolitickým faktorům, včetně vztahu Tálibánu s CIA a strategického postavení Afghánistánu v kontextu ropného průmyslu. Tato komplexní analýza ukazuje, jak Tálibán ovlivňuje afghánskou politiku a společnost, s důrazem na ekonomické a politické faktory, které utvářejí současnou situaci v zemi.

Pořad nás provází složitým labyrintem finančních intrik, od starověkých Sumerů až po zakládání amerických kolonií. Úvodní kapitola nám nastavuje scénu pro zkoumání neviditelných loutkářů a stínové vlády, kteří ovlivňují ekonomické dění na základě výroků vrcholových politiků. Dále sledujeme historii od Sumerské říše, kde se rozhodovalo mezi hojností pro všechny a chamtivostí jednotlivců, až po období tabulkového systému v Británii a plného středověku bohatství. Lichváři se v 17. století zmocnili Británie, což vedlo k vzniku Matky centrálních bank, Bank of England. Trik evropských zlatníků, koloniální papírové peníze, a otázka nízkých úroků bez daní nás přivádějí k Benjaminu Franklinovi, otci papírových peněz. Historické okamžiky, jako papírové peníze a jejich vliv na americkou revoluci (1776), ukazují, jak mocný vliv měly finanční rozhodnutí na formování politického a ekonomického osudu.

Pořad pojednává o fascinujícím historickém vývoji židovských obchodů a jejich vlivu na různé aspekty společnosti. Od 15. století až po současnost nás průvodce přenáší skrze éry a události spojené s židovským obchodem. Úvod pořadu nabízí kontext a vstup do tématu, představuje klíčové aspekty historie židovských obchodů a jejich význam v průběhu staletí. Následuje zkoumání role Kryptožidů a jejich vazby na obchod, jak byli Židé vyhnaní z jižní Evropy na sever a jaký měl toto vyhnání dopad na jejich obchodní aktivity Po přesunu do severní Evropy se posluchači dozvídají o vztahu mezi Židy a obchodem v této oblasti. Další část věnovaná židovskému vlivu na Kryštofa Kolumba nás zavádí do doby objevování nových světů. Pořad pokračuje zkoumáním role Židů v jižní a severní Americe a jejich postavení jako armádních kontraktorů. Dále se zabývá jejich úlohou jako finančníků a bankéřů a přináší pohled na vznik prvních bank a akcií na burzách. Následující část mapuje význam Židů při financování železničních projektů a podává náhled na jejich roli v dnešní době. Celkově pořad propojuje historické události s kontextem současné společnosti a poskytuje posluchačům komplexní vhled do židovského vlivu na obchodní sféru a společnost jako celek.

Pořad se věnuje temnému období amerických dějin a pojednává o událostech okolo atentátu na prezidenta Johna F. Kennedyho. Od úvodu, kde se naznačují tajné operace a mocenské intriky vedoucí k politickému souboji mezi armádou, CIA a Federálním rezervním systémem, až po samotný atentát v Dallasu. Pořad mapuje Kennedyho prezidentský souboj s Nixonem, jeho inauguraci v roce 1960 a následně se věnuje událostem kolem Kuby, včetně odposlouchávání československé stopy a debaklu v Zátoce sviní. Zvláštní pozornost se věnuje tajné operaci Northwoods, ve které se plánovala manipulace veřejného mínění a falešné útoky za účelem ospravedlnění vojenské intervence. Kennedyho postavení proti banksterům a předmluva k atentátu jsou důležitými momenty, které předcházejí tragické události v Dallasu.

Pořad podává komplexní pohled na vývoj agrobyznysu a jeho vliv na globální potravinové zdroje. Úvodní část nahlíží na tajemství globální moci spojené s ovládáním základních zdrojů komodit a odvětví. Následující kapitoly mapují historický vývoj od 30. let 20. století až po současnost. Zaměřuje se na vliv Američanů v Latinské Americe a tajné projekty, paradoxně jako OSN. Sledujeme vzestup agrobyznysu v této oblasti, zejména v Mexiku. Důraz se klade na strategie spojené s dusíkem a medem a jak tyto faktory ovlivnily ekonomické aspekty. Pořad pokračuje v líčení poválečné expanze agrobyznysu v Jižní Americe v letech 1945 až 1960. Následující období 70. let je věnováno korporacím hledajícím nové zisky v potravinovém průmyslu a období Velké obilné loupeže. Vysvětluje také, jak americké obilí proniklo na světový trh. Významným bodem je Zelená revoluce a rozvoj globální zemědělské sítě v letech 1966 až 1980. Kapitoly se dále věnují politickým počátkům a ranému výzkumu GMO v 80. a 90. letech. Pandořina skříňka otevírá téma rovnocennosti GMO rostlin v letech 1990 až 1992. Agrokorporace a jejich vliv na státní úřady se popisují v období 1991 až 2000. Poslední kapitoly se zaměřují na expanzi GMO z Ameriky do světa dodnes. Závěrečná část reflektuje současný stav GMO a jeho vliv na potravinový průmysl, přináší závěry a pohled do současnosti v tématu „GMO dnes.“

Pořad přináší komplexní pohled na tragické události ve Rwandě, s důrazem na genocidu, která téměř upadla v zapomnění. Úvod do problematiky zahrnuje dějinný kontext mezi etnickými skupinami Tutsiů a Hutuů. Průběh pořadu následně mapuje klíčové události, jako první rwandskou genocidu v letech 1959-1960 a život politika Paula Kagameho, jehož dětství a dospívání proběhlo v Ugandě v 60. a 70. letech. Pozornost se věnuje i jeho roli jako špiona při návratu do Rwandy v roce 1977 a krvavým bojům v Ugandě mezi lety 1981-1986, kde se rovněž objevuje vliv americké podpory prezidenta Museveniho, která s dalšími roky rostla. Další kapitoly podrobně zkoumají návrat Tutsiů do Rwandy v roce 1990, což vyvolalo napětí a vedlo k nevyhnutelné genocidě v roce 1994. Pozornost se také věnuje úloze Američanů a Francouzů, kteří se angažovali v Ugandě a Rwandě kvůli boji o přírodní zdroje v Africe. Závěrečná kapitola připomíná, že tato genocida zůstala téměř zapomenutá, a nabízí zamyšlení nad jejím vlivem a geopolitickými důsledky.

Pořad pojednává o historii politických událostí v Íránu, zejména o způsobu, jakým Američané zorganizovali převrat v zemi. Děj se začíná ubírat od úvodu, kde jsou posluchači seznámení s historií Perské říše. Následně se rozvíjí příběh britského impéria a vlivu Kádžárovské dynastie na oblast a moře ropy v průběhu první poloviny 20. století. Pořad pokračuje v popisu reforem a dynastie Pahlaví v Persii v období od roku 1900 do roku 1944. Důraz se klade na události mezi lety 1944 až 1952, kdy se na politické scéně objevil premiér Mosaddek a došlo k znárodnění Anglo-íránské ropné společnosti. Vrchol příběhu nastává s popisem přípravy převratu od ledna do července 1953, kdy jsou zachycené schůzky Šáha s organizátorem převratu, agentem CIA Kermitem Rooseveltem. Srpen 1953 přináší dramatický obrat v Teheránu, kdy město doslova hoří v plamenech a dochází k íránskému převratu. Následně je představené řádění CIA za Šáha, což ukazuje na klíčovou roli Spojených států v těchto událostech. Závěr pořadu naznačuje kontrast svobody s ropou a celkový dopad ropného prokletí na politickou situaci v Íránu a ve světě.

Pořad přináší podrobný pohled na počátky americké expanze a formování tohoto impéria. Úvodní část nabízí teoretický rámec, zatímco následující kapitoly se zaměřují na konkrétní události. První část věnuje pozornost Havaji, zkoumá historii domorodců, amerických kolonistů a významu cukrovarnictví v této oblasti. Pořad následně přechází k událostem revoluce na Havaji, představuje přípravy k svržení královny a detailně popisuje klíčové momenty od „ladění notiček“ až po americké převzetí vlády v lednu 1893. Další část pořadu se věnuje americko-španělské válce v roce 1898 a zaměřuje se na události spojené s Kubou. Posluchače zavádí do doby, kdy Američané vyjádřili svůj zájem o tuto karibskou ostrovní zemi. Celkově jde o fascinující exkurzi do historie, která mapuje klíčové události spojené s americkým expansionismem a svrhávání vlád v cizích zemích.

Pořad mapuje vzestup bratří Dullesových – Allena a Johna Fostera v politické a špionážní hierarchii. Úvodní část nahlíží na jejich dětství a výchovu, která formovala jejich charaktery. Postupně sledujeme jejich teenagerská léta, studijní období a první kroky v profesionálním světě. Allen Dulles se vypracovává na špiona a stává se významným hráčem nejprve v OSS, a poté CIA. Jeho bratr John Foster Dulles vyniká jako právník a zaujímá významnou pozici ve světě moci. Pořad se také věnuje německé epizodě v životě bratrů Dullesových, jejich spojení s nacisty a následně Allenově roli při vzniku CIA. Zasazuje do kontextu jeho vztahy se starými známými a podrobněji zkoumá vznik této mocné tajné organizace. Postupně nám přibližuje působení Johna Fostera jako ministra zahraničí a jeho postavení v době nepřátelství s komunistickým blokem. Klíčovým momentem v příběhu je vztah s korporací United Fruit a její dopad na politiku v Guatemale. Pořad ukazuje, jak hořké ovoce této spolupráce ovlivnilo politický vývoj v zemi.

Pořad podává komplexní pohled na události spojené s tragickým osudem Patrice Lumumby, politického vůdce nezávislého Konga v 60. letech. Po úvodním seznámení s postavou Lumumby a jeho vlasteneckými snahami následuje popis jeho vítězství a následného období nezávislosti Konga vyhlášeném 30. června 1960. Dále sledujeme Lumumbův vzestup a postupné problémy v Kongu, které zahrnují jeho cestu do Ameriky a vliv médií na vnímání událostí. Rozvoj destabilizačních opatření CIA a instrukce prezidenta Eisenhowera k „likvidaci“ Lumumby jsou klíčovými momenty. Krize vyvrcholí odvoláním Lumumby a přípravou tajné operace ze strany Washingtonu. Dále se dozvídáme o převratu v Kongu, který přivedl Lumumbu do domácího vězení, a následném plánu CIA na otrávení Lumumby zubní pastou, který ale selhal. Nečekaný prvek jazzového hudebníka Louise Armstronga jako tajné zbraně v afrických událostech přidává do příběhu zajímavý aspekt. Pořad pak sleduje pronásledování Lumumby a snahy o jeho osvobození, což vyústí tragickou vraždou 17. ledna 1961. Závěrečná část se věnuje následkům Lumumbovy smrti a nekonečnému utrpení Konga, které vzešlo z těchto událostí. Celkově pořad rozkrývá politické machinace, intriky a utajené operace, které vedly k pádu a smrti Patrice Lumumby a měly trvalý dopad na politický vývoj v Kongu.

Pořad zkoumá události spojené s americkou invazí na Grenadu v roce 1983. Úvod ukazuje Grenadu jako karibský ráj a představuje postavy, jako jsou Eric Gairy a Maurice Bishop, kteří ovlivnili politickou scénu od 50. let 20. století. Konflikt vyvrcholil v roce 1979, kdy Bishop převzal moc. Dramatický moment nastal v říjnu 1983, kdy byl Bishop popravený. Washington na události reagoval a zahájil akci. Pořad pak popisuje události od Reaganova golfového víkendu až po přípravy a provedení americké invaze operace Naléhavý běs. Američtí studenti medicíny na Grenadě se stali součástí příběhu, a po úspěšném ukončení invaze v říjnu a listopadu 1983 se situace uklidnila. Závěrečná část pojednává o motivaci za invazí a o tom, jak Američané chtěli ukázat svou sílu po zklamání z vietnamské porážky.

Pořad pojednává o Americké invazi do Panamy v roce 1989, která byla vyvolaná zejména kvůli Manuelu Antonio Noriegovi, panamskému diktátorovi a spojenci CIA, který měl blízké vazby jak s touto americkou rozvědkou, tak s drogovými kartely. Noriega, drogový spojenec CIA, se dostal k moci v 80. letech. U moci vydržel až do chvíle, kdy se americké vedení rozhodlo jeho vládu ukončit. Pořad podrobně rozebírá Noriegovu kariéru, jeho vztahy se CIA a kartely, stejně jako události vedoucí k americké invazi. Kromě toho se zabývá i dalšími klíčovými postavami, jako byl Hugo Spadafora či Omar Torrijos, a jejich vlivem na politické události v Panamě. V závěru se také diskutuje o širších souvislostech amerického globálního schématu ve světě, včetně zapojení do obchodu s drogami a zbraněmi.

Pořad zkoumá historii a provoz koncentračních táborů, přičemž se zaměřuje na různé národy a období. Úvod pořadu představuje téma a jeho význam v historii. Poté se rozebírá koncept tzv. nepřítele státu a vysvětluje, co konkrétně znamená pojem „koncentrační tábor“. Následuje pohled na předchůdce koncentračních táborů, konkrétně na jejich využití Španělskem, Amerikou a Británií v různých fázích historie, jako například na Kubě, Filipínách a v jižní Africe.

Pořad pojednává o dramatickém příběhu únosu a vraždy Mehdího Ben Barky, významného marockého politika, který se stal terčem agentů a tajných služeb z různých zemí, včetně Maroka, Francie, USA a Izraele. Úvod se věnuje Ben Barkově životu od dětství a školních úspěchů až po jeho politickou kariéru a budování mezinárodní sítě. Příběh pokračuje vyprávěním o marockém spiknutí a následném exilu, zatímco různé zpravodajské služby, jako CIA, Mossad a československá StB, se zapojily do snahy ovlivnit jeho osud. Přípravy na únos Ben Barky a samotný únos jsou popsané jako složité manévry s následným nečekaným vývojem událostí. Různé stopy vedou k pokusům o vyřešení záhady, která obklopuje zmizení těla a přetrvávající otázky týkající se zodpovědnosti a zapojení jednotlivých aktérů, včetně CIA a místních kriminálních gangů. Závěr pořadu naznačuje, že příběh Ben Barkova únosu a vraždy zůstává dál nevyřešenou záhadou 20. století.

Čtyřdílný cyklus mapuje fascinující život a kariéru Sidneyho Gottlieba, jednoho z hlavních aktérů v temných oblastech vědeckých experimentů a tajných operací CIA. Začíná od jeho dětství a dospívání, pokračuje jeho vstupem do státních služeb a manželstvím. Zde se dostáváme k hlavnímu tématu. Programy jako Operace Paperclip, kde Američané najímali nacistické vědce a japonské mučitele. Následoval vývoj chemických zbraní a experimenty s LSD. Společně s tím se také objevil program Bluebird, který se zabýval ovládáním mysli. Posluchači se zavádějí do temného světa, kde se věda a vládní zájmy kříží a prolínají.

Pořad podrobně mapuje vliv bankéřů na formování globální architektury peněz a moci. Úvodní část vypráví o klíčovém významu bankovního systému a jeho historických kořenech. Dále se zaměřuje na významné osobnosti, jako jsou Hjalmar Schacht a Montagu Norman, kteří hráli klíčovou roli v bankovním světě. Pořad zkoumá, jak těsné vztahy mezi bankéři formují mocenské struktury, čímž odhaluje působení Banky pro mezinárodní platby ve švýcarské Basileji, ve které se všichni účastníci dobře znají a spolupracují. Další kapitola se věnuje samotné Bance pro mezinárodní platby (BIS), která se stala důležitým hráčem v globálním bankovním systému. Zvláštní pozornost se věnuje vlivu nacistů na tuto banku a způsobu, jakým získávali moc prostřednictvím bankovních kanálů. V této souvislosti se také dotýká osudu československého zlata a jeho využití během válečných událostí. Pořad zpřístupňuje komplexní pohled na svět bankovnictví a jeho vliv na dějiny a současnou politickou situaci.

Pořad odhaluje temné a skryté stránky několika amerických prezidentů a jejich nejbližších spolupracovníků. Začínáme s Johnem Kennedym a Lyndonem Johnsonem, jejichž vztahy se sekretářkami překračovaly profesionální rámec a přerůstaly do sexuálních skandálů. Richard Nixon je představený jako excentrický jedinec se zvláštními zájmy a podivným chováním, zatímco jeho viceprezident měl mimomanželské poměry. Gerald Ford je popsaný jako lakomec a škrt, zatímco Jimmy Carter měl své vlastní problémy s agenty tajných služeb. Hillary Clintonová je charakterizovaná jako „zlostná pekelnice“, zatímco Bill Clinton je zobrazený jako posedlý milenkami. Barack Obama je spojený s užíváním kokainu a jeho manželství s Michelle Obamovou mohlo být jen iluzí. Joe Biden je zachycený jako politik, který veřejně vystupoval proti plýtvání, zatímco soukromě si užíval luxusu létání prezidentským speciálem domů na víkend. Závěr pořadu shrnuje, že ve světě politiky jsou často iluze a klamy, které zakrývají temné a kontroverzní aspekty životů amerických prezidentů a jejich blízkých spolupracovníků.

První díl pořadu pojednává o historii československé námořní plavby, od raných začátků až po poválečné období. Začíná se úvodem, který představuje téma, a poté se věnuje vývoji námořní plavby v období první republiky. Zmiňuje se o vlivných rejdařích jako Holub a Baťa, ale také o menších rejdařích a pašování alkoholu. Dále se posluchači dozvídají o poválečném období a o spolupráci s Čínou v 50. letech. Řeší se také jazyková bariéra v této spolupráci a vliv Československé námořní plavby na události jako byla Karibská krize v polovině 60. let. Několik československých lodí se totiž ocitlo téměř v jejím ohnisku.

Pořad mapuje život a kariéru generála Reinharda Gehlena, od jeho začátků v armádě a spojenectví s Hitlerem až po jeho útěk a pozdější spolupráci s americkými tajnými službami. Zaměřuje se na Gehlenovu organizaci, která byla založená s významnou účastí bývalých nacistů a měla klíčovou roli ve studiu východního bloku během studené války. Kriticky se zabývá tím, jak byla tato organizace propojená s nacisty a jaké měla vlivy.

Cyklus mapuje historii globálního podsvětí, které vzniklo s obchodem s opiem. Začíná pohledem na Británii a Ameriku, kde „vznešené“ rodiny a společnosti jako Britská východoindická společnost hrály klíčovou roli v pašování opia. Opiové války a úloha banky HSBC v praní peněz podtrhují rozsah této činnosti. Následující kapitoly se věnují konečnému pádu opiového obchodu a novým cestám, které pašeráci hledali. V další části pořad přináší pohled na současné problémy s drogami v Británii a pronikání řeckých a arménských pašeráků do Egypta, s výrobními továrnami v Evropě.

Pořad pojednává o životním příběhu Junio Valerio Borghese, známého také jako Černého prince, který působil ve službách italského diktátora Mussoliniho. Příběh sleduje Borgheseho od jeho dětství a vzestupu k Mussolinimu až po jeho účast ve vojenských operacích během druhé světové války. Zaměřuje se na jeho roli v italském námořnictvu a vedení tajné války s pomocí ponorek. Dále se dotýká jeho budování zpravodajské sítě ještě za války, spolupráce s Němci a Američany a pokusů o útěk před partizány. Nakonec se zabývá jeho soudním procesem, kdy získal americké krytí a následně byl propuštěný. To jasně ukazuje na pokračování fašistických paralelních řídících struktur a sítí i po druhé světové válce.

Pořad pojednává o historii pašeráctví v Americe od koloniální éry až po období americké revoluce. Začíná v úvodu označením Ameriky jako „národa pašeráků“. V koloniální éře, zvláště v období mezi lety 1700-1760, bylo pašování běžnou praktikou, přičemž melasa a obchod s otroky hrály klíčovou roli. Nelegální pašování paradoxně podporovalo legální obchod a bylo motivem pro válku, jako v období 1756-1763. Pašeráctví sehrálo významnou roli i v cestě k americké revoluci, s vrcholem v události známé jako Bostonský čaj o páté v roce 1773. Tato éra pašeráctví kulminovala během boje za americkou nezávislost v roce 1776, kdy se pašeráci stali vlastenci, ale zároveň také spekulanty.

Cyklus se zabývá životem a dílem Fryderyka Chopina, hudebního génia, který svou hudbou změnil krajinu klavírního umění. Začíná se původem jeho otce ve Francii, který se pak přestěhoval do Polska. Pořad pokračuje důležitými událostmi v rodině Chopinových, jako bylo polské povstání a následné represe. Tato událost měla vliv na Chopinův osobní a umělecký vývoj, a to i prostřednictvím jeho rodičů, kteří byli politickými událostmi své doby zasažení. Když se Chopin přestěhoval do Varšavy, začal jeho formální hudební výcvik, a to pod vedením českého učitele Vojtěcha Živného. Tato část jeho života zdůrazňuje vliv učitele na jeho hudební styl a rozvoj jeho talentu. Důležitou součástí pořadu je také popis Chopinovy cesty po Polsku, která mu pomohla lépe porozumět lidu, kultuře a krajině své vlasti. Tyto zážitky a dojmy z cest se promítly do jeho hudební tvorby, která se často spojuje s polským národním hnutím a romantickým duchem země. Pořad poskytuje posluchačům komplexní vhled do života Fryderyka Chopina a jeho spojení s Polskem, přičemž zdůrazňuje vliv politických událostí, rodinných vztahů a země na jeho hudební dílo a osobnost.

Pořad se zaměřuje na povstání Mau Mau v Keni, konkrétně na britské koncentrační tábory a masakry Kikůjů, které vedly ke ztrátě této kolonie britským impériem. Úvodem pořad seznamuje posluchače s historií kmene Kikůjů, významného etnika v Keni, a popisuje jejich život a kulturu před britskou kolonizací. Poté se přeneseme do roku 1952, kdy začíná povstání Mau Mau, zaměřené nejen proti britským kolonistům, ale i proti místním Keňanům, kteří byli loajální k Britům. Jedním z klíčových okamžiků povstání byl masakr ve vesnici Lari v březnu 1953, kde došlo k brutálnímu útoku na místní obyvatelstvo, což vedlo k tvrdé odvetě britských sil. Následuje popis Operace Anvil, během které bylo mezi lety 1954 až 1956 více než milion Afričanů přesunuto do rezervací a koncentračních táborů. Dále pořad rozebírá život v těchto táborech, kde byli Kikůjové nucení k otrocké práci, přičemž období od roku 1952 do 1957 je charakterizované neustálými přesuny obyvatel a nelidskými podmínkami. Zvláštní zmínka se věnuje bestiálním rituálům Kikůjů, které byly součástí jejich kultury a měly významný dopad na jejich odpor vůči kolonistům. Poslední kapitola se věnuje příběhu Haruna Njerogeho, který byl vůdcem Mau Mau, ale mnoho Kikůjů s tímto radikalismem nesouhlasilo. To podtrhovalo složitou situaci a vnitřní konflikty mezi samotnými Keňany během povstání.

Pořad poskytuje hluboký vhled do historického vývoje černošské a muslimské komunity v Americe a jejich následné zapojení do globálních konfliktů. Pořad začíná úvodem do problematiky, kde se obecně představuje téma černošské konverze k islámu a zapojení do džihádistických aktivit. Následuje historický exkurz do období otroctví v Americe (1765-1865), kdy byli první černošští muslimové přivezení jako otroci. V tomto období se také objevují první zmínky o černošských zednářských lóžích, které měly vliv na šíření islámu. Dále pořad popisuje zrod islámu v Americe prostřednictvím několika klíčových hnutí. Maurský vědecký chrám, založený v roce 1913, představoval první organizovanou muslimskou skupinu černochů v Americe. V období 1930-1940 se objevuje Islámský národ ztracených a nalezených, který přináší další vlnu zájmu o islám mezi černošskou populací. Hnutí Ahmadíja, působící mezi lety 1900-1950, také výrazně přispělo k šíření islámu v Americe. Pořad se dále věnuje expanzi islámu v Americe v první polovině 20. století, kdy se islám stával stále populárnějším náboženstvím mezi černošskou komunitou. Mezi lety 1940-1960 nabývalo na významu Muslimské bratrstvo, které se stává jedním z hlavních hráčů na poli muslimských aktivit v Americe. Zvláštní pozornost se pak věnuje osobnosti šejka Omara Abdel-Rahmána, pozdějšího vůdce centra Al-Kifah, které bylo klíčové pro rekrutování bojovníků do džihádistických konfliktů. Pořad pokračuje popisem aktivit Machtábu al-Chidamát a Al-Káidy v 80. letech, které využívaly newyorské centrum Al-Kifah jako základnu pro své operace. V 90. letech se brooklynské centrum Al-Kifah podílelo na džihádu v Bosně, což dále ilustruje propojení mezi americkými muslimy a globálními džihádistickými aktivitami. Pořad se také zaměřuje na postavu Alího Mohameda, který byl klíčovým hráčem a který se těšil americké ochraně, přestože byl zapojený do teroristických aktivit spojených s centrem Al-Kifah. Nakonec se pořad věnuje fenoménu amerického džihádu, kde analyzuje, jak se černoši a muslimové zapojili do džihádistických aktivit. Závěrem se pořad zaměřuje na kulturní propojení všech těchto událostí a jakým způsobem se vytvořil komplexní obraz černošské muslimské komunity v Americe a jejich zapojení do globálního džihádu.

Tento trojdílný cyklus nabízí fascinující pohled na život a pozadí Baracka Obamy. Úvod pořadu uvádí posluchače do kontextu a připravuje na podrobné prozkoumání rodinných vazeb a vlivu CIA. Hlavní část začíná rozborem spojení Baracka Obamy se CIA, které není téměř vůbec diskutované v mainstreamových médiích. Pořad pokračuje prarodiči Baracka Obamy, kteří měli hluboké vazby na CIA. Neoficiální pravda zahrnuje obvinění, že byli zapojeni do aktivit této organizace, včetně tajných operací s libanonskou stopou na Blízkém východě. Na druhé straně, oficiální verze jejich životů zahrnuje práci Obamova dědečka ve firmě s nábytkem, která sloužila jako krytí pro jejich skutečné aktivity. Obamův biologický otec, původem z Keni, je dalším středem pozornosti. Pořad zkoumá jeho cestu z Afriky a mapuje jeho vazby na CIA. Tato část se zaměřuje na jeho studium v USA a možné důvody, proč mu bylo umožněné vstoupit do země. Pozornost se dále věnuje Obamově matce, která se nejprve provdala za Keňana, Barackova biologického otce, a následně za Indonésana, otce nevlastního. V této části pořad sleduje její životní cestu a roli jejích manželů, včetně vlivu, jaký mohli mít na Baracka. Dále pořad přináší pohled na život na Havaji, kde se Obama narodil a vyrůstal. Zvláštní důraz se klade na Americké Centrum pro východo-západní záležitosti, které mohlo později sehrát roli ve formování Obamova světového názoru. Příběh pokračuje v Indonésii, kde malý Obama žil s matkou a nevlastním otcem. Pořad zkoumá nevlastního otce, jeho roli v indonéském převratu a možné spojení se CIA.

Pořad se zaměřuje na fascinující historii mafie od jejích počátků na Sicílii až po její rozmach v Americe, přičemž se detailně věnuje propojení italských a židovských zločineckých skupin. Pořad začíná úvodem, který posluchače seznamuje s hlavním tématem – vlivem sicilské mafie na americký organizovaný zločin a jejich spoluprací s židovskými gangstery. Následuje část o sicilské kolébce mafie, kde se popisuje vznik mafie na Sicílii, její struktura a metody. Pořad se zabývá tím, jak mafie zajišťovala ochranu a jak se její vliv rozšířil přes oceán. V kapitole o Giuseppe Bonannovi, jednom z významných mafiánských bossů, se popisuje jeho přechod ze Sicílie do Ameriky a jeho vzestup v hierarchii americké mafie. Jeho příběh je ilustrativní pro mnoho dalších sicilských mafiánů, kteří se vydali podobnou cestou. Další kapitola se věnuje situaci v Americe, kde probíhaly střety mezi fašisty a antifašisty, což mělo vliv i na organizovaný zločin. Mafie v Americe se přizpůsobovala těmto politickým změnám a využívala je ve svůj prospěch. Poté pořad představuje Bonannovu spolupráci s Charlesem „Lucky“ Lucianem, což vedlo k vytvoření organizovanější struktury mafie v Americe. Tito 2 muži sehráli klíčovou roli v transformaci mafie do moderní podoby. Následuje kapitola o židovské mafii a jejich zabijácích v Americe. Pořad se věnuje tomu, jak se židovští gangsteři, často přehlížení, stali významnými hráči na poli organizovaného zločinu a jak spolupracovali s italskou mafií. Meyer Lansky, významná postava židovské mafie, je představený jako hlavní spojka mezi židovským podsvětím a Američany. Jeho schopnosti v oblasti finančních machinací a organizace pomohly zformovat kriminální podsvětí v Americe. Kapitola o Charlesi Lucianovi popisuje jeho roli při sabotáži na lodi během druhé světové války a složité vztahy mezi americkou vládou a mafií. Luciano se stal jedním z nejvlivnějších mafiánů díky své schopnosti přecházet mezi různými mocenskými strukturami. Celkově první díl nabízí detailní a poutavý pohled na historii mafie, její strukturu, klíčové postavy a jejich vzájemné vztahy, čímž poskytuje hlubší pochopení tohoto kriminálního fenoménu.