Jednou nám vstřelí čip pod kůži, stejně jako našemu psovi. Před několika lety se to zdálo jako divoká konspirace, ale v tomto pořadu se přesvědčíme, že se čipování lidí blíží realitě více, než si myslíme.
Čip je součástí širší palety možností a způsobů, jak využít moderní technologie k vylepšení lidských schopností. Souhrnně se to nazývá transhumanismus. To jistě všichni známe. Příznivci tohoto proudu transhumanismu si nechávají implantovat různé podkožní čipy a magnetické karty. Čip otevírá dveře, spouští počítač, otevírá auto, může nahradit platební kartu a může o nás uchovávat také veškeré informace.
Skončíme jednou jako kyborgové podobní našim psům? S povinností být očipováni, neustále sledováni a třeba i s pozměněnými schopnostmi?
Existují technologie na změnu nálady osoby, existují dokonce technologie na změnu našeho chování. Na všechno existují Google patenty, už jsme to v našem vysílání probírali s Rudolfem Vávrou včetně doložení odkazových zdrojovaných materiálů na takové technologie. To si vážně nevymýšlím, aby mně někdo nepodsouval, že zabíhám do konspirativní roviny, vůbec ne, veškeré takové technologie ovládání na dálku a změnu nálad nebo našeho chování existují a jsou na ně veřejné patenty.
Transhumanismus vlastně říká to, že člověk se bude časem s technologiemi tak sbližovat a srůstat, že ty technologie postupně začnou fyzicky ovlivňovat naši existenci, naše fyzické tělo. Jak jsme si všimli, čipování se dostává do společenského diskurzu, vedou se o něm zasvěcené debaty, vytvářejí se ve společnosti skupiny, které jsou buď ostře proti, nebo jiné zase velebí technický pokrok a vynášejí čipování do nebes. Mnohým jen při samotné úvaze vstávají vlasy na hlavě, leckomu může taková technologie připomínat děsivou manipulaci s lidmi pomocí implantátů ve filmu TotalRecall, mnozí v tom vidí totální šmírování Velkého bratra vždy a všude. Zatímco sledovací mobil s e-rouškou si nemusíte vzít nebo si do něj šmírovací aplikaci nainstalovat, čip budete muset mít stále s sebou, ten si už nebudete moci vyndat.
Někteří křesťané upozorňují, že čipovou hrůzu popisuje už apokalyptické zjevení Janovo. Varují, že v posledních letech před druhým příchodem Krista bude celý svět používat systém sledující všechny lidi:
„A nutí všechny, malé i veliké, bohaté i chudé, svobodné i otroky, aby měli na pravé ruce nebo na čele cejch, aby nemohl kupovat ani prodávat, kdo není označen jménem té šelmy nebo číslicí jejího jména.“ Tak stojí v Bibli.
Dnes se ještě očipovaní lidé vedou jako podivíni, geeks, excentrici, kteří na vlastní kůži zkoušejí každý nový technologický výstřelek. Taková skupina tady ale je. Stejně jako u starověkých kmenových kultur každý nově příchozí, kdo se něčím odlišoval, nebyl tím kmenem přijat. Nebyl náš, nebyl z našeho středu, jeho vzezření budilo nedůvěru, dělal něco, co ostatní nedělali. Kmenový šaman ho vypudil pryč, nemáš u nás co pohledávat.
Takto se uvažovalo ve starých kulturách, které fungovaly na bázi přirozené selekce nebo výběru životního stylu. To může na jedné straně implikovat zkostnatělost, protože pokud společnost ustrne v určitém bodě, neakceptuje nové přírodní zákonitosti, nebo výmysly, vychytávky, které jí život zjednoduší, tak taková část společnosti zanikne, nebo bude vytěsněná na okraj. Nikdy bychom se nedozvěděli, že se Země točí kolem Slunce, nikdy bychom neobjevili penicilín, nikdy bychom se nepodívali do vesmíru.
Na druhou stranu taková „zkostnatělá“ společnost si uchová svůj vnitřní naturel, mentalitu, psychologii a genofond. Ovšem když dovrší cykly množení mezi sebou, pokud je to nějaký menší kmen, logicky se začnou objevovat stále četnější případy vrozených nemocí, postižení, zakrnění končetin. Ten počet cyklů množení v určitém společenství byl dosažen, jeho vrchol byl dosažen, a pokud se do společnosti nevmísí nějaká čerstvá krev, lidé z jiného společenství, ten původní kmen bude upadat.
Možná právě tohle vtiskl do našeho vědomí ten, kdo člověka stvořil. Proto mají civilizace touhu dobyvatelů, získávání nových území a hlavně nových žen, nových otrokyň. Oni to dělají z touhy bojovat, dobývat, vládnout, dominovat. Ale ve skutečnosti si takto příroda pojišťuje, že kdyby lidské civilizace neměly tuto odvěkou touhu získávat nová území a s nimi i místní ženy otrokyně, promíchávat se s novými skupinami, tak by se jejich genofond vyčerpal a civilizace by začala trpět mnoha nevyléčitelnými postiženími.
Oni to takhle pragmaticky racionálně samozřejmě nevěděli, ale je to jakýsi vrozený vzorec, který nám příroda vtiskla do našeho vědomí. Musíte dobývat nová území, získávat nové ženy otrokyně. Vy to sice děláte z touhy vládnout, zabíjet, dobývat, ale ve skutečnosti to má daleko hlubší důvody. Důvody přežití a růstu civilizace. Slabší kmeny se těm dobyvatelům, imperátorům, conquistadorům brání, ovšem většinou jim to není nic platné. Nejen že si chtějí uchovat svou architekturu, kulturu, společenské uspořádání, protože na tom stojí vládnoucí a střední třída, ale je to strach. Obyčejný strach.
Ten strach má více podob. Nemusí to být pouze strach ze smrti v případě nepodrobení se, nebo z obyčejného plenění, zabíjení z radosti, euforie nebo pomsty. Může to být také strach z neznámého. Obavy z neznámého. Pro to se dnes vžil výraz xenofobie. Úzkost z nepoznaného. Tyto historické způsoby manipulace, kdy společnosti pohlížely s nedůvěrou na cokoli nového, příliš převratného, se přenáší dodnes.
Protože už ale technologie pokročila, svět se zmenšil, letadlem můžeme být na druhé straně zeměkoule během pár hodin, dnes už můžeme podrobně poznat to, co je nové. Můžeme si o tom zjistit veškeré informace, můžeme se připojit na americké weby, nebo stránky v Asii, Africe, kdekoli, a máme možnost se s tím nepoznaným seznámit. Můžeme zhodnotit výhody a nevýhody, pro a proti, plusy mínusy. Podle toho se můžeme kvalifikovaně rozhodnout, jaká jsou reálná nebezpečí, a zda těch několik výhod převáží na misce vah ta rizika. Pokud společnost přijme nějaký technický výstřelek, v našem případě čipování, vždy musíme sledovat, kdo čipování prosazuje.
Zda to jsou ti excentrici, podivíni, geeks, nebo zda to jsou naše světové vlády, politici, korporace. Dnes se nechává část společnosti vodit youtubery typu Kovyho, který se spojil s multikulturní neziskovkou Člověk v tísni a propůjčil se k syrové propagandě hodnot, které tento neziskový sektor prosazuje: mísení kultur, promíchávání civilizací, masová migrace. Samozřejmě ruku v ruce s tím i propagace homosexualizace, LGBT, ekošílenství copaté Grety nebo samozřejmě moderní moribundus.
Přesně tito zaplacení lidé nám budou za nějaký čas bájit o krásách, přednostech a výhodách čipování. Skoro bych se o to s vámi vsadil.
Zlatá trojice: Papír, mobil, čip
Přistupme k jakési předkapitole, druhé kapitole, kterou jsem pojmenoval možná pro někoho nepochopitelně Papír, mobil, čip. Celou problematiku a téma čipování, koncept jeho postupného, i když zatím jen velmi opatrného zavádění, si musíme rozčlenit do tří základních kategorií. Ty tvoří naprostý základ, který když pochopíme, budeme mít napůl vyhráno. Vloží nám to totiž do rukou základní optiku, skrze kterou budeme na budoucí masírku a propagaci čipování nahlížet.
Tento pohled bude protkávat celý tento pořad a neustále se budeme o funkčnosti schématu papír, mobil, čip přesvědčovat. Vždy si musíme říct: papír, mobil, čip. Velmi jednoduché, ale jsou to tři zámky, kterými odemkneme tři základní suroviny, ingredience globalistů. Ostatní jsou podružné věci. My ale máme v ruce klíč, kterým odemykáme samotný základ. Papír, mobil, čip. Pojďme si to náležitě vysvětlit.
Kam až naše paměť sahá,byla identifikace každého z nás uváděná v papírové podobě. Tedy klasický občanský průkaz. Dříve jsme měli obyčejný papírový občanský průkaz, ve kterém byly zaneseny základní údaje včetně naší fotografie, data narození, adresy trvalého bydliště atd. Postupně se tyto obyčejné papírové kartičky přeměňovaly do kartiček s biometrickými údaji, to znamená s našimi otisky prstů. Nově se bude vedle otisků prstů do naší občanky lisovat i bezkontaktní čip s anténou.
To umožní držiteli takové občanky s čipem vyzvednout si v lékárně lék na předpis. Slouží totiž také jako doklad k e-receptům a lékárníka pustí do systému stejně jako kód na papíře. Jde o takzvanou e-občanku. Stále více a více prvků k naší identifikaci v občance se vysvětluje tím, že ve světě dochází ke zhoršování bezpečnosti zejména při cestování, unikání zločinců před spravedlností, a proto musíme mít otisky prstů a čipovou identifikaci v e-občance.
Stát nás přece musí chránit. Sice do Evropy vpustil nekontrolované množstvíAfričanů a Arabů ročně, tím vytvořil problém, krizi, obavy, a proto nás přece musí o to více chránit kamerami, šmírováním pohybu, a za nějakou dobu čipem. My ještě budeme vládám vděční, jak se o naši bezpečnost úzkostlivě starají a pečují o nás. Zatleskejme jim a pokloňme se.
Když nás přepadne nějaký gauner a my se bráníme, gauner se dohodne se státním zástupcem a soud nás odsoudí za nepřiměřenou obranu. Nakonec z toho vyjdeme jako zločinci, ale to že v centru Prahy řádí africké a arabské gangy kšeftující s drogami, že cikánské bandy kapsářů dlouhé roky beztrestně unikají spravedlnosti, to je státu jedno. Ale nás přece potřebuje chránit otisky prstů v občance a nově čipem s anténou v e-občance.
K tomu se přidružovaly zdravotní kartičky, technické průkazy a postupně k tomu přibývají platební kartičky do různých řetězců, věrnostní kartičky s načtenými body, slevové kupóny a samozřejmě platební karty. Najednou těch karet, kartiček a kupónů máme plnou peněženku, všichni to známe. Proto chytré hlavy začaly vymýšlet, jak je možné využít moderní technologie ke zjednodušení. A vymysleli mobilní aplikace.
Elektronizace a digitalizace našich údajů tvoří druhou přechodovou část ze třístupňového schématu, které směřuje k čipování. Papír, mobil, čip. Tři základní kroky: papír, mobil, čip. Na chytré telefony se prolinkují naše platební karty, ty pak jen přiložíme k platebnímu terminálu a zaplatíme svým mobilem. Jak báječně jednoduché, chtělo by se říct. Jenže tady už začíná první zádrhel.
Dochází totiž k postupnému upouštění od plateb v hotovosti. Pokud jste ještě před covidem navštívili skandinávské země, jistě jste zaznamenali, že všechno platíte kartou. I převoz trajektem, oběd v restauraci, lístek na vlak, návštěvu památek, muzeí, chtělo by se mně říct, že i zmrzlinu, ale tam nahoře mají kosu dost na to, aby si ještě dávali zmrzlinu; snad i veřejné záchodky, jednoduše všechno, úplně všechno tam platíte kartou přes mobil.
A tady se musíme zastavit a pohlédnout na současnou „covidovoupandemii“ jako na akcelerátor a urychlovač těchto procesů. Žádná krize se nemůže ponechat nazmar, je třeba využít epidemiologické hysterie jako maskování, přifouknout ji a pod tím urychlovat procesy, které by jinak trvalo hrozně dlouho uvést je v platnost. Lidé by remcali, moc by diskutovali, nedej bože by se snažili do ústav zakotvit právo občana na hotovostní platby, ale takhle se řekne, že na penězích se přenášejí bakterie viru a stádečko ryčí blahem a ržá nadšením: „Ano, zrušme hotovost, ať se nenakazíme, ano ano, bravo“.
Víme, že lze platit nejen kartami, ale i pomocí aplikací v chytrých telefonech, do kterých je nalinkována naše platební karta. To nabízí Google i Apple, všichni vybízejí lidi k tomu, aby si nalinkovali platební karty do svých mobilů a platili mobilem. Ono to vypadá děsně „cool“. Přiložíme mobil k platebnímu terminálu a platíme mobilem, nemusíme tahat z kapsy plastovou platební kartu. Jenže s každým zaplacením mobilem se přenášejí nejen informace o naší kartě do terminálu, ale banka, Google nebo Apple a poskytovatel plateb se dozví i další tři údaje: Sériové číslo SIM karty telefonu, sériové číslo zařízení telefonu IMEI a údaj o držiteli telefonu podle našeho Google ID nebo Apple ID.
Google a Apple mají pak dokonalý nástroj ke sledování člověka 24 hodin denně, k monitorování platebních a pohybových návyků, které lze potom zkompilovat do XML souboru, vyexportovat a předat dál, např. některým státním orgánům, firmám, sociálním sítím, tajným službám atd. Pokud nemáme kartu v mobilu, banky a poskytovatelé Google nebo Apple se k těm údajům nedostanou, nemají číslo naší SIM karty, IMEI našeho telefonu a naše Google nebo Apple ID.
Takže platit přes mobil je jako pozvat si Velkého bratra přímo do bytu. Pokud máme v mobilu bankovní a přihlašovací aplikaci banky a platíme přes mobil, v tom okamžiku má banka online přehled o tom kde se pohybujeme, lokalizační údaje, co děláme, co čteme na mobilu, jaké stránky si prohlížíme, kam s mobilem chodíme, jestli sportujeme a běháme, jestli se vozíme autem, nebo chodíme pěšky, do jakých obchodů chodíme, s kým se stýkáme. Tohle všechno umožňují bezhotovostní platby, aplikace a chytré telefony. Jenže když použijete hotovost, nic z toho není možné. Banka nic neví, mobilní operátor nic neví, Google nic neví, Apple nic neví, prostě nikdo nic neví.
Až tento systém ve společnosti zdomácní, až si všichni, téměř všichni zvyknou platit nalinkovanými kartami přes mobil, až to bude naprosto běžné i v té poslední venkovské knajpě, potom nastane třetí fáze, třetí krok, a to je podkožní čipování. Jak je uvozená tato kapitola: papír, mobil, čip. Logické kroky, které jeden po druhém následují. Čip je tou poslední finální fází šachové koncovky, endgame.
Čip: Druhy a způsoby použití
Pojďme na další kapitolu, ve které popíšu základy o čipu, jeho druhy a použití. Technika, kterou si někteří nechávají vstřelit pod kůži, je známá už desítky let a označuje se zkratkou RFID (RadioFrequencyIdentificationDevices, česky zařízení pro radiofrekvenční identifikaci). Často je využívaná její aplikace pojmenovaná NFC (NearFieldCommunication, česky komunikace v blízkém poli), ve které jsou čtecí systémy nahrazovány levnějšími smartphony, tablety nebo počítači. První odkaz v popise pořadu.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Near_Field_Communication
Když si nějaký čip na internetu objednáme, bývá distribuován výhradně ve sterilním pouzdře. To je extrémně důležité, abychom si jeho implantací nezanesli pod kůži nějakou infekci. Uvnitř sterilního pouzdra se ukrývá injekční sada, to znamená samotná jehla pro nastřelení, takzvaný sterilní injektor, a samotný přednabitý čip. K tomu se dodává několik antiseptických ubrousků, potom sterilní gázy pro péči o rány po injekci, ale také sterilní lepicí obvaz z expandovatelné látky. V balíčcích s čipem jsou také už standardem většinou 4 páry nesterilních, latexových rukavic. Je to běžná injekce, která se implantuje. Neprobíhá tam žádné šití, nastřelení čipu se provádí injektorem do ruky.
Mikročip se zpravidla zavádí injekční stříkačkou mezi palec a ukazováček ruky – do místa, kde má člověk nejméně nervů a cév. Speciální injekce se zasune pod kůži zhruba dva centimetry, pak se pár milimetrů vysune, aby se vytvořila taková kapsa pro čip, a tam se čip následně usadí. Poté je nutné novou součást těla tak dva týdny nechat na pokoji – to z toho důvodu, aby obrostla vazivovou tkání a neposunula se někam, kde by to mohlo být nebezpečné a nepříjemné, typicky ke kosti.
Jediný problém může prý nastat, že na místě vznikne větší otok, že se to delší dobu hojí. Samotný silikonový čip je ukrytý ve skleněné kapsli. Silikonový čip, který si někteří lidé nechávají vstřelit pod kůži, vypadá jako zrnko rýže a je ukrytý, jak jsem uvedl, ve skleněném válečku o průměru necelý milimetr, jen o trochu větším než zrnko rýže. Váleček, kapsle nebo miniaturní tubus, je vyrobený z biokompatibilního skla, většinou křemičitého nebo sodno-vápenatého bioskla, takže naše tělo ho časem neznehodnotí. Prý nebolí, netlačí, nedráždí. Zaroste do tkáně, takže zůstává na stejném místě v těle. Už tedy neputuje jako dřívější typy implantované psům.
Čipování, někdy také biohacking, zabere prý několik desítek sekund a v Česku prý vyjde zhruba na tisícovku. Samotný čip je daleko dražší, vyjde zhruba na 3000 korun a více. Uvnitř čipu je NFC čip, anténa, která má tvar cylindrické cívky, a ladicí kondenzátor, v podstatě miniaturní elektromagnetická cívka. Čip v těle je naladěn na určitou radiovou frekvenci. V obvyklém případě jde o frekvenci 13,56 MHz, ale starší čipy byly naladěny na 125 kHz.
Samotný NFC čip je sám o sobě pasivní, nic nevysílá, ale v elektromagnetickém poli dojde pomocí indukce k vybuzení malého elektrického proudu v anténové spirále, proud aktivuje čip a opět přes spirálu odešle bezdrátově své ID a zprávu o délce obvykle několika desítek bajtů. Zpravidla jde o číslo ID zařízení, které identifikuje uživatele v databázi poskytovatele NFC čipu a zbytek už probíhá na internetu.
Elektromagnetická indukce je tak všechno, co je potřeba k aktivaci NFC čipu. Ty už jsou běžně používané v mobilních telefonech k placení v obchodech pomocí přiložení mobilu k platebnímu terminálu. Funguje to na stejném principu, jenom NFC čipy jsou umístěné v terminálu a v mobilu, ale tyto čipy jsou nastřelené pod kůži. A v tom spočívá to nebezpečí podkožních čipů, riziko, kterého si musíme být vědomí.
Princip identifikace při platbě funguje stejně jako u mobilních telefonů přesně tak, jak jsem popisoval v minulé kapitole Papír, mobil, čip. Banka, Google nebo Apple a poskytovatel plateb se dozví i další tři údaje: Sériové číslo SIM karty telefonu, sériové číslo zařízení telefonu IMEI a údaj o držiteli telefonu podle našeho Google ID nebo Apple ID. Google a Apple mají pak dokonalý nástroj ke sledování člověka 24 hodin denně, k monitorování platebních a pohybových návyků.
Proto logickým následujícím krokem pro placení přes mobilní telefony z nalinkovaných karet jsou podkožní čipy. Ty fungují v rámci naší identifikace úplně stejně jako mobily. Já se k tomu ještě jednou vrátím a zopakuju to v kapitolce sledování formou podkožních čipů, protože tohle je jedna ze stěžejních informací.
Popsali jsme si tedy, že čip bývá pasivní. To znamená, že musíme přiložit ruku k aktivní čtečce, jinak nefunguje, podobně jako jiné RFID kartičky, kterých máme plné peněženky. A tady narážíme na první argument, který do nás začnou pumpovat propagandisté, až dozraje ten správný čas na propagandu podkožních čipů. Pokud máme prý obavy, že nás díky vstřelenému čipu pod kůží bude sledovat Velký bratr, tak bychom měli zahodit všechny kartičky, které s sebou nosíme. Ty totiž mají stejné pasivní čtečky, které by měl i čip vstřelený pod kůží.
Pasivní čtečka znamená, že čip nefunguje jako vysílač, ale pouze informaci přijímá, když je osloven, nebo aktivní terminál si z něj danou informaci vytáhne. No jo, ale v případě totalitního policejního státu tu kartičku můžeme odložit, nemít ji, nechat ji doma. Zatímco čip co? Budeme mít navěky vstřelený pod kůží. Není úniku před policejním státem. Policisté vědí, že budete mít v ruce mezi palcem a ukazovákem čip, díky kterému Vás identifikují a vytáhnou si potřebné údaje. Takto vždycky musíme argumentovat, musíme být mentálně i informačně vybavení, protože se budeme stále častěji utkávat s útoky na naší neochotu si ten čip nechat pod kůži vstřelit.
Navíc platební karta má v sobě pouze možnost placení, zatímco v čipu budou uložené postupně veškeré naše údaje. Zpočátku to budou provádět cestou nejmenšího odporu, čili odemykání dveří, placení u automatů na občerstvení, spouštění sdílených tiskáren atd., ale postupně do čipu vedle základních údajů z občanky, adresy bydliště, budou přibývat naše zdravotní údaje, naše platební údaje, přístupová hesla, PINy, prostě úplně všechno v jednom čipu včetně údajů o našem automobilu, o našich nemovitostech, co vlastníme, katastr, rejstříky, prostě všechno propojené v jednom zrnku rýže pod kůží. To už je sakra něco, co bychom apriori měli odmítnout.
Paměť na dřívějších čipech byla velmi malá, pouhých 880 bajtů. Experti na nedávné inovativní vědecké konferenci ve švédském Stockholmu představili nový typ podkožního čipu. Uživatel může čip připojit ke svému Smartphonu, může čip naprogramovat, anebo v něm uchovávat data. Čip by nám měl sloužit pro vstup do budovy, kanceláře, fitness centra, byl by postupně vázaný třeba také na náš automobil, který by nejen odemykal, ale také by ho nastartoval. Těch možností a variant použití je spousta. Paměť v čipu je přepisovatelná s tím, že data lze přepisovat až sto tisíckrát, a data uložená v čipu by měla vydržet 10 let.
Čip a jeho komerční využití
Pojďme se podívat na komerční využití čipu, což tvoří další kapitolu. Jak jsme si vykreslili, podkožní čip bude primárně sloužit pro účely naší identifikace, monitoring našich platebních návyků a našeho pohybu. K tomu se ještě dostanu v kapitolách o sledování formou čipů, protože se ve společnosti už několikrát rozproudily debaty o únosech dětí, a kdyby děti byly očipované, bylo by možné je lokalizovat a najít. To implikuje, že v čipech by byl zabudovaný sledovací modul pro lokalizaci formou navigace GPS podobně jako u čipů u psů. Tady také argumentují tím, že když se nám pejsek ztratí, můžeme ho díky čipu najít. Tak ať nám nikdo netvrdí, že čip nebude využívaný i na tohle. Tedy primární využití čipu bude pro sledování státními orgány, úřady, bankami a příp. zpravodajskými službami, pokud to bude potřeba. Ovšem kromě toho budou mít čipy i své komerční využití.
Tyto podkožní čipy totiž nebudou vyráběné jen jednou společností, ale těch čipů bude na trhu velmi mnoho a každý poskytovatel bude nabízet jiné služby pod svým modelovým čipem.
Takže jedna společnost bude mít na čipu 4 banky jedné skupiny, dva mobilní operátory, dva kabelové operátory, velkého provozovatele potravinových řetězců, 4 letecké společnosti a dvě zdravotní pojišťovny.
Další provider ale bude mít lepší nabídku, 11 bank, z toho 3 banky z první skupiny, 5 mobilních operátorů, 4 poskytovatele kabelové televize, Netflix, HBO Go a Amazon Prime, bude mít i velký řetězec kaváren, 8 supermarketů a dokonce i 4 pojišťovny.
Druhý provider však nebude mít státní zdravotní pojišťovnu, kterou používá většina lidí. Anebo si představme, že v jiném čipu, který bude na trhu nabízet poskytovatel konsorcia elektráren, budou třeba zvýhodněné ceny pro lacinější nabíjení elektromobilů. Jak se to tedy bude řešit?
Budou si lidé muset nastřelit více čipů pod kůži, každý od jiného providera? Nebo se do jednoho čipu bude moci updatovat další poskytovatel, samozřejmě za poplatek? Bude si ten čip muset upgradovat? I toto jsou úskalí, která se budou muset řešit v případě – a obávám se, že ta doba nastane brzy – široké nabídky podkožních čipů. Ty se budou propagovat, zvýhodňovat, benefitovat nejprve právě k těmto komerčním účelům.
To pravé nebezpečí, tedy naše identifikace, veškeré kompletní údaje, se bude zamlčovat nebo ignorovat. Pokud tento argument někdo vytáhne, bude se zesměšňovat, bude se vykreslovat jako paranoidní šílenec, bude se dehonestovat – klasické působení systému pro rozdrolení soustředěného odporu. Je to stejné jako s ovlivňováním, kontrolou a ovládáním počasí, což je obsažené v oficiálních vládních dokumentech. Měl jsem o tom také dvoudílný pořad. Naprosto shodně se bude postupovat s odporem proti podkožním čipům. K tomu se dostanu v příslušné kapitole.
Od psů k lidem: Začínáme ohřívat žábu
Pojďme na další kapitolu Od psů k lidem, ve které začneme ohřívat žábu. Jak jistě víme, od začátku roku 2020 začali být všichni psi v Česku povinně čipovaní v souladu s novelou veterinárního zákona. To v mnohých z nás vyvolává velké obavy z toho, že uzákoněné čipování psů je ve skutečnosti testovacím nástřelem toho, jak se s tím lidé vypořádají. Jestli své domácí mazlíčky nechají očipovat bez remcání, nebo jestli se proti čipování psů zvedne veřejný odpor. Zaznamenali jste nějaké demonstrace, veřejný nesouhlas, výzvy vládě, skupiny, které by se vůči tomu tvrdě postavily? Ne, nic takového neproběhlo. Lidé v klidu a v pohodě nechali své psy očipovat.
Co když se ztratí? Zněl nejčastější argument fandů čipování. A klasicky přicházeli s tím, že známka na obojku se může ztratit, zatímco čip, co? Čip se přece ztratit nemůže. První kolo je hotovo, lidé to kolektivně přijali, můžeme zatroubit na další zteč. Vsadím se, že jeden z prvních argumentů zastánců čipování bude, abychom se podívali na naše domácí mazlíčky. Ti mají čipy už několik let a bolí je něco, vadí jim to nějak? Vůbec ne. Tak čeho se bojíte vy? Nejste nějací přecitlivělí? Když jste tak bezcitní, že jste nechali načipovat vaše domácí mazlíčky, proč si nechcete vyzkoušet to, co jste jim udělali?
Už se nikdo nepozastavuje nad tím, že čipování psů bylo uzákoněné jako povinné, takže majitelé psů neměli na výběr, prostě museli. Řeknou nám, že kdyby váš němý společník uměl mluvit, patrně by vám řekl: "Když jsi mě dal očipovat, tak si to zkus taky, milý páníčku/paničko." A další vyděračské, manipulativní a psychologické formy. Dnes už se málokdo pozastaví nad tím, že je pes očipovaný. Každému to přijde zcela běžné, očipovaný pes, to je přece úplně normální, ne? Vidíte, a stačil nám k tomu pouhý rok a pár měsíců. Už jsme si na to zvykli, akceptovali jsme to, přijali jsme to za zcela normální. Pes je očipovaný. Nikdo se tomu ani nepodiví. Za pouhý rok po tom, co to bylo plošně uzákoněné.
Čipování je třeba podat atraktivní a popularizační formou, aby se odbourala ta počáteční kmenová společenská nedůvěra k něčemu novému, nepoznanému. Už to nebude věcí pouze jakýchsi excentrických podivínů, ale do propagace čipování se zapojí korporátní média hlavního proudu, jak jsem již podotkl. Ještě není čas, ještě musí společnost dozrát, musíme ji naklepat, vystrašit covidem, aby byla tvárná jako plastelína a sama požadovala, že čip je jednou z možností, jak se vrátit k normálu.
Všimněte si, klasická metoda cukru a biče. Ale to samozřejmě fungovat nebude, stejně jako po vakcíně musíme dodržovat dvoumetrové sociální rozestupy, nepodávat si ruce, neobjímat se, izolovat se, zavřít se doma, dodržovat karanténu a lockdowny, všechno i po vakcinaci. Stejné to bude i po čipování, ale to nám samozřejmě neřeknou. Fenoménem, kolem kterého dnešní elity zatím opatrně našlapují, je podkožní čipování.
Světové elity a vlády velmi dobře vědí, že čipování, vstřelení čipu pod kůži do toho měkkého místa mezi palec a ukazovák, to všechno vyvolává v lidech prudký odpor. Sociální inženýři v žoldu elit přemýšlejí, jak technologii vstřelení čipu pod kůži zatraktivnit a zpopularizovat. Oni vědí, že je to téma velmi toxické.
Kdokoli z politiků, kdo o tom začne seriózně hovořit v pozitivech, superlativech, uvádět výhody čipování, stane se nevolitelným a rozpoutá se proti němu obrovská veřejná nevole. Světové elity a vlády také vědí, že stejně jako u takzvaných odpíračů vakcín proti covidu i proti čipování jsou skupiny, které mají velký dosah a vliv. Proto tak nenávidí privátní sociální sítě.
Tyto big tech nadnárodní korporace mají mnohem větší váhu než samotné vlády. Viděli jsme to na Austrálii, ve které Google a Facebook zakázal sdílet odkazy na australská média, když vláda uzákonila, že jim musí tyto big tech platit poplatky za reklamu. Pokud se spojí big tech korporace s vládami v zastřešení čipování, bude hotovo. Nebudeme se mít o čem bavit.
Stejně jako u covidu, i u čipování jde o jednu z řady agend takzvané šachové koncovky, endgame. Budeme čipovaní, máme hotovo, vymalováno. Systém bude mít kompletní naši databázi v jednom čipu. Ovšem je třeba to lidem podat atraktivně a populárně. A hlavně salámovou metodou. Kolečko po kolečku, mávat nám před frňákem voňavým šťavnatým kolečkem uheráku, které zblajzneme jako malinu.
Propagace čipování: Média
Pojďme se podívat na to, jak budou korporátní média propagovat podkožní čipy. Jak jsem zmínil, čipování je z pozice sociálního inženýrství nutné lidem zabalit do krásného barevného papíru, zatraktivnit a zpopularizovat. Tu atraktivní a popularizační formu čipování začnou v první řadě chrlit korporátní média hlavního proudu, jako třeba Slovenská televize v její reportáži z 20. prosince. K tomu se ale dostanu. Nejprve základ, co bychom měli o čipování vědět. Můžeme si to stylově vykreslit na systémové propagandě v médiích.
Zkusím si zahrát na takového toho pouťového kolotočáře, který dryáčnicky vyzývá kolemstojící:
„Přistupte blíž, neváhejte, jen se smějte, ochutnejte naši cukrovou vatu, náš turecký med. Vyzkoušejte si sami čip pod kůži. Můžete ovládat svá hesla na webových stránkách, která už nikdy nezapomenete, budete je mít v čipu. Budete mít pod kontrolou své finance a jen pohybem ruky zaplatíte. Nelovte peněženky, platební karty nebo nešikovná velká pádla, mobily s nalinkovanou platební kartou. Jen pouhým pohybem ruky zaplatíte. Přiložíte ruku ke čtečce, načte se číslo vašeho účtu, které máte uložené v tom čipu, a tím jednoduše zaplatíte. Můžete tam mít uloženou třeba webovou adresu, a když přiložíte čip k mobilnímu telefonu, ta adresa se nám zobrazí. Můžete si tam nahrát další odkazy na sociální sítě, cokoli. Proč s sebou tahat svazek klíčů, platební a věrnostní karty, pamatovat si hesla a PINy, anebo aspoň místo, kde je máte zapsané? Stačí přiblížit ruku s mikročipem ke čtečce a otevřít si dveře, zaplatit útratu, jízdenku, letenku, získat přístup ke kompu nebo mobilu, tiskárně, kopírce, nastartovat auto nebo motorku. To všechno, a ještě víc, zvládne mikročip zavedený pod vaši kůži.“
Média ráda přinášejí ohromující informace o čipování, jaké to má výhody, jak je to jednoduché, báječné, skvělé. Přikládám druhý odkaz třeba na iDNES do popisu pořadu jen jako ukázku z roku 2017.
Člověk, který nezná rizika, nebo si je neuvědomuje, zajásá, jaké to je úžasné, skvělé, jednoduché:“ vidíš, Máňo, jak jsi hledala ty klíče minule? No jo, Franto, ty pořád máš drobné po kapsách, pořád taky něco hledáš.“ A lidé to zbaští. Budeme mít virtuální peněženku v malinkém mikročipu pod kůží v ruce. Nikdy už nebudeme litovat, že jsme si zapomněli peněženku, vždycky si budeme moct koupit kávu nebo občerstvení. Můžeme v čipu mít vizitku, prostě vždycky to bude lákavé s tím, že to bude dobrovolné, a my sami si budeme určovat, co budeme mít v čipu nahrané. Ano, budeme, ale pouze zpočátku. Je třeba prolomit tu odmítavou bariéru.
Propagace čipování: Výhody a benefity + společenská prestiž
Pojďme na další kapitolu, výhody a benefity. Ovšem jak už to tak bývá, a je to stejné i s vakcínou proti covidu, ta dobrovolnost bude postupně vykupována některými nevýhodami, které budou z absence čipu plynout. Lidé s čipy se budou zvýhodňovat třeba i v rámci sociálního kreditního systému. To je efektivní nástroj k tomu, jak lidi dobrovolně donutit, aby si čip nechali implantovat. A vsaďte se, že globalisté to umí výborně ošetřit.
Lidé budou motivováni různými pobídkami a výhodami služeb, ať veřejných či soukromých, že si nakonec ten čip nechají pod kůži vstřelit naprosto dobrovolně. Masová veřejnost bude sama chtít podkožní čip. Nebudu tady rozebírat zavádění tohoto sociálního kreditního systému v Číně, protože to bych se příliš odchyloval od páteřního tématu, kterým je podkožní čip, ale zkusím si zahrát na architekta myšlenky čipování, na sociálního inženýra, který dostane za úkol přesvědčit veřejnost o výhodách čipování.
Máme aplikaci na objednávání jízdenek na vlak, tramvaj, autobus, městskou hromadnou dopravu. Pokud máme čip, budeme mít o 10% lacinější měsíční nebo roční paušál. Bez čipu to bude o 10% dražší. Čip je dobrovolný. Platíte nájem ve státním, magistrátním, obecním či jakémkoli bytě? S čipem to budete mít měsíčně o 5% lacinější. Bez čipu o 5% dražší. Nájem 17 tisíc bez čipu, nebo o 850 korun méně s čipem? Čip je ale dobrovolný. Chcete dosáhnout na superslevu v supermarketu? Můžete, ale pouze s čipem. Čip je ale dobrovolný. Chcete si pronajmout kolo nebo elektrickou koloběžku v rámci bikesharingu, nebo auto na carsharing? S čipem máte opět 10% slevu. Čip je dobrovolný. Chcete si vzít hypotéku, nebo půjčku u banky? Banky vám s čipem budou nabízet nižší úroky. Čip je dobrovolný. S čipem budete mít lacinější cestování třeba business třídou ve vlacích. Čip je dobrovolný. Dostanete se třeba k výhodnější zdravotní péči s čipem, budete mít lacinější spoluúčast u obvodního lékaře, vyšetření u zubaře. Čip je ale dobrovolný. Pokud budou mít vaše děti čip, budou mít nárok na umístění v lepších školách, nebo ty stávající školy jim poskytnou slevy na kroužky, nebo stát vám poskytne slevy na učebnice, sešity, školní potřeby. Čip je dobrovolný.
Systém si vás bude hýčkat. Už chápete? Čip bude stále dobrovolný, ale lidé s čipem budou patřit do privilegované vyšší sorty, kasty společnosti. S čipem budete čerpat řadu výhod, řadu benefitů. A kolik procent myslíte, že těmto mnohým pobídkám odolá? Kolik lidí bude hledět na principiální důvody totální kontroly, Big Brother, ideopolicie, před výhodami lacinějších služeb téměř ve všech odvětvích našeho každodenního života?
A díky čipu Vám takové výhody mohou klidně sebrat. Pokud se nebudete chovat tak, jak chtějí vládci, pokud budete volit ty špatné extrémistické strany, pokud nebudete číst ty správné knížky, pokud nebudete obdivovat ty správné kulty typu Václav (Flaška) Havel, pokud budete poslouchat ten zlý nenávistný Svobodný vysílač a pokud se budete stýkat hlavně s takovými lidmi, kteří jsou společensky nežádoucí. Ale navzdory tomu všemu, čip bude dobrovolný. Kolik lidí odolá sladkým slibům a lahodným cukrátkům slev a výhod s čipem?
Propagace čipování: Naše zdraví
Pojďme na další kapitolku. Podkožní čipy budou kromě jiného obsahovat i kompletní záznamy o našem zdraví – zdravotní kartu. V čipu bude uložena veškerá dokumentace pacienta a lékař si tak prostřednictvím čipu vyhledá naše rentgeny, nálezy, záznamy operací, léky, které třeba užíváme, alergie nebo třeba anamnézu.
Kdo k tomu bude mít přístup? Můžeme se dohadovat sami. Ovšem v rámci propagace čipování se určitě dočkáme toho, že podkožní čipy budou vykreslovány jako hlídači našeho zdraví. To si můžeme představit jako komplexní monitorování naší tělesné kondice přímo pod kůží s údaji v reálném čase o tom, co probíhá v našem těle. Např. v jižním Švédsku existuje společnost DSruptive, třetí odkaz na ni přikládám do popisu pořadu,
a tato společnost, která sídlí na univerzitě v jižním Švédsku, přistupuje k podkožnímu čipu v rámci možnosti sledování zdraví jako na sběr dat online. Přejedeme po iPhonu a budeme moci sledovat okysličení krve, teplotní profil, vzorce srdečního tepu, vzorce dýchání atd. Podkožní čip nás třeba bude upozorňovat na nedostatek tekutin v našem těle, že bychom se měli jít napít, že jsme dlouho vzhůru, že bychom měli jít spát, ale v horším případě v propojení s 5G lednicí nám bude znemožňovat konzumaci některých potravin, na které máme chuť, třeba když máme náběh na cukrovku, tak nám automatickým zámkem zablokuje lednici, protože monitoring tělesné funkce ukáže vysokou koncentraci cukru atd. V horším případě nás napráská našemu lékaři, resp. zašle údaje k vyhodnocení automatickému monitorovacímu středisku, které na dálku s využitím umělé inteligence bude schopno reagovat na náš zdravotní stav.
Samozřejmě spousta lidí se na to chytne, protože je to možnost, jak skvěle optimalizovat naše zdraví. Čip se bude vykreslovat jako přelomová technologie pro naše zdraví, zejména třeba pro seniory. Naší babičce nebo dědečkovi se zvýší tlak, nebo upadne, a čip okamžitě vyšle signál záchrance ambulanci s údaji o adrese, aby přijela rychlá. Čip zřejmě odemkne i dveře po přiložení příslušné vstupní kartičky na dveře seniora, prostě aby se dostali dovnitř, když by byl senior imobilním, nemohl by k těm dveřím přijít. Když je takový senior třeba v bezvědomí přivezen do nemocnice, záchranář mu z ruky jednoduše naskenuje čip a získá tím informace třeba o alergiích, lécích, které pacient užívá, nebo dalších nemocech, kterými trpí, třeba cukrovka atd.
Vnoučata jistě zajásají, to je báječné, to je nádhera, a přemluví bábu, přemluví dědka, aby si čip nechali nastřelit, je to přece pro jejich zdraví. Víme už, jak dnes funguje zfašizovaná mládež sluníčkářské galérky, která peskuje prarodiče, když poslouchají alternativu Svobodný vysílač, to nesmíš, tam jsou konspirace, dezinformace, to je špatné médium, musíš si zapnout tu Českou televizi, to je správné oficiální pravdivé médium.
Jak myslíte, že budou fungovat při propagaci čipů? Bude to ještě daleko horší. Když je média navíc nakrmí, že než abyste šoupli vaše prarodiče kamsi do domova důchodců, tak jim nechte vstřelit čip a systém se vám o ně postará, tak bude hotovo, bude vymalováno. Ty čipy budou fungovat na různé podněty. Třeba inženýři z Kalifornské univerzity v San Diegu vyvinuli nový typ podkožního biosenzoru, který bude nepřetržitě sledovat, jestli uživatel nepije alkohol nebo neužívá opiáty. Ten hlavní senzor je potažený molekulami enzymu alkohol oxidázy, který specificky reaguje s alkoholem. Zbývající dva senzory sledují další parametry v těle, například úroveň kyselosti prostředí. Ten čip sleduje pacienta celý den, v pravidelných intervalech. Odkaz číslo 4 přikládám do popisu pořadu.
https://www.theengineer.co.uk/injectable-biosensor-sensor/
Takže koncepty, jak to provádět, už tu máme, jde jen o to, jak je masově rozšiřovat formou toho podkožního čipu.
Propagace čipování: Zlepšete si paměť!
Pojďme na další kapitolu. Já jsem zapomněl, jak se jmenuje, jo, zlepšete si paměť. No, vidíte to, už bych ten čip taky potřeboval. Snad jenom málokdo se může pochlubit bezproblémovou pamětí. Nejde pouze o přirozené zhoršování naší schopnosti vybavit si znovu vzpomínky, ale paměť je likvidovaná i celou řadou neurologických chorob, typicky Alzheimerova choroba.
Přicházíme k výzkumu doktora Roberta Hampsona, jehož výzkum pracoval na zlepšení paměti pomocí implantátů, zatím jen vnějšími stimuly. Jeho tým pracoval na tom, aby si lidé rychleji vybavili krátkodobé vzpomínky. Toho docílili množinou malých elektrod umístěných do různých částí mozku. Ten projekt probíhal na americkém WakeForestBaptistMedical Center. Účastníci pokusu dostali za úkol zapamatovat si jednoduchý obrázek a najít jej po krátké pauze mezi dalšími podobnými obrázky. Údaje z pokusu poté analyzoval separátní tým doktorů Theodora Bergera a DongSonga a vytvořil prediktivní počítačový model odhadující, které mozkové vzorce budou při které činnosti aktivní. Nakonec ten program aktivoval elektrody pacientů, které pomohly díky elektrické stimulaci výrazně zlepšit činnost jejich krátkodobé paměti o 35%.
Tato stimulace mozku může mít dalekosáhlé účinky nejen pro civilisty, ale třeba i policisty nebo vojáky. Je tedy možnost, že se podobné implantáty budou používat nejen jako externí stimulace mozku, ale postupně se budou zašívat do některých částí lebky. Tady opět vidíme využívání technologie pro zpočátku bohulibé účely. Lidé mají Alzheimera, takhle by se jim mohla zlepšovat paměť, nebo až budete starší, mohla by se vám také zlepšit paměť, tak si třeba za 5, 10 let můžeme koupit takový implantát. Nezní to cool, trendy, atraktivně, inovativně, progresivně? Řekne si mnoho lidí.
Jenže tuto Hampsonovu studii financovala americká vojensko-výzkumná organizace DARPA. Ta aktivně podporuje výzkum neurálních rozhraní a implantátů pro posílení paměti i učení – to celé s cílem připravit vojáky pro konflikty 21. století. A už jsme doma. Bohulibá myšlenka a hned to má armáda.
Stejně jako ovlivňování, kontrolu a ovládání počasí, o kterých jsem hovořil na základě oficiálních vládních dokumentů v mých minulých pořadech. I tady zpočátku bohulibou myšlenku přenést deště do suchých oblastí k zavlažení půdy unesla armáda, a dnes, škoda mluvit. Takže zlepšení paměti díky implantátům, díky čipům, bude jedním z atraktivních nástrojů, jak veřejnost na čipování nastavit tak, aby byli lidé k této myšlence stále vstřícnější a přátelštější. Mimochodem tato Hampsonova studie byla publikovaná na JournalofNeuralEngineering. Odkaz číslo 5 vám přikládám k této kapitole v popise pořadu.
http://iopscience.iop.org/article/10.1088/1741-2552/aaaed7
Propagace čipování: Mějme naše děti v bezpečí
Pojďme na další kapitolu. Každý režim, každý systém ví, že nejlépe se ovládne národ výchovou nové generace. Generace, která bude vstřícná k režimu. Generace, která bude čerpat své výhody a benefity tím, že nebude přemýšlet nad tím, že celý systém je špatně. Samozřejmě, že se upouští ventil společenského hněvu nějakými kauzičkami většími či menšími, aby lidé měli pocit, že se něco děje, občas je nějaká mřenka potrestaná, někdo jde sedět do tepláků za katr, lidé si mnou ruce, jak to s tím Romanem Janouškem dopadlo, že ho odsoudili, spravedlnost přece jen nějaká existuje.
To je pravidelně upouštěný hněv společnosti jako jeden z nástrojů, aby se lidé příliš nebouřili a nesmetli s sebou i řídící skupiny v zákulisí. Vytvoří se několik part, které mezi sebou soupeří, aby se dostali k lizu, ke státním zakázkám, a tak na sebe navzájem odpalují nějaká kompra, ostřelují se, ale vždy jsou to věci, které se dějí uvnitř systému. Někdo tomu říká očistný samočistící mechanismus. Ovšem jde o stále tentýž rybník, který si ti přísloveční kapři nevypustí. Řešíme jednotlivé chaluhy, sinice, ale neřešíme zkaženou vodu v rybníce.
Na první prioritě, a to tady u nás na SVCS řešíme neustále, si lze pojistit trvání systému. Pokud si vychováte vstřícnou generaci, máte téměř hotovo. Jenže potíž je s rodiči, kteří nejsou tak manipulovatelní, tak tvární jako plastelína. Tady se systém musí hodně snažit. Pokud to nejsou rodiče, kteří jsou státními zaměstnanci, nebo rodiče, kteří to drtí někde v korporátu a jsou akorát strojem na prachy, tak to má systém velmi těžké je přesvědčit, aby byli poslušní.
Oni mají své zažité zkušenosti, díky praktickému životu vymodelované vzorce, jak co funguje, jsou charakterově vyprofilovaní, ukotvení. A jedním z nástrojů, jakým je systém snaží zahnat pěkně do ohrádky, je čipování jejich dětí. A jak to systém odůvodní? Přece bezpečím jejich dětí. Ano, můžete dítěti pořídit náramek s GPS lokátorem napojený na aplikaci ve vašem mobilu a v reálném čase tak budete sledovat, kudy se dítě s hodinkami pohybuje, zda se neodchýlilo od své trasy škola – domov, ta aplikace vás upozorní, pokud dítě opustí obvyklou trasu a také jste přes hodinky s dítětem stále ve spojení. Odkaz číslo 6 přikládám v popise pořadu.
Ale to stále není ono, náramek a hodinky s GPS lokátorem nejsou pevnou součástí těla. Zato čip, panečku, to by byla přece jistota, Jste přece zodpovědní rodiče, chcete, aby vaše dítě bylo v bezpečí. Co jste to za rodiče, vám snad nezáleží na tom, aby se vašemu dítěti na cestě do nebo ze školy nic nestalo? Krásným příkladem k tomu jsou únosy dětí. Dítě někam zmizí, je po něm vyhlášené pátrání, policie pročesává okolí, rodiče obvolávají kamarády své ratolesti, dítě zmizelo.
Takových případů se stává stále víc a víc. A teď přichází co? Čip pod kůži. I když nevím, jak by takový čip měl fungovat, protože čipy fungují na bázi pasivní čtečky, nikoli aktivního vysílače třeba na buňky mobilních operátorů, ale tohle přesně systém chce. A pokud byste si mysleli, že jde o nějakou čerstvou věc, rozhodně se nenechte mýlit. Reportáž z 25. října 2010 na Českém rozhlase, ve které se začínalo o čipování dětí hovořit (pod odkazem č. 7) a zde si povšimněte, jak se posouvá takzvané Overtonovo okno. O tom budu hovořit v závěrečné kapitole, ale tady se hovoří o tom, že dítě není pes, a proto je čipování dětí kontroverzní záležitostí, ale o 11 let později se už hovoří o zcela běžném čipování ve Švédsku, kde je to moderním trendem. K tomu se dostanu ve speciální kapitole Čipování ve světě, pojďme si ale rozebrat část této reportáže z roku 2010.
Při poslechu vnímáte, jak podbízivě a manipulativně tu argumentují únosy dětí a dělají to velmi šikovně, oni netvrdí, že čipování by to vyřešilo, ovšem nabízejí to jako jednu z variant. Zmiňují tu ředitelku nadace Naše dítěZuzanu Baudyšovou, která poznamenala, že než aby dítě bylo unesené, tak to raději očipovat, i když je to krajní cesta. Následuje milující babička jako vystřižená z Boženy Němcové, která zkormouceným hlasem ujišťuje, že než aby dítě bylo unesené, tak to raději svá milovaná vnoučátka Barunku, Vilímka, Adélku a Jana očipovat. Vy také přece milujete své dítě, jako babička Boženy Němcové své vnouče v té reportáži, ne? Všimněte si té psychologické propracovanosti, jak tu nabízejí černobílou variantu jako východiska. To je velmi nebezpečný způsob mediální manipulace na té emocionálně-psychologické bázi.
Oni tu nerozebírají prevenci co dělat, aby se minimalizovalo to riziko únosu dítěte: „nemluv s cizími lidmi, nedávej se s nikým do řeči, nechoď opuštěnými uličkami, i když je to třeba nějaká zkratka, neměj na uších sluchátka s hudbou, protože neslyšíš, jestli se k tobě třeba zezadu někdo neblíží a vezme tě po hlavě“. Samozřejmě je to odvislé od věku dítěte. Ne, vůbec nic takového.
Jako jedinou variantu řešení proti únosu tu uvádějí krajní možnost – čipování. Abych byl korektní, od zhruba čtvrté minuty reportáže uvádějí i nevýhody, etické, právní a medicínské, ale celé mně to přišlo subjektivně zabarvené ve prospěch čipování, kde ty nevýhody poukazováním na ideopolicii a Orwellův román 1984 byly až dál v té reportáži. Vždycky, když se chce něco zmanipulovat, výhody se uvádějí na začátku a nevýhody až potom. Někdy si všimněte, že to není naopak, že by nejprve taxativně vyjmenovali nevýhody hned na začátku. Tato reportáž je z roku 2010, v popise pořadu máte k této kapitole odkaz číslo 7.
Já předpovídám, že nebude daleko doba, kdy začnou tato sugestivní emocionální vydírání rodičů v médiích skrze vlastní děti znovu oprašovat. Musíme se na to předpřipravit, protože jejich manipulativní nástroje jsou velmi sofistikované. Vezměte si, že prioritou, alfou omegou každého systému je, jak se udržet u moci. A je jedno, jestli jde o totalitu, monarchii, nebo takzvanou demokracii. Ta se sice ohání demokracií, ale v podhoubí vidíme spojnice mezi politikou, justicí, policií a podsvětím, různými skupinami, partami, kámoši, pořád jde o stejné schéma, jak se udržet u moci. A každý tento systém zkoumá psychologii davu, manipulaci s davem, sociální inženýrství, ovládání masy.
Stále tyto metody ovládání precizují, vylepšují, inovují o nové technologie, zvukové podkresy, volbu slov, vytěsňování jiných možností, volbu obrazového materiálu atd. Nemysleme si, že systém usiluje o naše blaho, lepší život, abychom měli klid, dostatek volna pro naši rodinu, koníčky, zábavu, více času stráveného s rodinou. Nenechte se vysmát. Musíte do práce, do práce, do práce, každý den, od rána do večera, do práce, do práce, do práce, mezi tím dítě šoupnete do školy, a aby nebylo doma, tak máte hromadu kroužků. O to víc musíte do práce, do práce, do práce, abyste na ty kroužky vydělali, je to neustálá honička k zaplacení měsíčních výloh a pravidelných účtů plus energie, do toho pojištění, údržba auta, palivo do auta, pokud ho máte, do toho chtějí, abyste si spořili na důchod do soukromého fondu, stále více lékařských úkonů nehradí pojišťovna, také to musíte zaplatit, do toho přemrštěné nájmy za byty, které vám nikdy nebudou patřit, protože si na to za tu veselou bídu nikdy nevyděláte.
Banka vám hypotéku nikdy nedá, a pokud náhodou dá, tak musíte 30 let do práce, do práce, do práce, a celých 30 let neztratit zaměstnání, protože dvakrát se opozdíte se splátkou a milá banka schlamstne i ten byt, který jste spláceli třeba 29 let. Už vám zbýval jen rok do konce splátek, ale přišli jste o práci, o práci, o práci, a celých 29 let splácení najednou v čudu. Takže pořád do práce, do práce, do práce.
Pokud si uškudlíte pár tisícovek na nějakou dovolenou a máte špatné svědomí, že jste si urvali dva týdny za rok, abyste si odfrkli někde na dovolené, je to tragédie. Probíhá automatizace, robotizace, systém 4.0, stále se o tom hovoří, ale místo toho, aby stroje stále více pracovaly za nás, máme my stále víc a víc práce.
Systému nejde o náš klidný, pohodový život s rodinou, s dětmi. Musíme do práce, do práce, do práce, makat, holoto, hákovat, nekecat, držet hubu, na hubu roušku a alou do práce, nepřemýšlej, moc to škodí, kušuj, do práce, do práce, do práce. Takže pokud nám média začnou kolektivně tvrdit, a všimněte si, vždycky nějaká nová myšlenka, teze, se nevyskytne v jednom médiu, ale začnou o tom jako na povel koordinovaně kolektivně hovořit všechna média současně.
Není to žádný izolovaný osamocený výkřik, vždycky to přijde tak nějak pervazivně, všeprostupně. A pokud tato média začnou svorně tvrdit, jak byste měli zabezpečit své dítě, a jednou z variant, byť krajní, je čipování, musí se vám v hlavě rozsvítit varovná červená kontrolka. Něco je špatně. Proč tak najednou zčista jasna, náhle, zničeho nic se o tom začalo hovořit? Systém ví, že efektivní možností, jak odbourat odpor proti čipování, je skrze naše děti.
Vždyť to vědí všichni včetně výrobců reklam na dětských kanálech, že nejlepší způsob, jak vytáhnout prachy z peněženek rodičů, jsou děti. Tak přes ně hrnou reklamy jak na běžícím páse. A vy přece jako zodpovědní rodiče chcete, aby vaše děti byly v bezpečí, aby je nikdo neunesl, nebo ne? Vždyť to přece tvrdila velká autorita, ředitelka nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová. Zaštítění autoritami, které začnou prosazovat nějaké systémové teze, je další z řady nástrojů, jak ovlivnit masu. To tvrdí prestižní renomované autority s vysokým společenským kreditem, tak přece musí mít pravdu, vědí, o čem mluví.
Sledování skrze čipy
Z kapitoly dětí přecházím do další kapitoly sledování skrze čip. Konec předchozí a začátek této kapitoly se tak trochu mísí dohromady a úzce spolu souvisí. V této reportáži, kterou jsem s vámi rozebral, odhaluji i skvěle další nesmysl, kterým nás budou krmit a kterému se propagátoři čipování vysmívají. Oni říkají, vyhoďte všechny karty s pasivní čtečkou, když nechcete čip pod kůži, protože ten čip by fungoval naprosto stejně. Jenže v této reportáži uvádějí, že – pojďme se tím prokousat.
Takže ty čipy nejsou žádné pasivní čipy, ale sledovací aktivní čipy. Jak jinak by přece mohli to dítě vyhledat, kde se právě nachází? Přes buňky mobilních operátorů? Nebo by to fungovalo přes satelity v rámci GPS? Proboha, tak silný signál vysílaný z toho čipu v našem těle být nemůže. Tady vidíme, jak se všichni ti propagátoři čipování nádherně střelili do vlastní nohy, protože z té reportáže je zcela jasné, že nejde o nějaké pasivní čipy s čtečkou, ale sledovací čipy. Čipy, skrze které může policejní stát kdykoli vyhledat, kde se právě nacházíme. Zní to tu naprosto jasně.
Skrze čipy nás dokáží lokalizovat do několika minut, jak se v reportáži uvádí. Nebo nám chce někdo namluvit, že policisté začnou pročesávat všechny byty, zvonit u dveří všech bytů v každém patře v panelácích a žádat, zda by mohli oskenovat jejich dítě pro identifikaci, že se v okolí nějaké dítě ztratilo? A i kdyby v tom bytě vážně únosci s dítětem byli a ukrývali ho tam nebo věznili, tak myslíte, že by policistům určitě otevřeli a nepředstírali by, že nejsou doma, proboha?
Policisté nevyrazí dveře u každého bytu, kde jim nikdo neotevře, aby se přesvědčili, že tam skutečně nikdo není, jednoduše budou zvonit a ťukat dál. Nebo jak si někdo představuje, že by postupovali? Nebo stavět všechna auta, jestli náhodou tam v kufru nemají dítě s čipem, který by pro identifikaci oskenovali? Když únosci vědí, že by to policisté dělali, a zmizení dítěte se přece nahlašuje, oznamuje nejdříve po 24 hodinách, kdy už jsou únosci s dítětem dávno pryč?
To je přece holý nesmysl a snad si někdo nemyslí, že to tak bude probíhat. V čipu bude aktivovaný GPS lokátor, úplně jednoduše. A ještě nám chce někdo vykládat, že čipy pro dospělé by byly jiné? Že by si systém nechal ujít takovou jedinečnou příležitost, aby si čipováním nepojistil možnost lokalizace obyvatel skrze sledovací technologie?
Navíc britská vláda přišla už v roce 2008 s projektem sledování delikventů skrze satelitní technologie a podkožní čipy. Chtěla tak nahradit identifikační náramky. Ten „špiočip“, jak se mu tehdy začalo říkat, měl být britským vězňům implantovaný do ramene. Skládá se ze skleněné kapsle, samotného čipu, měděné antény a zařízení, které začne vysílat data, až k tomu bude zvenčí vyzváno. Do popisu pořadu přikládám odkaz číslo 8 na britský deník Independent z roku 2008.
https://www.independent.co.uk/news/uk/politics/prisoners-be-chipped-dogs-769977.html
Takže pokud se tomu bude někdo vysmívat, že v čipu pod kůží bude jen obyčejná pasivní čtečka jako na platební kartě, kterou nosíme v peněžence, odkažte ho na tento úsek. Tady se naprosto usvědčují. Ano, máme průmyslové kamery na každém rohu, ano, nosíme s sebou mobil, ale vždy si můžeme vzít kšiltovku a černé brýle, vždy můžeme mobil vypnout nebo ho nechat doma záměrně, nebo ho zapomenout, ale čip pod kůží je s námi svázaný na věky.
Ideálním způsobem, jakým bude systém manévrovat rodiče, protože skoro každý má minimálně jedno dítě, je skrze bezpečnost našich dětí. Připravme se na to. V neveřejných zdrojích se hovoří dokonce o fenoménu takzvaných biomorfogenetických polí. Co to znamená. Tato biomorfogenetické pole v rámci daného systému dokáží sledovat obyvatele kdekoli na planetě. Kdekoli znamená skutečně kdekoli, nad zemí, pod zemí, nebo ve vodě.
Uvědomme si, že ten mobil se sledovacím zařízením můžeme odložit, vypnout, zahodit. Stejně tak jako navigaci GPS v našem autě. I když u aut projíždíme mýtnými bránami, kde je značka našeho auta stejně zachycená, ale brány nejsou úplně všude, pouze na dálnicích. Vždy ale máme tu možnost volby. Zatímco s nastřeleným čipem pod kůží tu volbu ztratíme. Jak vidíme, a jak uvádějí v té reportáži o unesených dětech, ty čipy by je sledovaly formou GPS, lokalizovaly by jejich pozici. Tak ať si z nás nikdo nedělá šašky, že to jsou nějaké neškodné čipy s pasivní čtečkou.
Kdybychom nechali naše děti nastřelit čipy, musíme přece počítat s tím, že jednou vyrostou. Ten dohled a šmírování jejich pohybu už potřebovat nebudou. A co potom? Ten čip si nechají vyříznout? Nebo co bude probíhat dál? Stejně tak se argumentuje s čipovanými psy. Argumentuje se tím, že když se nám náš pejsek ztratí, tak ho díky čipu co? Tak ho díky čipu najdeme. Takže to je druhý typický příklad, kdy nám vlády, elity a korporace nestydatě a nehorázně lžou do očí.
Čipy mají sledovací moduly v rámci lokalizace pomocí GPS navigace, které musí vysílat. Jak jinak by ty pejsky chtěli podle čipu najít? Tak, že je lokalizují. Stejně jako unesené děti by lokalizovali? Vždyť to jsou tak třeskuté důkazy, jak nám ti gauneři lžou do očí jak červení psi. Tvrdí, že čip je neškodný, že má v sobě jakousi pasivní čtečku, vysmívají se ostatním, kteří tvrdíme, že je to začátek totální kontroly a sledování, ale jedním dechem dodávají, že čip implantovaný do psů nám toho pejska najde, když se ztratí. Čip implantovaný našemu dítěti ho najde, když se ztratí. Slyšíte tu absurditu, ten naprostý kontrast, čím nás krmí, a co hned v další větě vyvracejí?
Jak jsem uvedl v kapitole pro sledování, tak ty neškodné čipy s pasivní čtečkou jsou jen takové lákadélko, cukrátko, aby se lidé nenásilnou formou přesvědčovali, že všechno mají pod kontrolou, všechno mají ve své režii. Jenže pak přijde aktualizace, update, upgrade a čipy budou sledovací a různé pobídky, stimuly, motivace, zvýhodňování očipovaných lidí budou zvyšovat procentuální podíl očipovaných obyvatel.
Ještě jednou zopakuju informaci, které jsem se věnoval v kapitole druhů čipů a variantám jeho použití, protože to považuji za maximálně důležité a stěžejní. Uvnitř čipu je NFC čip, anténa, která má tvar cylindrické cívky a ladicí kondenzátor, v podstatě miniaturní elektromagnetická cívka. Čip v těle je naladěný na určitou radiovou frekvenci. V obvyklém případě jde o frekvenci 13,56 MHz. Samotný NFC čip je sám o sobě pasivní, nic nevysílá, ale v elektromagnetickém poli dojde pomocí indukce k vybuzení malého elektrického proudu v anténové spirále, proud aktivuje čip a opět přes spirálu odešle bezdrátově své ID a zprávu o délce obvykle několika desítek bajtů. Obvykle jde o číslo ID zařízení, které identifikuje uživatele v databázi poskytovatele NFC čipu a zbytek už probíhá na internetu.
Elektromagnetická indukce je tak všechno, co je potřeba k aktivaci NFC čipu. Ty už jsou běžně používané v mobilních telefonech k placení v obchodech pomocí přiložení mobilu k platebnímu terminálu. Funguje to na stejném principu, jenom NFC čipy jsou umístěné v terminálu a v mobilu, ale tyto čipy jsou nastřelené pod kůži. A v tom spočívá to nebezpečí podkožních čipů, riziko, kterého si musíme být vědomí. Ten princip identifikace při platbě funguje stejně jako u mobilních telefonů. Banka, Google nebo Apple a poskytovatel plateb se dozví i další tři údaje: Sériové číslo SIM karty telefonu, sériové číslo zařízení telefonu IMEI a údaj o držiteli telefonu podle našeho Google ID nebo Apple ID. Google a Apple mají pak dokonalý nástroj ke sledování člověka 24 hodin denně k monitorování platebních a pohybových návyků.
Proto logickým následujícím krokem pro placení přes mobilní telefony z nalinkovaných karet jsou podkožní čipy. Ty fungují v rámci naší identifikace úplně stejně jako mobily. Tímto způsobem je možné nás sledovat absolutně a totálně. Zatímco u mobilů si můžeme vybrat, jestli chceme platit hotově nebo jen samotnou kartou, i když i to je diskutabilní, ale chápu, že když si koupím pizzu nebo 20 dkg vlašáku a dva rohlíky, tak to Velkého bratra nerozhodí. Nicméně máme stále možnost výběru. S podkožním čipem tu možnost výběru ztratíme.
V rámci sledování mě napadají třeba možnosti uplatnění podkožních čipů pro sledování a dohled nad vojáky, diplomaty nebo jinými významnými členy vlády, sledování, lokalizace a dohled nad lidmi, kteří se rádi zabývají extrémními sporty, jako třeba turistika, lyžování, horolezectví, potápění atd., a kteří by se mohli v následku nehody vážně zranit. Podobné metody propagace čipu jako je snadný přístup k placení, našim přístupovým heslům, vstupu do budov, bezpečnosti našich dětí, naše zdraví nebo vylepšování naší paměti bych tu mohl uvádět dál a jistě by se jich našlo mnoho. Já jen těmito kapitolami chci uvést argumenty, kterými nás dříve či později zahltí korporátní média.
Postupně se ale budou čipy využívat třeba pro zaměstnance, aby mohli do práce. Pro nakupující, aby mohli do obchodů. Pro pacienty, aby mohli do nemocnice. Pro každého, kdo se potřebuje legitimovat státním orgánům. Nebo pro děti, aby mohly do škol. A čip bude samozřejmě nést informaci, zda bylo dítě testované a kdy, nebo hlavně, zda dítě bylo očkované proti covidu.
Záznam o očkování bude ověřitelný skrze podkožní čip na ruce každého školáčka. A paní učitelka prvního září přeskenuje skenerem ruce dětí ve třídě a řekne, že Honzík a Zuzanka musí říct rodičům, protože podle skenu jejich čipů jim očkovací vakcína vyprší už v polovině října. A když nebudou očkované, budou muset děti zůstat doma, protože informační systém školy napojený na poskytovatele čipů začne ječet a posílat emaily, že ty a ty děti od dnešního dne mají propadlé očkování. A škola bude volat rodiče, aby děti neposílali do školy a nechali je doma na distančním vzdělávání.
Stejné to bude i v obchodech, prodejnách u dveří před vstupními rámy. Ano, občane, můžeš vstoupit do prodejny, do obchodu, čip byl ověřen. Buď dobrý, občane! Nebo kdo bude chtít platit osobně na pobočce, tak jedině s podkožním čipem. Přiložíte ruku na plexisklo, které odděluje vás a úřednici, platba proběhne přes NFC čip bezdrátově. Když člověk přijde do nemocnice, tak mu vyjedou zdravotní dokumentaci od obvoďáka přes NFC čip v zápěstí. Kdo nebude mít NFC čip, bude se muset dokumentace posílat poštou, za peníze, složitě, zdržování, na pacienta se budou sestry dívat jako na kverulanta, že je nějaký divný a nemá čip. A co třeba zaměstnanci, to bude masakr.
Dnes je čip vykreslovaný jen jako možnost náhrady klíče nebo kartičky u dveří pro vstup do budovy, kanceláře. Oni vám neřeknou, nemohou říct, že když budete chtít pracovat kdekoli, musíte si nastřelit odborářský podkožní čip, ten má výhody, kromě očkování jsou tam i slevy v kantýně, podnikový příspěvek na bydlení, na dovolenou, třináctý a čtrnáctý plat a čtvrtletní bonusy. Bez čipu nic z toho nebude, je ti to jasné, Franto? A jací zaměstnanci odolají a čip si nenechají nastřelit? Opět jako všude, zvýhodnění, pobídky, motivace, stimuly, benefity. Pohodlí, privilegia a slevy, které jinak získat nepůjde, jedině s čipem.
Další fází bude vyhození z práce za to, že jste si podkožní čip odmítli dát nastřelit. Myslíte, že si vymýšlím? Podívejte se na odkaz v popise pořadu k této kapitole. Takový případ se odehrál v USA. V roce 2015 byla žena propuštěná z práce poté, co si z mobilu odstranila aplikaci pro sledování zaměstnanců, která zaznamenávala její pohyby, i když nebyla v práci. Odkaz číslo 9 v popise pořadu.
V dalším nedávném případě bylo zjištěno, že zaměstnavatel požadoval, aby zaměstnanci poskytli vzorky DNA pro genetické testování poté, co byly na jejich pracovišti nalezeny lidské výkaly. Odkaz číslo 10 na tuto kauzu také přikládám, vyšlo to dokonce na Reuters.
Takže vážně si myslíte, že se s vámi nějaký zaměstnavatel bude mazat, když se dobrovolně nepodrobíte očipování v první fázi díky benefitům, nabídkám a motivacím? Přijde druhá fáze, kdy vás jednoduše vyrazí. Takové případy tu máme, už proběhly, jsou zdokumentované. Oni to nezdůvodní, že vás vyhazují kvůli čipu, ale jednoduše vám neprodlouží smlouvu, vezmou někoho jiného. A jednoho dne? Jednoho dne přijdete na úřad, do krámu, do fitka, kamkoli, a neotevřou se vám dveře a nevpustí vás dovnitř. Proč? Protože na dveřích bude chybět klika.
Jakto, co se děje, co je to za žert, kam zmizela klika? Nikam nezmizela, dali ji pryč. Místo kliky je na dveřích nainstalovaný pouze NFC zámek, který se otevře jen tehdy, pokud příchozí venku přiloží zápěstí, načte se jeho NFC identifikační číslo, informace se přenese do NFC zámku ve dveřích a díky 5G síti se NFC zámek připojí na internet a server NFC poskytovatele. Z databáze ve zlomku vteřiny zjistí, jestli držitel čipového implantátu má čerstvé testy nebo očkování proti covidu.
A když tohle nainstalují na dveře škol, na brány závodů a fabrik, na brány nemocnic, na dveře obchodních center, restaurací, stadionů, na bezpečnostní rány v budovách, tak najednou zjistíte, že bez čipu a bez očkování vás nepustí ani na veřejné záchodky, protože čip, protože covid.
Až takhle daleko to může dojít, protože stát, systém si nenechá ujít jedinečnou příležitost, jak si svou moc upevnit navěky totální kontrolou obyvatel. To si buďte jisti. Žádný systém na světě si tuto jedinečnou příležitost nenechá proklouznout mezi prsty. Od chvíle vstřelení podkožního čipu vězte, že každá státní hranice, kterou překročíte, každý váš nákup, každý vytočený hovor telefonem, každá věž mobilního telefonu, kterou projdete, všichni přátelé, se kterými se setkáte, každý článek, který píšete, web, který navštívíte, a předmět, který napíšete, je v rukou systému, jehož dosah je neomezený, ale jehož záruky zneužití nejsou žádné!
Pamatujeme si jistě na největší zpravodajský skandál v moderní historii. Byla odhalena síť hromadného sledování, organizovaná Národní bezpečnostní agenturou Spojených států NSA. Ten algoritmus Národní bezpečnostní agentury NSA s kódovým označením PRISM a XKeyscore roky sbíral soukromá data desítek milionů jednotlivců v USA a po celém světě, včetně jejich e-mailů, telefonních hovorů a historie prohlížečů. Program PRISM a XKeyscore odhalil Edward Snowden. Ale nemysleme si, že se to děje v jakési vzdálené Americe, protože tohle mělo přesah i k nám.
Na podzim 2016 ležela v české Poslanecké sněmovně novela telekomunikačních zákonů číslo 285/2005 sbírky, která sice nebyla přijatá, ale tato novela podle návrhu ministerstva obrany, tehdy ještě Martina Stropnického, dala vojenské kontrarozvědce neuvěřitelné pravomoci. Třeba bez souhlasu soudu by mohla vojenská tajná služba hromadně sbírat veškerá data o českých občanech a jejich komunikacích. Informaci přinesl iDnes.
Týkalo by se to sběru a shromažďování veškerých našich e-mailů, které odešleme ze svých zařízení. Dále mělo docházet ke sběru všech SMS zpráv odeslaných z mobilních zařízení. Operátoři mobilních sítí a poskytovatelé internetu by byli povinni do svých sítí nainstalovat takzvané black boxy, resp. černé schránky, které by archivovaly veškerá protékající data a následně je třídily pomocí algoritmu na takzvaná big data, což je nové odvětví v IT, které se zabývá hromadným zpracováním obrovských objemů dat. Mělo by tedy jít o stejný systém špehování občanů, který probíhá v USA v rámci programů XKeyScore a PRISM, které odhalil Edward Snowden.
Mimochodem v rámci projektu PRISM americké tajné služby využívaly soukromých e-mailových zpráv, videokonferencí a dalších osobních materiálů z internetu ke špionážním účelům. Je velice zajímavé, že sběr dat a jejich analýzu měla zajišťovat infrastruktura americké firmy Oracle, která spolupracuje s americkou agenturou pro národní bezpečnost (NSA) na realizaci programů XKeyScore a PRISM v USA.
Mimochodem ředitel Oracle je LarryEllison. To bylo v roce 2016, ale o pouhé tři roky později ještě přitvrdili. Česko má tři rozvědky, to víme, bezpečnostní informační službu BIS, pak úřad pro zahraniční styky a informace ÚZSI a vojenské zpravodajství VZ. A právě třetí ze zmíněných rozvědek, Vojenské zpravodajství, prostřednictvím exministra obrany Lubomíra Metnara předložila v roce 2019 návrh novely zákona, který by udělil vojenské rozvědce nevídané pravomoci na hromadné odposlechy a hromadné shromažďování dat na internetu od všech občanů České republiky, a to 24 hodin denně.
Návrh předpokládá, že by Vojenské zpravodajství mělo zákonnou pravomoc nařídit všem poskytovatelům internetu v ČR, aby do svých sítí nainstalovali speciální sondy, které budou sledovat veškerý datový provoz v síti. Toto opatření mělo zajistit, že když začne probíhat hackerský útok například proti nějaké české elektrárně, vojenská rozvědka bude moci pomocí sondy v síti operátora tento útok odhalit a provést např. odvetná opatření. Alespoň tak to bylo předkládané poslancům jako legenda toho, proč bylo třeba zákon přijmout.
Problém je v tom, že je to celé podvod. Nainstalování sond do rezidenčních sítí českého internetu nemá nic společného s obranou české národní infrastruktury, ale jedná se o implementaci české verze amerického špionážního softwaru XKeyscore, který pracuje na úplně stejném principu jako sondy v rezidenčních sítích amerických, a nejen amerických, internetových operátorů. Tyto sondy fungují ve zjednodušeném výkladu jako datové filtry, které analyzují vybrané pakety směřující na vybrané servery a vybrané domény, kdy mnoho těchto serverů i v dnešní době nepoužívá SSL certifikát a zabezpečené HTTPS spojení. Sonda tak umožní zachycovat nešifrované HTTP komunikace.
Co je však mnohem důležitější, tyto sondy umí profilovat uživatele internetu v reálném čase. Sonda třeba zachytí uživatele, který načítá stránky webu, který se třeba zabývá výrobou zbraní. Stránka může být i šifrovaná v transportu HTTPS, ale sondě stačí, kam a odkud pakety směřují, tzn. kdo z jaké IP adresy si prohlíží jaký konkrétní web. Existuje dokonce určitá pravděpodobnost, že se tento český systém stane součástí této americké celosvětové špionážní sítě XKeyscore.
Data o českých “hrozbách” by se teoreticky vyhodnocovala dálkově v USA na serverech americké NSA. Program XKeyscore, který odhalil Edward Snowden, nabízí komplexní práci s velkými daty (Big Data) a umožňuje provádět profilaci hrozeb. Systém pracuje automaticky a odhalí osoby, které navštěvují závadové weby, ihned propojí systém s dalšími databázemi, například karetních společností, kde systém odhalí, že osoba zaplatila kreditní kartou za nákupy chemikálií. Další modul systému se napojí na databázi mobilního operátora a zobrazí hovory vytipované osoby a pomocí GPS snímače v chytrém telefonu i pohyb osoby za poslední dva měsíce.
Systém potom všechny informace vyhodnotí a vypočte takzvané skóre bezpečnostní hrozby analyzované osoby, od toho XKeyscore, na stupnici od 0 do 10, přičemž 0 je žádná hrozba, zatímco 10 je zaručená identifikace bezpečnostní hrozby. Montovat sondy do internetových sítí domácích uživatelů internetu je obyčejná legalizace státem posvěceného špehování a šmírování celého národa pod záminkou bezpečnosti před hackery. Nelze jednotlivě pátrat, kdo je a kdo není radikál, ale je možné nasadit do českého internetu sondy, které to budou hlídat a vyhodnocovat samy a automaticky.
Ta novela zákona tehdy vyvolala bouři zejména v dalších tajných službách ČR, hlavně v BIS, ale také v ÚZSI, tedy civilní rozvědce. Jim samozřejmě nevadilo masové šmírování obyvatel, ale jim vadilo to, že Vojenské zpravodajství by shromažďovalo data o občanech solitérně bez toho, aby se o data dělilo s dalšími tajnými službami. A stejně tak vadilo i to, že Vojenské zpravodajství by na základě této novely operovalo čistě pod kontrolou ministerstva obrany. Prostě, že by se na tom šmírování nemohly oni podílet taky. Jde tedy o masivní sběr informací na bázi technologie XKeyscore, kterou odhalil Edward Snowdem a kterou provádí americká Národní bezpečnostní agentura.
A teď si vezměme, že do správní rady Amazonu byl jmenovaný generál Keith Alexander, bývalý ředitel této Národní bezpečnostní agentury, NSA, který dohlížel na nelegální masové špehování Američanů po 11. září, kdy se uzákonily masové špionážní operace USA PATRIOT Act. Ty se po nějaké době proměnily na programy PRISM a XKeyscore.Alexanderovo jmenování odhalilo pouze skutečné barvy Amazonu, protože generál Keith Alexander byl šéfem NSA v době, kdy tajně vybudoval masivní sledovací systém USA PATRIOT Act. Tohoto člověka má teď Amazon na palubě ve správní radě. Amazon, Parler, už je to každému jasné?
NSA, která provozuje program XKeyscore a PRISM, a na infrastruktuře Oraclu nasazují čeští mobilní operátoři takzvané sondy do rezidenčních sítí? Přesně tak, jak se provádí programy XKeyscore a PRISM? A to je, přátelé bez čipu pod kůží, tak vlády zavádějí brutální drakonický monitoring, který se teď zesiluje v době covidu, trasování našeho pohybu atd. A to je ještě bez čipu pod kůží. Je ještě někdo tak tupý a naivní, že si myslí, že by systém neprováděl takovouto masivní špionáž díky podkožním čipům, které systému vkládají do rukou mnohem větší výhody a mnohem širší paletu nástrojů pro sledování? Je ještě někdo tak tupý?
A nenechme se uchlácholit tou stupidní frází, že já jsem nic protizákonného nespáchal, jsem dobrý slušný občan, mě se to netýká. Týká se to všech. Můžete vyjádřit nesouhlas s něčím, co vláda uzákoní, nebo naopak zakáže, na sociální síti, něco se vám nelíbí, něco kritizujete, nedáte si pozor, necháte se unést emocemi, a hned máte na krku obvinění třeba z rasového útoku, nebo extrémismu, kterého jste se dopustili na nějaké ukřivděné menšině, nebo homofobie kritiky LGBT, nebo urážku na cti nějaké trans pohlavní entity, nebo pomluvu a kritiku multikulturalismu, prostě můžete do toho spadnout kdykoli.
Chceme celý život trávit neustálým bázlivým, ustrašeným ohlížením se přes rameno a autocenzurou sama sebe 24 hodin denně? Jak se vyjádřil Edward Snowden:
„I když neděláš nic špatného, jsi sledován a nahráván.“ Snowden pokračuje: „Dochází to k bodu, kdy nemusíte udělat vůbec nic špatného, prostě musíte nakonec upadnout do podezření, dokonce i špatným telefonátem, a pak se mohou pomocí tohoto systému vrátit zpátky v čase a prozkoumat každé rozhodnutí, které jste kdy učinili, každého přítele, se kterým jste někdy o něčem diskutovali, a stát na vás zaútočí na základě podezření, které vyvodí z vašeho nevinného života, a vykreslí vás v kontextu pachatele.“
To prohlásil Edward Snowden. Toto riziko a nebezpečí sebou přináší podkožní čip. Musíme si to uvědomit.
Závěr
A tím dnešní díl skončím, a budu pokračovat příště ve druhé části pořadu o podkožních čipech. Budu se věnovat možnostem zneužití dat uložených v čipu, jak je možné tato data hacknout a vytáhnout bez našeho vědomí, ale podívám se také na rozšíření čipu ve světě v některých jednotlivých zemích. Tu příslovečnou očipovanou žábu je totiž nutné vařit v různých státech různě, každý národ má trochu jinou mentalitu, a proto je třeba tu propagandu citlivě naprofilovat nastavit odlišně na různé státy. Podíváme se na USA, Británii, Čínu, Austrálii, samozřejmě lídra v čipování Švédsko, ale také Itálii, Německo a samozřejmě Českou Republiku včetně nedávného prohlášení Romana Prymuly, které si přehrajeme. Podíváme se také na možnost nanotochnologie kombinované s čipy,. protože právě nanotechnologie je přímo stvořená pro její umístění do čipu díky její miniaturizaci. Technologové by museli být blázny, aby nanotechnologie do čipu nevyužili. Podíváme se také na stupnici, jak budou média a systém postupovat proti skupinám nesouhlasící s čipy, jednoduše proti těm, kteří jsou proti. Uvedeme si to na Overtonově okně a prakticky si ukážeme, jak je možné nějaké téma vytáhnout ze skládky veřejného opovržení, a udělat z něj cool trendy progresivní inovativní možnost, která bude nakonec triumfálně zakotvená do legislativy. Podívám se také na kyborgizaci a transhumanismus, kdy si naše tělo rozšiřujeme o různé čipy, a tím si rozšiřujeme naše smyslové, fyziologické nebo psychologické schopnosti. Máte se tedy na co těšit, nenechte si ujít další díl, a samozřejmě bduu rád za vaše postřehy, podněty, komentáře pod pořadem příp. hlavně sdílení tohoto pořadu na sociální sítě kamkoli můžete a chcete.